Všichni Autoři a témata

William Kowalski (2)

Slova autora: "Jsem autor, pedagog, manžel a otec, ale obvykle ne v tomto pořadí. Vyrostl jsem v Erie v Pennsylvania a žil na mnoha místech: Boston, Santa Fe, Albuqerque, Kalifornie Mojave Desert, New York City, Toronto. Nyní žiji v Nova Scotia se svou ženou, kterou jsem potkal na večírku v roce 1999 a od té doby jsme stále spolu. Máme dvě malé děti, které zabírají většinu našeho času."

William H Masters (1)

William Howell Masters byl americký gynekolog, nejznámější jako starší polovina výzkumného týmu Masters – Johnsonová.

William H Lovejoy (3)

Americký spisovatel, vietnamský veterán.

William E Western (5)

Byl učitel, psycholog a spisovatel. Vedl sešitovou edici dobrodružných románů Polnice. Používal řadu pseudonymů, např. William E. Western, Jiří Meduna, William Chesters. Psal detektivky, dobrodružné romány, publikace pro školy i odbornou literaturu. Spolu s autorem Václav Havránek https://www.databazeknih.cz/autori/vaclav-havranek-64580 napsali knihy pod pseudonymem Harry W. Harmattan.

William Didden (4)

Prof., M.D., Ph.D., lékař, spoluautor publikace z oboru genetiky.

William Colt MacDonald (4)

Autor dobrodružné literatury.

Wilhelm Treue (2)

Wilfrid Stinissen (6)

Belgicko-švédský katolický kněz, bosý karmelitá, duchovní spisovatel, autor křesťanské literatury.

Wilfrid Bade (4)

Německý novinář, spisovatel, též autor knih pro mládež.

Wiesław Ochman (4)

Wiesław Ochman je proslulý polský tenorista, který vystupuje v operních domech po celém světě. Ochman se narodil 6. února 1937 ve Varšavě a svou hudební kariéru zahájil jako barytonista, poté přešel k tenorovým rolím. Studoval na Státní vyšší hudební škole ve Varšavě a debutoval ve Vratislavské opeře jako Bogdan v Moniuszkově "Strašidlech".

Wiesław Jeżewski (2)

Werner Färber (6)

Německý pedagog, anglista, autor a překladatel dětské literatury.

Waylon Jennings (5)

Waylon Jennings byl významnou osobností americké country hudby, známý svou rolí v popularizaci hnutí outlaw country, které se bouřilo proti konzervativním omezením nashvillského zvuku. Jennings se narodil 15. června 1937 v Littlefieldu v Texasu a svou kariéru začal jako rozhlasový DJ, než se začal věnovat profesionální hudbě. Hrál na baskytaru Buddyho Hollyho a byl součástí nešťastného turné "Winter Dance Party", kterému se shodou okolností vyhnul díky tomu, že se vzdal svého místa v letadle, které v roce 1959 havarovalo a Hollyho zabilo.

Watt Erin (3)

Walter Simonson (5)

Americký scenárista, výtvarník, autor comicsu.

Walter M Bortz (6)

Americký univerzitní profesor lékařství, knihy z oboru diabetologie, životosprávy a gerontologie.

Walter Kerr (3)

Lord Walter Talbot Kerr byl britský admirál. Pocházel z vlivné skotské šlechtické rodiny a do služeb Royal Navy vstoupil v roce 1853. Sloužil na různých místech britské koloniální říše, později působil v námořní administraci. V závěru aktivní kariéry zastával funkci prvního námořního lorda , v roce 1904 dosáhl nejvyšší možné hodnosti velkoadmirála . Pocházel z významného skotského rodu Kerrů, narodil se na rodovém sídle Newbottle Abbey jako čtvrtý syn Johna Kerra, 7. markýze z Lothianu , a Cecil Talbot , dcery irského místokrále 2. hraběte Talbota. Jako mladší syn markýze užíval od dětství titul lorda, do královského námořnictva vstoupil jako kadet v roce 1853. Zúčastnil se krymské války, později byl zraněn během povstání v Indii. V roce 1872 dosáhl hodnosti kapitána, poté sloužil v Lamanšském průlivu a ve Středomoří, v roce 1880 byl pověřen diplomatickou misí do Albánie. V letech 1885–1890 byl tajemníkem ministra námořnictva G. F. Hamiltona, mezitím v roce 1889 dosáhl hodnosti kontradmirála. V letech 1890–1892 velel ve Středozemním moři, poté znovu působil na admiralitě, kde byl čtvrtým námořním lordem a druhým námořním lordem . V roce 1895 byl povýšen na viceadmirála a v letech 1897–1899 byl vrchním velitelem v Lamanšském průlivu. V roce 1899 byl znovu druhým námořním lordem a nakonec v letech 1899–1904 zastával funkci prvního námořního lorda. Od roku 1899 byl též členem Tajné rady a do roku 1901 námořním pobočníkem královny Viktorie. V roce 1900 dosáhl hodnosti admirála a nakonec byl v roce 1904 povýšen do nejvyšší hodnosti velkoadmirála. Na admiralitě podporoval rozvoj válečného námořnictva a mimo jiné prosazoval výstavbu ponorek. V roce 1902 obdržel velkokříž Řádu lázně, byl též nositelem španělského Řádu Karla III.. V roce 1909 odešel do výslužby, zemřel na zámku Melbourne Hall (Derbyshire...

Wally Olins (3)

Anglický odborník a konzultant v oblasti marketingu, reklamy a propagace, zdůrazňuje význam obchodní značky. Publikace v oboru.

Wallace Davenport (2)

Americký jazzový trumpetista, narozen 30. června 1925 v New Orleans, Louisiana, USA, zemřel 18. března 2004 v New Orleans, Louisiana, USA.

Waldo Fleming (2)

Americký spisovatel indiánského původu.

Wahlgrenis (4)

Autorka publikace Horoskopy.

W. M Khiboney (6)

W. E Johnson (1)

Vsevolod Vladimirovič Ovčinnikov (2)

Ruský publicista, autor knih z vojensko-politického prostředí a publikací o kultuře Anglie a Japonska.

Vsevolod Petrovič Sysojev (2)

Ruský proazik, prózy z dálného Východu.

Vsevolod Michajlovič Garšin (5)

Vsevolod Michajlovič Garšin, rusky: Всеволод Михайлович Гаршин byl ruský spisovatel, básník a umělecký kritik. Narodil sa 14. februára 1855 v Jekaterinoslavskej gubernii v schudobnenej šľachtickej rodine. Otec bol kyrysnícky dôstojník a matka dcéra námorného dôstojníka. Jeho prvé detské dojmy sa spájali s atmosférou pluku, životom vojakov z povolania. Keď mal päť rokov jeho rodičia sa rozišli a to zanechalo v jeho povahe ťažké, nezmazateľné stopy. V rokoch 1864 - 1874 Garšin študoval na jednom z petrohradských gymnázií. Veľmi zavčasu sa uňho prebudil hmlistý pocit nevyhnutnosti zápasu so \"zlom celého sveta\", potreba zariadiť \"šťastie celého ľudstva\", ako spomínali Garšinovi spolužiaci. K rokom na gymnáziu sa viažu aj prvé literárne pokusy. Neprijali ho na univerzitu, tak s nevôľou šiel študovať na Banský inštitút. Táto budova susedila s Akadémiou výtvarných umení, kde sa zoznámil s krúžkom mladých umelcov. Priateľstvá, ktoré vznikli medzi nimi a Garšinom, pretrvali celý život a ovplyvnili aj jeho literárnu tvorbu. Prvá uverejnená poviedka Pravdivý príbeh o schôdzi zastupiteľstva v N. satirickým spôsobom vysmieva zasadanie zemstva. Štúdium banského inžinierstva nedokončil. V apríli 1877 Rusko vyhlásilo vojnu Turecku. Zo sympatie k oslobodeneckému boju Bulharov, Srbov a Čiernohorcov sa Garšin prihlásil do armády ako dobrovoľník. Zážitky z tejto vojny našli odraz v jeho poviedke Štyri dni , kde hrdina popri neznesiteľných fyzických útrapách prežíva ešte horšie muky, spôsobené neodbytnými úvahami o tom, čo a kto je pravou príčinou tohto neprirodzeného, neľudského stavu, v ktorom sa ocitajú tisíce nevinných ľudí. Neskôr vychádzajú aj poviedky Boj o Ajaslar , Veľmi krátky román , Zbabelec a Zo spomienok radového vojaka Ivanova . V auguste 1877 v bitke pri Ajaslare bol Garšin ranený do nohy a po dlhom liečení odišiel do výslužby. Po skončení vojny sa venoval výlučne literatúre a stal sa prispievateľom Oteč...

Vsevolod Igorevič Avdijev (2)

Ruský historik a orientalista.

Vratislav Řehák (4)

Spoluautor publikací z oboru interní medicíny.

Vratislav Košťál (4)

Vratislav Košťál je absolventem Právnické fakulty MU v Brně a Fakulty sociálních věd UK . Architektuře, historii, jakož i fotografování bývalých sídel české šlechty, se systematicky věnuje již od roku 1999.

Vratislav Jan Žižka (2)

Narozen 19. 7. 1926 v Trněném Újezdě u Kralup nad Vltavou. Zemřel 11. 4. 2011 v Praze. Akademický malíř, grafik, astrolog, vysokoškolský pedagog, historik - badatel v oblasti kulturních dějin, restaurátor obrazů. Autor a spoluautor knižních grafik a ilustrací, odborných publikací zaměřených na kulturu a historii.

Vratislav Horák (2)

Investigativní novinář

Vondruška Vlastimil (4)

Volker Dierschke (6)

Německý biolog, autor příruček, slovníků a encyklopedií o ptačích druzích.

Vojtěch Tlustý (5)

Narozen 5. 1. 1921 v Praze, zemřel 22. 8. 1989 v Praze. PhDr., CSc., filozof a sociolog, docent dialektického materialismu, publikace z oboru, překlad z angličtiny.

Vojtěch Suk (2)

Významný lékař, antropolog a antropobiolog, etnograf, cestovatel a spisovatel, bojovník za rovnoprávnost lidských plemen; zakladatel a dlouholetý ředitel Antropologického ústavu PřF MU, 1932–1933 děkan PřF MU, ředitel Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy při MU. Své bohaté sbírky a knihovnu věnoval Náprstkovu muzeu v Praze, jeho osobní fond je uložen v Archivu Národního muzea v Praze.

Vojtech Španko (6)

Slovenský autor kuchařek a prací o výživě a stravování.

Vojtěch Sailer (1)

Autor byl vězeňským lékařem za války v Terezíně a pomohl mnohým vězňům. Dr. Vojtěch Sailer byl oblíbený poděbradský lékař a za protektorátu, v rámci boje proti odbojovým skupinám, jej gestapo zatklo společně s dalšími poděbradskými lékaři MUDr. Kryšpínem a MUDr. Filipem. Ti všichni byli poté odsouzeni a převezeni k výkonu trestu do terezínské Malé pevnosti, kde tehdy byla policejní věznice gestapa. Ani vězeňský úděl neodradil tyto lékaře od plnění jejich občanské, vlastenecké a lékařské povinnosti. Pomáhali svým spoluvězňům a mnohým zachránili život. Jejich odbojovou činnost i průběh věznění popsal po válce Dr. Sailer v knize vzpomínek nazvané prostě „Byli tři lékaři“. Když válka skončila pomáhal Dr. Sailer léčit bývalé vězně, věnoval se i pozůstalým po obětech nacistické zvůle a plně se zapojil do nelehkého díla poválečné obnovy. Od roku 1947 pracoval jako závodní lékař poděbradských skláren. Dr. Sailer bydlel ve vile Astra v bývalé Wilsonově . Poté co ovdověl a ztratil syna, zemřel takřka zapomenut v domově důchodců.

Vojtěch Němeček (6)

Narozen 1957. Ing., Ph.D., plukovník v záloze, zaměřený na bezpečnostní politiku, vojenskou strategii a krizové řízení.

Vojtěch Mornstein (4)

Vojtěch Mornstein je český vysokoškolský pedagog a spisovatel. Po maturitě na gymnáziu ve Svitavách v roce 1974 studoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity, obor biologie – biofyzika. 1980 RNDr, 1987 CSc, 1994 habilitace, 2002 jmenování profesorem pro obor lékařská biofyzika. Od roku 1979 byl zaměstnán na Biofyzikálním ústavu Lékařské fakulty MU postupně jako asistent, odborný asistent a docent. Od r. 1996 je přednostou Biofyzikálního ústavu LF MU a od roku 2003 vedoucím Biofyzikálního centra Masarykovy univerzity. Je členem Vědecké rady lékařské a přírodovědecké fakulty MU, předsedou Oborové rady pro biofyziku. Od roku 2008 je předsedou Československé biologické společnosti, členem Českého komitétu pro biofyziku a bývalým předsedou brněnské pobočky Českého klubu skeptiků. Vedle své pedagogické činnosti, která zahrnuje přednášky z lékařské biofyziky a přístrojové techniky pro studenty lékařské fakulty a přednášky z biofyziky pro studenty přírodovědecké fakulty je prof. Mornstein znám jako odpůrce pavědeckých teorií a alternativní medicíny. Předmětem jeho spisovatelské činnosti je vědeckofantastická próza.

Vojtěch Kyncl (4)

Vojtěch Kyncl je český historik se zaměřením na dějiny 20. století. V letech 2002–2007 vystudoval obory germanistika/historie na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde také v roce 2008 obhájil rigorózní práci Ležáky. Obyčejná vesnice, Silver A a pardubické gestapo v zrcadle heydrichiády. Současně začal studovat na Filozofické fakultě JČU doktorát, který ukončil roku 2011 na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice obhajobou disertační práce Nacistický teror druhého stanného práva. Zúčastnil se též studijnícha stipendijních pobytů v Jeně, Berlíně, Pasově, Dublinu a Torontu. V současné době působí v Historickém ústavu Akademie věd ČR jako vědecký pracovník v oddělení 20. století, vyučuje též na několika fakultách Univerzity Karlovy. Badatelsky se zaměřuje na dějiny nacismu, druhou světovou válku i na poválečné dopady nacistické doby. Za svoji práci získal řadu ocenění – v roce 2013 získal prémii Otto Wichterleho AV ČR a tentýž rok obdržel za knihu Bez výčitek Cenu Akademie věd a Cenu Josefa Pekaře. Monografie Lidice. Zrození symbolu byla vybrána do celonárodního hodnocení výzkumných organizací Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pilíř II, jako excelentní výsledek Historického ústavu AV ČR  za léta 2011–2015. Roku 2015 publikoval v knize Lidice. Zrození symbolu zjištění, že v seznamu lidických obětí chybí jméno židovské dívky Štěpánky Mikešové, kterou měla podle poválečného hlášení udat Alžběta Doležalová, jedna z přeživších lidických žen. S odstupem několika let tato zjištění vyvolala kauzu, kdy se po reportáži ČT V předvečer tragédie proti historickým zjištěním ohradila lidická pobočka Českého svazu bojovníků za svobodu, prezentovaná Janou Bobošíkovou, a starostka Lidic Veronika Kellerová. Vzniklý spor nakonec vedl k rezignaci tehdejší ředitelky Památníku Lidice Martiny Lehmannové. Postavila se za ni významná část zaměstnanců památníku, která spolu s Lehmann...

Vojtěch Kopský (2)

Narozen 1936. Prof., RNDr., CSc., fyzik, specialista v oblasti krystalografie, autor publikací z oboru.

Vojtěch Houška (4)

Narozen 5.12.1915. Dr., pracovník v oddělení ideologie a propagandy Československé strany socialistické, spoluautor světových encyklopedických příruček.

Vojtěch Fiala (3)

Spoluautor publikací o kulturistice.

Vlastimil Uher (3)

Narozen v Herálci u Hlinska v rodině venkovského živnostníka s evangelickou tradicí. V letech 1920–1924 absolvoval učitelský ústav v Čáslavi. V letech 1927–1929 plnil svou vojenskou povinnost. Poté složil zkoušky způsobilosti pro obecné a měšťanské školy, přispíval do odborných pedagogických časopisů a dále se vzdělával na ŠVSP v Brně. V roce 1930 byl vybrán pro zahraniční působení v Německu, kde byl do roku 1933. V roce 1934 se oženil. Po válce studoval na Pedagogické fakultě v Olomouci, kde studium zakončil doktorátem z pedagogiky . Po další praxi na 1. měšťanské škole v Olomouci přijal místo odborného asistenta na PF UP v Olomouci. V roce 1954 se habilitoval a byl ustanoven jako první děkan Vyšší pedagogické školy v Opavě. Se svými nejbližšími spolupracovníky a dalšími interními a externími učiteli budovali novou vysokoškolskou instituci pro budoucí učitele. Po šesti letech však nastala opět změna. Vznikl Pedagogický institut v Ostravě, podřízený KNV. Stěhování a nový systém vyžadoval další pracovníky. V čele zůstal ve funkci ředitele opět doc. Uher . Přijatí učitelé podepisovali smlouvy, že se do 10 let působení habilitují, to znamenalo získat doktorát a kandidaturu věd ze svého oboru. V roce 1964 vznikla na základech PI samostatná Pedagogická fakulta. Doc. Uher se stal profesorem pedagogiky a založil samostatnou katedru pedagogiky. Pozice pedagogiky se posunul na mezinárodní úroveň. Nadějný rozvoj byl přerušen v letech 1970–1979, kdy byl prof. Uher penzionován. Zemřel v roce 1984 v Kralupech nad Vltavou u svého zetě a vnuka.

Vlastimil Tichý (3)

Narozen 10. 3. 1987 v Duchcově. Mgr., muzikolog a hudební knihovník.

Vlastimil Šmída (1)

Vlastimil Šmída byl český horolezec, zasloužilý mistr sportu a čestný člen Českého horolezeckého svazu, člen reprezentačního družstva , vedoucí horolezecké části vodácko-horolezecké expedice Kali Gandaki 1988. Člen VŠTJ Slávia Olomouc a spolulezec Jana Červinky. Spolu s Janem Červinkou se v Rudém právu ze dne 24. srpna 1968 zřekli Sovětských vyznamenání na protest okupace Československa.

Vlastimil Novák (4)

Narozen 7.9.1945 v Milevsku, okr. Písek. Dramaturg, autor divadelních pohádek a obrazových publikací o Mostecku.

Vlastimil Matula (5)

Vlastimil Matula byl český radiolog, chemik, svobodný zednář a autor odborné a populárně vědecké literatury z oboru . V letech 1920–24 pracoval jako asistent chemicko-farmakologického ústavu University Karlovy, od roku 1924 jako chemik Státního ústavu radiologického při Ministerstvu veřejných prací v Praze.

Vlastimil Letošník (4)

Vlastimil Letošník byl český hydrolog, hydrogeolog a speleolog. Byl synem Václava Letošníka, archiváře Ministerstva vnitra, stavitele Letošníkovy vily na Babě. Působil na Geologicko-geografické, později Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde přednášel geografickou hydrologii, meteorologii a klimatologii, a to jako odborný asistent; dosažení dalších vědeckých a pedagogických hodností mu z politických důvodů nebylo umožněno. Vlastimil Letošník byl jedním z prvních průzkumníků v Koněpruských jeskyních; zde je po něm pojmenována Letošníkova propast, do které se zřítil při průzkumu v r. 1950.

Vlastimil Fürst (6)

Narozen 1958 ve Vyškově. Ing., B.Th., pastor Církve adventistů sedmého dne, též autor fejetonů. Své názory prezentuje na blogu. Původním povoláním elektroinženýr.

Vlasta Tafelová (4)

Narozena 18. 10. 1920 v České Kubici, zemřela 1. 1. 2006 v Praze. Překladatelka z ruštiny a němčiny.

Vlasta Šustalová (2)

Autorka učebnic češtiny pro zahraniční studenty.

Vlasta Loužková (1)

Autorka knihy kuchařských receptů.

Vlasta Libotovská (3)

je přední česká kosmetička a majitelka několika salonů krásy. Během své dlouholeté praxe pracovala s mnoha českými i zahraničními slavnými osobnostmi, například s hercem Seanem Connerym. Pravidelně spolupracuje s českými médii a televizí.Podnikatelka v oboru kosmetiky, práce o kosmetických technikách masáží a další práce z oboru kosmetiky.

Vlasta Koseová (3)

Narozena 21. 5. 1895 v obci Sedlec , zemřela 29. 9. 1973 v Praze. Zakladatelka českého dívčího skautingu. Literatura z oboru výchovy hluchoněmých dětí a o vedení domácnosti.

Vlasta Kahovcová (2)

Český zpěvák a malíř. Narodil se 7. ledna 1944 v Praze . Sestra Karla Kahovce.

Vlasta Hurtíková (6)

Autorka knih pro děti se specifickými poruchami učení.

Vlasta Hovorková (3)

Přehled světové školní četby.

Vlasta Fabianová (1)

Vlasta Fabianová byla česká herečka. Narodila se ve Lvově, v rodině prokuristy místní filiálky Ústřední banky českých spořitelen. Do Prahy se přestěhovala s matkou v roce 1914, otec se za nimi vrátil z první světové války v roce 1917. Absolvovala dramatické oddělení pražské konzervatoře , krátce působila ve Švandově divadle a žižkovském divadle Akropolis. V letech 1932–1941 působila ve Státním divadle v Brně, odkud byla k 1. srpnu 1941 angažována jako členka činohry Národního divadla v Praze. Zde působila pod vedením řady režisérů až do nuceného odchodu do  důchodu v roce 1977. Byla herečkou aristokratického zjevu se sametovým podmanivým hlasem a vytříbenou řečovou kulturou. Poměrně brzy začala vyučovat adepty herectví, nejdříve na Pražské konzervatoři , poté na pražské DAMU, kde byla roku 1964 jmenována docentkou a později profesorkou. Byla i vyhledávanou recitátorkou, pro své hlasové přednosti často pracovala v rozhlase a v dabingu. Hrála rovněž v televizních inscenacích a ve filmu. Jejím manželem byl rozhlasový režisér Josef Bezdíček , po jeho smrti se provdala v roce 1971 za herce Národního divadla Bohuše Záhorského . Je pochována na Vyšehradském hřbitově v Praze v hrobě označovaném jako „Pomník českým hercům“, který byl odhalen v roce 1999 a je ve společné péči Herecké asociace a Nadace Život umělce.

Vlado Štancel (4)

Vlado Štancel se narodil 3.9.1964 v Bratislavě. Vystudovaný loutkoherec začal profesionálně spolupracovat s divadlem a televizí v roce 1990. Dnes jako režisér spolupracuje s pražským divadlem Minor. V letech 1997 - 1999 byl jeho uměleckým šéfem. Ve filmu se objevil v roce 1993 jako psycholog ve snímku Kanárská spojka a především v hlavní roli snímku Mezi námi přáteli, který rovněž režíroval a napsal. Reportáže Černých ovcí natáčí od roku 1993. Po celou dobu existence magazínu Testoviny byl jejich spoluautorem a moderátorem. Nyní moderuje pořad Černé ovce. Vlado Štancel je mužem mnoha profesí - herec, režisér, scénárista, spisovatel, reportér, dramaturg a moderátor. Jako scenárista spolupracoval na filmu Rekvalifikace.