Všichni Autoři a témata

Henry Purcell (5)

Henry Purcell byl anglický skladatel, který žil v období baroka a je považován za jednoho z největších anglických skladatelů všech dob. Purcell se narodil v roce 1659 a jeho hudební nadání se projevilo již v mládí, kdy byl jmenován sboristou v Královské kapli. Později, v roce 1679, vystřídal Johna Blowa na postu varhaníka ve Westminsterském opatství a tuto prestižní pozici zastával až do své předčasné smrti v roce 1695.

Henry Porter (1)

Britský spisovatel, žurnalista a editor.

Henry Jaeger (3)

Švýcarský německy píšící spisovatel.

Henry Bogdan (2)

Francouzský historik.

Henrietta McCall (2)

Egyptoložka, kurátorka Britského muzea, specializuje se na výzkum mezopotamské literautry.

Henri Vernes (4)

Autor příběhů Henri Vernes se narodil v belgickém Athu 16. října 1918. Zběhl ze studií, nějaký čas pracoval v rodinné pekárně, odkud zanedlouho rovněž utekl, a vydal se do světa. Roku 1937 se v Marseille nalodil se svou čínskou přítelkyní na loď plující do Číny. Milostný románek neměl dlouhého trvání a po krátkém pobytu v Šanghaji se opět lodí vrátil do Evropy. Pak nějaký čas studoval, napsal dva neúspěšné romány, obchodoval s diamanty. Vypukla druhá světová válka. V roce 1940 ho povolali do armády, ale Belgie brzy kapitulovala. Charles Dewismes přešel do odboje, pracoval pro rozvědku jako zpravodajce a získával informace pro Londýn. Po válce se stal novinářem a jeho reportáže vycházely v amerických a belgických novinách a časopisech. Stále ho však trápil neúspěch prvních dvou románů. Seznámil se s Jean-Jacquesem Schellensem, který chtěl vydávat knihy pro mládež, podepsal s ním smlouvu a vybral si pseudonym Henri Vernes.

Henri Meilhac (5)

Henri Meilhac byl francouzským dramaturgem a operním libretistou. Meilhac se narodil v 1. pařížský obvod v roce 1830. Jako mladý začal psát smyšlené články pro pařížské noviny a comédies en vaudevilles, v živém bulvárním duchu, který ho uvedl do známosti. Kolem roku 1860 se setkal s Ludovicem Halévym a jejich spolupráce na jevišti trvala dvacet let. Jejich nejznámější spolupráci je libreto Carmen Georges Bizeta. Meilhacovo dílo je nejvíce spojeno s hudbou Jacquesa Offenbacha , pro nějž napsal více než tucet libret, většinou spolu s Halévym. Nejúspěšnější spolupráce s Offenbachem jsou Krásná Helena , Modrovous , Pařížský život , Velkovévodkyně z Gerolsteinu a Perikola . Také Froufrou , opět s Halévym. Mezi ostatní Meilhacova libreta patří Manon Julesa Masseneta s , Hervého Mamzelle Nitouche a Rip, francouzská verze operety Roberta Planquetteho Rip Van Winkle . Jejich hudební hra Le Réveillon byla základem operety Netopýr Johanna Strausse. V roce 1888 byl zvolen do Francouzské akademie. Zemřel v roce 1897 v Paříží. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henri Meilhac na anglické Wikipedii.

Henri Bernardin de Saint-Pierre (3)

Francouzský botanik a spisovatel, autor ve své době oblíbených dětských knih. Psal přírodovědné knihy, dětské knihy a cestopisy.

Henri Allorge (1)

Romantický básník, autor velmi zajímavých sci-fi románů.

Helmuth Rilling (2)

Helmuth Rilling je uznávaný německý dirigent a vynikající interpret hudby Johanna Sebastiana Bacha. Rilling se narodil 29. května 1933 ve Stuttgartu a významně přispěl ke sborové a orchestrální hudbě, zejména v oblasti barokní duchovní tvorby. Než se vydal na svou kariéru, během níž hojně koncertoval a nahrával, studoval na Stuttgartské vysoké škole hudby a na Evangelické škole církevní hudby v Esslingenu.

Hellmuth Unger (3)

Německý spisovatel a lékař.

Helga Mondschein (2)

Německá spisovatelka, autorka knih pro děti.

Helga Hrabincová (3)

Narozena 16.8.1973 v Čáslavi. Mgr., autorka knihy pro děti, knižní ilustrátorka.

Helene Tallon Russell (1)

Hélène Laporte (2)

Francouzská klasická filoložka.

Helena Zápalková (5)

Mgr., historička umění, práce z oboru, zabývá se problematikou restaurování.

Helena Wdowyczynová (4)

Mgr., učitelka angličtiny, autorka jazykových učebnic.

Helena Szalayová (1)

Autorka publikací o teraristice.

Helena Sůvová (4)

Autorka publikací z oboru ekonomiky.

Helena Ryšavá (1)

Narozena 4. 11. 1952. Grafička, ilustrátorka.

Helena Ondroušková (2)

Helena Hrůzová (4)

Narozena 1954.Publikace o managerském rozhodování.

Helena Havlíková (3)

Česká operní a kulturní publicistka, publikuje mj. v Lidových novinách texty o divadelních inscenacích texty o koncertech a jiných produkcích live texty o CD, knihách apod. ostatní texty. PhDr.

Helena Grecmanová (3)

Narozena 3.7.1959 v Olomouci. PhDr., Ph.D. Působí na PdF UP Olomouc v oborech: obecná a srovnávací pedagogika, alternativní školské systémy, aktivizační metody ve výuce. Práce v oboru.

Helena Černíková (4)

Bytová architektka, práce z oboru.

Helena Čapková (2)

Narozena 28.1.1886 v Hronově, zemřela 27.11.1961 v Praze. Prozaička, autorka vzpomínek na své bratry K.a J. Čapky.

Helena Braunová (5)

Narozena 23. 8. 1944 ve Velkém Přítočně, zemřela 26. 11. 2020 v Českém Krumlově. Spisovatelka, autorka pohádek a povídek pro děti a pro dospělé ze Šumavy a českokrumlovského okolí.

Helena Bobinska (2)

Polská spisovatelka, autorka knih pro děti a překladatelka.

Helena Beránková (1)

Narozena 1979 v Praze. Autorka publikací pro děti.

Helena Baker (6)

Novinářka a překladatelka z a do angličtiny. Gastronomické poradenství. Světově uznávaná degustátorka vína a znalkyně italské kuchyně. Narozena v Praze

Helena (1)

Helena je ženské křestní jméno. Podle českého kalendáře má svátek 18. srpna. Je řeckého původu, znamená světlo nebo pochodeň. Poprvé záznam o tomto jméně obsahuje Homérova Ilias – nejkrásnější z žen, Helena, dcera Dia a Lédy, manželka spartského krále Meneláa, byla příčinou trojské války. Následující tabulka uvádí četnost jména v ČR a pořadí mezi ženskými jmény ve srovnání dvou roků, pro které jsou dostupné údaje MV ČR – lze z ní tedy vysledovat trend v užívání tohoto jména: Změna procentního zastoupení tohoto jména mezi žijícími ženami v ČR je -1,2%. Hela, Helenka, Helča, Hel, Heli, Helen

Helen Simonson (1)

Americká spisovatelka britského původu.

Helen Paris (3)

Americká spisovatelka, literární vědkyně a teatroložka, též vysokoškolská pedagožka.

Helen MacInnes (3)

Helen Clark MacInnesová byla skotsko-americká autorka špionážních novel. V roce 1928 po ukončení studií francouzštiny a němčiny na skotské University of Glasgow pokračovala ve studiu na University College London, které ukončila v roce 1931. Poté pracovala jako knihovnice. V roce 1932 se provdala za klasického filologa Gilberta Higheta a v roce 1937 se přestěhovala za svým manželem do New Yorku. V roce 1966 jí byla udělena literární cena Columbia Prize for Literature.

Helen Lawson (3)

Narozena v roce 1935 v Československu, v roce 1949 emigrovala. Americká básnířka a překladatelka.

Helen Keiser (1)

Helen Keizer byla švýcarská spisovatelka , malířka a fotografka. Během let 1950-1990 cestovala do Řecka, Turecka, Libanonu a Sýrie a po mnoha arabských zemích, Pákistánu, Afghánistánu, Indii a na Srí Lance. V roce 1959 v Damašku studovala jazyky a poté strávila několik měsíců v Jordánsku, kde byla přijata králem Husajnem a navštívila staré město Nabata Petra. V uprchlických táborech jordánského království se poprvé tváří v tvář seznámila s otázkou Palestiny, svoje kontakty prohloubila příští návštěvou a roky později, po šestidenní válce roku 1967. V 70. a 80. letech měla pověst jednoho z nejhlubších znalců tohoto regionu. Zúčastňovala se vykopávek a napsala zprávy o dějinách, archeologii a zvycích Orientu, které se objevily v časopisech jako DU nebo Atlantis. Akvarely a olejomalby ze svých cest častokrát vystavovala. Roku 1983 získala Helen Keizer ocenění kantonu Zug za svou práci jako příspěvek k mezinárodnímu porozumění.

Helen Jukes (2)

Britská autorka románu, včelařka, lektorka workshopů a vysokoškolská učitelka tvůrčího psaní.

Helen Hunt Jackson (3)

Spisovatelka.

Helen Farmer-Knowles (2)

Britská aromaterapeutka, poradkyně a léčitelka.

Helen Epstein (4)

Helen Epstein je americká spisovatelka a novinářka židovského původu, narozená v Praze. Helen Epstein se narodila v Čechách, bylo jí však pouhých osm měsíců, když se její rodiče koncem 1948 rozhodli emigrovat z Prahy do New Yorku. Jejím otcem byl český vodní pólista Kurt Epstein, který reprezentoval Československo na olympijských hrách v Amsterdamu v roce 1928 a v Berlíně v roce 1936. Pro svůj židovský původ byl vězněn v Terezíně a Osvětimi, koncentračními tábory prošla i její matka Frances. Její babička Pepi v Praze po 1. světové válce vedla oděvní Salon Weigert. Helen Epstein vyrostla v New Yorku. Vystudovala žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, studovala i na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Poté působila jako novinářka na volné noze. Vyučovala také kurzy tvůrčího psaní, židovská, ženská i evropská studia. V knize Děti holocaustu Helen Epstein přinesla svědectví a životní pocity potomků těch, již přežili holocaust. Podnětem ke vzniku knihy Nalezená minulost, v níž historii své rodiny prezentuje v kontextu dějinných událostí, se stala smrt její matky v roce 1989. Kromě knih se židovskou tematikou zpracovala životopis newyorského divadelníka Josepha Pappa, producenta muzikálu Chorus Line. V knize Music Talks publikovala své rozhovory s významnými hudebníky , původně napsané pro The New York Times.

Helen Dineen (5)

Helen Corrigan (3)

Spisovatelka, editorka a publicistka. Spoluautorka průvodce.

Heinz-Joachim Fischer (3)

Práce z oboru římskokatolické církve, náboženských dějin a dějin papežů, teologické práce, působí jako dopisovatel z Vatikánu.

Heinz Pannwitz (2)

Heinz Werner Walter Pannwitz , byl německý kriminalista, člen NSDAP, SS, kriminální policie a později gestapa. Do českým dějin se zapsal hlavně jako hlavní vyšetřovatel atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Je autorem rozsáhlé zprávy o atentátu, tzv. Pannwitzovy zprávy. V Paříži od roku 1943 velel kontrašpionážnímu komandu gestapa Rudá kapela , které mělo za úkol potlačit činnost Sověty podporované odbojové organizace se stejným jménem, Rudá kapela. Na konci války se Pannwitz nechal zajmout francouzskou armádou, která jej následně vydala Sovětům. Po návratu do Německa napsal další dvě pojednání o atentátu na Heydricha, známá jako 2. a 3. Pannwitzova zpráva. Pannwitz se narodil jako nemanželské dítě v Berlíně, Roku 1925 se přestěhoval s matkou do Magdeburgu, kde se úspěšně vyučil zámečníkem. Po zavedení povinné branné povinnosti roku 1935 se dobrovolně přihlásil k vojenské službě. Po propuštění z Wehrmachtu nastoupil následující rok na kriminální policii - Kripo . Mezi lety 1937 – 1939 pracoval u kriminální policie v Berlíně. Na vlastní žádost byl Pannwitz převelen do Prahy nejpozději v červenci 1939, nejdříve zde působil u německé kriminální policie, Kripa. V září byla pražská úřadovna gestapa povýšena na řídící úřadovnu a bylo zapotřebí posílit personál. Ten se rekrutoval mimo jiné z pracovníků pražského Kripa, kteří byli členy NSDAP a SS. Pannwitz byl zařazen do II. oddělení, kde byl vedoucím dvou referátů, II G a II H. Referát II G se zabýval vyšetřováním atentátů, nelegálního držení zbraní, podvodných úředníků a ochranou vedoucích osob německého státního aparátu. Druhý referát pod Pannwitzovým vedením se zabýval nekomunistickou opozicí. Po atentátu na Heydricha byla v téže den ustanovena téměř stočlenná vyšetřovací komise, které byl Pannwitz vedoucím. Po skončení vyšetřování veškeré závě...

Heinz Linge (1)

Hitlerův pobočník.

Heinz Geiß (1)

Německý filolog a historik zaměřený na období klasického starověku.

Heinz Geiss (1)

Heinrich Dubbel (4)

Německý autor příručky o technické konstrukci strojů, která je v odborně aktualizovaných verzích vydávána i po úmrtí autora.

Heike Buess-Kovács (4)

Německá lékařka, autorka prací z odborné medicíny a příruček o léčení klasickém i formou alternativní medicíny.

Heihachirō Tōgō (1)

Japonský admirál.

Heidi Swain (5)

Hedvika Vilgusová (5)

Hedvika Vilgusová byla česká malířka, ilustrátorka knih pro děti a mládež a místní politička. Vilgusová vystudovala Střední průmyslovou školu výtvarnou na pražském Hollarově náměstí. Poté pracovala v reklamní agentuře Černá růže. Pohádky a texty pro děti začala ilustrovat během práce pro časopis ABC mladých techniků a přírodovědců. Jako kmenová redaktorka tohoto měsíčníku se významně podílela na jeho výtvarné i obsahové podobě. Kromě volné tvorby a litografií se od počátku 80. let 20. století věnovala především knižním ilustracím. Byla členem Klubu ilustrátorů dětské knihy. Hedvika Vilgusová se angažovala ve veřejném životě v místě svého bydliště - v městské části Praha-Klánovice. Až do své smrti byla předsedkyní místní organizace Strany zelených, členkou zastupitelstva a předsedkyní Komise pro životní prostředí. Za 30 let profesionální ilustrátorské činnosti doprovodila svými pracemi přes 60 knih, které vyšly nejen v češtině, ale i v jazycích většiny evropských zemí. Vedle drobnějších publikací se jednalo i o rozsáhlé knižní tituly typu Pohádky tisíce a jedné noci nebo ilustrovaná Bible. Nejucelenější řadu tvořily několikadílné soubory publikací klasických českých pohádek Boženy Němcové a Elišky Krásnohorské. Knižní dílo Hedviky Vilgusové se vyznačuje srozumitelností a poetičností. Chápala dětského čtenáře a tvořila pro ně “vyprávěcí obrázky” – ilustrace bohaté na propracované detaily, které v dětech probouzejí fantazii a touhu příběh sdělovaný obrazem dále rozvíjet. Na rozdíl od většiny dnešních knižních ilustrátorů Vilgusová tvořila svá díla zejména náročnou technikou olejomalby. Řada motivů v dílech Hedviky Vilgusové odráží její dětství strávené v jihomoravském Vranínu u Moravských Budějovic. Více jak 20 let působila v městské části Praha-Klánovice. V červnu 2008 rozhodla rada hl. m. Prahy na návrh zastupitelstva městské části Praha-Klánovice o pojmenování prostranství v centru obce náměstí ...

Hedvika Kaplánová (2)

Heda Kovályová (3)

Heda Margoliová–Kovályová, známá též jako Heda Margolius Kovály byla česká spisovatelka a překladatelka. Narodila se v Praze do rodiny Ervína a Marty Blochových. Ervín Bloch byl finanční ředitel ve Waldes Koh-i-noor v Praze. Začátkem okupace se provdala za JUDr. Rudolfa Margolia a společně se svými rodiči a manželem byla transportována do Lodže v roce 1941. V roce 1944 byli přesunuti do Osvětimi, kde Blochovi zahynuli. Ona sama byla přemístěna na práci do Christianstadtu a později uprchla do Prahy při pochodu smrti do Bergen-Belsenu. Po 2. světové válce se s manželem shledala v Praze. Pracovala jako grafička pro nakladatelství Symposion a později Rovnost a další nakladatelství. Rudolf Margolius se stal náměstkem ministra zahraničního obchodu a v roce 1952 byl zatčen a odsouzen k smrti v procesu se Slánským. V roce 1955 se znovu provdala za Pavla Kovályho . Začala překládat knihy z němčiny, angličtiny a francouzštiny od známých autorů jako Arnold Zweig, H. G. Wells, Raymond Chandler, Philip Roth, Saul Bellow, John Steinbeck, Arnold Bennett, William Golding, Arthur Miller a dalších. Po invazi v roce 1968 odešla do Spojených států amerických a pracovala jako knihovnice v Harvard Law School Library v Cambridge, Massachusetts. V této době napsala a vydala v exilu svojí autobiografii Na vlastní kůži , která pak vyšla v mnoha překladech a o které napsal Vít Machálek, že je jednou z nejsilnějších českých knih dvacátého století. V České republice byla vydána v letech 1992, 2003 a 2012. V roce 1985 Index v Kolíně nad Rýnem vydal její novelu Nevina, která vyšla znovu v roce 2013 v Mladé frontě. Anglické vydání vyšlo v Soho Press v New Yorku v červnu 2015. V roce 1996 se vrátila natrvalo do Prahy, kde v roce 2010 po dlouhé nemoci zemřela. Helena Třeštíková s ní v roce 2001 natočila pro Českou televizi dokumentární film Hitler, Stalin a já. V roce 2015 vydala Mladá fronta text celého rozhovoru jako knihu po...

Heaven 17 (4)

Heaven 17 je britská new wave a synth-popová skupina, která vznikla v roce 1980 v Sheffieldu v Anglii. Skupinu založili Martyn Ware a Ian Craig Marsh, kteří byli předtím členy skupiny Human League, spolu se zpěvákem Glennem Gregorym. Heaven 17 se stala jedním z klíčových hráčů britské elektronické hudební scény na počátku 80. let. Jejich debutové album "Penthouse and Pavement" vyšlo v roce 1981 a získalo si uznání kritiky pro svůj inovativní zvuk.

Heather Couper (2)

Po studiu astronomie na Oxfordské univerzitě řídila Greenwichské planetárium a později se stala prezidentkou Britské astronomické společnosti a profesorkou astronomie na Greshamově koleji v Londýně. Poté co v televizi uváděla dva vzdělávací seriály, založila se dvěma kolegy společnost Pioneer Productions, která je v současnosti jednou z nejvýznamnějších v oblasti tvorby vzdělávacích pořadu ve Velké Británii. Je mj. autorkou knihy Universe a televizního programu Electric Skies, který byl poctěn mezinárodními cenami. V současnosti se zabývá psaním a tvorbou pro rozhlas a televizi.

Hazel Gaynor (3)

Britská autorka románů.

Hartig Daniela (3)

Harry Stein (2)

Spisovatel.

Harry Sidebottom (4)

Harry Sidebottom je profesorem antické historie na Merton College v Oxfordu a přednáší i na Univerzitě ve Warwicku. Přispívá též do mnoha historických časopisů včetně Classical Review, Journal of Roman Studies, a War and Society in The Roman World. Zabývá se zejména řeckou kulturou v období Říše římské . Zajímá se též o antické válečné umění . V obou těchto oblastech je považován za mezinárodně uznávaného odborníka . Od roku 2006 pracuje na sérii historických románů Římský válečník, v nichž jako hlavní hrdina vystupuje anglosaský šlechtic a důstojník římské armády Balista. Děj série autor zařadil do období nazývaného „velkou krizí třetího století“, kdy se Římská říše dostala do těžkých, vojenských i hospodářských problémů. Ve svém volném čase rád cestuje, sportuje a je vášnivým fanouškem kriketu, ragby a v poslední době též tenisu.