9661–9720 z 147302 Autoři
Carlo Rovelli (7)
Italský teoretický fyzik a spisovatel, spolutvůrce teorie smyčkové kvantové gravitace, specializuje se na Einsteinovu teorii gravitace, kvantovou teorii a statistickou fyziku, publikuje v oboru.
Více od autora
Carlo Fruttero (3)
Italský spisovatel, novinář, překladatel a editor sborníků. Narodil se v Turíně a po vysoké škole v roce 1947 odchází do Francie, kde prošel mnoha řemesly, ale především začal překládat. V roce 1952 došlo k nejdůležitějšímu střetnutí, kdy potkal Franca Lucentiniho. Stali se skvělými kamarády a taky vytvořili autorskou dvojice, která psala kriminální romány. Autorské duo bylo taktéž editory sci-fi série Urania.
Více od autora
Carl Friedrich von Weizsäcker (6)
Carl Friedrich von Weizsäcker byl německý fyzik, filosof a veřejný činitel. Narodil se v rodině diplomata a se svými rodiči pobýval na různých místech: ve Stuttgartu, v Baselu a od roku 1925 v Kodani, kde se seznámil s W. Heisenbergem, který ho získal pro studium fyziky. V letech 1929 až 1933 studoval fyziku, astronomii a matematiku v Berlíně, v Lipsku a v Göttingenu; mezi jeho učiteli byl i Heisenberg a Niels Bohr. Roku 1937 se oženil se švýcarskou historičkou G. Wille a měl s ní čtyři děti. V roce 1989 získal Templetonovu cenu. Po habilitaci v roce 1936 pracoval Weizsäcker ve fyzikálním ústavu v Berlíně a zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd. Už před začátkem 2. světové války věděl o možnosti atomové či „uranové“ bomby a spolu s Heisenbergem a s objevitelem štěpení jádra Otto Hahnem o tom diskutovali. Weizsäcker vytvořil teorii plutoniové bomby, dal to na vědomí Ministerstvu války a v roce 1942 podal patentovou přihlášku. Roku 1941 navštívil spolu s Heisenbergem N. Bohra v tehdy obsazené Kodani. Heisenberg později řekl, že smyslem bylo uzavřít dohodu o tom, že se bomba vyvíjet nebude, Bohr však rozhovor pochopil jako nabídku ke spolupráci na německém projektu a za dobrodružných okolností uprchl do Británie a do USA. Jeho svědectví přispělo k tomu, že vědci v USA naopak vývoj bomby navrhli a uskutečnili. Německé velení však usoudilo, že se musí soustředit jen na projekty, které slibovaly rychlé nasazení a projekt bomby nepodpořilo. Další výzkum pak probíhal v malém měřítku a bez naděje na realizaci, nicméně pokračoval až do roku 1945. Od roku 1946 vedl Weizsäcker Planckův ústav pro fyziku v Göttingenu, věnoval se však především – jako jiní účastníci vývoje atomové bomby – otázkám odpovědnosti vědců a vědecké etiky. Veřejně vystupoval proti vyzbrojení Německa atomovými zbraněmi a zabýval se otázkami světového mír...
Více od autora
Caleb Carr (7)
Caleb Carr se narodil v roce 1955 a vyrostl na Manhattanu, kde žije dosud. Vystudoval historii na Newyorské univerzitě a dlouhá léta se věnoval psaní populárně historické literatury, zejména o vojenství a politice. Pracoval také pro film, televizi a divadlo. Jeho román Psychiatr, kombinace historického románu a psychologicko-kriminálního thrilleru, se okamžitě po vydání stal bestsellerem a získal svému autorovi celosvětovou proslulost. Anděl temnoty, druhý, volně navazující román ze stejného období, se dočkal podobného úspěchu.
Více od autora
Brian Haig (2)
Brian Haig je absolventem prestižní vojenské akademie West Point. V armádě řadu let aktivně působil a dotáhl to až na službu ve Výboru náčelníků ozbrojených sil USA, takže viděl do armádní a válečné kuchyně světové supervelmoci č.1 opravdu z první ruky, což úspěšně zúročuje ve své literární tvorbě.
Více od autora
Bratři Ebenové (3)
Bratři Ebenové , známí také jako Bratři Ebenové, jsou známá česká hudební skupina, která působí od konce 80. let 20. století. Skupinu tvoří tři bratři: Marek Eben, Kryštof Eben a David Eben. Nejstarší Marek je v České republice známý nejen jako hudebník, ale také jako televizní moderátor a herec. Kryštof má na starosti především klávesy a vokální harmonie, David hraje na kytaru a obstarává hlavní vokály.
Více od autora
Branko Černý (4)
Narozen 1967. Manažer, člen vinařské obchodní společnosti Vinný sklep.
Více od autora
Božena Homolková (9)
Narozena 23. 10. 1937. Pedagožka, spoluautorka učebnic německého jazyka.
Více od autora
Boris Stepanovič Žitkov (7)
Boris Stěpanovič Žitkov byl ruský sovětský spisovatel, především knih pro děti a mládež. Mládí prožil v Oděse, kam se s rodinou přestěhoval v sedmi letech. Zde přišel do styku s přístavními dělníky, námořníky a cizinci a díky svému jazykovému talentu se naučil francouzsky, turecky, řecky a arabsky. Na přání rodičů odešel studovat přírodní vědy na univerzitu v Novorossijsku , ale přitom absolvoval také námořní školu a získal kvalifikaci navigačního důstojníka dálné plavby. Během revoluce v roce 1905 byl ve studentském vojenském oddíle při obraně židovské čtvrtě a přepravoval do Oděsy lodí z Rumunska a Bulharska zbraně pro revolucionáře. Zúčastnil se expedice na Jenisej, kde se seznámil s problémy konstrukce říčních lodí. Roku 1911 se proto rozhodl tento obor studovat na Polytechnickém institutu v Petrohradě a v rámci praxe absolvoval plavbu třemi oceány. Studium ukončil roku 1916 a poté pracoval v oděském přístavu jako námořník, navigátor a inženýr. Později působil jako středoškolský pedagog. Když se setkal se svým spolužákem z oděského gymnázia spisovatelem Kornějem Čukovským, vyprávěl jeho dětem zážitky ze svých cest. To ho inspirovalo ke vstupu do literatury. Boris Žitkov patří k zakladatelům sovětské dětské literatury. Je autorem mnoha drobných uměleckonaučných knížek na technická témata, napsal encyklopedii pro děti a rovněž publikoval povídky s námořní tematikou a příběhy ze života dětí a zvířat. Spolupracoval s mnoha novinami a časopisy pro mládež: Ленинские искры, Новый Робинзон, Ёж, Чиж, Юный натуралист, Пионер. Pracoval také jako korespondent v Dánsku. Žitkov považoval za své hlavní dílo historický román o revoluci roku 1905 Viktor Vavich . Posmrtné vydání v roce 1941 ve třech dílech bylo staženo a zničeno díky negativní recenzi A.Fadějeva. První dvě knihy románu byly vydány v letech 1929 a 1934. Kompletní...
Více od autora
Bohuslav Lázňovský (7)
Narozen 29.7.1882 v Rychnově n. Kněžnou, zemřel 11.3.1944 v Praze. RNDr., středoškolský profesor, vlastivědné a přírodovědné práce.
Více od autora
Bohumil Svozil (5)
Bohumil Svozil byl český literární historik, kritik a redaktor. Pocházel z dělnické rodiny. Roku 1958 ukončil studium češtiny a maďarštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po absolvování základní vojenské služby nastoupil roku 1960 jako redaktor do nakladatelství Československý spisovatel a s výjimkou let 1965–1968, kdy byl na studijním pobytu v Ústavu pro českou literaturu ČSAV , zde pracoval až do roku 1991, kdy se stal vědeckým pracovníkem ÚČL. Roku 1968 získal titul doktora filosofie a roku 1992 kandidáta věd. Roku 1998 odešel do důchodu. Publikovat začal roku 1954 literární publicistikou a literárněvědnými studiemi v různých periodikách, knižně debutoval roku 1971 studií Vůle k intelektuální poezii. Je autorem monografických studií o poetice významných básníků a prozaiků své doby a řady doslovů a předmluv, často ke knihám, jejichž vydání sám uspořádal .
Více od autora
Bohumil Švarc (6)
Bohumil Švarc byl český herec, dabér, voiceover a rozhlasový hlasatel. Kariéru začal v Dismanově rozhlasovém dětském souboru ve 14 letech. Studoval reálné gymnázium a hereckou konzervatoř. Za druhé světové války byl totálně nasazen v tzv. Technische Nothilfe. V roce 1945 se aktivně zúčastnil pražského povstání a po odeznění dramatických květnových dnů se na pozvání režiséra rozhlasu Miloslava Dismana stal – v 19 letech – nejmladším hlasatelem Československého rozhlasu. Byl známý svým charakteristickým basem. Po II. světové válce sehrál ve filmu asi 70 rolí, působil v Intimním, Realistickém, Vinohradském divadle , ve Větrníku, v Divadle Skelet Pavla Trávníčka. Většinu života hrál v Městských divadlech pražských . V rozhlase ztvárnil zejména v 50. letech mnoho rolí pod vedením režisérů Miloslava Dismana, Přemysla Pražského, Josefa Bezdíčka, Jiřího Vasmuta a dalších. Dlouhá desetiletí byl hlas Bohumila Švarce spojen s rozhlasovými Knihovničkami. Slýchali ho posluchači magazínu Meteor a dalších pořadů. V květnu 1953 uváděl premiérové vysílání Československé televize. V roce 1949 se podílel na českém znění sovětského filmu Nebezpečná křižovatka , které je označováno za první československý profesionální dabing. V dabingu je znám ze seriálu Dactari, jako hlas velitele policejní akademie E. Lassarda , Leslie Nielsena nebo Dartha Vadera a hraběte Dooku z Hvězdných válek. Byl „dvorním dabérem“ Christophera Lee. V polovině 90. let dostal za své výkony cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. V květnu 2005 se významně podílel na projektu Českého rozhlasu 2-Praha „Spojeni na vlně 415“. V rámci oslav 60. výročí konce 2. světové války se ve spolupráci s režisérkou Táňou Smržovou a redaktorem Tomášem Černým setkával s pamětníky květnových událostí v roce 1945 a rozmlouval s nimi o jejich zážitcích souvisejících s voláním rozhlasu o pomoc....
Více od autora
Bohumil Schütz (4)
Bohumil Schütz byl brněnský kaktusář, specialista na rod Gymnocalycium. O kaktusech publikoval jak odborné články např. v časopisech Fričiana nebo Živa , tak knižní publikace. Známá byla zejména kniha Pěstování kaktusů, na níž se spoluautorsky podílel se Zdeňkem Fleischerem a která byla vydána v desetitisícových nákladech. Mezi další spoluautorské publikace patří kniha Rod Astrophytum. Samostatně pak publikoval knihu Monografie rodu Gymnocalycium a autobiografii Můj život s kaktusy. V botanické databázi International Plant Names Index je přes 60 záznamů u jmen rostlin, jejichž je buď autorem nebo spoluautorem. Při popisu botanických jmen používal označení Schütz. Na jeho počest byl pojmenován on-line časopis Schütziana − Gymnocalycium Online Journal, který vychází od roku 2010, a to nepravidelně několikrát do roka. Jedná se o internetový, volně stažitelný, mezinárodní časopis v několika jazykových mutacích věnovaný zejména kaktusům rodu Gymnocalycium. Na jeho počest byl pojmenován též kaktus Gymnocalycium schuetzianum, jehož zařazení je však sporné a je spíše považován za synonymum kaktusu Gymnocalycium monvillei nebo jeho křížence, který nebyl pozorován na přírodním nalezišti a vznikl v zahradě.
Více od autora
Bohumil Janyš (7)
Narozen 30.3.1907, zemřel v prosinci 1983. PhDr., učitel na odborném učilišti, učebnice pro obor chemie, technického kreslení a mechaniky.
Více od autora
Bohumil Baxa (8)
Bohumil Baxa byl český a československý ústavní právník, profesor československých právních dějin, rektor Masarykovy univerzity a děkan její právnické fakulty, politik a senátor Národního shromáždění ČSR za Československou národní demokracii. Jeho bratrem byl československý politik a pražský primátor Karel Baxa. Vystudoval Akademické gymnázium v Praze, roku 1897 Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity a krátce studoval i na Vídeňské univerzitě a na univerzitě v Heidelbergu. V roce 1905 získal doktorát také na filozofické fakultě, kde se věnoval historii. Dne 22. listopadu 1902 se oženil s Vilémou Kesslerovou , se kterou měl dceru Libuši a syna Bohumila . Začal publikovat odborné články z právní historie a roku 1909 se habilitoval pro říšské dějiny rakouské a o pět let později pro všeobecné a rakouské právo státní. V roce 1919 přešel z pražské univerzity na nově zřízenou Masarykovu univerzitu v Brně, kde byl po dvacet let řádným profesorem československých právních dějin a kde působil opakovaně jako děkan tamní právnické fakulty. V letech 1931–1932 byl rektorem Masarykovy univerzity, vyučoval ovšem taky na Vysoké škole obchodní v Praze a na Svobodné škole politických nauk . Ve vědecké činnosti u něj prvotní zájem o právní historii postupně ustoupil bádání převážně nad otázkami ústavního práva. Původně jej ovšem zajímala justice, už v roce 1901 se stal čekatelem u okresního soudu a o devět let později byl jmenován okresním soudcem v Praze, aby v roce 1918 přešel k zemskému soudu. Ačkoli už o rok později soudnictví opustil a přešel na univerzitu do Brna, ještě v letech 1923–1925 se stal členem Státního soudu. Angažoval se výrazně i v politice, původně jako člen mladočeské strany, později Národní demokracie. V roce 1917 se stal členem komise pro ústavní reformu, jež fungovala při Národním výboru. Po vzniku republi...
Více od autora
Bohdan Bittmann (5)
Narozen 25.12.1877 v Jičíně. Autor personálních monografií, překladatel z ruštiny.
Více od autora
Bob Shaw (6)
Narodil se v Belfastu, vlastním jménem Robert Shaw. Spolu s manželkou a dětmi opustili Severní Irsko na protest proti politice Anglie v 70. letech. Shaw byl stavební inženýr, ale také pracoval jako novinář a letecký konstruktér, posléze se věnoval spisovatelské dráze – největší úspěch mu přinesl příběh Light of Other Days . Shaw bývá ve srovnání s jinými autory SF poněkud přehlížen, ačkoliv jeho dílo vyniká pozoruhodnými nápady, dobře propracovanými postavami a střízlivým stylem.
Více od autora
Blahoslav Černý (5)
Narozen 1928. Promovaný filosof, články v osvětových časopisech a publikace z oboru památkové péče.
Více od autora
Bill Watterson (9)
Narodil se roku 1958 ve Washingtonu. Jeho zálibou bylo již od dětství kreslení komiksů a během svých školních let přispíval komiksovými stripy například do školních novin . V této době objevil komiksové stripy jako například Pogo nebo Krazy Kat, které ještě víc ovlivnily jeho touhu stát se karikaturistou. Proslavil se svými komiksovými díly, jejichž hlavní protagonisté Calvin a Hobbes se stali legendami. Knihy o nevyzpytatelném šestiletém Calvinovi a jeho nejlepším kamarádovi Hobbesovi, plyšákovi, který ožívá pouze v Calvinově až příliš velké fantazii, vycházely od roku 1985 do roku 1995, kdy Watterson oznámil, že již dosáhl vrcholu a jeho nejslavnější dílo je uzavřenou kapitolou.
Více od autora
Bill Warner (8)
Bill Warner , vlastním jménem William Bryan French, je americký autor řady knih o vlastní interpretaci islámu, včetně zkrácených verzí koránu, životopisu proroka Mohameda a jeho tradic. Jeho knihy o politickém islámu byly přeloženy do mnoha jazyků. Celkem napsal 15 knih na téma politický islám. Mimo svou publikační činnost o politickém islámu přednáší na národní i mezinárodní úrovni a poskytuje také rozhovory pro televize nebo jiná média, účastní se diskusí o svém výkladu islámu a poskytuje přednášky v různých částech světa včetně České republiky. V roce 2014 založili spolu s Milanem Podlipným spolek Center for the Study of Political Islam z.s., který má za sídlo brněnskou adresu na které je registrováno 962 firem. Hlavním účelem CSPI je zvýšit informovanost veřejnosti o Warnerově výkladu islámu. Hlavní činností spolku je provoz internetové stránky, prodej knih Billa Warnera a také občas poskytuje přednášky na téma Warnerova chápání islámu. Ve svých publikacích se zaměřuje především na politické aspekty jeho interpretace islámské doktríny týkající se nemuslimů . Ve svých knihách vychází z východiska, že nelze slučovat islám jakožto náboženství a politický islám - jakožto návod k jednání a praktický politický styl opřený o právní regule. Podle něj je islám jakožto víra soukromá věc jednotlivce a je to věc hodná úcty, respektu a tolerance, kdežto to, čemu on říká politický islám je soubor agitačních pokynů, které jsou určeny kolektivu, mase. Warner je absolventem North Carolina State University, kde v roce 1968 získal titul Ph.D. v oboru fyziky a matematiky. Po útocích z 11. září 2001 se rozhodl zpřístupnit islámské texty veřejnosti. Znalost islámu podle svých slov získal studiem všech podstatných islámských textů, které podle vlastních slov prý studoval od svých třiceti let. Ve svých dílech se nevěnuje názorům muslimů na nemuslimy, ale pouze vztahem jeho výkladu islámsk...
Více od autora
Bill Gates (9)
William Henry Gates III, KBE , všeobecně známý jako Bill Gates, je americký podnikatel, investor a filantrop, někdejší spoluzakladatel společnosti Microsoft. Patří mezi nejbohatší lidi na světě, v lednu roku 2020 činil jeho majetek 108,8 miliard dolarů. Bill Gates je synem Williama H. Gatese, Sr., firemního právníka a Mary Maxwell Gates , učitelky a členky správní rady First Interstate Bank, Pacific Northwest Bell a národní rady mezinárodní neziskové organizace United Way. Bill Gates má dvě sestry. Po dokončení šesté třídy základní školy přestoupil na exkluzivní soukromou střední školu Lakeside School. Na této škole měl možnost poprvé pracovat s počítačem a začal se učit programovat. Několik studentů této školy získalo od místní počítačové firmy možnost využívat zdarma její minipočítač PDP-10. V 17 letech Gates za svůj program pro tvorbu školních rozvrhů získal 4200 dolarů, ve stejném roce s Allenem založil firmu Traf-O-Data, kde pracovali na systému pro analýzu dopravního provozu . Po střední škole nastoupil v roce 1973 na Harvardovu univerzitu . V průběhu studia vytvořil spolu s Allenem a spolužákem Monte Davidoffem původní interpret programovacího jazyka Altair BASIC pro počítač Altair 8800 . Tento programovací jazyk byl založen na jednoduchém jazyku BASIC, který se na Dartmouth College používal pro výuku. Licenci prodali výrobci počítače Altair, společnosti MITS . V roce 1975 založil s Allenem společnost Micro-Soft , aby mohli svou verzi jazyka BASIC, nazvanou Microsoft BASIC, prodávat i jiným firmám. Komerční úspěch tohoto pro...
Více od autora
Bill Baldwin (6)
Vlastním jménem Merl William Baldwin Jr., americký sci-fi spisovatel známý především jako jako autor tradičně pojaté série dobrodružných space oper. Jeho hlavní sérii tvoří řada příběhů, v nichž hlavní roli hraje Baldwinův oblíbený hrdina Wilf Ansor Brim – psaní o Brimových dobrodružstvích se autor věnoval již od roku 1985. Bill Baldwin vystudoval The Mercersburg Academy a University of Pittsburgh, kde získal bakalářský titul v žurnalistice a magisterský v psaní. Později sloužil jako poručík v americké armádě a dále pracoval pro NASA.
Více od autora
Betty Smith (1)
Betty Smith, rozená Elisabeth Wehner byla americký autorka. Narodila se v Brooklynu německým přistěhovalcům, vyrůstala v chudých poměrech ve Williamsburgu v Brooklynu, kde také chidla do dívčí střední školy. Tyto životní zkušenosti zobrazuje ve svém prvním románu V Brooklynu roste strom . Po svatbě s George H. E. Smith, přítelem ze sousedství, se přestěhovala do Ann Arbor v Michiganu, kde také později získala na univerzitě diplom. Po svatbě ovšem porodila 2 dcery a se svým studiem čekala, než šly do školy. Universita jí umožnila studium. i když neměla dokončené středoškolské vzdělání. Věnovanala se žurnalistice, psaní, literatuře a dramatu a vyhrála prestižní cenu Avery Hopwood a později získala i další významná ocenění. Její další romány: Zítra bude lépe , Maggie-Now a Joy in the Morning . Román v Brooklynu roste strom odráží její dětsví a dospívání, zobrazuje v něm chudé prostředí, ve kterém žila. Román V Brooklynu roste strom zfilmoval v roce 1945 Ellia Kazan, román Joy in the Morning Alex Segal v roce 1965 s Richardem Chamberlainem v hlavní roli.
Více od autora
Bert Hellinger (7)
Bert Hellinger byl německý psychoterapeut a autor. Mnoho let strávil jako vedoucí katolické misijní školy v Jižní Africe. Proslavil se jako tvůrce originální psychoterapeutické metody nazývané Rodinné konstelace a Systemické konstelace. V posledních letech pracoval i s dalším formátem označovaným jako „Pohyby duše". Hellinger ovlivnil tisíce terapeutů na celém světě, kteří jeho metody uplatňují na širokou škálu osobních, pracovních i společenských problémů. Je autorem a spoluautorem více než 30 knih přeložených do mnoha světových jazyků. Narodil se jako Anton Hellinger roku 1925 v katolické rodině v Německu. Vyrůstal v Kolíně nad Rýnem, kde absolvoval katolickou klášterní školu. Odmítl se nechat naverbovat do místní organizace Hitlerjugend a byl proto označen za „nepřítele lidu". Na začátku války byl Hellinger povolán do armády. Zúčastnil se bojů na západní frontě. Byl však zajat spojeneckými vojsky a následně deportován do zajateckého tábora v Belgii, odkud utekl. Po válce vstoupil do katolického misionářského řádu a dostal církevní jméno Suitbert, zkráceně „Bert". Tato přezdívka mu zůstala i po opuštění řádu v roce 1971. V rámci své kněžské přípravy studoval na univerzitě ve Würzburgu filozofii, katolickou teologii a pedagogiku. V roce 1952 byl vysvěcen na kněze. Působil v Jižní Africe jako vedoucí katolické misie a misionářské školy až do roku 1968. Naučil se plynule jazyk kmene Zulu, podílel se na jejich rituálech a získal respekt k jejich odlišnému chápání světa. Prvním impulzem k jeho pozdějšímu přechodu od kněžství k psychologii byla série ekumenických školení zaměřených na skupinovou dynamiku, vedená anglikánskými duchovními při jeho pobytu v Jižní Africe . Tato cvičení vycházela z fenomenologického přístupu. Cvičení byla zaměřena na rozpoznání podstatného v rozmanitosti přítomnosti, bez záměru, beze strachu, bez předsudků, zaměřená jen na to, co se objeví. Helling...
Více od autora
Bernhard Moestl (7)
Bernhard Moestl se narodil 13. března ve Vídni. Po vystudování fotografie pracoval jako fotograf, novinář a průvodce turistů po Asii. Věnuje se koučování v oblasti sebevědomí, sebeuvědomění a motivace a tématy spojené s koučinkem se zabývá i ve svých knihách.
Více od autora
Benjamin Wiker (2)
Americký katolický teolog, profesor v oboru etiky, politiky a metafyziky, publicista.
Více od autora
Benjamin Black (6)
Prozaik John Banville se narodil v roce 1945 ve Wexfordu na jihovýchodě Irska. Vstoupil na literární scénu v roce 1970 povídkovou sbírkou Dlouhý Lankin. Většinu svého života strávil v Dublinu, kde od roku 1989 působí v redakci listu The Irish Times. Banvillovy kritikou i čtenáři ceněné romány se pyšní množstvím prestižních cen. Za knihu Doctor Copernicus získal literární cenu James Tait Black Memorial Prize v roce 1976. Román Kepler získal cenu deníku The Guardian v roce 1981. Román Moře, v češtině vydaný v roce 2006, vynesl Banvillovi v roce 2005 Booker Prize, o rok později Irish Book Awards. V roce 2011 obdržel Banville Mezinárodní literární cenu Franze Kafky. Detektivní romány z Dublinu padesátých let 20. století píše pod pseudonymem Benjamin Black. Pod tímto pseudonymem píše detektivky, které dokonalou psychologií postav, stylistickým mistrovstvím i myšlenkovou hloubkou výrazně přesahují hranice žánru .
Více od autora
Bedřich Šindelář (2)
Bedřich Šindelář byl český marxistický historik, který působil na Masarykově Univerzitě v Brně. Zabýval se především dějinami Evropy a Českých zemí v raném novověku. Od roku 1953 byl docentem Filozofické fakulty MU, profesorem v letech 1963-1988. V období 1976-1980 byl děkanem Filozofické fakulty MU. Po únoru 1948 a v době normalizace se aktivně podílel na čistkách v řadách zaměstnanců Filozofické fakulty. Hlavním polem jeho působnosti byly čarodějnické procesy, třicetiletá válka a dějiny Nizozemí. Jeho interpretace čarodějnických procesů je považována za značně tendenční. Šindelář napadá západní křesťanství a vyzdvihuje přednosti východního na základě toho, že v ortodoxních oblastech bylo daleko méně procesů s čarodějnicemi. V letech 1952–1986 byl šéfredaktorem Časopisu Matice moravské. Československá akademie věd mu v roce 1977 udělila stříbrnou oborovou plaketu F. Palackého za zásluhy ve společenských vědách.
Více od autora
Bedřich Hrozný (6)
Bedřich Hrozný byl mezinárodně uznávaný český klínopisec a orientalista, který rozluštil jazyk starověkých Chetitů a položil tak základy oboru chetitologie. Na Filozofické fakultě UK v Praze založil a řídil Seminář pro klínopisné badání a dějiny starého Orientu, v letech 1926–1927 byl děkanem Filozofické fakulty UK a v letech 1939–1940 rektorem UK, který se odvážně postavil německým vojákům zasahujícím proti českým studentům na půdě Právnické fakulty UK. Když vstoupili do atria právnické fakulty, postavou vysoký Bedřich Hrozný stál rozkročen na schodech a zařval: "Ven darebáci! Toto je akademická půda". Vojáci tehdy opravdu odešli. Narodil se v Lysé nad Labem jako syn evangelického faráře. Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze, středoškolská studia dokončil na gymnáziu v Kolíně , kde ho učil nadšený orientalista Justin Václav Prášek. Kromě tehdy povinné latiny a klasické řečtiny se naučil základům hebrejštiny a arabštiny. Ve svých studiích pokračoval na přání otce na bohoslovecké fakultě vídeňské univerzity. Zde vydržel pouhý jeden semestr a přestoupil na fakultu filosofickou, na níž se věnoval zejména orientálním jazykům, především akkadštině, aramejštině, etiopštině, sanskrtu a sumerštině. Za dobu svého studia zvládl celkem deset orientálních jazyků. V roce 1901 získal doktorát a stipendium na Berlínské univerzitě. Ta spolu s Oxfordskou univerzitou tehdy představovala špičkové badatelské pracoviště orientalistiky. Těžištěm jeho vědecké práce byl klínopis, tedy studium sumerských a akkadských textů. V roce 1904 odjel s prof. Ernstem Sellinem do Turecka, Sýrie, Palestiny a Egypta, kde se podílel na vydávání klínopisných textů. Po návratu do Vídně pracoval v Univerzitní knihovně, kde roku 1909 získal definitivu. V tomto roce se i oženil. V roce 1906 při pobytu v Malé Asii byl německou expedicí objeven velký archív chetitských ...
Více od autora
Bartosz Sztybor (10)
Polský scenárista, novinář, publicista, filmový a komiksový kritik.
Více od autora
Bärbel Inhelder (4)
Bärbel Inhelder byla švýcarská vývojová psycholožka, nejslavnější spolupracovnice Jeana Piageta. Narodila se v St. Gallen . V roce 1932 se přestěhovala do Ženevy, kde studovala na univerzitě v Ženevě Institut Jean-Jacques Rousseau. Získala bakalářský titul a doktorát v psychologii.
Více od autora
Axel Gutjahr (6)
Autor populárně naučných knih, publikuje v oblasti zahrádkažení, chovu zvířat, akvaristiky a agroekonomie.
Více od autora
Augustin Pánek (9)
Narozen 3. 12. 1843 v Praze, zemřel 10. 12. 1908 tamtéž. Matematik zaměřující se zejména na určité integrály. Vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru.
Více od autora
Arthur Schnitzler (9)
Arthur Schnitzler byl rakouský prozaik, dramatik a lékař. Arthur Schnitzler se narodil v roce 1862 ve Vídni jako syn předního laryngologa Johanna Schnitzlera a jeho ženy Louisy. Již jako dítě se zajímal o literaturu, psal básně a hrál na klavír. Po maturitě na akademickém gymnáziu se však vydal ve šlépějích svého otce a na vídeňské univerzitě vystudoval medicínu. Přispíval do lékařského časopisu svého otce Internationale Klinische Rundschau. Velmi se zajímal o psychologii. Praxi absolvoval u psychiatra Theodora Meynerta, u nějž se seznámil s užitím hypnózy a sugesce. Tyto poznatky měly později vliv na jeho literární tvorbu. Od poloviny 80. let působil jako asistent nejdříve ve vídeňské Všeobecné nemocnici a poté na oddělení svého otce na Všeobecné poliklinice. Po otcově smrti roku 1893 si otevřel vlastní privátní praxi. Jeho literární kariéra začala v roce 1893, když zemřel jeho otec. Ve stejném roce vzbudilo jeho drama Anatol zájem veřejnosti i kritiky. To v roce 1900 následoval soubor deseti konverzačních jednoaktovek Der Reigen o milostných vztazích vídeňské společnosti, které prostupují všemi společenskými vrstvami , které zachycují jejich rozhovor před milostným aktem a po něm. Inscenování i knižní vydání této hry bylo cenzurou zakázáno a Schnitzler ji vydal samonákladem. Poprvé byla uvedena na jevišti až v Berlíně v roce 1920 a vyvolala skandál nedozírných obzorů. Pro svou otevřenou sexualitu byly i další jeho práce cenzurovány. Psal především povídky, novely a divadelní hry, je však také autorem dvou románů. Jeho dílo bylo silně poznamenáno jeho lékařskou profesí a hlavně psychologickými a psychiatrickými poznatky. Často je označován jako literární protipól Sigmunda Freuda. Oba se však setkali pouze jednou, krátce poté, co Freud gratuloval Schnitzlerovi k 60. ...
Více od autora
Arthur Golden (6)
Arthur Golden je americký spisovatel. Na Harvardově univerzitě vystudoval dějiny umění se zaměřením na Japonsko. Posléze získal diplom z japonských dějin na Columbia University, kde se rovněž naučil mandarínské čínštině. Nějaký čas působil v Pekingu a Tokiu a po návratu do Spojených států amerických získal na Boston University diplom z anglického jazyka. V současnosti žije ve městě Brookline ve státě Massachusetts s manželkou a dvěma dětmi. Golden proslul hned svým prvním dílem – románem Gejša . Toto dílo vypráví o životě mladé japonské dívky, kterou v mládí vytrhli z rodné vesnice a byla jí určena role gejši v japonském Kjótu. Kniha je volně založena na životních osudech skutečné gejši Mineko Iwasaki. V roce 2005 byl román Gejša zfilmován režisérem Robem Marshallem. Hlavních role si zahráli Ziyi Zhang a Ken Watanabe.
Více od autora
Arnold Schoenberg (5)
Arnold Schoenberg byl rakouský skladatel a malíř, spojený s expresionistickým hnutím v německé poezii a umění, představitel Druhé vídeňské školy. Narodil se 13. září 1874 ve Vídni a tvořil ve velmi osobitém kompozičním stylu, který se postupem času vyvíjel. Schoenbergova raná díla, zpočátku ovlivněná pozdním romantismem Richarda Wagnera a Gustava Mahlera, se vyznačovala bujným harmonickým jazykem.
Více od autora
Antonín Winter (4)
Narozen 15. 2. 1934 v Praze, zemřel 23. 1. 2019. Spisovatel, autor detektivních a historických románů.
Více od autora
Antonín Rýgl (5)
Narozen 24. 12. 1925 v Praze, zemřel 2009. Prozaik, publicista, scénárista.
Více od autora