108301–108360 z 158462 Autoři
Miloslav Duda (1)
Narozen 26. 8. 1941 v Olomouci. Prof., MUDr., DrSc., lékař, chirurg.
Více od autora
Miloslav Drda (1)
Pedagog stavební fakulty, literatura z oboru technického kreslení a o betonových výztužích.
Více od autora
Miloslav Cicvárek (1)
Narozen 1.10.1927 v Písku, zemřel 15.7.2007 v Českých Budějovicích. Malíř a grafik.
Více od autora
Miloslav Čapek (1)
Miloslav Čapek . Agent, politický vězeň komunistického režimu, autor pamětí.
Více od autora
Miloslav Cajthaml (1)
Narozen 3.8.1949. Autor příruček pro modeláře lodí, též se zabývá historií konstrukcí lodí a námořní architektury.
Více od autora
Miloslav Brůžek (1)
Miloslav Brůžek byl český a československý politik KSČ, za normalizace poslanec České národní rady a ministr kultury České socialistické republiky. Členem KSČ se stal v roce 1945 a od roku 1950 byl stranickým funkcionářem. Do roku 1964 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, Vysokou školu ÚV KSČ v Praze a Moskevskou akademii společenských věd. V 60. letech zastával funkci člena komise pro kulturu při Ústředním výboru Komunistické strany Československa, v roce 1967 odešel na post místopředsedy odboru pro kulturu a informace na československém ministerstvu kultury. V červenci 1969 byl jmenován členem české vlády Stanislava Rázla jako ministr kultury. Post si udržel i v následující vládě Josefa Kempného a Josefa Korčáka a druhé vládě Josefa Korčáka do května 1973. Odchod z ministerského postu byl oficiálně zdůvodněn rezignací na vlastní žádost. Doboví západní analytici z okruhu československé emigrace považovali jeho odchod z vlády za výsledek dlouhodobé kritiky, které čelil. Zprávy o jeho možném odchodu se měly objevovat již roku 1970. Terčem kritiky měl být jeho mírnější přístup k normalizační politice v kultuře. V letech 1969-1970 prosazoval politiku inspirovanou heslem Jánose Kádára „Kdo není proti nám, je s námi“ a podařilo se mu zlomit počáteční opozici v řadách kulturních pracovníků proti normalizační politice. Zároveň byl osobou spojenou s velkými personálním čistkami v kulturních institucích a podle další teorie jeho výměna mohla být vedena snahou vylepšit reputaci československé kulturní politiky v zahraničí. Zasedal také v České národní radě, kam byl zvolen ve volbách roku 1971. Působil jako vysokoškolský pedagog a publikoval práce z oboru kulturologie. V akademickém roce 1977/1978 byl proděkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pro vědeckovýzkumnou činnost....
Více od autora
Miloslav Böhmer (1)
Narozen 18.6.1927 ve Vyšné Boce u Liptovského Mikuláše - Slovensko. Ing. CSc., univerzitní profesor, geolog, práce z oboru.
Více od autora
Miloslav Bohatec (1)
Narozen 12.3.1913 v Novičí u Boskovic, zemřel 6.8.1967 v Praze. Evangelický farář, knihovník, náboženské publikace, literární monografie.
Více od autora
Miloslav Bělonožník (1)
Miloslav Bělonožník byl československý skokan na lyžích. V roce 1948 obsadil na olympijských hrách ve Svatém Mořici 16. místo. V roce 1955 jako první Čechoslovák překonal stometrovou hranici, když v Oberstdorfu skočil 102 a 107 metrů. Druhý jmenovaný výkon byl zároveň novým světovým rekordem. Po skončení aktivní sportovní kariéry se věnoval stavbě skokanských můstků. Od roku 1969 předsedal subkomisi pro stavbu můstku FIS. Byl autorem projektů skokanského areálu ve Falunu i na Ještědu. Zavedl evidenci, homologaci a vystavování certifikátů skokanských můstků. Při této činnosti využil taktéž znalost šesti světových jazyků.
Více od autora
Miloslav Bauer (1)
Narozen 13.11.1963 v Českých Budějovicích. Plk. gšt., Ing., práce z letectví a radiotechniky.
Více od autora
Miloslav Arient (1)
Narozen 30.7.1921 v Praze. MUDr. CSc., docent z Vojenské nemocnice ve Střešovicích, práce z oboru.
Více od autora
Miloslav Alexej Fryščok (1)
Narodil se 17.9.1957 v Brně. Vystudoval brněnské VUT obor ekonomika řízení.
Více od autora
Miloš Žiak (1)
Narodil sa 13. septembra 1959 v Bratislave. Základnú a strednú školu navštevoval v rodisku, rovnako ako FF UK. Pracoval v rozličných zamestnaniach, ako pracovník Ústavu umeleckej kritiky a divadelnej dokumentácie v Bratislave či ako redaktor časopisu Fragment K. Bol členom KV VPN, neskôr KC VPN. Bol aj vedúcim pracovníkom Prezidentskej kancelárie prezidenta ČSFR Václava Havla v Bratislave a poradcom predsedu vlády SR Jozefa Moravčíka .
Více od autora
Miloš Zelenka (1)
Narozen 1961. Docent PhDr., CSc., slavista, zabývá se slovanskými literaturami.
Více od autora
Miloš Zavadil (1)
Mgr., vojenský historik, znalec olomoucké fortové pevnosti, člen občanského sdružení Muzeum olomoucké pevnosti.
Více od autora
Miloš Zahradník (1)
Narozen 25. 4. 1951 v Jablonci nad Nisou. Doc. RNDr., CSc. v oboru fyzikálně matematických věd. Matematik a vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru.
Více od autora
Miloš Volf (1)
Narozen 2. června 1924 v Táboře, zemřel v lednu 2012. Pracovník armádního vysílání Českého rozhlasu, později šéfredaktorem v televizním vysílání pro děti a mládež, autor cestopisných scénářů, karikaturista.
Více od autora
Miloš Veselý (1)
Narozen v roce 1935 v Praze, zemřel 18. 3. 2020 tamtéž. Hudební pedagog, zakladatel první české soukromé školy bicích nástrojů. Autor učebnic hry na bicí.
Více od autora
Miloš Vajner (1)
Narozen 2. 1. 1952 v Berouně. Ing., podnikatel, autor autobiografických vzpomínek.
Více od autora
Miloš Urbásek (1)
Narozen 28. 7. 1932 v Ostravě-Zábřehu, zemřel 14. 7. 1988 v Drábsku. Slovenský malíř, grafik, kreslíř, ilustrátor a knižní grafik.
Více od autora
Miloš Uhlíř (1)
Narozen 6. 6. 1962. Nakladatel a vydavatel, majitel nakladatelství Baset, autor fotografií, též autor cestopisné publikace.
Více od autora
Miloš Tretter (1)
Miloš Tretter je majitelem 1.ČESKÉ BARMANSKÉ AKADEMIE /více než 40.000 absolventů/ od roku 1990, která pořádá barmanské kurzy přímo za barovým pultem v TRETTERS COCKTAILS BARU v Praze.
Více od autora
Miloš Svoboda (1)
Narozen 2.5.1903 v Rokycanech, zemřel 25.5.1978 v Českých Budějovicích. Historik dopravy, publikace z oboru.
Více od autora
Miloš Svoboda (1)
5. prosince 2013, uplynulo sto let od narození Miloše Svobody, významné a nezapomenutelné osobnosti našeho dostihového sportu, spjaté především s Velkou pardubickou. V dějinách našeho nejslavnějšího dostihu, jak na jeho samotné scéně, tak v zázemí, měl a má tento pozoruhodný muž nezastupitelné místo. Mnohokrát se Velké pardubické zúčastnil jako jezdec. Je také jedním z dosud dvaceti šesti prominentů, kteří dokázali tento dostih vyhrát víckrát než jednou. Zvítězil v letech 1946 a 1952. Později se stal historikem Velké pardubické a jejím na slovo vzatým znalcem. Rok 1946 byl významný – Velká pardubická se konala po dlouhé, devítileté přestávce způsobené druhou světovou válkou a okolnostmi, které s ní souvisely. Dát do pořádku dostihovou dráhu a vůbec celé závodiště vůbec nebylo snadné. V době války je nikdo neudržoval, navíc bylo těžce zasaženo bombardováním. V areálu se nacházelo více než čtyřicet kráterů. Mnoho překážek bylo poškozeno, některé byly zcela zničeny. Znovu musela být například postavena Irská lavice. Zatím jen provizorně bylo obnoveno oplocení, narychlo byly zbudovány dočasné železné tribuny. Ze zahraničí přijela do Pardubic pouze delegace z Francie, ovšem bez koní. Několik francouzských jezdců však startovalo v rámcových dostizích. V prvním poválečném ročníku, kdy se v osvobozené republice podařilo navázat na slavnou tradici, se z původně přihlášených devatenácti koní postavilo na start osm. Byl mezi nimi i Nurmi, syn do té doby poslední vítězky Velké pardubické Normy. V sedle měl stejnou jezdkyni jako jeho matka, tehdy šestačtyřicetiletou Latu Brandisovou. Ta však s „Normíkem“, jak se Nurmimu říkalo, dostih po pádu nedokončila, stejně jako další dvě dvojice. Více než polovina startujících, pět, však cíle dosáhla. Ale pouze vítěz Titan s Milošem Svobodou v sedle přešli celý kurz bez jediné chyby. Velkým favoritem byl tehdy hřebec Svatopluk, kterého vedl František Aubrecht, major Československé armády. I Miloš Svoboda byl armádní důstojník (až dokonc...
Více od autora