Všichni Autoři a témata

Karel Friedrich (3)

Karel Friedrich je český režisér, scenárista a prozaik, redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Karel Friedrich vystudoval dramaturgii a filmovou vědu na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění. Pracoval jako dramaturg v Československé televizi a posléze byl postižen několikaletým zákazem práce v kultuře. Později působil jako redaktor ve Státním nakladatelství dětské knihy, kde v té době vydal dvě knihy pro mládež napsané společně s Janem Martincem. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa roku 1968 emigroval do Německa a roku 1969 se stal redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Spolu s Richardem Belcredim a Jaroslavem Kučerou založil v Mnichově nakladatelství CCC Books , vůbec první české exilové nakladatelství, které na Západě vzniklo po roce 1968. V tomto nakladatelství také vydal svá dvě čtenářsky velmi úspěšná díla – sbírku povídek Cvokárna a novelu Malý Evropan .

Karel František Schwarzenberg (3)

Narozen 5.7.1911 v Čimelicích, zemřel 9.4.1986 ve Vídni . PhDr., historik, heraldik, archivář, práce z oboru, překladatel z němčiny.

Karel Fořt (6)

Narozen roku 1947 v Praze. Bývalý klatovský policita, básník a autor zbeletrizovaných kriminálních případů.

Karel Draxler (3)

Narozen 6.10.1940. Publikace v oborech Aeronautika, aerodynamika, letadla, Elementární částice a fyzika vys.energií, Termodynamika, Stavebnictví, Obecná matematika, Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika, Senzory,.

Karel Doskočil (3)

Narozen 16.7.1908 v Olešnici u Boskovic, zemřel 4.2.1962 v Praze. PhDr., historik a archivář, básník, literární historik, editor a překladatel latinských děl starší literatury.

Karel Cvrček (5)

Karel C. Grig je literární pseudonym architekta Karla Cvrčka , autora románu Třetí kaple . Identita autora tohoto textu není nakladateli známa. Rukopis byl do nakladatelství doručen elektronicky a veškerá komunikace mezi redakcí a autorem probíhala a probíhá přes anonymní internetové adresy.

Karel Čtveráček (5)

Narozen 29.8.1946 v Liberci. Fotograf.

Karel Cikrle (3)

Narozen 17. 2. 1935 v Bosonohách. PhDr., muzikolog, katolický kněz, doktor filozofie, katecheta, hudebník a autor zpěvníku.

Karel Chytil (6)

Karel Chytil byl český historik umění – první významný český představitel pozitivismu v kunsthistorii, muzejník a pedagog. Karel Chytil po gymnáziu v letech 1875–1878 studoval nejprve dějepis a zeměpis na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde jeho učiteli byli Václav Vladivoj Tomek, Josef Kalousek, Jaroslav Goll a Otakar Hostinský. Po studijním pobytu ve Vídni , kde navštěvoval přednášky Moritze Thausinga z dějin umění v „Ústavu pro rakouský dějezpyt“, se definitivně rozhodl pro vědeckou dráhu v kunsthistorii. Do prvního zaměstnání po studiích nastoupil jako suplent dějepisu a zeměpisu na české reálce. Dne 19. listopadu 1880 se v Chrudimi oženil s Kateřinou Duškovou , s níž měl čtyři děti ; téhož roku se usadil v Praze na Novém Městě . Roku 1882 byl v Praze promován na doktora filosofie. Obchodní a živnostenská komora jej roku 1885 vybrala aby založil a vedl Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Dne 4. července 1885 byl jmenován prvním kustodem a 16. prosince 1895 prvním ředitelem. Chytil toto muzeum vybudoval na podkladě evropských zkušeností, včetně tehdy největší umělecké knihovny o 10 000 svazcích, kreslírny a sbírky modelů pro výtvarné řemeslníky. Muzeum řídil jako ústřední uměleckohistorickou instituci až do 1. února 1911. V letech 1887–1903 byl korespondentem Centrální komise pro ochranu památek ve Vídni . Od roku 1895 vedl zpracování uměleckého místopisu Čech v Archeologické komisi Akademie věd. V letech 1888–1896 byl profesorem dějin umění na AVU v Praze. Roku 1897 se habilitoval na Karlově univerzitě, roku 1904 byl jmenován mimořádným profesorem dějin umění a od roku 1911 řádným profesorem a vedoucím Ústavu pro dějiny umění na České universitě v Praze, kde působil až do svého pensionování roku 1927. Katedru proměnil v moderní Ústav dějin umění. Kromě toho byl docentem Českého vysokého učení technického v Praze. Roku 1913 z...

Karel Březina (3)

Karel Březina je český politik, místopředseda Krajského výkonného výboru ČSSD v Praze, v letech 2006 až 2018 zastupitel hlavního města Prahy, bývalý vedoucí kanceláře Úřadu vlády ČR a ministr bez portfeje ČR Zemanovy vlády. Stal se tak ve svých 27 letech nejmladším ministrem vlády ČR. V říjnu 2014 byl pravomocně odsouzen za neoprávněné pobírání odměn za práci v dozorčí radě Dopravního podniku hl. m. Prahy v letech 2007 až 2011. V roce 1997 absolvoval obor Hospodářská politika na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické. V letech 2001 až 2005 byl ženatý se spisovatelkou Barbarou Nesvadbovou, s níž má dceru Bibianu . V únoru 2002 se mu narodila nemanželská dcera Karolína, jejíž matkou je bývalá osobní asistentka premiéra Zemana Markéta Jedličková, třetí dcera se mu narodila v dalším vztahu v roce 2009. V letech 2011–2014 byl milencem členky ODS Gabriely Kloudové. Březina je vnukem bývalého tajemníka ÚV KSČ Josefa Havlína. V roce 1991 vstoupil do politiky za ČSSD a stal se členem Obvodního výboru Prahy 10, poté také jeho místopředsedou. V současnosti je předsedou stranického Obvodního výkonného výboru Prahy 15. V letech 1998–2002 byl vedoucím Úřadu vlády ČR a od roku 2000 ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. V letech 2006–2010 byl členem Zastupitelstva hlavního města Prahy a současně též členem Komise Rady hlavního města Prahy pro Opencard. V říjnu 2007 se stal předsedou dozorčí rady nově založené společnosti Žižkov Station Development, a.s., společného podniku Českých drah a developerské skupiny Sekyra Group. V lednu 2011 na funkci rezignoval. Po komunálních volbách se 30. listopadu 2010 stal náměstkem pražského primátora. Podle koaliční smlouvy by měl být náměstkem prvním. 24. listopadu 2011 podepsal primátor Bohuslav Svoboda koaliční dohodu s TOP 09, ke které se postupně připojilo všech 19 ostatních pražských zastupitelů za ODS. Březina i další dosavadní členové rady za ...

Karel Brachfeld (6)

Narozen 12.12.1914 v Kvasinech u Rychnova n. Kněžnou, zemřel 20.5.2002. MUDr. CSc., docent dětské neurologie, práce z pediatrie.

Karel Bárta (3)

Karel Bárta, autor Akce Cetus, patří ke generaci třicátníků. Narodil se v Praze. Své povídky příležitostně publikoval od svých dvaceti let časopisecky. Jejich tématikou byly příběhy z bojišť 2. světové války a hitlerovských táborů, dobroudružné příběhy pro mládež, ale i rozhlasové pohádky pro děti a humorně laděné sci-fi povídky. V roce 1992 knižně vydal románově zpracované osudy našich letců bojujících za 2. světové války v Anglii . Kniha Akce Cetus se tématikou řadí mezi humorné a dobrodružné sci-fi příběhy určené mládeži.

Karel Altman (5)

PhDr. Karel Altman, CSc. je český historik a etnolog. Působí jako vědecký pracovník na brněnském pracovišti Etnologického ústavu Akademie věd ČR. Po absolvování gymnázia v Brně vystudoval v letech 1979 – 1984 historii a češtinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity . V roce 1984 se stal pracovníkem Etnologického ústavu Akademie věd ČR. Jeho vědecká práce byla zaměřena zejména na vývoj společnosti v Brně, kde prolíná jak poznatky přímo vycházející z historiografie, tak z etnologie. Významné jsou zejména jeho práce o brněnských hostincích a hospodách, různých neformálních sdruženích a spolcích na přelomu 19. a 20. století v Brně či o trampském hnutí.

Kanehito Jamada (7)

Kamila Ulčová (5)

Moderátorka, autorka a ilustrátorka fantasy pohádky a edukativních knížek pro děti.

Kamil Šimon (7)

Kamil Šimon, vlastním jménem Miloš Krejčí je český novinář a spisovatel. Pracoval jako obchodní expert a ředitel obchodní společnosti v cizině, byl spolupracovníkem Československého rozhlasu a zahraničním redaktorem Rudého práva. Za dvacet let zahraničního pobytu viděl šedesát sedm zemí ze čtyř světadílů, z toho osm let žil v Africe, kde působil v Jihoafrické republice jako konzul. Pod pseudonymem psal dobrodružné příběhy z exotického prostředí určené především mládeži, pod vlastním jménem politologické práce, většinou v duchu tehdejší oficiální ideologie.

Kamil Pešťák (7)

Narozen 5. 8. 1967 v Plzni. Hudebník, zpěvák, beletrista.

Kamil Mařík (4)

PaedDr. Kamil Mařík je český básník, nakladatel, pedagog, rozhlasový dramatik a překladatel . Za normalizace působil též jako vysoký kulturní činovník a úředník. V letech 1963–1967 vystudoval češtinu a tělesnou výchovu na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, kde také později získal titul doktora pedagogiky . Při zaměstnání absolvoval v letech 1971–1973 postgraduální studium kulturní politiky na Vysoké škole politické ÚV KSČ v Praze. V letech 1968–1971 pracoval jako metodik v Jihočeském krajském kulturním středisku a pak do roku 1974 jako inspektor pro kulturu Jihočeského krajského národního výboru. Následně do roku 1983 vedl literární oddělení na ministerstvu kultury a pak do roku 1990 působil jako tajemník Sdružení českých překladatelů. V letech 1990–1991 učil na základní škole pro děti s vadami řeči, pak se stal šéfredaktorem nakladatelství Victoria Publishing a šéfredaktorem ekonomické redakce nakladatelství Grada Publishing . V roce 1998 pracoval v tiskovém odboru firmy Chemapol Group, v letech 1999–2001 jako vedoucí redakce podniku SEVT. Od roku 2001 provozuje nakladatelství odborné literatury Professional Publishing, ve kterém vydal i své poslední básnické sbírky. Je autorem prorežimní politické lyriky někdy inklinující až k žánru agitační litanie, dále původních rozhlasových her a také překladů především z jihoslovanských jazyků, na kterých částečně spolupracoval se svou manželkou Marií Maříkovou .

Kamil Fuchs (6)

Narozen 1949.Autor prací z oboru ekonomie.

Kajetan Kovič (4)

Básník, prozaik a překladatel Kajetan Kovič se narodil v Mariboru. Vystudoval literaturu na Lubljaňské Univerzitě. Od roku 1995 je členem Slovinské Akademie Vědy a Umění . V roce 1978 se stal laureátem ceny Prešerna. Jeho prvním vážnějším dílem je básnická sbírka Pesmi štirih . Tato sbírka se stala ve slovinské poezii přelomovou pro svébytný pohled na subjektivismus a intimitu. Kovič vydal přes 35 básnických sbírek, prozaických děl a knížek pro děti a mládež. Mezi ty nejdůležitější patří rozsáhlý příběh Pot v Trento , sbírka sonetů Kajdoskop nebo dvanáct esejů o slovinské poezii Sled sence zarje . Kovič je znám také jako překladatel z nemčiny, francouzštiny, maďarštiny, češtiny a ruštiny.

Kaiu Širai (7)

Kai Spellmeier (2)

Kachou Hashimoto (7)

Autorka známá též pod pseudonymem Aiko Nagayama nebo Yasumi Nagayama, je mladá japonská ilustrátorka. Krom kariéry asistentky jiným mangaka měla pochopitelně aspiraci prorazit vlastními výtvory. Pro příklad se podílela na tvorbě mangy \"Whistle!\" od autorky Higushi Daisuke. Přestože od počátku své činnosti coby manga autorky dostaly její kratší příběhy prostor se ukázat, skutečný ohlas jí přinesla až série \"Cagaster\", kterou publikovala primárně skrze vlastní webovou stránku jako web komiks. V současné době pracuje na nové sérii nazvané \"Arbos anima\".

K. Moronova, (7)

Jutta von Kampen (7)

Jutta Langreuter (6)

Německá autorka dětských knih a psycholožka.

Jurij Gennadijevič Tomin (3)

Ruský spisovatel, autor knih pro děti.

Jürgen Sorges (2)

Německý novinář, autor turistických průvodců.

Juraj Špitzer (5)

Juraj Janošík (4)

Slavný slovenský zbojník.

Jura Bagár (2)

Překladatel z ruštiny a angličtiny.

Július Mackerle (5)

Julius Mackerle byl český automobilový inženýr, vynálezce a zlepšovatel. Jeho otec, Julius, vlastnil cihelnu v Jevíčku a jeho bratr Jaroslav Mackerle byl architekt, výtvarník, amatérský archeolog, historik a etnograf. Julius Mackerle vystudoval Vysoké učení technické v Brně, kde i zkonstruoval a postavil svoje první motorové vozidlo – dvoumístný sportovní roadster s motocyklovým motorem JAP 1000 cm³. Studium dokončil v roce 1935. Mackerle byl poté zaměstnán ve Škodovce v Plzni jako konstruktér motorů, později se stal vedoucím konstrukce vznětových motorů a nakonec přešel na pražské ústředí Škodových závodů. Po II. světové válce odešel Mackerle do Tatry Kopřivnice, kde jako šéfkonstruktér nastavil koncepci nových vzduchem chlazených motorů Tatra: podle jeho návrhu a pod jeho vedením vznikl v roce 1949 vidlicový osmiválec T603 , který byl v roce 1950 namontován do závodního monopostu Tatra 607 – tehdy se uplatnil i systém ejektorového chlazení motoru, aby ventilátor zbytečně neodebíral užitný výkon. Motor T603 o výkonu 70 kW byl od roku 1955 montován do reprezentativní limuzíny Tatra 603, která převzala označení právě podle motoru. Vedle toho Mackerle zkonstruoval i vidlicový vznětový osmiválec T928 s úhlem válců 75°, který sloužil ve velmi úspěšném nákladním automobilu Tatra 138. Jeho dílem je také motor pro vojenský valník Tatra 128. V roce 1958 Mackerle přešel jako vedoucí oddělení odboru motorů do Ústavu pro výzkum motorových vozidel, kde také postavil pokusné vozidlo Rotoped. Přednášel na technických univerzitách v Praze, Brně a Bratislavě a napsal několik knih a řadu článků v technické literatuře. Za práci na vzduchem chlazených motorů mu Institute of Mechanical Engineers v Londýně v roce 1962 udělil Herbert Akroyd Stuart Prize....

Július Lenko (6)

Július Lenko byl slovenský básník a překladatel. Narodil se 10. prosince v Hybe a vzdělání získával v Liptovském Mikuláši a v Bratislavě, kde studoval slovenštinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Komenského. Po ukončení vysokoškolského studia v roce 1939 působil jako středoškolský profesor v Humenném a Prešově, v letech 1945 – 1957 učil v Liptovském Mikuláši. V roce 1957 začal pracovat na pověřenectvu školství a kultury v Bratislavě, od roku 1960 pracoval jako redaktor vydavatelství Tatran, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 1977. Jeho život a dílo mapuje i dokumentární film Július Lenko . Svá první literární díla začal uveřejňovat už během středoškolských studií v časopisech Slovenský ľud, Nový rod a Svojeť, později publikoval i v časopisech Slovenské smery, Slovenské pohledy, Elán, Pero a Nové slovo. Knižně debutoval v roce 1941 sbírkou básní V nás a mimo nás. Jeho tvorba byla silně ovlivněna poetismem a nadrealismem, ale i spisovateli jako Emil Lukáč, Laco Novomeský, Ivan Krasko, ze zahraničních pak zejména Jiří Wolker. Ve svých začátcích se věnoval tématům dobového vystěhovalectví a milostné lyrice, později se v jeho tvorbě objevovala i témata války, utrpení, později i vzpomínky na dětství a mládí. Kromě vlastní tvorby se věnoval i překládání z němčiny , francouzštiny a ruštiny . Zasloužil se o založení Muzea Janka Krále v Liptovském Mikuláši. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Július Lenko na slovenské Wikipedii....

Julius Glücklich (2)

Narozen 10. 5. 1876 v Březových Horách, zemřel 28. 9. 1950 v Praze, PhDr., historik, středoškolský učitel v v Chrudimi , Německém Brodě , v Praze , vysokoškolský učitel na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity , vedoucí historického semináře, děkan fakulty , řádný člen České akademie věd a umění , mimořádný člen Královské české společnosti nauk , člen Historického klubu; zabýval se zejména dějinami raného novověku, dobou bělohorskou, stavovským povstáním, hlavně Václavem Budovcem z Budova.

Julien Offray de La Mettrie (4)

Francouzský lékař a filozof.

Julien Blondel (5)

Francouzský novinář, autor komiksových scénářů a tvůrce her.

Julie-Anne Long (4)

Julie Anne Long je americká spisovatelka romancí, která svou kariéru začala už od okamžiku, kdy se naučila psát. Její první dílo byl ilustrovaný opus o mluvících jablíčkách. Sice spisovatelskou kariéru během dospívání ohrožovala touha stát se rockovou star , ale láska k psaní zvítězila. Julie Anne četla knihy různých žánrů, ale srdce jí táhlo k romancím – inspirací jí byla Rosemary Rogers nebo Kathleen E. Woodiwiss. Romance si zvolila taky proto, že si užívá vymýšlet hrdiny a hrdinky, jejich citové projevy a sledovat vývoj jejich vztahu. No paak taky proto, že má ráda happyend. Období regentské Anglie, do níž svá díla zasadila, zas Julie Anne zvolila díky Jane Austen. Julie Anne žije a píše v San Franciscu a ve volném čase ráda navštěvuje muzea, balet a koncerty vážné hudby. Na kontě má zatím sedm historických romancí.

Julie Vlasáková (7)

Julie Vlasáková-Kahlesová, v matrice Juliana Josefa Anna, byla česká spisovatelka, dramatička, překladatelka a novinářka . Julie se narodila Janu Kahlesovi, „držiteli dvora z Křivsaudova“ a Josefě Kahlesové-Trödlové. V některých materiálech je chybně uvedeno datum narození 16. března. Měla čtyři sourozence: Jaroslava Jana , Jana Nep. Františka , Jindřicha Karla a Bohumilu . Pracovala na poště v Chlumci nad Cidlinou. Tam se vdala za poštovního úředníka Jana Vlasáka . Měli spolu syna Jana Vlasáka „válečného“ ředitele pražské zoo. Poté zůstala nějakou dobu v domácnosti, angažovala se jako žurnalistka v oboru sociální péče a v ženských otázkách. Stala se redaktorkou časopisů Česká žena a Naše domácnost. Její články se objevovaly v časopisech: Ilustrovaný svět, Besedy lidu, Malý čtenář, Lada, Časopis Matice moravské, Almanach českých hádankářů 1905: k uctění památky Karla, Česká hospodyně: ilustrovaný časopis rodinný, Nové mody, Nové pařížské mody. Byla autorkou románů a dramat, pohádek a loutkových her. Překládala z němčiny.

Julie Smith (3)

Britská politoložka zaměřená na evropskou politiku a dějiny Evropské unie, vysokoškolská profesorka, též politička - autorka publikací z oboru.

Julie Kenner (7)

Americká autorka Julie Kenner původně pracovala jako advokátka, ale od útlého věku si přála být spisovatelkou, kterou se stala na plný úvazek v roce 2004. Byla nominována nebo získala na dvě desítky literárních cen v oblasti detektivního žánru a románů pro ženy. Žije s rodinou v texaském Georgetownu.

Julie Kagawa (6)

Julia Kagawa je americká autorka, známá především díky své vílí sérii, která nese název Iron Fey . Julie se narodila v Sacramentu v Kalifornii, kde se ovšem obvykle nedělo nic zajímavé. A tak se v jejích devíti letech celá rodina přestěhovala na Hawai, kde bylo o zábavu postaráno - ať již za to mohl masožravý hmyz, kolonie gekonů kolem jejich domu a nebo časté hurikány. Mnoho času trávila v oceánu, ze kterého ji mohli vyhnat snad jedině mořské příšery. Stejně jako mnoho jiných budoucích autorů ráda četla a zpříjemňovala si s knihami i školní hodiny. Její láska ke čtení ji dovedla až ke psaní temných a hrůzostrašných příběhu a svými podrobnými ilustracemi často šokovala své nešťastné učitele. Krvavé příběhy sice časem zmizeli, ale její vášeň pro psaní s ní zůstala i do chvíle, kdy absolvovala školu a bylo načase získat skutečnou práci. Aby zaplatila účty, pracovala v různých knihkupectvích, kde se ovšem manažerům nezamlouvalo její čtení knih, které měla ukládat do regálů. A tak se obrátila se svému dalšímu koníčku: výcviku zvířat. Několik let pracovala jako profesionální psí trenérka a to až do chvíle, kdy se začala prodávat její první kniha a zaznamenávala první úspěchy. V té době se rozhodla plně věnovat psaní a dokončení své série. V současnosti žije v Louisvill v Kentucky se svým milujícím manželem, dvěma urážlivými kočičími slečnami, příliš chytrým australským ovčákem a jedním neuvěřitelně aktivním štěnětem.

Julie Johnson (4)

Americká spisovatelka, zaměřena na romantické romány pro mládež a pro ženy.

Julian Lennon (4)

Julian Lennon je anglický zpěvák, skladatel, hudebník a fotograf, známý především jako syn člena skupiny The Beatles Johna Lennona a jeho první ženy Cynthie. Julian se narodil 8. dubna 1963 a na vlastní hudební dráhu se vydal v 80. letech 20. století. Jeho debutové album "Valotte", vydané v roce 1984, přineslo několik hitů, včetně titulní skladby "Valotte" a "Too Late for Goodbyes", které se dočkaly značného ohlasu a dobře se umístily v mezinárodních hitparádách. Úspěch alba mu v roce 1985 vynesl nominaci na cenu Grammy pro nejlepšího nového umělce.

Julian Holland (2)

Jools Holland, OBE je britský hudebník a televizní moderátor. Byl jedním ze zakládajících členů skupiny Squeeze, se kterou nahrál celkem šest řadových alb. Od roku 1992 moderuje televizní pořad Later... with Jools Holland. V roce 2003 získal Řád britského impéria. V roce 2015 hrál na albu Rattle That Lock hudebníka Davida Gilmoura.

Judy Garland (7)

Judy Garlandová, vlastním jménem Frances Gummová, byla americká herečka a jazzová zpěvačka, jež dodnes patří mezi největší hollywoodské legendy všech dob, matka herečky Lizy Minnelli. Zpěvu a herectví se věnovala od útlého dětství, zpívala v pěveckém triu Sestry Gummovy a hrála ochotnicky divadlo. Ve dvanácti letech uspěla v konkurzu společnosti Metro-Goldwyn-Mayer a od té doby hrála ve filmu. Jako děvče si zahrála v legendárním snímku Čaroděj ze země Oz , kde narychlo zastoupila Shirley Templeovou. Za tuto roli obdržela Oscara pro dětské herce. Od té doby vystupovala ve filmových muzikálech společnosti MGM pravidelně po boku Micky Rooneyho, se kterým vytvořila úspěšnou uměleckou dvojici, která byla ve své době nesmírně populární. Šla z filmu do filmu, což nakonec vedlo k tomu, že byla velice unavená a utahaná, již v patnácti letech začala tyto svoje pracovní problémy řešit prášky a konzumací alkoholu, se závislostí na nich pak bojovala až do konce svého života. To se jí stalo nakonec osudným, zemřela předčasně ve věku 47 let v Londýně.

Judy Blume (5)

Jude Welton (6)

Jude Welton je dětská psycholožka se specializací na autismus. Sama má syna s Aspergenovým syndromem. Je autorkou několika populárních knih vhodných pro děti a knih o umění.

Jozef Zsapka (4)

Jozef Zsapka je slovenský klasický kytarista známý svou virtuozitou a přínosem pro klasický kytarový repertoár. Prosadil se jako významná osobnost na scéně klasické hudby, zejména ve střední Evropě. Zsapkova kariéra se vyznačuje vystupováním s různými orchestry a na mnoha festivalech, kde předvádí své umění interpretovat díla klasických i současných skladatelů. Jeho repertoár sahá od barokních až po moderní skladby a je uznáván pro svou techniku a expresivní styl hry. Kromě koncertování se Jozef Zsapka věnuje také částečně pedagogické činnosti a předává své znalosti dalším generacím kytaristů. 30 / Concierto De Aranjuez", "Guitar Dream With Jozef Zsapka ," a "Homage To Beatles" zde nejsou uvedeny, je však zřejmé, že Zsapkova diskografie zahrnuje celou řadu skladeb, které podtrhují jeho kytarovou všestrannost.

Jozef Puškáš (5)

Jozef Porubčan (6)

Slovenský kněz, spisovatel. Autor duchovních křesťanských meditací.

Jozef Ňurík (1)

Jozef Mínárik (6)

Literárny historik, editor a prekladateľ z latinskej stredovekej literatúry doc. PhDr. Jozef Minárik, CSc. sa venoval výskumu staršej slovenskej literatúry najskôr v Ústave slovenskej literatúry SAV , neskôr na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského , kde tieto dejiny aj prednášal. K jeho kľúčovým dielam patrí synteticky koncipovaný triptych Stredoveká literatúra , Renesančná a humanistická literatúra a Baroková literatúra . Monograficky spracoval významných predstaviteľov humanizmu a baroka a do tlače pripravil viacero výberov anonymnej poézie a prózy z 9. – 18. storočia. Významne prispel k objasneniu a sprístupneniu trvalých literárnych hodnôt. Dielo • 1958 - Dejiny slovenskej literatúry I • 1958 - Dejiny staršej slovenskej literatúry • 1969 - Literatúra I • 1973 - Tri literárnoestetické rozbory zo staršej slovenskej literatúry • 1977 - Stredoveká literatúra • 1984 - Z klenotnice staršieho slovenského písomníctva I • 1984 - Baroková literatúra • 1985 - Z klenotnice staršieho slovenského písomníctva II • 1989 - Z klenotnice staršieho slovenského písomníctva III • 2002 - Kratochvíľne historky pisára Šahrazáda

Jozef Luscoň (5)

Slovenský salesiánský kněz.

Jozef Lánik (2)

Alfréd Wetzler byl slovenský spisovatel, antifašista a vězeň koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, kterému se podařilo utéct. Narodil se roku 1918 v Trnavě v dělnické rodině. V letech 1936–1940 pracoval jako dělník v Trnavě, V roce 1941 byl za provádění sabotáží v cihelně zatčen a 4 měsíce vězněn v Bratislavě. V letech 1942–1944 byl vězněm koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Do Auschwitz byl přivezen z pracovního tábora v Seredi 13. dubna 1942. Byl zaregistrován pod číslem 29 162, a další den přemístěn do Birkenau. V prvních dnech svého pobytu byl zaměstnán jako nosič mrtvol. Později pracoval na různých pozicích, mj. jako písař bloku č. 7 v táboře B Ib nebo v márnici. Při práci v komandu vykonávajícím zemní práce se seznámil s polským vězněm Pawlem Gulbou , který mu později několikrát pomohl. Od léta 1943 pracoval jako písař v baráku č. 9 v táboře B IId. Z tábora se mu podařilo 7. dubna 1944 společně s Rudolfem Vrbou utéct. V dubnu 1944 informovali o hrůzách Osvětimi židovské představitele v Žilině a sepsali 32 stran výpovědi, která se stala známá jako Vrbova a Wetzlerova zpráva. V letech 1945–1950 pracoval jako redaktor, v letech 1950–1955 jako dělník v Bratislavě, v letech 1955–1970 pracoval v obchodní sféře. Od roku 1970 byl v invalidním důchodě a žil v Bratislavě, kde 8. února 1988 zemřel. 1. ledna 2007 mu prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič udělil státní vyznamenání Kříž Milana Rastislava Štefánika I. třídy in memoriam. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfréd Wetzler na slovenské Wikipedii.

Jozef Kundlák (4)

Jozef Kot (6)

Jako překladatel používal pseudonym Jakub Bond Narodil sa 1. septembra 1936 v Bratislave v rodine filmoveho technika. Ludovu skolu i gymnazium vychodil v Bratislave , na Filozofickej fakulte UK v Bratislave absolvoval studium anglictiny a slovenciny . Uz ako vysokoskolak bol redaktorom casopisu Mlada tvorba , neskor bol redaktorom Slovenskych pohladov , kde sa neskor stal i zastupujucim sefredaktorom. Zastupcom sefredaktora bol v rokoch 1966-1968 v Revue svetovej literatury, neskor sefredaktorom vydavatelstva Tatran v rokoch 1968-1971. Od roku 1971 az do prevratu roku 1989 pracoval ako veduci pracovnik na ministerstve kultury. Roku 1990 bol pracovnikom Ustavu umeleckej kritiky a divadelnej dokumentacie. Od roku 1991 pracuje ako pedagog na Statnej jazykovej skole v Bratislave. Prvu poviedku uverejnil uz roku 1956 v Mladej tvorbe a knizne debutoval roku 1963 cyklom proz z vojenskeho prostredia Posledni. Od zaciatku sa usiloval o nekonvencny vyraz a styl, v debute prevlada atmosfera chvile, casty je humor a ironia s prechodom do satiry. Experimentom bola druha knizka proz Nanebevstupenie stredneho utocnika , ktorou kritizoval psychicke a spolocenske mechanizmy deformujuce cloveka a spolocnost. V racionalnej analyze sa nevyhyba humoru, satirickemu ci sarkastickemu zveliceniu, ktore vo vyslednom tvare prechadza do grotesky s prvkami fantastiky a absurdity. Tieto prvky obsahuje aj zbierka poviedok Vitanie jari . Rozvinul v nej pribehy do poloh nezvycajnosti s prekvapujucimi pointami. Od prvej polovice 70. rokov Kot opusta predchadzajucu, v mnohom inovacnu poetiku a priklana sa k dobovej spolocensky angazovanej literature. V novele Horucka , zasadenej do prostredia malej tlaciarne, sa pokusal odkryt korene tzv. krizy z konca 60. rokov. Podobny charakter ma i novela Narodeniny , v ktorej veduci pracovnik bilancuje vysledky svojho zivota a prace. V novele Kolkaren zasa kontrolor zisti nezrovnalosti...

Joy Laurey (4)

Vlastním jménem Imbrohoris, Jean - Pierre 1943 - 1993. Francouzský spisovatel a esejista.

Josephine F. L Hart (3)

Josephine Cox (4)

Britská spisovatelka, autorka beletrie. Psala také pod pseudonymem Jane Brindle.

Joseph Cummins (4)

Americký spisovatel, též autor a editor populárně naučných historických prací.