Všichni Autoři a témata

Luba a Rudolf Pelarovi (6)

Lou Andreas-Salomé (3)

Lou Andreas-Salomé byla rusko-německá spisovatelka a psycholožka. Byla dcerou ruského generála Gustava von Salomé , jehož předkové pocházeli z francouzské protestantské rodiny, a Louisy von Salomé, rozené Wilm, dcery dánského továrníka . Měla pět bratrů, z nichž dva v dětství zemřeli. V roce 1880, po soukromých studiích v Rusku a milostné zápletce s holandským kazatelem Hendrikem Gillotem odjela s matkou do Švýcarska a začala v Curychu studovat teologii, filosofii a dějiny umění. Roku 1882 při cestě po Itálii se Lou v Římě seznámila se spisovatelem Paulem Rée a jeho prostřednictvím s německým filosofem Friedrichem Nietzschem. Jejich společou cestu ukončilo až Nietzscheho vyznání lásky a žádost o ruku Lou, která ho odmítla a rozešla se s ním. Stejně ostře odmítla roku 1901 návrh o 15 let mladšího Rainera Maria Rilka, s nímž předtím čtyři roky žila. Lou, odpůrkyně manželského stavu, se nakonec provdala za německého lingvistu Carla Friedricha Andrease. Přestože s ním téměř nežila, trávila hodně času na cestách a udržovala blízké přátelství s jinými muži, jako právě s Rilkem, kterého blízce seznámila s ruskou kulturou, s Andreasem zůstali manželé až do jeho smrti v roce 1930. V Berlíně a v Göttingen, kde manželé žili, se stýkala s předními evropskými kulturními osobnostmi, jako byli Gerhart Hauptmann, August Strindberg nebo Arthur Schnitzler. Při svých četných cestách po Evropě se seznámila s mnohými dalšími, jako např. s Frankem Wedekindem. V roce 1911 začala u Sigmunda Freuda studovat psychoanalýzu, načež si v Göttingen otevřela vlastní psychoanalytickou praxi. Její úspěšná terapeutická kariéra trvala přes dvacet let. Krom vědecké práce a společenského života se věnovala i literární činnosti, napsala patnáct románů a řadu literárně-vědeckých či psychologických prací, např. studii o ženských postavách v Ibsenových dramatech, knihu o Friedrichu Nietzschem nebo knihu o lásce Die Erotik. Psa...

Lotte Hammer (3)

Dánská spisovatelka, spolu s bratrem Sørenem Hammerem píše detektivní romány.

Lothar Suchý (4)

Lothar Suchý byl novinář, překladatel, dramatik, básník, spisovatel. Po gymnazijních studiích v Mladé Boleslavi a Příbrami se pustil do studií právnických a filozofických ve Vídni a Praze . Žil také několik let v jihočeské obci Libníč. Rozhodl se věnovat naplno profesi novináře a spisovatele. Stal se dlouholetým zpravodajem časopisu Venkov v Paříži, kde žil až do roku 1938. Napsal několik knížek veršů i romány, pustil se do psaní dramat s výtečnými dialogy. Je zařazován mezi lyrické impresionisty. Jeho hry se hrávaly v Národním divadle i Vinohradském divadle, kde má i svou bustu od Jana Kodeta. Přeložil několik děl z francouzštiny a němčiny. Po návratu z Paříže zůstal v Praze. Podle některých novějších publikací se píše Lotar Suchý. Překládal z francouzštiny a z němčiny. a další svazky

Lorna Knight (5)

Ve Velké Británii vyučovala deset let návrhářství a technologii, poté založila firmu zaměřenou na design a výrobu luxusního prádla. Širokou škálu zkušeností ze světa krejčovského umění i modelové konfekce zúročuje ve svých pravidelných příspěvcích v časopise Sewing World a v mnoha dalších publikacích o šití a módě.

Lori Copeland (4)

Lori je americká autorka vyše 100 románov. Narodila sa 12 júna. Písať začala od roku 1982, keď mala 40.

Lope Félix de Vega Carpio (3)

London Philharmonic Orchestra (5)

Lois Duncan (5)

Lois Duncan se narodila 28. dubna 1934 ve Filadelfii Lois Duncan Steinmetz. Je autorkou více než padesáti knih včetně poezie, literatury pro děti a románů pro dospělé. Své první dva romány publikovala pod pseudonymem Lois Kerry. Největší věhlas jí však přinesly napínavé romány určené pro dospívající mládež, které získaly v šestnácti státech USA a třech zahraničních zemích cenu „Mladého čtenáře“, přičemž samotná Duncanová obdržela od různých amerických knihovnických společností několik významných uznání. Lois už od raného dětství věděla, že se stane spisovatelkou. V deseti letech poslala do dětského časopisu svou první povídku a o tři roky později začala publikovat. Během svých středoškolských studií pravidelně přispívala do časopisů pro teenagery, zejména do dodnes oblíbené Sedmnáctky. Jako dospělá vyučovala tvůrčí psaní na katedře žurnalistiky Univerzity Nového Mexika a nadále spolupracovala s řadou časopisů, v nichž zveřejnila na tři stovky článků a povídek. Šest jejích novel posloužilo jako předloha k televizním inscenacím, podle jiných dvou vznikly filmy, promítané v České republice pod názvem Tajemství loňského léta a Hotel pro psy. V autobiografickém románu Kdo zabil mou dceru? hledá Lois Duncan vraha své sedmnáctileté dcery Kaitlyn. Podrobnosti o dosud nevyřešeném zločinu i vývoji pátrání, kterému se neúnavně věnuje rodina zavražděné, lze najít na internetové adrese kaitarquette.arquettes.com. Lois žije se svým manželem Donem Arquettem v Sarasotě na Floridě. Zemřela ve středu 15. června 2016 ve věku 82 let.

Lois Crisler (2)

Rodačka ze Spokane, manželka přirodovědce Herba Crislera , s nímž pozorovala a filmovala divoká zvířata. Práce na sérii dokumentů pro Disney's True-Life Adventure v 50. letech kulminovala osmnáctiměsíčním pobytem za polárním kruhem.

Loïc Dauvillier (2)

Francouzský scenárista.

Lobsang Tuesday Rampa (2)

Liz Soar (3)

Liz Simpson (2)

Livia Klausová (2)

Livia Klausová, rodným jménem Mištinová , je česká ekonomka a v letech 2003–2013 první dáma České republiky z titulu manželky prezidenta republiky Václava Klause. Mezi lety 2013 až 2018 působila jako velvyslankyně České republiky na Slovensku. Narodila se 10. listopadu 1943 v Bratislavě v rodině učitelky a právníka, jako jedna z pěti dětí. Její otec Štefan Miština pracoval od ledna 1940 jako vedoucí cenzurního oddělení fašistické tajné policie Ústředny státní bezpečnosti v Bratislavě. Osobně se podílel na perzekuci slovenských Židů. V roce 1966 vystudovala obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, obor zahraniční obchod. V témže roce získala i diplom na Université Internationale de Sciences Comparées v Lucemburku. Po krátkém působení v PZO Centrotex se stala odbornou, později vědeckou pracovnicí Ekonomického ústavu ČSAV, kde pracovala až do roku 1993. V roce 1969 studovala na Europa-Institutu v Amsterodamu. V letech 1994 až 2000 působila jako výkonná tajemnice České společnosti ekonomické. V Ekonomickém ústavu ČSAV se zabývala především problematikou mezinárodních financí a mezinárodních měnových institucí. Vedle četné publikační činnosti se od roku 1990 účastnila i řady mezinárodních konferencí věnovaných jak transformaci české ekonomiky tak i konferencí zaměřených na finance a bankovnictví. Po roce 1990 pracovala jako členka dozorčích rad v České spořitelně, a. s., ČEZ, a. s. a ZVVZ a. s. Milevsko. Dne 31. července 2013 vláda Jiřího Rusnoka schválila nástup Klausové do funkce velvyslankyně pro Slovenskou republiku, aniž o tom informovala veřejnost. Dne 5. listopadu 2013 její pověřovací listinu podepsal prezident Miloš Zeman, kterého podpořila v prezidentské kampani. Dne 16. prosince 2013 předala tyto pověřovací listiny slovenskému prezidentovi Ivanu Gašparovičovi a oficiálně se tak stala velvyslankyní České republiky na Slovensku. Na konci března 2018 bylo oznámeno, že se rozhodla na vlastní žá...

Lisa Ann Marsoli (6)

Autorka knih pro děti.

LIPS (4)

Linwood Barclay (5)

Linwood Barclay se narodil ve Spojených státech, ale vyrůstal v Kanadě. Jeho otec byl komerční umělec. Linwood Barclay získal B.A. Hons v angličtině na Trent University v Ontariu. Začal svou kariéru v žurnalistice v Examiner Peterborough v Ontariu. V roce 1981 nastoupil do Toronto Star.

Linha Singers (6)

Lindsay Gibson, (6)

Lindsay C. Gibson (6)

Linda Jennings (2)

Linda Green (5)

Britská novinářka, autorka románů.

Linda Goodmanová, (3)

Linda G. Thompson (3)

Linda G. Thompson je německý zpěvák, který se proslavil v 70. letech 20. století. Byla členkou úspěšné popové skupiny Silver Convention, která měla hity s písněmi jako "Fly, Robin, Fly" a "Get Up and Boogie". Skupina reprezentovala Německo v písňové soutěži Eurovize v roce 1977 s písní "Telegram" a skončila na osmém místě. Po skončení působení v kapele Silver Convention se Linda věnovala sólové kariéře. Koncem sedmdesátých a v osmdesátých letech vydala několik singlů. I když nedosáhla stejného mezinárodního úspěchu jako se skupinou Silver Convention, Linda G. Thompson nadále pracovala v hudebním průmyslu a přispívala k rozvoji německé popové scény.

Lilly Görke (2)

Německá matematička a pedagožka.

Lidija Nikolajevna Sejfullina (3)

Lidija Nikolajevna Sejfullina, rusky: Лидия Николаевна Сейфуллина byla sovětská pedagožka a spisovatelka tatar. původu Narodila se v Carském Rusku ve vesnici Varlamovo v Orenburské gubernii . Jejím otcem byl pravoslavný kněz tatarského původu. Začala psát romány už jako sedmiletá. Vystudovala gymnázium v Omsku a už v 17 letech začla pracovat jako učitelka základní školy v Orenburgu. Pokoušela se o dráhu herečky, v letech 1919 - 21 pracovala jako knihovnice v Čeljabinsku a psala pro dětský divadelní soubor, který sama založila. Od roku 1920 studovala v Moskvě a psala pro sibiřské časopisy Novosibirsk a Sibiřské ohně. Smutně se proslavila ostrou kritikou díla A. Grina, přednesenou na sjezdu spisovatelů v roce 1930. Zemřela 25. dubna 1954 v Moskvě.

Lída Durdíková (5)

Narozena 1.4.1899 v Praze, zemřela 8.3.1955. Beletrie pro mládež, překladatelka z ruštiny.

Libuše Urešová (4)

Narozena 30.12.1925 v Praze. PhDr., práce z oboru porcelánu.

Libuše Karnoltová (3)

Autorka učebnic psaní na stroji.

Libuše Horáková (5)

Narozena 10.7.1952 v Praze. Ing., autorka učebnic angličtiny.

Libuse Celedová (3)

Narozena roku 1960. Bc. et MUDr., Ph.D., odbornice v oboru sociální lékařství , atestace z oboru veřejné zdravotnictví, odbornice na místní správu , pracovnice Odboru lékařské posudkové služby .

Libor Vozár (3)

Autor kuchařských knih a publikací z oboru potravinářství.

Libor Kříž (3)

Libor Kříž , obchodní ředitel ve společnosti Extra Publishing, žije trvale v Brně. Jezdí v automobilu značky Ford, ovšem vysněný automobil je Aston Martin Rapide Luxe. Mezi jeho nejoblíbenější tři značky patří Apple, Montblanc a Moleskine.

Libor Klimek (6)

Slovenský právník a vysokoškolský pedagog, zaměřený na trestní právo v mezinárodním kontextu.

Libor Dvořák (3)

Externí zpravodaj české televize, rozhlasový pracovník, překlady z ruštiny a angličtiny.

Libor Chvojka (5)

Autor cestopisných knih, knižní výtvarník, editor zpěvníku folkových písní.

Libor Adam (4)

Producent, scenárista a režisér reklamních videoklipů a televizních a rozhlasových spotů.

Liběna Skálová (2)

Narozena 17. 5. 1924 v Brně, zemřela 4. 2. 2014. Literární vědkyně, rusistka, pedagožka, překladatelka, autorka knih pro děti a mládež.

Lev Nikolajevič Skriagin (1)

Lev Borský (4)

Lev Borský, zvaný také Leo Bondy byl český novinář a politik. V letech 1908 – 1914 hlavním ideologem a mluvčím Státoprávní pokrokové strany. Zúčastnil se domácího i zahraničního odboje, mezi lety 1918 – 1920 působil jako první československý velvyslanec v Itálii. V letech 1921 – 1939 publikoval zahraničně-politické komentáře a úvodníky v deníku Národní politika. Borský je autorem monografie Bedřich Nietzsche: vývoj jeho filosofie  nebo například pojednání Vůdcové lidstva a jeho svůdci a dalších textů. V druhé zmiňované knize nastiňuje svou biosofii , spenglerovskou nauku o vzestupu a pádu civilizací, kde předvídá brzký demografický kolaps Evropy. Příčiny úpadku společnosti nachází v jejím celkovém stárnutí, v blahobytu a kulturnosti, což se projevuje ve ztrátě víry a vůle k životu, v úbytku porodnosti, v měkkosti a mentální slabosti. Tvrdí, že staré národy jsou kulturní, rozumné a mírumilovné. Biopolitika vycházející z biosofie má bránit stárnutí národa a udržovat jeho mužnost. Biopolitika musí omezovat rozvoj kultury, sociálních vymožeností a emancipace žen, zabránit vylidňování venkova. Klíčový význam má zdravé, mužné náboženství, početné rodiny, vojenský duch státu, udržení kultury a techniky v „mužných formách“ a zejména omlazování národů příslušníky mladších, kulturně kompatibilních etnik. V letech 1939 až 1942 žil v ústraní nejprve v Rosicích u Chrudimi a posléze v Slatiňatech. V roce 1942 byl deportován do Koncentračního tábora Terezín, později do Osvětimi, kde zemřel. Neznámo kde zmizela jeho písemná pozůstalost a obsáhlá sbírka dokumentů k prvnímu odboji.

Leslie Kenton (5)

Autorka populárně-naučné publikace z oblasti správné životosprávy a duševního zdraví.

Leslie Kaminoff (5)

Americký specialista v oblasti jógy a anatomie dýchání. Práce z oboru.

Leslie Charteris (4)

Syn čínského lékaře a anglické matky se narodil v Singapuru. Studoval Univerzitu v Cambridge a poté prožil dobrodružné období v Malajsku jako zlatokop, lovec perel či barman. Psát začal v útlém věku a již v 21 letech mu vyšel první bestseller. Napsal především úspěšnou, takřka stodílnou sérii románů, novel a povídek o hrdinném ochránci spravedlnosti Simonu Templarovi zvaném Svatý.

Leoš Středa (4)

Leoš Středa je český lékař, vysokoškolský pedagog a rytíř filipínského Řádu Josého Rizala. Je autorem odborných knih, popularizoval léčebnou pedagogiku, zdravou výživu, dietologii, estetickou medicínu a kosmetiku v tisku, rozhlase a televizi. Vyvíjel léčebné a kosmetické přístroje, dietní preparáty a kosmetické přípravky. Studium medicíny dokončil v roce 1987 na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy . Po pádu socialismu založil Institut lékařské regenerace a kosmetiky. Během několika let vytvořil síť jeho poboček po celém světě . Podnikání postupně ukončil do roku 2000. Působí jako vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a přednáší na Pedagogické fakultě téže univerzity a lékařům v rámci celoživotního vzdělávání České lékařské komory. V roce 2008 byl na Filipínách pasován rytířem Řádu Josého Rizala. Kosmetické a lékařské poradny dr. Středy vycházely v 90. letech minulého století pravidelně ve většině deníků a časopisů ČR a SR. V letech 1995 a 1996 vydával vlastní časopis určený pro odbornou kosmetickou veřejnost Ars cosmetica. Po roce 2000 zúžil publikační činnost v periodikách jen na několik časopiseckých titulů a internet. S humorem popisuje dr.Středu spisovatel František Nepil v poví...

Leoš Šedo (4)

Leoš Šedo se narodil roku 1952 ve Vysokém Mýtě, v letech 1957–1961 pobýval ve Finsku. Tam mu potřásl rukou Gagarin, objal ho Chruščov a poprvé slyšel rock´n´roll. Kdysi chtěl být automechanikem, motocyklovým závodníkem, později rockovým hudebníkem nebo filmovým scenáristou. Nakonec se stal zubním lékařem . Od roku 1977 žije v Sázavě, v roce 1993 si zřizuje privátní praxi. Zúčastnil se Středoevropské scenáristické dílny pořádané Sundance Institutem s filmovou povídkou I Saw Them Standing There aneb Beatles přiletí do Prahy dnes večer . Příležitostně se věnuje publicistice, román Kleště je jeho prozaickou prvotinou. Je ženatý a má dvě dcery. Bibliografie 2005 Kleště, Petrov

Leoš Šatava (5)

Leoš Šatava je český vysokoškolský učitel a etnolog, zabývající se tematikou evropských národnostních menšin , jenž zastával v letech 2003–2006 pozici předsedy Společnosti přátel Lužice. Vystudoval národopis a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po získání malého a velkého doktorátu , se v roce 1996 habilitoval a o devět let později byl na FF UK v Praze jmenován profesorem. Jeho nejznámější publikací z oboru je pak kniha Národnostní menšiny v Evropě: Encyklopedická příručka .

Leoš Navrátil (6)

Narozen 7. 8. 1954 v Praze. Prof., MUDr., CSc., MBA, dr.h.c., lékař, radiobiolog, internista, odborník v oblasti medicíny katastrof, předseda Společnosti pro radiobiologii a krizové plánování ČLS JEP.

Leoš Kyša (4)

František Kotleta, vlastním jménem Leoš Kyša , je spisovatel a bývalý novinář. Píše akční sci-fi a fantasy literaturu, a je srovnáván s Jiřím Kulhánkem. Jako František Kotleta Kyša poprvé veřejně vystoupil v pořadu Drive televize Óčko. Jeho prvním vydaným románem byl Hustej nářez , první kniha ze série Bratrstvo krve. Jedná se o silně emotivní příběh o několikasetletém upírovi Janu Bezzemkovi, který se svojí upírskou „rodinou“ brání Zemi před invazí mimozemských okupantů. V roce 2012 vyšlo pokračování Fakt hustej nářez a roku 2013 třetí díl Mega hustej nářez. Z roku 2013 pochází i první díl staroslovanskou mytologií inspirovaného dvojdílného románu Perunova krev, jehož druhý díl vyšel o rok později. V roce 2014 vyšla rovněž sbírka povídek Příliš dlouhá swingers party, v roce 2015 pak román Lovci a prequel k trilogii Bratrstvo krve, novela Vlci. V roce 2016 vyšla kniha Velké problémy v malém Vietnamu a první díl trilogie Spad. Druhý a třetí díl této trilogie Poločas rozpadu a Rázová vlna vyšly v roce 2017. V roce 2018 vychází kniha Poslední tango v Havaně.

Leopold Suhodolčan (2)

Narozen 10. 8. 1928, slovinský prozaik, autor knih pro děti a mládež. Téměř celá jeho tvorba je soustředěná k problématice tzv. malého člověka, k jeho citovým a mravním krizím uprostřed poválečného shonu a nelítostného existenčního boje. Zemřel 8. 2. 1980.

Léopold Sedar Senghor (2)

Narodil se v malé rybářské vesnici bohatému otci z kmene Serer a peulské matce. Sererové na počátku 20. století vyznávali směs animismu a křesťanství a jejich společnost byla značně matriarchální. Navštěvoval katolickou misijní školu, poté studoval v Dakaru a později v Paříži, kde roku 1932 získal francouzské občanství. Ve Francii několik let působil jako učitel. Podílel se na vytvoření konceptu literárního hnutí négritude spočívajícího v odmítnutí koloniálních hodnot a v oslavě africké minulosti a tradičního uspořádání africké společnosti. Négritude se výrazně projevuje v jeho básnické tvorbě plné takřka mýtických obrazů z africké minulost. Po vypuknutí 2. světové války vstoupil do francouzské armády, byl zajat a rok a půl strávil v zajateckém táboře. Po válce byl opakovaně zvolen jako zástupce Senegalu do francouzského Národního shromáždění. V dubnu 1959 se po vzniku Federace Mali stal předsedou jejího federálního shromáždění. Když se Senegal stal po krátkém životě Federace Mali 5. září 1960 nezávislým, Senghor se stal jeho prvním prezidentem. Senghorovy politické postoje byly blízké socialismu, nikdy však nebyl marxistou. Socialismus podle Senghora nebyl v Africe ničím novým, Senghor viděl jeho blízkost kolektivistickému uspořádání tradiční africké společnosti, tak opěvované konceptem négritude. Roku 1962 po odhaleném spiknutí vedeném předsedou vlády, převzal Senghor i tento úřad a nová ústava z března 1963 posílila prezidentské pravomoci. Senghorův Union progressiste sénégalaise se roku 1966 stal jedinou povolenou politickou stranou. Blízká byla Senghorovi i myšlenka africké jednoty. Pod jeho vedením se stal Senegal roku 1974 zakládajícím členem ECOWAS – Západoafrického ekonomického společenství. Po studentských nepokojích v 70. letech byl Senghor nucen od politické monopolizace ustoupit. Uvolňování politického systému začalo povolením dalších dvou stran...

Leopold Peřich (2)

Leopold Peřich byl český historik, archivář a ředitel Zemského archivu v Opavě. Vystudoval české gymnázium v Opavě a poté v letech 1921–1925 češtinu a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Souběžně v letech 1922–1925 navštěvoval Státní archivní školu. V roce 1926 získal titul PhDr. Po vysoké škole krátce pracoval v Archivu země České v Praze, než začátkem roku 1927 nastoupil jako archivář do Zemského archivu v Opavě. Po odchodu Václava Hauera do důchodu se stal ředitelem Zemského archivu. Po okupaci Opavy v roce 1938 odešel nejdříve do Brna a lednu 1941 do Prahy. Po skončení 2. světové války se vrátil do Opavy, kde se opětovně stal ředitelem Zemského archivu. V roce 1955 byl za údajné protistátní výroky zatčen a odsouzen na pět let do vězení. Po návratu z vězení žil jako důchodce v Opavě.

Leopold Koželuh (4)

Leopold Koželuh , narozený roku 1747 jako Jan Antonín Koželuh a později přijal jméno Leopold, aby se odlišil od svého stejnojmenného bratrance, byl významný český skladatel a hudební pedagog klasicistní éry. Byl současníkem Mozarta a Haydna a jeho kariéra vzkvétala ve Vídni, která byla v té době centrem hudební činnosti. Koželuh byl plodným skladatelem, jehož katalog zahrnuje řadu symfonií, koncertů, komorních skladeb, sonát a vokální hudby. Jeho styl se vyznačoval klasickými přednostmi, jako je jasnost, vyváženost a forma.

Leontij V Kopecký (5)

Leonid Vasil'jevič Solov'jev (2)

Ruský spisovatel a scenárista. Autorka próz, příběhů pro děti a divadelních her. Jeho díla jsou spojena s folklórem a způsobem života ve Střední Asii, ve které do svých dvaceti pěti let žil.

Leonid Solovjov (2)

Leonid Sergejevič Sobolev (5)

L. Sobolev se narodil 21. července 1898 v Irkutsku v rodině důstojníka a šlechtice. V letech1910 - 1916 studoval na kadetní akademii Alexandra III a v květnu 1916 byl přijat do Námořního kadetního sboru. Zúčastnil se bitvy na Baltu a přemístění Baltské flotily. V roce 1918 - 1931 sloužil v Rudé armádě v námořnictvu jako navigátor na válečných lodích. Později pracoval jako novinář. Účastnil se bojů v druhé světové válce. V letech1957 - 1970 - předseda Svazu spisovatelů RSFSR. Zastřelil se v únoru 1971 kvůli rakovině žaludku a s ní spojenými krutými bolestmi.

Leonid Pervomajs'kyj (3)

Ukrajinský básník a prozaik.

Leonid Kogan (5)

Leonid Kogan byl vynikající sovětský houslista, proslulý svou virtuózní technikou a vášnivými výkony. Narodil se 14. listopadu 1924 v ukrajinském Dnipru a stal se jedním z předních houslistů 20. století. Koganova kariéra se vyznačovala hlubokým porozuměním a interpretací široké škály repertoáru, od barokních až po současná díla. V roce 1951 zvítězil v prestižní soutěži královny Alžběty v Bruselu, což přispělo k jeho mezinárodní kariéře.

Leonard Roggeveen (2)

Nizozemský učitel a spisovatel, autor a ilustrátor knih pro děti a mládež, také redaktor dětských časopisů a tvůrce rozhlasových programů.