37441–37500 z 157340 Autoři
Antonio Gramsci (4)
Antonio Gramsci byl italský politik, publicista a marxistický filosof. Jako zakládající člen a vedle Amadea Bordigy, kterého vystřídal ve vedení, nejvýraznější osobnost Komunistické strany Itálie 20. let 20. století, byl dlouhodobě vězněn Mussoliniho fašistickým režimem. Ve svých pracích se zaměřil na analýzu kulturní a politické dominance, je proslulý svou koncepcí kulturní hegemonie jakožto prostředku udržování moci v kapitalistické společnosti. Patří k nejvýraznějším osobnostem marxistického myšlení. Gramsci se narodil v Ales na Sardinii . Byl čtvrté ze sedmi dětí nižšího úředníka Francesca Gramsci. Rodinné jméno odkazuje nejspíš k městu Gramsh v Albánii. Otcovy finanční problémy nutily rodinu k neustálému stěhování po Sardinii, až se konečně usadila v Ghilarze. V r. 1898 byl otec v pochybném procesu odsouzen za zpronevěru a uvězněn, což v rodině prohloubilo již tak značnou chudobu a donutilo malého Antonia opustit školu a vydělávat příležitostnou prací. To trvalo až do otcova propuštění v r. 1904. V dětství prodělal Antonio několik zdravotních potíží, z nichž nejhorším bylo poranění páteře, které vedlo k omezení růstu a shrbení postavy. Zdravotní potíže pak provázely Gramsciho po celý jeho život. Druhý stupeň školy dokončil Gramsci v Cagliari, kde bydlel se svým starším bratrem Gennarem. Ačkoli ten se stal jako bývalý voják militantním socialistou, Antoniovy sympatie měl v tehdy spíše sardinský nacionalismus jako odpověď na zbídačování místních zemědělců a horníků průmyslovým severem. Antonio Gramsci dostal v r. 1911 stipendium na Turínské univerzitě , kde se vrhl do četby a studia jazyků. Gramsci objevoval Turín v čase zvýšené industrializace, kdy fabriky jako Fiat a Lancia proletarizovaly příchozí z chudých zemědělských regionů, na vzestupu byly dělnické odbory a na obzoru první sociální bouře. Gr...
Více od autora
Antonín Vaněk (3)
Narozen 17. 5. 1932 ve Vysočanech u Blanska, zemřel 1996. PhDr., DrSc., sociolog zabývající se dějinami české sociologie. Docent v Ústavu marxismu-leninismu University Karlovy v Praze. Politický pracovník.
Více od autora
Antonín Sum (3)
Narozen 31.1.1919, zemřel 15.8.2006 v Praze. Účastník druhého odboje, tajemník Jana Masaryka, starosta Českého Junáka, soudní tlumočník, čestný předseda v Českém svazu bojovníků za svobodu.
Více od autora
Antonín Skrbek (4)
Narozen 8.10.1905, zemřel 30.7.1985. Ing.arch., dr., profesor dopravního stavitelství a vysoké školy železniční, práce z oboru.
Více od autora
Antonín Šilha (3)
Narozen 31. 5. 1885 ve Starém Podlesí u Příbrami, zemřel 15. 2. 1966 v Příbrami. PhDr., středoškolský profesor, autor jazykových učebnic, slovníků, pedagogických a politicko-historických prací, beletrista, překladatel z francouzštiny, ruštiny a esperanta.
Více od autora
Antonín Schönfeld (2)
Narozen 31. 3. 1869 ve Vraňanech, zemřel 12. 8. 1958 v Úvalech u Prahy. MUDr., RTDr., docent pro obor chov včel, publikace z oboru, též z oboru hydrobiologie. Zabýval se též chovem drobných hospodářských zvířat, hedvábnictvím, rybářstvím.
Více od autora
Antonín Santner (4)
Narozen 28. 8. 1889 v Kročehlavech, zemřel 11. 9. 1948 v Novém Městě nad Metují. Divadelní herec, reřisér, dramatik, autor divadelních her, pohádek, pro děti, oberetních libret, veseloher a historické hry.
Více od autora
Antonín Rükl (4)
Narozen 22.9. 1932 v Čáslavi, zemřel 11./12. 7. 2016 v Praze. Popularizátor astronomie, kartograf, věnoval se též vědecké ilustraci a fotografii.
Více od autora
Antonín Rambousek (3)
Narozen 6.9.1903, zemřel 31.12.1984. Typograf, externí učitel na grafické škole. Práce v oboru, publikoval též anglicky.
Více od autora
Antonín Rambousek (3)
Narozen 12.1.1872 v Novém Kníně, zemřel 20.11.1931 v Praze. Pedagog, redaktor časopisů Česká osvěta a Školská praxe, lidovýchovný pracovník. Práce v oboru.
Více od autora
Antonín Prchlík (3)
Narozen 3.6.1880 v Zásmukách. Středoškolský profesor, práce z oboru geologie.
Více od autora
Antonín Pavel (3)
Narozen 26. 10. 1887 v Kojetíně, zemřel 14. 9. 1958 ve Francii. Ing., státní úředník, zemědělský odborník, publicista. Práce v oboru, politické spisy, překlad z ruštiny.
Více od autora
Antonín Modr (3)
Antonín Modr byl český hudební vědec, skladatel a příležitostný dirigent. Začínal jako dělník a amatérský hudebník ve Strašicích na Rokycansku. Později hrál ve vojenských kapelách v italském Roveretu a v Rimavské Sobotě na Slovensku. Po první světové válce studoval na Pražské konzervatoři hru na housle u Rudolfa Reissiga a skladbu u Josefa Suka. V letech 1923–1927 byl violistou České filharmonie, poté hrál v orchestru Národního divadla a v letech 1934–1936 v Symfonickém orchestru pražského rozhlasu, který také příležitostně řídil. Vedl lidové umělecké soubory a byl sbormistrem pěveckého sdružení Lukes. Na konzervatoři vyučoval teoretické předměty a hru na kytaru a staré nástroje. V roce 1949 odešel do invalidního důchodu a pouze externě vyučoval na Vyšší hudebně pedagogické škole. Jeho skladatelské dílo na veřejnost příliš neproniklo. Velký význam však měly jeho teoretické práce. Kniha „Hudební nástroje“ vyšla v několika vydáních v tehdejším Československu i v zahraničí. V průběhu druhé světové války se věnoval téměř výhradně chrámové hudbě. Zkomponoval několik mší a jiných duchovních skladeb.
Více od autora
Antonín Minařík (1)
Narozen 14. 8. 1980. Ing., Ph.D., chemický technolog a vysokoškolský učitel, zaměřený na makromolekulární chemii a vliv samoorganizovaných procesů na polymerní materiály.
Více od autora
Antonín Lukeš (3)
Narozen 22. 4. 1901 v Praze, zemřel 15. 2. 1989 tamtéž. MUDr., primář otorinolaryngologie. Práce v oboru.
Více od autora
Antonín Lenz (3)
Antonín Lenz , byl český katolický kněz, pedagog v biskupském semináři v Českých Budějovicích, kanovník a probošt Vyšehradské kapituly, poslanec českého sněmu a panské sněmovny. Úzce spolupracoval s biskupem Jirsíkem, který ho inspiroval k dalšímu studiu teologie a literární tvorbě. Byl zakladatelem teologické antropologie, ve věroučných textech mj. hodnotil Jana Husa, Petra Chelčického a další náboženské myslitele a pod pseudonymem Jan Brázda ze Zlámané Lhoty polemizoval s proticírkevními názory Alfonse Šťastného. Jeho rodiče byli zaměstnáni na schwarzenberském panství, otec mu zemřel v útlém dětství. Navštěvoval německé a latinské školy, ale učil se i česky. V roce 1850 vstoupil do semináře v Českých Budějovicích, kde strávil čtyři šťastná léta. Na kněze byl vysvěcen 23. července 1854. a stal se nakrátko kaplanem v Jílovicích. Se svolením biskupa Jirsíka se zapsal na pražskou filosofickou fakultu, kde se připravoval na povolání učitele matematiky a fyziky. Kněžské povolání jej ale lákalo víc a zanedlouho se vrátil zpět do jižních Čech. Působil jako kaplan v Budislavi a Deštné, kde zastával většinu úkolů za místního nemocného faráře. Roku 1861 úspěšně absolvoval zkoušky na bohoslovecké fakultě v Praze a byl biskupem Jirsíkem jmenován členem katedry dogmatiky a patrologie v budějovickém semináři. S biskupem úzce spolupracoval, chodili spolu na procházky a diskutovali. V té době začal také literárně tvořit. Když Jirsík vyslovil obavy z šíření bezbožství mezi českou inteligencí , zareagoval Lenz napsáním několika brožur pod pseudonymem Jan Brázda ze Zlámané Lhoty, v němž tyto názory populární formou vyvracel z hlediska katolické církve. Vedle toho psal i odborné texty.. Ze sudetského Něm...
Více od autora
Antonín Krejčí (2)
Antonín Krejčí byl katolický kněz a vlastenec z doby národního obrození. Od roku 1837 dělal kaplana v katedrále svatého Mikuláše v Českých Budějovicích. Je spojován s nalezením zlomku staročeské epické básně Alexandreis a dalších cenných rukopisů. Znal se s pražskými představiteli národního obrození, zejména s Karlem Jaromírem Erbenem, kterého seznámil s českobudějovickým prostředím a kterému pomáhal v jeho studiu písemností, uložených v městském archivu a při sběru dokladů lidové slovesnosti v okolí Českých Budějovic. Byl spoluzakladatelem vlasteneckého spolku Slovanská lípa v Českých Budějovicích. Obdržel diplom Matice české. Za svou činnost v roce 1848 byl vězněn v Praze . Po propuštění byl přeložen do Jílovic, poté do Mrákova a nakonec do Folmavy. V Českých Budějovicích je po něm pojmenována ulice.
Více od autora
Antonín Koudelka (3)
Narozen 27. 2. 1856 v Rábu u Pardubic, zemřel 7. 6. 1905 v Praze. Profesor v Plovdivu v Bulharsku, česko-americký novinář, cestovatel, redaktor. Autor cestopisů a učebnic bulharštiny. Překladatel z ruštiny, bulharštiny, francouzštiny, angličtiny a dánštiny.
Více od autora
Antonín Konečný (2)
Narozen 17. 6. 1923 ve Šitbořicích, zemřel 12. 4. 2006. Ing., ekonom, specialista na vinohradnictví a vinařství, práce v oboru.
Více od autora
Antonín Kapek (2)
Narozen 6.6.1922 v Roudnici nad Labem, zemřel 23.5.1990 ve Svinné. Ing., docent, komunistický politik, literatura z oboru strojírenství.
Více od autora
Antonín Jaroš (4)
Antonín Jaroslav Liehm je český filmový a literární kritik, publicista, československý komunistický politik a reformní politik. Proslavil se především jako zakladatel mezinárodní kulturní revue Lettre Internationale, kterou vydává od roku 1984 v exilu v Paříži. A. J. Liehm se narodil v Praze. V roce 1946 založil s E. F. Burianem týdeník Kulturní revue. V roce 1949 bylo vydávání týdeníku zastaveno a Liehm začal pracovat v Našem vojsku, v ČTK a na Ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 1961 se podílí na vedení Literárních novin. Po srpnu 1968 odchází do Paříže a vyučuje na univerzitách v Paříži, New Yorku, Philadelphii a Londýně. V Paříži začal v roce 1984 vydávat časopis Lettre internationale. Přeložil do češtiny romány Aurelián, Basilejské zvony a Cestující z Imperialu , výbor z literárněkritických a teoretických statí Básník a skutečnost a sborník Dramata . Po sametové revoluci byl členem redakční rady týdeníku Česko–slovenské Mosty a je předsedou redakční rady Listů. Podle stránek www.cibulka.net i podle stránek www.mvcr.cz byl agentem a tajným spolupracovníkem StB.
Více od autora
Antonín Jareš (2)
Narozen už nemístně dávno a následkem brzy pak nastalých časů k životu až nechtěně pestrému. Nedlouho po rudém Únoru odešen od Vysokého učení k budování socializmu lopatou, než se mu po čase podařilo vsoukat se alespoň k řemeslu automontéra. Od toho se po dalším čase vetřel až k existenci ve výzkumu motorových vozidel, sice náramně zajímavé, ale politicky právě tak vratké, ze které se mu ještě před příchodem bratrských armád zdařilo radši se přemístit do bezpečnějších krajin. Tam se až v Torontu uchytil u všelijakého výzkumnictví, než mimo do odborných a krajanských periodik začal psát doopravdy ve věku už dostatečně zralém. Jeho první knížka vyšla v r.1989 ve Škvoreckých nakladatelství 68 Publishers, druhá v nakl. Baronet 2006, třetí 2010 v nakl. Akcent, kde je i čtvrtá přítomně ve smlouvě k vydání. Ale protože už jen nemnoho času a energie mu zbývá k dalšímu zápolení s nakladatelským byznysem, rozhodl se publikovat zbývající spisy elektronicky. Dva z nich tu právě vycházejí a mělo by dojít ještě na tři další.
Více od autora
Antonín Hejna (3)
Antonín Hejna byl významný český archeolog a jedna ze zakladatelských osobností archeologie středověku. Vystudoval latinu, češtinu, klasickou archeologii a dějiny umění na Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Akademický titul doktora filozofie získal v roce 1952. V letech 1952–1983 pracoval v Archeologickém ústavu Akademie věd, kde v roce 1962 získal akademickou hodnost kandidát věd. Věnoval se předstihovým a záchranným archeologickým výzkumům, výzkumům středověkých hradů, tvrzí, zemanských dvorů, měst, vesnic, kostelů nebo sklářských hutí. K významným zkoumaným objektům patří například zřícenina hradu Vízmburk nebo města Cheb a Tábor. Napsal a vydal několik odborných i popularizačních knih. Je autorem mnoha desítek vědeckých statí v časopisech či sbornících.
Více od autora
Antonín Hartmann (2)
Narozen 14. 1. 1910 v Hněvošicích, zemřel 22. 12. 2001 v Brně. PhDr., CSc., klasický filolog, překlady z latiny, stati o odborné latinské terminologii lékařské a právnické.
Více od autora
Antonín Gindely (4)
Narozen 3. 9. 1829 v Praze, zemřel 24. 10. 1892 tamtéž. PhDr., historik, středoškolský pedagog, univerzitní profesor, knihovník, zemský archivář.
Více od autora
Antonín Gála (4)
Narozen 8.5.1905 v Násedlovicích u Kyjova, zemřel v červnu 19 97. Učitel, redaktor, literatura pro děti, turistická a vlastivědná literatura z Brněnska a Hodonínska, památník popravených školských pracovníků z Moravy a Slezska.
Více od autora
Antonín Frank (2)
Narozen 4.7.1892 v Klatovech, zemřel 4.8.1929 v Bratislavě. MUDr., profesor anatomie, literatura z oboru.
Více od autora
Antonín Ešner (4)
Narozen 12.1.1956 v Kroměříži. Ing., básník, též autor povídek s mysliveckou tematikou. Syn politického vězně Miloše Ešnera.
Více od autora
Antonín Ederer (2)
Narozen 1942. Pedagog, historik, archivář, práce o historii Prahy.
Více od autora
Antonín Dyk (3)
Narozen 5.3.1871 v myslivně Harabásce u Stříbra, zemřel 29.7.1952 v Brně. Ing., profesor ochrany lesů a myslivosti, literatura z oboru.
Více od autora
Antonín Bubeník (3)
Narozen 2.3.1913 v Jevíčku, zemřel 4.2.1995 v Kanadě. Český zoolog a myslivecký výzkumník, publicista, původním zaměřením chemik, vysokoškolský pedagog. Později působil ve Švýcarsku, od 70. let v Kanadě.
Více od autora
Antonín Beneš (4)
Prof. Ing. Dr. techn. Antonín Beneš byl český elektrotechnický inženýr, profesor na Českém vysokém učení technickém a také autor odborných publikací o kovech. Zdroje: a) aleph.nkp.cz b) Mechanická technologie II.
Více od autora
Antonín Bebr (2)
Narozen 22.2.1877 v Praze, zemřel 21.11.1940 v Praze. Soudní rada, prózy a básně.
Více od autora
Anton Štefánek (3)
Študoval vo Viedni históriu, filozofiu a geografiu, štúdium dokončil neskôr v Bratislave. Už v predvojnovej Viedni sa zapájal do činnosti slovenských akademických spolkov a politických skupín, publikoval články o slovenskej otázke, kontaktoval sa so zahraničnými intelektuálmi , cez ktorých ovplyvňoval zahraničnú verejnú mienku o Slovensku. Ideovo bol blízky hlasistom a bol výrazne ovplyvnený myslením Tomáša Garrigua Masaryka. Ako jeden z prvých slovenských politikov začal preferovať česko-slovenskú národnú jednotu, ešte dávno pred vznikom Česko-Slovenska. V prvej republike nadviazal na túto činnosť v praktickej politike a publicistike. Bol členom agrárnej strany, ktorú reprezentoval ako poslanec Národného zhromaždenia, krátko aj vo vláde ako minister školstva a národnej osvety. V publikačnej činnosti obhajoval ideu československého politického národa, pričom akceptoval určité kultúrne a jazykové rozdiely medzi Slovákmi a Čechmi. Snažil sa formovať slovenskú sociológiu ako vedný predmet. Od roku 1937 bol profesorom aplikovanej sociológie na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. V rokoch 1945 až 1946 bol jej rektorom. Po roku 1949 bol donútený odísť do ústrania a bol perzekvovaný.
Více od autora
Anton Dubec (3)
Narozen 3.2.1906 v Šuji u Žiliny, zemřel 29.6.1975 v Bratislavě.Slovenský matematik.
Více od autora
Anton Blaha (4)
Slovenský právník zaměřený na občanské, pracovní a trestní právo, autor prací z oboru.Také publicista se zaměřením na oblast kultury a umění.
Více od autora
Antoinette Savill (2)
Anglická autorka kuchařských knih pro alergiky, celiaky a astmatiky a poradkyně v oblasti potravinové intolerance. Dříve též majitelka cateringové firmy.
Více od autora
Antoine Bello (3)
Antoine Bello je francouzsko-americký spisovatel a podnikatel, žijící v USA a píšící francouzsky. Má dvě občanství, americké a francouzské. Narodil se 25. března 1970 v Bostonu francouzským rodičům. Jeho vzdáleným příbuzným je francouzský spisovatel Marcel Aymé. Mládí strávil ve Francii, studoval obchodní vědy na Hautes études commerciales de Paris , kde v roce 1991 promoval. Ještě na studiích založil firmu Hors Ligne, zabývající se administrativními a právními službami. Vedení této úspěšné firmy, která byla později přejmenována na Ubiqus se věnoval 15 let. V roce 2007 založil Rankopedii, webové stránky, zabývající se tvorbou statistik a žebříčků z různých oborů lidské činnosti. Kromě Francie a USA procestoval i Japonsko a Švédsko. Od roku 2002 žije se ženou a dětmi v New Yorku. V roce 2007 podpořil kandidaturu Nicolase Sarkozyho na úřad francouzského prezidenta. Literární kariéru zahájil v roce 1996 sbírkou povídek Les Funambules . V roce 1998 následoval detektivní příběh z fiktivního prostředí profesionálních hráčů puzzle s názvem Éloge de la pièce manquante . V roce 2007 publikoval první ze zatím tří mysteriózních románů Les Falsificateurs . V roce 2009 následoval druhý s názvem Les Éclaireurs a v roce 2015 zatím poslední Les Producteurs . Hlavní postavou románů je mladý Islanďan Sliv, který po ukončení studia geografie nastoupí v Reykjavíku jako projektový manažer u firmy zabývající se environmentálním poradenstvím. Záhy ale zjistí, že firma jen poskytuje krytí mezinárodní tajné organizaci, Konsorciu pro falzifikaci reality , pro niž pracuje i jeho šéf Gunnar. Rozhodne se přijmout podmínky, které mu Gunnar nabídne a stává se agentem společnosti, která falšuje realitu, doplňuje bílá místa v historii a vytváří mýty. Zpočátku si myslí, že jde jen o jakousi intelektuální hru, ale časem pocítí její nečekané důsledky. Snaž...
Více od autora