Výpis všech autorů

Josef Boček

Narozen 18.3.1934 ve Svídnici. Učitel, sbormistr.

Joe Borgenicht

Americký spisovatel - autor populárně naučných knih, televizní producent.

Françoise Bourdin

Francoise se narodila roku 1952 v Paříži. Je autorkou mnoha románů, z nichž poslední dva ,Červencová vinobraní a Červenec v zimě ,vydalo nakladatelství Belfond. Kromě románů píše i televizní scénáře.

Emanuel Bozděch

Emanuel Bozděch byl český dramatik, překladatel, kritik a novinář. Proslul svými historickými dramaty Z doby kotillonů, Baron Goertz aj., ve své době velmi populárními. V letech 1869–76 působil jako dramaturg Prozatímního divadla, odkud odešel po neshodách s režisérem J. J. Kolárem. Pak pracoval jako divadelní referent v německých novinách Prager Tagblatt a Politik. Byl uzavřené povahy, měl málo přátel, v posledních letech trpěl depresemi a chronickou nemocí. 10. února 1889 beze stopy zmizel; z výsledků vyšetřování a dodatečně zjištěných informací vyplynulo, že s největší pravděpodobností téhož večera spáchal sebevraždu skokem do rozbouřené Vltavy. Jeho dětství bylo krušné. Otec, obchodník s kroupami v pražské Dušní ulici, ztratil většinu majetku během revoluce 1848. Emanuel navštěvoval německou piaristickou obecnou školu a novoměstské gymnázium, poté vystudoval práva a filozofii v Praze. Po promoci pracoval jako vychovatel v rodině Adlerfeldů ve Skřivanech. V roce 1869 se stal dramaturgem Prozatímního divadla , jehož režisérem byl Josef Jiří Kolár, známý svou pánovitostí a nesnášenlivostí. Mezi oběma umělci propukl nepříjemný spor, který měl někdy komické rysy , ale jinak šlo ze strany Kolára, kterého Bozděch do jisté míry svým talentem zastiňoval, spíš o urážky a nepodložená obviňování z plagiátorství. V roce 1876 se nedohodl s divadelním družstvem na platu a Prozatímní divadlo opustil přechod do konkurenčního německého deníku Politik. ...

Ed Bott

Autor publikací o programech Microsoft Office.

David Borkovec

David Borkovec se narodil v roce 1974 v Praze, kde také vyrůstal. Mezi jeho koníčky patří sport, je cvičitelem ve strašnickém sokole. Je autorem fantasy ságy o světě Sirionů.

Boston

Boston je americká rocková skupina, která dosáhla největších úspěchů v 70. a 80. letech 20. století. Skupina, v jejímž středu stojí kytarista, klávesista, skladatel a producent Tom Scholz, je známá svým vysoce vybroušeným, kytarovým rockovým zvukem, který je hymnický i melodický. Boston Debutové album " Boston ," vydané v roce 1976, zaznamenalo obrovský úspěch a je jedním z nejprodávanějších debutových alb v historii USA s hity jako "More Than a Feeling" a "Peace of Mind". Následné album "Don't Look Back" vyšlo v roce 1978 a bylo rovněž komerčně úspěšné, i když Scholz na záznamu uvedl, že s výsledným produktem nebyl zcela spokojen kvůli tlaku nahrávací společnosti na jeho rychlé vydání.

Anthony Bourdain

Anthony Michael Bourdain byl americký kuchař, novinář a moderátor. V roce 1978 vystudoval The Culinary Institute of America, působil jako šéfkuchař v restauraci Brasserie Les Halles na Manhattanu. Vydal knihu ze zákulisí haute cuisine Důvěrnosti z kuchyně a detektivní thriller Kost v krku. Moderoval televizní pořady, v nichž cestoval po světě a poznával různé národní kuchyně, jako Anthony Bourdain: Bez předsudků, Anthony Bourdain: Kulinářská zastavení a Anthony Bourdain: Neznámé končiny. Objevil se také v cameo roli ve filmu Sázka na nejistotu. Anthony Bourdain byl aktivním podporovatelem obětí Harvey Weinsteina a kampaně Me Too, především na sociálních médiích.. Jeho poslední interview pojednávalo mj. i o Weinsteinovi a bylo zveřejněno až po jeho smrti. Přítelkyně Bourdaina Asia Argento byla jedna z hlavních tváří Weinsteinovy aféry. Týden před svou smrtí Bourdain koupil obraz od Johna Lurie s názvem „Padající obloha a jak s tím žít“. 8. června 2018 byl nalezen oběšený v pokoji hotelu Le Chambard ve Kaysersberg-Vignoble ve francouzském departementu Haut-Rhin, kde natáčel další díl Parts Unknown. Z líčení jeho přítele Érica Riperta vyplývá, že byl znepokojen, když se Bourdain neobjevil u večeře ani u snídaně. Christian de Rosquiry du Fayel, soudní znalec Colmaru, řekl, že Bourdainovo tělo neneslo žádné známky násilí a že jeho sebevražda nesla známky „impulsivního aktu“. V těle Bourdaina se nenašly žádné drogy, jen známky léčiv.

Anders Bodelsen

Anders Bodelsen je plodný dánský spisovatel spojovány především s new-wave realismem 60. let v dánské literatuře, spolu s křesťankou Kampmann a Henrik Stangerup. Bodelsen dává přednost sociálně-realistickému stylu psaní, často thrillerů o lidech ze střední třídy, kteří čelí důsledky materialismu, které se často střetává se svými lidskými hodnotami . Jeho detektivky také experimentují s běžnými pokušeními lidí, např. krádeží a otázkami morálky. Nejznámější jeho román Myslete na číslo byl zfilmován jako \\\„Silent Partner\\\“ v roce 1978. Také všeobecně známá je jeho spolupráce s Danish National Television na natáčení některých thrillerů , např. Guldregn . Kromě toho má také několik méně známých rozhlasových her.

Zuzana Bočkayová-Bruncková

Mgr. Art., slovenská ilustrátorka.

Zdeněk Bouček

PhDr. Zdeněk Bouček , pracovník rozhlasu, publicista, publikace z oboru zvukotechniky, překlady z němčiny.

Walter M Bortz <<II.=>>

Walter J Boyne

Plukovník letectva na penzi a bývalý ředitel Národního muzea letectví a kosmonautiky v Smithsonian Institution. Je autorem, nebo spoluautorem šestadvaceti knih včetně publikace Křídla proti křídlům. Žil v Ashburnu ve Virginii.

Vladimír Bor

Narozen 6. 12. 1941 v Praze, zemřel 6. 2. 2009. Doc. , PhDr., psycholog a filozof, pedagog a esejista. V letech 1965-1970 vystudoval na FF UK v Praze filozofii a osychologii a roku 1971 zde získal titul PhDr., když u Jana Patočky obhájil disertaci Bachelardova psychoanalýza epistemologického pole. R. 1982 získal atestaci z klinické psychologie na ILF a v letech 1985-1989 byl externím aspirantem Psychologického ústavu ČSAV v Praze. V letech 1970-90 pracoval jako klinický psycholog, od r.1991 působil na katedře kulturologie FF UK v Praze. Přednášel i na dalších vysokých školách, přičemž na pražské FAMU byl jmenován profesorem filmové a multimediální tvorby. Specializace na problematiku ludismů, imaginace, hry a humoru. Zabýval se významy symbolů, psal o filozofických kořenech české psychoterapie. Probíral se odkazem geniálních podivímů stojících na okraji zájmu na poli umění a věd .

Stephanie Bond

Pracovala sedm let jako počítačová programátorka, romantické příběhy pak psala po nocích. V současnosti již pracuje jako spisovatelka "na plný úvazek". Její přátelé, rodina i kolegové se velmi divili, když o ní zjistili, že píše komediální příběhy. Divila se tomu ostatně i sama Stephanie. Sama sebe totiž za autora zábavných příběhů začala považovat, až když jí to řekl redaktor Harlequinu. Programování a zábavné romance jsou skutečně dost neobvyklé spojení. Stephanie dodává: "Nejsem moc veselý člověk, patřím jen k těm lidem, jimž se veselé věci často dějí." První kniha Stephanii vyšla roku 1995, o dva roky později opustila počítačovou firmu, v níž pracovala, a od té doby se věnuje jenom psaní. Když právě nepracuje nebo nepíše na počítači , obvykle se plaví se svým manželem na lodi nebo je doma v Duluthu poblíž Atlanty ve státě Georgia a přemýšlí, co udělá s těmi špinavými okny.

Stanislav Bohadlo

Stanislav Bohadlo je český muzikolog, profesor Univerzity Hradec Králové a organizátor hudebního života. Po studiích na náchodském gymnáziu absolvolval na brněnské Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně obory historie a hudební věda. V letech 1981–1983 si dále doplnil vzdělání postgraduálním kursem hudební teorie na pražské HAMU u hudebního skladatele a teoretika Karla Risingera. Současně pracoval jako dramaturg Symfonického orchestru Hradec Králové , 1985–1990 pak vedl soubor historického folkloru Trumšajt. V 80. a 90. letech se zúčastnil několika významných stipendijních či badatelských pobytů v Itálii, Německu či Rakousku. Roku 1995 získal titul kandidáta věd o umění . Již od roku 1979 vyučuje na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. V letech 1998–1999 vyučoval jako Fulbright Scholar-in-Residence na McCook Community College v americké Nebrasce. Roku 2008 byl jmenován docentem, 2015 pak profesorem. Věnuje se také bohaté popularizační a organizační činnosti. Jeho nejvýznamnějším projektem je festival Theatrum Kuks založený v roce 2002 spolu s divadelním souborem Geisslers Hofcomoedianten. Za něj získal Poctu festivalu …příští vlna/next wave… za producentský čin roku a Cenu poroty Europa Nostra .

Roger Borniche

Roger Borniche v úvodu ke své prvotině — Povídce o policajtovi — říká, že po memoárech gangsterů, vrahů a darebáků nejrůznějšího ražení přichází on s memoáry z druhé strany lana. Neboť Roger Borniche vskutku býval policistou, který — jak se sám stylizuje — jako by do sešněrované policejní mašinérie jen zabloudil z odporu k podvodníkům a životním nepoctivcům. Narodil se v departementu Oise roku 1919. V mládí se živil jako kabaretní zpěvák, poté se stal dozorcem v jednom obchodním domě. Ke konci války úspěšně prošel konkursem na místo policejního inspektora a byl přidělen k pařížské kriminálce, kde působil v letech 1944—1956. Přestože jako literární postava neustále marně čeká na postup, skutečný Roger Borniche byl povýšen do hodnosti vrchního inspektora roku 1950. A nejen to. „Zneuznaný bolestínsky inspektor" byl v policejních službách dokonce dvakrát vyznamenán — medailí Za hrdinské činy a Čestnou medailí. Když roku 1956 od policie odchází, propůjčí mu ministr vnitra titul čestného člena policejního sboru a ředitel kriminální policie spolu s komisařem Chenevièrem prohlásí: „...Borniche je výjimečně nadaný kriminalista, který sám řešil a vyřešil největší poválečné případy. Má své povolání v krvi a lze mu svěřit i ta nejožehavější vyšetřování ..." A Borniche, snad opravdu proto, že „má své povolání v krvi“, si vzápětí pořídí soukromou detektivní kancelář a hodlá se v ní vyvarovat nedůstojných praktik, které ho vyhnaly od policie. Přibližně v téže době začal krůček po krůčku pronikat do literatury. Nejprve přispíval do různých časopisů: Histoire, Le Crapouillot , Encyclopédie du crime i do s...

Petr Bošnakov

Publicista, autor biografií známých osobností.

Petr Boček

Narozen 1967 v Chrudimi. Mgr., pedagog, později odborný archivář a historik. Práce o historii letectví na Lanškrounsku, pověsti chrudimského i lanškrounského regionu. Ve dvojici s Miloslavem Zubíkem autorem hororových povídek a humoristických textů.

Nikolaj Bojev

Bulharský autor publikace o ptácích.

Miroslav Bouček

Práce o dějinách komunismu.

Markus Bötefür

Německý historik, germanista, novinář, spisovatel a odborník na rybolov.

Lucia Božiková

Katarína Borosová

Karel Bouček

Autor příruček pro svářeče.

Jitka Boušková

Narozena 1949. Mgr., pedagožka, autorka učebnic a pracovních sešitů matematiky.

Jiří Boudník

Narozen 1970 v Plzni. Český architekt působící v Americe.

Ján Botto

Ján Botto byl slovenský romantický básník, autor balad a pověstí inspirovaných lidovou poezií. Ve své tvorbě užíval pseudonym Janko Maginhradský a jiné. Narodil se v zemědělské rodině otci Silvestrovi Bottovi a matce Zlatici jako druhorozený syn. Matka mu zemřela, když mu bylo pouhých třináct let. Jeho první škola byla evangelická lidová škola v Nižném Skálníku v Malohontě, byla to jednoduchá jednotřídka s nekvalifikovaným učitelem a splňovala jen nenáročnou úlohu: naučit nejzákladnější vědomosti. Janka Bottu tato škola nijak neuspokojovala a rád chodil za školu. Díky svému nadání a postavení rodičů se rozhodl odejít za vzděláním jinam. Na rodinném hospodářství pracoval jeho o jedenáct let starší bratr Michal. Studovat odešel na latinskou školu do Oždian. V Ožďanech mnoho získat nemohl, byl to typ tehdejších latinských škol s primitivní metodou mechanického učení. Dne 9. září v roce 1843 se zapsal na evangelické lyceum v Levoči. Už tehdy byl absolventem 6. ročníku gymnázia. V Levoči ukončil dva nejvyšší gymnaziální ročníky, resp. stupně: rétoriku a filosofii. Po studiích v Levoči se Botto rozhodl pro tehdy méně typické zaměstnání, inženýr-zeměměřič. Studium začal v Pešti roce 1847 a zapsal se na zdejší techniku. Za revolučních okolností pohotově přeložil báseň Nemzeti dal a dal jí název Pochod. Báseň měla velký úspěch a šířila se v opisech, dokud ji nezabavila uherská policie. Jejího překladatele policisté nenašli, odešel na nějakou dobu zpět do svého rodiště. Ján Botto jezdil na prázdniny domů za otcem. Během prázdnin v roce 1850 se vydal na praxi ke krajskému zeměměřiči Ladislavu Horváthovi do katastru obcí Ožďany a Husiná. Pokračoval v letním semestru 1851 a složil rigorózní zkoušky a získal titul. V roce 1853 byl na podkladě řádné smlouvy přijat k zeměměřičskému podnikateli Františku Filovi na práce v Turci, jimiž se Já...

Henri Bornecque

Francouzský filozof a filolog.

Frank Boldt

Frank Boldt byl německý historik a slavista, překladatel, pedagog na Západočeské univerzitě v Plzni a Univerzitě Karlově v Praze. Vystudoval v Německu a v Praze historii a slavistiku. Na univerzitě v Heidelbergu byl žákem Dmitrije Čiževského, spoluzakladatele pražské lingvistické školy. V roce 1992 se vzdal německého státního občanství a přijal občanství československé a později české. Usadil se v Chebu, kde založil Nadaci Evropské Comenium, odvozené z odkazu Jana Amose Komenského, kterého obdivoval a ve svém díle i rozhovorech se na něj často odkazoval. Zde pořádal také každé léto Akademické letní školy, kam zval Čechy, Němce ke společnému dialogu o minulosti, současnosti, ale i přítomnosti. Byl jednou z největších osobností regionu po Sametové revoluci. Původně ač srdcem i duší Sociální demokrat, a on se zasadil o o to, aby se Chebané dodatečně vyrovnali s minulostí německých Sociálních demokratů v Chebu umístěním pamětní desky na budovu, kde před 2. světovou válkou strana sídlila . Po nějaké době se rozhodl „znovuobnovit” chebskou pobočku Strany zelených v Chebu, které se snažil dát know how Německé Strany Zelených. Místní organizaci však doslova „zvedl z popela” a pravděpodobně by byl v komunálních volbách v říjnu 2006 zvolen do městského zastupitelstva, kdyby pouhé dva týdny před volbami neumřel na velmi rychle postupující rakovinu, která dle slov jeho oddané ošetřovatelky a spolustranice Renaty Křížové, „postihla to nejcennější – tedy mozek”. Frank Boldt byl jednou z nejvýraznějších osob města, ale i Česko-německých vztahů obecně. Nebylo mu zatěžko například pokoušet se o komunikaci se všemi rozmanitými lidmi – rád si popovídal s intelektuály, ale i s obyčejnými lidmi. „Jeho centrum Nadace Evropské Comenium, které vybudoval z bývalé koželužny na břehu řeky Ohře se stala příjemnou oázou, k...

Eva Borušovičová

Slovenská spisovatelka, scenáristka a režisérka.

Erik Bouza

Narozen 21.3.1926 v Úpici, zemřel 1.1.1986 v Opočně. PhDr., archivář, práce z oboru, překlad z němčiny.

David Böhm

David Joseph Bohm FRS byl americko-britský fyzik, bývá někdy považován i za představitele tzv. kvantové mystiky. Pokusil se aplikovat kvantovou teorii na oblast filozofie mysli a rozbít s její pomocí "karteziánský řád". Úzce přitom spolupracoval s Karlem Pribramem, jehož holonomní model mozku pomáhal formulovat. Pocházel ze židovské rodiny, jeho otec emigroval do USA z Maďarska, matka z Litvy. Víru svých rodičů ovšem nepřijal a stal se agnostikem. Dostal se do studijní skupiny Roberta Oppenheimera na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Díky tomu se dostal i do projektu Manhattan, tedy k výrobě první atomové bomby v Los Alamos. Po válce se stal profesorem na Princetonské univerzitě, kde spolupracoval s Albertem Einsteinem. Kvůli svým raným sympatiím ke komunismu však musel v mccarthyovské éře opustit jak univerzitu, tak Spojené státy. Stal se nejprve brazilským a nakonec britským občanem. Ve své snaze vyřešit znepokojivé paradoxy moderní fyziky vzkřísil Bohm teorii skrytých proměnných, kterou považovali za vyvrácenou takoví eminentní fyzici a matematici jako Einstein a John von Neumann. Bohm popsal podstatu skutečnosti všeobecně a vědomí zvláště jako spojitý a soudržný celek, který podléhá nikdy nekončícímu procesu změn - celopohybu . Svět je ve stálém toku proměn a stabilní struktury jakéhokoliv druhu jsou pouze abstrakce. Jakýkoliv popsatelný objekt, entitu nebo událost považuje Bohm za odvozeniny od nedefinovatelné a neznámé totality. Jevy, které přímo vnímáme našimi smysly a pomocí vědeckých přístrojů, představují jen zlomek celé skutečnosti, rozvinutý nebo explicitní řád. Jeho zdrojem a jeho tvořivou matricí je zavinutý nebo implicitní řád, který je obecnější totalitou existence a jehož je explicitní řád speciální vnitřní formou. V implicitním pořádku nejsou již prostor a čas dominantními faktory, které určují vztahy závislosti a nezávislosti různých prvků. Různé aspekty existence mají sm...

Dana Boudová

Narozena 1973. Mgr., bohemistka a výtvarná pedagožka, jazyková redaktorka, autorak turistických knih.

Boleslav Borský

Spisovatel .

Bojané

Boileau-Narcejac

Bohuslav Borovička

Narozen 1950. Novinář, redaktor deníku Právo, publicistika z jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky, Balkánu, též se zabývá problematikou cestovního ruchu.

Antonín Bouček

Narozen 22.6.1880 v Praze, zemřel 15.2.1947 tamtéž. Redaktor, novinář, vydavatel, překladatel, práce populárně historické.

Alojz Bouda

Alojz Bouda byl slovenský hudebník a skladatel, známý svou prací s elektronickou hudbou a varhanami. Narodil se 4. června 1933 v Bratislavě v Československu a stal se jedním z průkopníků elektronické hudby ve své zemi. Během své kariéry Bouda experimentoval s různými elektronickými nástroji, včetně tehdy relativně nových syntezátorů. Ve svých skladbách často mísil vlivy klasické hudby s moderními elektronickými zvuky, což mu vyneslo uznání na domácí i mezinárodní scéně. Bouda se proslavil zejména v 70. a 80. letech 20. století, kdy vydal několik alb, na nichž předvedl své varhanické umění a inovativní využití syntezátorů. Zemřel 8. března 2015 a zanechal po sobě odkaz jednoho z předních slovenských skladatelů elektronické hudby.

Alexandr Borščagovskij

Aleš Boleslav

Aleš Boleslav , autor publikací z oboru rozhlasové a sdělovací techniky.

Walter Böttger

Německý historik, autor knih o staré Číně.

Vlasta Borek

Václav Robert Bozděch

Plk. Václav Robert Bozděch byl československý vojenský letec, příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF, kde v době 2. světové války působil jako palubní střelec, důstojník, instruktor a velitel výcvikových center britského královského letectva . Vyučil se jako strojní zámečník a před válkou vstoupil do armády, kde prošel výcvikem pro palubní střelce a posléze tyto střelce sám cvičil. Do Británie se dostal přes Polsko a Francii, kde krátce sloužil ve francouzském letectvu. V Británii sloužil zprvu jako palubní střelec u 311. československé bombardovací perutě RAF, poté se stal instruktorem a velitelem výcvikových středisek. Po havarijním přistání letounu Potez 633, jehož byl v době své krátké služby u francouzského letectva V. R. Bozděch palubním střelcem, našel na opuštěném statku, kam dotáhl svého zraněného pilota Pierra Duvala, štěně německého ovčáka a rozhodl se, že si je ponechá. Společně s dalšími čechoslováky u jednotky se rozhodl psa pojmenovat po sovětském bombardovacím letounu ANT-40, to však neznělo moc hezky, takže pes nakonec dostal jméno Antis. Antis nalétal s V. R. Bozděchem v bombardéru 311. československé bombardovací perutě RAF na 30 misí. Je to jediný pes, o němž je známo, že za 2. světové války létal v bombardéru. Jejich příběh se později stal námětem několika knih. Po skončení války se Václav R. Bozděch vrátil jako mnozí zahraniční vojáci domů do Československa, kde pracoval na ministerstvu obrany. Napsal a vydal též několik knih, mezi jinými též Bombardéry útočí a Gentlemani soumraku. Po únoru 1948 opustil V. R. Bozděch společně s věrným Antisem, který mu při přechodu státní hranice zachránil život, opět republiku a vrátil se do Británie. Zde se oženil a znovu vstoupil do řad RAF. Do vlasti se již nevrátil. Po roce 1989 byl v rámci rehabilitací povýšen in memoriam na plukovníka. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Václav Robert Bozd...

V Bomberovičová

Ulf Böhmig

Rakouský lékař, práce z oboru, též autor publikací z přírodního léčitelství.

Tomáš Boněk

Tomáš Boněk studoval v letech 1991 - 1994 na Husitské teologické fakultě UK a v letech 1995 - 2000 na Svobodné vysoké škole Obce křesťanů ve Stuttgartu/Německo, kde se vedle teologie a antroposofie, věnoval i přírodním vědám, způsobem navazujícím na J. W. Goetha. V roce 2000 přijal kněžské svěcení. V letech 2000 ? 2002 byl farářem Obce křesťanů ve Windhoeku v Namíbii a od roku 2002 je farářem Obce křesťanů v Praze. Působí jako lektor Akademie sociálního umění "Tabor" a je členem představenstva Anthroposofické společnosti v České republice. Spolupracuje s Ekologickou sekcí České křesťanské akademie.

Tereza Boehmová

Tereza Boehmová vystudovala žurnalistiku a Masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvovala stáž v Lidových novinách, pracovala pro českou redakci BBC a byla výkonnou ředitelkou Fóra žen. Rok žila v USA, kde studovala Women Studies na University of Washington v Seattlu. V roce 2003 nastoupila do MF DNES jako editorka rubriky Názory. Během mateřské dovolené s dcerou Annou publikovala fejetony v různých časopisech a začala psát blogy na adrese http://boehmova.blog.idnes.cz. V soutěži o bloggera roku 2007 se umístila na 3. místě. V roce 2008 se stala administrátorkou blogu iDNES.cz a od dubna 2009 pracovala jako koordinátorka vzdělávacích projektů Mladé fronty Dnes a iDNES.cz. 16.října 2009 ji vyšla první kniha fejetonů o mateřství s názvem Matka z cukru a oceli s předmluvou známé spisovatelky Ivy Pekárkové a kresbami karikaturisty a kreslíře komiksů Štěpána Mareše. Kniha se dočkala dvou dotisků. V roce 2010 se Tereze Boehmové narodila druhá dcera Emma a zároveň dokončila druhou knihu. Tentokrát pohádky pro děti s názvem Zajíček Zlobílek, hluchý drak, natahovací Mařenka a jiné pohádkové příběhy. Kniha s ilustracemi Radka Mikuláše vyšla na konci října 2010 u nakladatelství Computer Press. Knihu pokřtili: moderátor Václav Moravec, spisovatel Jan Jandourek, novinářka Barbora Osvaldová, ilustrátor Radek Mikuláš a hudebník Patrik Banga. Tereza Boehmová na sebe znovu upozornila článkem "Špindl, Špindl velkej švindl… Nejezděme tam, kde nás drze obírají!", který vyšel v lednu 2014 a vyvolal velmi potřebnou diskusi na téma hoteliérství, pohostinství a kvalita lyžařských center v Česku. Text, který převzala i tištěná MF DNES, má nyní přes 159 000 přečtení. Další výrazný, tentokrát antirasistický text "O rasismu a antisemitismu v Česku aneb když se zrůdy baví...." rozvířil poměrně klidné vody facebooku a blogu iDNES.cz a má téměř 250 000 přečtení. Na základě vlny odporu se na základě textu podařilo "rasistickou" stránku zrušit. V současné době se...

Teresio Bosco

Teresio Bosco je kněz, salesián , profesor literatury a novinář. Velkou část svého života věnoval studiu života a díla dona Bosca. Jeho kniha don Bosco, nový životopis, dosáhla 100 000 prodávaných výtisků v Itálii a byla přeložena do 34 jazyků . Také Život Dominika Savia, poprvé vydaný v roce 1991 a nově v roce 2002, již vyšel v 10 jazycích.

Susie Boulton

Anglická historička umění.Autorka mnoha turistický map a průvodců.

Susanne Bodensteiner

Německá autorka knih kuchařských receptů.

Stephen Booth

Stephen Booth věřil, že zůstane žurnalistou až do konce života. To by ale nepřišly na svět jeho skvělé detektivky… Autor začal svou kariéru novináře ještě ve školním časopise. Vystudoval Birminghamskou polytechnickou, pak zkusil v Manchesteru pedagogiku, ale po krátké praxi na střední škole si to rychle rozmyslel. Vrátil se k žurnalistice a pracoval a přispíval do široké řady různých magazínů a novin. Byl editor, poradce, redaktor i tajemník, to vše celkem 25 let. Vždy ho však přitahovaly kriminální příběhy, a průlom v jeho životě nastal roku 1999, kdy poslal do soutěže svou detektivku a vyhrál první cenu. Roku 2001 pustil novinařinu k vodě a od té doby píše už jen své detektivní romány, které mu vynesly mnohá ocenění. Jeho knihy se odehrávají ve venkovském prostředí Peak Districtu, mají zvláštní tíživou atmosféru a získávají si čím dál víc čtenářů po celém světě. Hlavními postavami zatím sedmidílné série jsou policejní detektivové Ben Cooper a Diane Freyová. Autor je kromě literární scény znám také v oblasti chovatelství – konkrétně koz. Nejenže tři tato zvířata vlastní, ale je také předsedou mnoha klubů, porotcem na výstavách a autorem faktografické publikace o svém oblíbeném plemeni, toggenburgských kozách. Nyní žije se svou ženou v Nottinghamshire s kozami a kočkami, na podzim 2007 mu vyjde v pořadí už osmá kniha, a stále pracuje na dalších…

Simona Bohatá

Narozena 17. února 1965 v Praze. Ekonomka, scenáristka. Autorka autobiografické knihy.

Sigrid Boo

Norská prozaička.

Sigismund Bouška

Narozen 25. 8. 1867 v Příbrami, zemřel 29. 8. 1942 v Náchodě. Katolický kněz, básník, prozaik, literární a výtvarný kritik, překladatel z francouzštiny a katalánštiny, celoživotně se zabýval dílem a životem R. Llulla.

Sergej Nikolajevič Bojev

Kazašský veterinární lékař, helmintolog, specialista na parazitologii, vysokoškolský profesor. Publikace z oboru.

Roger Boussinot

Roger Boussinot francúzsky režisér, spisovateľ, kritik, filmový historik sa narodil 2. mája 1921 v Tunise a zomrel 14. mája 2001 v Bassanne . Sympatizant libertariánskeho hnutia učenec a historik v roku 1967 vydal filmovú encyklopédiu. Jeho otec pracoval ako učiteľ študoval filozofiu v Bordeaux a Paríži. Stal sa novinárom a filmovým odborníkom.Pracoval v časopise L'Écran français ako šéfredaktor. Nejaký čas aj ako riaditeľ parížskej literárnej a umeleckej agentúry. Vydáva knihy venované filmu vrátane impozantnej encyklopédie filmu napísal dvadsať románov, z ktorých mnohé boli sfilmované. Zrealizoval množstvo filmov a filmov pre televíziu. Bol niekoľkokrát zvolený do funkcie za starostu mesta Pondaurat ktorú vykonával v rokoch 1977 až 1995 .

Pierre Boulez

Pierre Boulez byl francouzský skladatel, dirigent a spisovatel, považovaný za jednu z nejvlivnějších osobností soudobé vážné hudby. Boulez se narodil 26. března 1925 ve francouzském Montbrisonu a stál v čele poválečného avantgardního hnutí v Evropě. Studoval na pařížské konzervatoři u Oliviera Messiaena a projevil velký zájem o dvanáctitónovou techniku a serialismus, které se staly charakteristickými znaky jeho raných skladeb.

Petr Boněk