Všichni Autoři a témata

František Horna (1)

František Horčička (1)

Narozen 29. 6. 1776 v Praze, zemřel 5. 4. 1858 tamtéž. Malíř, portrétista, kreslíř, restaurátor, umělecký znalec, falsifikátor.

František Horáček (1)

Narozen 26.9.1875 v Ústí nad Orlicí, zemřel 3.6.1962 v Náchodě. Hudebník, autor hudebně pedagogických spisů a zpěvníku.

František Horáček (1)

Narozen 11.11.1847 ve Stěžerách u Hradce Králové, zemřel 18.1.1896. Pedagog, stati v pedagogických časopisech, beletrista.

František Hora (1)

Narozen 13.7.1902 v Brně, zemřel 26.6.1955 v Praze. MUDr., profesor vnitřních chorob, práce z oboru.

František Holeček (1)

Narozen 15.7.1871 ve Vlkonicích u Horažďovic, zemřel 31.10.1947 v Praze. Katolický kněz, literární kritik a historik, zpočátku též prozaik a básník, příslušník Katolické moderny, autor čítanek, redaktor a přispěvatel pedagogických časopisů.

František Hnizdík (1)

František Hnidzík (1)

František Hluchý (1)

Narozen 16.7.1876 v Litovli, zemřel 1940 asi ve Vídni. Typograf, hudební skladatel, autor románů, rróz a fejetonů.

František Hloska (1)

František Hlavička (1)

Ing., autor vysokoškolské publikace o elektronice.

František Hlavica (1)

František Hlavica byl akademický malíř, ilustrátor a vysokoškolský profesor. František Hlavica se narodil ve Vsetíně. Jeho otec František Jan Hlavica byl řezbář a lidový muzikant. František Pocházel ze šesti sourozenců z nichž dva, Emil a Rudolf byli rovněž umělecky nadaní. Po absolvování obecné školy šel studovat Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Měl se původně stát otcovým nástupcem v řezbářské dílně. Touha po malování jej však dovedla až do Prahy na malířskou akademii. V roce 1901 složil přijímací zkoušky a nastoupil do přípravky. V roce 1902 pokračoval ve studiu v malířské speciálce prof. Hanuše Schwaigera. Během studia obdržel Hlavica několikrát první cenu na žákovských výstavách Akademie a byl představen císaři Františku Josefovi I. jako nejlepší žák. V roce 1907 ukončil úspěšně studium a nastoupil na vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník. Po návratu s vojenské služby se vydal do Itálii. Po návratu z Itálie žil střídavě v Praze a ve Vsetíně. V roce 1910 vystavoval v pražském Rudolfinu a následně obdržel stipendium na cestu do Španělska. V průběhu první světové války narukoval a převážnou část strávil na východní frontě, kde se zúčastnili bojů v zákopech. Koncem roku 1917 byl převelen do Krakova k leteckému oddílu. V roce 1918 byl jako technický důstojník poslán na italskou frontu. Byl raněn do pravé ruky a konec války strávil ve Vídni. Po válce se usadil v Brně, kde se svými bratry, patřil k vedoucím osobnostem brněnského kulturního života. Díky přátelství s Janem Masarykem procestoval Hlavica Francii a Velkou Británii. V roce 1928 byl jmenován profesorem krajinářského a figurálního kreslení na VUT v Brně. Dál jezdil na Valašsko do Nového Hrozenkova a v roce 1931 si postavil podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče chatu na "Kohútce". V roce 1938 se stal děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství na VUT v Brně. František Hlavica byl velmi plodný a namaloval mnoh...

František Hlaváč (2)

Doc. PhDr. Rudolf Vlasák vysokoškolský pedagog, dlouholetý ředitel Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK a čelní představitel české informační vědy je uznávaným odborníkem především v oblasti projektování automatizovaných informačních systémů a informační politiky. Významně se zasloužil o rozvoj oboru vědecko-technických informací a Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Biografie a vzdělání Po maturitní zkoušce na gymnáziu byl přijat ke studiu na České vysoké učení technické, fakultu inženýrského stavitelství. Velmi brzy se však rozhodl změnit nejen studovaný obor a fakultu, ale i vysokou školu a přihlásit se na Filologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na Katedru knihovnictví. Obory knihovnictví, čeština a technologie vystudoval a v roce 1961 obhájil diplomovou práci na téma Předmětový rejstřík k systematickému katalogu. Úspěšně složil státní zkoušku a zakončil studia s červeným diplomem. V roce 1992 obhájil na Katedře vědeckých informací a knihovnictví Univerzity Karlovy habilitační práci a získal titul docent v oboru vědeckotechnické informace.> Profesní kariéra Po základní vojenské službě nastoupil jako vedoucí dokumentace a studijně rozborových prací zahraničního politického tisku na Vojenskou politickou akademii Klementa Gottwalda, kde na základech vědecké knihovny vzniklo vědecko-informační středisko s důrazem na dokumentaci, studijně rozborové a rešeršní činnosti. Právě v této instituci se doc. Vlasák setkal s významnými osobnostmi informační vědy a příbuzných oborů, ale také s novými technologiemi , které přinášely nové výzvy. Zabýval se možnostmi lingvistického a také logického základu tvorby předmětových hesel. V druhé polovině šedesátých let byl projektantem a spoluautorem pořádacího systému KOMPAS . Klíčovou myšlenkou projektu KOMPAS byla schopnost systému vytěžit z jediného vstupu vždy co nejvíce různých druhů výstupů a tím plnit co nejvíce informačních funkcí. V roce 1969 se stal vedoucím oddělení automatizace systémů úseku výzkumu racionalizace ÚVTEI soustřeďujícím se na modernizaci jednotlivých zpracovatelských informačních procesů, orientovaných na výpočetní techniku. Byl členem týmu pracujícím na projektu automatizace Státní technické knihovny ÚVTEI a věnoval se i dalším dílčím výzkumům automatizace knihoven. V Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, které bylo pozdněji transformováno na Národní informační středisko ČR, naplno působil v různých pozicích až do roku 1992, kdy nastoupil na částečný úvazek jako odborný asistent na Katedru vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty UK . V letech 1994 - 2002 zastával doc. PhDr. Vlasák v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK funkci ředitele. V tomto období obor informační studia a knihovnictví zaznamenal nebývalý rozkvět. V roce 1996 ÚISK získal akreditaci doktorského studia pro obor informační věda, počet studentů tohoto oboru ve všech studijních programech se zvýšil ze sedmnácti na pět set a pro ÚISK byly získány nové prostory v Jinonicích. Na vzdory plnému pracovnímu nasazení v ÚISK doc. PhDr. Vlasák ještě zastával a to až do roku 1997 funkci vědeckého tajemníka ústředního ředitele Národního informačního střediska ČR. Od roku 2002 do roku 2005 doc. PhDr. Vlasák působil na ÚISK jako zástupce ředitele a od roku 2005 do roku 2009 jako kmenový pedagog. V současné době doc. PhDr. Vlasák stále vyučuje v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK jako externista. Během své profesní kariéry publikoval 5 monografií a zhruba 270 odborných článků. Byl předsedou České informační společnosti Českého svazu vědecko-technických společností a dlouholetým předsedou oborové rady oboru Informační věda na FF UK.

František Hladký (1)

Narozen 12.3.1867 v Pačlavicích u Kroměříže, zemřel 1933 ve Chvalkovicích. Učitel, kronika města Ivanovic.

František Hladík (1)

Narozen 1946 v Českých Budějovicích. Ing., od roku 1969 pracoval ve státním podniku Povodí Vltavy, v letech 2003-2007 jako generální ředitel. Autor textu k fotografické publikaci o řece Vltavě.

František Hindák (1)

Narozen 25. 3. 1937 v Modrance u Trnavy, zemřel 6. 9. 2019. Slovenský hydrobiolog a algolog, vysokoškolský pedagog se zaměřením na taxonomii, biodiverzitu a ekologii sinic a řas.

František Hezoučký (1)

Narozen 18.8.1942 v Praze. Strojní ing., odborné práce z jaderné energetiky.

František Hermann (1)

Autor prací o léčivých rostlinách.

František Herles (2)

Narozen 9.5.1900 v Praze, zemřel 6.3.1991. MUDr., DrSc.,profesor patologie a terapie nemocí vnitřních, kardiolog, literatura z oboru.

František Heran (1)

Narozen 2.12.1865 v Sedlčanech, zemřel 27.9.1934 v Praze. Učitel, stati z oboru pedagogiky, autor románu, divadelních her pro lidové publikum a výchovných dramatických prací pro děti a mládež.

František Hendl (1)

Zemřel asi 6.10.1970. Dr., spisy o znárodnění průmyslu a o nové technice v Polsku, překlady z ruštiny.

František Hemr (1)

Autor technologické publikace z oblasti tváření kovů.

František Helešic (1)

Narozen 18.6.1933 v Mikulčicích. PhDr., historik, bibliograf.

František Helešic (1)

Narodil se 24. srpna 1954 v Ústí nad Labem. JUDr., CSc., předseda představenstva AVM CORP,a.s.,Ústí n.Labem, publikace z oboru družstevního práva.

František Helebrant (1)

Narozen 27.1.1948. Doc., Ing., CSc., strojní inženýr, práce ze strojírenských technologií, zaměřené na technickou diagnostiku strojů a výrobních zařízení, práce z procesního inženýrství.

František Havel (1)

Práce z oblasti účetnictví.

František Hasa (1)

Narozen 4.2.1863 ve Stínavě, zemřel 27.3.1945 v Mníšku p. Brdy. Ing., dr.techn.h.c., profesor mechanické technologie, práce z oboru.

František Harant (1)

Narozen 5. 8. 1925 v Plzni, zemřel 13. 5. 1985. Doc. RNDr., CSc., matematik specializující se zejména na diferenciální a deskriptivní geometrii. Publikace z oboru.

František Harant (1)

František Harant byl český matematik. Zaměřoval se na diferenciální geometrii a výuku deskriptivní geometrie. V letech 1936-1944 studoval reálné gymnázium v Plzni, v roce 1945 se zapsal na studium matematiky a deskriptivní geometrie na přírodovědecké fakultě. Pro učitelství na středních školách v roce 1946 složil I. státní zkoušku, v roce 1948 pak II. státní zkoušku. Již od roku 1946 začal spolupracovat s Vysokou školou inženýrského stavitelství při ČVUT, a to na II. ústavu matematiky nejprve jako pomocná síla, v letech 1947-1949 jako pomocný asistent. Po absolvování povinné vojenské služby od r. 1951 nastupuje jako odborný asistent pro deskriptivní geometrii na katedře matematiky a deskriptivní geometrie. Kandidátskou práci z oblasti diferenciální geometrie O kolineárních plochách obhájil v roce 1962. V roce 1972 pak habilitoval a obhájil práci Dotykové vlastnosti a poloinvarianty přímkových a kuželosečkových kolineačních ploch.

František Hanzal (1)

Práce z oboru soudnictví.

František Hanuš (1)

Narozen 2.4.1860 v Lanškrouně, zemřel 7.7.1937 v Praze. Ing.chemie, filozof, sběratel přírodnin, práce z oboru cukrovarnictví, filozofie a etiky.

František Hamerník (1)

Marxistická filozofie.

František Halas (1)

Narozen 15.4.1880 v Sasině u Boskovic, zemřel 2.11.1960 v Brně. Dělník, prozaik.

František Hájek (1)

Narozen 31.10.1915 v Praze, zemřel 7.1.2001. MUDr., psychiatr.

František Hadri-Drevenický (1)

Narozen 13.6.1905 ve Spišském Podhradí, zemřel 11.11.1961 v Hnilčíku. Slovenský římskokatolický kněz, básník, etnograf a překladatel náboženské literatury.

František Habětínek (1)

Autor publikací z oboru radioelektroniky.

František Guldan (1)

František Grundel (1)

Narozen 25. 3. 1906. Technolog, práce z oboru umělých hmot.

František Groessl (1)

František Gregor (1)

Narozen 28.7.1959 ve Starém Bohumíně. PhDr., historik a archivář, zabývá se regionálními dějinami západní Moravy.

František Granát (1)

Narozen 1. 3. 1947. Překladatel.

František Girgle (1)

Narozen 4. 3. 1983 v Boskovicích. Ing., Ph.D., stavební inženýr, zaměřený na betonové a zděné konstrukce.

František Fuksa (1)

Narozen 2. 2. 1859 v Horních Lhotkách u Chotěboře, zemřel 27. 12. 1938 v Praze. JUDr., právník a divadelní ředitel, literatura z oboru obecní samosprávy.

František Friess (1)

Narozen 13. 6. 1943. Doc., Ing., CSc., lesní inženýr, práce ze zpracování dřeva.

František Freudenfeld (1)

JUDr., spis z oboru pracovního práva.

František Frendlovský (1)

Narozen 9. 5. 1912 ve Žďáru nad Sázavou, zemřel v roce 2006. Paed.dr., docent katedry občanské výchovy a zeměpisu, literatura z oboru dějepisu, občanské a ateistické výchovy.

František Frencl (1)

František Fremuth (1)

Narozen 16.12.1949 v Klatovech. RNDr., CSc., asistent katedry genetiky, mikrobiologie a biofyziky, literatura z oboru.

František Frantík (1)

Narozen 1954. Mgr., šéfredaktor časopisu Kvasný průmysl, práce s pivovarsko-sladařskou tematikou.

František Franěk (1)

Narozen 8.12.1929 v Plzni, zemřel v lednu 2005. Chemik, pracovník Ústavu molekulární genetiky, práce z oboru molekulární genetiky a experimentální botaniky.

František Francírek (1)

Daňový poradce a odhadce majitku, též pedagog.

František Fořt (1)

František Formánek (1)

Narozen 1988 v Chrudimi. Básník a hudební novinář. Též zaměřen na obchodní angličtinu.

František Foltýn (1)

Narozen 9.6.1891 ve Královských Stachách u Sušice, zemřel 8.6.1976 v Brně. Malíř, ilustrátor a teoretik umění.

František Folber (1)

Narozen 12. 10. 1981 v Třebíči. MUDr., sekundární lékař. Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN, Brno-Bohunice, pedagogická činnost. Publikace v oboru.

František Florian (1)

Narozen 2. 4. 1842 v Holubicích , zemřel 27. 11. 1920 ve Velkém Meziříčí. Katolický kněz, působil jako farář v Tasově a ve Velkém Meziříčí , autor vlastivědné a historické literatury.

František Fiala (1)

PhDr., dramaturg, odborný poradce a novinář. Autor knižního vydání filmového scénáře.

František Fenik (1)

Autor příruček o televizní technice.

František Feigl (1)

František Fechtner (1)

František Fechtner byl preparátor Botanického ústavu Univerzity Karlovy v Praze, houbař a znalec hub, který mimo jiné úzce spolupracoval botanikem a mykologem Josefem Velenovským. Velenovského zásoboval houbami a informacemi o jejich výskytu během příprav podkladů pro přelomové dílo České houby . Autor mu přičítá zásluhy mj. u následujících druhů: Hřib zelenavý 1), kozák krvavý 2), hřib černavý , hřib Fechtnerův , hřib růžovník , hřib skvrnitý , hřib kříšť , hřib červenka 4), hřib nepravý 5), hřib brotanový 6) a některých dalších. Velenovský na počest „pilného svého sběratele hub“ pojmenoval nově popsaný druh, hřib Fechtnerův , který mu Fechtner pravidelně nosil z teplých vápenatých hájů u Roblína. Velenovský používal pro Františka Fechtnera zkratku Fchtr, Fchr. či Fchr.