53161–53220 z 158715 Autoři
Art Buchwald (1)
Arthur „Art“ Buchwald byl americký novinář, spisovatel a humorista židovského původu. Arthur Buchwald studoval USC , ale nedokončil ji. V padesátých letech začínal jako sloupkař International Herald Tribune v Paříži. Proslul jako glosátor všedního dne v Americe. Zaměřoval se na velkou škálu témat, počínaje generačními problémy a konče politikou, a to nejen domácí, ale také zahraniční a mezinárodní. Mezi jeho velmi známé sloupky patří například ty o amerických prezidentech, kde několika slovy, případně výmluvnou situací dokázal s nadsázkou výborně vystihnout slabiny každého z nich. Dále je také autorem zajímavých postřehů Američana o Evropě, ale také o Američanech v Evropě. Během svého života publikoval pravidelně ve více než 500 denících a časopisech po celém světě a často své práce vydával také knižně.
Více od autora
Arsène Wenger (1)
Arsène Wenger, OBE je bývalý francouzský fotbalista a do roku 2018 trenér londýnského Arsenalu. Je nejúspěšnějším a nejdéle působícím manažerem v tomto klubu. Od roku 1996 vyhrál s Arsenalem jedenáct hlavních trofejí. Wenger rovněž stojí za přeměnou anglického fotbalu z druhé poloviny 90. let, kdy zavedl změny v tréninkových metodách, změnil životosprávu svých hráčů a prosazoval filozofii, která kladla důraz na zábavné pojetí hry. Arsène Wenger, který vyrůstal v nedaleké vesnici Duttlenheim, se k fotbalu dostal díky svému otci. Jeho hráčská kariéra však nebyla příliš úspěšná, neboť její velkou část strávil hraním v amatérských klubech. Poté, co v roce 1981 získal manažerskou licenci, ukončil svoji aktivní fotbalovou kariéru. Teprve až v roli manažera se dočkal velkých úspěchů. Svojí trenérskou dráhu započal v týmu AS Cannes, kde pracoval jako asistent manažera. Manažerem se poprvé stal v roce 1984, kdy přestoupil do AS Nancy. Prvních trofejí se však dočkal až v dalším působišti v AS Monaco, se kterým vyhrál Division 1 a Francouzský pohár. V letech 1995 až 1996 působil v japonském týmu Nagoya Grampus Eight. Po úspěšném asijském angažmá se vrátil zpět do Evropy a stal se novým manažerem anglického Arsenalu. S tímto týmem vyhrál třikrát Premier League a dalších úspěchů se dočkal v pohárových soutěžích. V ročníku 2003/04 dokázal s týmem projít sezonou bez jediné porážky a připsat si rekord v počtu 49 utkání bez prohry. Arsène Wenger je rovněž znám pro svoji práci s mladými hráči, kterým dává ve svých týmech velký prostor. Arsène Wenger se narodil 22. října 1949 v alsaském městě Štrasburk. Malý Arsène vyrůstal společně se svými rodiči Alphonsem a Louise, starší sestrou a bratrem ve vesnici Duttlenheim, která se nachází třináct kilometrů jihozápadně od Štrasburku. Alphonse, stejně jako mnoho dalších Alsasanů, byl za 2. světové války po anexi Alsaska-Lotrinska odveden k německé armádě. Čtyři roky před narozením syna Arsèna byl po...
Více od autora
Arsén Pohribný (3)
Arsen Pohribný byl český historik umění slovenského původu, sběratel a kritik umění 20. století, který po sovětské okupaci strávil druhou polovinu svého života v emigraci v Itálii a v Německu. Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval dějiny umění a národopis a estetiku . V letech 1952–1958 odborným asistentem na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze u prof. J. Pečírky. V letech 1961–1963 byl tajemníkem Klubu umělců Mánes a bibliografem v Národní a universitní knihovně . Od roku 1952 je činný jako umělecký kritik . V roce 1967 se stal spoluzakladatelem Klubu konkretistů, pro který organizoval desítky skupinových a individuálních výstav. Od 60. let 20. století se také zabýval naivním uměním, o kterém mimo jiné řekl: „Obecně řečeno, vždy mě zajímaly všechny periferie výtvarného umění a naivní umění je jednou z nich.“ Pohribný byl jedním z prvních výtvarných teoretiků, kteří české naivní umění koncepčně zpracovali a dokumentovali. V roce 1963 připravil v pražském Mánesu první soubornou výstavu českého neprofesionálního umění a v roce 1967 vydalo nakladatelství Artia v spolupráci s Pohribným obsáhlou knihu Československé naivní umění a v Mladé frontě knihu Bosé nožky . V roce 1968 emigroval do Itálie, kde byl činný jako výstavní manažer a kritik. V letech 1974–1992 působil jako profesor dějin umění na Fachhochschule v Darmstadtu v Německu. Po celou dobu své emigrace nepřestával sledovat a glosovat domácí výtvarnou scénu a řadě tvůrců pomohl uspořádat v zahraničí jejich výstavy. Po sametové revoluci inicioval oživení Klubu konkrétistů, který spoluzakládal v roce 1967 a představil českému publiku řadu zahraničních umělců zejména z oblasti l’Art Brut. Poslední léta svého života zasvětil publikacím a výstavám tvůrců jemu nejbližším (Marková, Schmidtová, Zem...
Více od autora
Aršak Čobanian (1)
Aršag Čobanjan, arménsky: Արշակ Չոպանյան, rusky:Аршак Чобанян byl arménský spisovatel povídek, novinář, redaktor, básník, překladatel, literární kritik, filolog a romanopisec. Vyučoval historii a literaturu na arménské vysoké škole v Konstantinopoli. Ve 23 letech se přestěhoval do Paříže, aby se tam mohl naplno věnovat osvobození rodného národa.
Více od autora
Arnošt Vilém Kraus (2)
Arnošt Vilém Kraus byl univerzitní profesor germanistiky židovského původu, literární historik, divadelní kritik a překladatel ze skandinávských jazyků. Narodil se v Třeboradicích, v rodině Josefa Krause a jeho manželky Barbory, rozené Diamantové. V roce 1905 se stal řádným profesorem germanistiky na Univerzitě Karlově v Praze. Základní vzdělání získal v židovské škole, středoškolské na pražském německém gymnáziu. Od roku 1879 studoval germanistiku na pražské univerzitě, studium ukončil roku 1883 doktorátem filozofických věd. Následně získal učitelskou kvalifikaci pro češtinu a němčinu. Dne 5. září 1887 se na Královských Vinohradech oženil, manželka Jana, rozená Diamantová . Manželé Krausovi měli syna Jiřího Josefa a dceru Miladu . Po získání doktorátu se stal lektorem německého jazyka na Filozofické fakultě UK a na Vysoké škole technické v Praze. V roce 1886 se stal docentem germánské filosofie, mimořádným profesorem se stal v roce 1898 a řádným profesorem Karlovy univerzity v oboru německého jazyka a literatury 1905. Současně vyučoval na malostranské reálce a na gymnáziu v Žitné ulici. V roce 1930 odešel do penze. Dne 20. 7. 1942 byl odtransportován do Terezína, kde 16. 4. 1943 zahynul,, jeho manželka Jana zemřela o měsíc dříve , též v Terezíně. Syn JUDr. Jiří Kraus zahynul v Lodži 12. 5. 1942, jeho manželka Marie, rozena Kostarová zemřela tamtéž. Krausovým nejrozsáhlejším historickým dílem je třídílné Husitství v literatuře, zejména německé . Vydal edici německé básně Heinricha von Freiberg Jan z Michalovic .
Více od autora
Arnošt Tauber (3)
Narozen 8. 3. 1913 v Praze, zemřel 24. 4. 1985 tamtéž. Doc., dr., CSc., diplomat. Autor prací z oboru zemědělství, rozbory zemědělství v rozvojových zemích, knihy z oboru mezinárodní spolupráce a prognóz v oblasti zemědělství.
Více od autora
Arnošt Polavský (1)
Narozen 14.9.1890 v Adamově, zemřel 12.1.1958 v Praze. Poštovní úředník, novinář, redaktor, prozaik.
Více od autora
Arnošt Ondrůj (2)
Narodil se 10.1.1901 v jihomoravských Borkovanech, zemřel 10.9.1980 v Židlochovicích. Odborný učitel, publikoval z oboru literatury, zeměpisu a regionální vlastivědy, překládal pro mládež z ruštiny, němčiny a angličtiny.
Více od autora
Arnošt Okáč (3)
Arnošt Okáč byl český analytický chemik. Narodil se roku 1903 v Doubravici nad Svitavou , studoval na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzitě v Brně, kterou roku 1927 absolvoval v oborech analytická chemie, mineralogie a užitá chemie, získal titul doktora věd a posléze na ní začal působit. Od roku 1945 profesor, člen kor. československé akademie věd, zabýval se výzkumem organických analytických činidel. Je nositelem několik vědeckých ocenění, v roce 1963 mu byl udělen Řád práce, o tři roky později se stal čestným členem České společnosti chemické. Je autorem učebnic z oboru analytické chemie. Zemřel roku 1980 v Brně.
Více od autora
Arnošt Mládek (2)
Narozen 24.10.1900 v Libřicích u Prostějova, zemřel 23.5.1966 v Poděbradech. MUDr., docent vnitřních nemocí na Universitě Karlově v Praze, kardiolog. Práce v oboru.
Více od autora
Arnošt Kuře (1)
Ing., doktorand oboru soudní inženýrství, spoluautor standardu pro stanovení nájemného náhradního vozidla.
Více od autora
Arnošt Kleinzeller (2)
Narozen 6. 12. 1914 v Ostravě, zemřel 1. 2. 1997 ve Filadelfii , prof., RNDr., MUDr., DrSc., biochemik, fyziolog, vedoucí Ústavu kvasné chemie a mykologie na Vysoké škole chemicko-technologické, člen katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy; od roku 1958 řídil Laboratoř buněčného a tkáňového metabolismu v Biologickém ústavu ČSAV; v roce 1966 emigroval do USA, pracoval na University of Rochester, University of Pennsylvania School of Medicine; věnoval se studiu tkáňových kultur, buněčné fyziologii, membránové biologii.
Více od autora
Arnošt Jurečka (2)
Narozen 25. 5. 1906 v Krhové u Valašského Meziříčí, zemřel 8. 9. 1980 ve Valašském Meziříčí. Novinář a spisovatel.
Více od autora
Arnon Grunberg (3)
Arnon Yasha Yves Grunberg je nizozemský spisovatel, esejista a sloupkař. Pracuje také jako novinář. Některé své práce napsal pod synonymem Marek van der Jagt. Žije v New Yorku. Grunberg se narodil jako Arnon Yasha Yves Grünberg 22. února 1971 v nizozemském Amsterdamu. Vyrůstal v rodině židovských přistěhovalců, původem z Německa. Jeho matka byla přeživší z koncentračního tábora Osvětim. Do patnácti let chodil pravidelně do synagogy a dodržoval židovské tradice. Chodil do náboženské školy. Ze střední školy byl v sedmnácti letech byl vyloučen. Ve dvaadvaceti se přestěhoval do New Yorku a už zde zůstal. Od roku 1990 do roku 1993 měl Grunberg vlastní nakladatelství Kasimir, které bylo finančně neúspěšné. Ve třiadvaceti letech Grunberg debutoval románem Modré pondělky . Román byl přeložen do 13 jazyků a v Evropě se stal bestsellerem. Autor byl za debut oceněn nizozemskou literární cenou Anton Wachter Prize. Stejnou cenu dostal ještě jednou za knihu Příběh mé plešatosti , kterou publikoval pod pseudonymem Marek van der Jagt. Stal se prvním autorem, který stejnou cenu získal dvakrát. Arnon Grunberg je jedním z nejrafinovanějších provokatérů světové literatury. Jeho práce byla přeložena do 30 jazyků. Získal mnohá literární ocenění. Jeho román Tirza byl zfilmován a získal několik nizozemských filmových cen. Film byl navržen na prestižní filmovou cenu Oscar za nejlepší cizojazyčný film, nedostal se však do finálního výběru. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arnon Grunberg na anglické Wikipedii.
Více od autora
Arnold Hauser (1)
Arnold Hauser byl maďarský historik umění a sociolog židovského původu narozený v Rumunsku, Většinu aktivního života prožil na univerzitách ve Vídni, Berlíně, Paříži a Londýně. Svá díla psal německy. Byl žákem Henri Bergsona, více byl však ovlivněn teoriemi marxisty György Lukácse. Umění vnímal jako bytostně spjaté s vývojem společnosti, tuto spjatost dokazoval například ve své nejvlivnější práci Sozialgeschichte der Kunst und Literatur z roku 1951. Zde popsal například spjatost realismu a naturalismu v moderním umění s nástupem merkantilismu a buržoazní společnosti.
Více od autora
Arnold Alexander (2)
Narozen v Moskvě. Německý spisovatel zábavných románů, televizní scénárista a překladatel.
Více od autora
Arno Sáňka (3)
Narozen 30.12.1892 v Černé Hoře u Blanska, zemřel 29.11.1966 v Brně. Učitel, bibliofil, bibliografie z oboru.
Více od autora
Arnauld Brejon de Lavergnée (3)
Arnauld Brejon de Lavergnée je francouzský historik umění a kurátor muzea. Narodil se v Rennes 25.5.1945. Svoji kariéru kurátora započal roku 1974 v muzeu v Cluny,kde spolu s Alainem Erlanden-Brandenburgem velel renovaci zámečku d'Écouen. V roce 1976 byl jmenován kurátorem oddělení maleb v Louveru, konkrétně italských maleb ze 17. a 18. století. V roce 1987 byl jmenován kurátorem Palais des Beax-Arts v Lille, který zrekonstruoval.
Více od autora
Arna E Ridesová (2)
Narozena 30.12.1915, zemřela 5.7.1971 v Praze. MUDr., lektorka angličtiny, asistentka oddělení lékařské terminologie, publikace z oboru, překlady odborných studií z medicíny do angličtiny. ,.
Více od autora
Armin Kriechbaumer (3)
Armin Kriechbaumer a Jürgen Grünn sú dlhoročnými úspešnými chovateľmi yorkšírskych terierov. Často publikujú v odborných časopisoch pre chovateľov psov. Armin Kriechbaumer vydáva časopis "Kleinhundenwelt" .
Více od autora
Arlo Guthrie (3)
Arlo Guthrie je americký folkový písničkář, známý svým vypravěčským a pěveckým stylem, který často obsahuje humorné a satirické prvky. Narodil se 10. července 1947 a je synem Woodyho Guthrieho, jednoho z nejuznávanějších amerických folkových hudebníků. Arlo se proslavil koncem 60. let 20. století vydáním satirické mluvící bluesové písně "Alice's Restaurant Massacree", která se stala titulní skladbou jeho debutového alba "Alice's Restaurant" z roku 1967. Popularita písně z ní udělala hymnu kontrakultury a inspirovala stejnojmenný film z roku 1969, v němž Arlo hrál sám sebe.
Více od autora
Arjen Anthony Lucassen's Star One (3)
Arjen Anthony Lucassen's Star One je progresivní metalová superskupina, kterou vytvořil nizozemský hudebník Arjen Anthony Lucassen, známý svými dalšími projekty jako Ayreon a The Gentle Storm. Star One vznikla jako kanál, kterým Lucassen prozkoumával těžší a kytarovější hudbu než ve své ostatní tvorbě, s tematickým zaměřením na sci-fi příběhy a vesmírné ságy. Projekt debutoval v roce 2002 albem "Space Metal", které se dočkalo pozitivních recenzí od fanoušků žánru pro své složité kompozice a využití více vokalistů, kteří ve skladbách představují různé postavy. Po úspěchu alba "Space Metal" vydala skupina Star One v roce 2010 druhé album "Victims Of The Modern Age", které pokračovalo v charakteristické směsi progresivního metalu se sci-fi tématikou. V roce 2022 vydala skupina Star One třetí studiové album "Revel In Time", které ještě více upevnilo Lucassenovu pověst plodného a nápaditého skladatele v rámci progresivní rockové a metalové scény. Na každém albu Star One se objevuje řada hostujících hudebníků a vokalistů z různých kapel, což ukazuje Lucassenovu schopnost spolupracovat s různorodými umělci a uvádět tak v život své rozsáhlé hudební vize.
Více od autora
Aristide Maillol (1)
Aristide Maillol byl francouzský sochař a malíř katalánského původu. Maillol vystudoval lyceum v Perpignanu a poté odešel do Paříže na uměleckou školu École nationale supérieure des beaux-arts, kde byli jeho učiteli sochař Antoine Bourdelle a malíř Alexandre Cabanel. Jeho sochařské dílo je považováno za předzvěst děl Henryho Moore. Méně je známý jako malíř, neboť malířství Maillol posléze opustil ve prospěch svých bronzových soch. Svá raná díla tvořil v Banyuls-sur-Mer pod uměleckým vlivem vrstevníků jako byli Pierre Puvis de Chavannes a Paul Gauguin. Dina Vierny , která byla sochařovou dlouhotetou modelkou, a již zachránil před deportací, začala po Maillolově smrti propagovat jeho dílo díky své nadaci a malířově muzeu založeném roku 1995 v Paříži. Také v Banyuls-sur-Mer se nachází umělcovo muzeum zřízené v domě, kde žil do roku 1910. Jeho 19 bronzových soch je umístěno od roku 1964 z iniciativy André Malrauxe v Tuilerijské zahradě, např. Trois Nymphes, Baigneuse à la draperie, Méditerranée , Baigneuse se coiffant , Flore , Île-de-France, Jeune fille allongée , Pomone, La Rivière, l'Air. Později byly přemístěny do Jardin du Carrousel blíže k Louvru. Socha ženy představující Středomoří zdobí sochařův hrob a také radnici v Perpignanu. Aristide Maillol je pohřben v zahradě muzea v Banyuls-sur-Mer. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aristide Maillol na francouzské Wikipedii.
Více od autora
Arčil Sulakauri (2)
Spisovatel patří ke střední generaci gruzínských spisovatelů, kteří vstoupili do literatury těsně po válce. Vystudoval filologickou fakultu a debutoval v roce 1946 jako básník. Záhy však přešel k próze a již prvními povídkami na sklonku padesátých let zaujal čtenáře i literární kritiku. Je autorem několika povídkových sborníků, rozsáhlé novely Luka , skoro detektivního" románu Zlatá rybka a několika pohádkových knih pro děti, za které mu byla v r. 1971 udělena státní cena Š. Rustaveliho. Kniha Nenaplněné lásky je reprezentativním výborem z jeho povídkové tvorby.
Více od autora
Archibald Bláha (2)
Autor vlastní zpovědi o užívání LSD, které jej přes dráhu nakladatele a burzovního makléře přivedlo v Bohu a vyznávání východních filozofií.
Více od autora