Všichni Autoři a témata

Jacqueline Briskin (10)

britsko - americká spisovatelka specializující se na historické fikce 1970-1995. Její knihy se pravidelně objevují na New York Times bestselleru v seznamu. Její romány přeloženy do 26 jazyků a prodalo 23.000.000 kopií po celém světě. Její manžel Bert Briskin byl její agent a jeden z jejích synů je Richard Sands . Narodila se 18. prosince 1927 v Londýně , Anglie , dcera Marjorie a Spencer Orgell. V roce 1938 se její rodina přestěhovala do Spojených států. Navštěvovala Beverly Hills High School v Beverly Hills v Kalifornii a promovala v roce 1945. Dne 9. května 1948 se provdala za Bertram Norman "Bert" Briskin, narozena dne 17. února 1922. Její manžel byl olejový manažer, který se později stal jejím agentem. Vychovala tři děti: Ralph Louis Briskin, Elizabeth Ann Briskin a Richard Paul Briskin . Její manžel zemřel v roce 2004 Briskin prodala svůj první román v roce 1970, po kterém vydala dalších 11 historických románů,

J. H Brennan (7)

J.H. Brennan je uznávaným autorem sedmdesáti knih beletrie i literatury faktu. Při své spisovatelské činnosti se stále zajímá o vývoj počítačových programů, tvorbu stolních her, o techniky osobního rozvoje a výzkum reinkarnace. Je lektorem a častým hostem mediálních pořadů po celém Spojeném království a v Irsku.

Ivo Urban (7)

Ivo Urban je bývalý český fotbalista, záložník, reprezentant Československa a sportovní novinář. V československé reprezentaci odehrál roku 1956 čtyři utkání, pětkrát nastoupil i v reprezentačním B mužstvu. Hrál za Slavii Praha a Duklu Praha , s níž šestkrát získal titul mistra republiky a jednou vyhrál Československý pohár . V lize odehrál 198 utkání a vstřelil 1 branku. Po skončení hráčské kariéry se stal sportovním novinářem, od roku 1979 pracoval ve sportovní redakci Rudého práva . Od roku 1977 byl předsedou Klubu sportovních novinářů, po listopadu 1989 ho vystřídal Pavel Vitouš z MF Dnes.

Ivana Svobodová (10)

Ivana Svobodová je česká bohemistka, která se věnuje jazykovému poradenství a současné češtině. Působí v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR. Známá je především tím, že odpovídá na e-mailové dotazy v jazykové poradně ústavu, takže její názory na jazykové jevy v češtině bývají často vnímány jako oficiální kodifikace jazyka. Je také řešitelem projektu internetové příručky českého jazyka v rámci jazykové poradny a autorkou nebo spoluautorkou několika publikací zabývajících se jazykovou pedagogikou a osvětou. Napsala mnoho popularizačních a poradenských článků a podílela se na několika popularizačních příručkách čerpajících ze zkušeností v jazykové poradně: Ze zkušeností jazykové poradny , Čeština jak ji znáte i neznáte . Píše knihy o češtině pro malé děti , působila jako editorka sborníků a v 90. letech se jako spoluautorka podílela na metodických návodech Miloslava Synka, jak psát odborné práce . Je jedním z téměř 20 členů redakční rady odborného časopisu Český jazyk a literatura, který vydává SPN, a členkou patnáctičlenné odborné rady časopisu Naše řeč. Na Katedře mediálních studií Fakulty sociálních věd UK externě vede semináře Současný český jazyk.

Ivan Suk (12)

nar. 17. 2. 1901 v Nové Pace – zemřel 23. 11. 1958 v Praze Redaktor Českého slova, soudničkář. Do literatury vstupoval jako básník a povídkář z okruhu devětsilské avantgardy , brzy se však zaměřil na senzační a reportážní četbu z velkoměstského prostředí, dobrodružnou a detektivní tvorbu. Díla: Lesy a ulice , Sluneční lásky , Vyloupení Evropy , Srdce na kovadlině , Holčičky pod lucernou , Štefka, holka z ulice , Benátská bludička , Hildin román , Čokoládová Venuše a jiné povídky o tropický láskách , Animírka Lola , Srdce v žáru miliónů , Voda mezi prsty .

Ivan Sergejevič Sokolov-Mikitov (6)

Sovětský spisovatel, námořník a cestovatel.

Ivan Nový (12)

Prof. Ing. Ivan Nový, CSc. Je profesorem Vysoké školy ekonomické pro obor podniková ekonomika a management. Od roku 1992 je vedoucím katedry psychologie a sociologie řízení na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. V odborné práci se zaměřuje na problematiku sociologických a sociálně-psychologických aspektů podnikového řízení s důrazem na oblast vedení lidí, podnikové kultury a interkulturního managementu. V mezinárodní pedagogické a vědecko-výzkumné spolupráci se orientuje na německy mluvící teritoria. Spolupracuje s řadou zahraničních výzkumných a vzdělávacích zařízení, např. s univerzitami v Regensburgu, Drážďanech, Braunschweigu a Vídni. Velmi významná je také jeho poradenská činnost pro známé a velké mezinárodní i české firmy.

Ivan Hamšík (7)

Narozen 11. 10. 1967. Novinář. Mediální manažer v Axel Springer a Mafra Slovakia, šéfredaktor Reflexu a Blesk.cz, redaktor MF Dnes, sportovní reportér. Mediální poradce na Generálním štábu AČR . Člen redakční rady měsíčníku MO ČR A report .

Ivan Bohuš (9)

Ivan Bohuš byl slovenský historik, vědec, muzeolog, publicista, pracovník Muzea TANAPu v Tatranské Lomnici specializující se na historii Vysokých Tater a podtatranského kraje. V letech 1949–1957 byl ředitelem Tatranského muzea v Popradu. V roce 1957 zakládal Muzeum TANAPu v Tatranské Lomnici, jehož byl až do roku 1967 ředitelem. V roce 1950 byl jedním ze zakladatelů Tatranské horské služby. Zabýval se historií horolezectví, tatranské turistiky, horského vůdcovství. Je autorem desítek publikaci, zabývajících se historií Vysokých Tater. Ve slovenských, českých i polských periodikách a vědeckých, populárně-naučných časopisech publikoval přes 2 300 článků a historických studií. Je spoluautorem řady textů v turistických průvodcích a publikacích o Vysokých Tatrách. Za muzeologickou činnost byl oceněn mnoha vyznamenáními. Za výzkum a publikování prací o protifašistickém odboji ve Vysokých Tatrách byl oceněn dvěma Pamětními medailemi SNP. Matica slovenská mu udělila Medaili Ľudovíta V. Riznera. Je první čestným členem Spišského dejepisného spolku, v roce 2000 se stal prvním laureátem Ceny města Vysoké Tatry za celoživotní dílo a v roce 2005 prvním laureátem Ceny MUDr. Mikuláše Szontágha za cedloživotní zásluhy o Vysoké Tatry. V roce 2007 získal jako první zahraniční autor polskou literární cenu Nagroda Literacka im. Waldislawa Krygowsiego za rok 2005. V roce 2011 byl oceněn za celoživotní dílo Cenou předsedy Prešovského samosprávného kraje. Ivan Bohuš je nositelem Zlatého a Čestného odznaku Horské služby a laureátem vyznamenání Za zásluhy Horské služby. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ivan Bohuš na slovenské Wikipedii a Ivan Bohuš na polské Wikipedii.

Isabella Maldonado (8)

Americká bývalá kriminalistka, velitelka útvaru zvláštního a soudního vyšetřování, policejní vyjednávačka a tisková mluvčí. Autorka thrillerové série.

Irene von Velden (15)

Německá prozaička, autorka milostné a dobrodružné literatury.

Ingo F Walther (9)

Německý historik umění a literatury.

Ilona Spurná (15)

Ilona Gillernová (9)

Narozena 23. 3. 1955 v Praze. PhDr., CSc., asistentka oddělení pedagogické psychologie a psychologie pro učitele na katedře psychologie UK, práce z oboru.

Ilka Pacovská (12)

Ilka Pacovská je česká knihovnice a spisovatelka. Pracovala ve Státní technické knihovně. V roce 2004 začala na internetu uveřejňovat fantasy ságu Sedmý smysl, která následně začala vycházet i knižně. Nejvýraznějším autorčiným dílem je desetidílná fantasy sága pro mládež Sedmý smysl Hrdinové příběhu jsou tři sirotci Hanka, Rafan a Sváťa, kteří vyrůstají v sirotčinci, ale projevují nadání pro magii . Na žádost neznámé osoby jsou vysvobozeni džinem Vronem a přijati na magickou školu. Postupně se seznamují se svou dobrodinkou, dračicí Kamamedunou, jejím synem Plamem, ktrý má zvláštní spojení s Hankou, trpaslíkem Zachariášem a mnoha dalšími postavami. Příběh zpočátku vykazuje silnou inspiraci Harry Potterem.

Igor' Ivanovič Akimuškin (5)

Igor Ivanovič Akimuškin, rusky: Игорь Иванович Акимушкин byl sovětský ruský zoolog a spisovatel, významný vědec, autor řady objevů v mořské biologii, popolarizátor biologie, autor mnoha populárně naučných knih. Vystudoval biologii na moskevské státní univerzitě. První z jeho mnoha knih vyšla v roce 1961. V roce 1968 po něm byl pojmenován nově objevený druh krakatice Cycloteuthis akimushkini.

Iain Pears (11)

Iain Pears je anglický spisovatel, historik a novinář. Iain Pears vystudoval Wadham College a Wolfson College Oxfordské univerzity. Před tím, než se začal věnovat psaní, působil jako novinář pro BBC, ZDF a agenturu Reuters. Známou se stala jeho série detektivních příběhů, v nichž vystupuje obchodník a historik umění Jonathan Argyll. Mezinárodně poprvé uspěl s historickým románem Neviditelná chvíle rozhodnutí. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iain Pears na anglické Wikipedii.

Hot Chocolate (9)

Hot Chocolate byla britská soulová a funková skupina populární v 70. a 80. letech 20. století, známá svou osobitou směsí R&B, popu a disca. Skupinu založili Errol Brown a Tony Wilson v roce 1968 v londýnském Brixtonu. Během své více než dvacetileté kariéry zaznamenala skupina Hot Chocolate řadu hitů po celém světě a stala se tak jednou z nejúspěšnějších kapel, které v tomto období vznikly ve Velké Británii.

Horace McCoy (4)

Horace McCoy byl americkým spisovatelem a scenáristou, představitelem americké drsné školy a stylu noir. Jeho nejznámějším dílem je román Koně se přece střílejí , který byl zfilmován Sydney Pollackem v roce 1969, čtrnáct let po McCoyově smrti. McCoy se narodil v Pegramu, ve státě Tennessee. V posledním roce se účastnil i první světové války jako letec na západní frontě. Letěl několikrát za nepřátelské linie jako bombardér a průzkumný fotograf. Byl raněn a získal Croix de guerre od francouzské vlády. Od roku 1919 pracoval jako sportovní redaktor pro Dallas Journal v Texasu. Na konci dvacátých let začal publikovat své příběhy v bulvárech s mystickou tematikou. Během Velké americké krize se přestěhoval do Los Angeles, aby se zde stal hercem. Hrál v nepříliš úspěšném filmu The Hollywood Handicap . Práce vyhazovače na zábavním molu v Santa Monice pro něj byla inspirací k napsání knihy Koně se přece střílejí, příběhu o tanečním marathónu v dobách Velké americké krize. McCoy psal především noirové klasiky, např. Kiss Tomorrow Goodbye . V Hollywoodu psal McCoy westerny, detektivní melodramata i další filmy pro rozličná studia. I když většina jeho děl je průměrná, McCoy pracoval s takovými režiséry jako Henry Hathaway, Raoul Walsh nebo Nicholas Ray. Byl rovněž asistentem scenáristy při tvorbě filmu King Kong . McCoy zemřel v Beverly Hills na infarkt myokardu.

Hermína Melicharová (6)

Narozena 25.7.1923 v Brandýse nad Labem, zemřela 7.2.2000 vPraze. Malířka, grafička, ilustrátorka.

Herbert George Wells (8)

Henry Herbert Knibbs (7)

H.H.Knibbs se narodil v Clifton,Ontario,Kanada zámožným americkým rodičům.V roce 1901 napsal první román Ztráta farmy Camp.Byl západní spisovatel a básník,zanechal mnoho kovbojské poesie,pro kterou je znám dodnes.

Helena Koutková (9)

Narozena 7.9.1952 v Třebíči. RNDr.,CSc., matematička, vyučuje základy pravděpodobnosti a matematické statistiky, regresní analýzy, analýzy časových řad. Publikace v oboru.

Helena Haškovcová (10)

Helena Haškovcová, je česká bioložka a filosofka, profesorka lékařské etiky. Hlavními tématy jejího odborného zájmu jsou lékařská etika, práva pacienta, informovaný souhlas, pravda na nemocničním lůžku, sociální gerontologie a problematika umírání . Helena Haškovcová vystudovala biologii a filosofii na Přírodovědecké a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala v různých biologických a zdravotnických ústavech: v letech 1968–1972 v Ústavu experimentální biologie a genetiky ČSAV, od roku 1972 na Oddělení klinické imunologie Fakultní nemocnice v Praze 2, od roku 1982 do 1990 v Kabinetu gerontologie a geriatrie ILF Praha a v letech 1979–1986 současně působila v Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze. Od roku 1990 pracovala v Ústavu lékařské etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde iniciovala vznik lékařské etiky jako samostatné lékařské disciplíny v ČR. V tomto oboru se také jako první v ČR roku 1992 habilitovala a o rok později byla jmenována profesorkou. V letech 1996–2002 působila na Husitské teologické fakultě UK jako vedoucí katedry psychosociálních věd a speciální etiky. Od roku 2002 do 2020 pracovala na Fakultě humanitních studií UK v Praze, byla garantkou doktorského studijního programu filosofie – aplikovaná etika. Prof. Helena Haškovcová je garantkou oboru lékařská etika České lékařské komory. Je autorkou 22 samostatných monografií, řady vědeckých článků, učebnic a příruček pro lékaře a zdravotníky. Je členkou české pobočky PEN klubu a několika oborových a vědeckých rad.

Helena Fialová (13)

Vysokoškolský pedagog, inženýrka, docentka, kandidátka věd, publicistka. Mimo jiné autorka skript - Základy Makroekonomiky.

Helena Chvojková (6)

Vyprávění a zápisky matky Jiřího Trnky Růženy Trnkové poskytly Trnkově první manželce, výtvarnici Heleně Chvojkové , materiál ke knize Můj syn, v níž čerpala i z vlastních vzpomínek a manželovy korespondence; Helena Chvojková je rovněž autorkou prózy pro děti Zuzanka objevuje svět, kterou Jiří Trnka ilustroval a která byla věnována dceři, redaktorce a editorce Zuzaně . Syn Jiří je architektem, dcera Helena výtvarnou redaktorkou, dcera Klára a syn Jan výtvarníky.

Helen Hardt (8)

Americká spisovatelka historické, erotické a romantické beletrie. Právnička.

Heidi Betts (10)

Americká autorka milostných románů.

Hayley Daze (8)

Britská spisovatelka, autorka poezie a knih pro děti, vysokoškolská a středoškolská pedagožka se zaměřením na historii, pracovnice pro charitativní organizace.

Harvey Karp (8)

Dr. Harvey Karp is a nationally renowned pediatrician on the faculty of USC School of Medicine and a fellow of the American Academy of Pediatrics. The popularity of his books has made him the most read pediatrician in America. Praising his revolutionary ideas, the New York Times proclaimed, “Roll over Dr. Spock!”

Harish Johari (7)

Indický vědec a expert v umění tantry, hinduista, malíř, sochař, spisovatel, skladatel indické hudby.

Hanuš Sedláček (12)

Narozen 24.1.1871 v Bobnicích u Nymburka, od roku 1899 až do roku 1939 působil na různých školách jako učitel, pak byl ředitel obecné školy. Psal vesměs knihy pro děti, jako byl v roce 1920 Zlaté klíčky od srdíčka, 1927 Kytka pampelišek, 1918 Prsten Maurského kupce, mimo to překládal z polštiny a ruštiny.

Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen (6)

Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen byl nejvýznamnější německý barokní spisovatel, autor pikareskních románů a novel , v nichž v protikladu k tehdejší dvorské literatuře zobrazil život prostého lidu a hrůzy třicetileté války. Grimmelshausen pocházel z řemeslnické rodiny. Roku 1635 byl při přepadení svého bydliště a vyvraždění rodiny odvlečen hesenskými žoldáky. V letech 1636 až 1640 žil v Soestu a Lippstadtu jako voják a zúčastnil se bojů třicetileté války. Ačkoliv neměl školy ani vzdělání stal se vojenským písařem a roku 1646 se vykoupil z vojenské služby. Po skončení třicetileté války konvertoval Grimmelshausen ke katolicismu, vstoupil do služeb štrasburského biskupa Franze Egona z Fürstenberga, stal se majitelem hostince a roku 1667 rychtářem v bádenském městě Renchen, kde také zemřel. Literárně činný byl Grimmelshausen od roku 1660. Svá díla vydával pod různými pseudonymy , jeho autorství zjistil Hermann Kurz až roku 1837. Z jeho díla vynikají Simpliciánské spisy , což je deset volně na sebe navazujících svazků pikareskních próz, , jejichž rámec tvoří alegorie člověka na jeho pozemské pouti k věčné spáse a jejichž náplní je střet člověka se světem, který ho ohrožuje. Více než polovinu z nich zabírá román Dobrodružný Simplicius Simplicissimus, ve kterém Grimmelshausen vytvořil vynikající obraz válečných a politických poměrů v době třicetileté války. Grimmelshausenovy Simpliciánské spisy jsou tvořeny deseti volně na sebe navazujícími svazky pikareskních románů a novel:

Hans Bankl (7)

Rakouský lékař, patolog, práce z oboru, též populárně naučná literatura, zabýval se nemocemi historických osobností.

Hanka Jelínková (13)

Mgr. Ing. Hanka Jelínková, dívčím příjmením Svěráková je česká spisovatelka, překladatelka, podnikatelka a pedagožka. Jejími rodiče jsou manželé Zdeněk a Božena Svěrákovi. Vystudovala gymnázium a po něm pokračovala ve studiu automatizovaných systémů řízení na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Posléze ještě absolvovala pedagogické studium na pražské Karlově univerzitě. Je majitelkou nakladatelství Naše kniha a vlastní též jazykovou školu „The Redbrick House“. Přeložila tři romány sepsané britským spisovatelem Nickem Hornbym. Je autorkou knih říkanek a napsala též pohádku pojmenovanou Šimon a štěňátko Bára. Spolupracovala také s ilustrátorkou Věrou Faltovou a spolu vydaly abecedu pro děti.

Hana Lasicová (11)

Hana Lasicová sa narodila 28. 2. 1981 v Bratislave. Vyštudovala ekonómiu na Ekonomickej univerzite vo Viedni a komparatívnu literatúru na Sorbonne v Paríži. V Paríži žila tri roky, po ukončení štúdií tam pracovala v oblasti personalistiky. Je dcérou Milana Lasicu a Magdy Vašáryovej.

Hana & Dana (6)

Günther Weisenborn (5)

Günther Weisenborn byl německý prozaik a dramatik. Weisenborn se narodil roku 1902 ve Velbertu, ale vyrůstal Opladenu . Počátkem 20. let pracoval na volné noze pro místní noviny Opladener Zeitung a studoval germanistiku a lékařství na univerzitách v Kolíně nad Rýnem, Bonnu a Berlíně. Po ukončení studií v roce 1927 působil aktivně v několika divadlech a roku 1928 se stal dramaturgem v berlínském Volksbühne , kde byla v tom samém roce uvedena jeho protiválečná divadelní hra U-Boot S4 . V letech 1928 až 1930 žil v Argentině, kde se živil jako dělník a poštovní jezdec. Z tohoto pobytu vytěžil náměty pro několik svých děl. Když se v Německu dostali k moci nacisté, byly jeho knihy zakázány a spáleny. Weisenborn však pokračoval v psaní pod různými pseudonymy, například Christian Munk nebo Eberhard Förster. Roku 1936 emigroval do Argentiny a o rok později do New Yorku, ale v roce 1939 se vrátil zpět do vlasti a naoko spolupracoval s nacistickými kulturními organizacemi . Ve skutečnosti však byl členem protinacistické odbojové skupiny Rudá kapela . Roku 1941 se oženil s Margarete Schnabelovu , které přezdíval Joy. Roku 1942 byl zatčen a odsouzen za velezradu k deseti letům vězení. V dubnu roku 1945 byl osvobozen sovětskou Rudou armádou. Po skončení války byl v letech 1945 až 1947 společně s Herbertem Sandbergem spoluvydavatelem a redaktorem satirického časopisu Ulesnspiegel. Věnoval se také divadlu, nejprve v Západním Berlíně a pak v Hamburku jako hlavní dramaturg v Hamburger Kammerspiele. Roku 1953 vydal knihu Der lautlose Aufstand souhrnně popisující německý odboj během druhé světové války. Přednáškové turné jej přivedlo do Barmy, Číny, Indie, Sovětského svazu, Anglie, Francie, Československa a Polska. Stal...

Gipsy Kings (12)

The Gipsy Kings je skupina flamencových, salsových a popových hudebníků z Arles a Montpellier v jižní Francii, kteří hrají ve španělštině. Přestože skupina

Giovanni Papini (10)

Taliansky spisovateľ, esejista, kritik literatúry, novelista a básnik.

Gheorghe Zamfir (11)

Gheorghe Zamfir je rumunský hudebník, který je široce uznáván pro své mistrovství ve hře na Panovu flétnu, nástroj s prastarými kořeny, který se tradičně vyrábí z bambusu nebo rákosu. Zamfir se narodil 6. dubna 1941 v rumunském Găești a jeho talent pro hru na Panovu flétnu se projevoval již od mládí. Studoval na bukurešťské hudební akademii a své umění zdokonaloval pod vedením Fanica Luca, významného hráče na panovu flétnu. Během své kariéry se Zamfir díky svým vystoupením, nahrávkám a skladbám prosadil na mezinárodní scéně.

George Robert Elford (5)

Autor knih o cizineckých legiích.

Gennadij Malachov (10)

Gene Wolfe (7)

Gene Wolfe byl americký spisovatel, jeden z nejproslulejších autorů science fiction. Narodil se v New Yorku a vyrůstal v texaském Houstonu. Jeho kniha The Sword of the Lictor získala v roce 1983 cenu Locus a cenu Augusta Derletha.

Gayle Lynds (8)

Americká spisovatelka, pod nejrůznějšímy pseudonymy píše dobrodružné romány pro mládež a dospělé. Maškaráda je první román, který publikuje pod vlastním jménem.

Garth Ennis (15)

Garth Ennis je severoirský komiksový scenárista, který se prosadil i v USA. Svou kariéru započal u vydavatelství Fleetway Publications, ale brzy se prosadil i DC Comics a tamního imprintu Vertigo. Úspěch měl i u Marvel Comics. Proslul svou originální sérií Preacher a prací na sériích Hitman, Punisher a Hellblazer. V současnosti vydává u menších vydavatelství, jako jsou Avatar Press a Dynamite Entertainment. V České republice vydaly komiksy Gartha Ennise nakladatelství BB/art a CREW.

František Tomášek (9)

František Tomášek byl katolický duchovní, pedagog a teolog, apoštolský administrátor pražské arcidiecéze a 34. arcibiskup pražský a primas český . František Tomášek působil dlouhou dobu v katolickém školství, zejména jako katecheta a školní inspektor. Oblast výuky a výchovy jej nepřestala zajímat po celý jeho život, napsal a vydal řadu učebnic a populárně-naučných knih na toto téma. V roce 1949 byl tajně vysvěcen na biskupa a stal se součástí podzemní církve. V roce 1951 byl zatčen a poté bez soudu poslán na nucené práce. Po propuštění působil jako administrátor Moravské Huzové . Byl výrazným účastníkem Druhého vatikánského koncilu a ještě před jeho ukončením se stal administrátorem pražské arcidiecéze. Na tomto postu čím dál rázněji vystupoval proti pronásledování katolické církve a kritizoval komunistický útlak. Pavel VI. jej jmenoval kardinálem a arcibiskupem pražským. Jako arcibiskup a kardinál se stále více vzpíral komunistickým zásahům do života církve, spoluinicioval hnutí Dílo koncilové obnovy i vznik programu Desetiletí duchovní obnovy a zasadil se o svatořečení Anežky České. V listopadu 1989, kdy se svatořečení uskutečnilo, podpořil sametovou revoluci a přispěl ke svržení komunistického režimu. Podílel se na přípravě první návštěvy papeže Jana Pavla II. v Československu a ještě před jejím uskutečněním oznámil svoji rezignaci na arcibiskupský stolec z důvodu vysokého věku a špatného zdraví. Svatého Otce však při jeho návštěvě doprovázel nejen v Praze, ale i na Velehrad. Zemřel v létě 1992 ve věku 93 let. František Tomášek se narodil ve Studénce jako druhý nejstarší syn místního nadučitele a varhaníka Františka Tomáška a jeho manželky Zdenky . Měl celkem 5 sourozenců, tři bratry a dvě sestry. V šesti letech se stal polovičním sirotkem – otec mu zemřel 9. února 1906. V roce 1918 odmaturoval na Slovans...

František Smejkal (7)

František Šmejkal byl výtvarný kritik, historik a teoretik umění, zaměřený na umění přelomu 19. a 20. století, meziválečnou avantgardu a současné umění. V letech 1957-1962 studoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy , kde obhájil diplomovou práci František Muzika a později doktorskou a kandidátskou dizertaci Devětsil - vývojové proměny devětsilského modelu umění a jeho výtvarné realizace . Roku 1968 byl na stáži v Centre national d´art contemporain v Paříži a jako kurátor tam připravil výstavy Josefa Šímy v Musée national d'art moderne a Horsta Egona Kalinowského v Centre National d’Art Contemporain. Roku 1970 se mu prostřednictvím Adolfa Hoffmeistera podařilo získat šestiměsíční stipendium UNESCO ke studiu zahraničních sbírek umění. Od roku 1962 byl vědeckým pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze. Když se v rámci své vědecké práce pokoušel prosadit jako téma archetypální symboliku v umění, byl roku 1979 z ÚTDU propuštěn a v letech 1979-1984 byl zaměstnán jako odborný pracovník Grafické sbírky Národní galerie v Praze. Roku 1984 se mohl vrátit ke své původní profesi a v letech 1984-1985 byl vědeckým pracovníkem, 1986-1988 samostatným vědeckým pracovníkem ÚTDU ČSAV. V době normalizace organizoval výstavy v malých a nezávislých galeriích , často mimo Prahu . Od roku 1961 byl členem teoretické sekce Svazu československých výtvarných umělců, od roku 1967 členem československé sekce AICA. V letech 1970-1971 působil jako člen výstavní komise Galerie na Karlově náměstí. Byl členem nákupních komisí a zasloužil se o budování sbírek moderního umění v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou a Galerii moderního umění v Hradci Králové. František Šmejkal zemřel předčasně 18. prosince 1988 ve věku 51 let. Zabýval se meziválečnou avantgardou a již od své di...

František Rojček (13)

Narozen v Trutnově v Čechách, žije v Bratislavě. Autor epigramů.

František Procházka (8)

Franta Župan se narodil v roce 1858 v obci Běštín a zemřel v roce 1929 v Kolíně. Byl českým učitelem a spisovatelem. Do školy chodil v Hostomicích. Gymnázium absolvoval v Berouně a poté vystudoval zeměpis a dějepis na filozofické fakultě v Praze. Jako vystudovaný učitel pobýval v letech 1884-85 v Bulharsku jako učitel v rodině hraběte Rudolfa Thurn-Taxise. Od roku 1886 byl profesorem na českých středních školách v Praze, Olomouci, Třebíči, Brně, Novém Městě na Moravě a nejdéle v Kolíně . Během studia na filozofické fakultě získal svůj literární pseudonym. Přispíval tehdy také do humoristického časopisu Švanda dudák, který redigoval o čtyři roky starší Ignát Herrmann. Na jedno z Herrmannových upozornění, že nepodepsal svůj příspěvek, prý František Procházka odpověděl: \"Dejte jakékoli jméno!\"

František Parkan (12)

PaedDr. František Parkan Pracoviště: Katedra dějin a didaktiky dějepisu - tajemník, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze.

František Omelka (10)

František Omelka byl učitel češtiny a zeměpisu a autor knih pro mládež, z nichž některé sám přeložil do esperanta. František Omelka se narodil 19. srpna 1904 ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Vystudoval klasické gymnázium v Uherském Hradišti a složil doplňovací maturitu na učitelském ústavu v Přerově. Seznámil se se svou jmenovkyní Františkou Omelkovou, také učitelkou, uzavřeli sňatek a učili na různých místech na Zlínsku a Uherskohradišťsku. Oba přispívali povídkami do různých časopisů. Po válce byl František Omelka krajským metodikem českého jazyka, získal titul „vzorný učitel“. Zemřel 23. července 1960 v Otrokovicích. V roce 1976 se Františce Omelkové podařilo vydat román Velký admirál v edici Karavana. Omelkovy knihy později zmizely z veřejných knihoven a zůstaly jen ve vědeckých. V roce 2000 mu bylo in memoriam uděleno čestné občanství města Otrokovic. Jeho povídky pro mládež vycházely někdy pod vlastním jménem, jindy pod pseudonymem Rabatin. Výtvarně je doprovázeli různí ilustrátoři, mezi nimi i Zdeněk Burian a Jaromír Vraštil. Jeho nejúspěšnější knihou je Štafeta, která vyšla i německy, esperantsky, nizozemsky, islandsky a anglicky. Zachycuje skutečnou událost z roku 1925, kdy v aljašském městě Nome propukla epidemie záškrtu v zimních měsících. Pro mrazy 60 stupňů pod nulou nemohla letadla přivést sérum. Tehdy pět statečných mužů vytvořilo štafetu a s psím spřežením každý z nich urazil zhruba 100 km mezi nejbližšími městy a tak s nasazením vlastního života zachránili životy pro ně neznámých lidí, především dětí. Omelka si o události přečetl stručný článek, pomocí kanadských esperantistů získal podrobnosti a v době války – kdy světem vládlo sobectví nejvyššího stupně – oslavil hrdinství lidí ochotných obětovat se za jiné, i zcela neznámé lidi. Posmrtně vydaný román Velký admirál popisuje život Fernaa Magalhaese , který jako první uskutečnil plavbu kolem svět...

František Jirásek (7)

Narozen 8.12.1896 ve Štětkovicích u Sedlčan. Inspektor botanické zahrady v Brně. Práce v oboru botaniky a zahrádkářství.

František Hroník (9)

František Hroník byl důstojníkem francouzských legií a v československé armádě dosáhl hodnosti plukovníka. Jako voják se účastnil rovněž bojů 1. světové války na straně Rakouska-Uherska a Ruska. Získal řadu vojenských ocenění. František Hroník vystudoval v letech 1903–1910 českou vyšší reálku v Praze na Smíchově, kde ukončil středoškolská studia začátkem července 1910 úspěšně složenou maturitní zkouškou. V letech 1910–1911 absolvoval v rakouské armádě u pěšího pluku 75 v Jindřichově Hradci školu důstojníků v záloze a při mobilizaci byl v září 1914 přidělen k činné službě u pěšího pluku 45 jako velitel čety. Od začátku 1. světové války převládaly mezi českými vojáky protirakouské nálady a tak ppor. Hroník převedl 24/12/1914 svoji četu na frontě v Karpatech k Rusům. Byla to jedna z prvních ucelených českých jednotek, která „zradila císaře pána“ a dezertovala. V roce 1916 se jako dobrovolník přihlásil do čs. zahraničního vojska na Rusi, kde absolvoval jednoroční důstojnickou školu a v září 1917 byl jmenován poručíkem ruských legií. Na podzim 1917 se přihlásil k lodnímu transportu vojáků z Ruska do Francie , kde se jako střelec francouzských legií zúčastnil bojů u Verdunu, za což mu byla udělena Verdunská medaile. Poté absolvoval kurz pro důstojníky a na podzim 1918 byl jmenován poručíkem francouzských legií – stal se zástupcem divizního pokladníka v Cognacu. Zřejmě zde zapůsobil fakt, že v roce 1913 František Hroník absolvoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze kurz státní účtovědy. Do poloviny roku 1919 dosáhl hodnosti kapitána francouzských legií a jako takový byl začátkem roku 1920 ustaven výnosem MNO členem likvidační komise čs. státního dluhu vůči Francii. Od března 1920 pak působil jako předseda této komise. Koncem roku 1921 byl povýšen na štábního kapitána, byl přeložen do kategorie důstojníků intendantstva a na podzim 1922 vyslán na studia na Vy...

František Houdek (10)

Ing. František HOUDEK , vystudoval radiochemii a jadernou technologii na VŠCHT v Praze, pracuje v pražském Encyklopedickém institutu ČSAV. Dosud publikoval pouze časopisecky, nakladatelství Svoboda připravuje jeho samostatnou knižní prvotinu, nazvanou Hokus.

František Černý (8)

Těžiště práce Františka Černého spočívá ve výzkumu dějin českého činoherního divadla a divadelní kultury 18.–20. století, zejména pak v zájmu o dobu národního obrození a léta meziválečná, problémy realismu a naturalismu. Černý se soustřeďuje k otázkám dramatu, herectví a režie i k otázkám metodologie oboru. Jeho četné dílčí studie i syntetické práce se opírají o zevrubnou heuristickou přípravu a o velikou sumu faktů; výklad přihlíží ke společenské funkci divadla a vždy zdůrazňuje význam tradice a kontinuity národní kultury.

František Bělohlávek (8)

PhDr. František Bělohlávek, Ph.D. se zabývá řízením lidí a psychologií práce. Absolvoval univerzitu Palackého v Olomouci v roce 1974 a vědeckou aspiranturu v roce 1994 . Pracoval řadu let jako podnikový psycholog a manažer ve velké stavební firmě. Od roku 2004 přednáší Organizaci práce a řízení lidských zdrojů v programu MBA na Masarykově universitě v Brně. Zúčastnil se řady manažerských programů ve Velké Británii a Irsku. Je vedoucím trenérem Britského know-how fondu, členem Chartered Institute for Personnel and Development , členem European Assocation of Work and Organisational Psychology . Byl vedoucím britsko-francouzsko-českého týmu projektu PHARE a NVF Rozvoj manažerů a lidských zdrojů v českých stavebních firmách a členem týmu, zpracovávajícího Strategii lidských zdrojů ČR . Působí jako vedoucí projektů, trenér a konzultant pro řadu českých i zahraničních firem, zejména Aisan-Bitron, Continental Teves, České dráhy, INA, Osram, Strabag, Siemens, Škoda Auto, TRW, atd. i pro instituce státní a veřejné správy. Je autorem knih „Osobní kariéra“ , „Organizační chování“ , „Jak vést a řídit lidi“ a spoluautorem knihy „Management“ , autorem Desatero manažera .

Foreigner (10)

Foreigner je britsko-americká rocková skupina, kterou v roce 1976 v New Yorku založil hudební veterán Mick Jones a bývalý člen skupiny King Crimson Ian McDonald spolu s americkým zpěvákem Lou Grammem. Skupina je známá svou směsí hard rocku a popu a dosáhla obrovského úspěchu díky řadě hitů a multiplatinových alb. Foreigner 's sound se vyznačuje silnými melodiemi a mohutnými rockovými riffy, které jim pomohly ovládnout hitparády na konci 70. a v 80. letech.

Felix R Paturi (5)

Německý filmový tvůrce a televizní moderátor, autor populárně naučných knih z oboru fyziky, astronomie, historie a archeologie.

Eva Svobodová (7)

Narozena 1955. Autorka učebnic odborné angličtiny pro gastronomii a cestovní ruch.