Všichni Autoři a témata

Václav Švarc (4)

Narozen 22.2.1934 v Lužné u Rakovníka. Technik, prozaik.

Václav Richter (5)

Václav Richter byl český historik a teoretik umění zaměřený na raně středověkou a barokní architekturu, muzejní pracovník a vysokoškolský pedagog. Po maturitě na gymnáziu v Pelhřimově studoval v letech 1921–1925 dějiny umění a prehistorickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval jako volontér v Národním muzeu a jako odborný asistent u Vojtěcha Birnbauma . Roku 1928 se stal pracovníkem Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně. V letech 1938–1940 a 1945–1948 byl ředitelem, během války pracoval jako knihovník. Od roku 1946 vedl semináře dějin umění, 1948 jmenován profesorem na nově založené Univerzitě Palackého v Olomouci a v letech 1955–1970 profesorem dějin umění na Masarykově univerzitě v Brně. Ve svém uměleckohistorickém výzkumu se věnoval především předrománské, románské a barokní architektuře Čech a Moravy. Je považován za zakladatele moderních kritických dějin architektury na Moravě. Jeho práce se dotýká například středověkého urbanismu . Důležitým tématem byly pro Richtera české a moravské rotundy. Nejstarší dějiny moravských sídel nově rozčlenil na fázi velkomoravských hradišť, fázi románských trhových tvrzí a fázi plánovitě zakládaných gotických měst. Významně se podílel na pokusech o lokalizaci prvního moravského biskupství, předvídal objevy některých kamenných svatyň z 9. století na Moravě. Z barokních architektů se zabýval dílem Jana Blažeje Santiniho, J. B. Fischera z Erlachu či Domenica Martinelliho. Nejvýznamnější prací Václava Richtera se dnes jeví rozsáhlá práce o raně středověké Olomouci z roku 1959. Jeho teoretické dílo spojuje dějiny umění s filozofií, pokouší se často o filozofickou interpretaci dějin umění. Jeho blízkým přítelem byl filozof Jan Patočka. Počátkem 60. let byl spoluautorem knihy V. Volavky O moderním umění. a roku 1966 knihy o architektu Bohuslavu ...

Václav Pačes (5)

Václav Pačes je český biochemik, vysokoškolský pedagog, v letech 2005–2009 předseda Akademie věd České republiky. Mezi roky 2010–2012 byl předsedou Učené společnosti České republiky. Býval též předsedou dozorčí rady ČEZ, a. s. Vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky studuje strukturu genomů. Jeho skupina patřila mezi první, které přečetly úplnou dědičnou informaci nějakého organismu . Objevil enzym zapojený do katabolismu rostlinného hormonu cytokininu. Je spoluautorem prvního českého syntetického genu. Publikoval více než 100 původních prací a podílel se na 5 knihách. Popularizuje svůj obor v tisku, rozhlase, televizi a na internetu. Mezi jeho působiště patřily Yaleova univerzita, univerzity v Chicagu, Seville a v Bristolu, Ústav aplikované biochemie v Japonsku. Na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze přednáší molekulární genetiku a genové inženýrství. Na této vysoké škole obdržel v roce 2012 čestný doktorát. V březnu 2005 zvolen předsedou Akademie věd České republiky, když nahradil Helenu Illnerovou. V roce 2009 tuto funkci opustil a vystřídal jej Jiří Drahoš. V říjnu 2006 byl zmíněn jako možný kandidát na předsedu úřednické vlády, která by dovedla Českou republiku k předčasným volbám. Občas byl zmiňován jako možný kandidát pro prezidentskou volbu v roce 2008. Předsedal též komisi pro posouzení energetických potřeb ČR. Jednalo se o politicky ožehavé téma, neboť vláda se v koaliční smlouvě zavázala nestavět další jaderné elektrárny a respektovat územní limity těžby uhlí v severních Čechách. Pačes i další členové komise přiznali, že čelí silným tlakům rozmanitých zájmových skupin. Svá doporučení komise zveřejnila počátkem července 2008. Býval též předsedou dozorčí rady ČEZ, a. s....

Václav Oulík (4)

Autor turistických průvodců.

Václav Němec (3)

Narozen 31.8.1902 v Golčově Jeníkově, zemřel 4.4.1985 v Českých Budějovicích. Novinář a básník.

Václav Müller (5)

Narozen 6.9.1910 ve Velkém Boru u Netolic, zemřel 4.8.1984 v Přímrami. Středoškolský profesor, prózy, práce z oboru české gramatiky.

Václav Michovský (7)

Narozen 21.1.1922 v Praze, zemřel 8.2.1994 v Praze. Vysokoškolský pedagog, nakladatelský redaktor a autor učebnic dějepisu.

Václav Maria Havel (3)

Václav Maria Havel byl pražský stavební podnikatel, příslušník vlivné velkoměšťanské a intelektuálské rodiny Havlových. Postavil mimo jiné vilovou čtvrť na Barrandově spolu s velkým společenským areálem Barrandovské terasy a studentské tábory Řadov a Kouty. Jeho otec Vácslav Havel postavil kromě jiného pražský palác Lucerna, jeho bratr Miloš Havel založil Filmové továrny AB na Barrandově. Byl spřátelený s T. G. Masarykem a byl prezidentem pražského Rotary klubu. Spolu s T. G. Masarykem založil v roce 1921 v Československu organizaci YMCA, jíž se stal prvním prezidentem. Po znárodnění veškerých podniků rodiny Havlových v roce 1948 se stal úředníkem. Václav Maria Havel byl otcem spisovatele, dramatika, prezidenta a politika Václava Havla a vědce Ivana M. Havla. Jeho tchánem se stal československý diplomat Hugo Vavrečka.

Václav Lukáš (3)

Václav Lukáš byl český archivář. Studoval v letech 1932–1937 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy , následující rok historii a dějiny umění na Filozofické fakultě, na univerzitě potom knihovnický kurz, absolvoval Státní archivní školu v kurzu 1941–1943. 5. srpna 1944 se mu v Praze a jeho manželce Ivaně Lukášové , dceři projektanta vodních staveb a profesora České vysoké školy technické v Brně Františka Jandy narodil budoucí český akademický sochař, šperkař a medailér Jan Lukáš. Václav Lukáš začínal v Archivu hlavního města Prahy, v letech 1943–1954 pracoval v Ústředním archivu ministerstva vnitra, od roku 1948 vedoucí expozitury v Liberci , od roku 1949 také archivní rada ministerstva školství, věd a umění. Po roce 1954 dále pracoval v Jablonci . V letech 1962–1975 působil v Muzeu skla a bižuterie , do roku 1980 v archivu Jablonecké bižuterie, poté do roku 1982 vedl Vlastivědné muzeum pro Vysoké nad Jizerou a okolí.

Václav Láska (5)

Mgr. Václav Láska od 18 let pracoval v řadách Policie ČR. Začínal jako řadový policista na obvodním oddělení. Později pracoval jako asistent vyšetřovatele a posléze vyšetřovatel na Krajském úřadu vyšetřování se specializací na hospodářskou kriminalitu. V roce 1999 nastoupil na Úřad finanční kriminality a ochrany státu , kde vedl vyšetřování související s IPB a s Harvardskými fondy. Po zániku ÚFKOS v roce 2003 opustil řady policie a krátce pracoval v oblasti ekonomického poradenství. V současnosti se věnuje právní praxi v advokátní kanceláři. V červenci 2007 zamítl ministr vnitra Ivan Langer Láskovu žádost o zbavení mlčenlivosti, jejíž schválení by mu umožnilo vypovídat v USA v kauze Viktora Koženého. Podle mluvčí Aleny Vokráčkové byla důvodem „odlišnost právních systémů obou zemí“. Při zaměstnání vystudoval sociální patologii na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové a právo na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni.

Václav Kuhn (6)

Narozen 21.1.1894 v Žiželevsi, zemřel 2.7.1982 v Chrudimi. Dr. ing., docent, agronom, práce z oboru.

Václav Kubišta (4)

Narozen 27. 9. 1925 v Čáslavi, zemřel 2011. Prof., RNDr., CSc., docent, spisy z oboru fyziologie.

Václav Kredba (5)

Václav Kredba byl český učitel, prozaik, odborný publicista a redaktor. Dlouhodobě řídil časopis Posel z Budče. Spoluzakládal a vedl učitelské spolky. Psal výchovné povídky. Prostřednictvím přítele Františka Ladislava Riegra ovlivňoval školskou politiku ve prospěch pedagogů.

Václav Koubek (4)

Václav Koubek je český písničkář a harmonikář, spisovatel, herec a režisér. Od roku 2002 pořádá republikový celoroční festival písničkářů Hudební sklepy v jihočeských Chotěmicích. Vyučil se v oboru jako tiskař, poté studoval na vysoké škole strojní v Liberci, kterou úspěšně ukončil v roce 1981 . Jako strojní inženýr se podílel na standardizované konstrukci tzv. eurolahve. Působil také jako zemědělský pracovník, kdy pásl skot, což je legendární kapitola jeho života, o které velice rád vypráví. V následujících letech byl asistentem střihu v Československé televizi a asistentem střihu ve filmovém studiu Barrandov. Od roku 1980 do roku 1983 byl zaměstnán v Hanáckém divadle v Prostějově, dále pak v Ústředním loutkovém divadle v Praze , kde působil jako herec, scenárista a autor hudby. Poté působil i v mnoha dalších divadelních spolcích a uměleckých uskupeních. Natočil i několik autorských filmů. Vystupuje na živém albu skupiny Traband 10 let na cestě z roku 2005.

Václav Kohout (7)

Vedoucí výroby nakladatelství Fraus, vystudovaný učitel matematiky a fyziky. Spoluautor učebnice fyziky.

Václav Jeřábek (4)

Václav Jeřábek byl český architekt. Absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva v Chrudimi, Všeobecnou uměleckoprůmyslovou školu v Praze a Speciální pro architekturu při rakouském muzeu pro umění a průmysl ve Vídni. 20 let působil jako profesor odborného kreslení na Státní průmyslové škole v Jaroměři. Vedle povolání učitelského se zaměstnával stále uměleckým tvořením. Zúčastnil se různých soutěží na uměleckoprůmyslové návrhy a předměty a ve většině těchto získal ceny, nebo uznání. Od roku 1925 bydlel a pracoval v Prostějově – navrhl vnitřní zařízení malé obřadní síně Pax v Prostějově, urnový háj na městském hřbitově, mimo to navrhl celou řadu umělecky řešených interierů soukromých i veřejných. Nejprve byl zaměstnán u několika brněnských firem . Člen Jednoty výtvarných umělců v Praze. Podle jeho návrhů byla mj. realizována křížová cesta na Hostýn, spolkový dům v Uherské Skalici a nemocnice v Přerově. Zemřel roku 1939 a byl pohřben na Městském hřbitově v Prostějově.

Václav Jan Tomášek (4)

Václav Jan Tomášek byl český hudební skladatel a klavírista, uznávaný pro svůj přínos hudebnímu světu v období pozdního klasicismu a raného romantismu. Ačkoli Tomášek nebyl tak známý jako někteří jeho současníci, byl významnou osobností pražské hudební scény. Vynikal ve skládání písní a klavírní hudby, přičemž se inspiroval německými skladateli, jako byli Beethoven a Schubert, které obdivoval.

Václav Havel (7)

Narozen 17.11. 1939 v Kladně. Fyzik, publikace z oboru.

Václav Ereben (7)

Václav Dvořák (4)

Narozen 24. 2. 1976. Ing., Ph.D., spisovatel a nakladatel. Kromě knihy pro malé čtenáře také autor odborných prací z oboru aplikované fyziky, numerických metod v mechanice tekutin a výzkumu ejektorů.

Václav Dupač (6)

Narozen 4. 11. 1929 v Praze, zemřel 22. 5. 2011. Prof. RNDr., DrSc. Matematik zabývající se zejména teorií pravděpodobnosti a matematickou statistikou. Vysokoškolský pedagog a editor. Též autor vzdělávacích, popularizačních a dalších publikací z oboru.

Václav Bolemír Nebeský (7)

Václav Bolemír Nebeský byl český raně obrozenský básník, novinář, literární teoretik a kritik. Václav Bolemír Nebeský byl synem šafáře. Pocházel ze smíšeného manželství, jeho matka byla Němka. Od roku 1830 studoval v České Lípě na Německém gymnáziu, později v Litoměřicích. Od roku 1836 studoval v Praze filozofii. Zde se pod vlivem četby J. Kollára a přátelství s J. K. Tylem, K. J. Erbenem a B. Němcovou přimkl k češství a začal se věnovat poezii. Při studiích na univerzitě se Václav Bolemír Nebeský věnoval převážně německé a starořecké literatuře a filozofii. Svůj vzor pro své básnické začátky spatřoval v Lenauovi. V roce 1846 začal Václav Bolemír Nebeský studovat medicínu v Praze a ve Vídni, ale studium nedokončil. Stal se vychovatelem, studoval literární historii a z Vídně přispíval do českých časopisů. Jeho Listy z Vídně, které otiskovaly Květy, znamenaly pokusy o český fejeton. Po návratu do Prahy byl Václav Bolemír Nebeský vychovatelem v rodině rytíře Jana Norberta z Neuberku, sběratele starých literárních památek. V roce 1848 se zúčastnil po boku J. Palackého a K. H. Borovského politického života jako člen Národního výboru a delegát Slovanského sjezdu. Stal se také dočasným redakčním zástupcem K. H. Borovského v Národních novinách. Václav Bolemír Nebeský se však brzy vzdal politické aktivity. V roce 1849 se Václav Bolemír Nebeský stal docentem dějin české literatury a českého básnictví na univerzitě v Praze, ale nepřednášel. Od roku 1851 se stal sekretářem Národního muzea a správcem muzejní pokladny. V letech 1850 - 61 působil i jako redaktor Časopisu Českého muzea. V roce 1852 byl jmenován sekretářem Matice české. Přispíval do Květů, České včely, České besedy, Lumíra, Rodinné kroniky atd. Jako literární historik první u nás odmítl Václav Bolemír Nebeský zastaralou knihopisnou metodu svých předchůdců Dobrovského a Jungmanna. Pokusil se, metodologicky závislý hlavně na liberálním německém historikovi G.G.Gervinovi, vyložit při respektu k estetickým a psycholo...

Václav (6)

Narozen asi r. 907, zemřel 28. 9. 929 nebo 935 ve Staré Boleslavi. Český kníže z rodu Přemyslovců, český patron.

V.C.(Virginia Cleo) Andrews (4)

V. Schwab, (4)

V Železný (7)

Ursula Krüger (3)

Německá autorka publikací o zahradních rostlinách.

Ursula Barff (5)

Ulrich Schliewen (4)

Německý ichtyolog, publikace z oboru.

Ulf Böhmig (1)

Rakouský lékař, práce z oboru, též autor publikací z přírodního léčitelství.

Trudi Canavan (6)

Trudi Canavan je australská spisovatelka fantasy. Už v dětství byla velmi kreativní a zajímala se o umění, psaní a hudbu. V roce 1995 se stala podnikatelkou na volné noze, založila společnost, která se specializuje na služby grafického designu. Ve stejný rok začala pracovat pro Aurealis, australský časopis zaměřený na fantasy a science fiction, jako pracovnice, která se zaměřila více prací . Takto mohla začít ve svém volném čase i psát. Do svých 25 let jen snila o napsání románu, ale neměla dostatek koncentrace, aby tak učinila. Ve dvaceti pěti letech se zúčastnila kurzů psaní a pracovala na zlepšení svých schopností, zatímco bojovala s mnohými odmítnutími. Kariéra Trudi Canavan se rozběhla v roce 1999, kdy získala ocenění Aurealis za nejlepší fantasy krátký příběh s dílem Whispers of the Mist Children. V roce 2001 se prosadila s dílem The Magicians’ Guild , kde se děj točí okolo postavy jménem Sonea – sirotka, která je pronásledovaná čaroději kvůli svému nadání v magii. Román, který představoval první část trilogie o Černém mágovi, jí přinesl rozšířené přijetí a druhá kniha série The Novice byla opět nominována na ocenění Aurealis pro nejlepší fantasy román. Třetí kniha s názvem The High Lord byla publikována v lednu 2003 a byla také nominována na cenu. Všechny tři knihy se dostaly do australského top 10 žebříčku SF bestsellerů. V současnosti je trilogie, podle Nielsen BookScan, označována za nejúspěšnější sérii posledních deseti let a v roce 2006 se prodalo více než 275 tisíc výtisků. Knihy byly přeložené do němčiny, polštiny, francouzštiny i češtiny. Co se týká psaní, tak autorka tvrdí, že nejlepší cesta jak si zlepšit psaní je psát. Postavy v knihách netvoří podle sebe, ani podle nikoho ze skutečného života. V jejích dílech se též vyskytují zvířata, která jsou však jinak nazvané než tatáž zvířata v naše...

Tony Sheridan (6)

Tony Sheridan byl britský rokenrolový zpěvák, kytarista a skladatel, který hrál důležitou roli v počátcích kariéry skupiny The Beatles. Sheridan se narodil 21. května 1940 v anglickém Norwichi a na počátku 60. let 20. století byl součástí vzkvétající hudební scény v Hamburku. Právě tam spolupracoval se skupinou The Beatles, která v té době vystupovala jako doprovodná skupina pro různé umělce. Sheridan a The Beatles společně nahrávali a výsledkem některých z těchto nahrávek bylo album "The Beatles' First", které obsahovalo skladby, v nichž Sheridan zpíval hlavní vokály a The Beatles mu poskytovali instrumentální doprovod.

Tony Judt (5)

Tony Robert Judt byl britský historik, univerzitní profesor, který se specializoval na moderní evropské dějiny, a veřejný intelektuál. Je známý svými esejemi, v nichž se kriticky vyjadřoval k zahraniční politice USA, státu Izrael a budoucnosti Evropy. Ve svém mládí původně inklinoval jako teenager k levicovému sionismu, nicméně nedlouho poté opustil svoji víru v agrární socialismus a marxismus a prohlašoval se za "universalistického sociálního demokrata. Narodil se v sekulární a apoliticky smýšlející židovské rodině, nicméně i přesto ho jeho rodiče pobízeli k tomu, aby se připojil k levicové sionistické organizaci Dror, kde si měl najít přátele. Strávil několik let jako pomocník v kibucech. Sloužil také jako pomocná síla v izraelské armádě během šestidenní války v roce 1967. Pracoval zde jako tlumočník pro další dobrovolníky v nově dobytých Golanských výšinách. Zde podle svých slov ztratil svoji víru v sionismus a začal vnímat Izrael jako tu "špatnou okupační mocnost", přičemž vlastní definice Izraele jako židovského státu z něj učinila anachronismus. Postoje vůči Izraeli z něj udělaly polarizující a kontroverzní postavu. V roce 2003 navrhl tzv. "one state solution", dvounárodnostní stát Izrael, v němž by Židé i Arabové měli rovnoprávné postavení. Studoval na univerzitách v Cambridge a Paříži a působil mj. jako profesor Newyorské univerzity a ředitel Remarqueova institutu, který založil v roce 1995. Jeho prvotním zájmem byla francouzská intelektuální historie, později se začal věnovat i problémům evropských dějin. V 70. a 80. letech se zabýval také děním v zemích východního bloku. Díky tomu navázal styky s disidenty a mj. se také naučil česky. V roce 2008 mu byla diagnostikována amyotrofická laterální skleróza a od října roku 2009 byl ochrnutý od krku dolů. Na ALS zemřel ve svém domě na Manhattanu 6. srpna roku 2010. Za svůj život byl třikrát ženatý, přičemž první dvě manželství skončila rozvod...

Tomáš Václav Bílek (6)

Tomáš Václav Bílek byl český středoškolský profesor a historik. Působil jako učitel v Litoměřicích, na Malé Straně a v Písku, později jako ředitel gymnázií v Hradci Králové a Praze. Roku 1873 byl z politických důvodů penzionován. V historických studiích popsal útlak českého národa v pobělohorském období. Narodil se 30. září 1819 v Deštné v jižních Čechách v rodině kováře, otec mu ale zemřel již v roce 1824. Podle původního plánu měl pokračovat v rodinném řemesle, ale místní farář si všiml jeho nadání a připravil ho k dalšímu studiu. Od roku 1832 navštěvoval gymnázium v Jindřichově Hradci, v letech 1838–40 absolvoval filosofická studia v Praze a složil zkoušky z klasické filologie, rakouských dějin, pedagogiky, estetiky a českého jazyka. Jeho první zaměstnání bylo jako auskultant na malostranském gymnáziu v letech 1841–43. Působil rovněž jako soukromý vychovatel princů rohanského rodu. Roku 1844 se stal suplentem na gymnáziu v Litoměřicích, kde se seznámil s Jungmannem, Čelakovským, Vinařickým a Markem. V následujícím roce se vrátil jako suplent či adjunkt na Malou Stranu. 2. dubna 1848 získal místo profesora na gymnáziu v Písku, kde od roku 1852 rovněž pořádal nedělní přírodopisné přednášky pro širokou veřejnost. Roku 1853 byl jmenován ředitelem gymnázia v Hradci Králové. Po čtrnácti letech se vrátil do Prahy jako ředitel akademického gymnázia v Praze. Roku 1873 byl penzionován, údajně proto, že při volbách roku 1870 odmítl svou autoritou podpořit vládní kandidáty a vyvolal tak nelibost ministerského rady Virgila Grohmanna. (Jeho odchod do důchodu ale také souvisel s přesuny pražských středoškolských profesorů poté, co na německém malostranském gymnáziu po mnoha stížnostech Němců nahradili všechny české pedagogy; například nástupcem Bílka v čele akademického gymnázia se stal dr. Maty...

Tomáš Přidal (4)

Narozen 14.6.1968. Výtvarník, ilustrátor, též literárně činný, básník, též hudebník a textař.

Tomáš Poláček (4)

Narodil se 21. prosince 1977 matce Evě, toho času studentce pražské Fakulty žurnalistiky. Poslední ročník absolvoval a diplom převzal spolu s ní. Od páté třídy na základní škole vydával se spolužákem Michalem Trunečkou časopis Calypso, pro nějž tito dva pokrevní bratři napsali rozhovory mimo jiné s Jaroslavem Foglarem a kardinálem Františkem Tomáškem. Od září roku 2000 pracoval v MF DNES, kde se brzy vyhranil jako autor velkých rozhovorů a reportáží. Zajímavostí je, že pět procent jeho respondentů do půl roku od vydání článku zemřelo, a u reportáží že si Tomáš většinou našel téma, při němž se nedalo vyhnout konzumaci alkoholu. I tak se v MF DNES udržel do léta 2014, kdy se rozhodl následovat své největší novinářské oblíbence do měsíčníku Reportér. V něm by si rád splnil sen - cestu autostopem kolem světa.

Tomáš Míček (4)

Fotograf.

Tomáš Makaj (7)

básník a spisovatel Narodil se 17. srpna 1974 v Kladně. Po zakončení Střední lesnické školy v Písku vystudoval religionistiku na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, kde svá studia zakončil diplomovou prací Ikonoklasmus v předhusitském a husitském hnutí . Vysokou školu ukončil v roce 2005. Mezi jeho další studia patřila pedagogika a historie, kterou studoval na Filozofické fakultě UK v Praze. V letech 2001-2006 působil jako učitel na ZŠ Karla Vokáče ve Strašicích. Od roku 2007 je zaměstnancem obce Strašice, kde v současnosti pracuje jako vedoucí kulturního odboru. První literární krůčky jsou z let 1991-1992, kdy publikoval v periodickém tisku. V roce 1995 publikoval v Lipíku . Roku 1998 se stal zakládajícím členem Neakademického sdružení uměleckého v Rokycanech. V následujícím roce se stává členem Klubu mladých autorů v Plzni. Od roku 2000 publikuje články zaměřené na regionální historii. Mezi jeho koníčky patří archeologie, regionální historie, divadlo a literatura. Od roku 2007 se aktivně podílel na vzniku Muzea Středních Brd ve Strašicích. V roce 2010 byl zvolen předsedou Brdského muzejního spolku. Od roku 2005 pořádá literární soutěž Strašice Karla Vokáče a v roce 2008 se stal členem poroty literární soutěže Hořovice Václava Hraběte. 2011 založil Brdskou edici o.s. , jejíž hlavním cílem je podpora regionální literatury a kultury. Od roku 2012 je členem Střediska západočeských spisovatelů. Literární činnost: První opravdové literární záchvěvy, jak bylo řečeno, zažil v Písku, kde vydal v roce 1995 své první básně v časopisu Lipík . Druhou literární etapou byla krátká existence rokycanského časopisu „A propos" v letech 1998-99, kde zastával post šéfredaktora. Od roku 2000 publikoval pravidelně poezii v celé řadě almanachů a sborníků. Dále publikoval i v periodickém tisku např. Tvar, Literární noviny, PLŽ - Plzeňský literární život...atd. Články o regionální historii publik...

Tomáš Machula (5)

Tomáš Machula je český katolický teolog a filosof, děkan Teologické fakulty Jihočeské univerzity v letech 2008 až 2016 a rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v letech 2016 až 2020. V Kyjově vystudoval gymnázium a poté chemii životního prostředí na VŠCHT v Praze. Po převratu v roce 1989 začal vedle chemie studovat i teologii. Filosofickým studiím, která zakončil v roce 2006 vědeckým doktorátem se věnoval na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. V roce 2008 dosáhl vědeckého doktorátu na Teologické fakultě Jihočeské univerzity. V roce 2010 habilitoval na Filosofické fakultě Univerzity Palackého a získal docenturu. Od té doby působí jako docent na katedře filosofie a religionistiky TF JU. Zde přednáší filosofickou antropologii, filosofickou etiku a středověkou filosofii. Dále je samostatným vědeckým pracovníkem na Filosofickém ústavu AV ČR. Ve své badatelské činnosti se zaměřuje na filosofii a teologii středověké a novověké scholastiky, z velké části Tomášem Akvinským. V systematické oblasti je středem jeho zájmu především na etika ctností a filosofie člověka. Je autorem řady odborných publikací a článků. V letech 2008–2012 byl ve funkci děkana Teologické fakulty Jihočeské univerzity a následně byl zvolen pro období do roku 2016. V roce 2016 byl ve čtvrté volbě jedním ze tří kandidátů na rektora Jihočeské univerzity a 3. března byl do funkce zvolen. Mandát mu vypršel dne 31. března 2020, vystřídal jej Bohumil Jiroušek. Machula již ve funkci pokračovat nechtěl. Je ženatý s Helenou Machulovou, má tři děti a žije v Českých Budějovicích. Tomáš Machula je členem LSSD .

Tomáš Klimek (3)

Narozen 12. 4. 1979 v Českých Budějovicích. Historik publikačně zaměřený na dějiny středověku, zejména dějiny myšlení a mentalit, cestování, vývoj krajiny, dějiny komunikací. Pracovník Národní knihovny ČR.

Tomas Kasper (4)

Narozen 1974. PhDr., Ph.D., historik, práce z oboru dějin školství a vzdělávání, filozofie výchovy a obecné pedagogiky.

Tomáš Jacko (6)

Narozen 7. 4. 1978 v Hradci Králové. Filolog, překladatel a tlumočník, odborné metodické a didaktické publikace ke studiu angličtiny a němčiny, též se věnuje problematice multikulturního vzdělávání. Také básník a fotograf.

Tomáš Hejzlar (2)

Narozen 1950. Divadelní a hudební publicista.

Tomáš Hájek (3)

Spoluautor knih o válečných lodích.

Tomáš Grulich (4)

Narozen 14. 1. 1951 v Praze, zemřel 7. 8. 2020. PhDr., historik, etnolog, folklorista a politik zaměřený na oblast politiky, na popularizaci historie a etnologie a národnostní vztahy. Zakladatel agentury Public History, zaměřující se na vydavatelskou činnost a výstavnictví.

Tomáš Gottlieb (3)

Narozen 30.7.1949. Choreograf a tanečník, představitel šoubyznysu, spoluautor publikací o známých osobnostech.

Tomáš Galierik (6)

Slovenský spisovatel a marketingový specialista.

Tomáš Etzler (4)

Tomáš Etzler je český novinář, který v letech 2006 až 2014 působil jako stálý zpravodaj České televize v Číně. Jedná se o prvního českého novináře oceněného Cenou Emmy. V roce 2006 se stal zpravodajem České televize v Číně. Od 1. března 2014 ho na tomto postu vystřídala Barbora Šámalová. Za dobu svého působení v Číně připravil a prezentoval skoro pět set reportáží nebo živých vstupů. Při ukončení své mise mimo jiné uvedl: "Chci poděkovat i za volnost, kterou jsem měl při výběru témat reportáží, a za naprostou editorskou svobodu při jejich zpracování." Jeho bratr je český herec Miroslav Etzler.

Tomáš Český (3)

Ing. Tomáš Český, CSc., autor publikací o anténách.

Tomáš Černý (5)

Lektor a metodik německého jazyka, spoluautor učebnice němčiny pro střední školy.

Tomáš Belko (5)

Narozen 5. 6. 1965 v Praze. Autor písňových textů, divadelních a filmových scénářů, muzikálových libret a povídek. Tenorsaxofonista. Kreativní ředitel reklamní agentury Ogilvy.

Tom Mix (4)

Thomas Edwin Mix, rodným jménem Thomas Hezikiah Mix byl americký filmový herec a filmová hvězda mnoha westernových filmů. Pocházel z velmi chudé rodiny, jeho otec byl dřevorubec. V roce 1898 bojoval jako dělostřelec ve španělsko-americké válce. Práci u filmu dostal proto, že skvěle ovládal jízdu na koni. Převážnou většinu scén s koňmi natáčel sám bez kaskadéra či dublera, takže se nevyhnul i několika zraněním. V letech 1910 až 1935 hrál celkem v 336 němých filmech. Jednalo se o první westernovou hollywoodskou hvězdu a prvního představitele amerických filmových kovbojů, kde se po jeho boku často objevovala herečka českého původu Eva Novaková. Stal se hollywoodskou hvězdou, která se později objevila i v řadě knih a několika filmech. Mixova filmová kariéra trvala celkem 26 let a stejně jako jeho život i smrt byla bouřlivá. Zemřel tragicky na následky dopravní nehody, kdy ho při autonehodě zabil jeho vlastní kufr.

Tom Jackson (7)

Autor naučné literatury pro děti a mládež.

Tom Holland (5)

Tom Holland je absolventem univerzit v Oxfordu a Cambridge. Úspěšnou spisovatelskou dráhu zahájil jako scénárista a tvůrce rozhlasových her. Proslavil se románovou trilogií námětově čerpající ze života básníka lorda Byrona.

Titus Lucretius Carus (3)

Titus Lucretius Carus byl římský básník a filosof. O jeho životě máme velmi málo spolehlivých zpráv. Jeho hlavní dochovanou prací je didakticko-epická báseň O přírodě , sestávající z 6 knih a objasňující Epikúrovo učení. Tvrdí, že příroda se řídí odvěkými zákony, kde vše vzniká, trvá a zaniká. Bohové nemohou zasahovat do světa, který povstal z atomů. Podle něj neexistuje ani podsvětí a bohové žijí v nečinnosti v nebesích, kde se radují ze své blaženosti.

Timur Vermes (4)

Timur Vermes je německý novinář a spisovatel. Je synem Maďara, který uprchl z vlasti po potlačeném povstání roku 1956 a Němky. Po maturitě studoval na univerzitě v Erlangenu dějiny a politologii. Působil jako novinář například v mnichovských Abendzeitung nebo kolínském Expressu. V roce 2007 začal psát jako ghostwriter – například Was vom Tode übrig bleibt. Svůj debutový román vydal v roce 2012 pod titulem Er ist wieder da – satiru o Hitlerovi, který se probudí v roce 2011 na jedné louce v Berlíně, začne vystupovat v různých televizních pořadech a získává opět oblibu. Po představení knihy na frankfurtském veletrhu se stal román bestsellerem. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Timur Vermes na německé Wikipedii.

Timothy Truman (7)

Americký spisovatel, výtvarník a hudebník.

Tilschová Emanuela (7)

Tilsch Emanuel (7)

Thomas Späth (2)

Německý kouč, mentální trenér a poradce pro optimalizaci procesů. Vystudoval biologii.