135661–135720 z 153138 Autoři
Francis Steegmuller (1)
Americký spisovatel, historik, kritik, odborník na Gustava Flauberta.
Více od autora
Francis Spufford (1)
Anglický profesor literatury, spisovatel non-fiction, vyučuje tvůrčí psaní na Goldsmiths College.
Více od autora
Francis Scarfe (1)
Anglický básník, kritik, spisovatel, překladatel a ředitel Britského institutu v Paříži.
Více od autora
Francis S Collins (1)
MD, PhD, americký lékař zabývající se interní medicínou a lékařskou genetikou.
Více od autora
Francis Picabia (1)
Francis Picabia, původním jménem François Marie Martinez Picabia byl francouzský malíř, básník a grafik, z otcovy strany španělského původu. Představitel řady avantgardních směrů první poloviny 20. století: dadaismu, kubismu, orfismu, fauvismu i surrealismu. V letech 1895–1897 vystudoval malířství na École des Beaux-Arts a École des Arts Décoratifs v Paříži. Po studiích začal vytvářet obrazy v impresionistickém stylu, účastnil se i impresionistických výstav v Salon d'Automne a Salon des Indépendants roku 1903. První samostatnou výstavu měl roku 1905 v galerii Hausmann v Paříži a i zde ještě prezentoval impresionistická díla. Po impresionistických začátcích přešel k postimpresionismu, po roce 1908 začal užívat kubistické a fauvistické prvky. V roce 1910 se seznámil s Marcelem Duchampem a jeho bratry, kteří ho seznámili s básníkem Guillaume Apollinairem. Ten ho uvedl do světa dadaismu. V roce 1913 odjel do Spojených států. Jeho výstava Armory Show v New Yorku měla obrovský úspěch u kritiků i veřejnosti, podobně expozice v Galerii 291, kterou mu uspořádal známý fotograf Alfred Stieglitz. Během druhého pobytu v New Yorku v roce 1915 Picabia, Marcel Duchamp a američtí avantgardisté začali široce propagovat dadaismus v USA. Založili v New Yorku i dadaistickou pobočku, která začala vydávat časopis 291. Roku 1917 Picabia začal vydávat vlastní časopis 391. Zde také zveřejnil své první „Mechanické kresby“, sérii kompozic, kde použil technické výkresy, z nichž vytvořil tvary lidských postav. Tyto „mechanomorfy“ ho proslavily a staly se symbolem dadaismu. Roku 1917 byl Picabia v USA naposledy. V Evropě však vycházel časopis 391 až do roku 1924. V roce 1918 odjel do Švýcarska, kde se stal členem skupiny curyšských dadaistů. Vydal zde knihu Poèmes et dessins de la fille née sans mère a přispíval do časopisu Dada. Roku 1920 začal vydávat časopis Cannibale. V roce 1921 principy dadaismu...
Více od autora
Francis Newton (1)
Britský levicově orientovaný profesor ekonomické a sociální historie a politologie, též autor monografie o podstatě a historii džezu.
Více od autora
Francis Lee (1)
Francis Henry Lee CBE je bývalý anglický fotbalista. Francis Lee hrál útočníka za Bolton Wanderers FC, Manchester City FC a Derby County FC. Vyhrál ligu v Manchesteru i v Derby. S Manchesterem City vyhrál roku 1970 Pohár vítězů pohárů, když porazili ve finále 2:1 Górnik Zabrze a Lee v něm dal gól z penalty. V reprezentaci hrál 27 zápasů a dal 10 gólů. Hrál na MS 1970. Po skončení hráčské kariéry se dal Lee na byznys. Měl továrnu na toaletní papír. V letech 1994–1998 byl hlavním vlastníkem a předsedou Manchesteru City. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francis Lee na anglické Wikipedii.
Více od autora
Francis Jourdain (1)
Francouzský malíř a dekoratér, autor prací z oboru výtvarného umění-.
Více od autora
Francis J West (1)
Francis J. "Bing" West je veteránem námořní pěchoty. Sloužil jako tajemník náměstka ministra obrany v Reaganově administrativě. Jeho knihy o Iráku získaly cenu zakladatele nadace námořní pěchoty generála Wallace M. Greena juniora v oblasti literatury faktu, Colbyho cenu za literaturu faktu vojenského charakteru a Mediální cenu veteránů zahraničních válek. Bing West se objevuje ve zpravodajských pořadech veřejnoprávního vysílání, je členem Rady pro zahraniční vztahy a pěchotního řádu Sv. Kryšpína. Žije v Newportu na Rhode Islandu.
Více od autora
Francis Glassborow (1)
Britský profesor matematiky, specialista na programovací jazyk C.
Více od autora
Francis de Miomandre (1)
Francouzský spisovatel, kritik a překladatel ze španělštiny.
Více od autora
Francis Chichester (1)
Sir Francis Chichester Charles KBE , letec a námořník, Chichester se narodil v Barnstaple , Devon , Anglie , a byl synem anglikánského duchovního
Více od autora
Francis Bret Harte (1)
Francis Bret Harte, vlastním jménem Francis Brett Hart byl americký prozaik, básník, dramatik a žurnalista, který svým dílem podnítil využívání regionálních zvláštností v americké literatuře. Harte se narodil jako syn učitele, ale po otcově předčasné smrti musel přerušit školní docházku a ještě jako nedospělý si vydělávat na živobytí. Vzdělával se však sám rozsáhlou četbou, zvláště knih Charlese Dickense. Když se jeho matka znovu provdala, následoval jí roku 1854 do San Franciska. V Kalifornii však zamířil do vnitrozemí do oblasti zlatých dolů a zde se živil rozličnými zaměstnáními, snad i jako zlatokop nebo jako ozbrojený průvodce dostavníku. Brzy se však vrátil do klidnějších míst, stal se sazečem a v lokálních novinách začal publikovat své první povídky, neboť krátký pobyt v divočině mu posloužil jako literární inspirace. Roku 1857 se usídlil v San Francisku, od roku 1864 redigoval časopis The Californian a v letech 1868 až 1870 měsíčník The Overland Monthly, kolem kterého se soustředila skupina spisovatelů, mezi kterými byl například také Mark Twain. V San Francisku tak vzniklo jakési lokální literární středisko, které se postupně stávalo všeobecně uznávaným, neboť po skončení občanské války byla veřejnost ve znovusjednocených Spojených státech velmi ochotná dozvídat se podrobnosti o různých regionálních zvláštnostech. Hartovy povídky a novely z dob pionýrského osidlování amerického západu, z nichž mnohé lze z dnešního hlediska zařadit do kategorie westernu, měly mezi čtenáři okamžitý a veliký úspěch. Popisují v té době zcela nové prostředí kalifornských zlatokopů, využívají místního dialektu a vyznačují se humorem i sentimentalitou vyprávění, protože často zobrazují drsné mužné hrdiny se srdcem ze zlata. Tento úspěch vedl k tomu, že se Harte roku 1871 přestěhoval do Bostonu, kde mu místní měsíčník Atlantic Monthly nabídl za jeho další povídky velké hon...
Více od autora
Francis Beckett (1)
Spisovatel a novinář. Autor biografií britských politiků, publikace z oboru moderní historie, povídky science-fiction, rozhlasové hry.
Více od autora
Francis Amalfi (1)
Pseudonym španělského spisovatele, novináře, hudebníka a překladatele Francesca Mirallese.
Více od autora
Francis A Schaeffer (1)
* 30. 1. 1912 Germantown, Pennsylvania † 15. 5. 1984 Rochester, Minnesota Francis A. Schaeffer bol ako teológ a filozof jednou z najvýraznejších postáv minulého storočia. S manželkou Edith založili komunitu L`abri, kam prichádzali mladí ľudia z celého sveta a hľadali pomoc v svojich otázkach.
Více od autora
Francine Prose (1)
Francine Proseová je patrně nejreprezentativnější současnou americkou autorkou tzv. mladší střední generace, která je v České republice doposud neznámá. Prozatím napsala desítku vysoce ceněných románů a četné povídky, recenze a eseje týkající se umění a kultury. Její satiry jsou sžíravé, ale nikoli kruté, a jejich hlavním tématem je koroze tradičních rodinných hodnot. Její vtip a inteligence bývají v recenzích srovnávány s humorem Oscara Wildea.
Více od autora
Francine Culdaut (1)
Publikuje v oblastech: dějiny náboženské; dualizmus; eschatologie; filozofie náboženství; gnosticizmus; kosmologie; teologie; transcendence
Více od autora
Francesco Zappa (1)
Francesco Zappa byl italský skladatel 18. století, jehož hudba byla až do 20. století poměrně neznámá. Nezaměňovat s americkým hudebníkem Frankem Zappou, Francesco Zappa 'kariéra skladatele není rozsáhle zdokumentována a o jeho životě je známo jen málo. Znovu se však dostal do centra pozornosti, když Frank Zappa, zaujatý shodou jejich společného příjmení, vydal v roce 1984 album s názvem " Francesco Zappa ". Toto album obsahovalo provedení skladeb Francesco Zappa , které byly zahrány a digitálně nahrány pomocí Synclavier, jednoho z prvních digitálních syntezátorů. Toto vydání pomohlo přitáhnout pozornost ke skladbám Francesco Zappa z barokní éry, ačkoli zůstává poměrně neznámou postavou v dějinách klasické hudby.
Více od autora
Francesco Maria Piave (1)
Francesco Maria Piave byl italský operní libretista. Narodil se na ostrově Murano u Benátek, v době Italského království pod přímou vládou Napoleona Bonaparte. Přes dvacet let psal libreta pro nejlepší operní skladatele své doby. Vedle Giuseppe Verdiho, pro kterého napsal 10 libret, psal i pro další skladatele: Giovanni Pacini , Saverio Mercadante, Federico Ricci či Michael Balfe. Nebyl pouze libretistou, byl rovněž novinářem a překladatelem. Byl kmenovým básníkem a inspicientem divadla Teatro La Fenice v Benátkách, později rovněž divadla La Scala v Miláně. Tato jeho zkušenost a jeho takt a vyjednávací schopnosti po léta sloužily Giuseppe Verdimu, který Piaveho často využíval ke svému prospěchu. Piave byl přesto celoživotním Verdiho přítelem a spolupracovníkem. Nahradil Salvadore Cammarano ve funkci jeho hlavního libretisty. Napsal libreta k operám Ernani , Dva Foscariové , Attila , Macbeth , Korzár , Stiffelio , Rigoletto , La traviata , Simon Boccanegra a Síla osudu . Podobně jako Verdi, byl Piave horlivým italským vlastencem. Během první války za italskou nezávislost v roce 1848, kdy Radeckého vojska opouštěla Milán po potlačení povstání "Cinque giornate di Milano", Verdi adresoval svůj dopis Piavemu do Benátek oslovením "Občan Piave". Poté, co Verdi přijal v roce 1870 zakázku na operu Aida, Piave měl rovněž připravovat libreto této opery. Byl ale raněn mozkovou mrtvicí, ochrnul a nemohl mluvit. Verdi podporoval jeho ženu a dceru. Navrhl vydat "Album skladeb známých skladatelů, které bude prodáváno v Piaveho prospěch". Piave zemřel v roce 1876 v Miláně ve věku 65 let. Je pohřben na hřbitově Cimitero Monumentale di Milano. Jeho pohřeb rovněž platil Verdi. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francesco Maria Piave na anglické Wikipedii....
Více od autora
Francesco Geminiani (1)
Francesco Geminiani byl italský skladatel, houslista, pedagog a obchodník s uměním, který se významně podílel na tvorbě barokní hudby. Narodil se 5. prosince 1687 v italské Lucce a byl žákem slavného houslisty Arcangela Corelliho. Geminianiho kariéra vzkvétala, když se v roce 1714 přestěhoval do Londýna, kde se proslavil jako interpret i jako skladatel. Mezi jeho skladby patří řada houslových sonát, concerti grossi a pojednání o hudební teorii a interpretační praxi.
Více od autora
Francesco De Gregori (1)
Francesco De Gregori je známý italský zpěvák a skladatel, často označovaný za jednoho z nejlepších italských básníků a hudebníků. Narodil se 4. dubna 1951 v Římě a od počátku 70. let 20. století je výraznou osobností italské hudební scény. De Gregoriho hudba je známá svými poetickými a často sociálně uvědomělými texty v kombinaci s jeho charakteristickým hlasem. Jeho kariéra odstartovala po spolupráci s Antonellem Vendittim na albu "Theorius Campus". De Gregoriho průlom jako sólového umělce přineslo album "Rimmel" z roku 1975, které je považováno za jedno z jeho mistrovských děl.
Více od autora
Francesco Cirillo (1)
Tvůrce plánovací techniky Pomodoro, poradce v oblasti managementu času, podnikatel, softwarový designér a vysokoškolský učitel, působí v Německu.
Více od autora
Francesco Cilea (1)
Francesco Cilea byl italský skladatel, dnes známý zejména pro své opery L'arlesiana a Adriana Lecouvreur. Narodil se v obci Palmi nedaleko Reggio di Calabria. Nadání pro hudbu se u něj ukázalo již v raném věku. Podle vlastních vzpomínek zhlédl ve čtyřech letech představení Belliniho opery Norma v podání místních umělců, které na něj silně zapůsobilo. Jako mladík byl poslán do Neapole studovat hudbu na Conservatorio San Pietro a Maiella, kde záhy prokázal svůj talent a píli a získal zlatou medaili ministerstva školství . K závěrečné zkoušce na konzervatoři předložil svou první operu Gina, komponovanou na libreto Enrica Goliscianiho podle francouzské divadelní hry Anne-Honoré-Joseph Duveyrier de Mélésvilleho Catherine, ou La Croix d'or. Opera byla uvedena ve školním divadle a zaujala vydavatele Edoarda Sonzogna natolik, že se v roce 1892 konalo druhé představení ve Florencii. Sonzogno si poté u Cilea objednal veristickou operu La Tilda na motivy Mascagniho opery Sedlák kavalír. Libreto napsal Angelo Zanardini. Opera měla úspěšnou premiéru v dubnu 1892 v Teatro Pagliano ve Florencii a poté co prošla řadou italských divadel zazněla i na Vídeňské hudební a divadelní výstavě v roce 1892 . Sám Cilea tuto operu příliš v lásce neměl. Komponoval ji jen proto, aby vyhověl vydavateli a nepropásl profesionální příležitost. Modernímu uvedení díla brání ztráta orchestrální partitury, avšak i z klavírního výtahu jsou zřejmé její svěží a chytlavé melodie. V listopadu 1897 měla v milánském Teatro Lirico premiéru třetí Cileova opera L'arlesiana na libreto Leopolda Marence podle divadelní hry Alphonse Daudeta. Mezi premiérovými pěvci byl mladý Enrico Caruso, který zde slavil obrovský úspěch romancí Frederica È la solita storia del pastore, která je dodnes oblíbenou součástí repertoáru předních světo...
Více od autora