51481–51540 z 158707 Autoři
Eberhardt Del'Antonio (2)
Vyučil se uměleckým kovářem, později technický kreslič. za války v armádě, potom jeřábník, kovář a přístavní dělník v Bremershavenu. Přešel ilegálně do sovětské okupační zóny, byl reklamním kresličem, dispečerem, mechanikem, referentem a stál u zrodu Úřadu pro vynálezy. Člen technické komory NDR a od roku 1959 spisovatel a dramatik. Je autorem pohádkových her a spoluautorem seriálu SF rozhlasových her pro děti. Za jeho hlavní dílo jsou považovány čtyři SF romány poplatné vzorům tradičních německých "románů budoucnosti". Jeho první a třetí román GIGANTUM a PROJEKT SAHARA se zabývají technickými vynálezy a projekty, jejich aplikací v průmyslu a bojem mezi socialistickými a kapitalistickými státy o ně. TITANUS líčí expedici ke hvězdám, jejíž účastníci objeví planetu Titanus obývanou představiteli vykořisťovatelské třídy. kteří uprchli z Titanu II. Po četných intrikách vítězí i na Titanu beztřídní společnost. Pokračováním je NÁVRAT PŘEDKŮ , v němž se expedice vrátí na Zemi, kde již nastoupila komunistická společnost, a "předkové" musí nový svět pochopit a naučit se v něm žít. Tento román byl i zdramatizován. Další romány: OKEANOS a VOLLE KRAFT VORAUS Tvorba E. del´Antonia byla oceněna zvláštní cenou mezinárodní poroty na poznaňském Euroconu v r. 1973
Více od autora
Eberhard Wächter (3)
Eberhard Wächter byl rakouský barytonista, který se významně uplatnil v opeře. Narodil se 9. července 1929 ve Vídni a stal se jedním z předních operních pěvců své doby. Wächter studoval na Vídeňské hudební akademii a v roce 1953 debutoval ve Vídeňské státní opeře jako Silvio v opeře Ruggera Leoncavalla "Pagliacci". Díky svému bohatému hlasu a přesvědčivému jevištnímu projevu se rychle stal oblíbencem publika i kritiky.
Více od autora
Eberhard Trumler (2)
Eberhard Trumler byl rakouský etolog . On je považován za nestora z Canine v Německu. . V roce 1969 založil spolu s jinými, podle Konrada Lorenze a Irenaeus Eibl-Eibesfeldt asociaci pro výzkum Pet eV 1979, a pak další projekt: Pet Wolfswinkel Biologickou stanici v severním Westerwaldu.
Více od autora
Eberhard Mühlan (3)
Pedagog a vedoucí mezinárodní humanitární organizace Shelter Now se sídlem v Německu, autor příběhu humanitárních pracovníků zajatých Talibanem. Také autor publikací z oblasti rodinné výchovy.
Více od autora
Eben Pagan (1)
Americký podnikatel, obchodník, lektor řízení podníků, marketingu a osobního růstu, práce z oboru.
Více od autora
Eben Alexander (2)
Tisíce lidí mají osobní zkušenost s prožitkem blízké smrti . Doktor Eben Alexander je jedním z nich, a právě díky svému lékařskému vzdělání této zkušenosti porozuměl a předkládá nám důkaz o tom, co se děje po smrti.
Více od autora
EAST (2)
Umělec, kterého máte na mysli, je György Kurtág, maďarský skladatel klasické hudby a klavírista. Narodil se 19. února 1926 v Lugoji v Rumunském království a je považován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů konce 20. a počátku 21. století. Kurtágova tvorba je známá svým intimním rozsahem a hlubokým citovým výrazem. V jeho skladbách se často odráží jeho osobní cesta a vlivy dalších skladatelů, jako byli Béla Bartók a Anton Webern.
Více od autora
Earth And Fire (3)
Earth and Fire byla nizozemská progresivní a symfonická rocková skupina, kterou v roce 1969 v Haagu založila dvojčata Chris a Gerard Koertsovi. Kapela dosáhla úspěchu na počátku 70. let 20. století v sestavě, v níž byl hlavním zpěvákem Jerney Kaagman, jehož silný hlas se stal jedním z poznávacích znaků skupiny. Earth and Fire jsou známí svou osobitou směsí rocku, popu a klasické hudby, do své tvorby často zapojují zvuky mellotronu a syntezátorů.
Více od autora
E. M Delafield (2)
Edmee Elizabeth Monica Dashwood, rozená de la Pastviny , běžně známá jako EM Delafield, byla plodná anglická autorka.
Více od autora
E. J Cuskelly (1)
Římskokatolický biskup. Autor publikací s duchovní a náboženskou tematikou.
Více od autora
E Lockhart (2)
Pseudonym americké autorky románů pro mládež. Vystudovala anglickou literaturu na Kolumbijské univerzitě, učí tvůrčí psaní.
Více od autora
Džuna Davitašvili (1)
Jevgenija Juvaševna Davitašvili - Džuna Davitašvili byla světoznámá a znamenitá ruská léčitelka, která ve své době léčila i špičky sovětského vedení. Utvořila originální systém bezkontaktní masáže ze svých znalostí z pradávné Asyrie. Dávní předci Džuny Davitašvili, kteří se dostali až do Gruzie, si ve své rodině dokázali uchovat tajemství starobylého Asyrijského lékařství a bílé magie. Tyto své znalosti si v rodině předávali a tak se dostaly až k ní. Ta se ve své praxi brzy přesvědčila o obrovských možnostech tohoto starobylého asirijského způsobu léčení, utvořila unikátní metodiku a rozhodla se své znalosti předávat dál. Připravila několik specialistů, kteří byli schopni léčit nemocné touto metodikou a naučila tomuto umění další zájemce.
Více od autora
Džibrán Chalíl (3)
Chalíl Džibrán byl původem libanonský malíř, básník a spisovatel, který strávil většinu času v USA. Chalíl Džibrán se narodil roku 1883 ve městě Bašrré v oblasti severního Libanonu v rodině maronitských křesťanů. Jelikož pocházel z velmi chudých poměrů, během svého mládí stráveného v Libanonu se mu nedostalo žádného oficiálního vzdělání. Nicméně navštěvovali jej kněží, kteří ho vzdělávali v oblasti arabského jazyka a učili jej o Bibli. Během tohoto období se začali v hlavě Chalíla rozvíjet myšlenky které se později objevily v jeho dílech. Poté co byl jeho otec uvězněn za podvody a daňové úniky, turecké úřady zkonfiskovaly jejich rodinný majetek. Džibránův otec byl propuštěn roku 1894, ale rodina neměla žádný domov a proto se jeho matka Kamilah rozhodla následovat jeho strýce, a emigrovat do USA, jeho otec se rozhodl v Libanonu zůstat. Tak tedy Kamilah spolu se svými dětmi Chalílem, jeho mladší sestrou Marianou, Sultanou a polovičním bratrem Peterem odcestovali 25. června 1895 do New Yorku. Toho času byla druhá největší libanonsko-americká komunita v Bostonu a jeho okolí, což bylo důvodem proč se Džibránovi usadili právě zde. Aby jeho matka uživila rodinu, začala pracovat jako podomní prodejce. V Bostonu také začal Chalíl od 30. září 1895 navštěvovat školu. Protože v Libanonu nenavštěvoval žádnou školu, byl v Americe zařazen do speciální třídy pro imigranty, kde byla rozšířená výuka angličtiny. Roku 1898 se rozhodl vrátit do své rodné země studovat arabskou literaturu. Téhož roku se rozhodl vydavatel Fred Holland Day použít některé Džibránovy kresby na přebal knihy. Roku 1902 se Chalíl dozvěděl, že jeho matce byla nalezena rakovina a jeho sestra Sultana má tuberkulózu. Okamžitě se vydal na cestu, avšak přijel příliš pozdě. Sultana zemřela 4. dubna 1902 ve věku 14 let. Rok na to zemřel i jeho bratr Peter 12. března 1903. Matka podstoupila operaci pro odstranění nádoru. Nakonec však 28. č...
Více od autora
Džaváharlál Néhrú (3)
Džaváharlál Néhrú byl indický politik, jeden z hlavních představitelů Indického národního kongresu, klíčová postava Indického hnutí za nezávislost a první, dlouholetý ministerský předseda nezávislé Indie. Pocházel z Iláhábádu, vzdělání obdržel v Anglii. Jeho dcera Indira Gándhíová byla významná politička a pozdější předsedkyně vlády Indie. Džaváharlál Néhrú se narodil v indickém Iláhábádu v dnešním státě Uttarpradéš. Jeho otec byl Motílál Néhrú, významný politik a jeden z prvotních vůdců Indického národního kongresu. Džaváharlál vyrůstal ve společné domácnosti své rozvětvené rodiny. První vzdělání obdržel od soukromých učitelů, než byl v roce 1905 poslán do Anglie, kde se věnoval dalšímu studiu. Nejdříve strávil dva roky na Harrow School, mezi lety 1907–1910 přešel na Cambridgskou universitu. Od roku 1910 začal studovat práva na Inner Temple v Londýně. V roce 1912 studia ukončil a navrátil se zpět do Indie. V Indii nastoupil k nejvyššímu soudu a ještě v roce 1912 se účastnil v pozici delegáta zasedání Indického národního kongresu. V únoru 1916 se oženil s Kamárou Kaulovou a 19. listopadu následujícího roku se jim narodila jediná dcera Indira. V roce 1919 nastal v Néhrúově životě zásadní zvrat – v souvislosti s masakrem v Džalijánválábághu se rozhodl bojovat proti Britské nadvládě nad Indií. V této době se poprvé dostal do kontaktu s Mahátmou Gándhím. Gándhí zastával názor, že proti nadvládě Britů je nejúčinnější taktika nenásilného odporu . Ten byl založen na metodě ahinsá a projevoval se např. v nenásilných demonstracích, bojkotu zahraničního zboží, masových pochodů apod. Gándhího vliv na Indický národní kongres způsobil, že v roce 1920 byla přijata rezoluce o nespolupráci s indickými úřady, což měla být jedna z metod, jak docílit nezávislosti Indie. Néhrú s podobnými postupy sice souhlasil, ale zároveň zastával názor, že není možné m...
Více od autora
Dyna Hallová (2)
Narozena 21. 12. 1883 v Pardubicích, zemřela 29. 3. 1971 v Praze. Herečka a zpěvačka, autorka románů a divadelních her, překladatelka, publicistka.
Více od autora
Dvořák (3)
Více od autora
Dušana Bieleszová (3)
Mgr. Slovenská etička, pedagožka, mediátorka, věnuje se též řešení konfliktů ve školním prostředí.
Více od autora
Dušan Petráš (2)
Slovenský vysokoškolský pedagog, věnuje se energetické problematice v provozu budov, environmentálním a ekonomickým požadavkům jejich výstavby.
Více od autora
Dušan Makovický (2)
Slovenský lékař a lidumil. Narozen 10. 12. 1866. Zemřel 12. 3. 1921.
Více od autora
Dušan Kužel (2)
Narozen 7.9.1940 v Martině, zemřel 18.12.1985 v Bratislavě. Slovenský prozaik, dramatik, autor rozhlasových a televizních her.
Více od autora
Dušan Katuščák (3)
Prácez oboru bibligorafie a knihovnictví, metodika k psaní diplomových prací.
Více od autora
Dušan Foltýn (1)
Dušan Foltýn je český historik, monasteriolog, specializující se na kulturu a umění středověku. V roce 1991 absolvoval obory historie a filosofie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jeho oficiální Curriculum Vitae sestává z dosud prošlých pracovišť. Působil od 1991 na oddělení starší české a evropské filozofie Filozofického ústavu AV. Od 1997 na oddělení středověku Archeologického ústavu AV ČR. Od 2001 oddělení starší české a evropské filozofie Filosofického ústavu AV ČR a od 2002 dodnes pracuje pro Filosofický ústav v Centru medievistických studií CMS AV ČR a UK v Praze a přednáší regionální historii na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Dále vyučuje předmět Řeholní řády a kongregace na Katolické teologické fakultě.
Více od autora