4861–4920 z 153388 Autoři
Milada Hudcová (12)
Narozena 2. 4. 1952 ve Znojmě. RNDr., matematička, pedagožka, autorka učebnic matematiky pro střední školy.
Více od autora
Middle Of The Road (8)
Middle of the Road byla skotská popová skupina, která dosáhla značného úspěchu na počátku 70. let. Nejvíce je proslavil jejich hit "Chirpy Chirpy Cheep Cheep", který se umístil na předních místech hitparád na různých mezinárodních trzích. Skupinu, která vznikla v Glasgow v roce 1970, tvořili zpěvačka Sally Carr, bubeník Ken Andrew, kytarista Ian McCredie a jeho bratr Eric McCredie na baskytaru. Jejich hudba se vyznačovala chytlavými melodiemi a odlehčenými popovými skladbami, které měly ohlas u širokého publika.
Více od autora
Michal Stehlík (8)
Michal Stehlík je český historik a slovakista, působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl v letech 2006 až 2014 děkanem. Zabývá se především českými dějinami 20. století. V letech 2014 až 2015 byl předsedou Rady Českého rozhlasu. Je pedagogem na FF UK a náměstkem generálního ředitele Národního muzea. Michal Stehlík se narodil v Třebíči, ale od roku 1977 žije v Dačicích. V roce 1994 maturoval na Gymnáziu v Dačicích. Magisterské studium absolvoval na Filozofické fakultě UK v Praze v oboru historie – slovakistika, kde také v roce 2005 získal titul Ph.D. z oboru české dějiny. Roku 2001 získal v rigorózním řízení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně titul PhDr. V roce 2010 se z českých dějin habilitoval na docenta na Univerzitě Palackého v Olomouci. V prosinci 2020 ho prezident republiky jmenoval profesorem pro české dějiny na návrh Univerzity Karlovy. Michal Stehlík začínal v Dačicích, kde byl členem zastupitelstva a pracoval v Městském muzeu a galerii . V letech 2001–2002 působil v referátu centrální evidence sbírek Ministerstva kultury ČR. V roce 2002 nastoupil do Národního muzea, kde v dalším roce stal náměstkem generálního ředitele Michala Lukeše. V roce 2005 byl Akademickým senátem Filozofické fakulty UK zvolen děkanem fakulty. Ve funkci byl v listopadu 2009 potvrzen i na další čtyři roky. Podílel se na celé řadě festivalových, výstavních i vzdělávacích projektů. V roce 1999 založil o.s. Krasohled, které pořádalo 2000–2017 např. Dačické barokní dny. V roce 2003 v Dačicích prosadil umístění pamětní desky obětem holocaustu a v roce 2014 se podílel na umístění pamětní desky politickému vězni JUDr. Valenovi také v Dačicích. Koordinoval také první a druhou Pražskou muzejní noc v letech 2004 a 2005. Mezi významné kurátorské počiny patří mj. tyto výstavy: „FOTBAL 1934–2004. 70 let od římského finále“, „Svobodně! 60 let vysílá...
Více od autora
Michal Horáček (8)
Michal Horáček je český spisovatel, esejista, novinář, textař, básník, producent, vystudovaný antropolog a spoluzakladatel sázkové kanceláře Fortuna. Kandidoval v prezidentských volbách 2018, kde se v prvním kole umístil na 4. místě se ziskem 472 643 hlasů . Jeho otec Vladimír Horáček byl dramaturgem mnoha pražských divadel a překladatel , matka Eva Horáčková, rozená Heyrovská, psycholožka. Pradědeček Leopold Heyrovský byl profesor římského práva a rektor Univerzity Karlovy. Dědeček Leopold Heyrovský byl jeden z předsedů České společnosti entomologické, jeho prastrýc Jaroslav Heyrovský byl první Čech oceněný Nobelovou cenou. Získal ji v oboru chemie v roce 1959 za objev polarografie. Michal Horáček má i šlechtické předky, jeho prababička Klára Hanlová z Kirchtreu byla dcerou Karla šlechtice Hanla z Kirchtreu , mimo jiné okresního hejtmana v Kadani a poté i v Prachaticích, a praneteří Karla Boromejského sv. p. Hanla z Kirchtreu. Po maturitě v roce 1970 byl přijat na Fakultu sociálních věd a publicistiky UK , odkud byl na zásah Státní bezpečnosti vyloučen poté, co zfalšoval dobrozdání fakultního výboru SSM k žádosti o výjezdní doložku do USA. Živil se pak jako plavčík, umývač černého nádobí, skladník a posléze jako domácí dělník Výrobního podniku Svazu invalidů . Současně se věnoval sázkám, a to zejména na pražském dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Zájem o dostihy a studium chovu anglického plnokrevníka ho v polovině 70. let přivedly ke psaní pro zahraniční publikace; stal se korespondentem dostihových časopisů ve Velké Británii , Austrálii a v USA . Ocenění novinářskou cenou mu pomohlo k zisku stipendia na World Press Institute (Macalester ...
Více od autora
Michail Tombak (7)
Michail Borisovič Tombak , je ruský středoškolský učitel biologie a chemie. Je v Polsku autorem čtyři bestsellerů na téma zdravého životního stylu a samoléčby. Vystudoval v letech 1971 až 1976 Státním pedagogickém institutu v Kaluze. Během studií cestoval také do Tibetu, kde se setkal s tradiční čínskou a tibetskou medicínou a napsal tři knihy z oboru. V červenci 1976 ukončil studium jako středoškolski učitel biologie a chemie. Od roku 1980 učil jako odborný asistent na Univerzitě v Moskvě, kde byl v roce 1985 jmenován ředitelem Vědeckého centra pro zdraví. Od roce 1990 až 1993 byl v Moskvě ředitelem sovětsko-nizozemské spolki „Ramaks“ a koncernu „Ramaks-Elektronik“. Certifikát hypnotizéra získal v roku 1993. Titul Kandidát věd získal v červnu 1996 a titul Doktor věd v dubnu 1997 v Moskvě. Od roku 1998 působí na „volné noze“. V roce 1999 se přestěhoval do Polska, a žije s manželkou Bogumilou v Lodži. Polské občanství získal v roce 2004. Zabývá se šířením samoléčby a přírodních léčitelských metod. Je autorem knih v polštině, věnované zdravému, aktivnímu a dlouhému životu. Jeho knihy byly přeloženy do 12 jazyků.
Více od autora
Michael Swan (16)
Michael Swanwick patří mezi největší talenty osmdesátých let. Prosadil se mnohovrstevnatými povídkami plnými narážek, jež prozrazují vliv literární postmoderny stejně jako tradiční sci-fi a fantasy. Nejlepší povídky vyšly ve sbírkách Gravity‚s Angels a Tales of Old Earth . Druhá jmenovaná kniha obsahuje Hugem oceněnou povídku The Very Pulse of the Machine . Coby romanopisec je stejný novátor, má záběr od kyberpunku po hrdinskou fantasy a zaměřuje se na vliv střetu moderní techniky se starými společenskými strukturami na formování civilizace i jedince. Jeho první román In the Drift se odehrává v Americe, kde jaderná katastrofa roztříští společnost. Vacuum Flowers , Griffin‘s Egg a Stations of the Tide , vyznamenaná Nebulou, zkoumají dopad kataklyzmatických přírodních katastrof a sociopolitických událostí na lidské kolonie ve vesmíru, civilizačně odtržené od mateřské planety. Swanwick napsal rovněž román Jack Faust , moderní variaci na faustovské téma, a The Iron Dragon's Daughter , dobrodružnou technologickou fantasy. Rovněž vydal vícero provokativních a kontroverzních esejů o psaní science fiction a fantasy. Některé vyšly ve sbírkách A Geography of Unknown Lands a The Postmodern Archipelago . Swanwick je rovněž nositelem Ceny Theodora Sturgeona.
Více od autora
Michael Ondaatje (10)
Philip Michael Ondaatje, OC, je kanadsko-srílanský prozaik a básník. Proslavil se zejména svým románem Anglický pacient, který získal cenu Booker Prize a za svou zfilmovanou podobu také Oscara. Michael Ondaatje se narodil na Srí Lance do rodiny nizozemsko-tamilsko-sinhálsko-portugalského původu. V roce 1954 se s matkou přestěhoval do Anglie. V roce 1962 přesídlil do Kanady a stal se kanadským občanem. Studoval na University of Toronto a později také na Queen's University v Kingstonu.
Více od autora
Michael Borovička (13)
působí v současné době jako nezávislý publicista a překladatel. Specializuje se na české dějiny 19. století. Je autorem knih Kauza Karel Havlíček Borovský , Pearl Harbor 1941. Ze zákulisí jednoho zákeřného přepadu a Tajné dějiny zednářských lóží . Jako spolautor se podílel na vícedílné publikaci Galerie nesmrtelných a dvoudílné knize Drsný střed Evropy . Je kmenovým autorem zeměpisného a cestopisného měsíčníku Lidé a země, kde publikuje cestopisné reportáže a třetím rokem již historický seriál o cestovatelích, polárnících a mořeplavcích. Spolupracuje také s měsíčníkem Dějiny a současnost a deníkem Lidové noviny. Absolvent Fakulty žurnalistiky se zaměřením na studium dějin. V letech 2002-2003 působil v Historickém ústavu armády ČR. PhDr.
Více od autora
Meredith Webber (16)
Tato Australanka vystřídala doposud mnoho povolání - od učitelky, přes majitelku obchodu, cestovní kanceláře a stavitelku, až po farmářku. Když se u nich v domácnosti v roce 1992 poprvé objevil počítač, splnil se jí dávný sen - psaní romantických knížek. Počítač je její nerozlučný kamarád. Správnou atmosféru pro vymýšlení postav a příběhů si navozuje aromatickými oleji a vonnými svíčkami. A protože v její rodině jsou samí lékaři a zdravotní sestry, je jí toto prostředí velmi blízké. Své příběhy většinou situuje do australských venkovských měst, která podle ní představují velmi zajímavý mikrosvět osudů a příběhů. Za velmi romantické prostředí má také pláž oráženou stříbrným měsíčním svitem. Meredith přednáší na kursu psaní romantické literatury. Jak říká, považuje tuto činnost za velmi užitečnou, protože jí to pomáhá analyzovat vlastní psaní a stále se zdokonalovat v tvůrčí činnosti. Za jednu ze svých neoblínějších knih označuje historickou romanci spisovatelky Anne Gracieové Dvojitý únos, kterou nakladatelství Harlequin Publishers vydalo v edici Historická romance. Meredith žije na Zlatém pobřeží v Queenslandu spolu s manželem a dospívajícím synem. Prozrazuje, že na mužích nejvíce oceňuje čestnost a smysl pro humor.
Více od autora
Maurice Dekobra (11)
Maurice Dekobra, vlastním jménem Ernest Maurice Charles Tessier byl francouzský spisovatel – reportér, romanopisec, dramatik, básník, povídkář a překladatel. V období mezi světovými válkami byl jedním z nejznámějších francouzských spisovatelů. Jeho knih se prodalo 90 milionů výtisků a vyšly v 77 jazycích včetně češtiny. Navzdory tomu je nyní považován za „zcela neznámého“. V devatenácti letech začal svou kariéru jako trilingvní novinář . Za první světové války byl tlumočníkem v indické a posléze v americké armádě. Kontakty, které tehdy navázal, v něm zažehly vášeň pro cestování. Svůj pseudonym připsal zážitku ze severní Afriky, kde viděl vystoupení krotitele hadů s dvěma kobrami. Tehdy začal přemýšlet o dvou kobrách , což je přivedlo k jménu De-kobra a nakonec Dekobra. Z jeho příjmení a díla také vznikl pojem dekobrismus pro romány s novinářskými rysy. V letech 1939–1945 žil v USA. Po návratu do Francie začal psát detektivky; jedna z nich byla v roce 1951 oceněna Prix du Quai des Orfèvres. Rozhodujícím setkáním jeho života bylo setkání s nakladatelem Gilbertem Baudinièrem . Dekobrova kniha Madonna spacích vozů byla výrazným úspěchem nakladatelství, jemuž autor již zůstal věrný – vyšlo v něm téměř půl stovky jeho knih. Spolu vytvářeli skutečnou obchodní společnost; poprvé se prodej knihy stal výjimečnou událostí: plakátové kampaně, prodej zahájený o půlnoci atd. Dekobra, který se o imaginaci čtenářů dělil se surrealistickým hnutím, je otec kosmopolitní literatury. Jako jeden z prvních psal knihy, které vynikaly zeměpisnou přesností. Stal se světovou hvězdou – při jeho autogramiádě v newyorském hotelu Waldorf-Astoria museli zájemci o jeho podpis vystát šestikilometrovou frontu. Pravděpodobně byl jednou z inspirací pro Hergého Tintina. Další z jeho úspěšných knih, Macao, l'enfer du jeu, byla roku 1938 zfilmována Jeanem Delannoyem ...
Více od autora
Martin Reiner (13)
MARTIN REINER , básník a prozaik, se narodil 1. 8. 1964 v Brně, ale část svého dětství prožil v Janovicích nad Úhlavou. Šest let strávil na vojenských školách a osm měsíců ve vězení. Po návratu byl postupně referentem v taneční škole, prodavačem v antikvariátu, doručovatelem tisku, inspicientem v operetě, redaktorem politicko-kulturní revue Proglas, stipendistou ČLF, tiskovým mluvčím na MK ČR, šéfredaktorem nakladatelství Lidová demokracie-Petrov. Od podzimu 1992 do podzimu 2005 majitelem nakladatelství Petrov. Poté spisovatel na volné noze. V březnu 1993 reprezentoval s Pavlem Šrutem, Michalem Ajvazem a Václavem Daňkem českou poezii na Dnech české kultury v Grenoblu, v listopadu 1997 postoupil s Jáchymem Topolem do desetičlenného finále mezinárodní básnické soutěže v Drážďanech. Organizátor cyklu přednášek Škola poezie a Lodí literátů . V letech 1993–94 uvedl na Malé scéně Mahenova divadla jako dramaturg, autor scénářů a režisér cyklus inscenované poezie První čtení . V letech 1996–2000 organizoval bítovská setkání českých a moravskoslezských básníků. Postupně zde přednesl literárně-teoretické stati Neoklasicismus , Princip rýmového karambolu v pozdní lyrice Ivana Blatného a Stvořeni sluncem . V letech 1999–2000 také pravidelně psal pro kulturní revue Neon, kterou založil a vydával. V letech 2001–2004 organizoval mezinárodní básnický festival v Olomouci Poezie bez hranic. Četl své texty na mezinárodních akcích v Grenoblu, Drážďanech, Rennes, Praze, Budapešti, Bruselu či San Francisku. Jeho básně byly publikovány v angličtině, němčině, francouzštině, polštině, maďarštině a chorvatštině.
Více od autora
Martin Navrátil (16)
Narozen 1963 v Kutné Hoře. Autor publikací z oboru železniční historie.
Více od autora
Mark Millar (18)
Mark Millar je skotský komiksový scenárista známý pro svá díla The Authority, The Ultimates, Marvel Knights Spider-Man, Ultimate Fantastic Four, Civil War, The Secret Service, Wanted a Kick-Ass. Některá z nich byla i zfilmována: Wanted , Kick-Ass , Kick-Ass 2 , Kingsman: Tajná služba , Captain America: Civil War , Kingsman: Zlatý kruh a Kingsman: První mise . Všechny své adaptace také produkuje. V roce 2004 založil vlastní komiksový imprint Millarworld, na kterém vydal některé své slavné komiksy . Millar byl 4x nominován na Eisner Award a 2x na Eagle Award . V České republice vydaly komiksy Marka Millara nakladatelství BB/art, CREW a Comics Centrum.
Více od autora
Marie Tichá (11)
malířka a ilustrátorka Vystudovala Vyšší školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor ilustrace a knižní grafika u prof. Petra Dillingera a Karla Müllera. Věnuje se ilustrační tvorbě pro děti, spolupracuje s nakladatelstvími Albatros, Alter, Knižní klub, Sid a Nero, Fragment a Egmont. Je členkou Klubu ilustrátorů dětské knih.
Více od autora
Marie Kyzlinková (14)
Marie Kyzlinková, rozená Tesařová , byla česká publicistka a spisovatelka, autorka řady konvenčních ženských románů, manželka železničního úředníka, později inspektora státních drah, působícího v Litoměřicích. Její beletristické činnosti předcházela činnost publicistická . Později se však začala plně věnovat tzv. ženskému románu a publikovala hlavně v Červené knihovně a v Modré knihovně. Její díla však neřeší skutečnou problematiku prostředí, ve kterém se odehrávají , ale stereotypně zobrazují na citovou složku redukované postavy v rámci zkonvencionalizovaného milostného příběhu , jehož hlavním smyslem je šťastné rozuzlení. Po komunistickém převratu byly její knihy zařazeny na cenzurní index a vyřazeny z knihoven. Autorce bylo znemožněno publikovat a musela se za své literární hříchy „kát“: „Jakmile byly mé knihy označeny za brak a vyřazeny z knihoven, přestala jsem úplně psát. Nyní se snažím na své literární hříchy zapomenout.“ .
Více od autora
Marie Kornelová (8)
Marie Kornelová je literární pseudonym PhDr. Marie Hrubešové , české spisovatelky a překladatelky. Narodila se v Chrudimi, její otec byl vrchní soudní rada Josef Hrubeš . Bratr, JUDr. Josef Hrubeš , byl za okupace popraven. V Chrudimi vystudovala nejprve dívčí lyceum , na které navázala studiem na místním reálném gymnáziu. Středoškolské studium ukončila v roce 1927 a pokračovala ve studiích na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Titul PhDr získala v roce 1935. Její dizertační práci Máchovy výrazové prostředky k charakteristice osob v románu Cikání vydala svým nákladem filosofická fakulta Karlovy university. Po vystudování se uplatnila jako středoškolská profesorka, nejprve na reálném gymnáziu v Praze; v roce 1935 přešla na obchodní akademii v Chrudimi, kde pracovala až do odchodu do invalidního důchodu v roce 1947. Mimo svoje povolání se v Chrudimi věnovala ochotnickému divadlu a recitaci. Regionální tisk zaznamenal řadu jejích veřejných vystoupení. Dopisovala si se spisovateli Jaromírem Johnem, Karlem Novým, Helenou Šmahelovou, Vladislavem Vančurou. Zemřela v Chrudimi a byla pochována na místním evangelickém hřbitově. Osobní fond Marie Hrubešové-Kornelové je uložen v Památníku národního písemnictví. Pro své dílo používala pseudonym Kornelová, odvozený od jména chrudimského rodáka Viktorina Kornela ze Všehrd. Marie Kornelová překládala z němčiny, angličtiny, francouzštiny, slovenštiny a lužickosrbštiny. Mezi významnější překlady patří : Obdiv k dílu Marie Kornelové se objevil i v korespondenci dvou osobností české literatury – Jaromíra Johna a Vladislava Vančury – z ledna 1942.
Více od autora
Marguerite Yourcenar (9)
Marguerite Yourcenarová, nepřechýleně Marguerite Yourcenar , vlastním jménem Marguerite Antoinette Jeanne Marie Ghislaine Cleenewerck de Crayencour, byla francouzská autorka románů, esejí, povídek, básní, kritik, divadelních her a překladů . Stala se první ženou zvolenou do Francouzské akademie . Jako spisovatelka se Yourcenarová proslavila především svými metafyzickými historickými romány, ve kterých se věnuje detailním portrétům lidí z minulých dob, ale i tématům jako je homosexualita. Většinou nejde o historické romány v tradičním slova smyslu, autorka se v nich nepokouší o rekonstrukci minulosti, ale snaží se spíše dobrat obecného smyslu lidského života. Yourcenarová se inspirovala atmosférou evropské renesance a neoklasicismu, ale také orientální moudrostí. Marguerite Yourcenarová se narodila do franko-belgické šlechtické rodiny v Bruselu. Její matka zemřela na následky porodu. Marguerite strávila rané dětství s otcem na zámečku Mont-Noir. Přestože nikdy nenavštěvovala školu, odmaturovala z latiny a řečtiny na výbornou. Psaní se začala věnovat už v pubertě, kdy prožívala hektické období kvůli svému nekonformnímu otci Michelovi, který hodně cestoval a žil aristokratickým životem. Ačkoliv ji podporoval v její spisovatelské kariéře a vydával na své náklady její první díla, citovou oporu u něho nenacházela, protože byl posedlý vidinou opětovného získání ztraceného jmění a čím dál víc propadal své herní vášni. Dědictví, které Yourcenarové připadlo po otcově smrti, jí přes jeho marnotratnost stále ještě po dlouhou dobu umožňovalo žít bohémským životem a věnovat se literatuře, cestování a milostným aférám v Paříži. Po vypuknutí druhé světové války se přestěhovala do Spojených států, kde se živila vyučováním francouzské literatury na Univerzitě v New Yorku. Strávila hodně času cestováním mezi Francií a USA, kde žila se svou partnerkou Grace Frickovou...
Více od autora
Margery Allingham (8)
Margery Louise Allinghamová, nepřechýleně Margery Louise Allingham byla anglická detektivní spisovatelka narozená v Londýně, která vydala mnoho novel, krátkých příběhů a her, hlavně v kriminálním žánru. Nejznámější byla jako tvůrce detektiva/dobrodruha Alberta Campiona. Margery Allingham se narodila roku 1904 v Londýně do rodiny ponořených v literatuře. Její otec Herbert John Allingham a matka Emily Jane byli spisovatelé – on byl vydavatelem dvou magazínů a její matka psala příběhy do ženského magazínu. Její teta Maud Hudgesová také vydávala magazín. Brzy po Margeryině narození opustila rodina Londýn a přestěhovala se do Essexu. Ona chodila do místní školy a potom do školy pro dívky v Cambridge. Mezi tím psala příběhy a hry - první odměnu dostala ve věku osmi let za příběh vytisknutý v magazínu její tety. Když se vrátila do Londýna roku 1920, navštěvovala Westminsterovu univerzitu, kde studovala drama; v tomto čase také poprvé potkala svého budoucího manžela, Philipa Youngmana Cartera. Svoji první novelu, Blackkerchief Dick, publikovala v roce 1923 ve věku 19 let. Blackkerchief Dick byl sice dobře přijatý, ale neměl komerční úspěch. V tomto období napsala také pár her a pokoušela se napsat seriózní novelu, ale nakonec se rozhodla zkusit kriminální žánr. Její první příběh detektivní fikce byl The White Cottage Mystery, publikovaný novinami Daily Express roku 1927. V roce 1928 se vdala za Philipa Youngmana Cartera, který s ní spolupracoval a vytvořil obaly pro několik jejich knížek. Žili spolu na kraji Essexu. Prudký vzestup úspěchu nastal v roce 1929 s publikací Vražda v Black Dudley, která představila Alberta Campiona, i když původně jako méně důležitou postavu. Vrátil se Mystery Mile díky nátlaku jejích amerických nakladatelů. Když Allinghamová vydala další novelu o Campionovi, ukázala se jako velmi úspěšná a tak Campiona udělala jako hlavní postavu v dalších 17 novelách a více než 20 krátkých ...
Více od autora
Maeve Binchy (13)
Maeve Binchyová byla irská spisovatelka. Její díla byla přeložena do 37 jazyků a dosáhla souhrnného nákladu 40 milionů výtisků. Většinou se odehrávala na irském maloměstě a vyznačovala se laskavým humorem, ona sama svou literaturu označovala za „únikovou“. Od roku 1969 pravidelně přispívala svými vtipnými sloupky do deníku The Irish Times. Do literatury vstoupila jako dramatička, svůj první román vydala roku 1982 . Její manžel Gordon Snell byl spisovatelem knih pro děti.
Více od autora
Luís de Camões (9)
Luís Vaz de Camões je považován za největšího portugalského básníka. Jeho umění verše bývá srovnáváno se Shakespearem, Homérem, Vergiliem a Dantem. Napsal značné množství lyrické poezie a divadelních her, ale známým je především díky svému eposu Os Lusíadas . Jeho filozofické dílo Parnasum Luíse Vaze bylo ztraceno . Mnoho detailů týkajících se Camõesova života zůstává neznámo, ale pravděpodobně se narodil okolo roku 1524 jako jediný syn a jediné dítě Simaa Vaze de Camões a jeho ženy Any de Sá de Macedo. Místo narození není známé. Jako jeho rodiště jsou nejčastěji uváděny Lisabon, Coimbra nebo Alenquer, ačkoliv posledně jmenované místo je založeno na možné špatné interpretaci jedné z jeho básní. Camões patřil do rodiny pocházející ze severoportugalského regionu Chaves u Galície. V jeho raném mládí opustil Simao Vaz svého syna a ženu a odešel hledat osobní štěstí do Indie, aby zemřel hned další rok v Goe. Jeho matka se později znovu vdala. Camões žil z poloviny život plný výsad a byl vzdělán dominikány a jezuity. Po nějaký čas díky rodinným vztahům navštěvoval univerzitu v Coimbře, ačkoliv záznamy ho neregistrují . Jeho strýc Bento de Camões důvěřoval tomuto vzdělání, protože byl převorem Kláštera Santa Cruz a rektorem univerzity v Coimbře. Často měl přístup k drahé literatuře, včetně klasických řeckých, římských a latinských děl, četl latinsky, italsky a psal španělsky. Camões, jak dokazuje jeho láska k poezii, byl romantik a idealista. Povídá se, že se zamiloval do Kateřiny z Ataíde, čekatelky na pozici královny, a také do princezny Marie, sestry Jana III. Portugalského. Je také možné, že indiskrétní zmínka o králi v jeho hře El-Rei Seleuco, stejně jako mnoho dalších incidentů hrálo roli při jeho vyhoštění z Lisabonu v roce 1548. Cestoval do Ribateja, kde zůstal ve ...
Více od autora
Ludmila Uličná (8)
Narozena 12. 1. 1920 v Ostravě, zemřela 12. 7. 1997 v Brně. Lékařka, cestovatelka, autorka cestopisů, básní, dramat, literatury pro děti, překlady z italštiny.
Více od autora
Ludmila Tesařová (12)
Ludmila Tesařová byla česká učitelka a ředitelka mateřské školy, spisovatelka knih pro děti a propagátorka loutkového divadla. Narodila se v rodině učitele a spisovatele, v letech 1874-1875 absolvovala kurz pro pěstounky mateřských škol a následující rok nastoupila do mateřské školy v Karlíně, kde se roku 1883 stala ředitelkou. Od roku 1885 zavedla do své školky loutkové divadlo a napsala pro ně mnoho her. Roku 1886 uspořádala první výstavu knih, pomůcek a hraček pro mateřské školy a v letech 1903-1908 řídila přílohu učitelského časopisu pro mateřské školy a přispívala do mnoha jiných časopisů. Roku 1913 odešla do důchodu. Za celý život napsala přes 30 dětských knížek a pohádek, psala texty pro leporela, dětské verše i odborné pedagogické články. a mnoho dalších
Více od autora
Ludmila Karlíková (4)
Narozena 15. 12. 1920 v Domažlicích, zemřela 25. 2. 2007 v Praze. PhDr., historička umění, publikace z oboru dějin výtvarného umění.
Více od autora
Ludmila Grossmannová Brodská (15)
Ludmila Grossmannová Brodská, vlastním jménem Ludmila Grossmannová , byla česká učitelka, spisovatelka knih pro mládež a překladatelka. Celý život bojovala s nepřízní osudu; v šesti letech ohluchla, ještě v dětství ztratila otce, později se musela vyrovnávat s hmotným nedostatkem a osamocením. Navzdory svému postižení napsala desítky knih, převážně s říkankami, básněmi a výchovnými povídkami pro mládež a řadu příspěvků do časopisů. Její tvorba pro dospělé vycházela z vlastních zkušeností a byla určena především nenáročným venkovským čtenářům. Volně přeložila několik známých literárních děl, jako např. Dobrodružství Barona Prášila, Don Quijote z la Manchy a Chaloupka strýčka Toma. Publikovala rovněž pod pseudonymy Milan Brodský, L. Mělnická, Zdenka Zásmucká a Růžena Šípková. Narodila se 24. května 1859 v Netvořicích u Benešova jako dcera zámožného obchodníka Františka Grossmanna a jeho manželky Rosalie, rozené Leitner . Byla nejstarší z šesti dětí, sourozenci: Vácslav , Antonín , Marie Šulcová , Johann a Rosalie Henningová . První léta života strávila v rodné obci, odkud se s rodiči přestěhovala do Prahy. Spokojené dětství v harmonické rodině jí v šesti letech přerušila závažná nemoc – spála, jejímž následkem ohluchla. Rodiče si byli vědomi jejího nadání a zajistili jí kvalitní výchovu. Když nemohla chodit do běžné školy, vyučoval ji soukromě František Ryšavý z ústavu hluchoněmých v Praze. Ten ji naučil odezírat ze rtů, díky čemuž se mohla dorozumět. Vedle toho chodila na kurzy ručních prací a u Jenny Schermaulové se učila malovat. Roku 1873 přišla další pohroma – po krachu na vídeňské burze přišla rodina o veškerý majetek a brzy také zemřel její otec. Ludmila se stala oporou rodiny. Vykonávala vět...
Více od autora
Lucy Foley (10)
Lucy Foley vystudovala angloamerickou literaturu a potom pracovala jako redaktorka beletrie. Miluje cestování a Londýn, v němž žije.
Více od autora
Lucie Lomová (15)
Lucie Lomová je česká výtvarnice, známá především jako autorka komiksů. Vystudovala dramaturgii na DAMU v Praze. Na počátku 90. let kreslila a psala komiks Anča a Pepík pro edici Čtyřlístek. Tyto komiksy později vyšly knižně. Je autorkou komiksů Anna chce skočit a Divoši. V současnosti publikuje především v České republice a ve Francii. Pro společnost Metrostav nakreslila řadu edukativních komiksů, které se týkaly např. požívání alkoholu na stavbě.
Více od autora
Luboš Nečas (11)
Narozen 1972. Publicista, redaktor, autor biografii, dětské literatury, kuchařských knih, scénárista publicistických televizních pořadů.
Více od autora
Luboš Andršt Blues Band (4)
Luboš Andršt je významný český kytarista a skladatel, známý především svou tvorbou v žánru blues a jazzu. Na české hudební scéně je významnou osobností od konce 60. let 20. století. Andršt v průběhu let hrál s řadou kapel, například s Framus Five, Energitem nebo se svou vlastní Luboš Andršt Blues Band . Jeho kytarová virtuozita mu vynesla pověst jednoho z předních bluesových kytaristů u nás. Během své kariéry Andršt spolupracoval s řadou českých i zahraničních umělců, což přispělo k jeho postavení vlivného hudebníka v bluesové komunitě. Portál Luboš Andršt Blues Band se pro něj stal platformou pro vyjádření jeho hluboce zakořeněné lásky k bluesové hudbě, na níž předvedl své kytarové i skladatelské schopnosti.
Více od autora
Lubor Niederle (12)
Lubor Niederle byl český slavista, antropolog, archeolog a etnograf/etnolog. Je považován za zakladatele české moderní archeologie. Lubor Niederle se narodil jako syn klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho synovcem byl chirurg Bohuslav Niederle, prasynovcem fyzik Jiří Niederle. Původním zaměřením byl spíše antropolog, přestoupil později k archeologii a v roce 1898 se stal profesorem v Praze. Stal se jedním z hlavních představitelů teoretičtější, tzv. „univerzitní školy“, která byla tehdy protiváhou k tzv. „muzejní škole“ J. L. Píče . Díky Niederlovi byl založen Státní archeologický ústav, dnešní Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Byl i jeho prvním ředitelem. Nebyl jen archeologem-antropologem, ale zabýval se i etnologií. Spolu s Čeňkem Zíbrtem založil a nějakou dobu i vedl přední český národopisný časopis Český lid. Z roku 1903 pochází Niederleho Národopisná mapa uherských Slováků. V roce 1910 vydal spolu s K. Buchtelou Rukověť české archeologie, která dala základ modernímu obrazu pravěku. Jeho zájem se začal postupně soustředit hlavně na slovanskou archeologii; výsledkem jsou Slovanské starožitnosti - soubor knih, mnohosvazkové dílo vycházející několik let a nově se věnující např. etnogenezi Slovanů, jejich pravlasti a vůbec podávající nový, všestranný pohled na problematiku. Aktivní byl i v Národopisném muzeu. Niederle je také ještě z dob svých začátků autorem knihy Lidstvo v době předhistorické, dále redigoval např. Památky archeologické. V roce 1919 se stal prvním předsedou československé Názvoslovné komise při Československém vojenském zeměpisném ústavu. Komise se zabývala sběrem a vyhodnocováním zeměpisných jmen pro území Československa. Přes úsilí dr. Niederleho byla práce komise ztížena nedostatkem českých názvoslovných pramenů a postupně ustala v činnosti. V roce 1931 byla komise založena znovu....
Více od autora
Lubor Hájek (12)
Lubor Hájek byl český historik orientálního, čínského a japonského umění. Byl zakladatelem a budovatelem Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze. Vystudoval v letech 1945–1949 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy indologi u Vincence Lesného a srovnávací vědy náboženské u Otakara Pertolda. V letech 1945–1952 byl zakládajícím členem a odpovědným redaktorem časopisu Nový Orient. Při pracovních cestách navštívil Čínu, Mongolsko, Indii, Barmu, Indonésii, Írán, Afghánistán a Japonsko. V roce 1952 založil Sbírku orientálního umění Národní galerie v Praze, kterou vedl až do roku 1986. V letech 1964–1969 byla sbírka asijského umění umístěna v Dolním zámku v Benešově nad Ploučnicí. Expoice byla ale při požáru v roce 1969 značně poničena. V roce 1972 byla sbírka přemístěna do Zbraslavského zámku. Tam byla v roce 1998 otevřena nová stálá expozice orientálního umění. Je autorem asi 40 výstav, 15 knižních publikací a asi 120 odborných článků v časopisech. Psal rovněž předmluvy či doslovy k publikacím jiných autorů.
Více od autora
Lubomír Vejražka (7)
Lubomír Vejražka je pracovník v neziskovém sektoru , publicista a spisovatel, bývalý horolezec. Knižně a publicisticky se dlouhodobě věnoval tématu zemětřesení pod Huascaránem, při němž zahynulo 31. května 1970 celkem 14 českých horolezců a 70000 Peruánců, dlouhodobě řeší téma rodin politických vězňů komunistického režimu padesátých let a muklů samotných, taktéž napsal dvoje pohádky z prostředí mašinek. V letech 1979 až 1984 studoval na Stavební fakultě ČVUT. Na fakultě chtěl zůstat a věnovat se výuce studentů a aplikovanému výzkumu. Protože odmítl splnit požadavek katedry TZB vstoupit do KSČ, nástup na dohodnuté místo se nekonal. Od roku 1975 se věnoval závodně veslování. V dorostu získal na dvojskifu titul na mistrovství Československa, prvním rokem v mužích pak v roce 1980 titul na skifu v lehké váze. Jeho dobře nastartovanou závodní kariéru ukončil vážný úraz plic. Po vyléčení začala éra vysokohorské turistiky, později horolezectví a cestování po mimoevropských velehorách – 3x Kavkaz, 1x Fanské hory, 5x Bílé Kordilléry v Peru, 5x Himálaje; nejvyšší dosažený vrchol Kedar dom 6831 m v Garhwalském Himálaji. Po roce 1990 tři roky podnikání ve stavebnictví. Protože se již tehdy začalo rozmáhat uplácení zakázek, ukončil podnikání. Od roku 1993 se věnoval projektu Huascarán, který se vracel do roku 1970 k zemětřesení v Peru, při němž zahynulo 14 českých horolezců a 70000 Peruánců. Výsledkem se staly postupně tři knihy v letech 1995, 1999 a 2000. Čtvrtá kniha k padesátiletému výročí události vyjde na konci rolku 2020 . V rámci projektu Huascarán vznikl s ČT čtyřdílný dokumentární film Vysoko v horách And . Projekt přispěl k česko-peruánský vztahům, díky projektu si vyměnili dary prezidenti ČR a Peru Václav Havel a Alberto Fujimori, autoři projektu byli přijati dvakrát prezidentem Peru, dvakrát předsedkyní Parlamentu Peru. Záštitu nad projektem převzal p...
Více od autora
Lisa Scottoline (9)
Narodila se ve Philadelphii, vystudovala práva na Pennsylvánské univerzitě. Pracovala jako advokát v prestižní právnické firmě, ale během mateřské se pustila úspěšně do psaní „právnických detektivek“ a ke své praxi se již nevrátila. Dodnes napsala více než tucet detektivních románů, roku 1995 získala cenu Edgar za román Final Appeal .
Více od autora
Lindsey Kelk (16)
Lindsey Kelk je britská autorka pracující jako redaktorka a spisovatelka, dříve také editorka knih pro děti. Svůj volný čas tráví četbou, poslechem hudby, sledováním televize, jógou a nakupováním bot. Miluje život v New Yorku, kde bydlí od roku 2009, přesto jí schází rodný Londýn i popíjení ginu a bezinkových koktejlů s přáteli.
Více od autora
Libuše Kubičíková (12)
Narozena 30. 10. 1938 v Brně. Mgr., pedagožka, autorka učebnic matematiky pro střední školy.
Více od autora
Leonardo da Vinci (4)
Leonardo da Vinci, rodným jménem Leonardo di ser Piero byl italský malíř, čelný představitel renesanční malby, mimo jiné autor nejslavnějšího obrazu všech dob, portrétu zvaného Mona Lisa . Proslul také jako všestranná renesanční osobnost: vedle malířství byl i sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce a konstruktér. Nemalou měrou se podílel také na zdůrazňování práv zvířat, s čímž pravděpodobně souvisel i jeho možný vegetariánský jídelníček. Byl nemanželským synem notáře Piera a venkovanky Cathariny; ze jména otce je odvozeno jeho rodné jméno Leonardo di ser Piero . Narodil se dne 15. dubna 1452 ve 22.30 hod. v horské vesnici Anchiano u města Vinci. Byl pokřtěn za přítomnosti deseti kmotrů. Jeho matka se o rok později provdala za muže jménem Accattabrigo, zatímco otec o čtyři měsíce dříve uzavřel sňatek s dcerou notáře z Florencie. Otec Leonarda uznal za vlastního a zajistil mu všeobecné vzdělání. O jeho dětství se nedochovaly žádné zápisy, a tak se o jeho mladických letech můžeme pouze dohadovat. O mladém Leonardovi se ví jen tolik, že byl příjemného vzhledu a oplýval tak neobyčejnou sílou, že dokázal ohýbat železné pruty. Leonardo byl nadaný v mnoha různých oborech, počínaje malířstvím přes sochařství, stavitelství, hraní na loutnu, a v neposlední řadě byl také výborný vynálezce. Jako vědec předznamenal činnost Galilea Galileie, Francise Bacona, Isaaca Newtona a dalších. Měl správnou představu o pohybu planet, gravitaci, vlnění, hoření, o koloběhu krve atd. Jako vynálezce předvídal nebo navrhl princip bagrů, odstředivky, dmychadla, zemních vrtáků, kolesové lodi, letadla, padáku, potápěčského úboru, rýhované hlavně, šlapacího soustruhu, tiskařského lisu, závitníku a závitnice, tkacího stroje a mnoha dalších. Nakreslil spoustu různých skic, plánů či vynálezů, které se realizovaly až v 19. ...
Více od autora
Lenka Požárová (13)
Lenka Požárová je česká spisovatelka a autorka kuchařek. Lenka Požárová vystudovala střední ekonomickou školu v Brně. Následovalo roční studium německého jazyka, studium na rakouské obchodní akademii a studium Masarykovy univerzity v Brně, ekonomicko-správní fakulty. Několik let pracovala jako daňový poradce. Po více než pětiletém působení v poradenské kanceláři a prožitém syndromu vyhoření profesi opustila. Ve vlastním nákladu vydala čtrnáctidílnou edici kuchařek "Což takhle dát si...". Ta byla poprvé v české historii oceněna zahraniční cenou Gourmand Cookbook Awards. Její doménou jsou nevšední kombinace surovin. Recepty na zakázku vymýšlela pro známé značky a postupně se začala uplatňovat i jako fotografka svých výtvorů. Vydala knihu "Jak jsem projela svět", kde shrnula své zážitky z cest, recepty a fotografie. Později vydala román "Muž s vůní kávy, žena se špetkou skořice", která obsahuje autobiografické prvky. Následovala "Kuchařka z románu s vůní kávy a špetkou skořice", která je proložena fotografiemi z cesty do Střední Ameriky. Dva roky měla svou rubriku s kulinárními reportážemi a vlastními fotografiemi v IN magazínu Hospodářských novin, přispívala i do dalších časopisů. Odmítla být tváří několika reklam i natočit kulinární show, která měla být kopií zahraniční předlohy.
Více od autora
Lenka Bičanová (16)
Narozena 1983. Mgr., lingvistka, fonoložka, zabývá se srovnávací indoevropskou jazykovědou, též bohemistka, autorka učebnic a didaktických materiálů pro výuku českého jazyka na ZŠ.
Více od autora
Lee Wilkinson (15)
Lee Wilkinson se narodila v Nottinghamu,jako jediné dítě milujících rodičů. Získala vzdělání v dívčí škole , a poté, co ji opustila, vystřídala několik zaměstnání, včetně modelky plavek. Ve svých 22 se setkala a vzala si svého manžela, Denise. Mají dvě děti, syna a dceru, nyní již dospělé ženatý a vdané, a čtyři krásná vnoučata. Lee kariéra psaní začala s krátkými příběhy a seriály pro časopisy a noviny, než se pustila do psaní románů. Mezi její koníčky patří četba, zahradničení, procházky, a vaření. V současné době žije se svým manželem v 300 let staré kamenné chalupě v malebné vesničce Derbyshire, která je většinu zimy odříznuta sněhem od ostatního světa..
Více od autora
Laurence Sterne (6)
Laurence Sterne byl britský duchovní a romanopisec období preromantismu. Sterne se narodil v irském Clonmelu v rodině chudého anglického praporčíka a irské markytánky a jako dítě s rodiči putoval po různých posádkových městech v Irsku. Když byl jeho otec odvelen na Jamajku, kde brzy zemřel na malárii, umožnili mu bohatí příbuzní vystudovat nejprve gymnázium a pak teologii na Univerzitě v Cambridgi. V roce 1738 se stal farářem na poměrně bohaté faře v Coxwoldu v Yorkshire, kde se mohl věnovat literatuře. Roku 1741 se oženil s Elizabeth Lumleyovou. Do svých šestačtyřiceti let vydal Sterne pouze několik kázání. Poté napsal pro podporu přítele satiru na provinční církevní politiku A Political Romance , kterou církev odsoudila a kniha byla spálena. Sterne si však uvědomil své spisovatelské nadání a následně se proslavil devítidílným románem Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho , na kterém pracoval od roku 1759 do roku 1767. Většina situací v knize je založena na absurdních rodinných nedorozuměních, které vyznívají humorně. Vtip vyprávění spočívá také v tom, že Tristram neumí nic vysvětlit jednoduše a do všeho zaplétá široké souvislosti. Proud vyprávění je neustále přerušován epizodami, vtipnými odbočkami a postřehy a právě tato na svou dobu nová forma způsobila, že Sternovo postavení v historii románu 18. století bývá srovnáváno s postavením velkých tvůrců moderní prózy. Po úspěchu románu pobýval Sterne často v Londýně, kde byl zván do významných salónů vyšší společnosti. Zde se seznámil s Elizou Draperovou , manželkou úředníka Východoindické společnosti, jejichž vztah byl považován za skandální. Protože bojoval s tuberkulózou, cestoval po Francii, aby našel úlevu od své nemoci. Zde také našel inspiraci ke svému dalšímu významnému dílu, intelektuálnímu cestopisu Sentimentáln...
Více od autora
Lauren Brooke (14)
Linda Anne Chapman se narodila v Liverpoolu. V současné době žije v Leicestershiru, společně se svým manželem Peterem a třemi dcerami Iolou, Amany a Spike. Její první kniha, Bunny Bonanza, byla vydána v roce 1999. Autorka dívčích románů.
Více od autora
Larry Collins (8)
Korespondent na Středním východě a poté šéf pařížské agentury Newsweeku. Spolupracoval od šedesátých let s Dominiquem Lapierrem a vydali spolu mnoho knih.
Více od autora
Ladislav Horák (14)
Ladislav Horák je český akordeonista a pedagog. Absolvoval Pražskou konzervatoř a Západočeskou universitu . Během studií se stal vítězem a laureátem mnoha soutěží . Koncertuje sólově, v komorních souborech i za doprovodu orchestrů. Je propagátorem a prvním interpretem skladeb jak soudobých českých a zahraničních autorů, tak i kompozicí slavného argentinského skladatele Astora Piazzolly. Založil česko-německý festival Nová hudba na druhou. Pedagogicky je činný od roku 1992 na Pražské konzervatoři , kterou provedl oslavami dvoustého výročí založení, světového výročí UNESCO.
Více od autora
Květoslava Santlerová (10)
Narozena 21. 6. 1955. PaedDr., poradkyně v oblasti vzdělávání a managementu, též autorka historických regionálních prací.
Více od autora
Kristina Ohlsson (15)
Kristina Ohlsson žije ve Stockholmu. Vystudovala politologii a pracovala mimo jiné jako analytička v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě , na švédském Ministerstvu zahraničních věcí a na švédském Policejním prezidiu. V minulosti publikovala odborné texty na téma izraelsko-palestinského konfliktu a zahraniční politiky EU. Svou literární kariéru zahájila v roce 2009 detektivním románem Askungar . Její druhý román Tusenskönor získal cenu Stabilopriset a byl v roce 2010 nominován na nejlepší švédský detektivní román roku. V letech 2011 a 2012 vyšly autorce další dvě díla: Änglavakter a Paradisof er .
Více od autora
Konstantin Michajlovič Stanjukovič (10)
Konstantin Michajlovič Staňukovič byl ruský spisovatel známý především svými příběhy z námořnického prostředí. Staňukovič pocházel z rodiny admirála. V letech 1857-1860 studoval na elitní námořní akademii v Petrohradě a pak sloužil jako důstojník dálkové plavby. Roku 1864 však přes otcův odpor námořní službu opustil, protože se chtěl věnovat literatuře. Krátce působil jako vesnický učitel a pak pracoval u dopravních společností. V letech 1885-1888 byl poslán do vyhnanství na Sibiři pro kontakty ze zahraniční politickou emigrací. Pak se věnoval plně literatuře a publicistické činnosti. Roku 1902 se jeho zdraví zhoršilo a tak odjel na radu lékařů do Itálie. Krátce pobyl v Římě a pak se usídlil v Neapoli, kde roku 1903 zemřel. Staňukovič je autorem několika románů ze života demokratické ruské inteligence, ale umělecky hodnotnější a také mnohem známější jsou jeho příběhy s námořnickou tematikou, pro které je charakteristická výtečná znalost prostředí a obsahová přitažlivost.
Více od autora
Kiersten White (13)
Narodila se a vyrůstala v Utahu, kde studovala angličtinu na Brigham Young University. Nyní žije v San Diegu se svým manželem a dětmi. Kiersten je autor bestsellerů, paranormálních fikcí pro mladé dospělé. Série se jmenuje Paranormálové. Také píše povídky, antologii s 13 steampunkovými romantickými povídkami. I když její kariéra jako spisovatele začala jen před krátkou dobou, Kiersten má rozdělanou celou řadu projektů. Po dokončení trilogie Paranormálové se chystá uvést na trh novou thrillerovou série. Také pracuje na knize Isadora, nadcházejícím románu o moderní teenagerce, jejíž rodiče jsou egyptští bohové.
Více od autora