36301–36360 z 157327 Autoři
Emilie Richards (3)
Americká autorka romantických a detektivních příběhů. Původním povoláním rodinná terapeutka.
Více od autora
Émilie Carles (1)
Emilie Carles se narodila do rodiny drobných zemědělců v horské vesnici. Měla pět bratrů a sester. Provoz farmy vyžadoval hodně práce na malé množství produkce. Její matka zemřela při práci. Emily měla plán: stát se učitelkou. V roce 1916 odjela do Paříže, pokračovat ve studiu a získat učitelské osvědčení. O několik let později ji byla diagnostikována tuberkulóza a musela se vrátit do čistého vzduchu svých milovaných hor. Poté učila na různých školách v primitivních materiálních podmínkách. V roce 1927 se setkala s Jean Carlesem, svým budoucím partnerem, byl to liberál, pacifista a volnomyšlenkář .
Více od autora
Emilie Bláhová (1)
Narozena 13. 6. 1931 v Praze, zemřela 9. 10. 2016. PhDr.,CSc., promovaná filoložka, autorka a překladatelka z oboru slavistiky.
Více od autora
Emil Trojan (3)
Narozen 26. května 1947 v Pastvinách. Rodiče pracovali v koloniálním obchodu v obci, později jako dělníci ve dřevozpracující továrně "Lyra" v Lichkově. Pochází ze tří dětí základní školní docházku absolvoval ve dvoutřídní škole v Pastvinách, od šesté do deváté třídy pak v Klášterci nad Orlicí. V první polovině šedesátých let navštěvoval Odborné učiliště v Pardubicích, kde do r.1972 pracoval jako provozní chemik ve VCHZ Pardubice-Semtín v provozech na Výrobu výbušnin v roce 1972 se přestěhoval do Těchonína, kde začal pracovat ve Vojenském výzkumném a doškolovacím ústavu VLA-JEP Hradec Králové. Po dobu dvaceti let zde zastával funkci vedoucího technika sekce na výzkum infekčních aerosolů v současné době pracuje jako chemický laborant a ekonom Vojenské stavební a ubytovací správy Pardubice v Provozním středisku v Těchoníně otec čtyř dětí zájmy: turistika, cestování, novodobá vojenská historie v letech 1933-1945 se zaměřením na pohraniční opevnění budované v letech 1936-1938 autor knih: Betonová hranice I.; Betonová hranice II.; Pastviny. Historie a současnost; Tak přísahali
Více od autora
Emil Smetánka (4)
Emil Smetánka byl český bohemista, profesor češtiny a staré české literatury na Univerzitě Karlově v Praze. Emil Smetánka se narodil 14. října 1875 v rodině evangelického faráře v Horní Krupé. Nejdříve studoval na havlíčkobrodském a poté na kolínském gymnáziu. Po maturitě odešel na tehdejší Karlo-Ferdinandovu univerzitu studovat moderní filologii. Po absolvování učil na reálkách v Praze a Mladé Boleslavi. V roce 1904 se stal docentem, v roce 1915 profesorem. Na Karlově Univerzitě působil jako profesor českého jazyka a starší literatury. Zde pracoval až do roku 1939. Smetánka ve svém díle navázal na činnost svého učitele, profesora Jana Gebauera. Zabýval se staročeskou a novočeskou gramatikou a staročeskou literaturou. Jako hlavní redaktor Pravidel českého pravopisu prosazoval počeštěné psaní cizích slov. Byl také členem hlavní redakce Příručního slovníku jazyka českého. Po vzniku Československé republiky se zasloužil o vytvoření vojenské, poštovní a lékařské terminologie. Pro cizince vydal příručku české mluvnice a konverzace. Redigoval časopis Naše řeč. Po Janu Gebauerovi redigoval Staročeský slovník. S literárněhistorickým komentářem připravil k vydání některá významná díla staročeské literatury jako např. Postilu a Síť víry Pravé od Petra Chelčického a Kšaft umírající matky jednoty bratrské od Jana Amose Komenského. Spolu s Jaroslavem Vlčkem a Václavem Ertlem napsal Stručné dějiny literatury české.
Více od autora
Emil Slavíček (3)
Narozen 25.4.1921 ve Svitávce, zemřel 16.7.1977 v Praze. Ing. Dr. DrSc., profesor fyziky, práce z oboru.
Více od autora
Emil Mastný (3)
Narozen 3. 8. 1907 v Brně, zemřel 10. 12. 1960 tamtéž. Doc. RNDr., matematik a vysokoškolský pedagog. Autor učebnic, metodických materiálů, překladů z ruštiny a dalších publikací z oboru.
Více od autora
Emil Ludvík (2)
Emil Ludvík byl skladatel, aranžér a dirigent, také obhájce lidských práv a odpůrce komunistického režimu. Narodil se v Praze. Studoval práva a pak hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Koncem roku 1939 založil studentský Hot kvintet. Během roku 1940 z něj vznikl Orchestr Emila Ludvíka. V orchestru působili např. Jan Hammer st., Vladimír Horčík, Jiří Verberger, Miroslav Vrba, dále zpěváci Václav Irmanov, Zdena Vincíková a Rudolf Cortés. Jako první trumpetista začínal v orchestru trumpetista Fritz Weiss. Jako žid nemohl s orchestrem veřejně vystupovat, proto se věnoval alespoň aranžerské práci. Tato spolupráce s orchestrem pokračovala i po jeho deportaci do Terezína. Po 2. světové válce byl tajemníkem prezidenta Edvarda Beneše; v roce 1948 mu mj. navrhoval, aby nástupu komunistů k moci zabránil vyhlášením stanného práva. Za svoje postoje byl pak komunisty vězněn a sledovala jej Státní bezpečnost; živil se jako hudebník. Roku 1967 založil Společnost pro lidská práva; ta rozesílala do škol deklarace OSN o lidských právech, po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa roku 1968 však byla rozpuštěna. Podepsal Chartu 77, po sametové revoluci roku 1989 založil Masarykovo demokratické hnutí a jako první s Alexandrem Dubčekem a Václavem Havlem podepsal jeho "Deklaraci". Opětovně byl zvolen jeho předsedou na prvním i druhém sněmu Masarykova demokratického hnutí a jeho zásluhou přijala čestné členství Masarykova demokratického hnutí již v roce 1990 řada osobností . V roce 1993 obnovil spolu s doc. Vratislavem Preclíkem a Jaromírem Hořcem vydávání masarykovského časopisu ČAS v původním formá...
Více od autora
Emil Leichner (2)
Emil Leichner je český klavírista známý svou interpretací klasické hudby, zejména děl českých skladatelů. Během své kariéry si získal uznání pro své technické dovednosti a expresivní výkony. Leichner vystupoval na různých prestižních místech a spolupracoval s řadou orchestrů, čímž zvýšil své renomé v rámci komunity klasické hudby. Jeho repertoár zahrnuje sólové klavírní skladby i klavírní koncerty, což ukazuje jeho všestrannost jako hudebníka.
Více od autora
Emil Kašpar (3)
Emil Kašpar byl český pedagog, jeden ze zakladatelů didaktiky fyziky. Po 2. světové válce působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Praze. Od roku 1953 působil na Vysoké škole pedagogické v Praze a v roce 1959 přešel na matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze, kde byl v roce 1962 jmenován profesorem. V roce 1962 byl také jmenován zasloužilým členem JČMF.
Více od autora
Emil Hradecký (2)
Narozen 16.1.1913 v Praze, zemřel 18.11.1974 v Praze. PhDr., CSc., muzikolog, práce z oboru.
Více od autora
Emil Hierhold (2)
Rakouský manažer, komunikační poradce, autor příručky o prezentaci a slovním projevu.
Více od autora
Emil Edgar (4)
Emil Edgar, vlastním jménem Emilian Kratochvíl , byl český architekt, teoretik architektury a publicista. Na základě jeho návrhu nechal evangelický sbor v Olomouci vypracovat projekt nového kostela. Podle jeho společného projektu s Františkem Sýkorou, ředitelem vinohradského hřbitova byl na kroměřížském hřbitově v roce 1930 založen urnový háj. V meziválečném období působil jako šéfredaktor Stavitelských listů.
Více od autora
Emerich Polák (4)
Emerich Polák byl český chirurg a profesor. Emerich Polák se narodil v Praze v rodině právníka JUDr. Emericha Poláka a matky Marie, rozené Kabátové ; vyrůstal se čtyřmi sourozenci. Po přestěhování do Vídně zde vychodil obecnou školu a sedm tříd gymnázia, maturoval však v Praze na Malostranském gymnáziu. Vystudoval medicínu a v roce 1924 promoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ještě předtím získal asistentské místo ve farmakologickém ústavu lékařské fakulty UK u profesora Kamila Josefa Lhotáka . Rozhodl se však pro chirurgii a v roce 1925 se stal operačním elévem na II. chirurgické klinice profesora Rudolfa Jedličky v podolském sanatoriu, v roce 1928 asistentem. Profesora Rudolfa Jedličku, vynikající osobnost českého lékařství své doby, považoval za svého učitele, stejně jako profesora Jiřího Diviše , jehož později vystřídal ve funkci přednosty ve vinohradské nemocnici. Od roku 1921 pracoval Polák opakovaně po 10 let v letních měsících jako operatér v nemocnici v Mukačevu na tehdejší Podkarpatské Rusi. Roku 1934 se habilitoval na Univerzitě Karlově prací na téma „Transfúze krve“ pro obor chirurgie. Od roku 1935 pracoval v nemocnici na Vinohradech, nejprve jako zástupce primáře a v témže roce se stal primářem chirurgického oddělení. V roce 1947 se stal mimořádným profesorem se zpětnou platností k roku 1945, v roce 1955 se stal řádným profesorem. Roku 1952 se toto oddělení změnilo na kliniku Lékařské fakulty hygienické a Polák se stal jejím přednostou. Klinika měla tehdy přes 200 lůžek a 15 lékařů. Z této funkce odešel v roce 1971, poté zůstal jako vedoucí pracovník a konzultant až do roku 1977. Se svou ženou Alžbětou vychoval dvě dcery a druhý domov poskytl své neteři. Za války a v době totality se v jejich bytě scházely mnohé osoby režimu nepohodlné; řadu z nich Polák a...
Více od autora
Emerich Maixner (4)
Emerich Maixner, též Emerich Maixner z Roblínova , byl český lékař. Byl žákem a zetěm Bohumila Eiselta. Roku 1884 se stal profesorem vnitřního lékařství. Položil základy českého interního lékařství, především biochemie a hematologie. Zabýval se kardiologií a plicními chorobami. Založil klinickou laboratoř těchto oborů a v roce 1887 se zasloužil o vznik II. české kliniky v Praze. Byl přednostou univerzitní polikliniky v Praze , propedeutické kliniky na Lékařské fakultě v Praze a I. interní kliniky . V letech 1878–1897 působil jako vrchní redaktor Ottova slovníku naučného. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Více od autora
Emanuela Kittrichová (2)
Narozena 10.1.1909 v Horažďovicích, zemřela 8.11.1989 v Praze. Ing. architektka, publikace z oboru bytové architektury.
Více od autora
Emanuel Strnad (3)
Narozen 21. 4. 1926, zemřel 4. 2. 2005. Meteorolog. Autor publikací o pranostikách, články v regionálním tisku, člen redakční rady časopisu Šumava, působil jako vedoucí meteorologické stanice Churáňov.
Více od autora
Emanuel Ranný (3)
Emanuel Ranný, případně též Emanuel Ranný ml., je český malíř a grafik, působí v Třebíči . Jeho otcem byl malíř a grafik Emanuel Ranný st. , matkou byla Zdenka Ranná, rozená Samsonová a bratrem Michal Ranný , oba amatérští malíři. Působí v uměleckých skupinách, tj. ve Sdružení Q a Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Emanuel Ranný v roce 1964 dokončil Vyšší školu uměleckého průmyslu v Brně a od toho roku působí v Třebíči, kde nastoupil do propagačního oddělení továrny na pletací stroje UNIPLET, na této pozici pracoval do roku 1980, kdy po smrti bratra v roce 1981 se začal na volné noze věnovat pouze malířství. Od roku 1964 se věnoval suché jehle, od roku 1980 spolupracoval s Janem Skácelem, jemuž graficky doprovázel knihy básní a ty také vydával. V roce 1994 získal cenu Ministerstva kultury. V roce 2018 graficky upravil k 75. narozeninám zpracoval vydání 75. sonetu Williama Shakespeara, v roce 2020 graficky zpracoval vydání 77. sonetu téže autora.
Více od autora
Emanuel Opravil (1)
Narozen 28. 2. 1933 v Kvasicích u Kroměříže, zemřel 21. 1. 2005 v Opavě. RNDr., CSc., publikace z oboru paleobotaniky.
Více od autora
Emanuel Ondráček (2)
Narozen 25.12.1931 v Dolním Poříčí. Prof., Ing., CSc., vysokoškolský učitel, práce z oboru mechaniky a pevnosti a pružnosti látek.
Více od autora
Emanuel Mandler (3)
Emanuel Mandler byl český redaktor, novinář, historik, politolog, publicista a politik. Po sametové revoluci předák menších pravicových stran Československá demokratická iniciativa a Liberálně demokratická strana a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po dokončení studia na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy roku 1955 pracoval jako archivář a funkcionář ČSM, později od roku 1957 jako redaktor státního školního časopisu Dějepis ve škole, který vydávalo Státní pedagogické nakladatelství. V letech 1960–1968 se podílel na vydávání historických svazků encyklopedie Československá vlastivěda. V období let 1962–1965 byl spolupracovníkem časopisu Dějiny a současnost a od roku 1964 redaktorem časopisu Tvář. V obou periodikách byla jeho aktivita ukončena roku 1965, kdy na nátlak ÚV KSČ byla vyměněna redakce Dějin a současnosti a zcela zastaveno vydávání Tváře. V roce 1968 začal v obou časopisech opětovně pracovat, až do jejich nového zrušení roku 1969. V roce 1968 také působil jako ředitel nově ustaveného nakladatelství Horizont. V období normalizace po roce 1968 pracoval v méně kvalifikovaných profesích , později pak pracoval jako učitel programovacích jazyků. Nesměl oficiálně publikovat, své práce vydával pouze v samizdatu. Patřil mezi zakládající členy československého Helsinského výboru . V září 1987 vzniklo opoziční politické hnutí Demokratická iniciativa, jehož předsedou byl až do roku 1989 . 11. listopadu 1989 DI požádala ministerstvo vnitra o registraci jako politická strana. Aktivity v DI i v následném polistopadovém období vyvíjel s blízkým přítelem a spolupracovníkem Bohumilem Doležalem. V lednu 1990 po sametové revoluci nastoupil jako poslanec za...
Více od autora
Emanuel Leminger (3)
Emanuel Leminger byl český pedagog a archeolog. Po studiích na gymnáziu v Litoměřicích a na univerzitě v Praze se věnoval matematice a fyzice. V roce 1873 byl jmenován učitelem na vyšší reálce v Kutné Hoře. Psal řadu populárních přírodovědeckých článků do časopisů Škola a život, Světozor či Poučných listů. Přispíval do doplňků a oprav Riegrova slovníku naučného. Vydal rovněž učebnice fyziky pro nižší gymnasia a reálky, pro učitelské ústavy a pro měšťanské školy, které byly používány ve většině českých škol. V Kutné Hoře jej zaujala archeologie, které se začal intenzivně věnovat. V roce 1877 se stal jedním ze spoluzakladatelů archeologického spolku Wocel. Výsledky svého bádání, zejména řadu numismatických článků, uveřejňoval v Památkách archeologických. Jeho významnější práce jsou: O českém mincovnictví za krále Vladislava, O mincování v Hoře Kutné za krále Ludvíka, Zvonařský rod Klabalů, O starých nástěnných malbách v kostele Uhlířsko-Janovickém, či Hradiště nad mlýnem Cimburkem u Kutné Hory. V roce 1913 byl E. Leminger jmenován čestným občanem Kutné Hory.
Více od autora
Emanuel Bosák (2)
Emanuel Bosák byl český a československý sportovní funkcionář, předseda Československého svazu tělesné výchovy a sportu a Československého olympijského výboru, politik Komunistické strany Československa, na počátku normalizace ministr mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky. Vystudoval Lepařovo reálné gymnázium v Jičíně, potom Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. V letech 1950–1951 pracoval v oboru Sportovních her dělnické mládeže při Československé obci sokolské a vyučoval na Tyršově ústavu pro tělesnou výchovu a sport v Praze. V období let 1951–1953 působil jako politický pracovník a instruktor útvaru armádní tělesné přípravy, v letech 1953–1958 byl vedoucím odboru Státního výboru pro tělesnou výchovu a v letech 1957–1962 vedl oddělení na Československém svazu tělesné výchovy a sportu. Mezi roky 1963 a 1967 vyučoval na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, přičemž působil v letech 1964–1967 jako její proděkan. V roce 1967 se stal předsedou Československého svazu tělesné výchovy a sportu a z titulu této funkce zároveň předsedou Československého olympijského výboru. Na tomto postu se zabýval přípravou kandidatury Prahy na pořádání Letních olympijských her v roce 1980 . V letech 1952–1970 byl také členem výboru mezinárodní atletické federace IAAF a v letech 1970–1974 i členem její rady. Od roku 1967 působil i jako člen ideologické komise Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Po provedení federalizace Československa byl 8. ledna 1969 jmenován členem české vlády Stanislava Rázla jako ministr mládeže a tělovýchovy. Na tomto postu setrval jen do září 1969. V následující vládě již bylo samostatné portfolio mládeže a tělovýchovy zrušeno. Za své postoje z let 1968–1969 byl po roce 1970 pronásledován. Až do odchodu do penze v roce 1990 potom působil jako uč...
Více od autora
Elmer Russell Gregor (2)
Elmer Russel Gregor se narodil 23.12.1878 v New Yorku jako syn Charlese Russella a Hester Ann McGregor. Vystudoval Bernard Military Academy v New Yorku, studia dokončil v roce 1897. Ze svých cest po USA vytěžil sbírku starých indiánských legend a příběhů, z nichž vycházely jeho rané publikace. Zemřel 4.4.1954
Více od autora
Elly Blake (2)
Elly Blake je kanadská spisovatelka fantasy. Její první knihou je Frostblood, který vyšla v originále v roce 2017. Narodila se ve Windsoru v Kanadě. Doteď zde žije s manželem, dětmi a sibiřským huskym. Má ráda pohádky, staré domy a sovy. Po získaní bakalářského titulu v anglické literatuře pracovala v různých zaměstnáních. Byla zaměstnaná například jako projektová manažerka, grafička, reportérka pro místní časopis nebo asistentka v knihovně. Současně se věnuje fantasy knihám pro děti a mládež. Její práce je reprezentovaná Suzie Townsendovou z New Leaf Literary & Media.
Více od autora
Elliott Arnold (2)
Elliot Arnold se narodil v New Yorku.Původním povoláním by novinář a pracoval jako reportér pro Brooklyn Times a New York Word-Telegram.Velmi brzy však novinařiny nechal a věnoval se literatuře.Většinu života prožil s manželkou na ranči nedaleko Tusconu.Jeho manželka pochází z rodiny arizonských pionýrůa vyrostla v kraji,kde se odehrává tento příběh.
Více od autora
Ella Woodward (2)
Jmenuji se Ella. Bylo skvělé zjistit, kolik z vás vaří a jí přírodní jídla se stejným nadšením jako já! Našim tělům tím prokazujeme obrovskou službu! Založit blog bylo pro mě způsobem, jak se vypořádat s poměrně vzácnou nemocí s názvem syndrom posturální tachykardie. Lékaři ji u mě diagnostikovali v září roku 2011. Tato choroba měla zničující dopad na můj život. Nemohla jsem kvůli ní ani vyjít na ulici! Spala jsem 16 hodin denně, trápily mě nekonečné záchvaty bušení srdce, neustále mě sužovaly bolesti, nesnesitelné žaludeční potíže, bolení hlavy – a tak bych mohla pokračovat. Bylo to všechno, jen ne zábavné! Asi šest měsíců jsem se snažila nemoc léčit pomocí tradiční medicíny, ale na moje symptomy to nemělo téměř žádný dopad a 95% času jsem byla upoutána na lůžko. Rozhodla jsem se tedy, že je čas vše od základu změnit. Začala jsem se zajímat o celostní medicínu a přírodní léčitelství. To mě přivedlo ke změně stravovacích návyků. Ze dne na den jsem se přeorientovala na stravu založenou na přírodních potravinách rostlinného původu. Zcela jsem přestala jíst maso, mléčné výrobky, cukr, lepek, rafinovanou stravu a chemická aditiva. Byla to pro mě změna o 180 stupňů. Před tím jsem nikdy nejedla ovoce ani zeleninu! Můj jídelníček se sestával ze zmrzliny, čokolády, arašídového másla, želé, müsli a těstovin. Byla jsem závislá na cukru! Všechno, co najdete na mých stránkách, je výsledkem toho, co jsem se naučila a co vedlo k mému uzdravení. V žádném případě nejsem školená kuchařka. Jsem naprostý samouk a mé recepty jsou výsledkem mnoha pokusů a omylů! V roce 2013 jsem získala magisterský titul v oboru historie umění na univerzitě St Andrews a poté jsem se vrátila domů do Londýna, kde pracuji na mnoha neuvěřitelně zajímavých projektech. Vydala jsem velmi úspěšnou aplikaci pro iPhone a Android . Pořádám kurzy vaření a setkání kulinářských klubů. Momentálně studuji přírodní dietologii na Vysoké škole přírodní medicíny.(zdroj životopisu: ofi...
Více od autora
Elizabeth McNeill (1)
Ingeborg Day byla rakousko-americká spisovatelka, známá především pro částečně-autobiografický erotický román 9 1/2 týdne, který vydala pod pseudonymem Elizabeth McNeill. Román byl v roce 1986 zfilmován jako 9 a 1/2 týdne, v hlavních rolích Kim Basinger a Mickey Rourke. Ingeborg Day se narodila v rakouském Grazu, v listopadu 1940. Její otec, Ernst Seiler, byl od roku 1938 členem nacistické organizace SS. Poslední dva roky války prožila na statku u své babičky. V roce 1957/1958, se jako studentka střední školy zúčastnila výměnného programu AFS, kdy žila jeden rok v americké rodině a navštěvovala Eastwood High School v Syracuse, New York. Zde se potkala se stážistou Dennisem Dayem, který studoval na pastora Episkopální církve, ve White Plains. V roce 1960, po své emigraci do USA se za něj provdala. Manželé se přestěhovali do Indiany, kde na Goshen College získala v oboru germanistiky titul B.A. Několik let vyučovala v Kenosha, Wisconsin. V roce 1963 se manželům narodila dcera Ursula a syn Marek, který se narodil se závažnou nemocí, na kterou zemřel ve věku sedmi let. V roce 1970, po smrti syna opustila manžela, když se zamilovala do umělce Toma Shannona. S dcerou se za ním odstěhovala na Manhattan. Zde se stala se redaktorkou magazínu Ms. V redakci pracovala čtyři roky. Její pracovní povinnosti byly různé, od základních redakčních prací až po korekce příběhů, zde používala jméno Ingeborg Bachmann. Byla známá jako módní garderobiérka, např. v knize z roku 1975 s názvem „Levná elegance“ od Carol Troy a Caterine Milinaire, byla jejímu názoru na oblékání věnovaná celá jedna kapitola. Day zde uvádí tzv. „náklady na opotřebení" , tedy výpočet toho jaké oblečení je nošeno, kolikrát a tím určila „skutečnou hodnotu“ na jedno nošení. Day, tehdy třicetičtyřletá žena, byla zastánkyně dvou jednoduchých barevných sch...
Více od autora
Elizabeth Lim (4)
Americká spisovatelka a hudební skladatelka. Autorka knih pro mládež.
Více od autora
Elizabeth LaBan (2)
Elizabeth LaBanová je americká spisovatelka žijící ve Filadelfii. Dříve pracovala ve zpravodajství televize NBC, vyučovala a psala do časopisů a novin. Esej o tragédii je její první román pro mládež.
Více od autora
Elizabeth Foreman Lewis (2)
Elizabeth Foreman Lewis , byla americká autorka dětských knih. Narodila se v Baltimore, Maryland a vystudovala umění na Maryland Institute of Fine Arts. Působila jako misionářka a učitelka v Číně. Po několika letech pobytu se kvůli nemoci musela z Číny vrátit zpět do Baltimoru. Po návratu do Ameriky použila své čínské zkušenosti jako inspiraci pro romány a povídky. Její prvotina, Young Fu of the Upper Yangtze získala v roce 1933 Newbery cenu a Lewis Carroll Shelf Award v roce 1960. Zemřela v Baltimore.
Více od autora