123841–123900 z 155215 Autoři
Jiří Altman (1)
PhDr. Jiří Altman je český politik. Od roku 1998 do roku 2010 byl místostarostou městské části Brno-Bystrc. Ve volebním období 2008–2012 byl členem Rady Jihomoravského kraje za ČSSD. Narodil v roce 1958 v Brně, školní léta strávil částečně v Ostravě. Absolvoval Střední pedagogickou školu obor vychovatelství, dále pak obor učitelství filozofie a sociálních věd na Filozofické fakultě státní univerzity v Kyjevě. Vzdělání pak završil v roce 1997 absolvováním Specializačního studia a získáním vysokoškolské kvalifikace v oboru speciální pedagogika se zaměřením na somatopedii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Prošel několika zaměstnáními, ovšem nejvíce jeho život ovlivnila léta 1991 – 1998, kdy působil jako vychovatel a posléze vedoucí úseku výchovy učňovské a středoškolské mládeže v ÚSP pro tělesně postiženou mládež Kociánka v Brně. Od roku 1998 do roku 2010 působil nepřetržitě jako místostarosta městské části Brno-Bystrc za ČSSD, byl místopředsedou městského výkonného výboru ČSSD v Brně. Na ustavujícím zasedání krajského zastupitelstva v listopadu 2008 byl zvolen členem Rady Jihomoravského kraje. Do jeho kompetence patřila oblast sociální péče. V krajských volbách v říjnu 2012 již nekandidoval. Po vítězství ve výběrovém řízení se v prvním pololetí 2013 stal ředitelem Zámečku Střelice – Domova pro osoby s mentálním postižením. Zkouška editace.
Více od autora
Jiří Albrecht (1)
Narozen 19. 12. 1951 ve Vrchlabí. Ing., autor autobiografického vyprávění o sedmileté plavbě kolem Světa.
Více od autora
Jiří Albrecht (1)
Jiří Albrecht byl český architekt, spoluzakladatel Sdružení projektových ateliérů, které se transformovalo v roce 1971 na Projektový ústav Výstavby hlavního města Prahy. V roce 1939 ukončil studium na Českém vysokém učení technickém v Praze. V letech 1939-1941 byl činný v ateliéru Lva Krči. V letech 1941-1943 studoval na Uměleckoprůmyslové škole. Ve svých sdudiích pokračoval po skončení druhé světové války až do roku 1948 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Ještě během války, v letech 1942-1943 a pak 1954-1955 byl spolupracovníkem Josefa Gočára. V letech 1944-1945 byl vězněn ve sběrném táboře za odbojovou činnost. Byl zaměstnancem pražského Stavoprojektu, kde se seznámil se svými budoucími dlouholetými spolupracovníky Jiřím Kadeřábkem a Karlem Pragrem. S nimi později založil Sdružení projektových ateliérů v Praze. V roce 1952 vystavoval na III. členské výstavě Mánes v Praze za Svaz českých výtvarných umělců. v roce 1965 pak na výstavě Architektonická práce 60-65 v Kabinetě architektury v Praze.
Více od autora
Jiří Adámek (1)
Jiří Adámek je český historik, politik strany Moravané, bývalý československý politik a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za HSD-SMS po sametové revoluci počátkem 90. let. Po volbách roku 1990 zasedl za HSD-SMS do Sněmovny lidu . Mandát nabyl až dodatečně jako náhradník v září 1991 poté, co zemřel poslanec Boleslav Bárta. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. V komunálních volbách roku 2002 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora za HSD-SMS . Opětovně se o zvolení do tamního zastupitelstva neúspěšně pokoušel v komunálních volbách roku 2006 . V parlamentních volbách v roce 2010 kandidoval za stranu Moravané, ale strana nezískala parlamentní zastoupení. Uváděn je jako historik, bytem Brno. Zasedá ve výkonném výboru Moravského národního kongresu.
Více od autora
Jindřiška Schmocková (1)
Inženýrka, zabývá se ručními pracemi, autorka knihy o frivolitkování.
Více od autora
Jindřiška Rosenbaumová (1)
Narozena 26. 10. 1983 v Příbrami. Mgr., studium na Husitské teologické fakultě UK obor Judaistika-Husitská teologie. Spolupráce s Muzeem Dobříš - odborné workshopy na téma holocaust, židovské tradice a zvyky, regionální židovské dějiny. Autorka stálé židovské expozice v Muzeu Dobříš.
Více od autora
Jindřiška Mikolášková (1)
Narozena 12.3.1925 v Březině u Poličky. Pedagožka, též autorka sbírek poezie.
Více od autora
Jindřiška Bártová (1)
Narozena 28. 9. 1942 v Uherském Hradišti. Prof., PhDr., muzikoložka, zaměřená na hudbu 20. století, hudební publicistka, kritička a vysokoškolská pedagožka.
Více od autora
Jindřich Vorel (1)
Narozen 1895 v Dobré Vodě u Pelhřimova. Učitel, redaktor, pedagogický spis.
Více od autora
Jindřich Vojtěch Flos (1)
Narozen 31.10.1896 v Přelouči, zemřel 1964 v Semilech. Učitel, literatura pro mládež.
Více od autora
Jindřich Vodička (1)
Narozen 8.7.1886 v Blansku, zemřel 12.1.1961 v Ostravě. Středoškolský profesor, spisy z oboru botaniky.
Více od autora
Jindřich Veverka (1)
Narozen 1932, zemřel v září 2018. Doc., RNDr., CSc., matematik, vysokoškolský pedagog, práce z matematiky a deskriptivní geometrie.
Více od autora
Jindřich Veselý (1)
Narozen 12.7.1906, zemřel 20.3.1964 v Praze. CSc., docent, práce z oboru dějin KSČ.
Více od autora
Jindřich Veselovský (1)
Narozen 1.2.1863 ve Vídni, zemřel 1933. Učitel, překladatel z ruštiny, práce pro děti.
Více od autora
Jindřich Vaníček (1)
Narozen 1.1.1862 v Praze, zemřel 2.6.1934 tamtéž. JUDr., státní úředník, náčelník České obce sokolské. Práce v oboru tělesné výchovy a sokolské ideologie.
Více od autora
Jindřich Vaněk (1)
Narozen 10.7.1869 v Mariboru, zemřel 15.3.1948 v Praze. Práce v oboru zahradnictví, semenářství a domácího hospodářství.
Více od autora
Jindřich Vaněk (1)
Jindřich Vaněk byl český zemědělec a podnikatel v oboru semenářství, majitel pěstebního a obchodního závodu na výrobu a prodej osiva. Jeho firma se stala jedním z největších podniků svého druhu v Rakousku-Uhersku a následně největší v samostatném Československu. Narodil se v Mariboru ve Slovinsku, tehdejší součásti Rakouska-Uherska, do české rodiny, která se do Slovinska odstěhovala. Roku 1899 založil Jindřich Vaněk v Praze firmu na prodej semenářského a zahradnického sortimentu v domě U Zlaté Husy na Václavském náměstí. Úspěch ve specializaci na specifický sortiment vedl k potřebě dalšího rozšiřování firemních prostor. Pro tyto účely Vaněk nechal v letech 1911 až 1912 na Bubenském nábřeží v pražských Holešovicích postavit několikapatrový Dům Maribor ve stylu pozdní secese a moderny, pojmenovaný po Vaňkově rodišti, který sloužil jako obytná stavba i sídlo přilehlého nově vzniklého závodu. Ten zabíral několik okolních parcel. Stavbu navrhl architekt Emil Králíček, stavební práce provedl pražský stavitel Matěj Blecha. Fasáda budovy nese štukový nápis SEMENÁŘSTVÍ JINDŘ. VANĚK. Na severní straně pozemku orientovaného do tehdejší Bezejmenné ulice byla vystavěna několikapatrová budova skladů se skladovací kapacitou 200 železničních vagónů materiálu. V době největšího rozmachu Vaňkovy firmy pracovalo v holešovickém provozu na 50 zaměstnanců, dohromady měl podnik 120 pracovníků. Primárními odběrateli firmy byli venkovští zemědělci, k dostání byly také sazenice okrasných rostlin pro rekreační pěstování. Sortiment byl později dále rozšířen o zahradnické náčiní, zemědělské chemikálie či drobné kovové předměty . V letech 1906 až 1931 vydávala firma vlastní časopis s titulem Vaňkův zahradní rádce, publikovala katalogy a také zahrádkářskou literaturu. Vaněk po celou dobu působil v roli ředitele. Díky svým zásluhám byl jmenován komerčním a burzovním radou, figuroval jako člen Pražsk...
Více od autora
Jindřich Uzel (1)
Jindřich Uzel , byl český zoolog, entomolog, fytopatolog a vysokoškolský profesor. Jindřich Uzel se narodil 10. března 1868 v Chomutově. Jeho otec Vincenc Uzel byl gymnaziálním profesorem. Malý Jindřich prožil své mládí v Hradci Králové. V roce 1887 na tamějším gymnáziu odmaturoval a další studia absolvoval již v Praze. Navštěvoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy katedru přírodních věd. Studium v Praze kombinoval dvěma semestry na berlínské univerzitě, kde navštěvoval embryologicky a histologicky zaměřené přednášky zoologů E. Korschelta, F. E. Schulze a ekologa K. A. Möbia. V roce 1896 završil svá studia doktorátem. V letech 1901-1902 pobýval ve Východní Indii a Ceyloně, jako vědecký asistent botanické zahrady ve městě Paradenia. V roce 1903 se stal fytopathologem výzkumné stanice fysiologické rady zemědělské při české technice a výzkumné stanice cukrovarnické v Praze. Roku 1905 se stal docentem fytopatologie na české vysoké škole technické v Praze a rovněž byl zvolen za mimořádného člena Královské české společnosti nauk. V roce 1909 se stává titulárním mimořádným profesorem. V letech 1909-1910 opět navštěvuje Východní Indii. Roku 1918 byl jmenován mimořádným profesorem zoologie a o dva roky později získal již řádnou profesuru obecné zoologie a zemědělské entomologie. V roce 1929 se přesunul z Prahy do Újezdu nad Lesy, kde vybudoval soukromou biologickou stanici, která zajišťovala studijní a výzkumný materiál. Do důchodu odešel až v roce 1938. Profesor Uzel se zabýval převážně studiem nižších hmyzů a později se věnoval i studiím z oboru rostlinných chorob. Za svého působení na vysoké škole vychoval celou řadu fytopatologů a entomologů, jako třeba Ctibora Blattného a Miloše Dominika Záleského. Jindřich Uzel zemřel v Praze 19. května 1946.
Více od autora
Jindřich Urbánek (1)
Narozen 18.8.1885. Obvodní lékař. Ředitel záv. nemocnice Ostrava.
Více od autora
Jindřich Urban (1)
Narozen 17. 4. 1975. Odborník v oblasti strategického marketingu, marketingové komunikace, práce z oboru marketingu, mediální výchovy a komunikace, psychologie, ekonomiky.
Více od autora
Jindřich Svoboda (1)
Když v březnu 1996 anglická královna Alžběta II. při návštěvě Brna převzala jako dar tehdejší primátorky Dagmar Lastovecké soupravu šperků z českých granátů, malý klenot představovala i etuje, v níž byly šperky uloženy. Zhotovil ji brněnský mistr umělecké knižní vazby Jindřich Svoboda. Jako materiál použil vzácnou oázní kozinku. S ušlechtilou kůží a papírem ostatně pracoval celý život nejraději – to v jeho případě znamená skoro třičtvrtě století. Otec Jindřicha Svobody vlastnil knihařskou dílnu. Synovi na vynikající úrovni předal znalost řemesla i profesní solidnost. „Nejdříve si musíš udělat jméno, potom teprve nasadit cenu,“ patřilo k jeho zásadám v době, kdy si za náročnější zdobnou vazbu účtoval kolem stovky. Dílnu živily zakázky pro obecní knihovny a nakladatelské edice. V rodině se pěstovala nejen úcta ke knihařskému řemeslu, ale i ke knize samotné. Svobodu mladšího to vedlo ke snaze po dalším vzdělání a zdokonalování. Navštěvoval knihařský mistrovský ročník Státní grafické školy v Praze, potom až do roku 1929 pracoval v předních pražských knihařských dílnách. Vstřebával domácí zkušenosti i zahraniční technické a výtvarné poznatky a citlivě je přizpůsoboval českému prostředí. Již v roce 1935 získaly jeho knižní vazby první cenu v soutěži pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Jindřich Svoboda se dostal mezi přední tvůrce české umělecké knižní vazby a své postavení si uchoval dokonce života. Jeho práce charakterizuje brilantní řemeslné zpracování, vytříbená umělecká elegance, krásný materiál, trvanlivost a soulad s literárním dílem. Kromě materiálů ovládl i techniky, například zlacení natolik, že si mohl dovolit používat složitou ornamentiku tenkých linek, kladených hustě vedle sebe. Znal dokonale i řezbu v kůži nebo slepotisk, pro který používal i tlačítka podle vlastních návrhů, a další historické výzdobné techniky. Svobodova knižní vazba se brzy stala pojmem. První mimořádnou zakázkou byla práce pro jugoslávského krále Alexandra, následovaly objednávky od ...
Více od autora