Všichni Autoři a témata

Miloš Deset (7)

Slovenský právník, práce zejména z oboru trestního práva procesního.

Miloš Chvojka (1)

Autor příručky měření.

Milo Urban (5)

Milo Urban byl slovenský spisovatel-prozaik, překladatel a novinář, jeden z nejvýznamnějších reprezentantů moderní slovenské literatury. Narodil se v rodině hajného a vzdělání získal v Zázrivé, Polhoře, Trstené a v Ružomberku. Z rodinných důvodů musel studium přerušit a pracoval jako pomocný redaktor a úředník ve Spolku sv. Vojtěcha v Trnavě. Nakonec se rodinná i finanční situace zlepšila a on mohl pokračovat ve studiu na státní vyšší lesnické škole v Banské Štiavnici, ale studium předčasně ukončil pro další finanční problémy. Pracoval v časopise Slovenský národ v Bratislavě, v roce 1927 však zůstal po zániku časopisu nezaměstnaný a věnoval se hlavně vlastní literární činnosti. Byl redaktorem v časopise Vatra, později pracoval v periodiku Slovák. Od roku 1940 v době existence loutkového Slovenského štátu byl šéfredaktorem fašistického deníku Gardista. Před koncem 2. světové války emigroval do Rakouska, kde prožil dva roky v internačních táborech. V roce 1947 byl eskortován do ČSR, postaven před Národní soud a o rok později odsouzen za působení v novinách během války. Později se usadil v Chorvatském Grobě. V roce 1974 se přestěhoval do Bratislavy, kde se věnoval zejména překladům a později pokračoval ve vlastní literární tvorbě. Urbanova prozaická tvorba patří k trvalým hodnotám slovenského písemnictví. Psal realistické povídky a novely ze života horalů, romány z období Druhé světové války. V trilogii Živý bič, Hmly na úsvite a V osídlach zachytil osudy obyvatelů hornooravského kraje ve 20. letech a 30. letech 20. století. Uměleckou a dokumentární hodnotou vynikají hlavně jeho knihy vzpomínek. Překládal z polské, německé a české literatury . Na jeho dílo měli vliv hlavně Martin Kukučín a Svetozár Hurban-Vajanský, ale také Ján Kalinčiak a Pavol Országh Hviezdoslav, ze zahraničních autorů potom Fjodor Michajlovič Dostojevskij, E...

Milena Fucimanová (7)

Narozena 28. 2. 1944 v Praze. Básnířka a spisovatelka, středoškolská profesorka, pedagogická metodička, autorka učebnic češtiny, stati v odborném tisku, zakladatelka a umělecká vedoucí divadla poezie a hudby Agadir, též autorka překladů z němčiny, polštiny a ruštiny, editorka antologie poetické sbírky.

Milena Ercole Pozzoli (2)

Vystudovala moderní literaturu,italská fotografka a nezávislá novinářka, autorka turistických a gastronomických publikací.

Milena Blažková (4)

Narozena 1943 v Praze. RNDr. Geoložka, redaktorka, publicistka, cestovatelka, autorka cestopisů a reportáží.

Milan Walek (4)

Narozen 1.12.1943. Elektrotechnik, zabývá se numerologií,publikace z obou oborů.

Milan Tuček (4)

Matematik a sociolog. Prom. mat., CSc. Narozen 1948. Sociolog.

Milan Štefl (3)

Práce z oboru svařování.

Milan Šamánek (5)

Milan Šamánek byl český lékař, pediatr specializující se v oboru kardiologie, v období 1977–1993 přednosta Dětského kardiocentra 2. LF UK a FNM a v letech 1969–1971 proděkan Fakulty dětského lékařství Univerzity Karlovy. V roce 2010 mu prezident republiky udělil státní vyznamenání Medaili Za zásluhy I. stupně. Je laureátem Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2016 - medicína. Před nastoupením na fakultu navštěvoval Gymnázium Kroměříž, kde v roce 1949 maturoval. V roce 1955 absolvoval Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Atestaci v oboru dětské lékařství získal o dva roky později a v roce 1991 mu byla přiznána specializační atestace z dětské kardiologie. Od počátku své lékařské praxe pracuje ve Fakultní nemocnici v Motole. První čtyři roky po promoci současně působil v nemocnici v Uherském Hradišti. V Motole byl členem II. dětské kliniky. V letech 1964–1965 absolvoval stipendijní pobyt na University of Pennsylvania School of Medicine. Od roku 1968 na klinice vedl nově vzniklou Kardiopulmonální laboratoř a v období 1977–1993 byl přednostou Dětského kardiocentra 2. LF UK a FNM, které také spoluzakládal. V době vzniku kardiocentra se jednalo o jediné takové pracoviště na světě, kde byli soustředěni odborníci všech potřebných pediatrických specializací. Ve své lékařské praxi se věnoval především vrozeným srdečním vadám u dětí. V roce 1962 obhájil kandidátskou práci , o sedm let později pak doktorskou práci a současně se také habilitoval . V roce 1987 byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy v oboru dětské lékařství. V roce 1997 inicioval založení Vědecké rady Lázní Poděbrady a následně se stal jejím předsedou. Byl vdovec, měl dceru a syna. Patřil mezi evropské kardiology, kteří obdrželi čestný titul „Founding Fellow of the European Society of Cardiology“ ....

Milan Ressel (2)

Milan Ressel byl český malíř, grafik, ilustrátor a restaurátor. Milan Ressel byl synem důstojníka československé armády Alfréda Ressela, který na přelomu roku 1939/1940 uprchl za dramatických okolností s celou rodinou přes Maďarsko, Jugoslávii a Francii do Anglie. Jako generálmajor pak velel dělostřelectvu 1. čs. armádního sboru Svobodovy armády. Milanův starší bratr Fred roku 1944 narukoval do britské armády a zúčastnil se mj. obléhání přístavu Dunkerque. Po válce se rodina vrátila do Československa. Otce počátkem 50. let z armády propustili a pracoval pak rok a půl v ostravských dolech, poté v pražských automobilových opravnách a v reklamním podniku. Jako malý chlapec Milan Ressel zažil těžké bombardování Londýna na přelomu let 1940-1941 a válečné zážitky i osobní zkušenost s anglickou literaturou pro mládež později poznamenaly jeho dílo. Po návratu do Prahy studoval na Vyšší škole uměleckoprůmyslové v Praze a v letech 1953 – 1959 na Akademii výtvarných umění v Praze . Mezi jeho přátele patřili Karel Nepraš, Bedřich Dlouhý, Jaroslav Vožniak a Theodor Pištěk. Byl zakládajícím členem a prvním brankářem hokejového klubu Paleta vlasti a členem Sdružení pražských malířů. Od 70. let byl umělcem na volné noze, tvůrcem komiksů, ilustrátorem, grafikem a restaurátorem nástěnných maleb. Milan Ressel žil a pracoval v Praze a Středoklukách u Prahy. V 60. letech patřil k okruhu výtvarníků, kteří se věnovali informelu a jeho volnou tvorbu ovlivnilo přátelství s výtvarníky z okruhu Šmidrů. Hledání osobitého autorova stylu se formovalo mezi inklinací ke klasické malbě a potřebou experimentovat. Jeho abstraktní obrazy z let 1965-1966 obsahují náznaky reálných útvarů a neztrácejí kontakt se smyslovým světem. Ve druhé polovině 60. let se věnoval téměř výhradně kresbě. Od menších formátů postupně dospěl až k monumentálním kompozicím. Tyto utopické ilustrace, kte...

Milan Pokorný (4)

Narozen 30. 7. 1961 v Kolíně. PhDr., Ph.D., bohemista, novinář a editor, publicista a spisovatel, VŠ pedagog, ombudsman Českého rozhlasu. Dlouhodobě se zabývá problematikou mediálních studií a středoevropského areálu .

Milan Navrátil (4)

Narozen 15. 9. 1930 v Komárně . Pracovník rozhlasu, prózy, překladatel z maďarštiny a litevštiny.

Milan Nápravník (6)

Milan Nápravník byl český spisovatel, redaktor, sochař a fotograf, představitel surrealismu. Vystudoval reálné gymnázium v pražské Michli a poté dramaturgii na pražské FAMU . Po studiích začal spolupracovat s Československou televizí, kde se v roce 1960 stal dramaturgem redakce vysílání pro děti a mládež. Od roku 1966 byl redaktorem. Stál u zrodu televizních Večerníčků. Koncem 50. let 20. století začal spolupracovat se surrealistickým okruhem soustředěným kolem Vratislava Effenbergera. Psal básně a teoretické texty. Vystoupil na přednáškách pořádaných tímto názorovým sdružením v roce 1963 v kavárně Mánesa v Praze. Později spolupracoval s okruhem literátů a výtvarníků sdružených kolem časopisu Tvář. Po sovětské okupaci roku 1968 emigroval, nejprve do Západního Berlína, později do Francie, od roku 1970 žil v Německu, v Kolíně nad Rýnem pracoval jako rozhlasový redaktor. V 80. letech se začal živit jako malíř, sochař a umělecký fotograf ve svobodném povolání. Procestoval v té době též Indonésii, kde prováděl soukromý etnologický výzkum. Spolu s Heribertem Beckerem připravil v roce 1978 v bochumském Kunstmuseu velkou surrealistickou výstavu Imagination. Od roku 1989 žil a pracoval střídavě v Praze a Kolíně nad Rýnem.

Milan Mikuláštík (5)

Narodil se 17. 10. 1945, zemřel 7. 8. 2014. Psycholog a vysokoškolský pedagog, přednášel a publikoval v oboru manažerská psychologie a interpersonální komunikace v řízení.

Milan Kopřiva (4)

Milan Kopřiva byl význačný český typograf. Pocházel z učitelské rodiny. V letech 1948–1953 studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru profesora Antonína Pelce, kde pokračoval ještě do roku 1955. Po skončení školy do roku 1963 pracoval jako výtvarný redaktor deníku Rudé Právo, 1963–1965 byl zaměstnán v ČTK jako grafický úpravce nového časopisu 100+1 zahraniční zajímavost. Od roku 1965 byl v svobodném povolání. Graficky upravil asi 700 knih a zhotovil desítky plakátů, katalogů a příležitostných tisků. Je autorem podoby většiny knih pro mládež z Edice 13 nakladatelství Mladá fronta. Za svou práci obdržel řadu cen. Úzce spolupracoval s předními českými a slovenskými grafiky , fotografy a dalšími osobnostmi československé a později české kultury . Spolupracoval mj. s divadly Semafor, Na zábradlí a divadlem Járy Cimrmana.

Milan Kopecký (6)

Narozen 14.5.1925 v Brně, zemřel 17.9.2006. PhDr., CSc., profesor české literatury, komeniolog, publikační a redakční činnost v oboru.

Milan Kment (4)

Nar. 24.2.1940 v Praze. MUDr., CSc., doc. vnitřních nemocí.

Milan Jankovič (7)

Milan Jankovič byl český literární vědec. Navazoval na tradice českého strukturalismu, věnoval se teoretickým otázkám literatury, otázkám interpretace a české literatuře 20. století . Jeho otec byl berním úředníkem. V roce 1939 se rodina přestěhovala ze Slovenska do Čech. Maturoval v roce 1948 na gymnáziu v Liberci. Poté vystudoval estetiku a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, absolvoval v roce 1952. Doktorát si udělal rok poté prací o Josefu Václavu Sládkovi, jemuž se věnoval i později. Titul kandidát věd získal v roce 1959, tentokrát díky práci i Haškově Švejkovi. Vědecky působil nejprve na Katedře české literatury, literární vědy a estetiky Filozofické fakulty UK, kde ho vedl Jan Mukařovský, posléze Karel Krejčí. V roce 1956 začal pracovat v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. V roce 1971 byl z ústavu vyhozen jako "osmašedesátník". Byl přijat do Památníku národního písemnictví, kde uspořádal pozůstalost Josefa Václava Sládka nebo Jaroslava Haška, ale za rok byl vyhozen i odtud. Pak se živil v dělnických profesích, byl nočním hlídačem či skladníkem. V roce 1980 ho přijali do Pragoprojektu do podnikového archivu. Krátce po revoluci roku 1989 se mohl vrátit do Ústavu pro českou literaturu. V roce 1993 sice odešel do důchodu, ale pracoval v ústavu i poté, až do roku 2006. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milan Jankovič na slovenské Wikipedii.

Milan Hůrka (2)

Narozen 13. 1. 1942 v Maršovicích, zemřel 6. 8. 2015. Keramik, ilustrátor a grafik.

Milan Houser (5)

Narozen 12. 12. 1971 ve Vyškově. Malíř a výtvarný umělec.

Milan Galvas (7)

Milan Galvas byl český právník, odborník na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Byl docentem katedry pracovního práva a sociálního zabezpečení na Právnické fakultě Masarykovy univerzity V roce 1975 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně , kde začal následně působit jako odborný asistent, specializující se na oblast pracovního práva, a kde o dva roky později získal titul doktora práv. Roku 1983 získal na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě vědeckou hodnost kandidáta věd a roku 1995 se na brněnské právnické fakultě habilitoval. Je autorem řady odborných monografií, učebnic a článků. Kromě svých akademických aktivit působil od roku 1993 až do 2008 jako asistent postupně tří soudců Ústavního soudu, Vladimíra Jurky, Miloslava Výborného a Vojena Güttlera, poté se stal členem Legislativní rady vlády. V roce 2004 jej prezident Václav Klaus hodlal jmenovat soudcem Ústavního soudu, nezískal k tomu však potřebný souhlas Senátu.

Milán Füst (2)

Milán Fust byl maďarský spisovatel, básník a dramatik. V roce 1908 se setkal se spisovatelem Ernő Osvát a vydával první práce v literární revue Nyugat. Po studiu práva a ekonomii v Budapešti, se stal učitelem ve škole podnikání. V roce 1918, se stal ředitelem Vörösmarty akademie, ale byl nucen opustit místo v roce 1921. V roce 1928 - nervové zhroucení ho vedlo k tomu,aby strávil šest měsíců v sanatoriu v Baden-Badenu. V roce 1947 se stal učitelem na Képzőművészeti Főiskola. Jeho nejznámější román, feleségem története , byl vydáván v roce 1942.

Milan Fabian (5)

Slovenský autor publikací a turistických průvodců o oravském kraji.

Milan Dufek (4)

Milan Dufek byl český zpěvák, hudební skladatel, kytarista a flétnista a zakládající člen skupiny Rangers. Stal se autorem řady úspěšných textů, které již zlidověly. Kromě hudby stál u zrodu Nadace Dětské srdce, která podporuje léčení dětí se srdečními vadami. Pro svou lásku ke sportu byl i sponzorem jednoho z fotbalových týmů na Vysočině. Milan Dufek tragicky zahynul při potápění v Kolumbii, když se srazil s člunem.

Milan Drahoňovský (4)

Narozen roku 1960 v Liberci. Fotožurnalista.

Milada Vavřínová (7)

Narozena 14.12.1918 v České Třebové, zemřela 10.8.2001 v Ústí nad Labem. RNDr., geoložka, pracovnice Ústředního ústavu geologického a Okresního muzea v Ústí nad Labem. Práce v oboru.

Milada Kaďůrková (2)

Absolvovala FF UP a studium na Státním ústavu těsnopisném v Praze. Po roce 1989 se podílela na tvorbě celostátních osnov pro výuku etiky na středních školách. Pro VOŠ v Havířově, kde působí dodnes, vypracovala skripta Základy etiky v dějinách filozofie. Své literární aktivity rozvíjí v Kruhu přátel díla Viktora Fischla na severní Moravě, pro který připravuje ve spolupráci s herci NDM v Ostravě literární večery. Osobní přátelství se spisovatelem Viktorem Fischlem ji inspirovalo k sepsání monografie Setkání s Viktorem Fischlem a vydání souboru jeho dopisů pod názvem Zamyšlení nad dopisy Viktora Fischla.

Míla Pachnerová (7)

Publicistka, spisovatelka románů pro ženy a dívky. Vysokoškolské vzdělání získala v Paříži, několik let pracovala na ministerstvu zdravotnictví, pak byla volnou spisovatelkou a publicistkou. 1966 se vystěhovala do zahraničí.

Mikuláš Biskupec z Pelhřimova (1)

Narozen asi 1385 v Pelhřimově, zemřel asi roku 1459 v Poděbradech. Táboritský biskup a diplomat. Autor náboženských spisů a husitské kroniky.

Miklós Rónaszegi (2)

Miklós Rónaszegi je maďarský spisovatel především knih pro děti a mládež. Miklós Rónaszegi vystudoval Univerzitu Loránda Eötvöse v Budapešti. Stal se učitelem, ale zároveň pracoval v různých nakladatelstvích. Vydal dvacet šest knih různých žánrů určených především mladým čtenářům. Psal historické romány , science-fiction, indiánské příběhy i literární biografie v podobě románů . Jeho díla se vyznačují dynamickým stylem a důrazem na autentické historické i etnografické detaily. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rónaszegi Miklós na maďarské Wikipedii.

Mike Tyson (4)

Americký boxer.

Mike Hutchinson (2)

Autor populárně naučných publikací o nevysvětlitelných jevech.

Mike Gerrard (5)

Turistický průvodce.

Mihailo Lalić (4)

Mihailo Lalić byl srbsky spisovatel. Řadí se k mnohým autorům bývalé Jugoslávie, kteří si prošli národněosvobozeneckým bojem a své zkušenosti z něj zpracovali literárně. Černá Hora, ze které autor pocházel, byla během druhé světové války okupována Itálií. Lalić sepsal četné povídky, které v poválečných letech vycházely ve sbírkách. Mezi takové se řadí například Stezky svobody , Průzkumný oddíl , První sníh a další. Ve svých dílech Lalić rozebírá velký tlak na jednotlivé bojovníky, vedoucí k různým krizím; jak psychologickým, tak morálním. Rovněž také poukazuje na staré spory, které díky neklidné době vynikají na povrch. Důsledněji toto téma rozvinul hlavně ve své románové tvorbě, která logicky následovala později. V 50. a 60. letech tak byla sepsána významná díla, mezi které patří například Svatba , Štvanice , Zlé jaro , Válečné štěstí a Nad hlavou jen stromy . Za poslední dva uvedené romány získal Lalić literární ocenění; konkrétně cenu NIN za Válečné štěstí a za Lelejsku goru Njegošovu cenu. Některá Lalićova díla byla také během 60. a 70. let převedena do filmové podoby. V pozdějších letech byl zvolen za čestného člena Srbské i Černohorské akademie věd. Většinu života strávil v Herceg Novém a v Bělehradě, kde také na konci roku 1992 zemřel.

Mičio Kuši (1)

Michelle Zink (3)

Michelle Zinková je americká spisovatelka, Proroctví sester je jejím debutem. Vždy ji fascinovaly mýty a legendy a nikdy se docela nespokojila s tím, aby je jen četla. Jeden z jejích příběhů vyrostl až do podoby tohoto románu, který se stal mezinárodním úspěchem a byl zařazen mezi deset nejlepších debutů pro mládež v roce 2009.

Michelle Losekoot (2)

Narozena 29. 11. 1986. Copywriterka, pracovnice v oblasti marketingu, blogerka, věnuje se digitálnímu storytellingu. Lektorka kurzů o sociálních sítích, tvůrčím psaní a copywritingu.

Michelle Coops (4)

Autorka knih o zdravém životním stylu, cvičení, meditaci.

Michał Choromański (3)

Polský prozaik.

Michala Jendruchová (6)

Narozena 6. 1. 1979 v Chrudimi. Vystudovala herectví, redaktorka. Autorka knihy o anorexii.

Michal Vrba (4)

Michal Vrba je český spisovatel, tiskař a prozaik, též učitel společenských věd a vystřídal řadu dělnických profesí. Dětství prožil v Hlušicích. Vyučil se v královéhradeckém ČKD, jeho spolužáky byli např. sportovci Jaroslav Kudrna či Marek Kulič. Poté studoval nástavbu v Novém Bydžově a pak obor čeština – občanská nauka na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Pracoval sedm let jako učitel, pak ale odjel do Skotska, kde se živil jako přístavní dělník v balírně krevet a řidič nákladního auta. Po návratu pracoval v Praze jako dopravní zpravodaj, nyní je obchodním zástupcem malé rodinné tiskárny. V roce 2014 vydal vlastním nákladem pro své kamarády sbírku povídek Hontolini, poté dopsal psychologickou novelu Prak odehrávající se v Protektorátu Čechy a Morava a přátelé ho vyzvali, aby rukopis zkusil poslat nějakým nakladatelům. Po několika odmítnutích se rukopis dostal k redaktorovi Arga Miloši Urbanovi, který novelu doporučil k vydání. Žije v Novém Bydžově, je podruhé ženatý, má dvě děti.

Michal Tůma (4)

Narozen 2.3.1947 v Českých Budějovicích. Fotograf. Zakladatel nakladatelství Foto mida.

Michal Tomášek (6)

Prof. JUDr. PhDr. mult. Michal Tomášek, DrSc. je český vysokoškolský učitel, právník a sinolog. Publikuje zejména práce o problematice práva v hospodářství, práce z oboru mezinárodního obchodního práva a Evropské unie, publikuje i francouzsky překlady z čínštiny.

Michal Skořepa (6)

Narozen 1972. Autor učebnic a metodických materiálů pro výuku finanční a ekonomické gramotnosti na ZŠ a SŠ. Též autor fotografií k publikaci o přebírání.

Michal Šimůnek (5)

Narozen 1976. Mgr., historik přírodních věd, zaměřený mj. na dějiny biologie v 19. a 20. století a na problematiku nacistických rasových výzkumů na našem území.

Michal Šetka (5)

Fotograf, publicista, degustátor.

Michal Přibáň (6)

PhDr. Michal Přibáň, Ph.D. Michal Přibáň je vedoucím lexikografického oddělení Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kde nyní vede projekt internetového Slovníku české literatury po roce 1945. Výzkumu českého literárního exilu věnuje soustavně už řadu let.

Michal Plzák (4)

Narozen 28. 4. 1963 v Praze. Evangelický farář, redaktor nakladatelství Kalich, překladatel, specializuje se na knihy rozhovorů s jednotlivými osobnostmi a problematiku holokaustu.

Michal Plavec (5)

Narozen 26.3.1973 v Nymburce. Novinář, regionální historik, práce z oboru vojenských dějin, pracuje jako kurátor leteckých sbírek Národního technického muzea.

Michal Pehr (5)

Michal Pehr je český historik, pracovník Masarykova ústavu AV ČR Praha, zaměřující se na dějiny českých zemí 20. století, zejména dějiny první a třetí republiky a dějiny politického katolicismu. V letech 2015 až 2016 zastupitel Ústeckého kraje, od roku 2010 zastupitel a radní města Louny, člen KDU-ČSL. Narodil se v Praze, v dětství žil v Čelákovicích, kde navštěvoval základní školu. V roce 1985 se s rodiči přestěhoval do Loun. Zde absolvoval gymnázium. V letech 1995–2002 absolvoval magisterské studium historie a politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po škole krátce pracoval v archivu ve Slaném a Kladně. Od podzimu 2002 nastoupil jako interní doktorand Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Od března 2003 je pracovníkem Masarykova ústavu AV ČR. Zaměřuje se na novodobé české politické myšlení a stranictví s důrazem na období první a třetí republiky. Publikoval řadu odborných článků. Přednášel i na řadě akcí Masarykova demokratického hnutí v divadle Kolowrat, Klubu techniků na Novotného lávce v Praze i Senátu Parlamentu ČR. Od roku 2010 vyučuje politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a od téhož roku i moderní dějiny na CEVRO Institutu. Od roku 2002 je členem KDU-ČSL, za níž kandidoval jako lídr v krajských volbách v roce 2004 do Zastupitelstva Ústeckého kraje. Ve volbách v roce 2012 kandidoval jako člen KDU-ČSL za subjekt "Hnutí PRO! kraj" . Stal se prvním náhradníkem. Na konci roku 2014 však na mandát rezignoval Přemysl Rabas, čímž se od 1. ledna 2015 stal Michal Pehr krajským zastupitelem. Zastupitelem města Louny se stal ve volbách v roce 2010, když kandidoval jako člen KDU-ČSL za subjekt "Koalice pro Louny" . Za stejný subjekt mandát ve volbách v roce 2014 obhájil. Od roku 2010 také působí jako radní města. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem KDU-ČSL v Ústeckém kraji, ale neuspěl.[...

Michal Mareš (6)

Michal Mareš, vlastním jménem Josef Mareš, byl český spisovatel, básník a novinář. Vyrůstal v kontaktu s anarchistickým hnutím v severních Čechách. Střední školu studoval v Praze, ale v sedmnácti letech byl vyloučen ze všech středních škol Rakouska-Uherska za svůj protest proti popravě španělského anarchistického teoretika Francesca Ferrera. Anarchismus přivedl Mareše k zájmu o sociální problémy, kterým se v období první republiky věnoval jako autor próz a divadelních her a jako novinář v časopisech Tribuna, Prager Mittag a Prager Tagblatt a také na svých studijních cestách v Evropě a v Africe. Vstoupil také do KSČ a spolupracoval s Rudým právem. Měl přátele mezi českými i německými spisovateli, znal se například s Jaroslavem Haškem , Karlem Čapkem, Ferdinandem Peroutkou, Maxem Brodem, Franzem Kafkou i Egonem Ervínem Kischem. V polovině května roku 1945 byl na základě omylu zatčen NKVD , který třikrát fingoval přípravu na jeho popravu. Po propuštění zjistil, že se právě koná pohřeb jeho otce, kterého při rabování v Praze zabili členové Revolučních gard. Začal se proto zabývat znepokojivými projevy nastupujícího mocenského chování Sovětského svazu a jeho spojenců ve Sboru národní bezpečnosti. Rudé právo jeho reportáže ovšem odmítlo, a tak se stal jedním z významných novinářů Peroutkova týdeníku Dnešek. Psal také o poměrech v pohraničí – o rabování a rozkrádání majetku po Němcích, o účasti úředníků a příslušníků SNB na těchto událostech a o zneužívání pravomoci místních diktátorů. Byl první, kdo použil pojem gestapistické metody pro zločiny na zdraví, životech a osobní svobodě občanů a pro případy nelidskosti v různých internačních táborech. Byl za to nenávistně osočován v tisku KSČ, ze které byl na počátku roku 1947 vyloučen. Po únoru 1948 byl zatčen a koncem roku 1948 na základě absu...

Michal Lutovský (4)

Michal Lutovský je český archeolog a historik specializující se na raně středověkou archeologii. Pracuje v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech v Praze. V letech 1980–1984 vystudoval prehistorii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1986 získal titul PhDr. Po studiu až do roku 1995 působil v Národním muzeu a od roku 1996 pracuje v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Externě přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na Západočeské univerzitě v Plzni. Dlouhodobě spolupracuje mimo jiné s muzeem v Jílovém u Prahy, kde pořádá přednášky a výstavy. Zabývá se také otázkou pohřebních rituálů. Je autorem velkého množství odborných i populárních knih a více než stovky studií otištěných v domácím i zahraničním odborném tisku. Je členem Koruny České .

Michal Janovský (1)

Narozen 7. 12. 1984 v České Lípě. Malíř a kreslíř, vzděláním umělecký sklář, vedle techniky suchého pastelu se věnuje olejomalbě a restaurování sakrálních obrazů, pořádá výtvarné kurzy.

Michal Čakrt (6)

Narozen 24.10.1948 v Havlíčkově Brodě. PhDr., sociolog, manažerský pedagog a konzultant, literární a odborné překlady z angličtiny.

Michal Burda (5)

Narozen 1915, dlouhodobě se věnoval práci v oblasti řízení, teoretické kybernetiky a obecné teorie systémů. Tuto činnost nedobrovolně ukončil v roce 1969 a ve svých sedmdesáti letech, kdy vnímal svět jako materialista a ateista, pronásledován různými nemocemi, nastoupil duchovní Cestu, kterou je možné charakterizovat jako službu člověku, lidstvu, planetě Zemi i Vesmíru. Vlastní poznání o smysluplném životě v harmonii s Vesmírem předává všem s moudrou vnímavostí naplněnou všeobjímající a nic nežádající Láskou. Chápe Vesmír jako celistvý, živý, dýchající organismus, jako samostatnou entitu a bytost. Chápe, že Vesmír se stará o každého člověka a dá mu všechno, co potřebuje, v pravý čas. Jméno Michala Burdy je spojeno se založením Kruhu přátel Vodnářského věku s jeho posláním probudit širokou veřejnost ke zlepšení mezilidských vztahů a etiky na všech úrovních života společnosti. S Vlastimilem Markem se stává spoluiniciátorem Úplňkových a Slunovratových meditací pro osvobození Lásky v srdcích lidí a spolu s manželkou objevuje mantru českého národa Lásko Bože Lásko, která natrvalo bude znít pro všechny a ve všech srdcích lidí naší země. Je iniciátorem vize českého národa, kdy Praha a celá Česká zem se ve Věku Vodnáře stává místem laskavých lidí a Láskou znějícím duchovním centrem Evropy. Věří v skrytý morální potenciál českého národa a povzbuzuje ho k hrdosti na svou minulost. Jeho myšlenky promlouvají ke všem a všemu kolem nás srozumitelnou lidskou řečí, probouzí k životu poznání, že každý člověk je svobodná a jedinečná bytost. Vytváří věčně inspirující odkaz a ukazuje cestu, z níž neustupuje. Jeho myšlenky mají půvab i skromnost všedního Slova. 16. 4. 2005 splnil Michal Burda - starší Vodnář pražský ve svých 90-ti létech svůj životní úkol a jeho klidná a vyrovnaná duše přešla na druhý břeh....

Michal Bregant (7)

Michal Bregant je český filmový historik, kritik a kurátor. V letech 1983–1987 vystudoval obor divadelní a filmová věda na Filozofické fakultě UK v Praze. V období 1987–1991 byl zaměstnán ve Filmotéce Československého filmového ústavu . Od roku 1991 působil jako pedagog na pražské FAMU. Souběžně byl redaktorem a později šéfredaktorem odborného časopisu Iluminace. V roce 1998 získal Fulbrightovo stipendium a působil na Univerzity of Texas . Mezi lety 2002–2008 byl děkanem FAMU. Od roku 2008 do roku 2011 řídil FAMU International. V roce 2011 byl jmenován ředitelem Národního filmového archivu. Ve své odborné práci se zaměřuje na historii českého filmu, experimentální kinematografii, film a vizuální umění Manželkou M. Breganta je bibliografka Polana Bregantová, rozená Zoubková, dcera sochařky Evy Kmentové a sochaře Olbrama Zoubka.

Michail Semenovič Bubennov (6)

Ruský spisovatel.

Michaela Kalivodová (5)

Narozena 1. 5. 1990 v Brandýse nad Labem. Spisovatelka, autorka příspěvků do internetového časopisu Dobrá adresa.

Michaela Axt-Gadermann (5)

Lékařka, dermatoložka a lékařská publicistka. Věnuje se zdravé životosprávě, výživě a otázce dlouhověkosti.