Všichni Autoři a témata

Regina Andrásová (5)

vystudovala střední ekonomickou školu v Praze a v současné době pracuje v bance. Je vdaná, má dvě děti. Žije s rodinou nedaleko Prahy a k jejím zájmům patří mj. literatura a pěší turistika. V roce 2008 jí vyšla románová prvotina pod názvem Bohyně z Eru.

Rebecca Serle (7)

Rebecca Serleová je americká autorka, která kromě románů píše i televizní scénáře. Vystudovala kreativní psaní na univerzitě v New Yorku, stihla vydat šest úspěšných knih a podílela se na televizní adaptaci své Young Adult série Famous in Love. Miluje filmy Nancy Meyersové, župany a poskytování nevyžádaných milostných rad. Žije střídavě v New Yorku a v Los Angeles.

Raymond Buckland (5)

Raymond Buckland je dnes pravděpodobně nejznámějším zasvěcencem Geralda Gardnera. Jestliže je Gardner považován za "otce" čarodějského kultu Wicca v celosvětovém měřítku, je Buckland považován za otce a průkopníka Wiccy v USA. Byl to totiž právě on, kdo v roce 1964 zavedl Gardnerovské čarodějnictví v Americe a kdo zde později rozšířil i svoji vlastní tradici čarodějnictví známou jako Seax-Wica. Buckland se narodil v Londýně 31. srpna 1934. Jeho rodiče byli Stanley Thomas Buckland a Eileen Lizzie Wells . Jako dítě byl Buckland vychován v Anglikánské církvi, ale neměl o náboženství žádný zvláštní zájem. Když mu bylo 12 let, podnítil v něm jeho strýček George , praktikující spiritista, jeho celoživotní zájem o všechno okultní. Buckland byl vášnivým čtenářem, a tak začal číst všechno, co mu přišlo pod ruku o alternativních náboženstvích. Nejvíce ho zajímali témata jako: Duchové, ESP, Magie, Voodoo a čarodějnictví. V roce 1951 se rodina Bucklandových přestěhovala zpět do Londýna a Raymond zde studoval nejprve na Kings College School ve Wimbledonu a poté získal doktorát z antropologie v Brantridge College v Sussexu. Po odchodu z akademie působil jako zpravodaj pro strojírenské firmy.V roce 1955 se oženil se svojí první ženou Rosemary Moss. Měli spolu dva syny a Roberta a Regnaulda. V roce 1957 nastoupil ke Královské letecké společnosti , ale pobyl v ní pouze krátce. V roce 1959 z RAF odešel a působil dva roky v Londýně jako manažer maloobchodu u vydavatelské firmy.V té době se naučil hrát na pozoun a vstoupil do Dixieland jazzové kapely, se kterou ve svém volném čase, po večerech a o víkendech, hrál v Jazzovém Clubu Piccadilly, Baker Street Jazzovém Clubu Baker Street a dalších. V únoru 1962 se Buckland s rodinou přistěhoval do Spojených států a usadil se v Brentwood na Long Island v New Yorku. Následujících deset let pracoval u společnosti British Airways , která mu umožnila cestovat po světě. Buckland měl stále zájem o spiritismus a okultn...

Rastislav Váhala (1)

Rastislav Váhala byl český právník, účastník československého protinacistického odboje. Rastislav Váhala se narodil ve Vídni, studoval však ve Valašském Meziříčí gymnázium. Vysokoškolský diplom získal na Právnické fakultě UK v Praze. Během povinného vojenského výcviku absolvoval důstojnickou školu v Opavě, ze které byl vyřazen jako poručík dělostřelectva v záloze. V roce 1939 byl zapsán do seznamu advokátů, kancelář spolu s otcem měl na Národní třídě, žil v Praze na Spořilově. Za druhé světové války se zapojil do odbojové činnosti. Jeho otec JUDr. František Váhala byl popraven 3. 7. 1942 v Kounicových kolejích v Brně-Žabovřeskách. Od léta roku 1944 byl styčným důstojníkem Vojtěcha Luži, vojenského velitele Rady tří, pro styk s komunistickým odbojem a ilegálním odborovým hnutím, na které měl kontakty. V Radě tří používal krycí jméno Kozák. Luža však po zatýkání klíčových pražských osobností gestapem odešel v říjnu 1944 zpět na Moravu. Váhala díky statečnosti zatčeného Františka Jiříkovského nebyl prozrazen a stal se posledním velitelem odbojové skupiny Avala-Modrý kruh, která sdružovala odbojové pracovníky z hasičských sborů na území protektorátu. Avala-Modrý kruh byl do prosince 1944 začleněn do Radí tří, když došlo z důvodu dalšího zatýkání gestapem ke ztrátě kontaktů. Od ledna 1945 se skrýval nedaleko Mánesa v Praze, neboť ho hledalo gestapo. V dubnu 1945 se stal vojenským poradcem Zpravodajské brigády. Získal díky přesunu vysílačky Anna výsadku Platinum-Pewter přímý kontakt s londýnskou exilovou vládou. Dne 5. května 1945 byl pověřen Českou národní radou funkcí vojenského zmocněnce v kasárnách Jiřího z Poděbrad. Po osvobození v roce 1945 vstoupil do komunistické strany, z níž byl zakrátko vyloučen. Po komunistickém puči byl v letech 1948 až 1949 jedním z obhájců generála Heliodora Píky v prvním vykonstruovaném soudním procesu komunistického totalitního režimu, který skončil justiční vraždou...

Randy Pausch (3)

Randy Pausch byl americký profesor počítačové vědy, informatiky rozvíjející interakci člověka a technologií a designu na Univerzitě Carnegie Mellon v pensylvánském Pittsburghu. Navrhl vzdělávací programovací software Alice a podílel se na jeho tvorbě. Za svou práci získal dvě ocenění od Association for Computing Machinery. Proslavila jej optimisticky laděná Poslední přednáška, kterou v září 2007 přednesl na Univerzitě Carnegie Mellon s vědomím své blížící se smrti na rakovinu slinivky břišní. V květnu 2008 magazín TIME zařadil Pausche mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Randy Pausch zemřel v červenci 2008 na komplikace způsobené rakovinou, bylo mu 47 let. Skutečnost, že má rakovinu slinivky, se Pausch dozvěděl v září roku 2006. V srpnu 2007 mu lékaři sdělili, že mu zbývá „3 až 6 měsíců dobrého zdraví“. Hned v září téhož roku přednesl svou poslední přednášku s podtitulem Opravdu jděte za svými dětskými sny , která od té doby na serveru Youtube zaznamenala již více než 17 miliónů zhlédnutí. Jeho poslední přednáška pak vyšla také v knižní podobě. Postupně jí bylo jen ve Spojených státech vydáno přes 4,5 miliónu výtisků, přeložena byla do 46 jazyků. Randy Pausch byl ženatý, s manželkou Jai měli tři děti.

Randall Munroe (5)

Randall Patrick Munroe bývalý odborník na robotiku v NASA je autor a tvůrce webcomic XKCD . XKCD je především panáček komiks s tématy počítačové vědy , techniky , matematiky , vědy , filozofie , jazyka , populární kultury a romantiky .

Radovan Dunaj (5)

Slovenský psycholog a pedagog odsouzených ve věznici v Košicích. Autor knih s vězeňskou tématikou.

Radoslav Selucký (4)

Radoslav Selucký byl český ekonom a spisovatel. Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd v Praze. V šedesátých letech patřil k vedoucím marxistickým autorům, vydával knihy z oborů ekonomie a sociologie . Největší čtenářský ohlas měla kniha Západ je západ, v níž fejetonistickým způsobem shrnul své postřehy z cest po západní Evropě. Přispíval do časopisu Kulturní tvorba, byl dramaturgem Filmového studia Barrandov a obdržel Cenu Svazu československých televizních a filmových umělců. Patřil k zastáncům Pražského jara 1968 a po jeho potlačení odešel do exilu. Žil v Kanadě a přednášel na University of Ottawa. Vydal knihu vzpomínek Východ je východ.

Radomír Havlík (6)

V roce 1965 absolvoval FF UK, obor historie – ruština. 1965 – 69 – Katedra sociálních věd FSI ČVUT. Výuka sociologie, spoluautor Sociologie, SNTL, Praha 1968 ; 1970 – 1972 – Ústav racionalizace ve stavebnictví. Výzkumná činnost: vedení malých skupin, sociometrická analýzy, výchova a adaptace učňů, vyučenců a absolventů středních a vysokých škol ; 1972 – 1990 – Univerzita Karlova. Sociologie mládeže, výzkumy studentů a absolventů vysokých škol, životního způsobu obyvatelstva , prognostické studie. 1975 CSc. V oboru sociologie. 1989 – docent. Od 1990 působí na PedF UK Praha. Výuka základů sociologie, sociologie vzdělávání, otázky sociálních deviací, metody výzkumu. Řešitel výzkumných úloh o postavení a přípravě učitele, uplatnění absolventů škol, otázkách mládeže, problematice Zdravotnictví. Člen Masarykovy české sociologické společnosti, České asociace pedagogického výzkumu. Člen redakční rady časopisu Pedagogika a subkomise GA ČR pro sociologii.

Radka Kvačková (5)

Vystudovala filmovou fakultu AMU, obor dokumentární film. Dlouhá léta pracovala ve Svobodném slově. V roce 1990 přešla do Lidových novin, kde nyní pracuje jako odpovědná redaktorka vzdělávací přílohy Akademie. Žije s manželem Petrem na Malé straně, má dvě děti, Jakuba a Karolínu a vnuka Sebastiána

Radka Buryánková (5)

Radislav Matuštík (6)

Jeden z najvýznamneších slovenských kritikov a historikov umenia.

Radim Kalfus (4)

Kdo by neznal jméno významného lékaře a vědce dr. Albert Schweitzera a jeho světově proslulé gabunské nemocnice v Lambaréné? Málokdo ale ví, že jedním z přátel slavného člověka byl Novopačák Radim Kalfus, který svému velkému vzoru věnoval i svoji knížku vzpomínek. Dr. Radim Kalfus se narodil před osmdesáti lety, 23. ledna 1920 v Liberci. Jeho otec byl ředitelem 1. české literární měšťanky. V devíti letech se rodina stěhovala do Prahy, kde Radim v roce 1939 maturoval. Zajímavé je, že jeho spolužákem byl později významný český herec Rudolf Hrušínský. Po dokončení střední školy se zapsal na práva, ale počátek 2. světové války a uzavření českých vysokých škol po 17. listopadu udělalo škrt přes plány mladého studenta. Byl dokonce členem studentské delegace na pohřbu Jana Opletala. Podařilo se mu utéct před razií a spolu s otcem se skrýval a pracoval jako zemědělský dělník. Po osvobození se vrátil do rodného Liberce a v letech 1945 až 1947 se stal kazatelem jednoty bratrské. Od roku 1947 zastával funkci ředitele libereckého rozhlasu až do svého pověření funkcí ústředního tajemníka jednoty bratrské v Nové Pace v roce 1950. Během svého života vykonal s pověřením ministerstva školství a ministerstva kultury celou řadu velkých cest a v letech 1957 až 1969 procestoval prakticky celý svět, snad s výjimkou Austrálie. Jen na ukázku uvedu, že v roce 1957 byl v USA, v Západní Indii, Velké Británii a Nizozemsku, ale zřejmě nejvíce jej lákala Afrika. Svoje vzpomínky z cest po Africe vydal knižně pod názvem Vzpomínky na dr. Alberta Schweitzera a na Lambaréné. Oboustranná náklonnost mezi oběma muži se projevila častokrát, nejlepším důkazem je, že Dr. Schweitzer si Radima Kalfuse pozval jako věrného přítele na skromnou oslavu svých devadesátých narozenin v lednu 1965 do Lambaréné. Kniha vzpomínek je poutavá a čtivě zajímavá, takže se čtenář dozví řadu věcí z života Dr. Schweitzera a černého kontinentu vůbec. Radimu Kalfusovi nebylo dopřáno dožít se devadesátky, jako jeho velkému vzor...

Radek Blažek (6)

Narozen v Třebíči. Manažer pro sociální média, bloger a správce sociálních sítí ve firmě Euromedia Group. Pracovník v oblasti knižního marketingu. Redaktor. Autor románů a povídky ve vánoční antologii.

Radana Lipusová (3)

Autorka knihy pro děti, které se začínají učit číst.

Rachel Warren Chadd (3)

Autorka a editorka publikací o alergii, astmatu a zdravém životním stylu.

Rachel Lynn Solomon (6)

Americká spisovatelka, novinářka a redaktorka. Autorka romantických příběhů.

Rachel Harris (5)

Americká spisovatelka.

Quintus Flaccus Horatius (6)

Římský básník, autor satirické i reflexivní a filozofující lyriky.

Quido Záruba (6)

Quido Záruba, narozen jako Quido Pfeffermann, psán též Quido Záruba-Pfeffermann byl český stavební inženýr, geolog a vysokoškolský pedagog, zakladatel československé školy inženýrské geologie. Narodil se v jihočeské rodině stavitele a astronoma Josefa Záruby-Pfeffermanna a jeho manželky Marie, rozené Janáčkové . Quido byl nejstarší z osmi dětí. Okolo roku 1910 se rodina přestěhovala do Bubenče . Quido Záruba-Pfeffermann vystudoval inženýrské stavitelství na ČVUT v Praze. Otcova firma se podílela na stavbě význačných budov v Praze, později vodního díla Štěchovice i československého pohraničního opevnění. Quido v ní zřídil a vedl oddělení geologického průzkumu. To se později stalo jádrem předního pracoviště inženýrskogeologického průzkumu u nás. Zájem o geologii ho přivedl v 30. letech 20. století na přírodovědeckou fakultu Karlovy university, kde se habilitoval na docenta. Docenturu získal v roce 1936 i na ČVUT, kam byl po znovuotevření vysokých škol v roce 1945 povolán, aby zajistil výuku geologie pro budoucí stavební inženýry a kde byl v roce 1946 jmenován profesorem. V té době rodina ze svého jména vypustila německy znějící část. V únoru 1948 byla firma znárodněna. Quido Záruba se pak věnoval výuce, založil československou školu inženýrské geologie, spočívající v aplikaci geologických oborů bezprostředně na stavbách, především tunelů a přehrad. Kolem sebe vychoval postupně řadu specialistů, uplatňujících znalosti geologických poměrů při projektování a realizaci především inženýrských staveb. Jako odborník s velkou praxí byl povolán na stavby u nás i v zahraničí, kde radil při zdolávání geotechnických problémů. Po vzniku Československé akademie věd se stal členem - korespondentem, později akademikem. V roce 1968 se stal prvním voleným prezidentem nově vzniklé mezinárodní asociace inženýrských geologů IAEG. Publikoval stovky článků a referátů, vyšlo mu několik monografií ...

Prokop Toman (7)

Prokop Toman byl český právník, tvůrce slovníku výtvarných umělců. Narodil se v rodině advokáta JUDr. Hugo Tomana a jeho manželky Marie Amalie, rozené Heymdtové . V roce 1900 se oženil s Antonií, rozenou Ptákovou , se kterou měl syna Prokopa . Studia práv ukončil promocí v roce 1907. Byl zakladatelem Kroužku přátel malířského umění , který uspořádal například výstavu Petra Brandla v Rudolfinu v září a říjnu 1911. Od roku 1933 byl členem mezinárodní komory znalců umění se sídlem v Paříži. Je pohřben na pražských Olšanských hřbitovech, spolu s manželkou Antonií a synem Prokopem . Jeho nejvýznamnějším dílem je Nový slovník československých výtvarných umělců, který poprvé vyšel v roce 1936, 5. vydání v roce 2000. Slovník je dodnes významným a ceněným zdrojem informací. Na třetím rozšířeném vydání s ním spolupracoval jeho syn Prokop Hugo Toman.

Primo Levi (5)

Primo Levi byl italský židovský chemik a spisovatel, jehož nejproslavenější dílo Je-li toto člověk je autobiografickou výpovědí o jeho věznění v koncentračním táboře Auschwitz. Narodil se v Turíně roku 1919 Cesaru a Ester Leviovým . V roce 1934 nastoupil na prestižní gymnázium Liceo Massimo d’Azeglio. Původním povoláním byl chemik, chemii vystudoval v letech 1937 až 1941 na turínské univerzitě. V roce 1933 vstoupil do Avangardisti – hnutí pro mladé fašisty. V roce 1942 vstoupil do ilegální Strany akce a obstarával styk s ostatními protifašistickými organizacemi, po německé okupaci Itálie působil v partyzánském oddílu, na konci roku 1944 byl zajat a jako Žid deportován do sběrného tábora v Carpi-Fossoli. Odtud byl deportován do pracovního tábora Osvětim-Monowitz, kde pracoval v průmyslovém komplexu Buna, který byl součástí IG Farben. Přežil krutý život v Osvětimi – po osvobození tábora byl krátce nato internován do ruského tábora pro bývalé vězně nacismu a po kapitulaci Německa a smrti Hitlera se po delších peripetiích vrátil vlakem přes dnešní Ukrajinu , Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Rakousko a Německo zpět do Turína. V roce 1947 se oženil a začal pracovat ve výzkumné laboratoři a psát. V 67 letech spáchal sebevraždu. Levi byl jedním z lidí, kteří trpěli tzv. komplexem přeživšího – tj. výčitkami svědomí těch, kteří přežili smrtící prostředí a likvidační selekce a ptají se, zdali to nebylo na úkor jiných. První Leviho román, Je-li toto člověk , se zabývá jeho zkušeností z táborů. Otázka pronásledování Židů se pak vrací i v jeho dalších knihách, mj. Kdy, ne-li teď? a Potopení a zachránění . Zážitky z poválečné cesty zpět do rodného Turína byly hlavním tématem nejznámějšího Leviho r...

Priest (8)

Přemysl Šil (4)

Autor alternativní učebnice psychologie, středoškolský učitel.

Přemysl Raban (6)

Narozen 29.6.1949 v Údolí Sv. Kryštofa. Doc., JUDr, Csc., advokát, publikace z oboru práva a investiční a bytové výstavby.

Přemysl Breník (4)

Narozen 23.9.1910 v Nudvojovicích u Turnova, zemřel 1988. Dr.techn. ing., profesor Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni, práce o konstrukci strojů.

Precedens (6)

Poppy O'Neill (7)

Britská spisovatelka, publicistka a redaktorka. Autorka knih o duševním zdraví dětí a dospělých. Vystudovala tvůrčí psaní.

Pointer Sisters (7)

The Pointer Sisters je americká pěvecká skupina R&B z Oaklandu v Kalifornii, která dosáhla úspěchu v hlavním proudu v 70. a 80. letech 20. století. Skupina vznikla v roce 1969 a původně ji tvořily sestry Bonnie Pointerová, Anita Pointerová, Ruth Pointerová a June Pointerová . Jsou známé svým eklektickým rozsahem hudebních žánrů zahrnujícím R&B, soul, pop, jazz, elektronickou hudbu, bebop, blues, dance, country a rock. Skupina Pointer Sisters má dynamickou pódiovou prezentaci a je uznávaná pro své pevné vokální harmonie.

Poco (8)

Poco je americká country rocková skupina, která vznikla v roce 1968 po rozpadu skupiny Buffalo Springfield. Původní sestavu tvořili Richie Furay, Jim Messina, Rusty Young, George Grantham a Randy Meisner. Skupina byla součástí raného country rockového hnutí a významně se podílela na formování nového žánru tím, že spojila vlivy country hudby s rock and rollem. V průběhu let prošla skupina Poco mnoha změnami v sestavě, přičemž jediným stálým členem byl až do svého odchodu v roce 2021 Rusty Young.

Pippa Young (5)

Ilustrátorka a autorka knih pro děti.

Pippa Grant (4)

Pilkey Dav (8)

Piers Bizony (4)

Piers Bizony je americký spisovatel, publicista, organizátor výstav a také režisér televizních dokumentů. Je mezinárodně úspěšným a uznávaným autorem populárně psaných publikací o výzkumu vesmíru, filmu a speciálních filmových efektech a také knih s technologickou tematikou. Žije v Londýně.

Pierre Pelot (4)

Pierre Pelot, vlastním jménem Pierre Grosdemange je francouzský spisovatel dobrodružných knih pro děti i pro dospělé. Absolvoval pouze základní vzdělání a pak se učil na strojního mechanika. Po třech měsících učiliště opustil a živil se, jak se dalo. Protože tíhl k výtvarnému projevu, vytvářel komiksové seriály, které však vzbuzovaly pozornost spíše jejich literární částí. Proto začal v polovině 60. let 20. století na radu Hergého psát dobrodružné romány. Je autorem více než 170 děl publikovaných i pod pseudonymy Pierre Suragne nebo Pierre Carbonari. Jeho dílo je žánrově velmi bohaté. Jde o dobrodružné knihy ze současnosti, z historie i prehistorie, westerny, detektivní, sci-fi i dívčí romány a parodie na uvedené žánry. K pestrosti jeho knih přispívá také používání různých vypravěčských technik. Hrdiny svých knih staví často do mezních situací

Pierre Miquel (4)

Francouzský historik a spisovatel.

Pierre Grimbert (4)

Francouzský spisovatel.

Pierre Augustin Caron de Beaumarchais (4)

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais byl francouzský dramatik proslulý svými třemi hrami o Figarovi. Za svého života byl také hodinářem, vynálezcem, hudebníkem, politikem, tajným agentem, nakladatelem, obchodníkem se zbraněmi a v neposlední řadě i revolucionářem ve dvou revolucích . Pierre-Augustin Caron se narodil v neurozené rodině pařížského hodináře jako jediný syn mezi pěti dcerami. Rodina jeho otce byla obstojně zámožná, a tak Pierrovo dětství proběhlo šťastně a bezstarostně. Ve třinácti letech byl vzat do učení, aby mohl pokračovat v otcově podniku. Pierre v učení dobře prospíval, někdy mezi léty 1751–1753 dokonce vylepšil hodinový strojek co do přesnosti určování času. O tento vynález se rozhořel spor s dalším hodinářem M. Lepautem, královským hodinářem, který si vynález nárokoval, a spor byl přednesen až před Akademii a rozřešen ve prospěch mladého Carona. Tato aféra z něj udělala svým způsobem celebritu jak mezi pařížskými měšťany, tak u dvora. Král si ho dal předvést a získal i skvělé zakázky, např. vytvořil hodinky připevněné na prsten pro Madame de Pompadour. Caron se při první příležitosti zbavil své živnosti a zařídil si u dvora sinekuru – stal se v roce 1756 jako výborný flétnista a harfeník učitelem hry na harfu dcer Ludvíka XV. K tomuto postu mu pomohla Marie-Madeleine, žena nižšího královského úředníka Francqueta . O rok později její manžel zemřel a vdova se brzy nato – 22. listopadu 1756 – provdala znovu – za Pierre-Augustina Carona. Caron tak získal podstatné jmění a podle vyženěných pozemků le Bois Marchais začal po brzké manželčině smrti užívat jméno Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais. V letech 1759–1760 se spřátelil s M. Pâris-Duverneym, stárnoucím podnikatelem a bankéřem a pod jeho vedením se pustil do spekulací. S Pâris-Duverneyho pomocí získal roku 1760 úřad královského sekretáře. V roce 1763 si zakoupil další úřad a stal se tak ve...

Philippa Carr (7)

Britská autorka Eleanor Alice Burford Hibbert napsala kolem dvou set historických románů pod pseudonymy Jean Plaidy, Philippa Carr a Victoria Holt. Pro každý okruh svých námětů používala jiný pseudonym. Jean Plaidy je považována za nejúspěšnější a nejoblíbenější spisovatelku v tomto žánru. Vydala kolem osmdesáti historických románů a jen od její smrti se prodalo na třináct milionů jejích knih.

Philip Wilkinson (5)

Britský autor populárně naučných knih pro mládež.

Philip Fracassi (5)

Philip Fracassi je spisovatel a scénárista žijící v Los Angeles. Pracuje přes 20 let v zábavním průmyslu, byl spoluzakladatelem nakladatelství/ knihkupectví Equator Books ve Venice v Kalifornii a sedm let byl také hudebním producentem v House of Blues Entertainment, kde produkoval koncertní DVD pro kapely The Psychedelic Furs a Public Enemy a více než 3000 živých internetových vysílání například s kapelami The Cure, Motley Crue a Depeche Mode.

Petřinová Iva (5)

Petra Santlerová (5)

Narozena 24. 2. 1987. Autorka knihy příběhů pro děti. Auditorka.

Petra Š. Jirglová (4)

Petra Klůfová (4)

PhDr., anglistka a bohemistka, básnířka, překladatelka a autorka románů. Vlastní románovou tvorbu publikuje autorka pod rodným příjmením Vernerová, překlady pod vdanými jmény - Petra Klůfová-Štechová, Petra/Petruše Klůfová, Petra/Petruše Štechová, Petruše Máchová .

Petr Zvolský (7)

Narozen 12. 9. 1933 v Praze, zemřel 29. 10. 2014. Prof., MUDr., DrSc., psychiatr, vysokoškolský pedagog, publikace z oboru.

Petr Zima (4)

Doc. PhDr. Petr Zima, CSc. vystudoval Filozofickou fakultu UK. Přednáší obecnou a africkou lingvistiku na Fakultě humanitních studií UK. Je odpovědným řešitelem projektu GA ČR „Dynamika formy a významu“, spoluřešitelem komplexního grantového projektu „Dialog ve světě lidí a strojů“, členem Evropského výzkumného seskupení CNRS č. 1172 Lexikální difuze ad.

Petr Wagner (5)

Petr Wagner byl český virtuos na violu da gamba, kapelník a dirigent. Studoval violoncello na Pražské konzervatoři, dále pokračoval studiem hudební vědy na Univerzitě Karlově a Royal Holloway University of London. Ve hře na violu da gamba se zdokonaloval u Richarda Boothbyho v Londýně, posléze u Jaapa ter Lindena na Akademii für alte Musik v Drážďanech. Svá studia tohoto nástroje završil získáním prestižního diplomu Uitvoerend Musicus pod vedením Wielanda Kuijkena na Královské konzervatoři v Haagu. Jako sólista, komorní a continuový hráč vystupoval na mnoha evropských a světových pódiích a festivalech . Spolupracoval s vynikajícími uměleckými osobnostmi, jakými jsou např. Jacques Ogg, René Jacobs, Enoch zu Guttenberg, Andrew Parrot a další. Spolupracoval též se soubory Collegium 1704, New London Consort, Rare Fruits Council, Capella cracoviensis, Musicians of The Globe, Concerto Palatino, Orfeo Orchestra, Musica Florea, Solamente naturali a mnoha dalšími. V roce 1998 Petr Wagner založil Ensemble Tourbillon, jehož aktivity byly zaměřeny na komorní a orchestrální tvorbu evropského baroka a raného klasicismu. Mezinárodní složení souboru reprezentovalo evropskou tradici poučené interpretace staré hudby, jejímž výsledkem je přirozená muzikalita, bohatá zvuková barevnost a expresivita. Ensemble Tourbillon se pod vedením Petra Wagnera prezentoval na koncertech doma i v zahraničí a byl pravidelným hostem řady mezinárodní...

Petr Velfel (6)

Narozen 4.6.1966 v Olomouci. Mgr., vydavatel a publicista, práce z oblasti astronomie, bydlení a životního stylu, též překladatel a fotograf.

Petr Tůma (3)

Narozen 1959. Doc., Ing., CSc., autor publikací z oboru výpočetní techniky a programování, technických prostředků automatického řízení a řídících počítačových systémů.

Petr Schweiner (4)

Mgr., právník, advokát.

Petr Ryneš (7)

Narozen 1963. Ing., auditor, ekonom, publikace z oblasti jednoduchého a podvojného účetnictví.

Petr Příhoda (6)

Narozen 17. 1. 1939 v Netolicích, zemřel 14. 9. 2014 v Praze. MUDr., psychoanalytik a publicista, práce z oboru psychologie a novodobých českých dějin. Autor článků pro časopis "Katolický týdeník". Autor kritických sond a článků pro různé časopisy na etická, psychologická, sociologická témata.

Petr Oslzlý (4)

Petr Oslzlý je český divadelní dramaturg, scenárista, herec a pedagog, od února 2018 rektor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vyrůstal v Prostějově. Kvůli svému původu nebyl přijat na žádnou střední školu, vyučil se v oboru kovomodelář. Díky dobrému prospěchu mohl poté studovat střední strojnickou školu v Olomouci. Dále studoval strojnickou fakultu v Brně a od roku 1968 divadelní vědu a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Studia úspěšně ukončil v roce 1973. Byl jedním z hlavních protagonistů experimentálního divadla Quidam. Od roku 1972 byl dramaturgem Divadla Husa na provázku, se kterým je od té doby spjatý dosud; v několika obdobích byl jeho uměleckým šéfem. V druhé polovině 80. let spolu s Jiřím Müllerem a Miroslavem Pospíšilem organizoval tajné bytové semináře Podzemní univerzita, kde přednášeli význační profesoři ze západních zemí. V roce 1989 se Oslzlý stal jedním z organizátorů listopadové stávky divadel a zakládajícím členem Občanského fóra. V letech 1990–1992 působil jako poradce a asistent prezidenta Václava Havla pro kulturní otázky a ředitel Kulturní sekce jeho kanceláře. Od roku 1993 je ředitelem Centra experimentálního divadla, pod které vedle Divadla Husa na provázku spadá i HaDivadlo a Divadlo U stolu. Přednáší v oboru současného světového divadla, dramaturgie a autorské tvorby na Divadelní fakultě JAMU a v minulosti též v Kabinetu divadelních studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 1995 je uměleckým ředitelem mezinárodního festivalu divadelních škol Setkání/Encounter. Od roku 1997 byl proděkanem JAMU. V roce 2000 byl jmenován profesorem. Je spoluautorem řady divadelních scénářů, konceptů divadelních akcí, přispěvatelem domácích i zahraničních časopisů, editorem či spolueditorem řady sborníků. 23. října 2017 byl Oslzlý zvolen rektorem brněnské JAMU. Na konci ledna 2018 jej do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman, a to s účinností od 1. února 2018. Petr Oslz...

Petr Musílek (6)

Narozen 20.5.1965 v Praze. Doc., Ing., PhD., vysokoškolský pedagog na VŠE, práce o finančnictví, cenných papírech, burzách.

Petr Leonidovič Kapica (3)

Sovětský fyzik.

Petr Křenek (4)

Studoval na Pedagogickém institutu v Olomouci a pak v tehdejším Gottwaldově, obor matematika, fyzika, hudební výchova. Odmalička hrál na housle a později udělal mistrovské zkoušky na cimbál . Na institutu promoval v roce 1965. Začal učit ve Vlašských Kloboukách, pak pracoval v nakladatelství Svět a doba v Praze a v propagaci Ústředí veterinárních asanačních ústavů v Dobřejovicích. Nakonec se vrátil na Valašsko jako učitel v Liptále, ve Velkých Karlovicích a Novém Hrozenkově. První povídku otiskl v časopise Voják, prózy a reportáže publikoval řadě periodik. Knižně debutoval románem Ondřejovo srdce, kniha povídek Okamžik života obsahuje povídku Račie klepeto . Následovaly knihy Devět Martinových dnů, Květenství smrku, Lukášova naděje a Nejlepší Cyrilův sen. Psal televizní a rozhlasové scénáře. Zemřel tragicky 5. listopadu 1983 při stavbě svého rodinného domku a je pohřben v rodných Velkých Karlovicích.

Petr Kopal (7)

J.M. can. Petr Kopal , byl český římskokatolický duchovní, novinář, redaktor a spisovatel. V letech 1882-1916 byl proboštský vikarista Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Narodil se v Držkově na Železnobrodsku jako první z devíti dětí v rodině chalupníka, krupaře, pekaře a příležitostného obchodníka Petra Kopala a jeho ženy Anny , rozené Knopové. Od roku 1844 chodil do školy na „handlu“ v německojazyčných Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou, později se učil ve Smržovce u učitele a kantora Franze Vorbacha. V letech 1847-1855 absolvoval gymnázium v Jičíně. V letech 1855-1859 studoval v kněžském semináři v Hradci Králové. Na kněze byl vysvěcen 25. července 1859 v Hradci Králové. Primici sloužil 7. srpna 1859 v Zásadě, v kapli sv. Prokopa. Poté byl postupně kaplanem v několika venkovských farnostech a vězeňským duchovním ve Valdicích. Na svých působištích vystupoval jako český vlastenec, což se u některých jeho nadřízených nesetkalo s pochopením. Následkem toho bylo v roce 1871 jeho přeložení do německojazyčného prostředí - na faru do Kozlů u Loun. Od roku 1877 byl přispěvatel, později redaktor a vedoucí redaktor deníku Čech, do kterého psal úvodníky, fejetony a psal do kulturní, hospodářské, soudní a deníkářské rubriky. Ve svých příspěvcích vystupoval s razantní kritikou postavení církve v Rakousku. Tyto jeho aktivity, společně s podporou češství jej dostaly před soud. Od vězení jej nakonec uchránila milost, udělená císařem. V roce 1882 pak tehdejší vyšehradský probošt Karlach prosadil Kopalovo jmenování kooperátorem a proboštským vikaristou při vyšehradské kapitule. Dále založil a redigoval Obranu víry s přílohou Kalendář pro živé a mrtvé duše , či časopis Vychovatel . Jeho nejúspěšnějším počinem byly „krejcarové“ lidové čtrnáctideníky Kříž a Maria, které redigoval od založení v r. 1894 do své smrti. Oba tyto časo...

Petr Hrabák (1)

Narozen 14.5.1933 v Praze. Prof., MUDr. DrSc., publikuje v oboru interního lékařství a poruch metabolismu a výživy .

Petr Havlík (5)

Narozen 1959. Mgr., politik, původní profesí pedagog.