Všichni Autoři a témata

Jean Cohen (2)

Jean Claude (4)

Jean Baptiste Camille Corot (3)

Jean-Baptiste Camille Corot byl francouzský malíř, krajinář. Camille Corot se narodil v Paříži roku 1796, v nyní již zbouraném domě, na nábřeží poblíž rue du Bac. Jeho rodina patřila k buržoazii a tak na rozdíl od svých uměleckých kolegů, nikdy neměl nouzi o peníze. Poté, co získal vzdělání v Rouenu byl dán do učení k obchodníku se suknem. Nesnášel však komerční způsob života a pohrdal tím čemu říkal „obchodní triky“. Přesto zde poctivě setrval do svých 26 let, kdy otec svolil k přestupu na uměleckou dráhu. Corot se něco málo naučil od svých učitelů. Navštívil třikráte Itálii, dvě z jeho Římských studií jsou vystaveny v Louvru. Byl řádným přispěvatelem Salonu, a díky tomu byl francouzskou vládou v roce 1846 vyznamenán Řádem čestné legie a v roce 1867 povýšen na důstojníka. Přesto si řada Corotových přátel myslela, že nebyl formálně doceněný. Proto mu v roce 1874, krátce před smrtí, darovali zlatou medaili. Zemřel v Paříži a je pohřben na slavném pařížském hřbitově Père Lachaise. Řada jeho následovníků si říkala Corotovi žáci. Mezi nejznámější se řadí Eugène Boudin, Raphael Lépine, Antoine Chintreuil, Louis François, Le Roux a DeFaux. Během několika posledních let života vydělal velké množství peněz na svých obrazech, o které byl velký zájem. V roce 1871 při obležení Paříže Prusy při prusko-francouzské válce, daroval velkou čásku peněz na chudé. Během tehdy probíhajících nepokojů při Pařížské komuně byl v Arrasu s Alfredem Robaultem. V roce 1872 koupil dům v Auvers jako dar pro Honoré Daumiera, který byl slepý, bez prostředků a domova. V roce 1875 daroval 10 000 franků vdově Milletové na podporu jejích dětí. Jeho dobročinnost byla téměř pověstná. Podporoval také provoz dětského centra v rue Vandrezanne v Paříži. Práce Corota jsou umístěny v muzeích ve Francii i celém světě. Corot byl vedoucí uměleckou osobností barbizonské malířské školy ve Francii v polovině 19. století. Byl ústřední postavou krajinářského malířství. Pro jeho ...

Je. A Kosminskij (2)

Jay Fabok (3)

Kanadský komiksový výtvarník.

Jay Conrad Levinson (3)

Jay Conrad Levinson byl autorem více než dvaceti knih o guerilla marketingu. Bývalý viceprezident a umělecký ředitel v J. Walter Thompson Advertising a Leo Burnett Advertising. Byl předsedou Guerilla Marketing International, konzultační firmy poskytující své služby malým i velkým firmám po celém světě.

Javier Castillo (2)

Španělský spisovatel, původním vzděláním ekonom.

Jason Zweig (2)

Americký ekonom, redaktor časopisu Money, též autor materiálů pro muzeum historie amerického finančnictví.

Jason Page (3)

Autor publikací o sportu.

Jason Morgan Ward (2)

Jason Goodwin (2)

Britský spisovateľ a historik sa narodil v roku 1964.Študoval byzantskú históriu na Cambridge University.

Jason Fung (3)

Kanadský nefrolog, diabetolog, obezitolog.

Jason Fry (3)

Americký spisovatel, editor.

Jasna Navrátilová (3)

Jarošová Bohdana (5)

Jaroslava Vesecká (4)

Narozena 17.4.1962 v Kutné Hoře. Autorka učebnic a didaktických materiálů pro výuku fyziky.

Jaroslava Pospíšilová (3)

Narozena 26. 3. 1960. Mgr., učitelka, nakladatelka a publicistka.

Jaroslava Pippichová-Scheidegger (4)

Narozena 1922 v Praze. Autorka monografie o Saint-Justovi, překlady z francouzštiny a angličtiny.

Jaroslava Havlíková (4)

Autorka kuchařských knih.

Jaroslava Fišerová (2)

Narozena 10.6.1928. MUDr., CSc., docentka interního lékařství, literatura z oboru.

Jaroslava Dosedlová (4)

Narozena 31. 5. 1969 v Brně. Psycholožka zaměřená na sociální psychologii a psychoterapii, autorka prací z oboru.

Jaroslava Bukáčková (4)

Pedagožka.

Jaroslav Žák (4)

Narozen 1933 ve Vrchotových Janovicích, zemřel 9. 2. 2018. Pracoval v lesnictví, dřevařském průmyslu, výzkumu a odborném školství. Autor učebnic, odborných publikací z oboru zpracování dřeva.Psal o Sidonii Nádherné.

Jaroslav Vyplel (4)

Narozen 2.12.1890 v Kroměříži, zemřel v dubnu 1969 v Brně. Učitel, prozaik.

Jaroslav Vince Pospíšil (1)

Grafik, autor přebalů hudebních nosičů, autor publikace o hudební skupině Cop.

Jaroslav Veselý (4)

Narozen 23.7.1884 v Hořepníku u Pacova, zemřel 21.11.1954 v Praze. Ing., redaktor, ředitel technického muzea, práce z oboru.

Jaroslav Vejs (5)

Jaroslav Vanča (3)

Historik umění, teoretik médií, pedagog a tvůrce videoinstalací. Vystudoval Střední průmyslovou školu filmovou v Čimelicích, výtvarnou výchovu a češtinu na Filozofické fakultě UK v Praze a postgraduálně uměleckou kritiku na katedře estetiky téže fakulty. Pedagog Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, odborný asistent Fakulty humanitních studií UK, pedagog FAMU v Praze. Později učil na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Odborný asistent Kabinetu humanitních a doplňkových studií. - Kurátor výstav. Od r. 1983 se věnuje multielementární transformaci. Tvůrce instalace s televizní a computerovou grafikou Kaple reliktní radiace.

Jaroslav Vágner (3)

Jaroslav Vágner je bývalý slovenský fotbalista a fotbalový trenér. V československé lize hrál za ZVL Považská Bystrica. Nastoupil ve 26 ligových utkáních a dal 2 góly. Po skončení aktivní kariéry působil v FK Púchov jako trenér a asistent.

Jaroslav Ullmann (2)

Narozen 27. 1. 1951, zemřel 10. 6. 2013. Botanik, zaměřený na kaktusy a sukulenty. Kurátor sbírky kaktusů Botanické zahrady Univerzity Karlovy.

Jaroslav Teisinger (2)

Univerzitní profesor , zakladatel českého pracovního lékařství. Vybudoval první kliniku nemocí z povolání a první Ústav pracovního lékařství v Československé republice. Stál u zrodu Toxikologického informačního střediska.

Jaroslav Svoboda (3)

Narozen 2.5.1900 v Kutné Hoře, zemřel 7.5.1971 v Praze. Dr., ing., profesor speciální zootechniky - včelařství, publikace z oboru.

Jaroslav Svěcený (2)

Jaroslav Svěcený je uznávaný český houslista, známý svou virtuozitou a přínosem pro klasickou hudbu. Narodil se 23. září 1956 v Praze a prosadil se jako výrazná osobnost české hudební scény. Svěcený vystudoval Pražskou konzervatoř a ve studiu pokračoval na Akademii múzických umění v Praze. Jeho kariéra se vyznačuje četnými vystoupeními jako sólisty i s orchestry, na nichž předvádí svůj talent po celé Evropě i mimo ni.

Jaroslav Suchý (5)

PhDr. Jaroslav Suchý patřil mezi zakládající členy Svazu knihovníků a informačních pracovníků a jak připomněla Věra Škraňková v doslovu k pamětnímu tisku náchodské knihovny k 80tinám JS "Cestou knihovníka", po své řeči na ustavujícím sjezdu SKIP v roce 1968 byl zvolen do výkonného výboru nejvyšším počtem hlasů. Do VV byl zvolen i po obnovení činnosti Svazu knihovníků a informačních pracovníků v devadesátých letech. Logicky se stal i členem redakční rady Bulletinu SKIP. Když se vzdal pro vysoký věk a zdravotní problémy členství ve výkonném výboru, řekl mi: "Když budeš chtít, v redakční radě Bulletinu SKIP zůstanu." Kdo by nechtěl? Na začátku roku 2002 byl Jaroslav Suchý vyzván, aby napsal pro edici Aktuality SKIP vzpomínky na svou bohatou a zajímavou životní dráhu. Už to nestihl. V roce svých osmdesátin převzal tento vzácný člověk při brněnské valné hromadě SKIP v červnu 2001 Cenu českých knihovníků, udělenou mu výkonným výborem SKIP, a o několik měsíců později v Seči Cenu Zdeňka Václava Tobolky.

Jaroslav Suchl (5)

Jaroslav Suchanek (4)

Jaroslav Suchánek je bývalý sportovní novinář, redaktor, moderátor a komentátor. Svoji kariéru začal v roce 1962 v Československém rozhlase, také pracoval ve sportovní rubrice deníku Svobodné slovo a později přešel do Československé televize, kde pracoval 25 let. V ní se věnoval především lyžování, cyklistice a gymnastice. Ve své knize uvádí, že komentoval bezmála čtyři tisíce hodin různých sportovních přenosů. Komentoval a moderoval také některé dětské sportovní i znalostní soutěže vysílané Československou televizí v rámci programů určených pro školy, děti a mládež. V současné době moderuje různé kulturní akce. Jeho synem je moderátor a herec Michal Suchánek. Mimo sportovní články v různých denících a časopisech napsal několik scénářů , redakčně se podílel na knize Václava Žilky Jak se dělá muzikant. Dále napsal knihy: V současnosti spolupracuje při vystoupeních např. s režisérem Zdeňkem Troškou a se zpěváky Yvettou Simonovou a Richardem Adamem a dalšími. V Salmovské literární kavárně v Praze uvádí svůj pravidelný pořad Vikýř.

Jaroslav Štrunc (3)

Narozen 27.2.1934 v Plzni, zemřel 2.4.1998 tamtéž. Prozaik.

Jaroslav Strnad (5)

Jaroslav Strnad je český indolog. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Zabývá se především hindštinou a sanskrtem, dále starověkou a středověkou Indií. Své badatelské úsilí směřuje především k středověké severní Indii a tamějšímu náboženskému, kulturnímu a sociálnímu vývoji. Působí v pozici vědeckého pracovníka Orientálního ústavu Akademie věd, též vyučuje na FF UK.

Jaroslav Šterzl (4)

Narozen 2. 5. 1925 v Plzni, zemřel 8. 4. 2012. Prof., MUDr. DrSc., lékař, odborník v oblasti lékařské mikrobiologie a imunologie, autor prací z oboru.

Jaroslav Sterc (5)

Narozen 16.10.1901 v Brně, zemřel 4.1.1980 v Praze. RNDr., tělovýchovný pracovník, práce z oboru.

Jaroslav Smrž (2)

Prof. RNDr. Jaroslav Smrž, CSc. se narodil v Kladně a vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde dodnes pracuje na katedře zoologie. Jako univerzitní profesor přednáší zoologii bezobratlých v bakalářském studiu i některé speciální přednášky ve studiu magisterském a doktorském. Jeho vědeckou specializací je srovnávací anatomie, akarologie a půdní biologie, kde studuje hlavně potravní biologii roztočů ve vztahu k půdním drobnohledným houbám a bakteriím. V tomto zaměření publikoval vědecké práce doma i v zahraničí a vychoval i řadu diplomantů. Je autorem či spoluautorem několika učebnic a vědeckých monografií.

Jaroslav Smolka (4)

Jaroslav Smolka byl český pedagog, hudební režisér, muzikolog a skladatel. V roce 1956 absolvoval hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze a v letech 1960 až 1964 studoval v aspirantuře dějiny hudby. Na AMU studoval také skladbu u Václava Dobiáše a to v letech 1953 až 1955. Karel Janeček ho učil hudební teorii na obou vysokých školách. Od roku 1962 vyučoval na AMU dějiny hudby, od roku 1991 byl profesorem a do roku 1997 vedoucím Katedry teorie a dějin hudby. Vydal řadu muzikologických knih a studií. V letech 1996 až 2001 byl dramaturgem České filharmonie. Působil také jako redaktor vydavatelství Panton. Jeho syn Martin Smolka je také hudební skladatel. Zkomponoval jedinou operu: Hra o zuby

Jaroslav Slavický (3)

Narozen 11.2.1909 v Zelinkovicích, zemřel 26.1.1990 v Praze. PhDr., středoškolský profesor hudby, práce z oboru a o P. Bezručovi.

Jaroslav Schiebl (4)

Jaroslav Schiebl byl rakouský a český novinář, statistik a politik, na sklonku 19. století poslanec Českého zemského sněmu. Jeho otcem byl podnikatel, novinář a politik Ignác Schiebl. Jaroslav Schiebl navštěvoval reálnou školu v Plzni a pak se vyučil knihtiskařem. Následně cestoval po Evropě. Novinářskou dráhu zahájil v berlínském listu Post. Pokoušel se i o hereckou a malířskou dráhu. Po návratu si v Plzni zařídil malé knihkupectví. Od roku 1871 redigoval v Plzni několik regionálních periodik. Spolupracoval i s pražským deníkem Národní listy, do nichž přispíval coby západočeský zpravodaj. Působil dále jako kulturní historik se zaměřením na dějiny Plzně a spisovatel . Překládal z francouzštiny, italštiny a ruštiny. Kromě toho byl činný jako archivář a statistik. Statistice se věnoval po roce 1880 a zaměřoval se na sčítání lidu a bytové poměry. Dlouhodobě vedl statistickou kancelář města Plzně. Koncem 80. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1889 byl zvolen v kurii obchodních a živnostenských komor do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k staročeské straně. Rezignace na mandát byla oznámena na schůzi sněmu v prosinci 1893. Zemřel v dubnu 1933. Pohřben byl do výstavní rodinné hrobky na Ústředním hřbitově v Plzni.

Jaroslav Šaroch (5)

Pedagog, odborný asistent, zabývá se problematikou tvorby učebního textu pro výuku cizího jazyka a autoritou učitele, spoluautor pracovního sešitu ruštiny Pojechali.

Jaroslav Šafář (1)

Narozen 27. 4. 1909 v Lysicích - Záoboří, zemřel 4. 10. 1951 v Brně. Římskokatolický kněz, v letech 1940 - 1951 farář v Kunštátě, autor modlitebních knih.

Jaroslav Roušar (3)

Narozen 7.6.1950 v Poličce. Historik, odborné práce z historie a současnosti armády ČR a NATO.

Jaroslav Pulkrábek (5)

Ročník 1964, v roce 1988 se zlákán romantikou odstěhoval na Šumavu, kde zprvu pracoval jako dřevorubec v oblasti Boubína, později vystřídal několik povolání, mimo jiné pracoval i ve sklárně. V současné době je ředitelem Městského kulturního střediska ve Vimperku. Jeho domovem se stala fara v Horní Vltavici, kde působí jako kostelník. Pravidelně publikuje v časopise Vítaný Host, je šéfredaktorem měsíčníku Jan Prachatický. Od roku 2009 do roku 2017 psal každý týden pro sobotní vydání Prachatického deníku pověst či příběh. V roce 2012 vyšly tři díly jeho pověsti jako e-knihy v nakladatelství DriftBooks a následně pak dva díly v klasické podobě v nakladatelství Kopp.

Jaroslav Procházka (3)

Narozen 15.1.1913 v Kolíně, zemřel 29.12.2003 v Hradci Králové. MUDr., DrSc., profesor chirurgie, práce z oboru.

Jaroslav Pospíšil (4)

Narozen 15. 5. 1941 v Jankovicích u Holešova. JUDr., pověsti z Hostýnska, autor literatury faktu zaměřené převážně na tematiku druhé světové války.

Jaroslav Polák (4)

Po maturitě na gymnáziu studoval na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity filosofii a religionistiku . Pracoval jako pomocný vychovatel v Diagnostickém ústavu pro mládež a jako pracovní terapeut dlouhodobě duševně nemocných v občanském sdružení Práh. Zajímá se o cizí jazyky, počítačovou grafiku, magii a okultismus, chov více i méně exotických zvířat, šachy. Žije v Brně. Debutoval v roce 1993 v Rodokapsu povídkou Noc útěku , od té doby publikuje povídky v Ikarii i dalších časopisech. Je autorem sbírky povídek Deus Miseratur a pod pseudonymem J. A. Poloni, resp. Jeremy Fielder románů Conan a nefritový amulet , Cimmeřan a Ohňodárce a Conan – Třetí krok do hlubin . Píše také poezii . Poslední zmíněná kniha, Conan – Třetí krok do hlubin, vyšla autorovi v říjnu 2008 ve druhém, upraveném vydání, tentokrát již pod vlastním jménem Jaroslav A. Polák. Z anotace nakladatelství Brokilon: Jedno z nejtemnějších Conanových dobrodružství, inspirované nejen tvorbou R. E. Howarda, ale i dílem Lovecraftovým, se vrací na náš trh v zrevidované podobě – autor znovu prošel a opravil celý text, doplnil mnohé scény a jako dárek čtenářům vložil do textu novou kapitolu. Okultista, spisovatel, terapeut, Kojot. Píše od roku 1993. Jeho tvorba zahrnuje horor, fantasy a fantaskní literaturu; v současné době píše také filosofující eseje na různá témata. Publikoval v časopisech Ikarie a Fantázia , v antologii 2004: Český horor a v několika sbornících vítězných povídek soutěže Ježíšku, já chci plamenomet . Je spoluautorem dvou knih o Conanovi, k nimž se raději nehlásí, a autorem knihy Conan – Třetí krok do hlubin , ke které se hlásí a jejíž druhé doplněné a revidované vydání vyšlo v roce 2008. V současné době své texty publikuje na svém weblogu www.kojot.name Kromě studia evropské magické tradice se zajímá také o psychologii, filosofii,...

Jaroslav Pinkas (3)

Středoškolský učitel , historik a metodik. Realizované projekty: ředitel festivalu "Film a dějiny": v letech 2002 – 2008, DVD 1968: zmařené naděje, tvorba didaktických materiálů pro výuku moderních dějin, projektové vyučování: Banální zlo normalizace, Den proti extremismu, Habsburk, Masaryk nebo Lenin? Hlavní oblasti zájmu: interpertace audiovizuálního materiálu v pedagogické praxi, ideologické dezinterepertace minulosti v totalitních režimech.

Jaroslav Petr (5)

Narozen 19.2.1881 v Počátkách, zemřel 5.5.1946 v Praze. Profesor obchodních věd. Práce v oboru, autor publikací o hospodářském zeměpisu a kinematografii.

Jaroslav Petiška (5)

Jaroslav Peregrin (5)

prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. je český logik a analytický filosof, jedním z průkopníků propagace analytické filosofie a filosofie jazyka v českém prostředí. Působí v Akademii věd, na FF UK a na Univerzitě v Hradci Králové. Zabývá se mj. Wittgensteinem či W. V. Quinem, kterého též překládal; rozvíjí pozice inferencialismu Roberta Brandoma. Zasluhuje se o popularizaci filozofie v České republice, např. v rámci spolupráce s nakladatelstvím Nová beseda, do jehož edice Co je nového přispěl svým titulem Co je nového v logice.

Jaroslav Pelikán (1)

Jaroslav Pelikan byl americký teolog a historik, profesor Yaleovy univerzity, který se věnoval hlavně dějinám křesťanské tradice a křesťanských církví. Pocházel ze slovenské rodiny luteránských pastorů, vystudoval teologii a roku 1946 promoval na University of Chicago. Téhož roku se oženil s P. S. Buricovou a měli pak spolu tři děti. V letech 1949–1953 přednášel na univerzitě v Indianě, od roku 1953 v Chicagu a od roku 1962 na Yaleově univerzitě. V letech 1973–1978 byl děkanem historické fakulty, Roku 1998 konvertoval k Americké pravoslavné církvi a v dopise svému sboru vysvětlil, že je to přirozené vyústění jeho celoživotní práce a zájmu o křesťanské tradice. Pelikan se podílel na vydávání patristických spisů , spisů Erasma Rotterdamského, na novém překladu spisů Martina Luthera a byl redaktorem náboženské části Encyclopædia Britannica. Jako historik se zabýval křesťanskou tradicí a kladl důraz na její souvislost. Jeho první kniha, "Od Luthera po Kierkegaarda", je věnována vývoji protestantismu a v letech 1971–1989 vydal monumentální pětisvazkové dílo "Křesťanská tradice. Dějiny a vývoj učení" – moderní protějšek k Dějinám dogmatu německého historika Adolfa Harnacka, který byl jeho vědeckým vzorem. Od Harnacka se však liší tím, že křesťanské učení vzniká podle něho z modlitby a bohoslužby a ne naopak. Tím je daleko bližší východní, pravoslavné tradici, které také připisuje mnohem větší význam. Zatímco Harnack vysvětluje vývoj učení hlavně filosofickými a politickými vlivy, Pelikan zdůrazňuje význam výkladu Bible. Věnoval se také posvátným knihám jiných náboženství – Koránu, Rgvédu a Dhammapadě. Jeho dílo je tak výrazně ekumenické a oceňují je nejen protestanti, ale také katolíci a pravoslavní. Druhý svazek jeho "Křesťanské tradice" je považován za nejobsáhlejší dějiny výc...

Jaroslav Pekárek (4)

Vystudoval Pedagogickou fakultu JU v Českých Budějovicích obor sociální pedagogika a Provozně ekonomickou fakultu ČZU v Praze. Po vykonání vojenské základní služby pracoval v dělnických profesích ve stavebnictví a poté více než patnáct let u policie, z toho dvanáct let v řadách policie kriminální. Žije ve Strakonicích.

Jaroslav Pazourek (4)

Profesor RNDr. Jaroslav Pazourek, CSc. prožil celou svou vědeckou kariéru na Katedře fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Je uznáván jako zakladatel kvantitativní anatomie rostlin u nás. Patřil mezi nejlepší rostlinné anatomy s vynikající znalostí mikroskopických technik, které sám uplatňoval při řešení široké škály teoretických i aplikačních problémů. Jeho práce však postihovaly také další aspekty spojující například funkční a strukturní aspekty vodního provozu a fotosyntézy. Díky své obsáhlé vědecké práci, jíž se zapojoval i do mezinárodních projektů, neocenitelně přispěl k rozvoji studia anatomie rostlin a zásluhou bohatých popularizačních aktivit úspěšně propagoval biologii rostlin i mezi středoškolskými studenty a laickou veřejností. Proslavené se staly jeho mikrofotografie uveřejňované v řadě časopisů i knižně.

Jaroslav Papoušek (3)

Narozen 12. 4. 1929 ve Velkém Bočkově , zemřel 17. 8. 1995 v Praze. Filmový režisér a scénárista, práce v oboru, též kreslíř, sochař a malíř.

Jaroslav Panáček (3)

Jaroslav Panáček byl kronikář, regionální historik a dlouholetý organizátor společenského života v České Lípě. Později byl jmenován jejím čestným občanem. Narodil se jako mladší syn do rodiny železničáře. Starším bratrem byl Josef Panáček, pozdější redaktor časopisu Železničář a v roce 1970 autor knihy o Karlu Hynkovi Máchovi. V letech 1920 až 1924 absolvoval reálku v Mladé Boleslavi a pak pokračoval v studiích v České Lípě. Patřil mezi jedenáct prvních absolventů českého reformního reálného gymnázia v České Lípě, v té době převážně německé . Po ukončení středoškolského studia maturitou v roce 1928 vystudoval v letech 1928 až 1932 češtinu a němčinu na Karlově univerzitě v Praze a nastoupil jako učitel na různých školách Čech i Moravy, mj. na státní české chlapecké škole v České Lípě. Se svým kolegou učielem Janem Doušou spoluzaložili operetu i pochodovou píseň. Roku 1937 se oženil s Hedvikou Skrbkovou. V roce 1938 se s celou rodinou odstěhoval do českého vnitrozemí, do Sezemic na Pardubicku. Strávil tu více než 6 let. Zde učil, staral se o obecní archiv, hrál divadlo i sportoval. Po osvobození vlasti se do České Lípy v červnu 1945 vrátil a už zde zůstal natrvalo. Stal se zde roku 1945 prvním poválečným archivářem a kronikářem města. Městský archiv jako dobrovolník vedl 6 let. Po skončení 2. světové války přednášel, organizoval řadu besed, založil v České Lípě Arbesův festival. Byl jmenován na několika školách zástupcem ředitele školy a v roce 1967–1968 byl ředitelem na ZDŠ Tyršova v Mánesově ulici. V srpnu 1968 odešel do důchodu. S Marií Vojtíškovou byl spoluautorem knihy o historii města Česká Lípa. Jedná se o autora zpracování historie divadelního souboru Jirásek z České Lípy, historie kopané ve městě. Činný byl desítky let i v jiných oblastech života, zejména v lehké atletice. Oddíl lehké atletiky zde založil a vedl jej po řadu let. Pro atlety vedl kroniku ...