18601–18660 z 153149 Autoři
Juraj Kalnický (4)
Slovenský pedagog, žijící v ČR, autor odborných prací z didaktiky vzdělávání dospělých, též publicista a básník.
Více od autora
Juraj Ilja Jenča (4)
Narozen 1. 8. 1942 v Bratislavě. Slovenský rozhlasový redaktor a komentátor působící v českých rozhlasových studiích, též autor publikací z oboru motocyklového sportu a překladu detektivního románu.
Více od autora
Junior (5)
Více od autora
Julius Fučík (6)
Narozen 18.7.1872 v Praze, zemřel 25.9.1916 v Berlíně . Vojenský kapelník a hudební skladatel.
Více od autora
Julius Dolanský (5)
Julius Dolanský, vlastním jménem Julius Heidenreich , byl český a československý literární historik, politik Československé sociální demokracie, později Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Jeho původní jméno bylo Julius Heidenreich. Dne 9. listopadu 1945 si zvolil příjmení Dolanský. Jeho manželkou byla operní pěvkyně, divadelní a hudební referentka a překladatelka Jelena Holečková-Dolanská . V letech 1914–1915 studoval na gymnáziu ve Strážnici a později na gymnáziu v Kroměříži, kde maturoval roku 1922. Absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde se zaměřoval na češtinu, němčinu a slovanskou literaturu. Jeho učitelem byl Arne Novák. V roce 1927 získal doktorát prací na téma Vliv Mickiewiczův na českou literaturu předbřeznovou. V letech 1926–1928 učil na reálce v Brně a v letech 1928–1930 působil jako stipendista na jugoslávských univerzitách v Bělehradě, Záhřebu a Lublani. Pak až do roku 1945 byl profesorem na reálných gymnáziích v Praze. V roce 1933 se habilitoval v oboru srovnávacích dějin slovanských literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde učil jako soukromý docent až do uzavření českých vysokých škol v roce 1939. Už před druhou světovou válkou byl členem Slovanského ústavu a zasedal v redakční radě Ottova slovníku naučného nové doby. Byl rovněž aktivní ve Společnosti pro kulturní a hospodářské styky se SSSR a v Československo-jihoslovanské lize. Za okupace byl kratší dobu vězněn na Pankráci. Po válce byl jmenován profesorem oboru jugoslávských jazyků a literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zde učil až do roku 1971. Do zrušení Sokola v roce 1952 byl aktivní i v této organizaci. Působil jako sekční šéf Ministerstva informací. Zabýval se pedagogikou a literaturou. Vydával díla o sovětských spisovatelích. V letech 1952–1963 byl ředitelem Slovanského ústavu Československé akademie věd. Byl členem Českoslove...
Více od autora
Juliet Landon (4)
Juliet Landonová se hluboce zajímá o umění a historii, tedy obory, které i sama vyučovala. Spolu s bohatou představivostí jí tyto zájmy pomáhají vytvářet ty nejlepší historické příběhy, jaké napsala. Zvláštní zájem v nich věnuje středověku a životu tehdejších žen v mužské společnosti. Mládí prožila v Severním Yorkshiru a nyní bydlí ve vesničce v Hampshiru v blízkosti svých dětí. Své první knihy publikovala pod vlastním jménem Jan Messent.
Více od autora
Julie Kenner (6)
Americká autorka Julie Kenner původně pracovala jako advokátka, ale od útlého věku si přála být spisovatelkou, kterou se stala na plný úvazek v roce 2004. Byla nominována nebo získala na dvě desítky literárních cen v oblasti detektivního žánru a románů pro ženy. Žije s rodinou v texaském Georgetownu.
Více od autora
Julia Starr Keddle (5)
Vystudovala anglickou literaturu, angličtinu a pedagogický kurz TEFLA. Učila jazyk v Itálii a UK. Autorka jazykových učebnic a video příruček.
Více od autora
Jules Claretie (5)
Francouzský spisovatel, dramatik, libretista, publicista a historik. Jako novinář publikoval pod různými pseudonymy.
Více od autora
Juhan Smuul (4)
Juhan Smuul, vlastním jménem Johannes Schmuul byl estonský spisovatel a novinář. Pocházel z rolnické rodiny z ostrova Muhu, střední školu nedokončil kvůli nemoci. Za druhé světové války sloužil v Rudé armádě. Po válce byl redaktorem periodik Rahva Hääl, Sirp ja Vasar a Pioneer. V roce 1951 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Byl členem Ústředního výboru Komunistické strany Estonska, poslancem Nejvyššího sovětu SSSR a od roku 1953 do své smrti zastával funkci předsedy Estonského svazu spisovatelů. Byla mu udělena Stalinova cena , Leninova cena a titul národního spisovatele Estonské SSR . Smuulova raná tvorba náleží k socialistickému realismu, později se zaměřil na čtenářsky atraktivní reportáže z cest po světě. Jeho nejpřekládanějším dílem je Ledová kniha, pojednávající o výpravě do Antarktidy. K dobrodružnému žánru patří i prózy Japonské moře, prosinec a Punťa mořeplavec. Sbírka povídek Dopisy ze Sydegate zobrazuje s humorem život na estonském venkově. Smuul je také autorem divadelní hry Lea, odehrávající se za druhé světové války, a satirického monodramatu Plukovníkova vdova. Napsal scénář k úspěšné filmové komedii Suleva Nõmmika Tady jsme. Byla po něm pojmenována Literární cena Juhana Smuula a v obci Koguva se nachází muzeum věnované jeho tvorbě.
Více od autora
Judith O'Brien (4)
Judith O`Brien je americká spisovatelka historických romancí. Jako většina spisovatelů již od dětství věděla, čím chce být - spisovatelkou. I když vlastně u Judith tato vysněná profese byla až na třetím místě, hned po přání stát se princeznou z pohádky anebo primabalerínou. Po vysoké škole se Judith přestěhovala do New Yorku, kde začala pracovat pro časopis Seventeen Magazine, postupně se vypracovala až na editorku. A pak získala místo snů u vydavatele Pocket Books. Psala úvodní anotace ke knížkám autorek jako Jude Deveraux, Judith McNaught nebo Julie Garwood a ty se pak objevovaly na zadních stranách knih těchto autorek. A tak Judith četla rukopisy před jejich publikací, psala anotace a při tom snila, že sama by taky chtěla napsat, byť jen jeden, ale zato stejně úžasný příběh. Avšak život jí zkřížil plány - nejdříve se vrátila zpět ke své původní profesi - editaci a psaní článků pro časopisy, pak se vdala, narodil se jí syn a během mateřské, při psaní článků o zdraví, jí v hlavě začal opět hlodat dávný sen - napsat svou vlastní romantickou novelu. A tak se o to pokusila, napsala začátek příběhu, zaslala jej vydavateli, čekala a dočkala se - velmi zdvořilého odmítnutí. Po několika letech se Judith rozhodla opět zkusit své spisovatelské štěstí, zkontaktovala svou bývalou kolegyni z Pocket Books Lindu Marrow, zaslala jí svůj rukopis, aby se s ní poradila, co vylepšit a tak, no a za tři dny se jí Linda ozvala s nabídkou kontraktu na dvě knihy. A tak se z Judith pomalu ale jistě stala spisovatelka, která má k dnešnímu dni na kontě cca 10 knih a na dvou dalších se podílela spolu s jinými autorkami. V současné době Judith žije v Brooklynu, sama se svým synem a dál píše své historické romance, sem tam ozvláštněné cestováním v čase.
Více od autora
Judith A Jance (4)
Narodila se v Jižní Dakotě, dětství strávila v arizonském Bisbee a nyní žije se svým manželem v Seattlu a v arizonském Tucsonu.
Více od autora
Jørgen Brekke (5)
Jørgen Brekke je nórsky spisovateľ. Narodil sa v Hortene, neskôr sa usadil v Trondheime, kde žije s manželkou a tromi deťmi. Prednášal o vzdelávaní, neskôr pracoval ako novinár na voľnej nohe. Za svoj debut V ľudskej koži získal cenu Norlis za najlepší debut roka, ako aj cenu Nová krv za najlepší kriminálny debut. Je autorom detektívnej série s inšpektorom Singsakerom, románov, v ktorých sa súčasnosť prelína s dávnejšou minulosťou.
Více od autora
Jozef Žarnay (4)
je slovenský autor vedeckej fantastiky pre deti. Vzdelanie získaval v rokoch 1961 - 1964 na Pedagogickej fakulte Univerzity P. J. Šafárika v Prešove, kde študoval odbor dejepis - ruština. V rokoch 1964 - 1971 pracoval ako učiteľ v Kluknave, v rokoch 1971 - 1979 v Radaticiach, v roku 1980 pracoval v Stavoprojekte a od roku 1981 je učiteľom a výchovným poradcom v Prešove. Prvé literárne dielo uverejnil v roku 1969 v časopise pre mládež Kamarát, knižne debutoval v roku 1973 románom Tajomstvo Dračej steny, kde popisuje dobrodružstvá troch žiakov základnej školy z Atómovej Lehoty, Fera, Vila a Stana, ktorý objavia v skalách neďaleko ich rodnej obce, ukrytú mimozemskú kozmickú loď, pomocou ktorej sa dostanú na dve cudzie planéty. Vo voľnom pokračovaní románu s názvom Prekliata planéta zase objavia v horách ukryté transportné zariadenie inej mimozemskej civilizácie, čo ich privedie na planétu zničenú ekologickou katastrofou. Sci-fi románom ostal verný i v ďalšej tvorbe, keď mu v roku 1983 vyšiel román Kolumbovia zo základne Ganymedes, v ktorom sa vinou zásahu meteoru, neprebudí posádka zo zimného spánku. Prebudí sa len niekoľko detí, ktoré sú po pristátí na planéte zničenej atómovou vojnou, odkázané len na svoju šikovnosť a spoluprácu, a v roku 1991 román Časolet. Okrem písania románov publikuje i sci-fi poviedky v rôznych časopisoch, zaoberá sa historiografiou vedeckej fantastiky. O svetovej science-fiction a staršej slovenskej fantastike vydával na pokračovanie seriály v časopisoch Zenit pionierov, Zenit a Elektrón. Taktiež spolupracuje s rozhlasom a televíziou
Více od autora
Józef Weyssenhoff (5)
Joseph Weyssenhoff - prozaik , básník , literární kritik , editor . Bratranec malíře Henryho Weyssenhoffa.
Více od autora
Józef Skrzek (3)
Józef Skrzek je známý polský multiinstrumentalista, skladatel a zpěvák, známý především jako spoluzakladatel a lídr progresivní rockové skupiny SBB . Skrzek se narodil 2. července 1948 v polském městě Siemianowice Śląskie a jeho hudební kariéra trvá několik desetiletí od počátku 70. let. Byl významnou osobností polské rockové a progresivní hudební scény. Jeho virtuozita se projevuje ve zběhlé hře na klavír, basovou kytaru, harmoniku a syntezátory.
Více od autora
Jozef Miloslav Hurban (6)
Jozef Miloslav Hurban byl první předseda Slovenské národní rady, slovenský spisovatel, novinář, politik, evangelický kněz. Narodil se v rodině evangelického faráře a v letech 1830–1840 studoval na evangelické lyceum v Bratislavě, kde se seznámil s Ľudovítem Štúrem, který v něm probudil vlastenecké cítění. V roce 1840 byl vysvěcen na kněze. Chtěl pokračovat v studiu v Německu, ale z finančních důvodů musel pracovat. Působil jako evangelický kaplan v Brezové pod Bradlom a od roku 1843 byl farářem v Hlbokém. Od roku 1866 byl po smrti Karla Kuzmányho nějakou dobu superintendantem slovenské evangelické patentální církve. Oženil se s Annou Jurkovičovou, se kterou měl 4 dcery a 5 synů, mezi nimiž byl i spisovatel Svetozár Hurban-Vajanský. Jozef Miloslav Hurban byl na čele slovenského literárního a veřejného života téměř po půl století . Byl nekompromisním bojovníkem za národní práva Slováků, nesmiřitelným nepřítelem šovinismu maďarské vládnoucí třídy i průkopníkem slovanské vzájemnosti. Hlavně v mladších letech života patřil mezi radikální slovenské odpůrce feudalismu i nadvlády příživnických šlechtických vrstev v Uhersku. Tehdy se dokonce stavěl za „odteologizování slovenského života“. V roce 1847 v novele Od Silvestra do Troch kráľov se takto vyslovil o tehdejším slovenské vzdělaneckém světe: „Náš život slovenský najväčšmi zato kuľhá, že ho doteraz skoro sami teológovia opatrovali, oni nám kníh a ideálov všeslovanských nastavili tak, že ak sú knihy, plány, ideále, šťastie národov, my Slováci by sme veľmi šťastný národ boli“. Díky svému nekompromisnímu jednání byl prohlašován za vlastizrádce, komunistického agitátora, panslavistického vezíra, byl označován jako „divokým Hurban“ či „divoký Slovák“ a podobně. Položil také základy slovenské literární historiografie. Kromě toho byl agilní národovec, spoluzakladatel Tatrína, spo...
Více od autora
Jozef Kvasnica (4)
Jozef Kvasnica byl československý teoretický fyzik, profesor Univerzity Karlovy v Praze, kde působil na Katedře teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty. Napsal řadu vysokoškolských učebnic z fyziky. Své mládí prožil Jozef Kvasnica v slovenských Tunežicích. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Trenčíně studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po studiích odjel do Moskvy, kde absolvoval náročnou aspiranturu u Lva Davidoviče Landaua, pozdějšího držitele Nobelovy ceny za fyziku, i když kandidátskou práci obhajoval až zpět v Československu. Po návratu pracoval nejprve na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT a od roku 1965 až do své smrti působil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Nejprve nastoupil na Katedru teoretické fyziky a když tato katedra byla v roce 1976 administrativně rozpuštěna, stal se do roku 1986 vedoucím nové Katedry matematické fyziky, která byla v roce 1991 opět přejmenována na Katedru teoretické fyziky. Jozef Kvasnica byl též proděkanem na MFF UK a dlouhá léta byl šéfredaktorem anglického vydání Československého časopisu pro fyziku. Jozef Kvasnica je především autorem a výjimečně spoluautorem mnoha vysokoškolských učebnic zaměřených na různé partie fyziky a několika populárně-naučných knih z fyziky a matematiky Dále publikoval řadu odborných článků z různých oborů fyziky převážně v Czechoslovak Journal of Physics, jejichž je téměř vždy jediným autorem s výjimkou článku s Jiřím Horáčkem, kterému vedl diplomovou i kandidátskou práci. Mezi jeho odborné práce patří např. K jeho nejdůležitějším článkům patří práce věnované teorii difúze, v nichž publikoval objev tzv. obrácené difúze, kdy dochází k transportu částic z místa s menší koncentrací do místa s vyšší koncentrací. Napsal také několik populárně naučných článků a recenzí do časopisů Pokroky matematiky, fyziky a astronomie a Československý časopis pro fyziku....
Více od autora
Jozef Kelemen (6)
Jozef Kelemen je slovenský matematik a informatik. Od roku 1999 působí na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě.
Více od autora
Jozef Horák (5)
Jozef Horák, pseudonymy Ivan Mráz, Ján Adam, Ján Adamov, Jožo H. Tepliansky byl slovenský spisovatel-prozaik, dramatik, básník, redaktor, literární teoretik, tvůrce čítanek a učebnic, autor literatury pro děti a mládež, kulturní a osvětový pracovník. Narodil se v rodině horníka Jána Horáka a jeho manželky Kataríny jako jedno z jejich čtyř dětí. Otec mu zemřel v roku 1914 v 1. světové válce a o rodinu se potom starala pouze matka, která zemřela v roce 1923. Studoval na gymnáziu v Banské Štiavnici, později na učitelském ústavu. Působil lako učitel v Teplé, v letech 1946-1948 působil jako lidověvýchovný referent v Matici slovenské v Martině, kde se také stal redaktorem dětského časopisu Slniečko a redigoval edice Most a Kvety. Po odchodu z Matice slovenské působil od roku 1953 jako ředitel na škole ve Svatém Antonu, později v Podsitnianské a v letech 1964-1967 v Banské Štiavnici. Zemřel 11. června 1974 v Prešově, pochován byl v Banské Štiavnici. Jeho beletristická díla čerpají z banskoštiavnického prostředí, odkud sám pocházel. Napsal téměř čtyři desítky knížek. Debutoval v roce 1927 básní Ecce! v regionálním periodiku Hlasy spod Sitna, sbírkou pověstí Sitniansky vartár. 1856
Více od autora
Jozef Heriban (6)
Jozef Heriban je slovenský spisovatel, scenárista a filmový režisér, bývalý poslanec Národní rady Slovenské republiky, pozorovatel a poslanec Evropského parlamentu. Věnuje se profesionálně literatuře a filmu. Je bývalým prezidentem Slovenského centra PEN, místopředseda Rady Audiovizuálneho fondu a člen Slovenské filmové a televízní akadémie. 39 let byl ženatý se známou televízní moderátorkou a bývalou ředitelkou Slovenského institutu ve Vídni, Alenou Heribanovou, s kterou má dvě dcery. Spisovatelku a novinářku Tamaru Šimončíkovú Heribanovou a marketingovú a PR managerku Barbaru Jagušák. Vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě kombinaci estetická výchova – slovenština. Poté jedenáct let působil v Slovenské filmové tvorbě v Bratislavě jako dramaturg, scenárista, režisér a vedoucí skupiny hraných filmů. Je autorem rozhlasových her, knih, filmových a televizních scénářů. Mnohé z nich byly oceněny na rozhlasových a filmových mezinárodních festivalech. Později pracoval v oblasti marketingu . V roce 2002 byl zvolen poslancem Národní rady SR za slovenskou politickou stranu Aliancia nového občana. V Národní radě SR působil jako člen Výboru pro evropské záležitosti a Výboru pro lidská práva, národnosti a postavení žen. V letech 2003 a 2004 byl pozorovatelem a několik měsíců poslancem Evropského parlamentu. Knižně debutoval novelou Niekto na mňa stále píska , která získala v roce 1993 v anonymní soutěži Literárního fondu 1. místo. Autorův osobitý smysl pro humor a schopnost vytvářet metaforickou linii vyprávění ozvláštňuje příběh mladého studenta hudby z počátku sedmdesátých let. V následující knize Úspech má srdce žraloka , která zvítězila v čtenářské anketě časopisu Knižní revue "Kniha roku 2007", Jozef Heriban reaguje na nejno...
Více od autora
Jozef Gregor-Tajovský (5)
Jozef Gregor Tajovský ; byl slovenský spisovatel-prozaik, dramatik a básník. Narodil se v početné rodině řemeslníka, ale své dětství strávil u dědečka. Vzdělání získal v rodném Tajově, později v Banské Bystrici a na učitelském ústavu v Kláštore pod Znievem. Pracoval jako učitel na různých místech Slovenska. Vystřídal mnoho učitelských míst, protože se většinou neshodl s vrchností, ať už církevní nebo státní, pro své národní přesvědčení. Nakonec odešel znovu studovat, tentokrát do Prahy na obchodní akademii, kde jeho studium finančně podporovala Českoslovanská jednota. Po studiu nastoupil do Vesnické lidové banky, později do Tatrabanky, ale současně pracoval i ve slovenských Lidových novinách. V roce 1907 se oženil s Hanou Lilgovou, která se stala v literárním světě známou pod jménem po manželovi jako Hana Gregorová. Tajovský se v roce 1912 stal tajemníkem Slovenské národní strany v Martině, ale v období 1. světové války se stal redaktorem Národného hlásnika. V roce 1915 byl povolán k vojsku a odvelen na ruskou frontu, ale zběhl do ruského zajetí. Po válce se vrátil do Martina, v roce 1925 byl penzionován. Vrátil se do Bratislavy, kde žil a tvořil až do smrti. Spolu s manželkou se stal podporovatelem chudých začínajících autorů. Pochován je v Tajově. Velká část života prozaika a dramatika Jozefa Gregora Tajovského je spojená s rodným Tajovem, s Banskou Bystricou a s obcemi v jejím okolí: Pohorelá, Lopej, Horná Lehota, Podlavice. Citově přilnul zejména k Tajovu, ke kterému se vracel po celý život. V Banské Bystrici navštěvoval měšťanskou školu. Zde se započalo jeho národní uvědomění, v tomto městě vedl v roce 1891 prvomájovou demonstraci banskobystrických proletářů. Do tohoto města sa vrátil jako absolvent učitelského ústavu v Kláštore pod Znievem, aby zde učil krát...
Více od autora
Josie Lloyd (5)
Britská spisovatelka, lektorka tvůrčího psaní na školách a v knihovnách, manažerka firmy zaměřené na profesionální redigování textů. Spolupracovnice rozhlasové stanice pro ženy. Některé knihy píše s manželem Emlynem Reesem.
Více od autora
Josiah Bancroft (4)
Americký autor fantasy literatury, dříve básník, vysokoškolský lektor, rockový hudebník a autor komiksů.
Více od autora
Josephine Butler (2)
Josephine Elizabeth Butlerová rozená Greyová, byla britská anglikánská aktivistka, feministka, sociální reformátorka a bojovnice proti vykořisťování žen. Soustředila se na pomoc chudým ženám a prostitutkám a boj proti dvojímu metru viktoriánské sexuální morálky. Byla iniciátorkou a hlavní vůdkyní kampaní, které vedly ke zrušení „Contagious Diseases Acts“ a ke zvýšení věku způsobilosti k pohlavnímu styku z 13 na 16 let.
Více od autora
Joseph Kanon (4)
Narozen ve městě Nanticoke. Podle jeho předlohy byl v roce 2005 natočen film s G. Clooneym
Více od autora
Joseph Gabet (3)
Joseph Gabet byl francouzský misionář a cestovatel. Je považován za zakladatele moderní katolické misie v Mongolsku. V roce 1833 byl vysvěcen na kněze. O rok později se připojil k lazaristům a již následujícího roku byl vyslán na misijní cestu do Asie. Ve druhé polovině 30. let 19. století byl vyslán do Mongolska. Mezi lety 1844–1846 se zúčastnil misijní cesty do Tibetu, a to společně s kolegou lazaristou Évariste Régis Hucem a mladým Tibeťanem, který jim dělal překladatele. Stal se známým především díky této své tibetské cestě, jelikož Huc o ní podal podrobnou cestopisnou zprávu .
Více od autora
Joseph E Stiglitz (5)
Americký ekonom, profesor Columbijské univerzity. Je nositelem Medaile Johna Batese Clarka a Nobelovy ceny za ekonomii . Zastával funkci viceprezidenta a hlavního ekonoma Světové banky. Zabývá se zejména problematikou ekonomického rozvoje a globalizačních procesů ve světové ekonomice. V širším povědomí je znám jako kritik činnosti mezinárodních institucí a liberálních ekonomů . Ekonomům a politikům v České republice a ostatních tranzitivních ekonomikách je znám jako kritik "šokové terapie" transformace ekonomiky a metody kupónové privatizace. V roce 2000 zakládá při Columbijské univerzitě Iniciativu pro politický dialog , think tank zaměřený na otázky mezinárodního rozvoje. Stiglitz bývá nejčastěji řazen k ekonomické škole tzv. "nových keynesiánců," navazujících na ekonomickou teorii a závěry J. M. Keynese, prosazujícího státní zásahy do ekonomiky, zejména prostřednictvím fiskálních stimulů. Cílené státní zásahy do ekonomiky podle Stiglitze přinášejí v řadě oblastí efektivnější výsledky, než jakých by bylo dosaženo samovolným působením neregulovaných tržních mechanismů . Často pracuje s teorií existence tzv. asymetrických informací, příčiny nezaměstnanosti dle něj tkví v problematice tzv. efektivních mezd, což, spolu s Carlem Saphirem, osvětluje v tzv. Saphirově-Stiglitzově modelu.
Více od autora
Joseph Delteil (3)
Narozen 20.4.1894 v Pieusse, zemřel 12.4.1978. Francouzský prozaik.
Více od autora