Všichni Autoři a témata

August Sedláček (28)

August Sedláček byl český historik, genealog, sfragistik a heraldik. Narodil se 28. srpna 1843 v Mladé Vožici, v rodině justiciára Františka Sedláčka a jeho manželky Františky, rozené Šemberové . Zde také začal chodit do školy. Dne 16. června 1850 se přestěhoval s rodiči do Počátek , kam byl jeho otec přeložen jako soudce nově zřízeného okresního soudu. Poslední roky tehdejší hlavní školy absolvoval v Jindřichově Hradci. Poté začal studovat na gymnáziu v Jihlavě, odkud přestoupil na gymnázium v Písku, kde v roce 1863 maturoval. V letech 1863–1867 studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Celá rodina byla v Praze policejně hlášena od roku 1872. Mimo jiné navštěvoval přednášky historiků Václava Vladivoje Tomka, Antonína Gindelyho, Konstantina Höflera, archeologa Jana Erazima Vocela a klasického filologa Jana Kvíčaly. Podobně jako Zikmunda Wintera i jeho nejvíce inspiroval archivář Josef Emler. V letech 1867–1869 působil v Litomyšli jako středoškolský profesor dějepisu, zpočátku též latiny, češtiny a němčiny, poté v letech 1869–1875 v Rychnově nad Kněžnou a v letech 1875–1899 v Táboře, kde mimo jiné učil Emanuela Chalupného. V Ličně nedaleko Rychnova nad Kněžnou se v roce 1871 oženil s Ernestinou Hlavatou. Když v 52 letech v roce 1899 zemřela, odešel do penze a přestěhoval se do Písku, kde pracoval jako městský archivář. Dne 26. dubna 1922 se v Písku oženil podruhé, s učitelkou Terezou Barcalovou , která byla téměř o 40 let mladší. Již od mládí tíhl k historické topografii a ke kastelologii. Přípravou patnáctidílného díla Hrady, zámky a tvrze království Českého strávil přes dvacet let. Z nakladatelských důvodů vycházelo po celý jeho život a vydání bylo dovršeno teprve posmrtně. Při práci v archivech shromáždil množství materiálu, jen gene...

Arnold Zweig (20)

Arnold Zweig byl německý prozaik a dramatik, člen Světové rady míru, nositel Národní ceny NDR a prezident Německé akademie umění. Vystudoval filozofii, psychologii, germanistiku, jazyky a dějiny umění. Za 1. světové války se zúčastnil bojů na frontě a zážitky z tohoto období jej velmi ovlivnily. Dalším významným zlomem v jeho životě byl nástup Hitlera k moci , a s tím spojené pronásledování Židů . Proto byl donucen k emigraci do Palestiny. Působil ve Vratislavi, Mnichově, Berlíně, Rostocku, Göttingenu.

Alois Mikula (18)

Autor populárně naučné a odborné literatury z přírody a knih pro mládež. Narodil se 27. února 1892 v Březince na Drahanské vrchovině. Mládí prožil v myslivně ve Vícově. Studoval nejprve na reálce v Prostějově, pak přešel na vyšší lesnickou školu v Hranicích, kde maturoval roku 1911. Jako lesní praktikant a adjunkt lesní správy pracoval zpočátku v revírech Žarošice a Říčany u Prahy, v letech 1914-19 v Pozořicích u Brna, odkud odešel na lesní správu do Břeclavi, kde působil až do roku 1939. Poté odešel již jako lesmistr do Lanžhota. V letech 1946-49 byl zaměstnán jako správce lesního majetku Československých tukových závodů v Ústí nad Labem. Už od roku 1912 právě až do 60. let přispíval do řady odborných časopisů, zejména do Stráže myslivosti a Lesnické práce. V letech 1953-54 se podílel na cyklu filmů o životě zvěře a jejím lovu. Zemřel 25. srpna 1976 v Praze. Tento text byl zkopírován ze serveru: http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/alois-mikula.html#ixzz38xiVqJWY Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.

Agnetha & Anni-Frid Björn & Benny (10)

Björn Ulvaeus a Benny Andersson spolu s Agnethou Fältskogovou a Anni-Frid Lyngstadovou tvoří švédskou popovou skupinu ABBA, jednu z nejúspěšnějších skupin v historii populární hudby. Skupina vznikla ve Stockholmu v roce 1972 a rychle se proslavila po vítězství v soutěži Eurovize v roce 1974 s hitem "Waterloo". Toto vítězství je katapultovalo mezi mezinárodní hvězdy. Hudba skupiny ABBA se vyznačuje chytlavými melodiemi, složitými harmoniemi a charakteristickými vokály Agnethy a Fridy. Vydali řadu hitových alb včetně "Ring Ring", "Waterloo" a "ABBA", která obsahují některé z jejich nejikoničtějších písní. Skupina svými inovativními produkčními technikami a využíváním nahrávacích technologií předběhla svou dobu a přispěla tak ke svému zvuku, který je dodnes vlivný a široce uznávaný. Přestože se skupina ABBA v roce 1982 rozpadla, její odkaz přetrvává a její hudba si stále získává nové fanoušky díky různým revivalům, včetně muzikálů jako "Mamma Mia!", a vydávání nového materiálu i desítky let po jejich největší popularitě.

Zygmunt Bauman (25)

Zygmunt Bauman byl polsko-britský sociolog židovského původu, který žil od roku 1971 ve Velké Británii. Byl známý pro svou analýzu souvislostí mezi modernitou a holocaustem a úvahy o postmoderním konzumerismu. Narodil se v Poznani v roce 1925 v polské židovské rodině. Po okupaci Polska nacistickým Německem za druhé světové války uprchl do Sovětského svazu. Později sloužil v První armádě polského vojska , která byla kontrolována Sověty. Zúčastnil se bojů o Kołobrzeg a o Berlín. V 1AWP působil jako politický důstojník. Podle polooficiálního prohlášení polského historika z Ústavu národní paměti, které bylo uveřejněno v květnu 2006 v konzervativním časopise Ozon, působil Bauman v letech 1945 až 1953 ve vojenských oddílech tzv. Jednotek vnitřní bezpečnosti , které byly určeny k odhalování a potírání antikomunistických, ukrajinských a německých podzemních hnutí. Podle zmíněného časopisu se Bauman vyznamenal jako velitel jednotky, která zatkla velký počet protikomunistických bojovníků a byl za to vyznamenán polským Válečným křížem v roce 1950. V článku časopisu Ozon se také uvádí, že Bauman byl v letech 1945–1948 informátorem Vojenské rozvědky. V KBW dosáhl Bauman hodnosti rovnající se majorovi, ale v roce 1953 byl propuštěn za to, že se jeho otec pokusil emigrovat do Izraele. To vedlo k několika vážným nedorozuměním mezi otcem a synem, který nejen nesdílel otcovo nadšení pro sionismus, ale byl doslova zatvrzelým anti-sionistou. Po skončení 2. světové války začal studovat sociologii na varšavské Akademii sociálních věd, později přešel na studia filosofie, protože sociologie byla mezitím zrušena jako buržoazní učební obor. Po dokončení vysokoškolského vzdělání nastoupil na Varšavskou univerzitu, kde byl zaměstnán až do roku 1968. Po březnu 1968 byl spolu s řadou svých kolegů i pro svůj židovský původ vyhoze...

Zdenek Seydl (17)

Zdenek Seydl byl český malíř, grafik, scénograf, všestranný výtvarník a člen skupiny Sedm v říjnu ze čtyřicátých let 20. století. Vyrostl po smrti rodičů v rodině sochaře Karla Pokorného. V roce 1929 poprvé vystavoval v Mánesu na Přehlídce dětských kreseb a odnesl si cenu za dětskou kresbu. Vyučil se typografem, v období 1932/1933 navštěvoval jednoroční kurs kreslení na Státmí grafické škole a později vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kterou v roce 1941 absolvoval ve třídě profesora Františka Kysely. Jeho neobvyklý grafický projev charakterizuje grafická lapidárnost, dekorativní stylizace a svoboda projevu. Válečné zážitky se odrazily v tvorbě , později přešel do groteskní nadsázky realizované výraznými liniemi a plošně pokládanými barvami . Po druhé světové válce se věnoval převážně grafice, ilustrování, loutkovému i kreslenému filmu . Byl autorem knížek pro děti, např. Co jsem viděl a slyšel v trávě , Motýli . Pracoval také jako výtvarný redaktor v nakladatelství Československý spisovatel. Za zmínku stojí též jeho scénografická tvorba. Již ve 30. letech spolupracoval s amatérskou skupinou Divadelní kolektiv mladých, v 50. letech s Divadlem E. F. Buriana a od roku 1957 pak po mnoho let s pražským Národním divadlem, kde vytvářel nejen kostýmy , ale i celou výpravu . Za soubor kostýmů ke Stravinského baletu Petruška získal na Pražském quadriennale 1967 stříbrnou medaili. Jeho obálky a grafické úpravy textů Bohumila Hrabala patří k vynikajícím dílům české typografie. K malířské tvorbě se vrátil v šedesátých letech....

Wolfgang Hohlbein (32)

Wolfgang Hohlbein je německý spisovatel sci-fi, fantasy a hororu fiction, který žije v blízkosti Neuss v Severním Porýní-Vestfálsku. Jeho manželka, Heike, je také spisovatelka a se svým manželem často spolupracuje. Wolfgang a Heike spolu mají dceru Rebeccu, která se rovněž věnuje psaní románů, v Česku vyšlo její dílo Vzhůru k nebesům. Patří mezi nejčtenější německé autory současnosti. S psaním povídek začal již ve věku patnácti let. Spolu s manželkou napsal román Märchenmond . S tímto dílem se zúčastnili literární soutěže, kterou vyhráli a román se stal během poměrně krátké doby bestsellerem. V současné době má na svém kontě více než dvěstě knih, z nichž značná část byla přeložena i do jiných jazyků . I přes tyto úspěchy byl až v roce 2006 prvním dílem přeloženým do angličtiny román Märchenmond a publikován ve Spojených státech amerických. Sám tvrdí, že Hagen von Tronje je jeho vlastním nejoblíbenějším dílem. Patří mezi autory, jehož díla vyšla i v České republice. Zatím posledními díly, které se dostaly na český trh jsou dva díly trilogie Letopisy Elfů a tři díly z legendy o pokladu Nibelungů.

William Mark (37)

Stanislav Komárek (33)

Stanislav Komárek je český biolog, filosof a spisovatel; autor svébytných esejů, básník a romanopisec, etolog, antropolog, historik biologie. Zabývá se zejména dějinami biologie, vztahem přírody a kultury, humánní etologií, biologickou estetikou, dílem Adolfa Portmanna a Carla Gustava Junga. Stanislav Komárek pochází z Kardašovy Řečice. Navštěvoval Gymnázium v Jindřichově Hradci, kde maturoval roku 1977. Ve studiu pokračoval na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde získal titul RNDr. Krátce byl aspirantem v Parazitologickém ústavu ČSAV. Roku 1983 emigroval do Rakouska, kde působil v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni, na Ministerstvu zemědělství a v Zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Během pobytu ve Vídni také spolupracoval s tzv. Altenberským okruhem pro filozofii a dějiny přírodních věd. Zároveň se věnoval intenzivnímu studiu německé autonomistické školy v biologii a podobně orientovaných proudů v etologii a antropologii . V rámci tohoto studia navázal spolupráci s oddělením teoretické biologie Zoologického ústavu Vídeňské univerzity a Ústavem Konrada Lorenze v Altenbergu. Od roku 1990 působí na katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK. V říjnu 1990 zde začal přednášet o vzájemných vztazích přírodních a kulturních fenoménů a biologické estetice A. Portmanna. V následujícím roce byly zahájeny i přednášky o dějinách biologie, o dějinách objevných cest, domestikaci jakožto biologickém fenoménu a mimetických jevech v živé přírodě. Fenomén mimikry a mimetismu dále rozpracovával i v pozdějších letech a stal se stěžejním objektem jeho zájmu. V roce 1993 absolvoval půlroční stáž v Nizozemí na univerzitě v Leidenu, která byla spojena se studiem tamních obsáhlých knižních fondů, prací na bibliografii mimetických jevů a zároveň přednáškovou činností. V letech 1996–2002 působil jako vedoucí Katedry filosofie a dějin přírodních věd Příro...

Shin'ya Umemura (16)

Japonský komiksový scenárista a mangaka.

Saul Bellow (18)

Saul Bellow, vlastním jménem Solomon Bellows byl americký židovský spisovatel; jedna z nejvýznamnějších osobností americké prózy 20. století. Saul Bellow se narodil v Lachine, místní části Montréalu, krátce poté, co jeho rodiče emigrovali z Petrohradu. Dětství strávil na předměstí Chicaga, kam se rodina přestěhovala. Vyrůstal v ghettu a naučil se mnoha jazykům; uměl anglicky, francouzsky, hebrejsky. Rodiče pocházeli z Ruska – byl ovlivněn ruskou literaturou 19. století, ale od mládí na něj působila také četba bible a dramat Williama Shakespeara. Začal studovat na Chicagské univerzitě, ale později přešel na Northwestern University. Původně chtěl studovat literaturu, ale kvůli antisemitským náladám, které údajně vládly na katedře Chicagské univerzity, si zvolil studium sociologie a antropologie. V roce 1941 získal americké občanství a v době vojenské služby během 2. světové války napsal svůj první román Rozkolísaný člověk. Později pracoval jako profesor antropologie, působil zejména na Chicagské univerzitě, ale po obrovském literárním úspěchu svých románů přednášel na řadě univerzit ve Spojených státech i zahraničí. Ačkoli byly jeho první romány kladně přijaty literární kritikou, příliš se neprodávaly. Teprve román Herzog, vydaný v roce 1964, se i přesto, že jde o závažné dílo, dostal na seznam bestsellerů a zajistil mu, společně s dalšími romány 60. a 70. let, světový věhlas. Za svoje románové dílo získal řadu literárních cen, včetně těch nejvýznamnějších: v roce 1975 dostal Pulitzerovu cenu za román Humboldtův dar; v roce 1976 obdržel Nobelovu ceny za literaturu – za pochopení situace člověka a jemnou analýzu současné kultury, která se projevuje v jeho díle. Byl také prvním romanopiscem, který obdržel třikrát Národní knižní cenu . Saul Bellow byl pětkrát ženat; jeho čtvrtou ženou byla matematička rumunského původu Alexandra Ionescu Tulcea, s níž...

Samuel Beckett (19)

Samuel Barclay Beckett byl irský dramatik a prozaik, představitel absurdního divadla. Narodil se ve Foxrocku nedaleko Dublinu v dobře situované protestantské rodině zeměměřiče Williama Becketta a zdravotní sestry Mary Roeové. Vzdělání získal na prestižních středních školách v Dublinu a poté na Trinity College, kde od roku 1923 studoval práva a evropské jazyky . Po ukončení studia pracoval jako učitel v Belfastu, ale již rok nato odjel přednášet angličtinu do Francie, kde mimo jiné působil i na prestižní pařížské Sorbonně. Roku 1930 se vrátil do Irska, aby zde převzal svůj magisterský diplom. Po roce vyučování francouzského jazyka na dublinské Trinity College se rozhodl věnovat výlučně spisovatelské dráze. Dědictví, které mu připadlo po smrti otce, mu umožnilo usadit se v Londýně, kde se mezi lety 1935–1936 kvůli svým neutuchajícím depresím podrobil psychiatrické léčbě. Po svém propuštění z léčebny několik let cestoval po Evropě. Do básnického světa vstoupil v roce 1930 svou 98veršovou sbírkou Děvkoskop. V tomto dramatickém monologu si hlavní postava René Descartes krátí čekání na omeletu ze zkažených vajec rozjímáním nad obskurností teologických záhad, plynutím času a blížící se smrtí. Po sbírce následoval soubor esejí Proust a román Víc píchanců než kopanců . Od roku 1933–1936 žil Beckett v Londýně. Přibližně v té době se seznámil se Suzanne Dechevaux-Dumesnilovou, studentkou hry na piano, se kterou se v roce 1961 oženil. Jeho románová kariéra naplno odstartovala v roce 1938 knihou Murphy, která líčí vnitřní boj hrdiny zmítajícího se mezi touhou po milence-prostitutce a naprostém útěku do temných zákoutí mysli. V témže roce se odstěhoval do Francie. Za druhé světové války se angažoval v protifašistickém odboji - francouzském hnutí odporu. Před nacistickým pronásledováním byl roku 1942 nucen prchnout do malé vesničky Roussillon na jihu Francie, kde až do konce války pra...

Renáta Fučíková (27)

Renáta Fučíková je česká výtvarnice a ilustrátorka, která se věnuje především tvorbě autorských knih o historii. Je nositelkou mnoha ocenění včetně několika Zlatých stuh, tří nominací na cenu Magnesia Litera, Grand Prix v Záhřebu 2018, zápisu na Čestnou listinu IBBY 1998 nebo ceny na Bienále ilustrací v Teheránu z roku 1997. Českou republikou byla v letech 2011–2013 třikrát po sobě nominována na prestižní Astrid Lindgren Memorial Award. Pochází z výtvarnické rodiny. Dětství prožila střídavě v Táboře a v Praze. Její dědeček, PhDr. František Kroupa, byl ředitel Husitského muzea v Táboře. Babička, Marie Kroupová, vystudovala UMPRUM a byla malířka. Matka, akademická sochařka Alena Kroupová, byla absolventkou VŠUP a patřila ke generaci EXPO 58, za svou keramickou tvorbu získala Zlatou medaili v Bruselu, ocenění v Montrealu a v Ósace; v posledních letech života se věnovala restaurování historické keramiky, reliéfů, zámeckých kamen Sestra, inženýrka Alena Lexová, působí jako architektka, věnuje se tvorbě interiéru a designového nábytku. Renáta Fučíková vystudovala v letech 1978–1982 gymnázium Wilhelma Piecka v Praze na Vinohradech . V letech 1982–1988 absolvovala VŠUP, ateliér Ilustrace a užité grafiky. V době studií se věnovala také dalším činnostem: hrála na dudy , v letech 1984 – 1986 působila v doprovodné hudební skupině divadla Sklep. V letech 1984–1987 byla členkou divadelní skupiny JELO, vedené režisérem Petrem Léblem. Roku 1986 nahrála skladbu „Hrály dudy“ se skupinou Pražský výběr. V letech 1993–1995 se podílela na vánočním koncertním turné skupiny Nerez. Od absolutoria na VŠUP v roce 1988 až do roku 2016, kdy nastoupila pedagogickou dráhu, byla na volné noze, nepřetržitě činná v oboru ilustrace. První významnější prací Renáty Fučíkové byly ilustrace ...

Radovan Krátký (18)

Radovan Krátký byl český spisovatel, dramatik, autor knih pro děti a mládež, překladatel z francouzštiny, latiny, italštiny. Sestavil rovněž několik výborů z latinské starověké a středověké poezie. Narodil se v rodině učitele a spisovatele Jaroslav Krátkého . Maturoval v roce 1941 na reálném gymnáziu v Třeboni. Pracoval jako dělník, herec Pražského dětského divadla Míly Mellanové a úředník sociální péče. V roce 1942 byl totálně nasazen v Linci. Po skončení druhé světové války studoval v letech 1945-1949 češtinu a latinu na Filosofické fakultě University Karlovy. Po skončení studia pracoval jako redaktor. Od roku 1957 byl spisovatelem a překladatelem ve svobodném povolání. Začátkem šedesátých let pracoval jako dramaturg v Divadle Spejbla a Hurvínka. V letech 1951 — 1957 byl redaktorem Dikobrazu, přispíval též do deníků Mladá fronta a Práce, časopisu Roháč a dalších.

Petr Fořt (29)

RNDr. Petr Fořt, CSc. je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od absolutoria pracoval převážně v lékařských oborech - klinické biochemii, experimentální imunochemii na pražské lékařské fakultě a také 20 let jako vědecký pracovník v oboru fyziologie a dietologie vrcholového sportu. Je autorem desítek vědeckých prací zabývajících se fyziologií a biochemií sportu. Je autorem Autor desítek vědeckých prací a výzkumných zpráv. Již třetím rokem spolupracuje s Českou televizí na pořadu o výživě s názvem \"Pod pokličkou\". Narozen ve znamení LVA , krevní skupina A, Rh minus, výška 183 cm, váha 72 kg, pas 84 cm, hrudník 96 cm, biceps 32 cm. Výživový styl: Semivegetarián, strava většinou kombinací dělené stravy, podle principů ájúrvédy a s výběrem potravin podle krevní skupiny. Žádný extrémista! V letech 1995 - 1999 byl spolumajitelem jisté české firmy zabývající se výrobou doplňků výživy, pro kterou připravil rozsáhlý sortiment na trhu stále velmi úspěšných doplňků. Je autorem většiny produktů řady Laktofit, výrobce Promil PML Nový Bydžov, nejnověji také některých produktů české firmy AminoStar. Konzultant několika firem dovážejících potravinové doplňky.

Pavla Niedermaierová (28)

Učebnice němčiny.

Pavel Čech (35)

Narozen 5.11.1968 v Brně. Malíř, grafik,autor komiksů, knižní ilustrátor zejména dětské literatury.

Paul McCartney (14)

Paul McCartney je legendární britský hudebník, zpěvák, textař a skladatel, který se celosvětově proslavil jako baskytarista a spoluzpěvák skupiny The Beatles, jedné z nejvlivnějších kapel v historii populární hudby. McCartney se narodil 18. června 1942 v anglickém Liverpoolu a jeho autorské partnerství s Johnem Lennonem zůstává jedním z nejúspěšnějších v historii. Po rozpadu Beatles v roce 1970 se McCartney věnoval sólové kariéře a se svou první ženou Lindou a Dennym Lainem založil skupinu Wings. V průběhu let vydal celou řadu alb, která ještě více upevnila jeho status hudební ikony.

Ota Janeček (13)

Ota Janeček byl český malíř, grafik, ilustrátor a sochař. Pracoval na návrzích textilií, keramiky a spolupracoval i s filmem. V letech 1937–1939 studoval kreslení na Českém vysokém učení technickém v Praze u O. Blažíčka, C. Boudy a K. Pokorného. Po uzavření vysokých škol nacisty pracoval krátce v továrně na výrobu jízdních kol, potom studoval na pražské Umělecko-průmyslové škole , kterou však nedokončil. Byl členem SVU Mánes a SČUG Hollar. Po čistkách na počátku normalizace byl zbaven členství v SČVU a StB ho vedla jako nepřátelskou osobu. Zůstal ale členem Českého fondu výtvarných umění a často vystavoval v zahraničí. Jeho manažerem se stal někdejší náměstek ředitele ČFVU ing. Jiří Vobrázek, agent StB s krycím jménem František, který pravidelně podával informace ze zahraničních výstav organizovaných Art Centrem. Jeho první malířská díla byla poznamenána expresivitou typickou pro válečné období. V některých obrazech se objevuje inspirace Amedeem Modiglianim, ale od roku 1943 proniká do jeho děl i vliv kubismu. Již zde začaly krystalizovat okruhy jeho pozdější tvorby, především kresby dívčích aktů. Začíná rovněž poprvé samostatně vystavovat. Po roce 1948 objevuje postupně svůj osobitý, poetický styl s organickými, dekorativními prvky místy inspirovanými lidovým uměním a vycházejícími z motivů odpozorovaných v přírodě. V letech 50. se ještě dočasně vrací k realistickému pojetí obrazu, ale od následující dekády už jeho díla už přecházela do nefigurativních, florálních tvarů. V této době vzniká i jeho vrcholný malířský cyklus Trávy, což jsou jakási komorně pojatá přírodní zátiší. Později tvoří i další přírodní  cykly – Staré stromy, Příměstské krajiny, Zimní krajiny, Krajina Českého středohoří či ještě kubisticky laděná Města, posouvá se ale i k abstraktnějším polohám maleb vegetativních symbolů viděných jakoby pod mikroskopem, tak jako v cyklech Organi...

Originální Pražský Synkopický Orchestr (10)

Originální Pražský Synkopický Orchestr je české hudební těleso proslulé autentickým provedením jazzu 20. a 30. let 20. století a další taneční hudby z téže doby. Orchestr, který založil v roce 1974 Pavel Klikar, se věnuje pečlivému ztvárnění zvuku a stylu raných jazzových kapel, přičemž k dosažení autentického zážitku často používá původní aranže a dobové nástroje. Soubor získal mezinárodní uznání za svou oddanost historické přesnosti a vystupoval na mnoha jazzových festivalech a v koncertních sálech po celém světě. Jejich repertoár zahrnuje širokou škálu stylů od klasického jazzu po swing a jsou oceňováni za svá živá vystoupení, která posluchače nejen baví, ale také vzdělávají o bohaté historii hudby počátku 20. století. Skupina Originální Pražský Synkopický Orchestr významně přispěla k zachování a oživení historického jazzu a taneční hudby a zajistila, že tyto žánry budou i nadále oceňovány novými generacemi.

Mona Kasten (17)

Mona Kasten žije se svým manželem a dvěma kočkami na severu Německa. Její záliba v kávě a čokoládě je nejméně tak velká jako záliba ve slovech, která je v ní hluboce zakořeněná už od dětství. Když nepíše nebo nečte, zajímá se o filmy.

Miroslav Graclík (30)

Miroslav Graclík je český novinář, spisovatel a producent. Vyprodukoval přes sto alb od hereckých portrétů, přes taneční muziku až po pohádky, které i dramatizoval. Mluvené slovo: Vladimír Menšík , O Menšíkovi, Stella Zázvorková , Vlastimil Brodský , Jiřina Jirásková , Miroslav Horníček , Iva Janžurová , Josef Vinklář , Jiří Lábus , Naďa Konvalinková , Ondřej Suchý , Věra Galatíková , Jan Kačer , Miroslav Donutil , Blanka Bohdanová , P. Jan Bobčík , Mons. Jan Graubner , Mons. Jan Hrdlička , Jiřina Švorcová …. Pohádky: Nejkrásnější pohádky 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 , Pohádky Karla Jaromíra Erbena 1, 2, Pohádky z kouzelné mošny 3 …. Hudba: Josef Zíma , Karel Gult & Josef Oplt , Bedřich Čuba , Lenka Kořínková , Jiří Helekal , Wizard , Roland Santé , Robert N. , NewTrio , Nancy & Robert , Michaela Valchářová , Eva Hurychová …. Samplery – výběry: Mamince k svátku, To nejlepší z dechovky 1, 2, Staropražské písničky, Písničky, které šlapou, Šílená láska, Lásko, buď má, Dávno tě znám, S tebou mě baví žít, Chtěl bych tvou lásku, Pojď ke mně blíž, Proč nemůžu tě znát, Vánoční tajemství, Nové písničky pejska a ko...

Milan Valenta (32)

Milan Valenta, mistr sportu je bývalý československý atlet-výškař. Osobní rekord 207 cm skočil stylem stredl ve Štětíně 16.7.1961. Jako 9. muž historie československé atletiky překonal v roce 1959 hranici výšky 200 cm. Reprezentoval v 8 mezistátních utkáních a na dalších mezinárodních závodech. Nejcennější medaili za 203 cm přivezl z Univerziády v Sofii konané v roce 1961. Zde vyhrál světový rekordman Valerij Brumel výkonem 225 cm. K jeho dalším výrazným úspěchům lze počítat 1. a 2. místo na Memoriálu Evžena Rošického 1963 a 1961 v Praze na Strahově. Zejména v roce 1961 porazil výkonem 201 cm 21 výškařů - kromě čs. špičky i švédského olympionika K. A. Nilssona, budoucího světového rekordmana - Číňana Ni Chin-China a olympioniky R. Koteie a S. Iguna . Závod vyhrál olympijský vítěz 1960 R. Šavlakadze , třetí skončil K. Brzobohatý .

Martin Komárek (26)

* 13. 2. 1961, Praha Novinář, publicista a prozaik Otec Valtr Komárek od poloviny 80. let vedl Prognostický ústav ČSAV, byl významnou osobností listopadové revoluce, v letech 1989–1990 byl místopředsedou první polistopadové federální vlády, po volbách v roce 2006 působil jako poradce předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka. Je autorem autobiografické prózy Kronika zoufalství a naděje . – Martin Komárek maturoval v roce 1979 na pražském gymnáziu Turbová. Vystudoval filozofii na FF UK , kde po ukončení studia krátce působil jako odborný asistent. Od roku 1985 pracuje v deníku Mladá fronta, později MF Dnes, kde působil jako redaktor domácí a zahraniční rubriky, bezprostředně po roce 1989 se stal zástupcem šéfredaktora, v letech 1998–2007 byl vedoucím komentátorů a od roku 2007 hlavním komentátorem listu. Vyučuje tvůrčí psaní na FSV UK a obor Média a komunikace na CERGE universitě. Je spoluautorem internetových blognovin. Vedle Mladé fornty Dnes a Magazínu Dnes přispíval do mnoha časopisů, např. do Kmene, Literárních novin, Tvaru, Esquiru, Marianne apod. Spolupracuje s Českou televizí , s Českým rozhlasem, rádiem Classic a dalšími. Rozsáhlou publicistickou a prozaickou činnost Martina Komárka stmeluje zájem o metamorfózy moderní doby, především v souvislosti s rozpadem dosud platného řádu v důsledku „postmoderní anarchie“. Tato témata významně vstupují rovněž do formální roviny jeho textů, autor poučeně využívá postmoderních vyprávěcích postupů, plynulého mísení žánrů a změn časoprostoru, jež dotváří vyústění jeho knih nejčastěji v deziluzi ze směřování moderního člověka.

Mario René Cedrych (26)

Narozen 14. 7. 1928 v Mladé Boleslavi, zemřel 19. 12. 2001 tamtéž. Autor příruček pro motoristy a publikací o automobilech Škoda.

Man-Ho Kwok (17)

Čínský astrolog, zabývá se horoskopy a feng-šuej.

Lenka Procházková (27)

Lenka Procházková je česká prozaička, dcera Jana Procházky, signatářka Charty 77. Její prózy vycházely nejprve v ineditní edici Petlice a v zahraničí . Je autorkou několika románů, sbírek povídek, řady fejetonů a dalších litérárních děl a také aktivní členkou několika organizací sdružujících literáty. Je nositelkou medaile Za zásluhy I. stupně. Vystupuje dlouhodobě aktivně ve veřejném prostoru v Česku, a to včetně několika neúspěšných kandidatur na volené posty. Její veřejné vystupování je spojováno jejími kritiky s českým konzervativním, nacionalistickým a protiimigračním hnutím. Ve svých textech publikovaných převážně v nezávislých médiích se věnuje hlavně kritice současných poměrů v Česku a v Evropské unii. Vystupuje také proti katolické církvi a byla její hlasitou oponentkou v kauzách církevních restitucí a výstavby Mariánského sloupu v Praze. Její otec Jan Procházka byl spisovatel. Má dvě mladší sestry. Její sestra Iva Procházková je rovněž spisovatelka. Má tři děti se dvěma partnery - dvě dcery a syna. Otec zemřel předčasně roku 1971. Atmosféru jeho pohřbu popisuje ve svém fejetonu Děkovačka pro hrobníka. Po otcově smrti jako nejstarší ze tří dcer zdědila psací stroj. Své první fejetony v novinách uveřejňovala pod pseudonymem Lenka Burianová. Současně už jako svobodná matka dokončovala vysokoškolské studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a starala se o svou dceru Mariu. Román Růžová dáma nabídla k vydání pod vlastním jménem. V té době však byla již signatářkou Charty 77, a proto kniha nevyšla. Růžová dáma byla poprvé vydána v samizdatové edici Petlice, což mělo pro autorku osudový význam - vznik přátelství se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem. Ten se stal na mnoho let jejím životním partnerem a otcem mladší dcery Cecílie a syna Josefa. Po samizdatovém vydání Růžová dáma vyšla v exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem a byla oce...

Konstantin Michajlovič Simonov (30)

Konstantin Michajlovič Simonov byl sovětský spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Začínal jako válečný dopisovatel, teprve poté se stal spisovatelem. Jeho tvorba se opírá o jeho zážitky z druhé světové války, kde se pokoušel propojit dokumentaristiku s epickou tvorbou. Jeho informacím nelze přikládat žádnou historickou hodnotu.

Klement Gottwald (29)

Klement Gottwald byl československý komunistický politik, jenž byl od roku 1929 poslancem Národního shromáždění, po druhé světové válce vykonával nejdříve funkci premiéra ve své první a druhé vládě. Čtyři měsíce po převzetí moci komunisty v roce 1948 byl zvolen prezidentem Československa. Byl přímo odpovědný za smrt mnoha desítek svých odpůrců i nevinných lidí . Klement Gottwald se narodil v Herolticích u Vyškova jako nemanželský syn chudé zemědělské dělnice Marie Gottwaldové. Jeho narození je ale zapsáno v rodné matrice pro Dědice a jako adresa narození je uvedeno Dědice 102. Přesné místo narození je nejasné. Před první světovou válkou se vyučil ve Vídni truhlářem, zároveň se účastnil činnosti mezi sociálnědemokratickou mládeží. Klement Gottwald byl ženatý s Martou Gottwaldovou. Ta, stejně jako on, měla nemanželský původ. Narodila se Rosálii Holubové, vdově po Augustínu Žitníkovi, čeledínu v Kopřivnici. I když jeho žena při něm stála a byla jeho věrnou společnicí, nikdy nevstoupila do KSČ. Dceru Martu měli za svobodna, sezdáni byli až 21. března 1928. Jejich dcera byla manželkou Alexeje Čepičky. V letech 1915–1918 byl vojákem rakousko-uherské armády. Traduje se, že bojoval v bitvě u Zborova, což by znamenalo, že zde stál i proti budoucímu generálu a prezidentu Ludvíku Svobodovi, který bojoval na straně čs. legií. Podle vojenského historika Aleše Knížka to sice nelze vyloučit, ale ani potvrdit. Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu označil Gottwaldovu účast u Zborova za legendu – Gottwald měl být v době bitvy v nemocnici ve Vídni. V létě roku 1918 Gottwald z rakouské armády dezertoval. Po vzniku samostatného Československa sloužil dva roky v Československé armádě. V letech 1920–1921 pracoval v Rousínově jako stolařský dělník. Po roztržce ve Svazu dělnických tělovýchovných jednot si komunisticky zaměřená část jednot vytvořila v roce 1921 novou org...

Karel Svoboda (17)

Karel Svoboda byl významný český hudební skladatel, který se významně zapsal do světa hudby, zejména ve své vlasti. Narodil se 19. prosince 1938 v Praze a nejprve se věnoval zubařství, než se díky své vášni pro hudbu stal jedním z nejplodnějších a nejoblíbenějších skladatelů v Československu. Svoboda je znám především díky své práci na filmové a televizní hudbě a také díky psaní písní pro mnoho populárních zpěváků. Jeho skladby se často objevovaly v dětských pořadech, včetně znělky pro kultovní dětský seriál "Večerníček".

Karel Jungwirth (28)

Narozen 15.9.1913 ve Vsetíně, zemřel 6.10.1978 v Praze. PhDr., CSc., docent německého jazyka na Vysoké škole ekonomické v Praze. Práce v oboru výuky němčiny.

Josef Macek (25)

Josef Macek byl český historik-medievista a československý politik Komunistické strany Československa. Tématem jeho studií bylo nejprve husitské hnutí, později italská renesance a jagellonské období v českých zemích. Působil také jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po únoru 1948 se jako mladý komunista stal předním režimním historikem. V šedesátých letech ve své práci z marxistických pozic ustupoval. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. K roku 1968 se profesně zmiňuje coby ředitel Historického ústavu ČSAV z obvodu Brno. XII. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru KSČ. XIII. sjezd KSČ ho zvolil za člena ÚV KSČ. Na funkci rezignoval v říjnu 1969. Na přelomu let 1967-1968, při jednání ÚV KSČ o odchodu Antonína Novotného z postu prvního tajemníka strany, navrhl Macek úspěšně, aby odcházejícímu Novotnému bylo vysloveno poděkování za jeho dosavadní veřejnou činnost, čímž mu neměla být brána možnost budoucího politického uplatnění. Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění , kde setrval do prosince 1969, kdy rezignoval na poslaneckou funkci. Jeho kariéra skončila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jako historik i jako poslanec Federálního shromáždění se jasně postavil proti okupaci Československa. V roce 1970 byl zbaven všech funkcí, vyloučen z KSČ a Historický ústav, který budoval a vedl, byl reorganizován. Doma nemohl publikovat, proto vydával v zahraničí. Posmrtně vyšlo jeho velké dílo Jagellonský věk v Čechách. Ke konci života se zajímal o Zjevení Panny Marie v Suchém Dole....

Jiří Dědeček (24)

Jiří Dědeček je český písničkář, básník, textař, překladatel, spisovatel a autor četných rozhlasových a televizních pořadů. V letech 1973–1985 tvořil a vystupoval ve dvojici s Janem Burianem. Od roku 1964 žije v Praze. Po maturitě roku 1971 a roce studia žurnalistiky přešel na obor knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který absolvoval v roce 1976; v letech 1983–1987 vystudoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Jeho diplomová práce měla název Společenské funkce vědecko-fantastické literatury. Po roční vojenské službě pracoval v letech 1977–1983 v Pražské informační službě jako tlumočník z francouzštiny, od té doby je ve svobodném povolání. Roku 1984 se oženil s publicistkou a spisovatelkou Terezou Brdečkovou, s níž má dvě dcery: Viktorii a Antonii. V letech 1973 až 1985 vystupoval po celé republice jako člen divadla malých forem Burian a Dědeček. Od roku 2001 externě vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Dne 25. dubna 2006 byl zvolen předsedou Českého centra Mezinárodního PEN klubu, druhé funkční mu začalo roku 2009. V 70. letech byl dorosteneckým mistrem ČSSR ve veslování na skifu. Jedná se o člena Čestné rady ekologického sdružení Děti Země a od roku 2005 členem jeho komise pro udělování anticeny Ropák roku; podporuje též Hnutí DUHA. V parlamentních volbách 2002 byl figuroval na 2. místě středočeské kandidátky Balbínovy poetické strany; před volbami rezignoval a veřejně podpořil Stranu zelených, ale zmocněnec BPS ho nevyškrtl z kandidátky „s tím, že je to stejně jedno“; následně tam získal nejvyšší počet preferenčních hlasů. Jako nestraník byl volebním lídrem Strany zelených v kraji Vysočina ve sněmovních volbách v červnu 2006 . V senátních volbách v říjnu 2006 Dědeček kandidoval za Stranu zelených ve volebním obvodu 23 – Praha 8. Mezi dvanácti kandidáty (spolu s obvodem 26 – Praha 2 a 3 ne...

Jennifer Greene (25)

Jennifer svoji první knihu prodala v roce 1980, od té doby prodala nespočet romantických knih. Její knihy se prodávají po celém světě, přeloženy byly až do 20 jazyků. Má několik pseudonymů. Nejznámnější jsou Jennifer Greene, Jeanne Grant nebo Jessica Massey. Narodila se v Michiganu, příběhy začala psát v 7. třídě, absolvovala Misiganskou státní univerzitu a vyučila se angličtině a psychologii.

Jaroslav Kosina (26)

Narozen 26.4.1862 v Hradci Králové, zemřel 16.2.1928 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, literatura z oboru dějepisu a zeměpisu.

Jaroslav Boček (22)

Jaroslav Boček byl český redaktor, spisovatel, scenárista, dramaturg, publicista a filmař. Po absolvování střední školy se dostal na Akademii múzických umění FAMU v Praze, kde si zvolil obory filmové vědy a dramaturgie. V roce 1956 v Praze promoval a nastoupil do Filmového studia Barrandov jako pomocný dramaturg. V letech 1957 až 1966 pracoval jako redaktor časopisů Kultura a Kulturní tvorba, kde měl na starosti filmovou tvorbu. Pak změnil místo, roku 1967 se stal vědeckým pracovníkem Filmového ústavu a začal natáčet dokumentární a animované filmy. Vydržel zde pět let. V roce 1972 místo odborného pracovníka Čs. filmového ústavu musel z politických důvodů opustit. V letech 1972 až 1990 byl ve svobodném povolání. Přednášel na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. V období let 1990 – 1992 zastával funkci ředitele Filmového ústavu a v letech 1992 – 1993, už v důchodových letech, místo šéfredaktora deníku Svobodné slovo, v letech 1993-1997 byl komentátorem deníku Právo. . Od roku 1993 působil v redakci deníku Právo. Do důchodu odešel v roce 1997. První román s prvky fantazie mu cenzura v roce 1969 zakázala, dočkal se jeho vydání až roku 1992. Také další knihy obsahují prvky sci-fi literatury. Napsal několik povídek pro různé antologie a časopisy včetně dětských. Několik prací bylo historických, další o filmové práci i jiných tématech.

Jaromír Pečírka (25)

Pocházel z lékařské rodiny. Jeho děd, lékař a gymnasiální profesor Josef Pečírka byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk. Jaromír Pečírka byl synem lékaře a docenta Univerzity Karlovy MUDr. Ferdinanda Pečírky a Emilie rozené Dufkové, dcery ředitele továrny Kolben – Daněk. Jeho otec se kromě lékařské praxe aktivně věnoval kultuře a byl mj. zakládajícím členem Českého spolku pro komorní hudbu v Praze a dlouholetým členem družstva Národního a Vinohradského divadla. Jeho strýc Jaromír Pečírka st. byl lékař se širokými vědeckými zájmy, alpinista, armádní generál a sběratel umění. Jaromír Pečírka roku 1910 maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze. Po otci zdědil lásku k hudbě a sám byl výborným klavíristou. V mládí byl literárně činný a psal povídky a básně . V letech 1910-1913 a 1914-1916 studoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze dějiny umění a klasickou archeologii . V letech 1913-1914 a 1917-1918 studoval u Maxe Dvořáka na vídeňské univerzitě a byl jedním z jeho posledních žáků. Rigorózní práci Studie k dějinám románské skulptury v Čechách a na Moravě obhájil roku 1916 na Filozofické fakultě v Praze. Za války pracoval jako asistent v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze a v Centrální komisi pro ochranu památek ve Vídni , poté do roku 1920 jako koncipista Ministerstva školství a národní osvěty. Od roku 1919 do roku 1938 byl výtvarným kritikem Prager Presse. Od roku 1920 byl profesorem dějin umění na Uměleckoprůmyslové škole v Praze , roku 1937 se habilitoval pro obor všeobecných dějin umění na Univerzitě Karlově. Po válce byl profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze . V letech 1948-1949 byl zároveň zástupcem Antonína Matějčka v Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a do roku 1951 zde přednášel. V letech 1963-1964 působil na FF UK jako externí pedagog. Byl kurátorem SVU Mánes, členem Archeologické komise při České akademii věd a umění, Kruhu pro pěstování dějin umění, v letech 1934-1942 členem kuratoria Moderní galerie, členem Společnosti Bedřicha Smetany. Od roku 1935 spolupracoval na Ottově slovníku naučném nové doby. Psal odborné statě do časopisů Umění, Výtvarná práce a Volné směry a články do časopisů a novin Kultura, Květy, Lidová demokracie, Prager Presse, Prager Rundschau, Svět v obrazech a Tvar. Zemřel 22. srpna 1966 v Praze, ve věku 75 let.

Jaromír Jindra (25)

Narozen 29. 10. 1949 v Českých Budějovicích. Novinář a redaktor, práce o sirkařství, práce z oboru astrologie a mimozemských civilizací, též autor divadelních her a historických románů.

Jan Filip (27)

PhDr. Jan Filipský, CSc. je český vysokoškolský učitel, jazykovědec, zaměřením indolog, a také překladatel. V 60. letech 20. století vystudoval tamilistiku, indologii a anglistiku na FF UK v Praze. Několikrát absolvoval dlouhodobé pobyty v jižní Asii. Působí jako vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Za svůj život napsal několik odborných monografií a článků. Překládá zejména z tamilštiny, sanskrtu a páli, ale i dalších jazyků. Zdroje: a)http://www.orient.cas.cz/kontakty/pracovnici/filipsky.html b)aleph.nkp.cz

Ivan Fontana (22)

Narozen 1. 6. 1946 v Jičíně, vlastním jménem Mojmír Soukup. Zemědělský inženýr, básník, autor aforismů a próz. Pod svým vlastním jménem publikuje vědecké práce z oblasti ochrany půdy.

Immanuel Kant (38)

Immanuel Kant byl německý filosof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filosofie, zejména v epistemologii a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filosofy 19. století a novější filosofii vůbec. Kant se narodil jako čtvrté dítě ve zbožné pietistické rodině drobného řemeslníka a celý život prožil v okolí Královce ve východním Prusku ; z jeho osmi sourozenců se však jen čtyři dožili dospělého věku. Byl drobné až neduživé postavy, byl však velmi společenský a sám na sebe poměrně přísný. Od roku 1740 studoval na zdejší univerzitě filosofii, přírodní vědy a matematiku. Roku 1746 mu zemřel otec a univerzita odmítla jeho disertační práci, takže se řadu let živil jako vychovatel v okolí Královce. Po návratu na univerzitu vydal práci o „Obecných dějinách přírody a teorii oblohy“ a téhož roku se habilitoval spisem „O prvních zásadách metafyzického poznání“. Přednášel logiku, morální filosofii a metafyziku a jako úvod ke studiu filosofie fyziku, geografii a antropologii. V následujících letech odmítl několik pozvání na různé univerzity, až se roku 1770 stal profesorem logiky a metafyziky Univerzity v Královci, kde byl pak dvakrát rektorem. Roku 1787 byl přijat do Pruské akademie věd, v posledním období života měl však značné nesnáze s pruskou cenzurou. Kant se řídil přesným denním rozvrhem: vstával v pět hodin, dopoledne přednášel, k obědu často zval hosty a odpoledne chodil na procházku po známé „Cestě filosofů“. Pokud se ale líčí jako profesorský pedant, je to přehnané. Hrával velmi dobře karty i kulečník a ve společnosti byl velice oblíbený, zejména jako skvělý vypravěč. Také na jeho přednášky vzpomínali jeho žáci s nadšením: Kant byl vtipný a hlavně vedl své posluchače k samostatnému myšlení. Dožil se téměř 80 let a byl pohřben v K...

Il'ja Arnol'dovič Il'f (16)

Ruský spisovatel, spoluautor satirických románů, které napsal společně s Jevgenijem Petrovem.

Holly Black (32)

Holly Blacková se narodila 10. listopadu 1971. Je to americká spisovatelka a editorka. Její nejznámější prací je patrně Kronika rodu Spiderwicků, která se stala velmi oblíbenou u dětí napříč státy, mj. i díky kresbám ilustrátora Tonyho DiTerlizzi. Žije s manželem v městečku Amherts v americkém státě Massachusetts. Kronika rodu Spiderwicků byla zfilmována, celovečerní rodinný snímek spatřil světlo světa v roce 2008. Kniha byla též předělána do formátu videohry. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Holly Black na anglické Wikipedii.

Helena Škodová (19)

Narozena 1955. Spisovatelka knih pro děti, populárně-naučné knihy.

Hana Žofková (30)

Narozena 1947, zemřela 15. 3. 2019. PhDr., CSc., rusistka, lingvodidaktička a vysokoškolská pedagožka zaměřená zejména na problematiku teorie a praxe tvorby učebnic cizích jazyků a profesionalizaci přípravy budoucích učitelů ruského jazyka, autorka prací z oboru.

Hana Mikulenková (39)

Učitelka češtiny s bohatou praxí na všech stupních škol – od základní po vysokou. Od roku 1990 spolupracuje s nakladatelstvím Prodos v Olomouci jako autorka i redaktorka řady učebnic a výukových materiálů. Ve volném čase holduje literatuře, vážné hudbě, některým sportům a cestování. Nemůže si pomoci a sbírá české historické slabikáře.

Gerhard F Barner (38)

Německý autor dobrodružných příběhů.

George R. R Martin (31)

George Raymond Richard Martin . Jeho otec byl přístavní dělník. Měl dvě sestry. Navštěvoval Mary Jane Donohoe School a střední školu Marist High School. Začal psát jako velmi mladý, prodával příběhy o příšerách ostatním dětem ze sousedství za penny, a to včetně dramatického čtení. Později se stal fanouškem komiksů a sběratelem na střední škole a začal psát beletrii pro amatérské fanouškovské časopisy. Jeho první profesionální prodej se uskutečnil v roce 1970 , kdy mu bylo 21: The Hero prodán Galaxy, vydán v únoru 1971. Další prodeje následovaly. V roce 1970 získal bakalářský titul v žurnalistice na Severozápadní univerzitě v Evanstonu, Illinois, . Následně tamtéž dokončil magisterské studium žurnalistiky. Jakožto svědomitý oponent sloužil náhradní službu v letech 1972-1974 u VISTA při nadaci bezplatné právní pomoci okrsku Cook. Též dělal ředitele šachových turnajů pro Continental Chess Association v letech 1973-1976, a v letech 1976-1978 vyučoval žurnalistiku na Clarke College, Dubuque, Iowa. V 70. letech psal na částečný úvazek, zatímco pracoval jako dobrovolník u VISTA, šachový ředitel a učitel. V roce 1975 se oženil s Gale Burnick. Z bezdětného manželství se rozvedli o čtyři roky později. Martin začal psát na plný úvazek v roce 1979. V letech 1978-79 působil jako writer-in-residence na Clarke College. Po přesunu do Hollywoodu se zapsal jako story editor pro Twilight Zone na CBS Television . V následujícím roce se v CBS stává výkonným konzultantem pro Beauty and the Beast , za další rok jeho producentem a za další rok co-Supervising producentem. Byl výkonným producentem pro Doorways, pilotní projekt, který napsal pro Columbia Pictures Television, který byl zfilmován v letech 1992-93. Jeho současným domovem je Santa Fe v Novém Mexiku. Je členem Science Fiction & Fantasy Writers of America , kde působi...

George Gershwin (18)

George Gershwin byl americký skladatel a klavírista, jehož skladby zahrnovaly jak populární, tak klasické žánry. Gershwin se narodil 26. září 1898 v newyorském Brooklynu, svou kariéru zahájil jako písničkář v Tin Pan Alley a brzy se stal uznávaným skladatelem broadwayských muzikálů. Mezi jeho nejslavnější orchestrální skladby patří "Rapsodie v modrém" , v níž se plynule prolíná klasická hudba s jazzovými vlivy, a "Američan v Paříži" , tónová báseň inspirovaná pobytem Gershwina ve Francii. Obě skladby jsou proslulé svou inovativností a staly se základními díly amerického hudebního repertoáru.

Elizabeth Bevarly (30)

Edmond Rostand (21)

Edmond Eugène Joseph Alexis Rostand byl francouzský dramatik a básník. Rostand se narodil do zámožné rodiny jako syn ekonoma a advokáta Eugèna Rostanda , díky čemuž se mu dostalo nejen dobrého vzdělání na Collège Stanislas de Paris, ale i finančního zajištění, které mu umožnilo věnovat se volné literární tvorbě. Svá nejvýznamnější dramata sepsal v letech 1890 – 1898. V roce 1901 se díky své tvorbě stal členem Francouzské akademie. Jeho syn Maurice Rostand byl rovněž spisovatelem. Zemřel roku 1918 na španělskou chřipku. Byl pochován na hřbitově 'Cimetière Saint-Pierre' v rodném Marseille. Podle francouzského básníka Edmonda Rostanda je nazvána úprava kuřete, kdy se kuře dusí na másle s koňakem, karotkou, pečárkami a na kostičky nakrájeným celerem.

David Frej (22)

MUDr. David Frej Po ukončení lékařské fakulty pracoval jako internista. Na stáži v Londýně se rozhodl studovat ájurvédskou medicínu, celosvětově uznaný léčebný a preventivní medicínský systém. Absolvoval studia v Albuquerque v Novém Mexiku, v Rakousku a v indické Puně na klinice ájurvédské medicíny. Zároveň se věnoval výživě z pohledu západní i východní medicíny. Ve své praxi se zabývá léčbou nemocí, výživou, snižováním nadváhy, detoxikací a regenerací organismu. V nakladatelství Eminent vydal knihu Ájurvéda – medicína zdraví a dlouhověkosti. Pořádá semináře, ozdravné detoxikační, regenerační a relaxační pobyty. Pravidelně publikuje v měsíčníku Regenerace.

Brian Wilson Aldiss (17)

Brian Wilson Aldiss byl britský autor science fiction řazený mezi autory tzv. Nové vlny. Mezi jeho nejznámější díla patří román Nonstop a trilogie Helikonie. Brian Wilson Aldiss se narodil 18. srpna 1925 v Derehamu . Navštěvoval St. Peter´s Court Preparatory School v Bactonu, v roce 1936 byl přijat na Framlingham College v Suffolku a o tři roky později začal studovat na West Buckland School v Devonu. V září roku 1943 vstoupil do armády, v Norwichi absolvoval základní výcvik, načež byl převelen ke spojařům do tábora Catterick v Yorkshire. Od roku 1944 do roku 1947 sloužil na mnoha místech jihovýchodní Asie , odkud si přivezl nejednu inspiraci pro svou tvorbu. V roce 1947 odešel z armády a začal pracovat jako knihkupec v Oxfordu. O rok později se oženil s Olive Fortescueovou. První dítě, Clive, se mu narodilo v roce 1955, o rok později přestal pracovat jako knihkupec a dal se na dráhu profesionálního spisovatele. Druhé dítě, Caroline, se narodilo v roce 1959. V roce 1965 rozvedl se svou první ženou a vzal si Margaret Mansonovou. Spolu měli dvě děti, Timothyho a Charlotte . V roce 1954 vyšla Brianu Aldissovi první práce, A Book in Time, v únorovém vydání The Bookseller. První SF, Criminal Record, bylo publikováno v červencovém vydání Science Fantasy. Jeho první kniha, The Brightfount Diaries, vyšla o rok později. V roce 1957 vydal první SF knihu, sbírku krátkých povídek Space, Time, and Nathaniel a zároveň se stal literárním redaktorem Oxford Mail. První SF román Non-Stop vydal v roce 1958, za což mu byla udělena cena Nejslibnější nový autor roku 1959 na 16. World Science Fiction Convention. Hlavním tématem románu je cesta generační kosmické lodě a dramatické osudy jejich obyvatel. Ačkoliv nebyl prvním, kdo toto téma do science-fiction přinesl , jeho brilantním zpracováním s...

Brian Tracy (29)

Brian Tracy je profesionální řečník, školitel a konzultant. Je prezidentem školící a poradenské firmy Brian Tracy International, jejíž sídlo je v Solana Beach, ve státě Kalifornie. Díky své práci se stal rovněž milionářem. Brian má za sebou nelehký život. Ze střední školy odešel bez maturity a několik let se živil manuální prací. Umýval nádobí, kácel stromy, kopal studny, pracoval v továrnách, na rančích a farmách. Kolem pětadvaceti let se stal prodejcem a začal šplhat na žebříčku podnikatelského světa. Studoval a aplikoval v praxi každičkou myšlenku, metodu či způsob, o kterém se dozvěděl, a rok za rokem se prokousával výš a výš, až se stal provozním vedoucím ve společnosti s ročním obratem 265 milionů dolarů. Když mu bylo třicet, zapsal se na University of Alberta a stal se bakalářem ekonomie. Na albert Jackson University získal titul MBA. Pracoval ve dvaadvaceti různých společnostech a průmyslových odvětvích. Od roku 1981 vyučuje své principy po celé zemi. Jeho knihy, audio programy a videosemináře byly přeloženy již do pětatřiceti jazyků a používají se ve dvaapadesáti zemích světa. Brian se o své názory podělil již s více než čtyřmi miliony lidí v pětačtyřiceti zemích. Pracoval jako poradce a školitel pro více než tisíc firem. Prožil a sám v praxi vyzkoušel každičký princip, o kterém hovoří ve své knize. Vyvedl sám sebe a tisíce dalších lidí z pocitu frustrace a neúspěchu na cestu k prosperitě a úspěchu. Brian Tracy nazývá sám sebe \"eklektikem\". Nepovažuje se za akademika a badatele, nýbrž za syntetizátora informací. Ročně tráví stovky hodin čtením nejrůznějších novin, časopisů, knih a dalších materiálů. Kromě toho věnuje mnoho hodin poslechu audioprogramů, navštěvuje řadu seminářů a sleduje spousta videonahrávek k tématům, jež ho zajímají. Informace shromážděné z rozhlasu, televize a jiných médií patří také k základů jeho vědomostí. Brian asimiluje myšlenky a informace získané na základě vlastních zkušeností. Myšlenky a informace získané od jiných lidí pak...

Bram Stoker (25)

Abraham „Bram“ Stoker byl irský spisovatel a divadelní kritik. V roce 1897 vydal svůj nejznámější román Dracula. Narodil se v dublinském Clontarfu jako třetí ze sedmi dětí Charlotty a Abrahama Stokerových. Téměř do jeho osmi let jej neidentifikovaná choroba držela na lůžku, která mu nedovolovala stát nebo chodit. Údajně mu matka v této době vyprávěla lidové příběhy a keltské mýty. Tato choroba a bezmoc byly traumatizující zkušeností znatelnou v jeho dílech – například jako dlouhotrvající spánek a vzkříšení z mrtvých v Drakulovi. Lékaři nepovažovali za zázrak jen jeho chorobu, ale také jeho uzdravení. Po něm začal žít normálním životem a dokonce se stal atletem a fotbalovou hvězdou na místní Dublinské univerzitě, kde studoval historii, literaturu a fyziku na Trinity College. Byl prezidentem tamní filosofické společnosti a auditorem společnosti historické. I přestože se již od mládí chtěl stát spisovatelem, nakonec nastoupil na úřednické místo na Dublinském hradě. Tato kariéra jej však nijak neuspokojovala, a tak začal také pracovat jako novinář a divadelní kritik. Jeho zájem o divadlo vedl k dlouholetému přátelství s hercem Henrym Irvingem. V této době také napsal své první dílo: Duties of Clerks of Petty Sessions in Ireland: Collected Works of Bram Stoker, vydané však až v roce 1879. Publikoval své první povídky The Crystal Cup , The Chain of Destiny a The Spectre of Doom . V roce 1878 se oženil s Florencí Balcombeovou, tehdejší přítelkyní Oscara Wilda. Existuje domněnka, že právě kvůli tomuto sňatku opustil Oscar Wilde Irsko. Společně se svojí ženou se pak přestěhovali do Londýna, kde v roce 1878 doporučil Henry Irving Bramovi práci hereckého manažera v London's Lyceum Theatre. Zde zůstal po 27 let. Rok po přestěhování se Stokerovým narodil syn Noel. Díky svému přátelství s Irvingem se dostal do londýnské vyšší společnosti, kde se setkal, mimo...

Bob Dylan (31)

Bob Dylan je kultovní americký zpěvák, skladatel, autor a výtvarník, který je již více než šest desetiletí významnou osobností populární kultury. Narodil se 24. května 1941 v Duluthu ve státě Minnesota jako Robert Allen Zimmerman a svou hudební kariéru zahájil na počátku 60. let 20. století písněmi, které se věnovaly sociálním otázkám, jako je válka a občanská práva. Dylanova raná tvorba s poetickými texty a folkovými melodiemi měla významný vliv na americkou hudební scénu a ovlivnila nespočet hudebníků.

Antonín Příhoda (12)

Narozen 2.11.1919. Ing., docent lesnické fytopatologie na vědeckém lesnickém ústavu Vysoké školy zemědělské, mykolog. Práce v oborech, publikoval též časopisecky.

Anne Jacobs (28)

Anne Jacobs je německá spisovatelka, která vstoupila do povědomí především čtenářkám ženských románů. Její série Panský dům se těší velké oblibě. Narodila se a vyrostla v Dolním Sasku. Nejprve studovala hudbu a jazyky a složila státní zkoušku jako učitelka střední školy. Pracovala v knihkupectví, vdala se a porodila 2 děti. V určitém věku se ale projevily otcovské geny . Anne tehdy začala s pokusy o vlastní psanou tvorbu. Nejprve se pokoušela básně, později o povídky, až sklouzla k románům. Než vydala první knihu, ušla trnitý kus cesty. I když to bylo chvílemi náročné, nevzdala to a šla za svým snem. Dosud publikovala přibližně dvacet románů. Práce ji velmi baví, dopřává jí svobodu, ale zároveň vyžaduje velkou disciplínu. Psaní se věnuje denně šest až osm hodin, a to i o víkendech a svátcích. Po dokončení románu si dovolí týden nebo dva přestat a pak se teprve vrhne na další knihu. Rodinná historie Melzerů, kteří se objevují v sérii Panský dům, je jedním z jejích nejoblíbenějších projektů. Námět získala od svého dědečka, který kdysi vlastnil továrnu. Sice neprodukovala žádné textilie, nýbrž části k cívkám. Zařízení nefungovalo dlouho a muselo být prodáno. Annin otec jí o něm často vyprávěl.

Anna Strunecká (18)

Anna Strunecká je bývalá pedagožka a vědecká pracovnice Univerzity Karlovy, v současnosti kontroverzní publicistka v oblasti medicíny, především imunologie, autismu a zdravého životního stylu. Od její publikační činnosti se Univerzita Karlova distancuje. Absolvovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v oboru biologie a chemie, kde získala doktorát v oboru přírodních věd, později se stala docentkou a 1. února 1989 byla jmenována profesorkou. Od roku 1981 do roku 2006 působila na Katedře fyziologie a vývojové biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1995 získala ocenění České neuropsychofarmakologické společnosti jako spoluautorka práce „Postreceptorové signální systémy u schizofrenie“. V roce 2003 byla oceněna spolu s kolektivem autorů vedených doktorkou Danielou Řípovou cenou Aloise Alzheimera, kterou uděluje nadace Academia Medica Pragensis. Ocenění získali za práci z oblasti diagnostiky a terapie Alzheimerovy demence. V roce 1998 získala anticenu Českého klubu skeptiků Sisyfos za „transcendentálně-holistický pohled na fyziologii člověka“. V roce 2018 získala diamantový Bludný balvan za „mimořádný celoživotní přínos pseudovědě". Prof. Strunecká je autorkou řady populárních knih a také odborných prací. Její kniha Doba jedová vévodila prodejnímu žebříčku serveru Booknet za rok 2011 a 2012. Google Scholar indexoval v listopadu 2019 142 prací. Databáze biomedicínských vědeckých MEDLINE indexovala 40 vědeckých článků, u kterých je Anna Strunecká uvedena jako autorka nebo spoluautorka. Publikovala v následujících časopisech : Klub skeptiků Sisyfos na adresu knihy prohlásil, že „paní profesorka Strunecká šíří falešný obraz vědy, ale nejen to. Nabízí veřejnosti líbivé pseudovědecké představy, jako by mělo jít o hodnověrná, objektivní fakta.“ V roce 1998 získala ...

Aleksandr Stepanovič Grin (19)

Alexandr Grin byl ruský autor romantických fantaskních románů a novel s dobrodružnou tématikou. Od roku 1912 žil v Petrohradu a zde za deset let napsal mimo jiné tyto povídky: Modré kaskády Telluri, Xenie Turpanová, Ostrov Reno, Úžina mořských bouří, Kapitán Duke, Provaz, Koráby v Lisse. Narodil se 23. srpna 1880 ve Slobodskom. Ve svém neradostném mládí vykonával všecka možná povolání od plavčíka až po zlatokopa. Nakonec se stal revolucionářem z povolání a za tuto činnost byl carskými úřady několikrát odsouzen do vězení a vyhnanství. Psát začal ve vězení a kolem roku 1910 i uveřejňovat nejdřív krátké prózy. Ve své vlasti byl a je dosud velmi oblíbeným autorem pro své divukrásné fantazie, z nichž ho nejvíce proslavily novela Nachové plachty a romány Běžící po vlnách a Cesta nikam. Za ruské občanské války vstoupil roku 1919 do Rudé armády, onemocněl tyfem, pro invaliditu byl demobilizován a následně upadl do velké bídy. Jeho život byl poznamenán ustavičnou chudobou, nemocí a samotářstvím. Přežil jen díky Maximu Gorkému, protože na základě jeho iniciativy mohl žít několik let v petrohradském Domě umění. Zbytek života prožil na jihu na Krymu .