33421–33480 z 156608 Autoři
Josef Kopernický (2)
Narozen 21.12.1911, zemřel 3.9.1964 v Praze. Redaktor, novinové články, rozhlasové scény, literatura pro děti.
Více od autora
Josef König (2)
Novinář, autor regionálních článků ze střední a severní Moravy, autor rozhlasových her a dramatizací a autor povídek. Vystudoval též pedagogiku a sociální práci.
Více od autora
Josef Kolář (3)
Narozen 15.3.1830 v Silvárově Újezdě u Hořic, zemřel 23.4.1910 v Praze. Pracovník knihovny Národního muzea, slavista. Práce v oboru, překladatel z polštiny, srbštiny a ruštiny.
Více od autora
Josef Koenigsmark (2)
Josef Koenigsmark byl český kabaretiér, prozaik, dramatik a básník. Narodil se jako syn úředníka. Po maturitě roku 1935 na reálném gymnáziu v Plzni začal studovat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval roku 1939. V letech 1944 byl uvězněn pro odbojovou činnost, ale v únoru roku 1945 se mu podařilo uprchnout. Po skončení války získal titul doktora práv. Již před válkou byl zaměstnán v Ústředním svazu československého průmyslu a po skončení druhé světové války pracoval u tohoto zaměstnavatele až do roku 1949. Pak byl chvíli ředitelem, ale již od roku 1950 dělníkem v Kovoslužbě Plzeň, od roku 1954 pracoval jako vedoucí umělecké výroby v družstvu plzeňského Díla, v letech 1956–1958 byl dramaturgem Krajského domu osvěty v Plzni a v letech 1960–1963 uměleckým vedoucím plzeňského Divadla Alfa. Od roku 1963 pracoval jako šéfdramaturg a režisér Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze a od roku 1967 jako šéfredaktor Západočeského nakladatelství v Plzni. V tom samém roce navštívil USA. Na začátku normalizace byl propuštěn, zůstal ve svobodném povolání a roku 1976 odešel do důchodu. Zemřel roku 1993 v Plzni a byl pohřben do rodinné hrobky na zdejším hřbitově u svatého Jiří. Nejprve redigoval plzeňské studentské časopisy a publikoval i v dalších periodikách. Ve třicátých letech vydal tři sbírky básní. Přispíval do Československého rozhlasu . Je autorem skečů, humoresek, libret, rozhlasových her a písňových textů pro kabarety, ale také povídek a reportáží a sci-fi próz. Jeho scénické práce jsou založené na lidovém humoru. Překládal, a to nejen dramata, ale i operní a operetní libreta.
Více od autora
Josef Kobra (4)
Narozen 9. 1. 1944 v Hostouni u Kladna, zemřel 22. 2. 2015 v Praze. Publicista, humorista a redaktor, výtvarník - karikaturista, ilustrátor, autor koláží, grafik.
Více od autora
Josef Kmoníček (4)
Narozen 20. 5. 1935 ve Volči , zemřel 30. 6. 2005. Regionální východočeský historik, publicista a beletrista.
Více od autora
Josef Klika (2)
Narozen 27.1.1857 v Praze, zemřel 24.3.1906 v Praze. Pedagog, práce v oboru, komeniolog, překladatel z němčiny.
Více od autora
Josef Kittler (4)
Narozen 25.10.1913 v Horním Jelení, zemřel v dubnu 2002. Obor didaktika se zaměřením na matematiku. Práce z oboru pedagogiky a psychologie.
Více od autora
Josef Jirásek (4)
PhDr., středoškolský profesor, slavista, rusista, práce v oboru. Editor korespondence T.G. Masaryka s L.N. Tolstým a prací L. Štúra, překladatel z ruštiny.
Více od autora
Josef Jančík (3)
Narozen 7.3.1900 v Rozstání u Olomouce, zemřel 3.12.1968 v Brodku. Katolický kněz, doktor teologie, středoškolský profesor sociologie a morálky, odborný spisovatel.
Více od autora
Josef Jančár (3)
Narozen 16. 6. 1931 v Těšově u Uherského Brodu. PhDr., ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti, národopisný pracovník. Významně se podílí na projektu Nositel tradice lidového řemesla, který je českou obdobou světového programu UNESCO nesoucího název Žijící lidské poklady. Držitel Ceny ministerstva kultury za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru za rok 2008.
Více od autora
Josef Hutter (4)
Josef Hutter byl český muzikolog, spisovatel a publicista, profesor Univerzity Karlovy. Hutter je též pradědem spisovatele a moderátora Lukáše Berného a novináře Aleše Berného. Josef Hutter se narodil v Praze 28. února 1894, v rodině pojišťovacího úředníka Josefa Huttera a jeho manželky Marie, rozené Kunclové. Měl dvě mladší sestry. Po maturitě na gymnáziu začal v roce 1913 studovat hudební vědu, filosofii a historii na Karlově univerzitě, imatrikulován byl též na lékařské fakultě téže univerzity. Po vypuknutí první světové války a v létě 1914 musel studium přerušit a narukoval do rakousko-uherské armády. V jejíchž řadách setrval až do podzimu roku 1918, kdy se mohl vrátit a pokračovat ve studiích na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od listopadu toho roku byl posluchačem Zdeňka Nejedlého a Otakara Zicha. Doktorát v oboru hudební věda obhájil 18. května 1920. Poté působil několik let na Pražské konzervatoři, kde se věnoval muzikologii. Od června 1925 byl asistentem Nejedlého a od roku 1927 působil jako soukromý docent . Hutter pracoval také jako asistent Otakara Zicha, se kterým ho pojily podobné estetické názory, ale uznával jej také jako skladatele. Napsal dokonce pochvalný kritický rozbor Zichových oper Vina a Preciézky a upravil několik lidových písní pro pěvecké sbory. Hutter přispíval svými články do mnoha tehdejších odborných časopisů, . Jeho zásluhou se také jedním z přispěvatelů časopisu Tribuny mohl stát např. Bohuslav Martinů. V letech 1928–1932 působil v deníku Reforma. Celkem takto napsal na 3000 recenzí a zpráv z oblasti koncertního a operního života, z nichž mnoho dosud nebylo zaevidováno. Odborně působil jako hlavním spolupracovník Masarykova naučného slovníku pro hudební hesla, spolupracoval na Paz...
Více od autora
Josef Hůna (1)
Narozen 1869 Purkarec u Českých Budějovic, zemřel 25.7.1924. Katolický kněz, americký misionář, moralista, spisovatel, překladatel.
Více od autora
Josef Hříbek (3)
Narozen 8.3.1885 v Praze, zemřel 27.5.1972 v Praze. Středoškolský profesor, autor cestopisu z Íránu a studie o krajanech v Srbsku a Rumunsku.
Více od autora
Josef Holubář (3)
Narozen 1917, zemřel 1968 v Praze. MUDr., DrSc., docent fyziologie, práce z oboru.
Více od autora
Josef Holejšovský (3)
Narozen 1966. JUDr., právník, práce z oboru obchodního a družstevního práva.
Více od autora
Josef Hejnic (2)
Josef Hejnic byl český klasický filolog, překladatel a historik raného novověku. Působil v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV. Věnoval se zejména výzkumu latinské humanistické literatury v českých zemích. Spolu s Janem Martínkem připravil k vydání monumentální šestisvazkovou Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě .
Více od autora
Josef Heger (2)
Narozen 7. 5. 1885 v Nyklovicích u Žďáru n. Sázavou, zemřel 6. 1. 1952 tamtéž. ThDr., římskokatolický kněz a teolog, překladatel starozákonních textů z hebrejštiny a řečtiny.
Více od autora
Josef Havel (2)
Josef Havel je český spisovatel, autor literatury faktu, filmař a publicista. Narodil se 13. října 1937 v Litomyšli a svůj život prožil v Ústí nad Orlicí v podhůří Orlických hor. Do obecné školy začal chodit v předposledním válečném roce, měšťanskou školu ukončil v roce 1953. Po závěrečné zkoušce nastoupil jako učeň do n.p. Kovostav, kterému zajišťovalo výchovu učňovského dorostu odborné učiliště Kdyňských strojíren v Domažlicích. Po roce učení v profesi univerzální soustružník byl vyslán na studia do Náchoda, kde tehdy existovala Vyšší průmyslová škola strojně textilní. Tu ukončil maturitou v roce 1958 a následovaly dva roky základní vojenské služby v Brně u protiletadlového dělostřeleckého pluku v Brně - Židenicích. V roce 1960 se vrátil do n.p. Kovostav, kde pracoval jako technický kontrolor a později jako konstruktér. A to ve skupině, která úspěšně přivedla k realizaci první provozuschopný bezvřetenový dopřádací stroj na světě – BDA 200. V roce 1963 se oženil, s manželkou Ludmilou mají dvě dcery. Rok 1968 ho zastihl kromě technické funkce jako člena Závodního výboru a později předsedu Podnikového výboru Revolučního odborového hnutí. Za svoji činnost a postoje v tomto období byl v roce 1970 propuštěn z práce. Po poznání, jak vypadá nezaměstnanost, začal pracovat jako dělník v ústeckém Komunálním podniku. Po čase přijal nabídku nastoupit opět jako konstruktér, ale ve Výzkumném ústavu bavlnářském v Ústí nad Orlicí. V přelomovém 90. roce se opět zapojil do veřejné činnosti a stanul ve vrcholového vedení ústavu. Do důchodu odešel jako personální ředitel v roce 1998. Od té doby se plně věnuje událostem probíhajícím především v letech 1937-45. Studuje a tvoří v tandemu s manželkou. Nikdy nebyl a ani není členem žádného politického subjektu.
Více od autora
Josef Harapat (4)
Josef Harapat byl český pedagog a spisovatel. Byl autorem publikací pro školy a specielně pro učitele a profesory.
Více od autora
Josef Gelmi (1)
Josef Gelmi je italský katolický kněz a emeritní profesor církevních dějin a diecézní historie na Filozoficko-teologické vysoké škole v Brixenu. Studoval na Humanistickém gymnáziu Vinzentinum v Brixenu a poté filozofii a teologii v kněžském semináři v Brixenu. V roce 1961 byl vysvěcen na kněze poté co absolvoval praxi v Cortina d'Ampezzu a Bolzanu. Po studiu církevních dějin na Papežské gregoriánské univerzitě a historie na státní univerzitě La Sapienza v Římě se stal profesorem církevních dějin a diecézní historie na brixenské Filozoficko-teologické vysoké škole. V letech 1982-1986 zastával učitelký post na Teologické fakultě univerzity v Innsbrucku. Od roku 1998 je prezidentem Diecézního muzea v Brixenu Hofburgu. Ve své výzkumné činnosti se zaměřuje na církevní dějiny Tyrolska. Kromě tohoto výzkumu týkajícího se církevních dějin Tyrolska, biskupů diecéze Bozen-Brixen a odborného zpracování jihotyrolské církevní historie je Gelmi také autorem řady teologických a církevně-historických článků ve sbornících – například ve třetím vydání Slovníku pro teologii a církev a pětisvazkovém lexikonu pojednávajícím o biskupech od Erwina Gatze. v češtině: Kromě toho, zpracování a dokončení šestého vydání slovníku jmen a světců a asi 250 publikací v novinách, časopisech, encyklopediích, pamětních publikací, sborníků a příruček, stejně jako mnoho recenzí a četné rozhlasové pořady o církevní historii Tyrolska. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Gelmi na německé Wikipedii.
Více od autora
Josef Fürst (4)
Narozen 30.11.1898 v Břežanech u Kralovic, zemřel 17.7.1965 v Mirošovicích u Prahy. Autor divadelních her a národopisných scén, autor a překladatel libret. Též básník, prozaik, publicista, ochotnický herec, zemědělec.
Více od autora
Josef Fiala (4)
Narozen 23.6.1888 v Olešnici, zemřel 14.8.1958 v Praze. Profesor Vysoké školy ekonomické, literatura o účetnictví.
Více od autora
Josef Fass (1)
Josef Fass byl český sinolog. Narodil se 5. června v Brně. V letech 1941–49 studoval na Akademickém gymnáziu v Praze. Po maturitě nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy , na obor sinologie a dějiny Dálného východu. V roce 1951 byl vyslán ke studiu čínského jazyka na univerzitu Qinghua v Pekingu. Po roce přestoupil na renomovanou Pekingskou univerzitu, kde začal studovat čínskou historii. Po návratu z pětiletého pobytu v Číně získal zaměstnání v Orientálním ústavu ČSAV a v roce 1956 ukončil studium na FF UK. V Orientálním ústavu pracoval nejprve jako odborný pracovník v Lu Sünově knihovně a po absolvování vědecké aspirantury a obhájení kandidátské disertace Sunjatsen, jeho život a činnost do roku 1919 byl od roku 1965 zaměstnán jako vědecký a později samostatný vědecký pracovník. Soustředil se na výzkum éry mandžuské dynastie Qing v 19. století a na počátku 20. století a zejména pak na výzkum prvních let po vzniku Čínské republiky . Během svého působení v Orientálním ústavu přednášel jako hostující profesor na univerzitách v Gentu a na Freie Universität Berlin v tehdejším Západním Berlíně. Jednotlivé přednášky přednesl také v Bruselu, Londýně, Hamburku a Curychu a účastnil se mezinárodních sinologických konferencí v Turínu, Leedsu, Kodani a Bochumi. V letech 1971–72 byl šéfredaktorem měsíčníku Nový Orient. V roce 1972 byl z politických důvodů donucen odejít z Orientálního ústavu ČSAV. Dalších 20 let pracoval v překladatelském oddělení mezinárodní redakce ČTK, což mu zabránilo pokračovat ve vědecké činnosti. Měl však možnost pravidelně sledovat z objektivních zahraničních pramenů vývoj soudobé Číny. Po návratu do Orientálního ústavu opět začal působit jako vědecký pracovník a od listopadu 1991 krátce také jako vedoucí oddělení Východní Asie. V roce 1993 nastoupil do prestižní funkce prvního mimořádného a zplnomocněného velvyslance České republiky v Čínské lidové republice ...
Více od autora
Josef Dyr (3)
Josef Dyr byl česky chemik, profesor kvasné chemie a technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Jejím druhým rektorem byl v období 1953-1955. Zabýval se problematikou produkční mikrobiologie a kvasnou chemií. Jeho synem je Prof. Ing. Jan Evangelista Dyr, DrSc. V roce 1952 mu byla udělena státní cena I. stupně za vyřešení problému výroby důležitých rozpustidel a za zavedení do praxe.
Více od autora
Josef Dvořák (3)
Narozen 25. 4. 1942 v Horní Cerekvi. Herec, divadelní ředitel a spoluautor divadelních her.
Více od autora
Josef Dovrtěl (3)
Narozen 20.2.1901, zemřel 4.1.1971. Ing. architekt, stavitel, profesor průmyslové stavební školy, literatura z oboru.
Více od autora
Josef Doležal (4)
Narozen 24.7.1893 v Litomyšli, zemřel 27.12.1965 v Praze. JUDr., redaktor, práce z katolické politiky.
Více od autora
Josef Čížek (2)
Narozen 8. 3. 1910 v Pardubicích, zemřel v roce 1991. Typograf, později majitel grafického uměleckého závodu.
Více od autora
Josef Cipr (4)
Josef Cipr, příjmení psáno též Cipper byl český básník–epigramista a prozaik, povoláním drážní úředník. Narodil se jako nejstarší potomek v rodině obuvníka v Dolních Kounicích Josefa Cippera a jeho manželky Evy, rozené Kuželové. Maturoval v roce 1901 na brněnské I. české státní reálce a poté nastoupil jako drážní úředník ve Felixdorfu u Vídně, později ve Vídni. Ve Vídni dosáhl hodnosti revidenta. Po vzniku Československa odešel z Vídně do Brna, kde se stal vrchním inspektorem drah. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Podle vlastního vyjádření byly jeho první příspěvky otištěny v Moderní revue. Zásluhou Ivana Olbrachta, který ve vídeňských Dělnických listech soustředíl české, ve Vídni žijící literáty, byly v Dělnických listech zveřejňovány i Ciprovy příspěvky. Dále otiskoval své satirické verše např. v Lidových novinách, Besedách Času a dalších časopisech a denících. Ciprova poezie byla satirického charakteru, někdy formou veršovaných pohádek. Prózu tvořily drobné obrázky z moravského venkova a Vídně.
Více od autora
Josef Chuchma (1)
Narozen 20.10.1959 v Praze. Publicista, kulturní kritik, fotografické reportáže a fotografie na přebaly knih, recenze, rozhovory.
Více od autora
Josef Chaloupecký (3)
Autor publikací o pravidlech silničního provozu u nás i v zahraničí.
Více od autora
Josef Červienka (1)
Lektor tzv. „energoškoly" a specialista na „podprahové vnímání energií". Jako léčitel dokáže přesně určit vhodnou terapii na základě vnímání toku energie v těle klienta, jako lektor nabízí „hru energie", kterou si zájemce o „energetické" vzdělávání může ke svému všeobecnému prospěchu dopřát. Autor knihy Sebeléčení vlastní energií, v které vysvětluje, jakým způsobem fungují energetická cvičení, jak jednoduše lze ovládnout vlastní mysl a zharmonizovat své tělo pomocí cílených pokynů.
Více od autora
Josef Čada (4)
Narozen 15.3.1881 v Horoušánkách u Českého Brodu, zemřel 7.3.1957 v Praze. PhDr., filolog, profesor francouzštiny, práce z oboru.
Více od autora
Josef Bokr (2)
Narozen 30. 11. 1940, zemřel 30. 6. 2022. Doc. Ing., CSc., vysokoškolský učitel, autor publikací a článků z oboru logického řízení.
Více od autora
Josef Bobek (2)
Narozen 22. 3. 1911 v Nehvizdech, zemřel 27. 12. 1984 v Benešově. Autor spisu o chovu bažantů.
Více od autora
Josef Bittermann (2)
Josef Bittermann byl dlouhá léta legendárním šéfkuchařem Grandhotelu Steiner v Králodvorské 4 . Jeho Český kuchařský lexikon – podle české kuchyně a kuchyně jiných národů vyšel v roce 1939 a pak v roce 1967, krutě cenzurován. Grand hotel Steiner dosáhl ihned po svém otevření roku 1925 mezinárodní proslulosti a byl nejlepší adresou v Praze. Byl označován za "první moderní hotel v Praze". Tehdy byl dům soukromým majetkem rodiny Steinerových a k jeho stálým hostům náleželi prominenti z okruhu kultury, šlechty, politiky a hospodářství.
Více od autora
Josef Berger (2)
Josef Berger je český biolog. Narodil se jako nejstarší syn v rodině Josefa, účetního, a Věry, prodavačky. Podle církevních matrik je po otci příslušníkem jednoho z nejstarších jihočeských rodů. Je ženatý, manželka je lingvistka, absolventka Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Má dva syny. Starší vystudoval fyziku na Univerzitě Palackého v Olomouci, mladší vystudoval biologii na univerzitách v Marseille, Českých Budějovicích a má doktorát z humánní a veterinární medicíny University of Cambridge. V mládí intenzívně sportoval, hlavně hrál kopanou. Nyní je jeho vášní pěstování subtropických a tropických květin a domácí zeleniny. Rád fotografuje přírodu. Je profesorem Jihočeské univerzity na Zdravotně sociální fakultě. Zde zavedl a přednáší laboratorní hematologii, obecnou patofyziologii, buněčnou biologii, obecnou biologii a chronobiologii. Věnuje se srovnávací medicíně a problematice dobývání informací. Jeho biografie je otištěna v encyklopediích Who's Who in the World, 2011, 28th Edition a Who's Who in Science and Engineering, 2011-2012, 11th Edition Základní a střední školu absolvoval ve Varnsdorfu. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze , obor biologie odborná. Rigorózní, vědeckou, habilitační i profesorskou práci obhájil z problematiky srovnávací hematologie. Působil především ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii, Fakultní nemocnici v Hradci Králové, na Univerzitě Pardubice, Masarykově univerzitě a Entomologickém ústavu Akademie věd ČR. Na Jihočeské univerzitě zastával několik let funkci vedoucího katedry obecné biologie na Biologické fakultě. Na Zdravotně sociální fakultě působí na katedře klinických oborů. V roce 2004 prohrál ve druhém kole volební soupeření s historikem Václavem Bůžkem o místo rektora Jihočeské univerzity. Pracoval na zahraničních univerzitách ve Francii, Španělsku, Německu a Velké Británii. Do současnosti je autorem 16 knih, ví...
Více od autora
Josef Beneš (3)
Narozen 22.2.1905 v Poděbradech, zemřel 23.5.1979 v Praze. Prof., ThDr.,Kněz, probošt na Vyšehradě, politik, mírový pracovník, redaktor, církevní práce, básně.
Více od autora
Josef Beneš (3)
Narozen 6.6.1939 v Dobreovicích, okr. Mladá Boleslav. Ing., CSc., vysokoškolský pedagog, zaměření na strojírenské technologie, též práce o vysokém školství.
Více od autora
Josef Bartoš (3)
Narozen 4. 3. 1887 ve Vysokém Mýtě, zemřel 27. 10. 1952 v Praze. PhDr., hudební estetik, kritik a publicista, středoškolský učitel češtiny a francouzštiny, překladatel z francouzštiny.
Více od autora
Josef Barák (4)
Josef Barák byl český novinář, básník a spisovatel. Od roku 1857, kdy uveřejnil svou básnickou prvotinu, poznávala česká kulturní veřejnost Josefa Baráka jako básníka. Náležel k mladé literární generaci, která se v květnu 1858 představila almanachem Máj. Barák byl redaktorem almanachu, neboť jeho hlavním inspirátorům Nerudovi a Hálkovi nebylo tehdy ještě potřebných čtyřiadvacet let. Když se po mrtvých létech Bachova absolutismu začínal znovu rozvíjet český národní život, patřil Barák k jeho předním organizátorům. Pořádal české besedy, byl předsedou Akademického čtenářského spolku, patřil mezi zakladatele Sokola, Umělecké besedy i četných studentských spolků. Zaměstnáním a hlavním oborem Barákovy činnosti bylo novinářství. V roce 1857 se stal redaktorem Prager Morgenpost, a když počátkem 60. let vznikaly časopisy české, redaktorem Času a později Hlasu. V letech 1867 až 1873 vydával a řídil časopis Svoboda. V rámci rodícího se mladočeského hnutí představoval Barák spolu s Nerudou jakýsi „plebejský demokratický radikalismus", navazující na dědictví radikálních demokratů z let revoluce 1848–49. Jako důsledný demokrat si Barák všímal dělnických problémů a účastnil se akcí dělníků, pro které požadoval rovnoprávnost v politickém životě. V září 1871 byl zvolen redaktorem prvního dělnického časopisu Dělnických listů. Svým nacionalismem se však dostával do rozporu se smýšlením některých socialistů ve vydavatelském sboru časopisu, a proto se v srpnu 1872 redakce vzdal. Od 1. října 1874 byl Barák odpovědným redaktorem mladočeských Národních listů, tehdy největších a nejvlivnějších českých novin. Již od studentských demonstrací v květnu 1860 se Barák těšil neobyčejné pozornosti policie a byl také několikrát stíhán soudně. Ve své době byl velmi populární a oblíbenou osobností. Dnes je jeho jméno známé jen užšímu kruhu zájemců o české dějiny. Neprávem, neboť, jak o něm napsal ve svých vzpomínkách spisovatel Antal Stašek, "...
Více od autora
Josef Balvín (3)
Narozen 13. 12. 1923 v Kloboukách u Brna, zemřel 16. 8. 2009 v Praze. PhDr., divadelní dramaturg, historik a kritik, autor monografií o hercích, překladatel her z němčiny.
Více od autora
Josef Antonín Řehák (2)
Narozen 6.10.1882 v Uhříněvsi, zemřel 26.3.1945 v Semilech. Úředník, vydavatel a redaktor regionálního tisku na Semilsku.
Více od autora
Josef Alan (3)
Narozen 18.3.1938 ve Zlíně. Doc., PhDr., CSc., sociolog, práce z oboru.
Více od autora
José Giovanni (3)
José Giovanni , byl pseudonym Josepha Damianiho, Francouzsko-švýcarský spisovatel a filmař Corsicského půovodu. Původně zločinec odsouzený k smrti, Giovanni si často bral inspiraci ze své zločinecké minulosti. Původně Korsičan bylJosé Giovanni by velmi dobře vzdělaný v Collège Stanislas de Paris a Lycéu Janson de Sailly. Než začal točit filmy, pracoval v mnoha profesích .Byl nadšený horolezec a horský vůdce. Dílo: 1957: Le Trou 1958: Le Deuxième Souffle 1958: Classe tous risque 1958: L'Excommunié 1959: Histoire de fou 1962: Le Haut-Fer 1964: Ho! 1964: Meurtre au sommet n°866 1967: Les aventuriers 1983: Le Ruffian 1991: Le Musher 1995 : Mon père, il m'a sauvé la vie La Mort du poisson rouge Chemins fauves Comme un vol de vautours Le pardon du grand Nord
Více od autora