Všichni Autoři a témata

Evald Schorm (1)

Evald Schorm byl český filmový a divadelní režisér. Pocházel z rolnické rodiny, poté, co jeho rodině komunisté zabavili majetek, pracoval v dělnických profesích. Studoval vyšší zemědělskou školu v Táboře, kde se seznámil se svojí ženou Blankou, manželství uzavřeli v roce 1954 a měli spolu syna Oswalda. Během své základní vojenské služby zpíval v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, v roce 1957 se díky jistému politickému uvolnění dostal ke Karlu Kachyňovi ke studiím režie hraného filmu na FAMU, kde studoval pod vedením Otakara Vávry. Absolvoval hraným dokumentem Turista v hlavní roli s Vlastimilem Brodským a Danou Medřickou. Patří do tzv. Nové vlny českého filmu z počátku 60. let 20. století a je všeobecně považován za velmi výraznou a mimořádnou tvůrčí osobnost českého filmu i divadla. Převážná část z jeho pěti hraných snímků ze 60. let skončila na mnoho desítek let v trezoru a nesměla se vůbec promítat. Po roce 1968 mu v důsledku normalizace bylo zakázáno točit . V 70. a 80. letech mu zbylo především divadlo. Režíroval kolem osmdesáti inscenací na činoherních a operních pražských i mimopražských scénách , režíroval i v zahraničí . Významná byla také jeho práce pro pražskou Laternu magiku, opusy Kouzelný cirkus, Odysseus . Po dvacetiletém zákazu natáčení filmů mu byl povolen film Vlastně se nic nestalo, jehož premiéry se již on sám nedožil. V roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád T.G.M. čtvrté třídy. Po Evaldu Schormovi je pojmenováno pražské kino Evald.

Eva Valášková (2)

Eva Valášková je autorka prací z oboru botaniky.

Eva Sušová (2)

Eva Špinková (5)

Romanistka, autorka učebnic francouzštiny a španělštiny.

Eva Schneiderová (6)

Narozena 22. 3. 1961 v Plzni. PaedDr., pedagožka, autorka učebnic a metodických materiálů pro výuku češtiny na ZŠ.

Eva Pospíšilová (6)

Scenáristka, též autorka povídek.

Eva Pitrová (5)

Eva Paulerová (4)

Eva Medková (3)

Narozena 9. 12. 1895 v Praze, zemřela 28. 9. 1953 tamtéž. Básnířka, beletristka, autorka vzpomínek na Antonína Slavíčka.

Eva Matějková (6)

Mgr. Eva Matějková, PhD. se zabývá speciální pedagogikou, psychomotorikou a kinantropologií. Vystudovala Tělesnou výchovu a sport - speciální pedagogiku a absolvovala doktorskéo studium na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity .

Eva Martínková (4)

Vystudovala bohemistiku a slavistiku na Filozofické fakultě v Praze. Po studiích pracovala jako redaktorka Československého rozhlasu. Od konce 60. let se pohybovala v prostředí blízkém disentu a účastnila se různých opozičních aktivit. Po revoluci nastoupila do Lidových novin.

Eva Kutaková (6)

Eva Kuťáková dokončila Jedenáctiletou střední školu v Karlových Varech roku 1955. Od roku 1957 do roku 1962 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v oboru latina-čeština. V roce 1962 získala doktorský titul, roku 1982 jí byla udělena hodnost kandidáta věd a roku 1987 byla jmenována docentkou. Spolu s Janou Zachovou a Václavem Markem stvořila knihu "Moudrost věků", jde o soubor latinských citátů, rčení a přísloví. Spolupracovala také na pořadu České televize "Disco latine", který si kladl za úkol seznámit širokou veřejnost s latinským jazykem a antickou kulturou.

Eva Komanová (6)

PhDr., CSc., autorka učebnic, metodických a didaktických příruček z biologie a ekologické výchovy.

Eva Jandová (2)

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D. obor činnosti: morfologie, derivatologie, syntax, textová syntax, obecná lingvistika Katedra českého jazyka Ostravská univerzita v Ostravě

Eva Hanke (4)

Německá novinářka se zaměřením na alternativní medicínu a fytoterapii.

Eva Hájková (6)

Eva Hájková, MPH, MBA je maminkou dvou dětí, specialistkou v preventivní medicíně a výživě a autorkou knihy Hravě o živé stravě. Zaměřuje se především na vitariánskou, vegetariánskou a veganskou stravu nejenom u dospělých, ale také u dětí. Eva profesně působila v Londýně, kde pracovala pro veřejné zdravotnictví jako konzultantka v preventivní medicíně více než 8 let. V roce 2013 se společně s rodinou přestěhovali do Austrálie, kde momentálně žijí, cestují po světě, věnují se naplno dětem a duchovnímu rozvoji.

Eva Děpoltová (5)

Eva Děpoltová je renomovaná česká sopránová operní pěvkyně, která je známá svými vystoupeními v České republice i na mezinárodní scéně. Je výraznou osobností světové vážné hudby, známá zejména díky své interpretaci děl českých skladatelů. Kariéra Děpoltové se vyznačuje vystoupeními v prestižních operních domech a s předními orchestry, kde předvádí své pěvecké umění a uměřenost. Její repertoár zahrnuje širokou škálu operních rolí a je oceňována za technické dovednosti i emotivní výkony.

Eva Bendová (4)

Eva Bendová je česká historička umění. Zabývá se interdisciplinárními dějinami umění, vizuálním uměním a architekturou 19., 20. a 21. století. Věnuje se tématu kaváren a jejich významu v oblasti umění, architektury i každodenního života. V letech 1995–1999 studovala Fakultu architektury ČVUT v Praze, v letech 1999–2005 magisterský obor dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2013 ukončila studium doktorátem na stejné fakultě. Od roku 2005 do 2018 působila v Národní galerii v Praze ve Sbírce grafiky a kresby jako kurátorka grafiky a kresby 20. a 21. století; v letech 2007–2012 jako vedoucí kurátorka oddělení grafiky. První zahraniční stáž podnikla v letech 2001–2002 při Ludwig-Maxmilian Universität München. Následovala stáž programu DAAD, Humboldt – Universität Berlin v roce 2009 a program AKTION při Universität Wien v roce 2010. Je autorkou a kurátorkou výstavních projektů v Národní galerii v Praze , Západočeské galerii v Plzni , Oblastní galerii Liberec Williama Hogartha, 2016 ve spolupráci s Národní galerií Praha) a dalších výstav včetně zahraničních . Od roku 2016 je spoluřeši...

Eva Ambros (5)

Eugeniusz Wirkowski (2)

Polský autor kuchařky židovských receptů a košér jídel.

Eugen Wiškovský (3)

Eugen Wiškovský byl český pedagog, filolog a amatérský fotograf. Vystudoval filologii v Praze a v Ženevě. Od roku 1912 byl profesorem na gymnáziu v Kolíně, kde byl jeho žákem Jaromír Funke, s nímž se spřátelil. V roce 1937 se přestěhoval do Prahy, kde učil na reálce v Ječné ulici a od roku 1946 na dívčím reálném gymnáziu v Libni. Zabýval se také psychoanalýzou a překládal . Od roku 1930 byly fotografie Eugena Wiškovského publikovány v knihách a časopisech. V roce 1936 vystavoval v Kolíně a v Praze. V letech 1940 – 1948 psal články do fotografických časopisů. V letech 1940 – 1941 se podílel s Jaromírem Funkem a Josefem Ehmem na vydávání časopisu Fotografický obzor. Fotografie Eugena Wiškovského, který patří k předním českým fotografům 30. let, jsou zaměřeny na tvar a estetiku fotografovaného předmětu .

Ervín Knobloch (3)

Český paleontolog, narozen 27. 9. 1934 v Rumburku, zemřel 11. 4. 2004 v Praze. Práce z oboru paleontologie a paleobotaniky, publikovány též německy.

Ernst Wegner (4)

Německý léčitel, autor publikací z oblasti alternativní medicíny a farmakologie.

Ernst Haefliger (6)

Ernst Haefliger byl proslulý švýcarský tenorista, který se proslavil jak v operních rolích, tak jako koncertní pěvec. Narodil se 6. července 1919 ve švýcarském Davosu a získal si pověst zpěváka s jasnou dikcí a inteligentní hudební interpretací. Haefliger studoval na curyšské konzervatoři a později ve Vídni u slavného tenoristy Julia Patzaka. Jeho kariéra odstartovala po druhé světové válce, kdy se stal prvním tenoristou curyšské opery.

Ernest Zavarský (3)

Významný slovenský muzikolog a organolog. Po studiích filozofie a hudby v Mnichově, Innsbrucku a Krakově absolvoval 1943 studium psychologie a dějin umění na Slovenské univerzitě v Bratislavě, 1951 hudební vědy na MU v Brně a 1952 skladby na JAMU. Studoval též klavír a varhany. Průkopník profesionální hudební vědy na Slovensku. Autor prací ze starších i novějších dějin slovenské hudby a dalších monografií . Odborník v oblasti výstavby a zvukových dispozic varhan, znalec varhanní literatury.

Ernest Kolowrat (3)

Ernest Kolowrat se narodil v roce 1935 jako druhé z pěti dětí hraběte Jindřicha Kolowrata-Krakovského a Marie Klimtové. Po únoru 1948 odešel s rodiči do USA, kde vystudoval univerzitu v Yale. V rámci vojenské služby působil jako námořní důstojník v Pacifiku, později pracoval v USA a v západní Evropě jako redaktor, televizní režisér a v oblasti PR. Trvale žije ve Spojených státech s ženou Barbarou.

Erna Pfeiferová (4)

RNDr., autorka učebnic a materiálů pro výuku.

Erin Morgenstern (7)

Erin Morgenstern je americká spisovatelka a výtvarná umělkyně známá pro svou knihu Noční Circus. Erin Morgenstern vyrůstala v Marshfieldu, Massachusetts a studovala divadelní a studiové umění na Smith College v Northamptonu v Massachusetts, kde absolvovala v roce 2000. Kromě psaní, maluje. Sbírá šperky vyrobené ze starých klíčů. Její Noční cirkus byl zveřejněn v září 2011. V současné době žije v Bostonu, Massachusetts se dvěma velmi načechranými kočkami.

Erhard Rauss (3)

Byl německý generálplukovník během druhé světové války. Velel 6. tankové divizi během dřívějších let války na východní frontě.

Epikúros (2)

Epikúros byl starověký řecký hédonistický filosof období helénismu, zakladatel a současně nejvýznamnější představitel po něm nazývaného směru – epikúreismu. Ve své nauce vycházel především z Démokritova atomismu, zavrhl však jeho představu absolutního determinismu připuštěním existence samovolné odchylky v pohybu jinak zcela mechanicky se pohybujících atomů, jíž usiloval „usnadnit výklad bohatství proměn světa a především lidské svobody.“ Zásadně odmítal koncepci osudové nutnosti a teleologické pojetí skutečnosti. Za hlavní cíl své filosofie, v níž v souladu se soudobou tradicí přikládal největší význam etice, považoval dosažení blaženého života v podobě duševního klidu a z něj vyplývajícího štěstí. Toho lze podle Epikúra dosáhnout jen skrze slast, jíž rozumí uspokojení přirozených potřeb vedoucí k odstranění bolesti těla a neklidu duše, z nichž pochází protiklad slasti a její hlavní překážka – strast. Ačkoli v tomto pojetí je slast přirozenou podstatou života, je chápána především negativně jako nepřítomnost strasti. Proto lze blaženosti v podobě trvalé slasti dosáhnout výhradně vyhýbáním se strasti. V důsledku toho je v úsilí o blaženost klíčové rozpoznání skutečných potřeb, jejichž uspokojení je nezbytné pro odstranění strasti, od jen domněle opodstatněných, jejichž naplnění nezbytné není či v konečném důsledku je dokonce samo zdrojem strasti, takže je vhodné se jich zdržet. Tyto liché potřeby podle Epikúra pramení z několika druhů strachu – ze strachu z utrpení a ze smrti, strachu z bohů a strachu z nemožnosti dosáhnout štěstí. Protože je to strach, čím je člověk spoutáván a vzdalován od blaženosti tím, že mu znemožňuje rozpoznat přirozené potřeby od potřeb lichých, je pro dosažení slasti nejprve nutné osvobození od strachu. To je možné jen cestou rozumnosti, jíž lze pochopit bezdůvodnost strachu a odtud pak správně usuzovat, vyhově...

Enn Vetemaa (2)

Enn Vetemaa byl estonský spisovatel literatury 2. poloviny 20. století – prozaik, dramatik i básník. Enn Vetemaa vystudoval chemii na polytechnickém institutu v Tallinnu a krátce působil jako chemický inženýr ve výrobě. Následně však od technické kariéry přešel k umění. Na tallinské konzervatoři absolvoval obor skladba. Než se roku 1977 stal spisovatelem na plný úvazek, působil jako redaktor a kulturní činitel. Do světa literatury vstoupil Enn Vetemaa jako básník počátkem 60. let, dnes je znám především svou prózou. Ještě v 60. letech vydal několik novel, které jsou detailními analýzami lidské osobnosti a chování. První z nich je novela Pomník z roku 1965, jež popisuje konání sochaře kariéristy, který jako by tahal za pomyslné nitky a manipuloval svým okolím ke svému vlastnímu prospěchu. Kritizováno je zde předstírané omezování a podléhání konvencím bez ohledu na umělecký přínos či jiné společenské hodnoty. Druhou obdobně zaměřenou novelou je Hudlař z roku 1967. Zde se jedná o psychologickou analýzu vyhrocenou tragickým příběhem nevděku a zrady osoby, která byla pro vývoj protagonistova života nepostradatelná. Zároveň dílo nabízí letmý pohled na způsob, jakým fungovala kultura SSSR, a na ty, kteří se kulturního dění účastnili. Ze druhé poloviny 70. let pochází tzv. malý román Snovači stříbrných snů , který poukazuje na to, jak jsou různé posty obsazovány nedostatečně kvalifikovanými či neschopnými lidmi. Dílo je psáno z pohledu několika postav, je tedy zároveň sondou do jejich niter, jejich myšlenek a plánů. V roce 1979 vyšla kniha s názvem Ach tak... popisující příběh člověka, který se i přes veškerou snahu být co nejprospěšnější zprotiví režimu a nedosáhne vytouženého povýšení. Všechna čtyři zmíněná díla, v češtině vydaná roku 1984 pod souhrnným názvem Snovači stříbrných snů, spojuje téma potrestané touhy dosáhnout něč...

Emmy Destinn (4)

Emmy Destinn , rozená Ema Destinnová , byla významná česká operní sopranistka, která koncem 19. a počátkem 20. století dosáhla významného úspěchu v Evropě i Americe. Byla proslulá svým silným hlasem, širokým rozsahem a dramatickou intenzitou. Destinnová debutovala v roce 1898 v Berlíně, rychle se proslavila a stala se jednou z předních sopranistek své doby. Vystupovala ve významných operních domech, včetně berlínské Dvorní opery, Metropolitní opery v New Yorku a Královské opery v Londýně.

Emmanuel Carrère (4)

Francouzský spisovatel.

Emma Donoghue (7)

Emma Donoghue je spisovatelka, literární historička a autorka řady povídek a dramat. Narodila se v akademicky vzdělané rodině jako nejmladší z osmi dětí. Na Dublinské univerzitě vystudovala angličtinu a francouzštinu. Doktorát získala po studiu na University of Cambridge. Má syna a dceru. Několik jejích románů bylo ověnčeno literárními cenami.

Emily Rath (6)

Emily Lloyd-Jones (5)

Emílie Ženatá (6)

Autorka učebnic matematiky pro střední školy.

Émile-Cyprian Driant (3)

Francouzský důstojník a spisovatel.

Emil Pospíšil (2)

Born 22 April 1958, Olomouc – died 14 October 1994, České Budějovice Czech folk guitarist, a sitar player, composer, singer

Emil Kollert (4)

Autor učebnic informatiky a výpočetní techniky.

Emil Holárek (3)

Emil Holárek , byl český akademický malíř, grafik a kreslíř. Emil Holárek se narodil v Lounech do rodiny hodináře Jana Holárka. Již od raného dětství se u něho projevoval výrazný výtvarný talent. V Lounech absolvoval obecnou i měšťanskou školu. V posledním ročníku měšťanky byli jeho spolužáky budoucí architekt Kamil Hilbert a varhaní virtuós Eduard Tregler. Další studium na pražské malířské akademii mu umožnilo stipendium města Loun, respektive Městské spořitelny, které obdržel. Od roku 1882 studoval na pražské akademii u prof. Maxmilián Pirnera. Poté odešel studovat na šest let do Mnichova. V roce 1889 se vrátil do Prahy a pokračoval ve studiu u prof. Františka Sequense. V roce 1892 pak odjel ještě studovat na jeden rok do Říma. Během studia byl Holárek silně ovlivněn dílem významného německého symbolisty Maxe Klingera. Po návratu ze studií byl poctěn úkolem vyzdobit zasedací síň Živnobanky v Praze, společně s M. Alšem, M. Švabinským. V letech 1899 a 1907 uspořádal souborné výstavy v pražském Rudolfinu. V roce 1895 vydal Holárek první vydání kreslířského cyklu z názvem „Reflexe z katechismu“. Dílo vzbudilo velký rozruch a pro značný zájem bylo vydáno v řadě dalších nákladů. V roce 1901 pak vydal cyklus kreseb s názvem „Noc“ a v ten samý rok následoval další cyklus kreseb k básním Jaroslava Vrchlického s názvem „Sen“. V roce 1906 vydal opět cyklus kreseb s názvem „Válka“, v němž se odrážela zdrcující porážka Ruské říše v rusko-japonské válce roku 1905. V roce 1916 nastoupil již téměř padesátiletý Emil Holárek vojenskou službu v Chomutově. Postupně se stal kadetem a záhy dosáhl hodnost c.k. poručíka. Během svého působení v rakousko-uherské armádě byl několikrát vyznamenán, což mělo za následek ztrátu téměř všech přátel. Z vojny se vrátil s podlomeným zdravím a následně 26. února 1919 v podolském sanatoriu zemřel. Jeho ostatky byly převezeny do rodných Loun, kde byl pohřben na "Novém hřbitově". V Lounec...

Emil Divila (2)

Autor spisů o zemědělství a ekonomické reformě.

Emil Boleslav Lukáč (6)

Emil Lukáč, plným jménem Emil Boleslav Lukáč , byl slovenský básník, československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Působil jako básník, krátce i jako evangelický kněz. V letech 1940–1944 založil a vedl časopis Tvorba, ke kterému se vrátil ještě na přelomu 40. a 50. let. I pak se věnoval kulturní práci. Roku 1976 získal titul zasloužilý umělec. Po parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění za československé národní socialisty. Poslanecký mandát získal až dodatečně roku 1936 poté, co rezignoval poslanec Igor Hrušovský. V poslanecké sněmovně setrval do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž krátce předtím, v prosinci 1938, ještě přestoupil do klubu Hlinkova slovenská ľudova strana - Strana slovenskej národnej jednoty, do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany. Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za národní socialisty na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze. V prosinci 1938 potom byl zvolen ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny. Je tehdy uváděn jako profesor, bytem v Bratislavě. Poezie: Další dílo: Překlady: Operní libreto: Výběry z tvorby:

Emanuele Ridi (4)

Emanuele Ridi je italský kuchař a restauratér původem z ostrova Elba, V současnosti žije v Praze, kde vlastní restaurace MANÚ Risto & Lounge a Manu Praga, které jsou zaměřené na pokrmy dle italských a středomořských receptů a pravou neapolskou pizzu. V Itálii vystudoval ekonomiku a obchod. Vyučeným kuchařem není, vařit se naučil v restauraci prarodičů. Na ostrově Elba žil spolu se svojí matkou Marcellou do svých 19 let. V prosinci 1992 však odešel do tehdejšího Československa za svým otcem, který zde provozoval síť obchodů s italskou módou. Po pár letech podnikání s otcem a vystřídání několika profesí se Emanuele rozhodl zkusit štěstí a v roce 1998 otevřel svou první restauraci v pražských Dejvicích, kde působil až do roku 2015. Tuto původní restauraci prodal a v roce 2016 otevřel nový projekt na Dětském Ostrově MANÚ Risto & Lounge. V roce 2019 vybudoval ,v tehdejší kavárně Vltava, další restauraci s názvem Manu Praga - kde se připravují jak typicky italské pokrmy tak pravá neapolská pizza. Z předchozího manželství má syna Giacoma . Pro TV Prima uvádí úspěšný pořad o vaření S Italem v kuchyni od roku 2009 ve kterém předvádí vaření italských i evropských pokrmů. Pravidelně si zve do pořadu slavné osobnosti v oblasti kultury, sportu a své přátelé a kuchařské kolegy. Během léta 2012 uváděl mutaci pořadu Léto s Italem, ve kterém se vydal do své rodné Itálie a projel přes Lago Di Garda až domů na ostrov Elba. Spolu s Jaroslavem Žídkem také uváděl soutěžní pořad "Nejlíp Vaří moje máma!" - rok 2015, televize Nova. V roce 2016 se zúčastnil taneční soutěže StarDance …když hvězdy tančí. Kde se protančil až do čtvrtfinále a obsadil celkově páté místo. Jako jeden z dalších pořadů v roce 2017 Emanuele natočil spolu se svým synem Giacomem "Čau Bambini", pořad byl zaměřen na zábavnou výuku italského jazyka pro děti. V roce 2018 účinkoval spolu s Matějem Ruppertem v pořadu Manu a Matěj na cestě do Říma. V roce 2020 navázal na ús...

Emanuel Rhoidis (3)

Emanuel Kopecký (2)

Narozen 22.5.1902 v Praze, zemřel 9.1.1985 tamtéž. JUDr., koncertní a operní pěvec, hudební kritik, publikace z oboru zpěvu.

Emanuel Eugen Lauseger (5)

Narozen 9.10.1890 v Českých Budějovicích, zemřel 19.1.1940 v Praze. Nakladatelský redaktor, prozaik, redigoval sborník historických vzpomínek.

Elliott Roosevelt (5)

Elke Schwalm (2)

Německá autorka naučné literatury pro děti.

Elizaveta Dvořáková (2)

Elizabeth Lunday (2)

Texaská novinářka Elizabeth Lundayová zaměřená na hudbu, výtvarné umění, architekturu a kulturu.

Elizabeth Fremantle (3)

Elizabeth Fremantleová ve svém vydařeném románovém debutu zhmotnila svou dávnou dětskou touhu stát se spisovatelkou a zúročila celoživotní zálibu v literatuře i několikaletou práci pro různé literární agenty, kdy četla a hodnotila díla neznámých a začínajících autorů. Vystudovala angličtinu na univerzitě Birkbeck, další, magisterský diplom získala v oboru tvůrčího psaní. Je rozvedená, má dvě děti a žije v Londýně.

Elizabeth Briggsová, (4)

Elizabeth Bowen (3)

Elizabeth Bowenová, nepřechýleně Bowen , byla anglická spisovatelka a povídkářka irského původu. Známá je především díky sbírce povídek Schody zarostlé břečťanem nebo románem Skon srdce. Elizabeth Bowenová, rodným jménem Elizabeth Dorothea Cole Bowen, se narodila 7. června 1899 na Herbert Place 15 v Dublinu, pokřtěna byla v nedalekém kostele svatého Štěpána na Upper Mount Street. Její rodiče, Henry Charles Cole Bowen a jeho manželka Florence , se poté přestěhovali do venkovského domu, zvaného Bowen's Court, u obce Farahy v hrabství Cork. Zde také Elizabeth strávila své dětství. Když její otec v roce 1907 duševně onemocněl, přestěhovala se s matkou Florence do Anglie, kde se nakonec usadili v Hythe. O několik let později, roku 1912, ale Florence zemřela a Elizabeth nadále vychovávaly její tety. Studovala na umělecké škole v Londýně, avšak umění ji brzy přestalo bavit a rozhodla se zvolit si jako budoucí profesi spisovatelství. Přidala se do Bloomsbury Group, kde se seznámila s Rose Macaulayovou, která jí později pomohla najít vydavatele pro Elizabethinu první knihu; sbírku povídek s názvem Encounters . V roce 1923 se vdala za Alana Camerona, který později pracoval u BBC. Manželství samotné ale pravděpodobně nebylo z lásky, údajně nikdy nebylo naplněno. Sama Elizabeth měla několik mimomanželských vztahů, mimo jiné i s Charlesem Ritchiem, o sedm let mladším kanadským diplomatem. Údajně také udržovala intimní vztah s irským spisovatelem Seánem Ó Faoláinem nebo americkým básníkem Mayem Sartonem. Bowenová s manželem nejdříve žili nedaleko Oxfordu, kde se Elizabeth stýkala s Mauricem Bowrayem, Johnem Buchanem a Susan Buchanovou a kde napsala své první romány, včetně knihy Poslední září . Po vydání knihy Na sever , se ale přestěhovali do Regent's Park v Londýně. Zde napsala romány Dům v Paříži a Skon srdce (The Death of the H...

Elisabeth Morais (7)

Elga Čechová (7)

Učebnice češtiny pro cizince.

Elfriede Pausewang (4)

Autorka publikací z oboru didaktických her pro děti.

Eleonóra Kovácsová (7)

Eleanor Berman (5)

Eleanor Bermanová žije v New Yorku již téměř 40 let. Její cestopisné články se objevují v mnoha časopisech a je také autorkou oblíbené publikace „Away for the Weekend: New York“. K dalším jejím knihám patří průvodci ze série „Away for the Weekend:“ Mid-Atlantic, New England a Northern California, „Travelling on Your Own“ a „Reflections of Washington, DC“. .)

Elda Minger (5)

Americká autorka milostných románů pro ženy.