Všichni Autoři a témata

Věra Naňková (4)

Narozena 4. 12. 1927. Historička umění, práce z oboru.

Věra Mokrá (2)

Narozena roku 1932. Ing., CSc., pracovnice Československé akademie věd. Práce v oboru botaniky.

Věra Mišurcová (5)

Narozena 9.2.1926. PhDr., CSc., pracovnice Pedagogického ústavu Jana Amose Komenského Československé akademie věd v Praze. Práce v oboru výchovy předškolních dětí.

Věra Karfíková (4)

Narozena 14. 2. 1932 v Českých Budějovicích, zemřela 12. 5. 1989. Promovaná filoložka, redaktorka, literární historička a kritička, práce z oboru dějin české literatury, autorka učebnic literární výchovy.

Věra Ježková (8)

Věra Hoeppnerová (4)

Věra Gošová (8)

Mgr., speciální pedagožka, autorka materiálů z oblasti speciálního vzdělávání.

Věra Dvořáková (5)

Narozena 12. 4. 1927 v Praze, zemřela 11. 5. 2019. Překladatelka z francouzštiny.

Věra Brázdová (2)

Vendelín Josef Krýsa (6)

Narozen 5.2.1909 v Plzni, zemřel 24.1.1972 v Praze. Nakladatel, dramaturg, dramatik, prozaik, literární monografie. Novinář a spisovatel působící v Duchcově a okolí. Jeho strýc byl známý farář a církevní hodnostář, kterého autor často navštěvoval a strýc na něj měl velký vliv.

Vasilij Nikolajevič Ažajev (6)

Ruský spisovatel.

Vašek Káňa (6)

Vašek Káňa, vlastním jménem Stanislav Řáda, byl český novinář a dramatik, typický představitel socialistického realismu. Pocházel z dělnické rodiny, za první světové války byl údajně v sirotčinci a polepšovně, později se vyučil strojním zámečníkem. V době nezaměstnanosti se toulal jako tramp po Evropě. V roce 1930 vyšly jeho Dva roky v polepšovně. Pseudonym Vašek Káňa prý vymyslel redaktor Rudého večerníku Eduard Urx. V roce 1930 byl Káňa na II. mezinárodní konferenci proletářských revolučních spisovatelů v Charkově . Po návratu pracoval jako novinář v komunistickém tisku. Od roku 1938 pracoval opět v továrnách. Po válce krátce působil jako redaktor a stal se spisovatelem z povolání. Po komunistickém převratu se Káňa uplatnil především jako dramatik. Jeho veselohra Parta brusiče Karhana se stala doslova hitem. Druhá hra na podobné téma však již tak úspěšná nebyla. Káňa se proslavil jako tvůrce budovatelských dramat. Byl jedním z nejaktivnějších prorežimních komunistických redaktorů, dramatiků.

Vasco Pratolini (6)

Vasco Pratolini byl italský spisovatel a filmový scenárista, vůdčí představitel neorealismu. Pocházel z chudé rodiny, pracoval jako číšník a prodavač a vzdělání získal samostudiem, v letech 1935 až 1937 se léčil s tuberkulózou. K literární tvorbě ho přivedl Elio Vittorini. V roce 1938 založil časopis Campo di Marte, který byl záhy zakázán fašistickou cenzurou. Za druhé světové války byl aktivní v levicovém odbojovém hnutí. Po válce pracoval v Římě jako novinář a úředník ministerstva školství. Jako scenárista spolupracoval s Robertem Rossellinim , Lucianem Emmerem , Luchinem Viscontim a Nannim Loyem . Svoji debutovou básnickou sbírku vydal v roce 1941, později se zaměřil na realistickou prózu popisující život městské chudiny v kontextu italského politického dění. Jeho nejvýznamnějším dílem je románová kronika Una storia italiana; její první díl nazvaný Metello vyšel i v českém překladu, stejně jako příběh z období nástupu fašismu v Itálii Ulička chudých milenců a humoristický román Děvčata ze Sanfrediana. Jeho knihy jsou známé také z adaptací: Valerio Zurlini zfilmoval Děvčata ze Sanfrediana a Rodinnou kroniku , Pasquale Festa Campanile Stálost rozumu a Mauro Bolognini Metella . Franco Rossi natočil v roce 1987 televizní seriál Lo scialo. Sovětský skladatel Kirill Molčanov složil na motivy Pratoliniho díla operu Via del Corno. Získal ocenění Premio Viareggio a Premio Feltrinelli . Třikrát byl nominován na Nobelovu cenu.

Valentin Gennad'jevič Rubcov (2)

Ruský autor publikací o léčivých rostlinách.

Valent Klima (4)

Doc. Mgr., CSc., pedagog katedry dopravních sítí Žilinské univerzity, práce z informatiky a programování.

Vadim Tschenze (7)

Vadim Čenze, rusky: Вадим Чензе je původem ruský psychotronik a spisovatel, který nejčastěji působí v německy hovořících zemích. Na své kořeny však nikdy nezapomněl a ve svém oboru často pojí ruské filosofie a tradice s těmi, které se již po staletí využívají ve východních regionech. Například tibetské učení tak kombinuje právě s tím ruským. Působí v mnoha esoterických oborech, od jasnovidectví, přes alternativní medicínu až po meditaci. Jeho práce se brzy stala mediálním zájmem a tento parapsycholog tak vystupoval v několika televizních i rádiových programech. Nejčastěji se ve svých přednáškách, seminářích, ale i dílech zaměřuje na karmu. Tu pozoruje z pohledu jak jejího studia, tak studia člověka. Mnoha svým zákazníkům tak představuje jejich vlastní karmu, a co udělat pro její vylepšení. Ve své praxi se věnuje paranormálnímu fenoménu, který definuje, že ne vše je možné vysvětlit. Své znalosti získal nejen studiem, ale i od své babičky, která až do svých 90 let fungovala jako léčitelka. Své mnohé znalosti a zkušenosti předává také svým čtnářům a to díky knihám jako jsou Čím jste byli, čím jste?, Staroruští léčitelé, nebo Staroruské bylinářství.

Václav Zůra (5)

Autor publikací o kouzlení a tricích.

Václav Zahradník Big Band (3)

Václav Zahradník Big Band byl významný československý jazzový soubor, který vedl skladatel, aranžér a dirigent Václav Zahradník. Kapela působila ve druhé polovině 20. století a byla známá svým novátorským přístupem k jazzu, kdy mísila tradiční bigbandový zvuk s prvky moderního jazzu a dalších žánrů. Sám Zahradník byl významnou osobností československé hudby a přispěl k rozvoji jazzu v regionu. Spolupracoval s řadou hudebníků a byl respektován pro svou hudební všestrannost a schopnost přizpůsobit se různým stylům. Jeho tvorba, včetně alb jako "Jazz Goes To Beat" a "Interjazz 2", ukázala jeho umění vytvářet hudbu, která měla ohlas u domácího i zahraničního publika. Jejich přínos jazzové scéně byl vlivný v době, kdy bylo kulturní vyjádření často zpochybňováno politickým klimatem ve východní Evropě.

Václav Votruba (7)

Václav Votruba byl přední český teoretický fyzik, je považován za zakladatele teorie elementárních částic v Československu a za prvního českého vědce, který se zabýval kvantovou fyzikou a systematikou elementárních částic a za zakladatele teorie elementárních částic v Československu. Je také označován za učitele českých teoretických fyziků. Václav Votruba se narodil 19. prosince 1909 v Slavětíně v okrese Louny, kde také chodil do obecné školy. Poté jezdil sedm let na České státní reálné gymnázium v Lounech. Po maturitě byl přijat na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy na obor matematika a fyzika. Získal stipendium a od čtvrtého ročníku při studiu pracoval jako vědecký pomocník na Ústavu a semináři pro teoretickou fyziku. V roce 1933 složil státní učitelskou zkoušku se způsobilostí na střední školy, ale čtyři roky se mu nepovedlo získat odpovídající zaměstnání. Po vykonání vojenské prezenční služby se vrátil na místo pomocné vědecké síly a finance získával kondicemi a záskoky za nemocné učitele na různých středních školách v Praze. V roce 1936 se oženil s Kamilou Tauchmannovou. V roce 1937 získal místo "zatímního profesora" na Benešově gymnáziu v Londýnské ulici. V roce 1941 byl úředním pokynem přesunut do Ústředního ústavu meteorologického v Praze, kde pracoval do roku 1943. Poté mohl učit na gymnáziu v Křemencově ulici, ale v roce 1944 byl totálně nasazen a pracoval na opravách vinohradského železničního tunelu. V květnu 1945 se stal asistentem Ústavu pro teoretickou fyziku . S ohledem na veliké množství studentů po válečné pauze přijatých ke studiu byla hlavní náplní jeho práce pedagogická činnost, kterou musel zvládnout pouze ve spolupráci s profesorem Trkalem a Miroslavem Brdičkou. Práce v ústavu po válce znamenala i další aktivity, ...

Václav Vondra (6)

Narozen 12. 1. 1929 v Českých Budějovicích, zemřel 2. 12. 2006 tamtéž. Mgr. učitel dějepisu, zeměpisu a občanské nauky, historik, zaměřil se na dějiny jihočeského průmyslu a období nacistické okupace a osvobozování jižních Čech. Rozsáhlá publikační činnost v krajových periodikách.

Václav Vilikovský (7)

Narozen 24.4.1878 v Semechnicích u Opočna, zemřel 12.7.1956 v Praze. Ing., Dr.techn., profesor zemědělské technologie, práce z oboru.

Václav Týfa (4)

Václav Tichý (4)

Václav Tichý byl český a československý politik Československé strany národně socialistické a poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 politicky pronásledován a vězněn komunistickým režimem. Profesí byl zaměstnancem družstva z Ústí nad Labem. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. V parlamentu setrval až do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za národní socialisty, kde setrval formálně do voleb do Národního shromáždění roku 1948. Po únorovém převratu v roce 1948 byl politicky pronásledován a vězněn.

Václav Sýkora (5)

Mgr. Václav Sýkora je bývalý hokejový útočník a reprezentant, naposledy působící v italském klubu Cortina d´Ampezzo. V současnosti trenér, který od dubna 2016 vede jako hlavní kouč mužstvo Mountfield HK. Jako hráč působil mimo Česko na klubové úrovni v Itálii. V zahraničí trénoval ve Finsku a v Rusku. Je absolventem FTVS UK. Svoji hráčskou kariéru začal v deseti letech v týmu Poldi SONP Kladno, kde se před sezonou 1971/72 propracoval do "áčka" tehdy hrajícího Československou ligu. V mužstvu strávil celkem deset ročníku, během kterých získal s klubem v lize dvě bronzové a pět zlatých medailí. Následně působil ve slovenském celku ASVŠ Dukla Trenčín, kde absolvoval svoji základní vojenskou službu. V roce 1982 se vrátil na Kladno, kde vykonával také funkci kapitána týmu. Následně zamířil do italské Serie A do mužstva Cortina d´Ampezzo, v němž po ročníku 1987/1988 ukončil ve věku pětatřiceti let svoji hokejovou kariéru. S trénování začal v roce 1989, kdy v únoru převzal po Eduardu Novákovi a Bedřichu Brunclíkovi "domovské" Kladno. Klub trénoval v československé nejvyšší soutěži společně s asistentem František Kaberle st. v sezonách 1989/1990 a 1990/1991 . V roce 1991 vedly jeho kroky do Finska, kde pod jeho trenérskou taktovkou nastupovaly týmy SaiPa Lappeenranta a Lukko Rauma, s nímž dokráčel v ročníku 1993/94 ke třetímu místu v tamní SM-liize. V roce 1996 se vrátil do České republiky a vedl jako asistent Slavomíra Lenera mužstvo Sparty Praha. Následně koučoval nejdříve s Vladimírem Jeřábkem a poté s Otakarem Vejvodou starším litvínovský klub HC Chemopetrol, kde vydržel do konce sezony 2000/2001. Prvního velkého trenérského úspěchu v extralize dosáhl v ročníku 2001/02. Tehdy se podruhé ve své kariéře postavil na střídačku Sparty Praha, která pod jeho vedením dokráčela k ligovému titulu. V následující sezoně se týmu nedařilo, pr...

Václav Šlajs (8)

Narozen 7. 8. 1952 v Plzni. Politik, člen ČSSD.

Václav Šimáček (2)

Narozen 29. 2. 1932 v Bílenicích. Ing., absolvent vysoké školy zemědělské. Věnuje se ochraně přírody, myslivosti.

Václav Rošický (5)

Narozen 1857 v Sušici. Učitel, učebnice a příručky z oboru fyziky, různých řemesel, též z oboru fotografie a výtvarného umění.

Václav Pilík (8)

Právník, zaměřuje se na občanské, soukromé a obchodní právo. Též vysokoškolský pedagog.

Václav Petříček (3)

Narozen 11.1.1926 v Rapatově . Ing., vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky Československé akademie věd, elektrotechnik. Popularizační práce v oboru, publikovány časopisecky, též práce z regionální historie.

Václav Michovský (7)

Narozen 21.1.1922 v Praze, zemřel 8.2.1994 v Praze. Vysokoškolský pedagog, nakladatelský redaktor a autor učebnic dějepisu.

Václav Medek (7)

Václav Medek byl český římskokatolický teolog, kněz, církevní historik a vysokoškolský pedagog. Středoškolské vzdělání, které zakončil maturitou v roce 1943, získal na reálném gymnáziu ve Vyškově. Ke kněžství začal studovat na Arcidiecézním bohosloveckém učilišti v Olomouci v letech 1943–1945, ve studiu pak pokračoval na Cyrillo-Methodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kterou zakončil v roce 1945. Na kněze byl vysvěcen v roce 1948 a začal působit v pastoraci. Doktorát teologie získal na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích po obhájení disertační práce s názvem Dějiny Dubicka, dubického panství a sousedních vsí do roku 1918 a 15. dubna 1969 byl na olomoucké pobočce fakulty promován. V akademickém roce 1969–1970 začal externě vyučovat na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, pobočce v Olomouci české církevní dějiny. Náležitě byl jmenován na CMBF, pobočka Olomouc, až 23. dubna 1970 lektorem pro obor české církevní dějiny pro akademický rok 1970–1971. Jeho působení v Olomouci bylo ukončeno na konci akademického roku 1970–1971, protože byl ustanoven 29. července 1971 na CMBF v Praze se sídlem v Litoměřicích odborným asistentem pro obor české církevní dějiny. Dne 9. prosince 1971 byl jmenován tamtéž docentem pro obor církevní dějiny, od 1. září 1974 se stal vedoucím katedry historicko-právní. Dne 9. září 1975 byl jmenován profesorem pro obor církevních dějin, s účinností od 1. října 1975. V letech 1976–1978 se stal proděkanem fakulty. Zemřel 30. října 1982 v Praze. Patřil mezi kněze Sdružení katolických duchovních Pacem in terris, kterému byl nějaký čas i federálním předsedou. Časopisecké studie, zejména: Duchovní pastýř, Vlastivědný sborník Severní Morava. Příspěvky ve sbornících....

Václav Kredba (6)

Václav Kredba byl český učitel, prozaik, odborný publicista a redaktor. Dlouhodobě řídil časopis Posel z Budče. Spoluzakládal a vedl učitelské spolky. Psal výchovné povídky. Prostřednictvím přítele Františka Ladislava Riegra ovlivňoval školskou politiku ve prospěch pedagogů.

Václav Král (7)

Narozen 17. 10. 1924 v Roudnici nad Labem, zemřel 11. 7. 2005. RNDr., CSc., profesor geografie, pedagog PřF UK, v letech 1984-90 předseda České geografické společnosti, publikace z oboru karsologie, regionální geografie a toponomastiky, autor učebnic.

Václav Kašpar (7)

Václav Kašpar Narozený v roce 1894 v Bořečnici u Písku. . Zemřel 15.6. 1941 v Praze. Bratr básníka Františka Kašpara. Spisovatel, divadelní autor a kritik, básník, novinář a filmový publicista. Šifry: V.K. ., v.k. . Jako autor své první literární práce počal publikovat v polovině dvacátých let, kdy některé ze svých povídek publikoval v ilustrovaném týdeníku Rozkvět. Od roku 1922 spolupracoval s deníkem Lidové listy, kde stal členem kulturní redakce. Spolupracoval s Archa, Brázda, Lumír, Pražským večerník, Rozpravy Aventina, Světozor, Filmový kurýr aj. periodika. Václav Kašpar svoji tvorbu vždy bytostně spojoval s domácí krajinou, která pro něho představovala základní kamen – kotvu, která spojuje člověka s jeho existencí. Druhou spojnicí byla víra v Boha, který napomáhá člověku překonávat i ty nejtěžší zkoušky v životě, jež před ním stojí. Bůh a láska dodávají člověku jediný smysl jeho bytostné existence. Tento předobraz již nalezneme v souboru povídek ,,Kain” z roku 1927. Postavy tohoto souboru povídek pocházejí z venkovského prostředí a procházejí obtížnou životní cestou, nelehkou, která nevylučuje i možnost zločinu. Na pozadí těchto životních příběhů si pak autor kladl základní otázku viny a neviny, trestu a odpuštění. Tvorbě Václava Kašpara nebyl neznám smysl pro komično a anekdotu, která mnohdy směřovala až do podoby společenské satiry. Tento postřeh, který vycházel ze zkušenosti soudního publicisty, pak uplatnil v některých svých podobách literárního příběhu – např.: Na břehu řeky , Vlak pro vraha jiné historky. V třicátých letech. vyšla jeho básnická sbírka ,,Žena na pobřeží”. . Od roku 1931 Počal také spolupracovat s tehdejším Československým rozhlasem, kde se prosadil jako autor rozhlasových her. Ze soudní síně – , Život Frederika Chopina : na pražském nábřeží : Návštěva a Paganini . Jako divadelní autor spolupracoval s divadlem Akropolis. ...

Václav Karel (7)

* 4. 7. 1896 – † 3. 11. 1974, český básník a prozaik, kulturní historik. Jeho romány zachycují rozvoj dělnického života v Praze.

Václav Jelínek (2)

Narozen: 30.5.1920 Nové Strašecí, zemřel: 20.10.1982 v Praze. Publicista, dramatik, red.rozhlasu Ústřední rady odborů /po r.1945-/, vedoucí red. čas.Klub ve vydavatelství Práce /1952-53/, vedoucí red.Dikobrazu /1954-57/, vedoucí Pražské estrády /1959-61/, rozhlasový red., prac. Československého filmu /vedoucí dramaturgické skupiny/, red. Československého rozhlasu /1965-/. /Básně: Květen, Vyčteno z dlaní; div.hry: A kdo je víc, Z jednoho krajíce, Skandál v obrazárně, Byl to Habr; film.scénář: Co řekne žena; Olympijské Tokio ve fotografiích Karla Nováka; články v čas.mj.Dikobraz, Květy, Svět práce./ Nekrolog: LD,21.10.1982,s.4.

Václav Dolejšek (5)

Autor učebnic z oboru strojnictví.

Václav Brož (3)

Narozen 7.6.1913 v Chlumci nad Cidlinou, zemřel 3.1.1985 v Praze. JUDr., autor prací o mysliveckých zákonech.

V. E. Schwab (5)

Uwe Müller (6)

Prof. Dr. Andreas Uwe Müller, Ústav dogmatiky a dějin dogmatu na Univerzitě v Münsteru.

Una McCormack (2)

Britská autorka sci-fi románů a povídek.

Udo Ulfkotte (3)

Německý novinář, publicista a politolog.

Tünde Lengyelová (5)

PhDr. Tünde Lengyelová, CSc., je samostatnou vedeckou pracovníčkou oddelenia novovekých dejín Historického ústavu Slovenskej akadémie vied v Bratislave. Zaoberá sa obdobím raného novoveku, predovšetkým problematikou spoločenského vývoja v 16. – 17. storočí, dejinami každodennosti, životného štýlu a rodinného života. Množstvo štúdií venovala otázkam o postavení žien, okrem iných prác je editorkou publikácie Žena a právo . Je spoluautorkou Historického kalendára a diela Lásky a škandály v našich panovníckych rodoch . Roku 2010 vydala knihu Báthory, Život a smrť o osude Alžbety Báthoryovej, ktorá vzbudila mimoriadny ohlas. Editorsky a autorsky sa podieľala na publikácii Thurzovci a ich historický význam . Venuje sa aj prekladaniu odbornej historickej literatúry a popularizácii histórie.

Tristan Tzara (4)

Tristan Tzara , vlastním jménem Samuel Rosenstock byl francouzský básník a dramatik rumunsko-židovského původu, jeden ze zakladatelů dadaismu. Básně začal psát již během studia na gymnáziu v Bukurešti. Zpočátku inklinoval k symbolismu a spolu s Ionem Vineou založil i časopis pro symbolistickou poezii Simbolul. Svůj umělecký pseudonym si zvolil ještě v tomto, symbolistickém období, v roce 1915. Jméno Tristan odkazovalo k jedné z Wagnerových oper, tzara byl francouzský přepis rumunského slova ţară, jež znamená "země" nebo také "vlast". Od roku 1916 žil v Curychu, kde byl jednou z osobností, které založily v kabaretu Voltaire hnutí dada. Napsal základní manifesty hnutí, které vyšly souborně roku 1924 jako Sept Manifestes Dada. Podle oblíbené legendy dal Tzara hnutí i jméno, a to tím způsobem, že otevřel slovník a zabodl nůž do náhodného místa na stránce - trefil takto právě slovo dada, jež ve francouzštině značí houpacího koně. Reprezentoval v dadaismu radikální, nihilistickou linii, vyhraněnou vůči umírněnější verzi dadaismu, již reprezentoval zejména Hugo Ball. V pamětech Daroval jsem svou duši bílému kameni Tzara své tehdejší ambice popsal jako "odpor proti všem podobám civilizace zvané moderní, proti samému jejímu základu, proti logice, proti jazyku". Základní technikou této vzpoury byla groteska, dětská hravost a absurdita. V roce 1919 odešel do Paříže, kde ovlivnil kubistické a futuristické umělce. Spolupracoval s Louisem Aragonem, André Bretonem a Philippem Soupaultem. Tato spolupráce skončila okolo roku 1924, protože Tzara odmítl vznikající surrealismus. Po roce 1929 však našel k surrealismu cestu. V letech 1925–1926 si nechal zbudovat vlastní dům v Paříži od architekta Adolfa Loose. Tento dům je považován za jednu z nejvýznamnějších realizací tohoto architekta. Ve třicátých letech spolupracoval s levicovými politiky, roku 1936 vstoupil do Komunistické strany Franc...

Travis Baldree (7)

Tracy Deonn (6)

Americká spisovatelka, autorka fantasy. Divadelní a televizní scenáristka, producentka videoher a lektorka akademického a tvůrčího psaní.

Toto (4)

Toto je americká rocková skupina založená v roce 1977 v Los Angeles v Kalifornii. Původní sestavu skupiny tvořili zpěvák Bobby Kimball, kytarista a zpěvák Steve Lukather, klávesista a zpěvák David Paich, baskytarista David Hungate, bubeník Jeff Porcaro a klávesista Steve Porcaro. Skupina Toto , známá svou fúzí rocku, popu, soulu, funku, progresivního rocku, hard rocku, R&B, blues a jazzu, získala mezinárodní uznání svým debutovým eponymním albem " Toto " vydaným v roce 1978, které obsahovalo hit "Hold the Line".

Toshihiki Karakido (8)

Torill Thorstad Hauger (1)

Torill Thorstad Hauger byla norská spisovatelka především knih pro děti a mládež. Torill Thorstad Haugerová vyrůstala v Oslu ve staré dělnické čtvrti Vika. Po maturitě vystudovala v letech 1962–1966 germanistiku, etnologii, folklór a archeologii na Univerzitě v Oslu a v letech 1962–1964 také absolvovala tamější Národní akademii umění a designu. Od roku 1966 do roku 1975 pracovala jako historička Historického muzea v Oslu, nejprve v Národní sbírce starožitností a od roku 1970 v odboru věnovaném Vikingům. Roku 1976 debutovala dokumentárním románem Karl Eugen Olsen fra Vika , kterým zvítězila v soutěži nakladatelství Gyldendal Norsk Forlag o nejlepší knihu literatury faktu v daném roce. V knize autorka na základě hlubokých znalostí a s velkým citem zachytila život v dnes již přestavěné tehdejší dělnické čtvrti Vika v Oslu kolem roku 1900. Poté vydala více než dvacet knih, převážně historických románů určených především pro děti a mládež. Odehrávají se z různých obdobích, často v epoše Vikingů. Je také spoluautorkou několika učebnic dějepisu. Za své dílo získala celou řadu ocenění a její knihy byly přeloženy do patnácti jazyků.

Tomáš Zmeškal (3)

Tomáš Zmeškal je český spisovatel konžsko-českého původu. Vystudoval anglický jazyk a literaturu na King’s College, University of London. Působil jako odborný asistent na Univerzitě Karlově, dále jako lektor, překladatel a tlumočník. Pracuje jako středoškolský učitel anglické literatury. Je členem PEN klubu. Žije v Praze. Ačkoliv dříve publikoval povídky, upozornil na sebe především románovou prvotinou Milostný dopis klínovým písmem, popisující z postmoderně roztříštěné perspektivy poválečné půlstoletí v Československu. Autorovy knihy byly doposud přeloženy do polštiny, nizozemštiny a maďarštiny.

Tomáš Šimek (1)

Narozen 9.11.1936 ve Skryjích.PhDr., archivář, práce z oboru, vlastivědné a historické práce hlavně z východních Čech.

Tomáš Prokůpek (8)

Narozen 4. 3. 1975 ve Valašském Meziříčí. Ing. arch., architekt, historik, kurátor, redaktor časopisu Era 21 a komiksové revue AARGH!, vedoucí Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea, odborník v oblasti středo- a východoevropského komiksu, též autor komiksů.

Tomáš Princ (3)

Narozen 1957. Karatista.

Tomáš Poláček (4)

Narodil se 21. prosince 1977 matce Evě, toho času studentce pražské Fakulty žurnalistiky. Poslední ročník absolvoval a diplom převzal spolu s ní. Od páté třídy na základní škole vydával se spolužákem Michalem Trunečkou časopis Calypso, pro nějž tito dva pokrevní bratři napsali rozhovory mimo jiné s Jaroslavem Foglarem a kardinálem Františkem Tomáškem. Od září roku 2000 pracoval v MF DNES, kde se brzy vyhranil jako autor velkých rozhovorů a reportáží. Zajímavostí je, že pět procent jeho respondentů do půl roku od vydání článku zemřelo, a u reportáží že si Tomáš většinou našel téma, při němž se nedalo vyhnout konzumaci alkoholu. I tak se v MF DNES udržel do léta 2014, kdy se rozhodl následovat své největší novinářské oblíbence do měsíčníku Reportér. V něm by si rád splnil sen - cestu autostopem kolem světa.

Tomáš Perič (6)

Doc. PaedDr. Tomáš Perič, Ph.D. - od roku 1989 pracuje na FTVS UK jako odborný asistent na katedře pedagogiky, psychologie a didaktiky. V roce 1999 ukončil postgraduální doktorandské studium prací "Možnosti zvýšení efektivity sportovní přípravy dětí v mladším a starším školním věku ". Na FTVS UK vyučuje předměty Základy sportovního tréninku a Sportovní příprava dětí a mládeže. Ve své práci se zaměřuje na problematiku sportovní přípravy dětí a mládeže, výběru pohybově talentované mládeže a fyziologie tělesných cvičení dětí a mládeže. Je spoluautorem čtyř učebnic o tréninku dětí v ledním hokeji a autorem a spoluautorem řady vědeckých a odborných článků týkajících se výše uvedené problematiky. Od roku 1994 je členem trenérsko-metodické komise Českého svazu ledního hokeje a dlouhodobě pracuje jako trenér mládeže v ledním hokeji. Působí jako lektor školení trenérů všech stupňů.

Tomáš Mazal (4)

Tomáš Mazal je český fotograf, básník, esejista, editor, dokumentarista a životopisec Bohumila Hrabala. Narodil se v Praze, v 70. letech se začal zapojovat do neoficiálních kulturních aktivit. V samizdatu vydal několik básnických sbírek a monografie o Jaroslavu Hutkovi a Vlastovi Třešňákovi. V roce 1985 založil samizdatové nakladatelství Dämmerung Werlag Prag. Pod pseudonymem Zdenička Spruzená vydal spolu s Karlem Novotným samizdatovou prózu Totální brainwash , který po revoluci vyšel i s pokračováním v nakladatelství Maťa. Intenzivně se též věnoval undergroundovému filmu, v němž propojoval dokumentární postupy s hranými pasážemi. Nejvýznamnějším snímkem, na němž se režijně podílel, je zřejmě umělecký dokument My žijeme v Praze o Egonu Bondym. V roce 1989 se seznámil s Bohumilem Hrabalem a stal se jeho blízkým přítelem a dvorním fotografem. Po Hrabalově smrti uspořádal a vydal výbor z jeho milostné korespondence Buďte tak hodná, vytáhněte rolety!, a napsal hned několik knih zpracovávajících jeho život a dílo.

Tomáš Kubíček (7)

Prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D. je bohemista, literární historik a knihovník. Po studiu české literatury na Masarykově univerzitě pracoval v Moravském zemském muzeu a v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky, kde založil oddělení teorie prózy a tradici naratologického bádání. Poté byl pedagogem na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde vedl katedru bohemistiky. Pedagogicky působí na Univerzitě Karlově. V roce 2014 se stal ředitelem Moravské zemské knihovny v Brně. Publikoval monografie věnované naratologii a české literatuře 20. století: Vyprávět příběh. Naratologické kapitoly k románům Milana Kundery , Vypravěč. Kategorie narativní analýzy , Intersubjectivity in Literary Narrative , Felix Vodička — názor a metoda. K dějinám českého strukturalismu , Středoevropan Milan Kundera , Naratologie. Strukturální analýza vyprávění , Dvojí domov Jana Čepa . S Petrem A. Bílkem a Johnem Pierem připravil k francouzskému vydání komentovaný výbor prací Jana Mukařovského Jan Mukařovský. Écrits 1928—1946 . Je iniciátorem řady mezinárodních literárních konferencí a editorem kolektivních monografií, mimo jiné Víra a výraz. Sborník z konference „…bývalo u mne zotvíráno…“ , „Na téma umění a život“. F. X. Šalda 1867—1937—2007 , Moderna/ Moderny , Roman O. Jakobson. A Work in Progress , Obrazy kultury a společnosti v období první republiky . V roce 2019 k devadesátým narozeninám Milana Kundery připravil ve spolupráci s autorem a Věrou Kunderovou výstavu Milan Kundera v překladech, k níž byl vydán stejnojmenný katalog , a editoval knihu Milan Kundera v překladech .

Tomáš Janík (4)

Prof. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M. Ed. je český pedagog. Předmětem jeho odborného zájmu je problematika učitelské přípravy a profesionalizace , kurikula a jeho proměn a školního vyučování a učení . Metodologicky se profiluje v oblasti výzkumu založeného na analýze videozáznamu. Od roku 2007 vede Institut výzkumu školního vzdělávání pedagogické fakulty Masarykovy univerzity . V letech 2009–2011 souběžně působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Praze, kde vedl výzkum kurikulární reformy. Od roku 2015 působí jako proděkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a od roku 2019 jako statutární zástupce děkana. Cílem plošného výzkumu Kvalitní škola bylo vyhodnotit úspěšnost kurikulární reformy na gymnáziích. Na výzkumu spolupracoval Výzkumný ústav pedagogický v Praze s Institutem výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výsledky jednotlivých fází výzkumu jsou shrnuty v následujících publikacích: Je členem Vědecké rady Univerzity Karlovy a dále vědeckých rad PedF UK, PdF MU, PdF JČU a ŠPÚ Bratislava. Působí v oborových radách/komisích doktorských studijních programů/oborů Pedagogika, Didaktika cizích jazyků , Pedagogika , Pedagogika , Obecné otázky matematiky , Obecné otázky fyziky , Didaktika fyziky a obecné otázky fyziky a Školská pedagogika . V letech 2006-2014 byl vedoucím redaktorem časopisu Pedagogická orientace. Aktuálně je členem redakčních rad časopisů Pedagogická orientace, Orbis scholae a Journal of Pedagogy. Působí ve výboru České pedagogické společnosti, je členem České asociace pedagogického výzkumu a Österreichische Gesellschaft für Forschung und Entwicklung im Bildungswesen. Jako vědecký konzultant přispěl ke vzniku Pedagogické encyklopedie (Praha: Por...

Tomáš Grulich (4)

Narozen 14. 1. 1951 v Praze, zemřel 7. 8. 2020. PhDr., historik, etnolog, folklorista a politik zaměřený na oblast politiky, na popularizaci historie a etnologie a národnostní vztahy. Zakladatel agentury Public History, zaměřující se na vydavatelskou činnost a výstavnictví.

Tomáš Gráf (5)

Autor učebnic angličtiny, překladatel.