Všichni Autoři a témata

Fadhlalla Haeri (2)

Transkripce: v angličtině Shaykh Fadhlalla Haeri V češtině Šajch Fadhlalla Haeri nebo Šajch Fadlulláh Chajrí Šejk Fadhlalla Haeri se narodil v Karbale v Iráku jako potomek několika generací známých a uctívaných duchovních vůdců. Vzdělání získal v Evropě a Americe, založil několik firem na Středním východě a pracoval jako konzultant v ropném průmyslu. V roce 1980 založil Zahra Trust, charitativní organizaci s centry v USA, Velké Británii a na Středním východě, která si klade cíl přiblížit tradiční islámské učení široké vrstvě obyvatelstva prostřednictvím kurzů a publikací a podporuje nejrůznější charitativní programy. Šejk Fadhlalla se v současné době zabývá přednášením a psaním knih a komentářů ke Koránu.

F. N Paraubek (2)

Autor publikací z oblasti sklářství.

F. M Bartoš (2)

Ewan Clarkson (1)

Celý život se věnoval pozorování života v přírodě a psaní knih, jejich cílem je poučit čtenáře o nutnosti ochrany životního prostředí. Narodil se roku 1929 v severoanglické Cumbrii a po skončení vojenské služby pracoval sedm let jako veterinář. Poté se odstěhoval do Devonu, kde žil až do své smrti. Kromě deseti románů, napsal též řadu článků a povídek, jejichž námětem byl vždy život v přírodě či na venkově.

Evžen Hirschfeld (6)

Narozen 1893, zemřel v lednu 1969 v Praze. Ing., dr.techn., profesor strojní fakulty, literatura z oboru.

Evie Dunmore (4)

Britská spisovatelka, autorka historických romancí. Žije a pracuje v Berlíně.

Evgeny Nesterenko (4)

Evgeny Nesterenko byl proslulý sovětský a ruský operní basista, který se vyznačoval silným hlasem a velkolepým vystupováním na jevišti. Narodil se 8. ledna 1938 v Moskvě, v mládí se zajímal o hudbu a svou vášeň rozvíjel studiem na moskevské konzervatoři. Nesterenkova kariéra se rozjela po vítězství v Mezinárodní Čajkovského soutěži v roce 1967, což vedlo k angažmá ve významných operních domech po celém světě.

Evelyn A Crowe (3)

Americká autorka milostných románů.

Eve Chase (3)

Évariste Régis Huc (3)

Évariste Régis Huc – 26. března 1860, Paříž) byl francouzský misionář známý především díky svým cestám do Tibetu, Číny a Tatarska. Huc společně se svým druhem Josephem Gabetem byli prvními Evropany, kteří navštívili Lhasu od dob Thomase Manninga ). Huc o svých cestách napsal cestopis, který několikrát vyšel i v českém jazyce. Huc se narodil v malé vesnici Caylus ve francouzském departementu Tarn-et-Garonne. Ve věku čtyřiadvaceti let vstoupil mezi pařížské lazaristy. Krátce po své ordinaci v roce 1839 byl vyslán do Číny, aby tam vykonával práci misionáře. Zhruba 18 měsíců však ještě strávil v Macau, kde se intenzivně připravoval na misionářskou práci, což zahrnovalo především studium čínského jazyka. Po této přípravě začal se samotnou křesťanskou misií, a to nejdříve v jižních oblastech Číny. Za nějaký čas poté se přesunul do severněji ležícího Pekingu, kde získal hlubší znalosti čínštiny. Poté se vydal dále na sever až na samotnou hranici Číny s Mongolskem, kde se věnoval studiu dialektů a zvyků Tatarů, pro jejichž potřeby přeložil i několik náboženských textů. Huc měl v úmyslu cestovat z Číny dále do tibetské Lhasy, odkud zamýšlel putovat do Indie. V roce 1844 se s dalším lazaristou Josephem Gabetem a mladým Dahurem, který konvertoval ke křesťanství, vydali z Duolunu do Lhasy. Jelikož byl tehdy vstup do Lhasy cizincům zakázán, malá skupina cestovala v převleku za tibetské lámy. Po překročení Žluté řeky muži museli přejít rozsáhlé oblasti pouště Ordos ve Vnitřním Mongolsku. Po těžkých útrapách se jim podařilo dosáhnout Kan-su a jít dále, až se jim v lednu 1845 podařilo dojít na čínskou hranici, kde strávili nějaký čas studiem tibetského jazyka, buddhistické literatury a pobytem v klášteře Kumbum. Poté se vydali na další cestu. Po překročení pouštních oblastí Čching-chaje došli k jezeru Kukunor s ostrovem s meditujícími lámy. Po namáhavé a vyče...

Evald Flisar (5)

Evald Flisar je slovinský spisovatel, básník, překladatel, dramatik a šéfredaktor literárního časopisu Sodobnost. Evald Flisar je známý především jako autor cestopisů, které vzešly z cest po osmi desítkách států světa. Jeho Čarovnikov vajenec je jedním z nejčtenějších slovinských románů. V posledních desetiletých je známý především díky svým divadelním hrám. Svá díla tvoří ve slovinštině i angličtině. Do angličtiny i z angličtiny také překládá. Jeho díla byla převedena do více než 20 jazyků. Evald Flisar vystudoval střední školu v Murské Sobotě, posléze studoval na Filozofické fakultě v Lublani. Od roku 1965 Flisar spolupracoval s nejrůznějšími slovinskými novinami a literárními časopisy. Roku 1966 se po vydání své básnické prvotiny Symphonia poetica rozhodl opustit studium a stát se svobodným umělcem. Roku 1967 napsal pamflet Kristusov samomor a vydal ho vlastním nákladem. O rok později vyšel jeho první román Mrgolenje prahu. V roce 1969 pak vznikl jeho druhý román Umiranje v ogledalu a ve stejném roce opustil vlast a vydal se do zahraničí. Ve Vídni napsal rozhlasovou hru Sodniška zgradba, která získala první cenu Radia Ljubljana. Z Rakouska je odešel do Londýna, kde začal studovat dramaturgii, angličtinu, psal rozhlasové hry a byl a byl redaktorem encyklopedie. Pro BBC napsal hru Upsetting of the Status Quo. Roku 1972 vyšla v Mariboru tragikomedie v deseti obrazech Kostanjeva krona, která byla dramatizací románu Mrgolenje prahu. Poté následovalo období cest po Austrálii. Zde navštěvoval jazykové kurzy a školu kreativního psaní a dva roky se živil jako strojvedoucí metra v Sydney. Z Austrálie se vydal do Asie, která mu učarovala. První cestu shrnul Flisar strnil v cestopisu Tisoč in ena pot . Po zastávce v Londýně se vydal na cestu do západní Afriky, o níž pojednává cestopis Južno od severa . Nejlepší příběhy z Austrálie, Asie a Afriky zveřejnil ve sbírce povídek Popotnik v kraljestvu senc , za niž získal cenu...

Eva Woods (3)

Britská spisovatelka a lektorka kreativního psaní.

Eva Výtisková (3)

Narozena 18.2.1945. Historička umění, autorka katalogů výstav.

Eva Vítová (2)

Narozena 1947. PhDr., česká muzikoložka a teatroložka.

Eva Svobodová (6)

Narozena 19. 11. 1952 v Třeboni. Mgr., vysokoškolská pedagožka, odborné práce z primární pedagogiky, též autorka knih pro děti a mládež.

Eva Streblová (6)

Narozena 1953. RNDr., autorka učebnic chemie z oboru lékařství.

Eva Sládková (5)

Autorka učebnic a příruček angličtiny.

Eva Sládková (3)

Autorka sbírky citátů.

Eva Skořepová (6)

Narozena 1975. Mgr., pedagožka, autorka učebnic a metodických materiálů pro výuku finanční a ekonomické gramotnosti na ZŠ a SŠ. Též autorka publikace o přebírání.

Eva Šedivá (4)

Narozena 24.12.1934. Grafička a ilustrátorka.

Eva Rychterová (3)

Narozena 29. 1. 1930 v Plzni. Dr., CSc., orientalistka a překladatelka, práce z oboru.

Eva Rybářová (4)

Narozena 3.10.1928 v Mojmírovcích u Nitry. Slovenská psycholožka.

Eva Pileřová (6)

Eva Pelantová (4)

Narozena 1955. televizní scénáristka.

Eva Ott (3)

Německá autorka příruček o zahradkářství.

Eva Michorová (5)

Eva Michorová se narodila 30. 12. 1964 v Kladně. Vystudovala kladenské gymnázium a fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Pracovala v časopisu Dikobraz, přispívala do časopisů Podvobraz, Květy, Vaše příběhy. Doposud publikovala šest dívčích románů: Čekání na prince , Bára ze zámku , Kdo mi dá růži? , Nikoho se nepros! , Samá voda a Tak co, holky, co si počnete? . S MUDr. Martou Brtníkovou napsala knížku o výchově k rodičovství Přinesl nás čáp, asi . Mimoto vydala knihu o hazardu Hříchy velkých hráčů a podílela se na knížce skutečných kriminálních příběhů A teď padáme, rejžo . Žije v Kyšicích na Kladensku s manželem, dvěma dětmi ? šestnáctiletou Nelou a dvanáctiletým Zdeňkem a psem Káčou.

Eva Mazurová (4)

Slovenská autorka kuchařských knih.

Eva Kubáňová (3)

Autorka příručky o olympijských hrách a sportech.

Eva Katharina Hoffmann (2)

Německá léčitelka, sociální pracovnice, feng shui poradkyně.

Eva Kareisová (4)

Narozena 25.2.1901, zemřela 14.11.1980 v Praze. Prozaička, publicistka, překladatelka.

Eva Karasová (3)

Narozena 1968. Filoložka, germanistka, autorka učebnic a pracovních sešitů němčiny.

Eva Jiříčková (6)

Středoškolská učitelka výtvarné přípravy a českého jazyka . Také básnířka, fotografka, malířka, grafička a zpěvačka.

Eva Fišerová (6)

Autorka publikací z oboru účetnictví.

Eva Fišerová (4)

Doc. RNDr., Ph.D., matematička, zaměřená na regresní statistické modely a analýzu citlivostosti variančních komponent.

Eva Dvořáková (5)

Narozena 1949. Ing., architektka, působící v oblasti památkové péče a výzkumu industriálních a technických areálů a objektů.

Eva Dolejšová (4)

Narozena v roce 1968. Bc., knihovnice v Knihovně K. H. Máchy v Litoměřicích, též autorka dětské knihy.

Eva Carvani (5)

Autorka dětské literatury.

Eva Bobůrková (4)

Narozena 10. 12. 1963 v Českých Budějovicích. Ing. , žurnalistka, publicistka, redaktorka Mladé fronty Dnes.

Eva Bernatová (6)

Autorka prací z oboru zdravotnictví a první pomoci.

Eugenie Dufková (3)

Eugene Ormandy (6)

Eugene Ormandy byl uznávaný americký dirigent maďarského původu, známý především díky svému dlouholetému působení ve Filadelfském orchestru. Ormandy se narodil 18. listopadu 1899 v Budapešti a původně se vzdělával jako houslista na Královské hudební akademii v Budapešti, poté se začal věnovat dirigování. Jeho kariéra se výrazně změnila, když se v roce 1921 přestěhoval do Spojených států. V roce 1936 se stal hudebním ředitelem Filadelfského orchestru a tuto funkci zastával úctyhodných 44 let až do svého odchodu do důchodu v roce 1980.

Eugène Le Roy (3)

Francouzský historik.

Eugène Fromentin (5)

Eugene Samuel Auguste Fromentin-Dupeux byl francouzský romantický malíř a spisovatel, známý především svými obrazy z Alžíru a Egypta. Jeho manželkou byla Marie Cavellet de Beaumont, se kterou se oženil dne 18. května 1852. Původně studoval práva. Poté začal studovat krajinomalbu u Louise-Nicolase Cabata. V roce 1842 poprvé cestoval do Alžírska. Ovlivněn malířem Prosperem Marilhatem se rozhodl, že se bude věnovat námětům africké pouště. První práce tohoto námětu vystavil na Salonu v roce 1847. Do Sahelu v Africe se vrátil v roce 1848 a 1851. Dále cestoval v roce 1869 do Egypta. V roce 1870 navštívil Benátky a v roce 1875 Nizozemsko. Zde studoval díla nizozemských mistrů a napsal o nich sérii esejů, které vyšly roku 1876 v knize Les Maîtres d'autrefois. Byl přítelem malíře Gustave Moreaua . Jeho malířskými žáky byli Fernand Cormon a Henri Gervex . Se svým přítelem archeologem a fotografem Augustem Salzmannem v roce 1847 odjel do Alžírska. V jeho malířském díle je oceňována přesnost zachycení exotického prostředí a vystižení barevné atmosféry africké pouště. Ve své době dosáhlo velkého uznání. Tyto obrazy jsou vystaveny např. v Louvre nebo v Musée d'Orsay. Ve 20. století začíná být hodnoceno výše jeho dílo kritické a spisovatelské, viz např. Je pochován na hřbitově 'Cimetière de Saint-Maurice' v La Rochelle.

Eugen Zabel (3)

Německý spisovatel.

Eugen Vencovský (4)

Narozen 9.4.1908 v Prostějově, zemřel 6.1.1999 v Plzni. MUDr., DrSc., profesor, přednosta psychiatrické kliniky v Plzni. Práce v oboru.

Eugen Georg (4)

Německý lékař, autor příruček o manželství a o plánovaném rodičovství.

Etienne Rey (2)

Francouzský dramatik a literární kritik.

Ester Plicková (4)

PhDr. Ester Plicková, CSc. byla slovenská etnografka a umělecká fotografka. V letech 1952–1955 pracovala ve Slovenském národním muzeu . Od roku 1955 až do odchodu do důchodu v roce 1989 byla vědeckou pracovnicí národopisného ústavu, později Ústavu etnologie Slovenské akademie věd. Zabývala se výzkumem lidového výtvarného projevu, zejména lidového hrnčířství. Kandidátskou disertační práci Pozdišovské hrnčířství obhájila roku 1961. Výsledky svých výzkumů publikovala také v knižních monografiích Pozdišovské hrnčiarstvo a Malované salaše , Krása hlíny , v desítkách vědeckých studií a odborných článků, kolektivních pracích a syntéze. Zvláštní část její práce představuje zpřístupňování lidového výtvarného umění prostřednictvím výstav a popularizace lidové kultury v tisku. Ester Plicková se věnovala i umělecké fotografii. Ze své fotografické tvorby sestavila obrazové publikace Banská Štiavnica , Dunaj v Československu , Jadran a další. Patřila do známé rodiny Plickových. Její otec byl historik Vladimír Plicka a strýc fotograf a filmař Karel Plicka. Za vědecko-výzkumnou práci v oblasti etnologie a za popularizaci znalostí o lidové kultuře jí předsednictvo SAV udělilo v roce 1988 Zlatou medaili Ľudovíta Štúra. Na spolupráci se strýcem Karolem Plickou vzpomíná takto: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ester Plicková na slovenské Wikipedii.

Ester Anaswah (4)

Erwin Strittmatter (4)

Erwin Strittmatter byl srbsko-německý spisovatel, německy píšící. Je jedním z nejslavnějších spisovatelů NDR. Strittmatterova díla byla přeložena do téměř 40 jazyků.

Ervín Jacobs (6)

Ervín Hirsch (5)

Narozen 1892, zemřel 16.10.1956 v Praze. Redaktor filatelistického časopisu, literatura z oboru filatelie.

Ervín H Synek (1)

Ernst Jünger (4)

Německý spisovatel, esejista a vydavatel.

Ernst Hochberger (4)

Znalec Slovenska, autor zeměpisných publikací o Slovensku.

Ernest Hello (3)

Ernest Hello, také Arnošt Hello byl francouzský katolický spisovatel, překladatel a filosof. Jeho díla inspirovala Josefa Floriana. Narodil se v bretaňském Lorientu v rodině významného právníka a studoval práva v Rennes a v Paříži na Lyceu Ludvíka Velikého. Ačkoli absolvoval s vyznamenáním, k povolání měl mravní výhrady a nikdy je nevykonával. Ovlivněn spisovatelem J. Barbey d'Aurevilly působil jako spisovatel a publicista, kritik soudobého ateismu a obránce katolického křesťanství. V letech 1859–1861 vydával katolický deník Le Croisé , později se věnoval také mystice a překládal dílo J. Ruisbroeka a Angely da Foligno. Celý život trpěl chorobou páteře, což podle některých ovlivnilo melancholickou náladu jeho spisů. Hellovy spisy jsou psány s velkým nadšením i satirickým ostnem, mají vysokou literární úroveň a řada z nich je i myšlenkově originální, takže byly hojně překládány. Měly velký vliv na Léona Bloy a řadu dalších. V českém prostředí inspirovaly Josefa Floriana, který je překládal a vydával. Hlavní spisy:

Erin Morgenstern (6)

Erin Morgenstern je americká spisovatelka a výtvarná umělkyně známá pro svou knihu Noční Circus. Erin Morgenstern vyrůstala v Marshfieldu, Massachusetts a studovala divadelní a studiové umění na Smith College v Northamptonu v Massachusetts, kde absolvovala v roce 2000. Kromě psaní, maluje. Sbírá šperky vyrobené ze starých klíčů. Její Noční cirkus byl zveřejněn v září 2011. V současné době žije v Bostonu, Massachusetts se dvěma velmi načechranými kočkami.

Erika Hornáková (4)

Erich von Manstein (3)

Erich von Manstein, rodným jménem Fritz Erich von Lewinski, byl německý polní maršál, považovaný za jednoho z nejlepších stratégů druhé světové války. Narodil se jako desáté dítě von Lewinských, staré pruské vojenské rodiny. Při křtu byl adoptován von Mansteiny. Lewinská a Mansteinová byly sestry. Protože manželství von Mansteinové bylo bezdětné, rozhodly se obě rodiny, že desáté dítě Lewinských ponese jméno von Manstein, což bylo umožněno císařským dekretem. Mansteinova výchova byla naprosto vojenská, což ho částečně připravilo pro budoucí kariéru. V roce 1900 začal studovat na císařské kadetní škole v Berlíně-Lichterfelde. Tam mu byly vštěpovány základní vědomosti, znalosti a způsoby chování pruského důstojníka, poslušnost. Po jejím dokončení v roce 1906 vstoupil jako praporčík ke 3. pěšímu gardovému pluku, kde v té době sloužili i Paul von Hindenburg a Kurt von Schleicher. Také započal studium na válečné akademii v Berlíně, které však musel přerušit kvůli vypuknutí první světové války a již se k němu nikdy nevrátil. Ačkoli neměl řádně ukončené vzdělání generálního štábu, již jako pobočník prokázal, jak velké měl vojenské nadání. Zúčastnil se dobytí pevnosti Namur, bitev u Mazurských jezer, na Sommě, u Soissons a Remeše. V Polsku byl těžce raněn, při boji zblízka ho zasáhly dvě kulky do ramena a do sedacího nervu. Po uzdravení nastoupil ke generálnímu štábu. V červenci 1918 se na západě zúčastnil jarní ofenzívy. Kapitulace, pád císařství a následné vyhlášení republiky pro něj byly obrovským šokem. Od této doby se stal apolitickým vojákem a o politiku se nezajímal. V lednu 1920 se seznámil s Jutty von Loeschovou , kterou o tři dny později požádal o ruku. Toto manželství vydrželo celý život a vzešly z něj tři děti . V armádě zůstal i po první světové válce. Roku 1922 byl povýšen na velitele praporu. Roku 1927 byl povýšen na majora a začal působit v generálním štáb...

Erich Kretzschmar (4)

Německý biolog, autor publikací o evropské fauně a flóře.