125101–125160 z 155118 Autoři
Jaroslava Balleková Švárová (1)
Narozena 11. 12. 1967 v Jeseníku. Redaktorka, novinářka, dramaturgyně, scenáristka a moderátorka. V současnosti se zabývá tvorbou pro děti a mládež. Autorka konceptů časopisů Šikulka, Šikulka speciál, Šikulkova encyklopedie a nového konceptu časopisu 21. století Junior, autorka seriálu pracovních sešitů Mína a Maxík půjdou do školy. Lektorka webinářů pro učitele MŠ a přípravných tříd ZŠ, kde popularizuje předškolní vzdělávání.
Více od autora
Jaroslava Adlofová (1)
Narozena 1872 - zemřela 1909. Členka Svobodné-reformované církve, prozaička, autorka knih pro děti s náboženskou tématikou.
Více od autora
Jaroslav Zuzánek (1)
Narozen 28.3.1929 v Dolní Sytové, zemřel 18.6.2007 v Lomnici nad Popelkou. Ing., elektronik, publikace z oboru elektroniky, autor vlastivědných a historických prací o Lomnici nad Popelkou a okolí.
Více od autora
Jaroslav Žižka (1)
Jaroslav Žižka byl český a československý politik, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Komunistickou stranu Československa za normalizace, poslanec České národní rady za KSČM po sametové revoluci a poslanec Poslanecké sněmovny za Levý blok v 90. letech, později komunální politik ČSSD. K roku 1986 se profesně uvádí jako mistr elektroúdržby. Ve volbách roku 1986 zasedl za KSČ do české části Sněmovny národů . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci. V následných volbách roku 1990 byl zvolen za KSČM do České národní rady, kde mandát obhájil i ve volbách roku 1992, nyní za volební koalici Levý blok, do níž se spojila KSČM a další levicové skupiny. Po zániku Československa se ČNR transformovala v parlament samostatné České republiky , v němž zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1996. V průběhu volebního období ovšem po rozpadu koalice Levý blok přešel do poslaneckého klubu politické strany Levý blok, která fungovala ve sněmovně paralelně s dalšími nástupnickými kluby zaniklého Levého bloku. Politicky se angažoval i později, a to jako komunální politik. V komunálních volbách roku 1994 neúspěšně kandidoval za Levý blok do zastupitelstva Děčína. Do zdejšího zastupitelstva byl zvolen až v komunálních volbách roku 2002, nyní již jako člen ČSSD. Uváděn je tehdy coby vedoucí odboru KÚ. Za ČSSD kandidoval i v komunálních volbách roku 2006, ale nebyl zvolen. Koncem 90. let se připomíná ve funkci mluvčího okresního úřadu v Děčíně.
Více od autora
Jaroslav Zendulka (1)
Narozen 31. 7. 1953. Doc., Ing., CSc., publikuje v oblasti databázových a informačních systémů a získávání znalostí z databází.
Více od autora
Jaroslav Zeman (1)
Narozen 20.11.1930 v Praze. RNDr., CSc., publikace z oboru geologie.
Více od autora
Jaroslav Zeman (1)
Narozen 20.11.1930 v Praze. RNDr., CSc., publikace z oboru geologie.
Více od autora
Jaroslav Zelený (1)
Ing., CSc., konzultant IBM pro vztahy s univerzitami, zabývá se historií výpočetní techniky.
Více od autora
Jaroslav Závada (1)
Narozen 8.5.1907 v Hrabové u Ostravy, zemřel 6.7.1964 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, básník, prozaik, překladatel z polštiny, ruštiny, srbochorvatštiny a slovinštiny.
Více od autora
Jaroslav Zástěra (1)
PhDr. Jaroslav Zástěra je znám jako badatel a historik, autor odvážné hypotézy, týkající se původu velkomoravských Mojmírovců, Přemyslovců, města Znojma, a dokládané z velké části rozborem symboliky unikátních nástěnných maleb v Rotundě sv. Kateřiny. Přestože jeho hypotézy byly historickou vědou přijaty rezervovaně či zamítavě, jejich publikováním vyvolal oživení zájmu o výzkum a zpřístupnění znojemské rotundy. Narodil se 21. března 1921 v chorvatské Crikvenici moravským rodičům, mládí prožil už na Jižní Moravě, gymnázium absolvoval v Hustopečích. Za druhé světové války působil v odboji, byl zatčen a odsouzen na 9 let, před popravou v Bayreuthu ho osvobodila americká armáda. Po 2. světové válce dokončil Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1952 byl v Brně v Pisárkách opět zatčen, obviněn z pokusu o ilegální opuštění republiky a odsouzen na 3 roky. Po propuštění v roce 1955 zastával různá povolání a v letech 1960 – 65 dálkově studoval dějiny pedagogiky na Filosofické fakultě UJEP v Brně. V roce 1968 byl rehabilitován a stal se nakrátko šéfredaktorem Brněnského večerníku. V období normalizace místo ztratil a byl i vyloučen ze Svazu novinářů Poprvé publikoval svou hypotézu v roce 1983 v populárním článku Co ukrývá znojemská rotunda v časopise Zápisník. Časem publikoval další práce a stal se zakládajícím členem Moravského národního kongresu i Klubu přátel znojemské rotundy. Zemřel v Brně dne 21. listopadu 2001 Na základě interpretace historických pramenů, vlastních výzkumů a úvah, a zejména rozboru symboliky nástěnných maleb ve znojemské rotundě, zformuloval Zástěra odvážnou teorii, která měla změnit pohled na naše nejranější dějiny. Jedná se o poměrně obsáhlou řadu hypotéz, nedostatečně doložených a sám Zástěra navrhl provést některé archeologické průzkumy, které by jeho hypotézu mohly podepřít. Hypotézy mimo jiné předpokládají: Zástěrovy hypotézy byly odbornou veřejností př...
Více od autora
Jaroslav Zapletal (1)
Narozen 16.9.1937 v Litovli. Výtvarný pedagog, malíř a grafik, katalogy k výstavám.
Více od autora
Jaroslav Winter (1)
Jaroslav Winter je absolventem fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Využitím internetu v podnikání se začal systematicky zabývat jako redaktor Profitu od počátku roku 1996. Je spoluautorem publikace Podnikáme s Internetem. V roce 1998 byl vyhlášen Osobností české informatiky v kategorii publicistů. Je iniciátorem projektu Březen - měsíc Internetu, který byl v roce 2000 oceněn ve finále soutěže Stockholm Challenge Award, do níž bylo přihlášeno 612 projektů z 80 zemí.
Více od autora
Jaroslav Vřeskovický (1)
Jaroslav František Urban byl český spisovatel a pedagog. Publikoval pod pseudonymem Jaroslav Vřeskovický. Urban se narodil do rodiny učitele, který udržoval styky s kulturně činnými osobnostmi. Byl tedy už od dětství formován v oblasti literatury. Po ukončení základní školy pokračoval ve studiu na měšťanské škole v Přešticích. V té době se již soukromě připravoval na studium na učitelském ústavu v Plzni, které začal v roce 1904 a ukončil roku 1908. Pedagogickou kariéru zahájil na obecné chlapecké škole řádu piaristů v Nepomuku, později učil ve Kbelu, v rodných Vřeskovicích, na měšťance v Dobřanech, v Trnovanech u Teplic. V letech 1913–1914 absolvoval celoroční kurz pro učitele měšťanských škol v Jičíně. Po návratu byl uznán schopným vojenské služby a v roce 1915 se účastnil bojů 1. světové války. Oženil se 15. května 1918 s Annou Jiskrovou z Nepomuku. Roku 1919 získal místo na měšťanské škole v Teplicích a v roce 1928 byl jmenován ředitelem české měšťanské škole v Kadani. Po zabrání pohraničí v roce 1938 odešel do Plzně, kde působil ve stejné funkci. Jako učitel pracoval až do roku 1950. Pro účast na protestech proti měnové reformě v roce 1953 byl donucen z Plzně odejít. Odstěhoval se do Nepomuku, kde se věnoval pečlivému vedení městské kroniky. Zde také zemřel. Urbanova literární tvorba započala už během studií. Je tematicky i žánrově velmi rozmanitá. Psal povídky, vlastivědné i životopisné práce, črty, studie, knihy pro děti a mládež, výchovné prózy, spisy pro školní potřeby, sbíral a upravoval pověsti, psal i recenze dětské literatury. Věnoval se i dobovým problémům, pořádal sborníky, vydával populárně naučná díla a turistické průvodce. Přispíval do řady periodik – Český den, Český lid, Jihočeské ohlasy, Klas, Lidové noviny, almanach Kniha mladých, Malý čtenář, Naše zprávy, Nové ilustrované listy, Nový obzor, Samostatnost, Šumavské proudy, Tribuna, Vesna, Ženské listy. V letech 1927 až 192...
Více od autora
Jaroslav Vrchota (1)
Narozen 26. 8. 1982. Ing., Ph.D., ekonom, vysokoškolský pedagog. Specializace na procesní, strategický a projektový management v malých a středních podnicích.
Více od autora
Jaroslav Vrba (1)
RNDr., CSc., pracovník Hydrobiologického ústavu AVČR v Českých Budějovicích, práce z oboru.
Více od autora
Jaroslav Vrána (1)
Narozen 5. 11. 1966 v Domažlicích. Strojní zámečník, autor dobrodružných historických a fantasy knih pro mládež. Zakladatel nakladatenství Ebenový slon.
Více od autora
Jaroslav Vožniak (1)
Jaroslav Vožniak byl český malíř a grafik. Jaroslav Vožniak se v letech 1949-1951 vyučil reprodukčním litografem. V roce 1952 odmaturoval a tentýž rok začal studovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Karla Svolinského. Roku 1954 přešel na Akademii výtvarných umění do ateliéru prof. Vladimíra Silovského. Studia ukončil roku 1959. Od roku 1955 byl členem skupiny Šmidrové. Samostatně vystavoval od roku 1963, na společných výstavách Objekt , se skupinou Šmidrové v Ostrově nad Ohří a se skupinou UB v Praze. Od začátku 60. let do roku 1965 pracoval jako noční hlídač v sochařské sbírce Národní galerie na Zbraslavi. Po roce 1965 spolupracoval s architektem Jindřichem Santarem, který působil ve výstavnictví . Roku 1965 vystavoval na Salon de la Jeune Peinture a v galerii Lambert v Paříži a na Alternative attuali v Aquile. V témže roce získal dvě zlaté medaile za svůj podíl na Mezinárodní výstavě bižuterie Jablonec 65. Ve druhé polovině šedesátých let Vožniak spolupracoval se státním podnikem Jablonecká bižuterie a podílel se i na instalaci na Světové výstavě Expo 67 v Montrealu. Na přelomu let 1968-1969 pro tento podnik vytvořil proslulý cyklus novodobých ikon, vystavený nejprve na Libereckých výstavních trzích a později v Montrealu . V souvislosti s výstavami Vožniak několikrát navštívil Paříž, Švédsko, Leningrad a dvakrát pobýval v Kanadě. V době normalizace měl Jaroslav Vožniak problémy s komunistickým režimem, mj. kvůli svému synovi, který byl bubeníkem skupiny The Plastic People of the Universe. V té době se zabýval výtvarným řešením diplomů a jiných tiskovin, navrhoval plakáty pro Národní Galerii a Zdravotní osvětový ústav, ilustroval několik knih. Po celý život trpěl narkolepsií a byl nucen brát léky, aby se mohl soustředit na práci. Od roku 1980 byl pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav v invalidním důchodu. Se svou ...
Více od autora
Jaroslav Voráč (1)
Narozen 15.8.1910 v Klatovech, zemřel 24.3.1989 tamtéž. PhDr., CSc., dialektolog, publikace z oboru.
Více od autora
Jaroslav Vonka (1)
Narozen 20. 10. 1932 v Praze, zemřel 17. 12. 2015. Doc., Ing., CSc., autor prací z oblasti železniční a osobní dopravy.
Více od autora
Jaroslav Vocelka (1)
Narozen 30. 6. 1941 v Praze, zemřel 29. 5. 2018 tamtéž. Ředitel Státní opery Praha .
Více od autora
Jaroslav Vobr (1)
Narozen 25. 5. 1939 v Praze, zemřel 29. 5. 2013 v Brně. PhDr., knihovník a knihovědec, specializace na zpracování starých tisků a rukopisů.
Více od autora
Jaroslav Vlček (1)
Narozen 1925. BScF., MASc., DSc., vysokoškolský profesor v oboru fotogrammetrie na University of Toronto. Zabývá se též bonsajemi a prenatálním životem.
Více od autora
Jaroslav Vinkler (1)
Narozen 21. 1. 1924 v Traplicích u Uherského Hradiště. Člen a bývalý předseda Slováckého krúžku v Praze, taktéž autor publikace o něm. Voják z povolání, zakladatel časopisu Vědomosť.
Více od autora
Jaroslav Vincenc Pavlík (1)
Narozen 19.11.1931 v Třebíči. Assoc. prof., PhDr., CSc., český slavista žijící po roce 1968 v Dánsku.
Více od autora
Jaroslav Vetter (1)
Narozen 1935. Evangelický farář, publicista, autor beletrie, kniha pro děti.
Více od autora
Jaroslav Veškrna (1)
Jaroslav Veškrna je bratrem kněze Vladimíra Juliána Veškrny a Karla Veškrny, otce Dagmar Havlové. Vyučil se tesařem, ale pracoval pak jako lesník v Třebíči, odtud pramení jeho láska k lesu a přírodě. Nyní žije v důchodu na Olomoucku.
Více od autora
Jaroslav Veselý (1)
Narozen 29. 5. 1936 v Otrokovicích, zemřel 1. 10. 2017 v Jihlavě. RNDr., geolog, odborník v ložiskové geologii, geochemii, prospekci a geologickém mapování, vedl též řadu zahraničních geologických expedic
Více od autora
Jaroslav Veris (1)
Jaroslav Veris byl český akademický malíř, ilustrátor, autor divadelních výprav a publikace o francouzském sochaři a malíři Bourdellovi. Jaroslav Zamazal se narodil 10. července 1900 ve Vsetíně na Valšsku v rodině tamního obvodního lékaře Josefa Zamazala. Otec pocházel z východních Čech, matka se jmenovala Žofie Nováčková Zamazalová, pocházela ze Vsetína a byla rovněž lékařkou. Bratr Jaroslava Zamazala se jmenoval Josef Zamazal a mimo jiné se také věnoval malířství. Oba sourozenci navštěvovali stejnou školu a v Praze později oba bratři studovali i na AVU. V roce 1910 se rodina Zamazalových přestěhovala do Brna a Jaroslav zde navštěvoval klasické gymnázium. V Brně navštěvoval Jaroslav malířské kurzy v ateliéru Vojtěcha Doležila. Od roku 1917 oba bratři Jaroslav i Josef Zamazalovi zahájili studium na pražské Akademii výtvarných umění v Praze . Jaroslav nejprve studoval jeden semestr ve třídě vedené akademickým malířem Janem Preislerem. Další jeden semestr strávil Jaroslav pod vedením profesora Vratislava Nechleby. V roce 1919 zahájil Jaroslav studium na speciálně zaměřené malířské škole u profesora Karla Krattnera a studoval zde až do roku 1923. Během studia Jaroslav podnikal sám krátké studijní cesty při nichž většinou navštěvoval místní muzea s díly starých mistrů. Po skončení studia na AVU ještě několikrát navštívil Vídeň a Mnichov. První cestu do Paříže podnikl Jaroslav v roce 1922 a po jejím skončení se ještě vrátil zpět do Prahy. Na delší dobu se do Paříže dostal až v roce 1924. Toho roku přesídlil do Paříže a zůstal zde trvale prakticky až do roku 1938, kdy se začalo schylovat ke druhé svět...
Více od autora
Jaroslav Vávra (1)
Narozen 24.5.1955 v Semilech. Učitel, kulturní pracovník a publicista v Semilech, autor prací s regionální tematikou.
Více od autora
Jaroslav Vašek (1)
Narozen 1938. Báňský inženýr. Prof., Ing., Dr.Cs., práce z geomechaniky, výzkumu porušování materiálů vysokorychlostními paprsky.
Více od autora
Jaroslav Vanický (1)
Jaroslav Vanický byl český hudební historik. Po absolvování reálného gymnázia v Kostelci nad Orlicí byl totálně nasazen v Berlíně . Po skončení 2. světové války studoval na Univerzitě Karlově v Praze hudební vědu , estetiku a historii. Titul PhDr. získal v roce 1952 na základě disertační práce Palestrinova melodika . Zabýval se hudební folkloristikou, ale postupně převládl zájem o historickou muzikologii. Ve funkci hudebního redaktora působil v nakladatelstvích Orbis a ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění , kde se stal vedoucím redaktorem . Po sloučení nakladatelství s Gramofonovými závody krátce vedl příslušnou redakci Státního hudebního vydavatelství . V srpnu roku 1962 byl jmenován přednostou hudebního oddělení Národního muzea v Praze, kde nahradil Alexandra Buchnera; byl vystřídán Emilem Hradeckým, neboť zemřel na následky autonehody.
Více od autora