56461–56520 z 158984 Autoři
Věra Kuncipálová (1)
Narozena 25.9.1930 v Katovicích, okr. Strakonice. Vlastivědná publicistka.
Více od autora
Věra Kučová (2)
Narozena 1961 v Praze. Ing., arch., architektka a památkářka. Práce z oboru.
Více od autora
Věra Kuchařová (2)
Narozena 12. 1. 1951 v Praze. Socioložka, sociologické studie v oboru rodinná politika.
Více od autora
Věra Kubánková (1)
Narozena 19. 12. 1929, zemřela 22. 1. 2011. Promovaná matematička, zdravotnická statistička .
Více od autora
Věra Kružíková (1)
Narozena 8. 3. 1923 v Kladně, zemřela 20. 10. 2012. Překladatelka z ruštiny, chorvatštiny a srbštiny.
Více od autora
Věra Kratochvílová (1)
Narozena 7. 7. 1908, zemřela 28. 1. 1999. RNDr., přírodovědkyně, středoškolská pedagožka. Spoluautorka knihy korespondence s manželem J. J. Kratochvílem.
Více od autora
Věra Komárková (1)
Narozena 25. 12. 1942 v Písku, zemřela 25. 5. 2005 v Leysinu . Profesorka botaniky, průkopnice ženského horolezectví.
Více od autora
Věra Kohnová (1)
Věra Kohnová byla židovská dívka deportovaná s rodinou nejprve v lednu 1942 z Plzně do koncentračního tábora Terezín a v březnu 1942 do koncentračního tábora Izbica. Věra Kohnová proslula svým deníčkem, který si psala od srpna 1941 do ledna 1942. Deník, ve kterém sledovala dětskýma očima poslední měsíce života židovských obyvatel Plzně, přestala psát jen několik dní před deportací do Terezína. Věra Kohnová je jednou z dětských obětí holokaustu. Kvůli svému věku a psaní deníku bývá přirovnávána k Anně Frankové. Věra Kohnová se narodila 26. června 1929 v Plzni, v rodině Otakara Kohna , úředníka plzeňské továrny na železné a kovové zboží Gustav Teller. Otakar Kohn pocházel z obchodnické rodiny žijící v Týně nad Vltavou. Do Plzně přišel v roce 1908 a roku 1913 se za ním přistěhoval i jeho mladší bratr Rudolf . Maminka Věry Kohnové se jmenovala Melanie. Melanie Langerová se narodila v Dobřívě u Rokycan, kde měl její otec David Langer, původně židovský učitel z Dolního Cetna u Mladé Boleslavi, obchod, trafiku a výčep. V roce 1912 se Melanie s rodiči přestěhovala do Plzně a koncem března 1923 se zde provdala za Otakara Kohna. Manželé Kohnovi měli dvě dcery. Prvorozená Hanka se narodila v lednu 1924. Věrka byla tedy o pět let mladší než její sestra a několik dní před příchodem německých vojsk do Plzně oslavila své desáté narozeniny.. Vedle strýce Rudolfa Kohna měly Hanka a Věra Kohnovy v Plzni také babičku Otýlii Langerovou, která zemřela v roce 1936. Dědečka Davida Langera, zaměstnance plzeňského velkoobchodu ovocem František Vojtěch & spol., již Věra nepoznala, protože zemřel v roce 1927. Společně s babičkou Otýlií je pohřben na židovském hřbitově v Plzni, na Rokycanské třídě. Před deportací do Terezína se rodina Kohnových navíc velmi přátelila s manžely Marií a Jaromírem Kalivodovými z Dobříva u Rokycan. Toto přátelství je opřed...
Více od autora
Vera Klontza-Jaklova (2)
Narozena 20.8.1970 v Nymburku. Archeoložka, působí na archeologických výzkumech na Krétě, odborné práce z egejské prehistorie a Nymburska, též publicistka, spisovatelka a překladatelka z češtiny do řečtiny.
Více od autora
Věra Kleplová (1)
MUDr. Specialistka v oboru fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace. Věnovala se trenérské práci v moderní gymnastice.
Více od autora
Věra Jirásková (1)
Narozena 26.5.1962 v Praze. PhDr., asistentka katedry filozofie a sociálních věd na Pedagogické fakultě UK, sociologické a pedagogické práce.
Více od autora
Věra Janoušková (2)
Narozena 25. 6. 1922 v Úbislavicích u Nové Paky, zemřela 10. 8. 2010 v Praze. Malířka, sochařka a grafička.
Více od autora
Věra Husáková (2)
Inženýrka, manažerka, provozní ředitelka sítě domovů pro seniory SeneCura.
Více od autora
Věra Hrubešová (1)
Editorka, spoluautorka obrazové publikace o práci s dětmi v mateřské škole.
Více od autora
Věra Hofmannová (1)
Autorka učebnic a metodických publikací, zaměřená na výuku chemie.
Více od autora
Věra Hochmanová-Vávrová (1)
Narozena 28.4.1923, zemřela 15.4.2002 v Brně. PhDr., klasická archeoložka, vědecká pracovnice Moravského muzea v Brně, práce v oboru.
Více od autora
Věra Hladká (2)
Narozena 11. 4. 1906 v Praze, zemřela 14. 3. 1986. Bioložka, antropoložka, vysokoškolská pedagožka na Pedagogické fakultě UK.
Více od autora
Věra Hladíková (1)
Narozena 8.5.1957 v Žatci. PhDr., historička a archivářka, věnuje se regionální historii města Ústí nad Labem a jeho okolí.
Více od autora
Věra Hana Viednerová (2)
Narozena 1.3.1903 v Břehách u Turnova, zemřela 29.1.1942 v Praze. Redaktorka, básnířka, prozaička, překladatelka z francouzštiny.
Více od autora
Věra Grigová (2)
Věra Grigová vyučuje řadu desetiletí hudební nauku na Základních uměleckých školách i konzervatořích, je autorkou publikací a skript o hudební teorii.
Více od autora
Věra Glisníková (1)
Narozena 2. 3. 1958. Ing, CSc., vysokoškolská pedagožka, specializace na mechaniku zemin a zakládání staveb.
Více od autora
Věra Fantyšová (1)
Autorka vysokoškolských učebnic o konstrukci průmyslových a zemědělských staveb.
Více od autora
Věra Doušová (2)
Narozena 8. 6. 1947 v Praze. Učitelka a ekonomka, spokupracovnice discentu, angažovala se v přesídlování volyňských Čechů do České republiky, též aktivní v charitativních projektech, zejména v Potravinové bance. Vystudovala filozofii, sociologii a psychologii.
Více od autora
Věra Dolejšová (2)
Narozena 15. 1. 1954 v Praze, zemřela 2. 6. 2021. MUDr., místopředkyně České lékařské akupunkturistické společnosti ČLS JEP, interní lékařka v Centru komplexní diagnostiky a terapie v Praze: publikovala v oboru akupunktury a celostní medicíny.
Více od autora
Věra Čížkovská (2)
Narozena 14.5.1936 v Liberci, zemřela 26.6.1982 v Praze. JUDr., asistentka katedry občanského práva, literatura z oboru.
Více od autora
Věra Bednářová (1)
Narozena 15. 7. 1909 v Litomyšli, zemřela 20. 9. 2006 v Brně. PhDr., historička, středoškolská profesorka, historička, knihovnice, regionální publicistka, historické a kulturně vědecké práce.
Více od autora
Věra Bartošková (1)
Narozena 27. 9. 1946 v Praze. Básnířka, novinářka a ekoložka, práce z oboru ekologie, též historické práce o Duchcovsku.
Více od autora
Venouš Dolejš (2)
Narozen 15. 3. 1871 v Dolní Krči, zemřel 12. 5. 1948 v Zbraslavi. Novinář, překladatel a dramatik. Jedním z nejplodnějších humoristů počátku 20. století byl Josef Skružný . Téměř v každé jeho povídkové sbírce najdeme nějakou fantastickou či vědeckofantastickou povídku. Skružný v těchto nenáročných příbězích dociloval humorných situací bud zveličením současných jevů v blízké budoucnosti, nebo domýšlením dopadů nových vynálezů. Kromě povídky Roku 2907 vydané ve sbírce Kotrmelce načrtl momentku z rapidní budoucnosti také v povídce Ve století spěchu ze sbírky Dobrý den . Běžný provoz prodejny létajících dopravních prostředků popisuje hříčka Ve velkozávodě se vzducholoděmi . Až do nebe se dostane pomocí letadla nového typu podnikatel v povídce Sensační reklama . Aviatik, který ovládl tajemství ptačího letu, se pro hrdinku povídky Anděl stal přeludem anděla, což vedlo k založení poutního místa navštěvovaného lidmi z širokého okolí. Hloubavý vynálezce z povídky Štastný den profesora Karfiola sestrojí „ženicholapač„: na dálku ovládaný elektrický proud přichytí k lavičce párek milenců na takovou dobu, že pak dvojici nezbývá než se vzít. Josef Skružný působil v letech 1895–1930 jako redaktor Humoristických listů, kde publikoval i své povídky, shrnuté ve výše jmenovaných sbírkách. Lidové popularity dosáhl zejména díky sérii vyprávění o životem zkoušeném mládenci Venouši Dolejšovi. Vlastním nákladem vydal desítky narychlo napsaných veseloher a komediálních skečů. Podle jeho námětů bylo natočeno i několik filmů, z nichž nejzajímavější je Falešná kočička s postavou učitele, který je samozvaným odborníkem na mluvu a gesta galerky. V rukopisné pozůstalosti autora se nachází nedatovaná „fantastická pohádková hra o 5 obrazech“ Tisíc a jedna noc, tiskem zřejmě nevydaná. Orientálního sultána zde navštíví cestovatel časem z budoucnosti ...
Více od autora
Venki Ramakrishnan (2)
Indický molekulární biolog, nositel Nobelovy ceny, působí ve Velké Británii a v USA.
Více od autora