52681–52740 z 158704 Autoři
Boris Johnson (1)
Alexander Boris de Pfeffel Johnson je britský politik, od července 2019 premiér Spojeného království a vůdce Konzervativní strany. V parlamentních volbách 2015 byl zvolen poslancem za obvod Uxbridge a South Ruislip, v období 2001–2008 v dolní sněmovně zasedal za obvod Henley. V letech 2008–2016 byl starostou Londýna a mezi roky 2016–2018 působil jako ministr zahraničí ve dvou vládách Theresy Mayové. Před vstupem do politiky pracoval jako novinář. Jeho otec, ekonom a spisovatel Stanley Johnson, se v roce 1963 oženil s umělkyní Charlotte Fawcett, se kterou se seznámil na Oxfordské univerzitě. Téhož roku odjeli do USA, kde Stanley Johnson studoval na Kolumbijské univerzitě. Jejich syn Boris se narodil 19. června 1964 v New Yorku na Manhattanu, od narození tedy měl britské i americké občanství. Předkové jeho otce pocházejí z Velké Británie, Francie a Německa. Patří k nim mj. i král Fridrich I. Württemberský či britský král Jiří II. Další otcovi předkové pocházeli také z Turecka. Mezi předky matky jsou Američané i ruští Židé. V roce 1964 se rodina vrátila do Velké Británie, aby matka Charlotte mohla dokončit svá studia na Oxfordské univerzitě. V roce 1966 se rodina přestěhovala zpět do USA, když jeho otec našel zaměstnání ve Světové bance ve Washingtonu. V roce 1969 se rodina vrátila do Velké Británie, kde Boris chodil do základní školy. V roce 1973 se však rodina opět stěhovala, a to do Bruselu, kde otec pracoval pro Evropskou komisi. Boris chodil do Evropské školy a naučil se francouzsky. V roce 1975 se jeho matka psychicky zhroutila a Boris a jeho sourozenci byli posláni do anglické internátní školy Ashdown House. Od roku 1977 studoval Boris Johnson na internátní předuniverzitní škole Eton College, když získal stipendium. Ve škole byl populární, i když učitelé si stěžovali na jeho lenost a nedochvilnost. Působil ve školním debatním kroužku i novinách. Po dokončení školy rok učil angličtinu v Austrálii. Od roku 1983 ...
Více od autora
Boris Cyrulnik (3)
Francouzský etolog, neurolog, psychiatr, psychoanalytik, práce z oboru
Více od autora
Boris Aleksejevič Vvedenskij (3)
Fyzik a radiofyzik, podílel se též autorsky na Velké sovětské encyklopedii.
Více od autora
Bořek Homola (3)
Narozen 12. 9. 1924, zemřel v prosinci 2017. Novinář a publicista se zaměřením na cestovní ruch, korespondent České tiskové kanceláře na Blízkém a Středním Východě.
Více od autora
Bonaventura Tecchi (2)
Bol slávny esejista, germanista a románopisec. Narukoval do bojov prvej svetovej vojny, kde bol zranený a zajatý. Túto skúsenosť opísal v novele Baracca 15 C. A taktiež táto skúsenosť bola rozhodujúca pre jeho ďalšie smerovanie - štúdium nemeckej literatúry a nemeckého jazyka. Publikoval rad románov, poviedok a próz, ktoré sledovali morálne a psychologické problémy analyzované z pohľadu kresťana.
Více od autora
Bolshoi Theatre Orchestra (3)
Bolshoi Theatre Orchestra je jedním z nejprestižnějších a nejstarších orchestrů v Rusku, který je spojen s Velkým divadlem v Moskvě. Orchestr hraje nedílnou roli v inscenacích divadla, které zahrnují baletní a operní představení. V průběhu své historie se v čele Bolshoi Theatre Orchestra vystřídala řada významných dirigentů a orchestr spolupracoval s mnoha významnými skladateli a hudebníky. Repertoár orchestru je rozsáhlý a zahrnuje širokou škálu klasických děl, včetně ruských operních mistrovských děl. Provedli a nahráli různé opery, například Musorgského "Borise Godunova", který je jednou z nejslavnějších ruských oper, a další významná díla, jako je "Chovanština" a Borodinův "Kníže Igor". Tyto opery jsou známé svou bohatou orchestrací a dramatickou hloubkou, což ukazuje schopnost orchestru zprostředkovat složité emoce a kulturní nuance v hudbě. Orchestr Bolshoi Theatre Orchestra si i nadále udržuje vysoký standard hudební dokonalosti a přispívá tak k bohatému kulturnímu dědictví Ruska v oblasti scénického umění.
Více od autora
Bolesław Michałek (1)
Vystudoval Fakultu sociálních a politických věd na Univerzitě v Libre v Bruselu . V letech 1955-1957 působil v Ústředním filmového archivu, poté jako editor čtrnáctideníku "Film a divadlo" . Od roku 1958 spolupracoval s měsíčníkem "Film". V roce 1972 byl zástupcem šéfredaktora měsíčníku "Cinema" a pracoval v této pozici až do roku 1983. Byl také literární ředitel filmové skupiny X. Poté hostoval jako přednášející na univerzitách v USA a Německu. V roce 1997 působil v porotě Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. V letech 1990-1995 působil jako velvyslanec Polska v Itálii. Zemřel v roce 199
Více od autora
Bohuslava Hlavinková (2)
Narozena 14.2.1942 v Brně. Ing., asistentka ústavu stavební mechaniky VUT Brno, práce z oboru.
Více od autora
Bohuslav Zmek (2)
Narozen 27. 3. 1942 ve Velké Bíteši. Stavební inženýr, CSc., pedagog na Stavební fakultě VUT v Brně. Publikace v oboru, skripta.
Více od autora
Bohuslav Vítek (3)
Bohuslav Vítek je český muzikolog, publicista, dramaturg a pedagog. Po studiích v Pardubicích studoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, obor hudební věda . Od roku 1978 byl zaměstnán v Komorní filharmonii v Pardubicích nejprve jako dramaturg a od roku 1985 do 1990 jako její ředitel. Zároveň v letech 1990–1993 působil jako pedagog Konzervatoře v Pardubicích, mezi roky 1990–2000 pak coby dramaturg Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Stal se také vedoucím redaktorem redakce vážné hudby stanice Český rozhlas 3 Vltava. Dnes je tam externím redaktorem. Současně stále působí jako externí pedagog pardubické konzervatoře a lektor dramaturgie Komorní filharmonie Pardubice.
Více od autora
Bohuslav Velvarský (1)
Narozen 1921, zemřel 2008. Československý letec, účastník protifašistického odboje.
Více od autora
Bohuslav V Lohniský (3)
Narozen 18.4. 1903 v Praze, zemřel 2.7. 1977 tamtéž, učitel literatury a náboženství, působil v Píšti, Drahanově, Světlé nad Sázavou, v Kutné Hoře a Chrudimi; profesor na několika pražských gymnáziích; farář Církve československé husitské , sloužil v Chrudimi , v Praze-Holešovicích, v Praze-Hostivaři , v Praze na Malé Straně; spirituál Bohoslovecké koleje CČS ; náboženský a kulturní esejista, šéfredaktor Ohlasů nového života a Českého zápasu , autor básnických próz a úvah; propagátor uměleckého díla Františka Bílka .
Více od autora
Bohuslav Sýkora (2)
Narozen 6.9.1922 v Nymburce, zemřel 26. 9. 1996 tamtéž. PhDr., CSc., profesor teorie didaktiky a tělesné výchovy, spis o orientačních hrách.
Více od autora
Bohuslav Svoboda (2)
Nar. 8. 2. 1944 v Praze. MUDr., M.D., Ph.D., CSc., doc. gynekologie a porodnictví. Od r. 1992 prezident České lékařské komory.
Více od autora
Bohuslav Švec (3)
PhDr. Bohuslav Švec vystudoval Filosofickou fakultu UK v Praze a po absolutoriu působil v Ústředním dopravním institutu jako pracovník v oblasti psychologie a vlivu prostředí a sociálního okolí na lidského činitele, převážně v resortu dopravy. Zde také realizoval svou publikační činnost. Vedl katedru psychologie a personální práce. Později pracoval dlouhou dobu na generálním ředitelství ČSD a ČD v obdobných funkcích. Jeho osobní zájem se soustředil na sociálně psychologická témata, související s myšlením a životem lidí v různých dobách historie. Tímto směrem je orientována i jeho beletristická činnost.
Více od autora
Bohuslav Suk (1)
Strojní inženýr. Práce z oblasti teorie, konstrukce a provozu spalovacích motorů.
Více od autora
Bohuslav Stočes (3)
Bohuslav Stočes byl český vysokoškolský učitel, báňský vědec a také rektor Vysoké školy báňské. Bohuslav Stočes vystudoval reálnou školu v Táboře a následně pokračoval na Vysoké škole báňské v Přibrami. Zde složil druhou státní zkoušku z horního inženýrství. Na Vysoké škole báňské se stal asistentem na Ústavu mineralogie, geologie, paleontologie a nauky o ložiskách . V roce 1917 se stal doktorem báňských věd a v roce 1919 se stal docentem v oboru petrografie . Dle vystudoval na postgraduálním stupni geologii na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1920 se stal mimořádným a v roce 1930 řádným profesorem Vysoké škole báňské. V letech 1931 – 1932 a 1936 – 1937 zastával funkci rektora Vysoké školy báňské.. Na Vysoké škole báňské zůstal do roku 1948, následně byl penzionován. I po odchodu z VŠB se zabýval publikační a pedagogickou činností. Po vzniku první republiky patřil mezi iniciátory vzniku Státního ústavu geologického, který je dnes znám jako Česká geologická služba. Během svého života vytvořil velké množství posudků, zabýval se ložisky rud, uhlí, nafty, keramických a nerudních stavebních surovin. Pracoval s tématem vlivu poddolování na povrchové objekty a středočeským plutonem, objevil zdroj sklářského písku u Střelče . Působil v mnoha odborných časopisech a taktéž v komisích na národní i mezinárodní úrovni. Osmidílná publikace Atlas dobývacích metod, ve které se zabýval historickými a současnými způsoby dolování, mu přinesla známost ve světě. Následně se stal členem Komise pro systematiku dobývacích metod ve Spolkové republice Německo. V Německu se proslavil především knihou Wahl und Beurteilung der Abbauverfahren im Bergbau.
Více od autora
Bohuslav Šimák (2)
Narozen 9. 11. 1908 v Jeníkovicích, zemřel 8. 3. 1995 v Brně. Ing., RNDr., univerzitní profesor zeměpisu, geodet a kartograf, publikace z oboru.
Více od autora
Bohuslav Sekerka (2)
Narozen 4. 2. 1937 v Přelouči, zemřel 9. 7. 2019 v Praze. Prof., RNDr., CSc., MBA, matematik a ekonom, vysokoškolský pedagog, specializace na matematické modely v ekonomii, práce z oboru.
Více od autora
Bohuslav Růžička (3)
Narozen 17.5.1921 v Penčičkách, zemřel 8.8.1978. RNDr., CSc., geolog, práce z oboru.
Více od autora
Bohuslav Raýman (2)
Narozen 7.12.1852 v Sobotce, zemřel 22.9.1910 v Praze. PhDr., profesor organické chemie, zakladatel časopisu Živa, redaktor Chemických listů. Práce v oboru.
Více od autora
Bohuslav Novotný (2)
Narozen 3.10.1921 v Polabci u Poděbrad,zemřel 31.10.1996 v Bratislavě . PhDr., CSc.,profesor pravěké archeologie, publikace z oboru.
Více od autora
Bohuslav Niederle (3)
Narozen 28. 3. 1907 v Kladně, zemřel 12. 5. 2000 v Praze. MUDr., DrSc., profesor patologie a terapie nemocí chirurgických, literatura z oboru, autor vzpomínek naprofesora A. Jiráska.
Více od autora
Bohuslav Nádvorník (3)
Narozen 19. 12. 1920 v Bílé Třemešné u Dvora Králové, zemřel 4. 5. 1994. Textař, libretista a scénárista. Otec politika a hudebníka Jana Nádvorníka .
Více od autora
Bohuslav Matouš (3)
Narozen 30.8.1937 v Praze. MUDr., CSc., docent biochemie. Práce z oboru.
Více od autora
Bohuslav Mařan (3)
Narozen 2.12.1898 v Českém Dubu, zemřel 7.12.1962 v Praze. Ing., dr., DrSc., docent lesní biologie, publikace z oboru.
Více od autora
Bohuslav Kümpel-Staňkovský (1)
Narozen 6.12.1900 ve Staňkově. Redaktor, vlastivědné a kulturněumělecké práce.
Více od autora
Bohuslav Križko (3)
Narozen 24. 3. 1864 v Kremnici, zemřel 19. 10. 1938 v Bratislavě. Slovenský báňský inženýr, technik a vynálezce. Autor odborných publikací z oboru hutnictví a strojírenství.
Více od autora
Bohuslav Knoesl (2)
Bohuslav Knoesl byl český úředník, básník a spisovatel. Narodil se v rodině obchodníka Antonína Knösla a Marie Knöslové-Neradové . Měl sestru Jiřinu . Byl účetním ředitelem poštovního ředitelství v Praze. Působil v Moderní revui a v Lumíru, balancoval mezi dekadencí a Vrchlickým, později, v období životní rezignace přechází z pozice ilusionisty do polohy parnasisty. Bydlel v Praze XVI Smíchov, na adrese Jeronymova 33.
Více od autora
Bohuslav Karlík (2)
Bohuslav Karlík byl československý rychlostní kanoista a vodní slalomář, kanoista závodící v kategoriích C1 a C2. Na mistrovství světa v rychlostní kanoistice získal celkem tři medaile, zlato a stříbro v roce 1938 ze závodů deblkánoí na 10 000 m, resp. 1000 m a bronz v roce 1950 ze závodu deblkánoí na 10 000 m s Oldřichem Lomeckým. Dvakrát startoval na letních olympijských hrách, v Berlíně 1936 získal na kilometrové trati singlkánoí stříbrnou medaili, v Helsinkách 1952 obsadil šesté místo v závodě C2 na 10 000 m . Účastnil se také závodů ve vodním slalomu, na Mistrovství světa 1949 získal stříbro v závodech hlídek C1. Je autorem ideologicky silně podbarveného sportovního životopisu Jana Brzáka-Felixe Čtvrtstoletí v čele vodáků . Závodům se věnovala celá rodina. Jeho žena byla první mistryní republiky, jeho pravnučka Sofie Kinclová juniorskou mistryní světa v rychlostní kanoistice a jako i její sestra Karolína Kumžáková dříve, také juniorská mistryně Evropy.
Více od autora
Bohuslav Hostinský (2)
Bohuslav Hostinský byl přední český matematik a fyzik. Otec Bohuslava Hostinského Otakar Hostinský byl profesorem estetiky na Karlově univerzitě. Bohuslav Hostinský byl nejstarší ze čtyř sourozenců. Po absolvování střední školy studoval Bohuslav Hostinský na pražské filozofické fakultě matematiku a fyziku. V roce 1907 získal doktorát filozofie a ve stejném roce se stal suplujícím učitelem na gymnáziu v Novém Bydžově, odkud přešel v dubnu 1908 na gymnázium v Roudnici a pak do Prahy na gymnázium v Kodaňské. Ve školním roce 1908–1909 studoval na pařížské Sorbonně a tento pobyt ovlivnil celou jeho další práci. Habilitoval se v lednu roku 1912 pro vyšší matematiku na pražské univerzitě. Dne 9. srpna 1920 byl jmenován řádným profesorem teoretické fyziky Přírodovědecké fakulty MU v Brně a ředitelem ústavu. Na tomto místě působil až do své smrti. Bohuslav Hostinský se věnoval nejprve diferenciální geometrii a pak se zaměřil na ty kapitoly matematiky, které mají význam pro teoretickou fyziku. Věnoval se kinetické teorii plynů, počtu pravděpodobnosti a teorii kmitů. Prostudoval práce ruského matematika Markova a upozornil na ně. Hostinského práce o pravděpodobnostech přechodu a Markovových řetězcech byly pak dále rozpracovávány mnohými zahraničními odborníky. Na jeho podnět byl kdysi zaveden časový signál ve výšce komorního „a“. Bohuslav Hostinský publikoval asi 140 prací a vydal několik knih: Od vzniku přírodovědecké fakulty až do roku 1948 byl redaktorem „Spisů“ vydávaných touto fakultou. Byl několikrát děkanem přírodovědecké fakulty a v roce 1929–1930 rektorem. Byl členem mnoha vědeckých společností a v roce 1933 se stal mimořádným členem České akademie věd a umění. Aktivně se podílel na činnosti brněnského odboru Jednoty českých matematiků a fyziků, v těžkých letech 1942–1945 byl jeho předsedou. Dne 19. července 1910 se na Královských Vinohradech oženil s Emilií (Miluší...
Více od autora
Bohuslav Hejtman (2)
Bohuslav, *12.8.1911, český petrolog, profesor Univerzity Karlovy. Zabýval se petrologií středočeského plutonu, krystalinikem českého masívu.
Více od autora
Bohuslav Hanuš (3)
Narozen 7. 7. 1953, působil v Nizozemí, přírodovědec a lékař - traumatolog a psychiatr, práce z oboru alternativní medicíny a terapie, akupunktury. Také autor publikace z oblasti penologie
Více od autora
Bohuslav Hála (3)
Narozen 12.1.1894 v Praze, zemřel 18.8.1970 v Praze. PhDr. DrSc., profesor fonetiky, práce z oboru, rozhlasová hra, překlady z francouzštiny.
Více od autora
Bohuslav Ečer (2)
Bohuslav Ečer byl československý generál justiční služby a profesor mezinárodního trestního práva. Byl také členem Komise Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinů, předsedou československé delegace u Mezinárodního vojenského tribunálu pro potrestání válečných zločinců v Norimberku a soudcem Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Narodil se do rodiny obchodníka, později pracovníka u dráhy. Maturoval v roce 1911 na kroměřížském klasickém gymnáziu, pak se dal zapsat na právnickou fakultu Vídeňské university, tu ale nedostudoval, protože musel v roce 1915 narukovat do armády. Po válce svá právnická studia dokončil na Universitě Karlově v Praze, kde roku 1920 získal doktorát práv, a krátkou dobu byl praktikantem u kroměřížského okresního soudu, později u brněnského zemského soudu. Nakonec však v Brně založil vlastní advokátní praxi se specializací na trestní právo, kde se také v roce 1922 oženil s Ludmilou Galleovou. Manželům se postupně narodily dvě dcery, Naděžda a Jarmila . Publikoval svou první práci Vina a mravnost, která je věnována procesu s Hildou Hanikovou, která si najala vraha na vlastního manžela. Už před první světovou válkou vstoupil v Kroměříži do sociální demokracie, po jejím rozštěpení v roce 1921 přešel do Komunistické strany Československa, za níž byl zvolen do brněnského městského zastupitelstva. Nesouhlasil ale s postupnou bolševizací strany a podléhání sovětskému vedení, za což byl ze strany v roce 1929 vyloučen. Vrátil se proto do sociální demokracie, za níž se roku 1935 stal druhým náměstkem brněnského starosty. Ečer aktivně vystupoval proti nastupujícímu německému nacismu, v němž rozpoznal zásadní nebezpečí pro budoucnost, a stal se např. členem Výboru pro pomoc demokratickému Španělsku. V roce 1938 veřejně agitoval za brannou pohotovost Československa proti hrozbám nacistického Německa, přednášel a přesvědčoval veřejné činitele také v Anglii, čímž se d...
Více od autora
Bohuš Stejskal (3)
Bohuš Stejskal byl český divadelní režisér. Narodil se v Brně, zde spoluzaložil v roce 1921 „Literární skupinu Brno“. Působil jako herec a režisér v Národním divadle v Brně. V roce 1923 jej přizval do Městského divadla na Král. Vinohradech v Praze Jaroslav Kvapil a Bohuš Stejskal zde pak až do roku 1948 působil jako režisér, později šéfrežisér a šéf činohry. Na scénách patřících k Vinohradskému divadlu režíroval téměř 200 inscenací. Do divadla přivedl například architekta Bedřicha Feuersteina, malíře Františka Muziku a Jindřicha Štyrského, herečku Jiřinu Štěpničkovou. V roce 1937 se stal Bohuš Stejskal po rezignaci Dr. Jana Bora šéfem činohry a tuto funkci vykonával až do sezóny 1941/1942, kdy byl v období heydrichiády zbaven funkce a později přeřazen do funkce skladníka a archiváře. Do funkce šéfa činohry se vrátil krátce v roce 1945. V letech 1950 až 1955 pracoval jako režisér a umělecký ředitel v Krajském oblastním divadle v Karlových Varech. Byl manželem divadelní a filmové herečky Marie Brožové - Lhotové , působící postupně v Národním divadle v Brně, Městském divadle v Plzni a v letech 1931–1963 ve Vinohradském divadle v Praze.
Více od autora