Všichni Autoři a témata

František Hoffman (3)

*23.2.1920 Litomyšl Zaměření: archivnictví, dějiny měst, historie, specialista na předhusitské bojové družiny.

František Hasch (2)

RNDr., středoškolský učitel, spoluautor učebnice přírodopisu.

František Graus (5)

František Graus byl česko-německý historik. Jeho práce byla jak tematicky, tak časově neobyčejně široká - kulturní, sociální a hospodářské dějiny, raný i pozdní středověk. Ve svých studiích mnohdy předjímal v budoucnosti populární historiografická témata. V druhé polovině 20. století patřil mezi nejvýznamnější české medievisty evropského formátu. Graus pocházel z německy mluvící židovské rodiny. Jeho dospívání bylo poznamenáno sporem s matčiným novým partnerem, které u citlivého mladíka vyústilo ve vzdorovitý zájem o židovství, i když rodina aktivně nepraktikovala. V listopadu 1941 byl Graus převezen do Terezína. Zde byl díky svým rozsáhlým znalostem i jazykovému nadání přidělen do knihovny, kde měl za úkol katalogizovat zabavené hebrejské knihy. V Terezíně se také poprvé setkal s komunistickou ideologií a během krátké doby se stal jedním z předních členů tamější komunistické buňky. Na podzim 1944 byl deportován do vyhlazovacího tábora Birkenau, a odtud do pobočky Buchenwaldu, Taucha. Podařilo se mu přežít závěr války. Po studiu na Filosofické fakultě University Karlovy se František Graus stal pracovníkem Státního historického ústavu. Zkušenost holocaustu jej, stejně jako mnoho mladých Židů, utvrdila v názoru, že jedině marxismus dokáže nastolit takový společenský řád, který jednou provždy odstraní nebezpečí podobné fašismu a nacismu. Na jedné straně tak byl mladý Graus neobyčejně inteligentním medievistou s obrovskou znalostí zahraniční literatury, díky které rozšiřoval rozhled české historiografie na širší oblast evropskou. Na straně druhé byl nesmiřitelným obhájcem ideologie, díky které své závěry mnohdy nadřazoval nad argumenty svých kolegů a odmítavě se - v rámci tehdejšího boje proti „kosmopolitismu“ - stavěl vůči české předválečné historické škole. Známá je jeho přezíravá reakce na polemiky Václava Vojtíška týkající se prvního dílu Dějin venkovského lidu v Čechách. Jako mladý a nadaný komunista se Graus zak...

František Fér (3)

Páter František Ferda patří mezi legendární postavy českého léčitelství. Od roku 1980 žil a působil v Sušici, kam za ním dojížděli pacienti od nás i ze zahraničí. Výjimkou nebyli ani tehdejší vládní a straničtí činitelé…Všichni využívali jeho neobyčejných vloh, daru jasnovidné diagnostiky a schopnosti doporučit vhodný léčebný prostředek. František Ferda se narodil se 31. března 1915 v Dražkovicích nedaleko Spáleného Poříčí. Od dětství se zajímal o přírodu a byl i aktivním hudebníkem. Vystudoval v Praze arcibiskupské gymnázium a bohosloveckou fakultu a 29. června 1939 - na počátku fašistické okupace - byl vysvěcen na kněze. Jako kaplan pak působil v Nechvalicích u Sedlčan a podle slova Kristova se pokoušel uzdravovat i tělesné neduhy. Dokonalá znalost léčivých rostlin a jejich působení na lidský organismus i metody přírodní léčby sloužily pak Ferdovi po celou dobu jeho léčitelské praxe. Po nástupu komunistů - v roce1951 - byl zatčen a v procesu s dalšími faráři odsouzen. Ve vězení v Ostravě, Opavě, Mírově, Jáchymově, Leopoldově, Valdicích a na Borech strávil devět let. V té době se u něj již začaly projevovat jasnovidné vlohy a mimořádné schopnosti - které on sám považoval za zděděné - a jež mu umožnily pomáhat i politickým spoluvězňům. Po propuštění v roce 1960 pracoval jako dělník v plzeňských pivovarech. Po osmnácti letech mu byla opět povolena pastorační činnost a tak mohl v Domově důchodců v Újezdci u Klatov působit jako duchovní správce u řeholních sester. Tehdy se už však plně věnoval i svému druhému poslání - léčitelství. Jméno léčitele a duchovního Františka Ferdy se stalo v Čechách legendou jež udivovala i vědecký svět. Byť se pesimističtí lékaři, absolventi materialisticky pojaté medicíny, snažili zpochybňovat páterovy diagnózy, museli je uznat. Zdlouhavější a vědecky ověřené medicínské metody je totiž potvrdily. Otec Ferda se zúčastnil vědeckých kongresů v Moskvě a v italském Miláně, kde na přání odborníků diagnostikova...

František Duchoň (3)

František Duchoň byl v letech 2002–2012 soudcem Ústavního soudu. Práva vystudoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 1969, v roce 1981 zde získal i titul doktora práv a v letech 1982–1984 absolvoval postgraduální studium v oboru správní právo a státní správa. V průběhu 90. let se zúčastnil řady zahraničních odborných stáží a mezinárodních právních konferencí. V letech 1997–98 se v Radě Evropy podílel na vypracování Charty o statutu evropského soudce. Nejdříve působil jako justiční čekatel a poté od roku 1971 jako soudce na občanskoprávním úseku u Okresního soudu v Ústí nad Labem. V roce 1978 ale na svou funkci rezignoval a šel pracovat jako podnikový právník k Okresnímu ústavu národního zdraví a Okresní hygienické stanici do Jihlavy. Do justice se vrátil v roce 1991, a to jako soudce Okresního soudu v Jihlavě, kde se poté stal i místopředsedou soudu. V roce 1995 přešel k Nejvyššímu soudu, kde se stal předsedou senátu jeho občanskoprávního kolegia. Do KSČ vstoupil už za studií, vystoupil na jaře 1969. Soudcem Ústavního soudu byl jmenován prezidentem Václavem Havlem dne 6. června 2002.

František Desort (5)

Autor publikací z elektrotechniky.

František Dědina (4)

Narozen 1861 ve Ctiměřicích u Mladé Boleslavi, zemřel po 1. světové válce. Průmyslník, publicista, legionář, spisy o činnosti legií, autor publikace o caru Mikuláši II.

František Dašek (2)

Autor publikace o víně.

František Cuřín (4)

František Cuřín – 13. září 1988, Praha) byl český vysokoškolský učitel a jazykovědec, zabývající se v rámci oboru bohemistiky jak historií, vývojovými tendencemi a dialektologií českého jazyka, tak i českou toponomastikou. František Cuřín studoval na táborském gymnázium, kde i pod vlivem tamějšího filologa a učitele Josefa Straky obrátil svoji studijní pozornost k jazykovědě . Následně vystudoval v 30. letech 20. století – jako žák indoevropeisty Oldřicha Hujera, slavisty Miloše Weingarta, bohemisty Emila Smetánky a bohemisty a onomastika Vladimíra Šmilauera – na Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, posléze se až do roku 1954, kdy se navrátil opětovně na univerzitu a započal pedagogicky působiti na Pedagogické fakultě UK, věnoval od svého ukončení univerzitního studia středoškolské učitelské dráze. Dle Souborného katalogu Národní knihovny České republiky je František Cuřín autorem těchto níže uvedených knih:

František Coufal (1)

Narozen 7. 1. 1892, zemřel 1. 10. 1941. Plukovník československé armády, organizátor boje za samostatnost na Znojemsku.

František Čížek (4)

Narozen 2.2.1929 v Žilině. RNDr., DrSc., docent dialektického materialismu, literatura a překlady z oboru.

František Brzoň (4)

Narozen 19. 8. 1923 v Humpolci, zemřel 5. 10. 2004. Pedagog, regionální spisovatel a básník, životopisné monografie, lyrické básně, novinové články.

František Berdych (1)

Narozen 28.8.1900 v Plzni, zemřel 12.4.1981 v Praze. JUDr., úředník, odbojový pracovník, redaktor, politický spis.

František Augusta (5)

František Alois Tichý (5)

Narozen 25. 3. 1898 v Chrudimi, zemřel 10. 3. 1971 v Praze. Hudební skladatel, aranžér, dirigent a klavírista, stati z oboru.

František Adolf Borovský (3)

František Adolf Borovský byl český historik umění, muzejní pracovník, znalec díla Václava Hollara. Narodil se v Netolicích jako nejstarší dítě Jakuba Borovského. Po základní škole v Netolicích navštěvoval gymnázium v Českých Budějovicích. Po maturitě studoval historii na filosofické fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V letech 1875-1877 pracoval jako suplent na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a na c. k. učitelském ústavu v Praze. Následně studoval dva roky na New College Edinburské univerzity a absolvoval kurz pro misionáře . Zde navázal kontakty s britskou kulturní scénou. Po návratu do Prahy vyučoval angličtinu na Českoslovanské obchodní akademii v Praze. Pro nakladatelství Františka Řivnáče od roku 1880 vedl edici Řivnáčových průvodců a některé sám napsal . Dále byl redaktorem výpravné edice "Čechy", které vydával pod vedením Františka Adolfa Šuberta nakladatel Jan Otto. Borovský se podílel na dílech: II. Vltava a III. Praha . Od počátku 80. let 19. století pracoval pro Průmyslové muzeum Vojty Náprstka a vyučoval na Pokračovací škole pro zlatníky a příbuzná řemesla. V letech 1883-1887 spravoval obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách v Rudolfinu. Zde se zvláště věnoval správě a rozšiřování sbírky děl Václava Hollara . Správcem Hollarea byl v letech 1892-1898 a 1904-1920. Od roku 1894 byl členem archeologické komise ČAVU a od roku 1895 se podílel na Soupisu památek pravěkých, historických a uměleckých Království českého. Byl jmenován císařským radou . V roce 1887 byl přijat do Uměleckoprůmyslového musea v Praze a jeho tehdejším ředitelem Karlem Chytilem byl pověřen založením a vedením knihovny musea. Zabýval se zde mj. knižními vazbami. Podílel se na přípravách Všeobecné zemské jubilejní výstavy v Praze roku 1891, Národopisné výstavy čes...

František Adamec (5)

Narozen 12.11.1866 v Nemojanech u Vyškova, zemřel 5.8.1946 v Bystrci u Brna. Katolický kněz, monsignore, děkan, konsistorní rada, včelař, práce o včelařství.

Frank Wollman (5)

Frank Wollman, vlastním jménem František Wollman, byl český dramatik, básník, literární vědec, historik a kritik, slavista, balkanolog, bohemista, slovakista, slovenista, rusista, folklorista, publicista, teatrolog, vysokoškolský pedagog, člen korespondent ČSAV. Středoškolská studia absolvoval na pražském reálném gymnáziu v Truhlářské ulici a Akademickém gymnáziu , v letech 1907–1911 vystudoval slovanskou filologii na Filozofické fakultě UK, další rok pokračoval ve studiích na univerzitě v Berlíně u prof. Alexandra Brücknera. Poté působil jako středoškolský profesor na gymnáziích v Praze , Jičíně , po ukončení vojenské služby na učitelských ústavech v Soběslavi , krátce ve slovenské Modre a v Bratislavě . Již v roce 1917 získal na FF UK doktorát filozofie , 1922 zde habilitoval prací Vampyrické pověsti v oblasti středoevropské. Po jmenování docentem srovnávacích dějin slovanských literatur přednášel na FF UK , odkud přešel na bratislavskou Univerzitu Komenského, kde působil v letech 1923–1928 , nejprve jako soukromý docent, od 1925 na pozici mimořádného profesora slovanských literatur a lidových tradic. V letech 1928–1959 byl řádným profesorem srovnávacích dějin slovanských literatur na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, po válce hostoval na FF Univerzity Komenského v Bratislavě , přednášel na Divadelní fakultě brněnské JAMU a na FF Univerzity Palackého v Olomouci. Souběžně vyučoval na Pedagogické fakultě UK (194...

Frank Thiess (2)

Německý spisovatel, dramatik a scénárista.

Frank Rose (3)

Americký spisovatel, novinář a vysokoškolský pedagog, zabývá se dopadem digitálních technologií na média, zábavní průmysl a společnost.

Frank Huss (2)

Frank Huss, PhDr., narozený v roce 1971, studoval na Vídeňské univerzitě hudební vědy, dějiny a germanistiku. Vyučuje na jednom vídeňském gymnáziu a je nadšený orchestrální hudebník.

Frank Harris (4)

Narozen jako James Thomas Harris v Irsku velšským rodičům, v roce 1921 se stal občanem USA. Spisovatel, redaktor, novinář a nakladatel, přítel mnoha umělců jeho doby, nejznámější pro své skandální memoáry "Můj život a mé lásky", které byly v mnoha zemích zakázány pro "obscénní obsah".

Frank Hardy (2)

Australský spisovatel a politický aktivista.

Frank Goldammer (3)

Německý spisovatel. Řemeslnický mistr - malíř, lakýrník.

Frank Fletcher (2)

Narozen 10.1.1906 v Praze, zemřel 14.10.1962 tamtéž. Novinář, redaktor Nedělního a Poledního listu, autor dobrodružných a detektivních románů. Vedl prvního dva a půl ročníku Večerů pod lampou, byl jednatelem Klubu autorů dobrodružných románů.

Francoise Saganová (2)

François Vidocq (2)

Francouzský policejní úředník, šéf pařížské kriminální policie, zakladatel moderní kriminalistiky.

Francois Targat (1)

François Le Targat (1)

Francouzský kritik a historik umění, autor biografií výtvarných umělců.

Franco Forte (3)

Italský spisovatel zaměřený na historický thriller. Literární kritik, editor a redaktor, scenárista, lektor kurzů tvůrčího psaní, překladatel z angličtiny do italštiny.

Francisco Tárrega (3)

Francisco Tárrega byl španělský skladatel a klasický kytarista období romantismu. Často je označován za "otce klasické kytary" a je považován za jednoho z nejlepších kytaristů všech dob. Tárrega významně přispěl k rozvoji repertoáru klasické kytary; složil řadu původních skladeb a také přepsal skladby původně určené pro klavír nebo jiné nástroje od skladatelů, jako byli Ludwig van Beethoven, Frédéric Chopin a Felix Mendelssohn.

Francisco P Pajaro (4)

Venezuelský spisovatel.

Francisca Castro (5)

Francis Cabrel (1)

Francis Cabrel je známý francouzský zpěvák, skladatel a hudebník, jehož hudba zasáhla srdce mnoha lidí již na konci 70. let. Cabrel se narodil 23. listopadu 1953 ve francouzském Agenu a jeho akustický styl inspirovaný folkem a poetické texty rychle našly odezvu u posluchačů. Průlom přišel s písní "Petite Marie" v roce 1977, která byla věnováním jeho ženě a stala se okamžitě hitem. V průběhu let Cabrel vydal řadu úspěšných alb, která upevnila jeho postavení jednoho z nejoblíbenějších francouzských umělců.

Francesco Carletti (1)

1606 - Florenťan Francesco Carletti přivezl do Itálie čokoládu a kakao

Francesca Haig (2)

Britská básnířka a spisovatelka, žije v Londýně, též vysokoškolská pedagožka v oboru tvůrčího psaní. Francesca Haig je oceňovaná básnířka a autorka postapokalyptické série FIRE SERMON. . V roce 2010 získala Hawthornden Fellowship, stipendium pro spisovatele. Následovala její románová prvotina KÁZÁNÍ OHNĚ, s níž sklízí velký úspěch. .

Francesca Consolino (1)

Italská spoluautorka a autorka knih z oboru botaniky.

Frances White (2)

Folko Kullmann (4)

Německý autor publikací z oblasti zahradnictví a botaniky, též překladatel a fotograf.

Folk Team (2)

Czech folk band Formed 1973 as a duo Pavel Kopřiva vs. Roman Venclovský Other members: Tomáš Úlehla Boris Hála Members 2012: Folk-rock part: Pavel Kopřiva Roman Venclovský Ivan Huvar Roman Jež Dalibor Dunovský Pavel Bříza Unplugged part: Pavel Kopřiva Roman Venclovský Ivan Huvar Vratislav Lukáš Roman Jež

Florence Montgomery (4)

Britská spisovatelka.

Florence Littauer (2)

křesťanská spisovatelka, narozena v Haverhillu ve státě Massachusetts

Flavios Arrianos (2)

Jeho život byl vyplněn činností úřední a spisovatelskou. V mládí se horlivě obíral filosofií stoika Epiktéta, potom, snad v nějaké funkci vojenské, poznal kromě zemí alpských také Gallii a africkou Numidii. Kolem r. 130 dosáhl konsulátu, později byl správcem v asijské Kappadokii. Z té doby pochází jeho zeměpisné dílo, popisující kraje u Černého moře. Převážně zeměpisného rázu je i jeho popis Indie. Odborný obsah má jeho učebnice vojenské taktiky a krátký spis o lovu. Avšak jeho nejdůležitějším dílem je podrobné vylíčení výpravy Alexandra Makedonského do Asie s názvem Alexandrú anabasis.

Fischerová Stern (1)

Fiona Payne (2)

Fiona Huisman (5)

Nizozemská novinářka, redaktorka a spisovatelka. Autorka knih pro děti.

Fiona Davis (3)

Fiona Barnett (3)

Autorka publikací o aranžování květin.

Filip Skoumal (5)

Narozen v roce 1991 v Praze. Sociální pracovník se zaměřením na handicapované děti a pěstounské rodiny. Autor básnické sbírky.

Filip Murin (3)

Pseudonym autora a nakladatele gastronomických a populárně naučných publikací.

Filip Karfík (2)

Narozen 6.4.1963 v Praze. Filozof, zabývá se klasickou i moderní filozofií. Překládá filozofickou literaturu ze starořečtiny, francouzštiny a němčiny.

Filip Hrubý (2)

PR manažer, tiskový mluvčí společnosti Post Bellum, autor autobiografie.

Filip Hradil (3)

Narozen 1980. Historik a numismatik. Zaměřen na dějiny evropského raného novověku s přihlédnutím ke kulturním a náboženským dějinám habsburské monarchie, také na řád augustiniánů-kanovníků v českých zemích. Pracovník Vlastivědného muzea v Olomouci, správce zdejší numismatické sbírky. Vysokoškolský pedagog. Autor odborných publikací z oboru.

Fernando Namora (3)

Portugalský prozaik a básník se narodil 15.4.1919. Na univerzitě v Coimbry vystudobal medicinu a v roce 1951 se stal asistentem V Portugalském onkologickém ústavu. V literatuře se uvedl již v roce 1938 sbírkou básní Reliéfy.

Fermáta (4)

Fermáta je slovenská jazzrocková fusion skupina, známá jako jedna z průkopnických skupin tohoto žánru na východoevropské hudební scéně. Skupina vznikla v roce 1973 v Bratislavě, která byla tehdy součástí Československa. Zakládajícími členy byli František Griglák , Tomáš Berka , Anton Jaro a Peter Szapu . Fermáta Hudba kapely se vyznačuje složitými aranžemi, virtuózním muzikantstvím a prolínáním různých hudebních stylů včetně jazzových, rockových a klasických vlivů.

Ferenc Liszt (5)

Franz Liszt , tehdy Uhersko v rámci Rakouského císařství, dnes Burgenland, Rakousko – 31. července 1886 Bayreuth, Bavorsko, Německé císařství) byl rakousko-uherský klavírní virtuos a hudební skladatel, jeden z nejslavnějších klavíristů své doby a jeden z nejproduktivnějších skladatelů 19. století. V průběhu své skladatelské činnosti komponoval v různých stylech. Nejprve patřil mezi přední představitele romantismu. Svými symfonickými básněmi byl jedním z průkopníků programní hudby. Jeho hlavní díla pak patří do tzv. novoněmeckého hudebního stylu. Lisztova matka Anna, rozená Marie Anna Lager byla Rakušanka. V devíti letech ztratila rodiče a musela se přestěhovat do Vídně, kde pracovala jedenáct let jako služka. 11. ledna 1811 se provdala za Adama Lista z vesnice Unterfrauenhaid v tehdejší Šoproňské župě, dnes v Burgenlandu. List se narodil v Edelstalu nedaleko Bratislavy. Jeho rodina měla předky německé a slovenské . Byl amatérský pianista a cellista, povoláním úředník na dvoře knížete Mikuláše II. Esterházyho. Protože jeho příjmení List se v maďarsko-německém prostředí vyslovovalo nesprávně jako „lišt”, začal se psát jako Liszt, což přejal i jeho syn a později i další členové širší rodiny. Lisztova národnost bývá předmětem sporů, „nárok“ na něj si činí Maďaři, Němci i Slováci, z toho plyne také nejednotnost v zápisu jeho křestního jména. Liszt byl pokřtěn jako Franciscus , vyrostl v německo-slovenském jazykovém prostředí a později se naučil výborně francouzsky. Sám se podepisoval jako Franz, ale hlásil se k Maďarům. Maďarsky ovšem uměl jen málo, i když se ještě ve starším věku pokoušel tento jazyk ovládnout. Franz, kterého základům klavírní hry učil již od šesti let jeho otec, projevil záhy výjimečné hudební nadání. Hudbu skláda...

Ferenc Herczeg (4)

Ferdinand Tomek (5)

Narozen 1.4.1860 v Chocni, zemřel 22.7.1940 v Nové Pace. Středoškolský profesor, básník, prozaik, dramatik.

Ferdinand Smrčka (4)

Narozen 11.8.1904 v Petrově Dvoře u Netolic, zemřel 8.9.1988. PhDr., vedoucí pracovník Československého rozhlasu. Práce v oboru pedagogiky.

Ferdinand Škorpil (3)

Narozen 14.6.1903 v Praze, zemřel 29.9.1950 v Praze. MUDr., profesor patologické anatomie a histologie.