Všichni Autoři a témata

Hans-Peter Maier (1)

Diplomovaný inženýr pro ochranu krajiny, majitel zahradnictví a sběratel citrusů.

Hans-Peter Lehnert (1)

Spisovatel.

Hans-Peter Hempel (1)

Zabývá se Heideggerovou filozofií.

Hans-Peter Ebert (1)

Prof., Dr., dipl. lesník a vysokoškolský profesor. Publikace z oboru.

Hans-Peter Dürr (1)

Německý fyzik, spisovatel, esejista, autor publikací v oboru.

Hans-Otto Wiebus (1)

Německý novinář, autor prací o vzniku a vývoji náboženství, sekt a řádů.

Hans-Michael Koetzle (1)

Hans-Martin Hinz (1)

Německý historik, geograf, pedagog a filozof.

Hans-Krister Rönblom (1)

Švédský spisovatel.

Hans-Jürgen Reinbold (1)

Pracuje jako svobodný novinář, vydává příručky s tématy "udělej si sám.

Hans-Jürgen Muschong (1)

Hans-Jürgen Martin (1)

Německý autor publikace o okrasných ptácích.

Hans-Jürgen Kratz (1)

Poradce pro personální záležitosti, zaměřuje se na vedení zaměstnanců, na komunikace a na hledání pracovního místa.

Hans-Jürgen Beyer (1)

Hans-Jürgen Becker (1)

Německý chemik, autor prací z oboru.

Hans-Joachim v. Loeschebrand-Horn (1)

Hans-Joachim Schmidt (1)

Německý profesor dějin, zaměřený na medievalistiku. Působí též ve Švýcarsku.

Hans-Joachim Mrusek (1)

Německý historik umění.

Hans-Joachim Hecht (1)

Hans-Joachim Fischer (1)

Německý rozhlasový a televizní inženýr, práce z oboru.

Hans-Joachim Aubert (1)

Německý fotograf a autor populárně naučných publikací, zejména z oblasti cestování.

Hans-Günther Zimmermann (1)

Německý autor populární literatury psychologického zaměření.

Hans-Günther Hartmann (1)

Hans-Günter Krack (1)

Německý spisovatel, autor knih pro děti a mládež.

Hans-Guenther Krack (1)

Hans-Gert Pöttering (1)

Hans-Georg Schumann (1)

Německý lesník, práce z oboru.

Hans-Georg Schäfer (1)

Hans-Georg Noack (1)

Německý spisovatel, autor knih pro děti.

Hans-Georg Dörr (1)

Hans-Georg Böcher (1)

Hans-Dieter Zimmermann (1)

Německý literární historik, zakladatel Institutu Ludvíka Kundery v Německu - editor české literatury. Autor literárně vědních statí.

Hans-Dieter Rösler (1)

Německý psycholog, profesor klinické psychologie.

Hans-Christoph Gossmann (1)

Hans-Christian Petersen (1)

Německý univerzitní pedagog, zabývá se dějinami východní Evropy.

Hans-Christian Kossak (1)

Německý klinický psycholog a psychoterapeut se specializací na dětskou a dorostovou psychoterapii.

Hans-Adolf Jacobsen (1)

Německý historik, politolog.

Hans Zeisel (1)

Profesor sociologie, statistiky a práva. Narozen v Kadani, studoval v Rakousku, s manželkou Evou Striker žil v USA.

Hans Wolfgang Singer (1)

Německý historik umění narozený v New Yorku, ředitel muzea v Drážďanech. Zabýval se především rytinami.

Hans Werner Kosir (1)

Hans Werner Hegemann (1)

Narozen 1911 ve Frankfurtu nad Mohanem, zemřel 1985 též v Německu. Historik umění.

Hans Wenke (1)

Nizozemský pedagog, autor publikací z oboru alternativní pedagogiky.

Hans Weis (1)

Hans Walther (2)

Německý filolog, autor publikací o vlastních jménech.

Hans Wagner (1)

Německý publicista a profesor v oblasti komunikace a médií, zaměřený na teorii komunikace a masová média.

Hans W. Silvester (1)

Hans Vontobel (1)

Švýcarský bankéř a mecenáš. Vystudoval právo na univerzitě v Curychu.

Hans von Traunfels (1)

Hans von Traumfels (1)

Hans von Oettingen (1)

Německý spisovatel a publicista.

Hans von Luck (1)

Německý plukovník, velitel tankových vojsk Wermachtu.

Hans von Lehndorff (1)

Chirurg, spisovatel, libretista.

Hans von Flesch-Brunningen (1)

Hans von der Goltz (1)

Pruský generál, autor spisu O Židech.

Hans von Ahlfen (1)

Generálmajor, autor knih s vojenskou tématikou.

Hans Vollmer (1)

Hans Vollmer byl německý encyklopedista. Byl synem architekta Johannese Vollmera a vnukem hamburského malíře Adolpha Friedricha Vollmera . Studoval v Berlíně a Mnichově dějiny umění, historii a filozofii. Promoval v roce 1906 s prací „Schwäbische Monumentalbrunnen von der Gotik bis zum Klassizismus“. V roce 1923 převzal redakční vedení Thieme-Beckerova lexikonu u vydavatelství E. A. Seemann v Lipsku. Pracoval na něm téměř sám až do dokončení v roce 1950. Poté začal sestavovat dodatek k 20. století, který vyšel v šesti svazcích v letech 1953 až 1962. V roce 1964 odešel do důchodu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hans Vollmer na německé Wikipedii.

Hans van Koolwijk (1)

Hans van Dijk (1)

Hans Vaihinger (1)

Německý filosof, odborník na filosofii I. Kanta, publikace z oboru.

Hans Urs von Balthasar (1)

Hans Urs von Balthasar byl švýcarský katolický teolog, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších teologů 20. století. Patří mezi nejdůležitější předchůdce vatikánského koncilu, z nichž však „jako jediný mezi velkými středoevropskými teology“ nebyl přizván jako koncilní expert. Podle Tomáše Halíka byl jednou z nejvzdělanějších osobností 20. století. Balthasarova teologie je ovlivněna mnoha přátelskými vztahy s významnými teology a filosofy , mezi nimiž nechybí Erich Przywara, Jean Daniélou, Henri de Lubac a Joseph Ratzinger , který byl zároveň i jeho žákem. Přednáškovou a literární činností pomohl, spolu s dalšími, teologii a křesťanské víře obecně znovuobjevit dědictví patristiky v tzv. Nové teologii. Ke sklonku svého života byl papežem Janem Pavlem II. jmenován kardinálem, zemřel však pouhé dva dny před převzetím kardinálského klobouku. Balthasar studoval od roku 1923 germanistiku a filozofii postupně v Curychu, Berlíně a Vídni. Roku 1928 promoval prací na téma Geschichte des eschatologischen Problems in der modernen deutschen Literatur . 31. října 1929 vstoupil do noviciátu jezuitů ve Feldkirchu. Po jeho ukončení žil v letech 1931 až 1932 v Pullachu. Od roku 1932 do roku 1936 studoval teologii v Lyonu-Fourvière. Vysvěcen na kněze byl v Mnichově roku 1936. Od roku 1937 do roku 1939 byl redaktorem řádového časopisu Stimmen der Zeit. Od roku 1940 se v Basileji věnoval pastoraci studentů. Společně s Adrienne von Speyr založil 8. prosince 1944 sekulární institut Johannesgemeinschaft. Poté působil v Curychu a Basileji jako spisovatel a nakladatel vydavatelství Johannes v Einsiedeln. Roku 1950 odešel z Tovaryšstva Ježíšova, protože neměl volnou ruku k vedení založeného institutu a nakladatelství. Nadále se věnoval vědecké a publikační činnosti, s Henri de Lubacem a Josephem Ratzingerem také zakládal celosv...