46381–46440 z 158460 Autoři
Károly Szűcs (2)
Maďarská historička umění, specializace na současné umění a fotografii.
Více od autora
Karolína Shipstead (1)
Provozovatelka kurzů angličtiny kombinovaných s tvořivou činností pro děti. Též autorka hudby a textů pro CD dětských písní v angličtině.
Více od autora
Karolína Šedová (1)
Narozena 18.2.1977. Absolventka Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, mistryně České republiky v alpském lyžování, publikace v oboru.
Více od autora
Karolína Katchaba Hrubešová (3)
Foodblogerka, výživová poradkyně, fittnes trenérka, autorka kuchařky.
Více od autora
Karolína Hubková (1)
Narozena 5. 2. 1990. Řidička historických tramvají pražského dopravního podniku a pracovnice Muzea městské hromadné dopravy v Praze Střešovicích. Autorka blogu Deník pražské tramvajačky.
Více od autora
Karolina Hjertonsson (2)
Dánská spisovatelka, překladatelka a editorka. Publikace pro děti a mládež.
Více od autora
Karolína Fílová (2)
Narozena 1999 v Praze. Vysokoškolská studentka filozofie. Autorka povídek a románu.
Více od autora
Karol Wolf (2)
Novinár, publicista, podnikateľ v oblasti médií a PR. V roku 1995 ukončil štúdiá filozofie a sociológie na Univerzite Komenského v Bratislave. Pracoval v denníkoch Verejnosť a Mladá fronta Dnes.
Více od autora
Karol Urban (1)
Bývalý pracovník československé StB. Pod pseudonymem napsal autobiografickou knihu vzpomínek.
Více od autora
Karol Szymanowski (3)
Karol Szymanowski byl významný polský skladatel a klavírista, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších polských skladatelů po Frédéricu Chopinovi. Jeho tvorba byla hluboce ovlivněna hudební a kulturní atmosférou jeho doby a čerpala z široké škály zdrojů včetně pozdního romantismu, polské lidové hudby a impresionistických a expresionistických směrů. Szymanowského skladby zahrnují různé žánry, včetně symfonií, koncertů, sonát a vokálních děl.
Více od autora
Karol Skřipský (1)
Karol Skřipský byl slovenský dokumentarista a fotograf, který výrazně zasáhl do vývinu etnografického dokumentárního filmu na Slovensku. Karol Skřipský byl již od mládí fascinován horami a přírodou. Od konce dvacátých let často navštěvoval i Slovensko a pohoří jako Vysoké Tatry a Malou Fatru. V roce 1932 se jako jako čtyřiadvacetiletý přestěhoval do obce Štefanová ve Vrátné dolině, kde postavil a provozoval horský hotel. Zde se začala jeho intenzivní fotografická činnost a do povědomí fotografické veřejnosti vstoupil v roce 1938 výstavou v brněnském muzeu. Karol Skřipský debutoval v roce 1947 krátkometrážním reportážním snímkem Zletová predohra v Tatrách. O rok později se mu podařilo navzdory období schematismu natočit film Oživená hlína, který lze označit jako předchůdce filmů o umění. Prolíná se v něm etnografické téma tradiční modřanské keramiky s pokusem o zachycení tvorby Ferdiše Kostky. Přestože část autorů non-fiction produkce později přešla k hranému filmu, pro Karla Skřipského se dokument stal doménou a v roce 1954 natočil celovečerní populárně vědecký film o tatranské flóře Kvety Tater. V roce 1957 byl založen Krátký film, v jehož rámci vzniklo i Studio populárně vědeckých filmů a jeho vedoucím se stal Karol Skřipský. Tato situace měla kladný dopad na non-fiction tvorbu a podnítila i vznik etnografického dokumentu, kterému se Skřipský věnoval. Důležitou snímkem byla Píseň barev a tvarů , zejména kvůli Skřipského spolupráci s další důležitou postavou etnografického dokumentu na Slovensku, Martinem Slivkou. Film klade důraz na emocionální působení a vyzdvihuje estetické hodnoty lidové tvorby bez stop populárně vědeckého výkladu. V dalších dílech jako Stvořitelé a Obyčejné dřevo zaznamenává tradiční řemesla a přináší obraz jednoty člověka a práce. Ve filmu Žiarske rekviem spojuje smutek nad smrtí s obdivem ke způsobu života, který navzdory...
Více od autora
Karol Polák (3)
Karol Polák byl slovenský sportovní komentátor. Přestože se narodil v Bratislavě, vyrůstal v Vysoké pri Morave. V mládí studoval zpěv a učil se hrát na housle. Vystudoval herectví na divadelní fakultě VŠMU v Bratislavě. Zároveň byl od mala vedený ke sportu . V dorostu byl brankářem v ČH Bratislava a poté hrál šest let druhou basketbalovou ligu. Pracoval v rozhlase jako noční hlasatel. Jako první sportovní přenos komentoval krasobruslařskou exhibici v roce 1959 a v roce 1962 se stal komentátorem v nově vzniklé sportovní redakci Československé televize. Zde pracoval dalších skoro 35 let a zde také vyslovil několik nezapomenutelných výroků. Svým osobitým stylem komentoval řady přenosů z olympijských her, mistrovství světa, mistrovství Evropy atd. Po odchodu z televize moderoval sportovní pořad na slovenském rádiu Hornet a působil také coby příležitostný moderátor různých společenských akcí. V seznamech spolupracovníků StB je veden jednak jako tajný spolupracovník, jednak jako „důvěrník“, krycí jméno Eva a Šport. Ve filmu a televizi si zahrál několik menších rolí. Jako host vystupoval v řadě zábavných pořadů. Česká televize s ním natočila v roce 2013 dokument z cyklu 13. komnata. Karol Polák se proslavil neotřelými výroky, mezi nejznámější však patří komentář během halového mistrovství Evropy v atletice 1973, kdy velmi svérázně okomentoval úspěch německého běžce Manfreda Kokota v porovnání s neúspěšnými československými atlety. Znění není přesně dochováno, mezi různé varianty podání patří následující: Karol Polák byl třikrát ženatý. Z prvního manželství měl dceru Věru. S druhou ženou Evou , se kterou se oženil v roce 1962 a která zemřela v říjnu 2014, měl syna, herce Karola . Potřetí se oženil 5. září 2015 s dlouholetou přítelkyní Agátou . Karol Polák byl držitelem několika cen:...
Více od autora
Karol Ondriaš (2)
Karol Ondriaš je slovenský přírodovědec a komunistický politik, bývalý poslanec slovenského parlamentu za Komunistickou stranu Slovenska. V letech 1958 až 1967 navštěvoval základní školu v Zlatých Moravcích. Po skončení základní školy nastoupil na Lesnické odborné učiliště, obor dřevorubec, ve Veličné. V roce 1968 nastoupil na Střední lesnickou technickou školu v Liptovském Hrádku. Studium ukončil maturitou. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě studoval v letech 1972 až 1977 odbor fyzika, specializace biofyzika. V roce 1984 vykonal rigorózní zkoušku a byl mu udělený titul RNDr. O rok později, 24. dubna 1985, obhájil kandidátskou práci na téma „Biofyzikálna analýza membránových účinkov lokálnych anestetík“ a získal hodnost kandidát věd. 19. října 1998 na Univerzitě Komenského získal titul DrSc. za disertační práci na téma „Antioxidačné vlastnosti niektorých farmakologicky aktívnych látok“. Karol Ondriaš byl ve volebním období 2002 až 2006 byl za Komunistickou stranu Slovenska zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky. Byl členem výboru pro životní prostředí a ochranu přírody a výboru pro evropské záležitosti. V letech 2002 až 2006 byl místopředsedou Komunistické strany Slovenska. V roce 2006 neúspěšně kandidoval na primátora Bratislavy. Po dvouletém působení jako řadového člena strany byl v roce 2008 znovu zvolen za člena Ústředního výboru KSS. Kandidát ve volbách do Evropského parlamentu dne 6. června 2009.
Více od autora
Karol Marton (3)
Ing. DrSc. doc., elektrotechnik, autor prací z oboru elektrotechniky a vakuové techniky.
Více od autora
Karlos Vémola (1)
Narozen 1. 7. 1985 v Olomouci. Bojovník smíšených bojových umění, kulturista a zápasník.
Více od autora
Karla Tománková (2)
Narozena 1943. PhDr., CSc., vysokoškolská pedagožka tělesné výchovy, práce z kinantropologie, specializuje se na zdravotně orientované sportovní aktivity.
Více od autora
Karla Mahenová (1)
Karla Mahenová, vlastním jménem Karla Vančurová, rozená Karolina Haselmannová byla manželka Jiřího Mahena, autorka vzpomínkové knihy na manželství se spisovatelem. Narodila se v rodině majitele pivovaru ve Valašském Meziříčí Karla Haselmanna a jeho manželky Gisely, rozené Pecníkové. Měla starší sestru Marii . Vystudovala obchodní učiliště v Brně a od roku 1913 pracovala v brněnské Rolnické pojišťovně. S budoucím manželem, spisovatelem Jiřím Mahenem , se znala od svých šestnácti let. Dne 6. října 1919 se za něj v Brně provdala . Manželství bylo bezdětné. Po Mahenově smrti žila ve vile společně se sestrou Marií. Zaštiťovala akce, které se spisovatelově památce věnovaly a spolupracovala na přípravě Mahenova památníku. V roce 1941 se Karla Mahenová rozhodla uložit literární pozůstalost svého manžela do literárního archivu knihovny Národního muzea. Již tehdy si však vyhradila, že po získání vhodných prostor bude tento materiál vrácen do Brna. Okolo roku 1982 se Karla Mahenová začala zabývat myšlenkou na vznik památníku Jiřího Mahena v domě, kde s autorem žila . V témže roce schválila záměr Rada národního výbor Brna a dům byl zapsán do seznamu kulturních památek . Po rekonstrukci a odstranění administrativních problémů byl památník otevřen v prosinci 1992. Podle odkazu Karly Mahenové je v přízemí vilky pobočka Knihovny Jiřího Mahena, v prvním poschodí Mahenova pracovna a stálá expozice. V památníku se konají besedy s různými osobnostmi, Muzejní noci a akce pro děti. Obrazy moderních malířů, kterými je památník vybaven, zčásti zapůjčilo Moravské zemské muzeum. Další část obrazů daroval synovec Karly Mahenové dr. Oldřich Haselmann , kte...
Více od autora
Karla Hátleová (2)
Narozena 26.6.1974 v Praze. Výtvarnice a výtvarná pedagožka, věnuje se malování skla, drátovaným šperkům, tisku a malování na textil a košíkářství.
Více od autora
Karla Cikánová (2)
odborná asistentka, didaktička výtvarné výchovy učitelkou katedry od r. 1995 vyučuje předměty : didaktika výtvarné výchovy, speciální výtvarná výchova, výtvarné vyjadřování, kurz výtvarné výchovy, pedagogická praxe oborového studia Narozena v roce 1941 v Praze, maturovala na tehdejší jedenáctiletce v Lounech. Vysokou školu pedagogickou absolvovala v roce1962 s aprobací český jazyk a výtvarná výchova; v r. 1968 ukončila čtyřsemestrové postgraduální studium na Filosofické fakultě UK. Učitelskou praxi zahájila v roce 1962 na Střední všeobecně vzdělávací škole v České Kamenici a krátce působila externě i na tehdejším Pedagogickém institutu v Ústí nad Labem. V letech 1964 až 1995 vyučovala na ZŠ Londýnská v Praze, přitom téměř 15 let jako fakultní učitelka. Aktivně se podílela na činnosti organizace INSEA: pomáhala již při přípravě a realizaci jejího světového kongresu v Praze v r. 1966, účastnila se pak i sympozií, spolupracovala s ČSKI. Ukázkami prací svých žáků se podílela na několika světových výstavách a sama koncipovala a organizovala četné tematické výstavy prací žáků své školy v Praze , Holicích, Plzni, Karlových Varech, Hradci Králové, Brně, ale i v Sofii, v Novém Sadě, Varšavě a Lublinu. V současné době se věnuje výuce didaktiky i výtvarných disciplín a možnostem jejich aplikace v pedagogické praxi. Z výsledků praxí oborového studia i z výsledků kurzů výtvarné výchovy pravidelně organizuje prezentace studentů ve výstavních prostorách fakulty. Je spoluautorkou základních koncepčních materiálů katedry pro přijímací řízení, státní závěrečné zkoušky a osnovy studia učitelství pro 1.st.ZŠ a MŠ. Nadále pokračuje v přednáškové činnosti mimo fakultu. Spolupracuje s galeriemi a s Učitelskými centry. Neustává ve své publikační činnosti. Je autorkou devadesáti odborných časopiseckých článků, zejména v časopise Estetická/Výtvarná výchova, kde je členkou redakční rady. Je autorkou pěti knižních publikací : Kreslete si s námi, Ave...
Více od autora
Karla Bufková-Wanklová (2)
Karla Absolonová-Bufková, v Geburts Buch Karolina Anna Maximiliana Wankel , byla moravská autorka knih pro mládež a sběratelka pověstí. Její rodiče byli Jindřich Wankel, lékař a Elisabeth Wankel-Schima. Měla dvě sestry: Vlastu Havelkovou a Lucii Bakešovou. Základní školu absolvovala v Blansku a poté Vyšší dívčí školu v Praze. Zabývala se hlavně sběrem hudebního folklóru a moravských lidových pověstí a tradic. Je autorkou několika dětských knih a divadelních her. Dále publikovala studie a povídky v tisku, například v Národních listech a Ženském světě. Roku 1919 vystoupila z církve katolické. 1. manžel Villibald Absolon, lékař v Boskovicích, svatba byla 4. 11. 1872 v Blansku 2. manžel Eduard Bufka, úředník v Brně, svatba roku 1887
Více od autora
Karl-Heinz Tschiesche (1)
Německý zoolog, pedagog, odborný pracovník mořského muzea, autor publikací o mořské akvaristice.
Více od autora
Karl Vorländer (3)
Německý středoškolský učitel, filozof, který se zabýval dějinami filozofie a dílem Immanuela Kanta. Publikace z oboru.
Více od autora
Karl von Wetzky (2)
Popularizátor historie. Autor publikací o záhadných úsecích historie.
Více od autora
Karl Ransberger (2)
Studoval ekonomii na Washingtonské univerzitě v Seattlu, kde navštěvoval také semináře z oboru biologie, diplom inženýra získal roku 1955 v Mnichově. Po dalších dvou letech studia na Vysoké škole technické ve Stuttgartu začal pracovat v Mnichově jako vedoucí obchodního úseku farmaceutické firmy, kterou později odkoupil a stal se jejím jediným majitelem. V letech 1958 – 1961 pokračoval na mnichovské univerzitě ve studiu biologie. Od roku 1959 do roku 1976 úzce spolupracoval s dr. Maxem Wolfem, zakladatelem systémové enzymoterapie, na otázkách spojených s výzkumem a prosazováním tohoto lékařského oboru. Z malé firmy MUCOS, která původně vyvíjela vitaminové emulze, vybudoval prosperující farmaceutický podnik s pobočkami doma i v zahraničí.
Více od autora
Karl Philipp Moritz (3)
Karl Philipp Moritz byl německý spisovatel, estetik, editor a esejista hnutí Sturm und Drang. Měl zásadní vliv na formování německého preromantismu. Byl členem obou berlínských akademií.
Více od autora
Karl Peter Buttler (1)
Studoval ve Frankfurtu a v Mnichově biologii a chemii a promoval v roce 1967 v oboru systematická botanika. Během četných výzkumných cest po celé Evropě a jihovýchodní Asii se zabýval orchidejemi a jinými cévnatými rostlinami. Poté co pracoval několik desetiletí v několika výzkumných ústavech je dr. Buttler dnes činný na volné noze především jako znalec v ochraně přírody.
Více od autora
Karl König (3)
Rakouský pediatr židovského původu, věnoval se výchově postižených dětí. Zakladatel Camphillské komunity pro postižené. Působil nejdříve v Rakousku, poté především v Anglii .
Více od autora
Karl Jakob Hirsch (2)
Německý výtvarník a spisovatel židovského původu. Významný představitel expresionistického umění.
Více od autora
Karine Lambert (2)
Karin Lamber je belgická fotografka. Její snímky jsou plné emocí, radosti, křehkosti, pravdivosti. Miluje knihy a vždy snila o tom, že jednou také napíše knihu. Ale ať fotografuje, nebo píše, vždy zachycuje to, co se jí bezprostředně týká. Její prvotina Dum žen bez mužů jí v roce 2014 vynesla cenu Prix Saga Café za nejlepší belgický literární debut. Vzápětí byla přeložena do řady jazyků. V letošním roce jí vyšla druhá kniha s názvem Eh bien dansons maintenant! . Karine Lambert žije v Bruselu.
Více od autora