Všichni Autoři a témata

Emo Bohúň (1)

Emo Bohúň byl slovenský spisovatel, novinář, redaktor, zakladatel humoristických časopisů Dereš, Bubon a Veselé noviny. Je také autorem memoárových a humoristických próz a lidových románů, přičemž některé z nich byly i zfilmovány. Studoval na gymnáziu v Ružomberku, v maďarském Makově a na obchodní akademii v Dolném Kubíně. Po roce 1918 působil jako referent, bankovní úředník a redaktor v Prešově. Následně působil jako úředník, nebo redaktor ve městech Košice, Ružomberok a Bratislava. V Bratislavě působil od roku 1925 jako redaktor několika časopisů, později jako redaktor v jistém období i ředitel Slovenské tiskové kanceláře. Po nástupu komunismu byl perzekvován, měl dočasně zákaz publikační činnosti a byl vystěhován z Bratislavy. Teprve v roce 1955 mu komunistický režim umožnil publikovat v okresních novinách Cíl v Žilině. Po pádu stalinismu publikoval jako redaktor závodního časopisu Úderník. V tomto období přispíval do Roháče, Nové literatury, Technických novin, Večerníku, Života a zejména do Kulturního života. Do Bratislavy se směl vrátit díky přímluvě Juraje Špitzera. Je také autorem libreta operety Ženské rozmary a překládal z maďarské literatury . V Žilině v ulici J. M. Hurbana má od roku 1999 umístěnou pamětní desku. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emo Bohúň na slovenské Wikipedii.

Franco Tanel (1)

Italský novinář a fotograf, zaměřuje se na dopravu, infrastrukturu, ekologické dopady turistiky, životní prostředí a přistěhovalectví.

Viktor Andrejevič Bokarev (1)

Helen Kennerley (1)

Britská klinická psycholožka. Přednáší a publikuje v oblasti kognitivně-behaviorální terapie a problematiky úzkostných poruch.

Barry Ives (1)

Ilustrátor.

Vladimír Hort (1)

Narozen 2.8.1930 v Praze. Doc., MUDr., CSc., lékař a pedagog, práce o problematice poruch spánku a z oboru dětské psychiatrie.

Jan Kavan (2)

Jan Kavan je bývalý český politik a diplomat, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, pak za Klub poslanců sociálně demokratické orientace, v 90. letech místopředseda Zemanovy vlády a ministr zahraničních věcí, senátor za ČSSD, a také předseda Valného shromáždění OSN. V letech 1991-1996 čelil nařčení z údajné spolupráce se Státní bezpečností v době krátce po své emigraci z Československa do Spojeného království . Narodil se v rodině diplomata a důstojníka československé exilové armády Pavla Kavana a jeho britské manželky Rosemary, povoláním učitelky.. Jeho otec byl v 50. letech 20. století zatčen a v procesu s Rudolfem Slánským byl svědkem a v květnu 1953 souzen spolu s Eduardem Goldstückerem, Karlem Dufkem a Richardem Slánským, odsouzen k 25 letům vězení. V 60. letech byl Kavan jako posluchač Univerzity Karlovy jedním z čelných představitelů studentského hnutí. V roce 1969 emigroval do Velké Británie, jejíž státní příslušnost jako země svého narození měl. Vystudoval mezinárodní vztahy na London School of Economics and Political Science a poté historii a politiku na univerzitách v Readingu a v Oxfordu. V Londýně založil a řídil agenturu Palach Press a dvě nadace – Nadaci Jana Palacha a Východoevropskou kulturní nadaci. Vytvořil tak jedno z nejvýznamnějších center československého exilu. V letech 1972–1990 byl členem Labouristické strany. V listopadu 1989 se vrátil do Československa a začal aktivně působit v Občanském fóru. Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu za OF. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 působil nejprve jako nezařazený poslanec a pak od října 1991 přešel do Klubu poslanců sociálně demokratické orientace. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. V letech 1991-1996 čelil nařčení ze spolupráce s StB pod údajným krycím jménem "Kato". V roce 1993 vstoupil do ČSSD. V senátních volbách roku 1996 byl zvolen členem horní k...

Ivan Rada (1)

Promovaný historik, architekt - památkář - archeolog, v současnosti pracuje na MHMP, na odboru památkové péče. Autor řady odborných publikací z oblasti archeologie.

Dana Krejčíková (1)

Viktor Polášek (1)

Narozen 25.2.1911 v Úsově, zemřel 23.1.1989 v Praze. Malíř, grafik, ilustrátor.

Stanislav Buchlák (1)

Narozen 1928, zemřel 3.4.1972 v Praze. Podplukovník, redaktor vojenského tisku, literatura z oboru, reportáže a povídky.

Fr. V. Pokorný (1)

Cécile Krug (1)

Francouzská spisovatelka, autorka románů pro ženy.

Miroslav Houška (1)

Miroslav Houška vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze. O historii se zajímá již od dětství. Je spoluautorem knihy Tajemství 14 knížat a jejich křtu v roce 845, která zaujala čtenáře zcela novým pohledem na české dějiny v 9. století a teoriemi o tom, kdo ve skutečnosti byla první česká knížata.

Max Weiler (1)

Rakouský malíř a grafik.

John Fairbanks Kerr (1)

Britský spisovatel.

Petr Svoreň (1)

Autor cestopisné knihy o Anglii. Též fotograf.

Reinhard Wolters (1)

Reinhard Wolters je německý historik starověku a klasický archeolog. Reinhard Wolters vystudoval historii, germanistiku, publicistiku a katolickou teologii na univerzitách v Bochumi, Bonnu, Münsteru a ve Vídni. Roku 1987 obdržel doktorský titul v letech 1988–1989 získal postdoktorandské stipendium na Institutu pro numismatiku na Vídeňské univerzitě. Následně v letech 1989 až 1999 pracoval jako vysokoškolský asistent pro starověkou historii na Technické univerzitě ve Vídni a na Technické univerzitě v Braunschweigu, kde v roce 1995 získal profesorskou habilitaci. V letech 2000 až 2010 byl ředitelem numismatické sbírky a numismatického pracoviště Institutu pro klasickou archeologii na Univerzitě Eberharda Karla v Tübingenu. Od roku 2010 působí jako profesor numismatiky a dějin peněžnictví na Vídeňské univerzitě. Hlavní těžištěm jeho zájmu jsou historické a sociální vědy, antická geografie a etnologie, římská provinciální historie, především vztahy mezi Římany a Germány, a také pomocné vědy historické, především numismatika.

Giulio Di Martino (1)

Italský fyzik, zaměřený na mytická území a jevy z oblasti přírodních věd, historie a archeologie, též scenárista.

Hana Blažejová (1)

Narozena 11.10.1937 v Praze. Výtvarnice, grafička.

Clément Pichaud (1)

Francouzský psychosociolog, misionář . Práce z oboru.

Regula Pragensis (1)

Věra Mervartová (1)

Narozena 20. 7. 1923 v Praze. Malířka, grafička, ilustrátorka, designérka.

Jan Obrtel (1)

Narozen 30.6.1903 v Litomyšli, zemřel 16.2.1986 v Praze. MUDr., DrSc., profesor dermatologie, publikace z oboru.

Francie Jay (1)

Penny Stanway (1)

Lékařka

Šani Boianjiu (1)

Narodila sa v Jeruzaleme, rodičia pochádzali z Iraku a Rumunska. Phillips Exeter Academy absolvovala v roku 2005. Dva roky slúžila v IDF. V roku 2011 absolvovala Harvard. Žije v západnej Galilei a v súčasnosti pracuje na svojom druhom románe.

Tat'jana Ivanovna Grekova (1)

Tát je město v Maďarsku v župě Komárom-Esztergom, spadající pod okres Esztergom. Město se nachází u břehu Dunaje, těsně u hranice se Slovenskem, a tvoří aglomeraci s bezprostředně sousedící obcí Tokodaltáró. Nachází se asi 33 km severovýchodně od župního města Tatabánye, 8 km jihozápadně od Esztergomu a 33 km východně od Komáromu. V roce 2015 zde žilo 5 280 obyvatel. Podle údajů z roku 2011 zde byli 81,2 % Maďaři, 6,2 % Němci, 0,3 % Slováci a 0,2 % Rumuni. U města vytváří Dunaj několik říčních ostrovů, do nichž patří ostrovy Tati, Kortvelyes nebo Nyaros. Nejbližšími městy jsou Dorog, Esztergom a Nyergesújfalu. Blízko jsou též obce Annavölgy, Bajót, Mogyorósbánya, Nagysáp, Tokod a Tokodaltáró. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tát na maďarské Wikipedii.

Guy Grieve (1)

Skotský autor knihy o svém pobytu na Aljašce.

Pavla Hovorková (1)

MgA. Kreativní umělkyně, grafička, ilustrátorka.

Bill Pronzini (3)

Bill Pronzini je držitel dvou ocenění Shamus a Ceny za celoživotní dílo od asociace amerických autorů soukromých detektivů. Jeho série s „bezejmenným detektivem“ zahrnuje mimo jiné i romány Shackles , Sentinels , Illusions a Crazybone .

Larry Leey Mar Stephenson (1)

West Light (1)

Lois P Frankel (1)

Lois P. Frankelová je prezidentkou poradenské firmy Corporate Coaching International, koučkou a vyhledávanou řečnicí, která svým vtipným, vřelým a praktickým projevem dokáže zaujmout, vzdělávat a bavit široké publikum. Je autorkou mnoha uznávaných knih o tom, jak lze koučováním pomáhat k úspěchu lidem ve velkých i malých společnostech po celém světě. Její knihy Nice Girls Don´t Get the Corner Office a Nice Girls Don´t Get Rich byly přeloženy do více než pětadvaceti jazyků a staly se mezinárodními bestsellery.

June Thompson (1)

Zdravotní sestra a porodní asistentka.

Pierre Casse (1)

Pierre Casse je profesorem na lausanneském International Institute of Management Development , kde vyučuje oboru organizačního chování. Jako poradce pracuje pro mnohé nadnárodní firmy, jako je např. Roche, Club Mediterranée či Hoechst.

Eva Michaličová (1)

Daniel P Reid (1)

Narozen 12.2.1948. Americký autor publikací o alternativních, hlavně čínských a taoistických metodách léčení.

Anatolij Vasil'jevič Èfros (1)

Anatolij Vasiľjevič Kuzněcov se narodil v roce 1929 v Kyjevě. Jeho matka byla učitelkou a otec inženýr ve slévárně. Rodiče se brzy rozvedli a otec rodinu opustil. Anatolij vyrůstal v domě prarodičů. Neradostné dětství prožité v okupovaném městě a hlavně masakr židů v rokli Babij jar, ovlivnilo jeho literární tvorbu. Po válce vystřídal několik zaměstnání, až se posléze přihlásil na Literární institut. K napsání jeho románu Legenda o řece ho inspirovala exkurze na stavbě angarské přehrady, kam byl institutem vyslán. Jeho stěžejní dílo V rokli čeká smrt popisuje autorovo dětství za německé okupace. Kriticky zde popisuje osudy obyvatel, ponechaných na pospas okupantům. Části knihy jsou proloženy vzpomínkami lidí, kteří zázračně přežili vraždění židů v rokli Babij jar. Kniha nebyla oficiálními místy přijata příznivě, popisovala události až moc pravdivě. V roce 1969 se Kuzněcov nevrátil z cesty do Londýna.Stal se spolupracovníkem rádia Svoboda, kde pracoval až do své smrti v roce 1979.

Marta Anna Petrášová (1)

Narozena 7. 5. 1959. Ing., původně chemička a vědecká pracovnice v ČSAV. Nyní profesionální kouč a supervizor pro kouče.

Jaroslav Anýž (1)

Narozen 1902, zemřel 31.8.1985. Syn podnikatele Franty Anýže, zakladatele továrny na svítidla.

Martin Weimar (1)

zahradník a florista, účastník četných výtvarných výstav, pořádá již mnoho let kursy o uměleckém ztvárnění rostlin. Je autorem několika úspěšných publikací.

S. P Orlov (1)

Agnie Barto (1)

Guido Moonsbrugger (1)

Jaroslav Čižmář (1)

Narozen 15.1.1886 ve Veselí u Vizovic, zemřel 21.11.1947 u Semil. Inspektor vinných sklepů, legionář, literatura z oboru vinařství a o legiích.

Friedrich-Wilhelm Frenz (1)

Antonín Vorel (2)

Narozen 10.4.1843 ve Velkém Meziříčí, zemřel 26.3.1925 tamtéž. Středoškolský profesor, vydavatel národních písní, memoáry, stati v pedagogickém tisku.

Zdenka Vorlová-Vlčková (1)

Zdenka Vorlová-Vlčková byla sběratelka národopisu a první moravská malířka. Narodila se 3. dubna 1872 do rodiny profesora Antonína Vorla, který podporoval její umělecký talent. Zdenka Vlčková se v šestnácti letech stala žačkou umělecko-průmyslové školy ve Vídni. Po šesti letech odešla do Mnichova, kde pokračovala čtyřletým studiem na Dámské akademii umění. Pobývala i v Římě a Paříži. Po dlouhém čekání jí byla povolena státní zkouška a roku 1898 získala jako vůbec první žena v Rakousku-Uhersku státní povolení pro vyučování kreslení na školách. Ze zdravotních důvodů začala učit až v roce 1900. Působila jako profesorka v brněnské Vesně. Stala se iniciátorkou různých společenských akcí a plně uplatňovala své nadání. Učitelské dráhy se vzdala pravděpodobně kvůli chatrnému zdraví a začala se věnovat etnografii. Roku 1905 se přestěhovala do Vyškova, kde se seznámila s profesorem Vlčkem, svým budoucím manželem. Dva roky po svatbě odešli manželé do nedalekého Prostějova a v roce 1908 bydleli v Brně, kde mohla Zdenka Vorlová-Vlčková pokračovat ve společenském životě. Během první světové války trpěla depresemi, které se promítly do její tvorby. Po válce začala cestovat. Navštívila Slovensko, Itálii, Bosnu a Hercegovinu, Holandsko, Dalmácii, Anglii a další země. Při svých cestách studovala lidovou architekturu a jiná umělecká díla. V meziválečném období žili manželé Vlčkovi v Praze a ve Velkém Meziříčí, kde si Zdenka zřídila ateliér v domě po rodičích. Její uměleckou tvorbu nepřerušila ani okupace, po válce vystavovala v Jihlavě a Brně. Velkou část svých děl věnovala Zdenka Vorlová-Vlčková rodnému kraji. Zemřela v Praze 28. září 1954.

Peter Veres (2)

Péter Veres bol maďarský politik a spisovateľ. Pracoval ako minister obrany v rokoch 1947 a 1948. Napísal 26 diel, niektoré neboli publikované: 1. Számadás – Révai, Budapest, 1937. 2. Gyepsor , Budapest, 1940. 3. Mit ér az ember, ha magyar? – levelek egy parasztfiúhoz – Magyar Élet, Budapest, 1940. 4. Ember és írás , Budapest, 1941. 5. Népiség és szocializmus 194? 6. Szocializmus, nacionalizmus 1943. 7. A válság éveiből. Szabad ország, szabad munka, Budapest, 1945. 8. Paraszti jövendő, Budapest, 1948. 9. Próbatétel , Budapest, 1950. 10. Szolgaság , Budapest, 1950. 11. Ukrajna földjén , Budapest, 1951. 12. Szegények szerelme, , Budapest, 1952. 13. Asszonyhűség , Budapest, 1957. 14. János és Julcsa , Budapest, 1957. 15. A kelletlen leány , Budapest, 1960. 16. A Balogh család története , Budapest, 1961. 17. Olvasónapló, Budapest, 1962. 18. Tiszántúli történetek, Budapest, 1962. 19. Bölcs és balgatag őseink, Budapest, 1968. 20.Napforduló , Budapest, 1970. 21. Történelmi jelenlét , Budapest, 1970. 22. Szárszó , Budapest, 1971. 23. Számadás . 24. Napszámosénekek , Budapest, 1972. 25. Pályamunkások . 26. Almáskert .

Jan Dušánek (1)

Autor vlastivědných publikací o Podkarpatské Rusi.

Marie Brožová (1)

Marie Brožová je česká výtvarnice s vlastní galerií v centru Prahy, renesanční osobnost se širokým okruhem zájmů a dalších tvůrčích aktivit

Von Hardesty (1)

Dan Verton (1)

Spisovatel a investigativní novinář pro nakladatelství Computerworld ve Washingtonu, zabývá se technologiemi.

Libuše Kyndrová (1)

Narozena 17. 3. 1930 v Praze. Učitelka tělesné výchovy, autorka práce o rytmu černé Afriky, fotografka a redaktorka.

Jiřina Langhammerová (1)

Jiřina Langhammerová je česká etnografka, dlouholetá vedoucí národopisného oddělení Národního muzea. V mládí se věnovala praktické folklorní činnosti jako zpěvačka a tanečnice. Vystudovala obor etnografie, folkloristika a české dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byla její učitelkou docentka Drahomíra Stránská. V době studií pracovala v Ústředí lidové umělecké výroby, kde se věnovala zejména krojovým rekonstrukcím. V roce 1968 nastoupila do Národního muzea jako kurátorka textilních sbírek národopisu; v letech 1993-2008 zde zastávala pozici vedoucí národopisného oddělení. Uspořádala množství muzejních výstav v Česku i v zahraničí, zajistila cenné akvizice do sbírek, zejména lidových oděvů, jež také monograficky zpracovala. Monografii věnovala také zakladateli českého národopisu Ludvíku Kubovi.

Dáďa Farářová (1)

Narozen 26.11.1892 v Praze, zemřel 15.10.1951 v Praze. Autor knih pro mládež, konvenčních románků pro ženy a dívky a textové části cyklu o Marbulínkovi, překladatel z francouzštiny. Vystudoval učitelský ústav, ke konci života byl ředitelem obecné školy v Dejvicích.

Gabriele Franay (1)

Dore Gold (1)

Dore Gold je izraelský diplomat a od května 2015 generální ředitel na izraelském ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 2000 je rovněž prezidentem think tanku Jerusalem Center for Public Affairs. Účastnil se řady jednání v rámci izraelsko-palestinského mírového procesu a byl poradcem izraelských premiérů Benjamina Netanjahua a Ariela Šarona. V letech 1996 až 1999 působil jako izraelský velvyslanec při Organizaci spojených národů. Narodil se v Hartfordu ve státě Connecticut ve Spojených státech amerických a vyrůstal v konzervativní židovské rodině. Studoval na ortodoxní ješivě v Hartfordu, V 70. letech na Northfield Mount Hermon School a univerzitní studia absolvoval na Kolumbijské univerzitě, kde získal nejprve bakalářský a magisterský titul z politologie, a následně doktorát z politologie a blízkovýchodních studií. Během studií se věnoval arabštině a specializoval se na mezinárodní právo. V dizertační práci se věnoval Saúdské Arábii. Jeho bádání mu poskytlo podklad k jeho knize Hatred's Kingdom: How Saudi Arabia Supports the New Global Terrorism, vydané v roce 2003, jež se stala bestsellerem. V roce 1980 přesídlil do Izraele, kde žije v Jeruzalémě s manželkou Ofrou a dvěma dětmi. Po příchodu do Izraele působil na Telavivské univerzitě a v letech 1987 až 1996 působil jako ředitel U.S. Foreign and Defense Policy Project na Jaffee Center for Strategic Studies. V roce 1991 byl poradcem izraelské delegace na Madridské mírové konferenci a poté i během následujících izraelsko-palestinských a arabsko-izraelských mírových jednání. Mezi červnem 1996 a červnem 1997 působil jako zahraničněpolitický poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, měl na starosti jednání s Palestinskou samosprávou, Egyptem, Jordánskem a dalšími zeměmi arabského světa, a osobně se podílel na jednáních, která vyústila k uzavření tzv. Hebronského protokolu. V letech 1996 až 1999 byl Dore Gold izraelským velvyslancem při Organizaci spojený...

Gil Yaron (1)

Je izraelský lékař a novinář. Působí jako blízkovýchodní korespondent německého listu Die Welt a dalších periodik a rozhlasových stanic, pravidelně publikuje v izraelském deníku Haaretz. Je autorem několika publikací věnovaných Izraeli, Palestině a Jeruzalému. Jeho „historicko-politický průvodce“ Jeruzalémem vyšel prvně roku 2009 a v Německu se dosud dočkal tří vydání.