45841–45900 z 158467 Autoři
Lajla (3)
Více od autora
Ladislava Eiblová (3)
PaedDr., pedagožka, autorka učebnic matematiky pro základní školy.
Více od autora
Ladislav Ženíšek (1)
Ladislav Ženíšek byl český fotbalový obránce, reprezentant a později trenér. Svou fotbalovou kariéru začal v SK Pardubice, odkud se v roce 1924 dostal do klubu FK Viktoria Žižkov. Poté byl angažován v zámoří v Spartě Chicago, odtud se vrátil roku 1929 na Žižkov. Téhož roku přestoupil do prvoligového týmu SK Slavia Praha Odehrál 22 reprezentačních utkání za národní tým, kde debutoval v roce 1926. Prosadil se až později. Byl členem československého mužstva na Mistrovství světa ve fotbale 1934 a nejlepším zadákem celé soutěže. Tehdy mu bylo 30 let a byl tak nejstarším hráčem celého mistrovství. Byl hráčem důrazným až tvrdým a temperamentním. Po skončení aktivní fotbalové kariéry se věnoval mládeži a trenérské práci. Trénoval 15 různých týmů. Zemřel po delší nemoci dne 14. května 1985.
Více od autora
Ladislav Zeman (2)
Narozen 3.11.1947 ve Šlapanicích u Brna. Prof., Ing., CSc. Zootechnik. Práce z oboru výživa zvířat, výroba krmiv, technika krmení zvířat.
Více od autora
Ladislav Zápotocký (3)
Ladislav Zápotocký, pseudonym Budečský, druhý pseudonym Mikuláš Haštalský, byl český novinář a politik, průkopník socialismu a spoluzakladatel české sociálnědemokratické strany. Byl otcem pozdějšího československého prezidenta Antonína Zápotockého. Ladislav Zápotocký se narodil v Praze, v Haštalské ulici, pokřtěn byl v kostele sv. Haštala. Jeho otec Antonín Zápotocký zemřel 10. června 1853 a matka Anna se znovu vdala za Antonína Jiskru. Ten byl Ladislavovým kmotrem a též v roce 1853 ovdověl; z prvního manželství měl, jako Anna Zápotocká, jedno dítě a společně měli manželé Jindrovi další tři děti. S nevlastním otcem, který ho přivedl k zájmu o vzdělání, měl Ladislav dobrý vztah. Po dokončení obecné školy se vyučil krejčovským dělníkem. V jednadvaceti letech se Ladislav Zápotocký začal angažovat v otázkách dělnického hnutí. V roce 1873 spoluzaložil Vzdělávací besedu dělníků krejčovských, která existovala do zákazu v roce 1877. V roce 1873 se též stal redaktorem čtrnáctideníku Dělnické listy. Ve stejném roce ale redakci opustil a s dalšími socialisticky smýšlejícími redaktory založil periodikum Budoucnost. Často též přispíval do socialisty později obnovených Dělnických listů. Články v Budoucnosti a Dělnických listech podepisoval pseudonymem L. Budečský. Podle nekrologu v Dělnických novinách měl za tuto práci plat tři zlaté týdně. 28. září 1876 se Ladislav Zápotocký zúčastnil založení české zemské organizace rakouské sociální demokracie a byl zvolen do jejího užšího vedení. 7. dubna 1878 se v hostinci U Kaštanu v Břevnově konal tzv. Břevnovský sjezd. Na sjezdu byla ustavena Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku, Josef Boleslav Pecka a Ladislav Zápotocký byli hlavními osobnostmi tohoto sjezdu. Vznikla tak zvláštní organizace českých sociálních demokratů v rámci celorakouské sociálně demokratické strany. Krátce poté bylo zahájeno policejní vyše...
Více od autora
Ladislav Zajíček (1)
Ladislav Zajíček byl hudebník, novinář, spisovatel, osobnost českého internetu a propagátor počítačů. V roce 1977 založil Sekci mladé hudby , vedl časopis Kruh, vydával knihy s hudební tematikou, pořádal koncerty, přednášky, kurzy, videoprojekce a další. Oblíbeným místem byla Baráčnická rychta v Praze na Malé Straně. Po zákazu SMH v roce 1985 se Ladislav Zajíček začal věnovat počítačům . Po roce 1989 založil a vedl časopis Bajt, později internetový magazín News on 'Net . Díky internetu také po 25 letech vypátral svoji dceru žijící v Americe.
Více od autora
Ladislav Zadrobílek (1)
Ladislav Zadrobílek byl spisovatel a válečný pilot Royal Air Force. Jako vojenský pilot působil v Československé armádě u 1. pluku, 32. letky v Hradci Králové do zániku Československé armády. Po obsazení Československa a vzniku protektorátu byl zařazen do cizinecké legie, odkud uprchl a nechal se nasadit v Britské armádě a Francouzské armádě. Válku přežil. Ladislav Zadrobílek vydal knihu Moje cesta k Royal Air Force. V ní popisuje jak vypadal jeho útěk z Protektorátu Čechy a Morava, život v cizinecké legii a jak byl nasazen v Britské a Francouzské armádě.
Více od autora
Ladislav Vojáček (3)
Ladislav Vojáček je právník a vysokoškolský pedagog, zabývající se dějinami práva. V roce 1975 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Na základní vojenskou službu nastoupil k pohraniční stráži a byl převelen na třetí fakultu VŠ SNB v Holešově , kde působil jako asistent a vyučoval historickoprávní předměty. V letech 1978 až 1979 absolvoval externí kurs pedagogiky a psychologie na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1979 obhájil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze rigorózní práci věnovanou problematice stanovení československých státních hranic a byl mu udělen titul JUDr. V roce 1981 zahájil v Praze externí studium vědecké aspirantury a po obhájení kandidátské disertační práce na téma ochrany státních hranic po roce 1945 mu byla v roce 1986 udělena vědecká hodnost kandidáta právních věd v oboru dějiny státu a práva. Po přemístění holešovské fakulty do Bratislavy přešel na druhou fakultu VŠ SNB do Prahy, kde v dalších letech působil na Katedře dějin státu a práva jako odborný asistent. Po listopadu 1989 pracoval na Institutu pro výchovu a vzdělávání Federálního ministerstva vnitra a na Střední odborné škole Federálního policejního sboru. V roce 1992 byl přijat na Katedru dějin státu a práva Univerzity Komenského v Bratislavě jako odborný asistent. Tam se v roce 1996 habilitoval s prací o německém celním právu v 19. století. Zároveň působil i na Právnické fakultě MU v Brně, kde později začal pracovat na plný úvazek. V V letech 2008-2019 byl vedoucím katedry dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V roce 2010 byl na Univerzitě Karlově jmenován profesorem právních dějin. Od roku 2004 působil také na Fakultě práva soukromé Bratislavské vysoké školy práva . Ladislav Vojáček byl členem KSČ a ČSTV. V současnosti zastává funkci člena Vědecké rady Právnické fakulty MU. V období socialismu se ...
Více od autora
Ladislav Vízek (1)
Ladislav Vízek je český fotbalista, který reprezentantoval bývalé Československo v letech 1977 – 1986, odehrál 55 utkání, v nichž dal 13 branek. Je držitelem zlaté olympijské medaile z roku 1980 a bronzové medaile z ME 1980, účastníkem MS 1982. Je členem Klubu ligových kanonýrů . Je odchovancem TJ Čechie Hlušice a v dorosteneckém věku působil v klubu Jiskra Nový Bydžov. Většinu své kariéry strávil v Dukle Praha v letech 1975 – 1985. Za Duklu odehrál 321 zápasů. Pouze v jejím závěru působil v zahraničí, a to ve francouzském klubu AC Le Havre v letech 1986 – 1988, v jehož dresu odehrál 61 střetnutí a vsítil 11 gólů. Po ukončení vrcholové činnosti hraje stále v nižších soutěžích, působí jako funkcionář a aktivní komentátor fotbalového dění. Registrovaný je v klubu SK Černolice. Stal se známým jako fotbalový bavič. Manželem jeho dcery Pavlíny je bývalý fotbalista Slavie Praha, Racingu Lens, FC Liverpool a Girondins Bordeaux Vladimír Šmicer; vicemistr Evropy z roku 1996. Jeho bratr Milan Vízek hrál v lize za Teplice. V roce 2016 se zúčastnil taneční soutěže StarDance, kde tančil s Evou Krejčířovou. V březnu 2020 se nakazil covidem-19, ze kterého se později uzdravil.
Více od autora
Ladislav Vacina (2)
Už dvacet let uplyne v červnu od předčasné smrti knihovníka, bibliografa, publicisty, ale i básníka – nezapomenutelného Ládi Vaciny. Působil v náchodské okresní knihovně a pak v hradecké vědecké knihovně, kde vedl bibliografické oddělení. Ačkoli se nedožil ani padesátky, vytvořil pozoruhodné dílo. Jeho vlastní bibliografie zaznamenává téměř dva tisíce položek. Publikoval v tisku celostátním i regionálním, ve sbornících, ale vydal i řádku titulů knižních. Intenzivní zájem věnoval bratřím Čapkům. Připomeňme knihu vzpomínek na ně – Jeden i druhý – představující cenné materiály k jejich životu. Jejich shromáždění bylo mravenčí prací erudovaného bibliografa. Jeho velkou zásluhou bylo zorganizování velké čapkovské konference v Hradci Králové v lednu 1990. V hektické době, kdy pražská „velká“ konference byla odvolána, prosadil Vacina se svými spolupracovníky, že hradecká konference bude. Sešla se na ní plejáda čapkovských znalců, o čemž svědčí vydaný sborník z ní, rovněž zásluha Vacinova. Byla to, bohužel, jedna z jeho posledních velkých aktivit. Láďa Vacina byl i básník. Jeho verše evokují místa našeho kraje, poznamenaná velkými tvůrci, i díla výtvarná. K těm patří např. skupina básní nazvaná Paleta Josefa Čapka. Výběr z Vacinových veršů vydala před lety hradecká vědecká knihovna s názvem Ex libris.
Více od autora
Ladislav Urban (2)
Narozen 26.6.1906 v Praze, zemřel v červnu 1987. Úředník, básník, malíř, ilustrátor.
Více od autora
Ladislav Tichý (3)
Ladislav Tichý je český římskokatolický teolog, duchovní, kanovník olomoucké metropolitní kapituly a profesor novozákonní biblistiky na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po absolvování teologické fakulty v Litoměřicích získal tamtéž v roce 1984 doktorát teologie. Učil nejprve na teologické fakultě v Litoměřicích, od roku 1990 na teologické fakultě v Olomouci. Roku 1992 habilitován na s účinností od 1. března 1993. V roce 2005 byl jmenován profesorem. V letech 1991-1997 byl děkanem fakulty.
Více od autora
Ladislav Smatana (2)
Slovenský autor publikací o pěstování a zpracování drobného ovoce.
Více od autora
Ladislav Rendoš (2)
Narozen 9. 10. 1924 v Dúbravce, okr. Spiš. Nová Ves, zemřel 1992. Práce z oboru ekonomiky.
Více od autora
Ladislav Reitmayer (2)
Narozen 9.5.1916 v Hluboké. PaedDr., CSc., docent fakulty tělesné výchovy a sportovních her University Karlovy v Praze. Práce v oboru.
Více od autora
Ladislav Reiss (2)
Narozen 24.6.1902 v Divíně u Lučence, zemřel 1983. Ing., profesor, vedoucí katedry energetiky Vysoké školy technické. Práce v oboru elektrotechniky.
Více od autora
Ladislav Reinprecht (2)
Prof. Ing., CSc., autor publikací z oboru stavebnictví, zabývá se stavbami ze dřeva, dřevěnými konstrukcemi, ochranou dřeva a rekonstrukcí starých dřevěných objektů.
Více od autora
Ladislav Popluhár (2)
Slovenský autor prací z oblasti veterinářství a publikace o jízdě na koni, Doc. MVDr. CSc.
Více od autora
Ladislav Polak (2)
Autor publikací na téma exémy a péče o pleť, publikoval v polovině 20. století.
Více od autora
Ladislav Pokorný (1)
Narozen 29.12.1913 ve Chvaleticích u Pardubic. Učitel, historický spis, román.
Více od autora
Ladislav Plechatý (2)
Narozen 14.6.1894 ve Vskytné u Pelhřimova, zemřel 7.2.1965 v Praze. Redaktor, básník, publista, překladatel z němčiny a angličtiny.
Více od autora
Ladislav Plánka (1)
Narozen 9.10.1951 v Šumperku. RNDr., CSc., kartograf, vysokoškolský pedagog, odborné práce z fyzické geografie a kartografie, specializace na meteorologii a klimatologii, dálkový průzkum.
Více od autora
Ladislav Pitner (3)
Narozen 1948. Ing., ekonom, autor prací z oboru daní a daňového účetnictví.
Více od autora
Ladislav Pekárek (2)
Narozen 1959 v Bohumíně. Stavební inženýr a neprofesionální fotograf.
Více od autora
Ladislav Paule (3)
Narozen v r. 1947 v Doľanech pri Častej . Slovenský profesor, lesnický výzkumný pracovník, zaměřuje se na genetiku a šlechtění lesních dřevin, genetiku lovné zvěře a volně žijících živočichů, fotograf.
Více od autora
Ladislav Novotný (3)
Ladislav Novotný sa narodil 12. novembra 1901 v Prahe. Po absolvovaní obchodnej akadémie v Prahe sa presídlil v roku 1920 do Bratislavy a prijal miesto bankového úradníka v Slovenskej banke. Pracoval v nej až do roku 1939, s prerušením, ktoré mu vyniesol jeho postoj v politických a sociálnych zápasoch vtedajšej spoločnosti. Od roku 1940 sa stal Ladislav Novotný ekomickým pracovníkom úč. spol. Tvorba . V roku 1946 bol osobným tajomníkom povereníka vnútra. Po čase prešiel na úsek stavebníctva ako ekonóm Štátnej stavebnej spoločnosti Obnova v Bratislave. Neskôr pracoval na významných postoch v Oblastnej správe Československých stavebných závodov, v Oblastnom ústave Investičnej banky, na Povereníctve stavebníctva a svoju profesionálnu dráhu ukončil v roku 1978 v Pozemných stavbách Bratislava. Popri zamestnaní prednášal na stavebnej fakulte na Slovenskej vysokej škole technickej pre odbor účtovníctva. Zomrel v Bratislave v deň svojich narodenín 12. novembra 1981 vo veku 80 rokov. V období rokov 1939 - 1945 bol Ladislav Novotný autorom väčšieho počtu odborných článkov v časopise Slovenský filatelista. V tom istom období sa značnej obľube tešili jeho katalógy slovenských poštových známok . V období rokov 1946 - 1952 redigoval Ladislav Novotný časopis Filatelista. Počas svojho plodného filatelistického životas vydal Ladislav Novotný viacero katalógov a príručiek
Více od autora
Ladislav Navrátil (1)
Narozen 27.6.1892 v Nákle, zemřel 24.12.1980 v Praze. JUDr., redaktor, práce z Hanácka, ekonomické práce.
Více od autora
Ladislav Miček (3)
Narozen 28. 5. 1960 v Rychnově nad Kněžnou. Středoškolský učitel, zabývá se výrobou a prodejem audiovizuálních učebních pomůcek, autor vlastivědné publikace a historických románů s detektivní zápletkou.
Více od autora
Ladislav Malý (2)
Narozen 17.3.1862 v Příbrami, zemřel 4.3.1956 tamtéž. Učitel, próza, literatura pro mládež, redaktor, turistické průvodce.
Více od autora
Ladislav Lajcha (1)
Ladislav Lajcha po štúdiách divadelnej vedy na DAMU v Prahe pôsobil ako redaktor v rozhlase, v denníkoch Smena a Pravda a ako kritik spolupracoval s viacerými časopismi. Stál pri počiatkoch Divadelného ústavu v Bratislave , od roku 1970 až do roku 2003 pracoval v Umenovednom ústave SAV. Okrem odborných statí aj pre zahraničné časopisy publikoval obsiahlu historiografickú prácu najskôr ako účelový náklad v rokoch 1971–1975 Zápas o zmysel a podobu SND I–III, ktorá knižne vyšla v Divadelnom ústave roku 2003: Zápas o zmysel a podobu SND 1920–1938 a Divadlo v rokoch vojny 1939–1945. Dokumenty SND ; Súčasná slovenská scénografia ; monografie o scénografoch: Helena Bezáková , František Tröster a Ladislav Vychodil . K dielu tohto scénografa z pohľadu vzájomnej spolupráce a inšpirácie s režisérmi sa znovu vrátil v monografii Ladislav Vychodil, ktorú vydal Divadelný ústav s vydavateľstvom Slovenský Tatran.
Více od autora
Ladislav Kurka (3)
PhDr. Ladislav Kurka je absolventem studia knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Svou profesní kariéru započal v roce 1956 v Ústředním domě armády, kde měl na starosti rozvoj vojenských osvětových knihoven. V roce 1970 musel z politických důvodů ze svého místa odejít. Zakotvil v Městské knihovně v Praze, kde se později stal vyhledávaným a oceňovaným pracovníkem na úseku výstavby pražské sítě knihoven. Má lví podíl na realizaci úspěšné rekonstrukce budovy ústřední knihovny na Mariánském náměstí . Zasloužil se o rekonstrukci a modernizaci velkého počtu poboček Městské knihovny v Praze. Problematikou architektury, výstavby a zařízení knihoven se soustavně zabývá a o této problematice přednáší na Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze a v Kabinetu knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Rozsáhlá je i jeho odborná publikační činnost. Je spoluorganizátorem olomouckých setkání knihovníků s architekty, známých seminářů Knihovna a architektura . Podílí se na přípravě nové budovy pro STK - Národní technické knihovny. Je konzultantem pro mnoho rekonstrukcí a novostaveb českých knihoven včetně členství v porotách architektonických soutěží. PhDr. L. Kurka se zúčastnil ustavení a působení Svazu knihovníků a informačních pracovníků v letech 1968 až 1970, byl redaktorem jeho prvního Bulletinu. Tuto funkci ochotně převzal i po znovuobnovení SKIP v roce 1990, resp. v roce 1992. Bulletin SKIP pod jeho vedením vstupuje již do svého sedmnáctého ročníku. Od 3. ročníku zavedl vydávání zvláštních čísel Bulletinu SKIP věnovaných knihovnictví v zahraničí. Do současné doby vyšlo již 14 zvláštních čísel. Edice Aktuality SKIP, v níž za jeho redakce vycházejí odborné publikace, čítá 23 svazků. Jako předseda ediční komise SKIP pozvedl publikační aktivity SKIP na vysokou úroveň. Je členem VV SKIP, do něhož byl opakovaně zvolen. Z mnoha mimopracovních aktivit dr. L. Kurky zmiňme aspoň to, že je ma...
Více od autora
Ladislav Kuncíř (3)
Ladislav Kuncíř byl český nakladatel v období mezi světovými válkami. Edice, které vydával, se vyznačují vzornou a při tom jednoduchou úpravou grafickou a velmi dobrým tiskem. Vydával básnická a literární díla jak klasiků tak začínajících literátů. Zvláštní pozornost pak věnoval církevním myslitelům, bohoslovcům a českému baroknímu písemnictví. Ladislav Kuncíř miloval českou řeč a její krásu a tak zasvětil svůj život knize, pro knihu trpěl a zemřel. Kuncířovo nakladatelství bylo významným kulturním činitelem, ne sice rozsahem, ale nesporně kvalitou díla. Jeho devizou bylo vydávat jen díla hodnotná, protože považoval obohacení národní kultury za čestnější a přednější než obohacení vlastní. Výrazem těchto snah bylo i heslo, které si zvolil do znaku, když se osamostatnil a založil vlastní nakladatelství. Všechny knihy jím vydané nesou znak kozoroha ve skoku s nápisem Non deserit alta - neopouští výšiny. Ladislav Kuncíř se vyučil knihkupcem v Jičíně v knihkupectví u Josefa Zajíčka v době od ledna 1905 až do října 1907. Poté získává místo pomocníka v nově zakládaném knihkupectví v Mostě „Severočeské menšinové knihkupectví“. Další štace byla v Prostějově a od listopadu 1910 v Olomouci, kde se seznámil i s Františkou Othovou, která se stala v červnu 1912 jeho ženou. Měl s ní celkem 5 dětí a byli spolu až do konce života. V květnu 1915 musel narukovat a válku po výcviku strávil na ruské frontě. I na frontě sledoval kulturní dění, neboť mu jeho žena a přátelé posílali pravidelně kulturní časopisy a občas i knížky. Z 1. světové války se vrací s jasným přesvědčením stát se českým nakladatelem. Po příchodu do Prahy nastoupil v roce 1919 už jako vedoucí knihkupectví nově vytvořené Československé strany lidové. Prodejna knihkupectví se nacházela ve Schwarzenberském paláci ve Spálené ulici s domovním znamením „U zlatého klasu“. Odtud vzniklo označení knihkupectví, které se užívalo ještě v roce 1990, naposledy v ulici Na Příkop...
Více od autora
Ladislav Kubík (2)
Ladislav Kubík byl česko-americký hudební skladatel, známý svým přínosem soudobé vážné hudbě. Narodil se v Praze v Československu a hudební vzdělání získal na pražské Akademii múzických umění, kde studoval skladbu. Jeho tvorba se vyznačuje hlubokým porozuměním hudební struktuře a osobitým stylem, který v sobě integruje prvky různých vlivů, včetně těch, které pocházejí z jeho českého dědictví.
Více od autora
Ladislav Křenek (1)
Český akademický sochař a designér. Narozen 1962 ve Veselí nad Moravou.
Více od autora
Ladislav Khás (2)
Scénárista a spisovatel v jedné osobě. Sepsal, mimo jiné scénář k filmu Z růže kvítek, který zrežíroval František Čáp.
Více od autora
Ladislav Kesner (3)
Narozen 27.3.1961 v Praze. PhDr., historik umění a muzeolog, sinolog, autor řady výstav a expozic, také odborných studií o problematice muzeologie v digitální době.
Více od autora
Ladislav Keller (3)
Narozen v roce 1959 v obci Moravec na Žďársku. Ing., pilot, autor prací o letectví.
Více od autora
Ladislav Kabelka (3)
Narozen 11. 2. 1972 v Třebíči. MUDr., internista, geriatr . Publikace z oboru.
Více od autora
Ladislav Jouza (2)
JUDr. Ladislav Jouza je advokát, rozhodce pracovních sporů podle oprávnění Ministerstva práce a sociálních věcí, spoluautor zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti a dalších pracovněprávních předpisů, autor řady publikací z oblasti pracovního práva, za rok 2016 získal titul právník roku v oboru pracovního práva. Od ukončení studia na Právnické fakultě UK až do současnosti stále činný na úseku pracovního práva. Po působení v odborové legislativě a poradenství, přešel do pracovněprávního úseku Ministerstva práce a sociálních věcí. Zde pracoval v odboru pracovněprávní legislativy a kolektivního vyjednávání. Legislativně se podílel na všech zásadních novelách pracovněprávních předpisů, zejména zákoníku práce, včetně předpisů o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, které byly uvedeným ministerstvem zpracovány a zákonodárnými orgány přijaty. V průběhu pracovní činnosti na MPSV byl členem pracovní komise Legislativní rady vlády. V současné době je členem komise MPSV k přijímání opatření proti nelegální práci cizinců a pracovní skupiny ministerstva k legislativním opatřením v agenturním zaměstnávání. Má širokou publikační a pedagogickou činnost v oblasti pracovního práva a personální práce. Napsal řadu odborných publikací, včetně komentářů k zákoníku práce, k zákonu o zaměstnanosti a k zákonům o mzdě a platu. Dále napsal několik metodických publikací z oboru pracovního práva, které byly určeny zejména mzdovým účetním, personalistům, bezpečnostním technikům i vedoucím zaměstnancům. Jde např. o publikaci Právní rádce mzdové účetní, Slovník pracovního práva, Vzory písemností ze zákoníku práce apod. S jeho publikační činností se setkáváme v podobě různých právních rad i metodických článků v právnických i neprávnických časopisech, jako jsou např. Právní rádce, Práce a mzda, Poradce podnikatele, Právo a zaměstnání, Průvodce pracovním právem atd. Na činnosti některých odborných právních časopisů se podílí rovněž jako člen redakční rady. ...
Více od autora