104581–104640 z 158565 Autoři
Ota Oliva (1)
Prof. RNDr. Ota Oliva, CSc. se narodil 8. 12. 1926. O přírodu se začal zajímat již v útlém mládí. Ve věku devíti let uveřejnil ve Vesmíru článek o vose a o rok později o rosničce. Na gymnáziu měl již zcela vyhraněný zájem o akvaristiku a teraristiku. Účastnil se dění v pražských spolcích Leknín a Prvním spolku přátel akvarií a terrarií a v r. 1943 se setkal v akvaristickém obchodě v Praze na Smíchově s prof. Dr. O. V. Hykešem, který se stal jeho stálým rádcem. V témže roce publikoval první odborný článek o chovu Geophagus gymnogenys v Akvaristických listech. Jako zvlášť aktivní akvarista byl zván do výborových schůzí Prvního spolku, kde se blíže seznámil s hydrobiologem doc. J. Hrbáčkem. Na doporučení prof. Hykeše se po maturitě zapsal na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V roce 1950 promoval na revizi našich ryb se zřetelem k pohlavnímu dimorfismu, v r.1958 obhájil kandidátskou dizertační práci z ekologie ryb středního Polabí a v r.1964 se habilitoval ze systematiky a ekologie ryb české oblasti. Od r. 1963 byl samostatným vědeckým pracovníkem a později vedoucím oddělení zoologie obratlovců Katedry systematické zoologie PF UK. Od faunistiky ryb a obojživelnílů vedla jeho vysoce aktivní vědecká dráha k ekologickým aspektům a k anatomii ryb, zvláště k výzkumu okohybných svalů , se zřetelem k jejich funkčně anatomickému a fylogenetickému vývoji a významu. Vědeckou i životní dráhu skončil jako profesor zoologie Přírodovědecké Fakulty UK v Praze. Ota Oliva byl nejen vynikajícím českým ichtyologem mezinárodní úrovně, čestným členem Kanadské ichtyologické společnosti, doživotním členem Herpetologické společnosti v Londýně, členem hlavního výboru České zoologické společnosti, členem Polské zoologické společnosti ve Wroclavi, Koperníkovy společnosti v Krakově, zoologické společnosti v Londýně, Indické zoologické společnosti v New Delhi, Indické národní akademie věd, autorem mnoha vědeckých a odborných spisů a knižních publikací, ale působil i jako člen mnoha red...
Více od autora
Ota Nalezinek (1)
Narozen 4. 5. 1930 v Lomnici nad Popelkou, zemřel 16. 1. 2022. Malíř, grafik.
Více od autora
Ota Lederer (1)
Narozen 20. 7. 1890 v Bolešinách, zemřel v červnu 1942 v Lublinu . Germanista, práce z oboru.
Více od autora
Ota Kéhar (1)
Narozen r. 1977. PhDr. Ing., Ph.D., fyzik a astronom, popularizátor astronomie, vysokoškolský pedagog. Autor učebních textů a publikací z oboru.
Více od autora
Ota Hemele (1)
Ota Hemele byl český fotbalista, trenér a funkcionář. Většinu své fotbalové kariéry působil ve Slavii Praha. Vstřelil 133 ligových branek a je členem Klubu ligových kanonýrů týdeníku Gól. Za československou reprezentaci sehrál 10 utkání, vstřelil 4 branky, účastnil se MS 1954. Mistr ligy 1947 se Slavií, 1953 s ÚDA Praha. Kluby: Radlický AFK, Slavia Praha , SK Židenice, Dukla Praha, Spartak Motorlet Praha. Reprezentace: 1948–1954 S fotbalem začínal v jedenácti letech v Radlickém AFK a již odmalička si přál hrát v dresu oblíbené Slavie po poku Bicana a Kopeckého. Již v patnácti letech o něj měla zájem Sparta, ale z přestupu nakonec sešlo. O rok později za nim přišli z konkurenční Slavie, podepsal přestup a v šestnácti letech se stal hráčem A-mužstva. Při svém debutu 7. února 1943, v přátelském utkání se Slaným , vstřelil 5 branek. Hemele hrával nejčastěji na pozici pravé spojky a v ročníku 1943/44 byl s 22 brankami po Bicanovi nejlepším střelcem týmu. Na podzim 1948 byl Hemele nucen přestoupit do nově vytvořeného vojenského klubu ATK, kde se okamžitě stal vedoucí osobností útoku. V tomto roce rovněž nastoupil ke svým prvním reprezentačním zápasům proti Švýcarsku a Rakousku, ve kterém přispěl dvěma góly k výhře 3:1. Po dvouletém působení v ATK se v roce 1950 vrátil do Slavie. Před blížícím se MS 1954 byl znovu povolán do ATK, tentokrát přejmenovaného na ÚDA Praha, s kterým vyhrál ligu a stal se jejím nejlepším střelcem. V roce 1955 se definitivně vrátil do Slavie, s kterou o rok později absolvoval cestu do Jižní Afriky. V roce 1959 se rozloučil se sešívaným dresem Slavie a ve třiatřiceti letech přestoupil do Spartaku Praha Motorlet. Jako hrající trenér se s Motorletem dostal do 1. ligy, v pátek 23. srpna 1963 vstřelil svůj poslední prvoligový gól a v červnu 1964 si v jeho...
Více od autora
Oswald Wirth (1)
Francouzský astrolog, hermetik, okultista, autor publikací v oboru; knihovník.
Více od autora
Oswald Schneider (1)
Německý politolog a ekonom, vysokoškolský pedagog, státní úředník.
Více od autora
Osvaldo Poli (1)
Osvaldo Poli je známý italský psycholog a psychoterapeut. Léta se věnuje formaci k rodičovství a k partnerství a výchově dětí, přičemž spolupracuje s různými skupinami, institucemi a časopisy. KNA vydalo jeho knihu Srdce táty.
Více od autora
Osvald Zahradník (1)
Slovenský dramatik. Psal rozhlasové a televizní hry, v novinách a časopisech publikoval krátké prozaické útvary.
Více od autora
Osvald Nevřiva (1)
Narozen 4.3.1924 v Drásově u Tišnova, zemřel 27.7.1970 v Olomouci. PhDr., CSc., asistent katedry historie, spisy z oboru.
Více od autora
Osvald Janota (1)
Narozen 19.10.1881 v Praze, zemřel 4.5.1936 v Praze. JUDr., právnické práce.
Více od autora
Östen Sjöstrand (1)
Östen Sjöstrand se narodil 16.6.1925 v Göteborgu. Původně pracoval jako bankovní úředník, ale brzy se začal věnovat literární kritice, překládání a vlastní tvorbě. Jeho prvotina s názvem Unio vyšla v roce 1949. Roku 1975 se stal členem Švédské akademie. Je spoluautorem několika oper. Zemřel 13.5.2006.
Více od autora
Osten (1)
Více od autora
Ossip Schubin (1)
Narozena 17. 6. 1854 v Praze, zemřela 10. 2. 1934 v Košátkách. Německy píšící prozaička.
Více od autora
Oskar Schürer (1)
Oskar Schürer byl německý historik umění, univerzitní profesor a spisovatel píšící o uměleckých památkách Prahy, Chebu a Spiše, otec české tanečnice a choreografky Evy Kröschlové. Oskar Schürer se narodil v Augsburgu, v protestantské rodině jako syn továrníka Oskara Schürera a jeho manželky Emmy Rensing-Mühlstephanové. Po maturitě vystudoval dějiny umění, filozofii a architekturu na univerzitách v Mnichově, Berlíně, v Marburgu an der Lahn a ve Freiburgu im Breisgau. Studia přerušila jeho vojenská služba za první světové války. Pak pokračoval ve studiu ve Freiburgu, Mnichově a v Drážďanech. Roku 1920 získal doktorát na univerzitě v Marburgu u prof. Richarda Hamanna. Odjel do Prahy a nadšen jejími uměleckými památkami, zůstal zde až do roku 1932. Od roku 1922 psal recenze, eseje a spisy. V roce 1924 se Schürer oženil s českou tanečnicí Jarmilou Kröschelovou , pátou ze šesti dcer pražského obchodníka Aloise Kröschela a jeho manželky Boženy Marešové. Jarmila byla průkopnicí nových forem expresivního výrazového tance, pod vlivem Isadory Duncanové. Narodila se jim dcera Eva Kröschlová , tanečnice a choreografka. V Praze Schürer napsal tři stěžejní práce své kariéry, všechny o památkách. Oskar Schürer se habilitoval v roce 1932 na univerzitě v Halle-Wittenbergu prací o Paulu Franklovi. Přednášel jako soukromý docent, dále byl roku 1939 jmenován profesorem na univerzitě v Mnichově, kde přednášel do roku 1942. Po rozvodu prvního manželství se v květnu 1939 oženil se svou studentkou Elisabeth von Witzlebenovou. 1. října 1942 nastoupil na Vysokou technickou školu v Darmstadtu jako docent a následujícího roku profesor dějin umění. Nebyl členem NSDAP, proto se nikdy nedočkal plného uznání. Obvinění z kolaborace se mu po skončení války podařilo odvrátit. Zemřel 29. dubna 1949 v Heidelbergu. Jeho rukopisy jsou uloženy v literárním archivu města Mnichov....
Více od autora
Oskar Mainx (1)
Narozen 10. 9. 1974. Mgr., Ph.D., vysokoškolský pedagog, literární vědec, práce z oboru české literatury 20. století, českého literárního udergroundu, vlastní básnická tvorba.
Více od autora
Oskar Lange (1)
Polský ekonom a diplomat, tvůrce modelu tržního socialismu. Rovněž se věnoval kybernetice a použití počítačů pro plánovanou ekonomiku.
Více od autora
Oskar Kraus (1)
Oskar Kraus byl český filozof, představitel brentanovské filozofie. Narodil se v židovské rodině v Praze, v průběhu života konvertoval k protestantismu. Vystudoval na pražské univerzitě práva a filozofii. Na filozofické fakultě ho ovlivnil významný švýcarský filozof Anton Marty, který v té době v Praze učil. Marty byl brentanovec a k filozofii Franze Brentana přivedl i Krause. Roku 1895 získal z filozofie doktorát, roku 1902 se habilitoval, v roce 1909 byl jmenován mimořádným a konečně v roce 1916 řádným profesorem filozofie na pražské německé univerzitě. V roce 1932 se stal předsedou nově založené Brentanovy společnosti v Praze a ředitelem pražského Brentanova archivu. Byl editorem jedenáctisvazkových Brentanových sebraných spisů , podobně editoval spisy svého učitele Martyho. Ve svém snažení měl finanční podporu Tomáše Garrigua Masaryka, jehož Brentano kdysi ve Vídni také velmi ovlivnil. V roce 1935 rovněž vstoupil do Pražského filozofického kroužku, jehož členem byl mj. Jan Patočka, ačkoli kroužek byl spíše fenomenologickým a Kraus si od fenomenologie držel jistý odstup. Po okupaci českých zemí v roce 1939 byl zavlečen do koncentračního tábora, ale po šesti týdnech se podařilo vyjednat jeho propuštění a Kraus následně emigroval do Británie, kde mj. vedl Giffordovy přednášky v roce 1941, na Univerzitě v Edinburghu. Jeho hlavním zájmem filozofickým bylo rozvíjet Brantanovo dílo, zejména uvádět Brentanovy názory psychologické a axiologické do filozofie práva a ekonomie. To ho sblížilo mj. s anglickým utilitarismem Jeremy Benthama. Oponoval naopak zvláště Martinu Heideggerovi, Marxově pojetí hodnoty a po roce 1925 také Einsteinově teorii relativity, čistě z filozofických pozic. Eisteinovu práci označoval za "matematickou fikci". V právní teorii odmítal pozitivismus a historismus. Pro české země je významná jeho historicko-filozofická práce Německá filosofie v Čechách 1839–1934, kde uvažuje o d...
Více od autora