Všichni Autoři a témata

Frank J Kinslow (5)

Dr. Frank J. Kinslow je chiropraktik, učitel neslyšících a doktor klinického spirituálního poradenství s evropskými kořeny . Jak už to u vojáků chodí, celá rodina se každých 18 měsíců stěhovala na nové působiště, což bylo velmi zatěžující, a tak se jeho rodiče stali alkoholiky. V období puberty se začal věnovat východním moudrostem , cvičil jógu, učil se hypnózu a bojová umění, studoval Einsteinovu teorii relativity, z čehož čerpal a což ho provází až do dneška. Ve 20 se oženil, měl 3 děti a zůstal ženatý 30 let. Pak v 61 letech přišla krize.. Studoval a učil léčivé metody více než 35 let. Čerpá z jeho klinických a osobních zkušeností, z hlubokého poznání východních duchovních nauk a z vášnivého zájmu o relativitu a kvantovou fyziku. V roce 2007 Frank objevil a založil proces okamžité léčby Quantum Entrainment . To se zrodilo v období životní krize, deprese a hlubokého duševního utrpení. Brzy ocitl na „mrtvém bodě". Zkrátka se mu propadla půda pod nohama a svět, pro který žil, se mu zhroutil. Ztratil svou práci, zhoršilo se mu zdraví a nebylo kam jít. Z ničeho nic prozřel, vzchopil se a začal pro sebe vytvářet nový, pestrý a plnohodnotný život. Pustil se do přednášení a psaní s takovou lehkostí a jasností, že během několika následujících měsíců naučil tisíce lidí ze všech koutů světa, jak mohou pro sebe vytvořit život, po kterém touží. Jeho knihy se brzy staly bestsellery v oblasti alternativní léčby. V roce 2012 Frank založil technologii Kinslow Systém. Quantum Entrainment je bijícím srdcem této technologie. Aktuálně Frank pokračuje v rozvoji Kinslow Systému a v psaní ve velké míře. Ročně přednáší na několika mezinárodních seminářích. Žije na Floridě se svou českou ženou Martinou....

Frank Harris (5)

Narozen jako James Thomas Harris v Irsku velšským rodičům, v roce 1921 se stal občanem USA. Spisovatel, redaktor, novinář a nakladatel, přítel mnoha umělců jeho doby, nejznámější pro své skandální memoáry "Můj život a mé lásky", které byly v mnoha zemích zakázány pro "obscénní obsah".

Frank Faraday (8)

Autor dobrodružných příběhů.

Frank Arjava Petter (5)

Učitel reiki.

Frank A Boston (5)

Frank A. Boston je pseudonym, pod kterým publikuje Antonín Šrámek a Karel Schulz

Françoise Spiess (1)

Francouzská teatroložka, učitelka moderní literatury, též režisérka a kostymérka.

Francois de La Rochefoucauld (2)

François de La Rochefoucauld, kníže de Marcillac, vévoda de byl francouzský spisovatel a moralista, autor aforismů, maxim, sentencí, drobných úvah a postřehů o lidské povaze a jejích slabostech. La Rochefoucauld pocházel ze staré šlechtické rodiny z Angoulême a v mládí jako důstojník bojoval v Itálii a ve Flandrech. Roku 1631 se zúčastnil spiknutí proti kardinálovi Richelieuovi, byl krátce vězněn v Bastile a pak vypovězen na své statky ve Verteuil. Po kardinálově smrti se vrátil ke dvoru, ale královna Anna Rakouská jej za jeho dlouhodobou oddanost neodměnila tak, jak očekával. Sblížil se proto s dalšími odpůrci dvora a v letech 1648 až 1652 patřil k vůdčím osobnostem šlechtického povstání proti kardinálovi Mazarinovi, tzv. Frondy. Poté, co byl v bojích těžce zraněn, přestal se zcela věnovat politice, odešel z veřejného života a jako světák patřil ke stálým návštěvníkům nejlepších pařížských aristokratických salónů, především salónu Madame de La Fayette. Zde pak piloval své hořké postřehy o této společnosti, které později vydal knižně. Hlavním dílem jeho života, které mu vyneslo evropskou slávu, jsou jeho Les Réflexions ou sentences et maximes morales , sbírka aforismů, maxim a sentencí, odhalující lidskou povahu a její slabosti. Jde o krutě bystré, mnohdy cynické, ale vždy skvěle vypointované postřehy, ve kterých autor odkrývá lidskou sebelásku, sobectví, samolibost a přetvářku. Kniha, patřící k vrcholům tzv. didaktické literatury, postavila La Rochefoucaulda po bok největším mistrům literatury období klasicismu. V prvním vydání obsahovala 314 maxim a vyvolala pobouření. Její bezvýchodně pesimistický tón postupně zmírňovalo přátelství autora s Madame de La Fayette, čímž se také měnil i charakter sbírky, která v konečném vydání z roku 1678 obsahuje 541 maxim. La Rochefoucauld je dále autorem spisu Portrai...

Francis Clifford (4)

pravé jméno je Arthur Leonard Bell Thompson Rodák z anglického Bristolu se věnoval především psaní detetivních románů. Za svůj život jich napsal šestnáct a jednu sbírku povídek. Obdržel dvakrát cenu Edgar a dvakrát cenu Dagger . Kromě detektivek napsal také tři historické romány.

Francesco Sorti (5)

Francesco Sorti je italský novinář a spisovatel žijící v Římě a Vídni. Se svojí manželkou Ritou Monaldiovou spolu zatím napsali první tři díly sedmidílné románové fresky z období pozdního baroka. Francesco Sorti vystudoval muzikologii a specializoval se na hudbu 17. století. Předtím než se stal spisovatelem, pracoval mnoho let jako novinář. Autorům zbývají dopsat ještě další čtyři díly. Názvy knih tvoří větu: "Imprimatur secretum, veritas mysterium. Unicum..." Názvy posledních dvou knih autoři prozatím tají. Věta má prozatím tento význam: "I přesto, že je tajemství vytištěno, pravda je vždy tajemná. Jediné, co zbyde, je..."

Frances Williams (3)

Anglická praktická lékařka, práce z oboru.

Foreigner (2)

Foreigner je britsko-americká rocková skupina, kterou v roce 1976 v New Yorku založil hudební veterán Mick Jones a bývalý člen skupiny King Crimson Ian McDonald spolu s americkým zpěvákem Lou Grammem. Skupina je známá svou směsí hard rocku a popu a dosáhla obrovského úspěchu díky řadě hitů a multiplatinových alb. Foreigner 's sound se vyznačuje silnými melodiemi a mohutnými rockovými riffy, které jim pomohly ovládnout hitparády na konci 70. a v 80. letech.

Ford Madox Ford (1)

Ford Madox Ford ; 17. prosince 1873, Anglie – 26. června 1939, Francie) byl anglický spisovatel, básník, kritik a redaktor, jehož časopisy The English Review a The Transatlantic Review měly značný význam pro vývoj anglické literatury na počátku 20. století. Je autorem románů Nejsmutnější příběh , Parade's End tetralogy a The Fifth Queen trilogy . Román The Good Soldier bývá zahrnován mezi velkou literaturu 20. století, je na seznamu Modern Library 100 Best Novel, na seznamu časopisu The Observer 100 Greatest Novels of All Time, a listu The Guardian 1000 novels everyone must read . Ford Madox se narodil ve Wimbledonu v Londýně. Byl nejstarší ze tří dětí Catherine Madox Brown a Francise Hueffera; jeho bratr byl Oliver Madox Hueffer a jeho sestra byla Julie Catherine Emma Huefferová, manželka Davida Soskice a matka Franka Soskice, . Fordova matka byla Angličanka a otec byl Němec. Ford Madox se stal se hudebním kritikem listu The Times. Jeho dědeček z otcovy strany Johann Hermann Hüffer publikoval jako první básně německé básnířky Annette von Droste-Hülshoff. Ford Madox dostal jméno po svém dědečkovi z matčiny strany, malíři Ford Madox Brownovi, který patřil k prerafaelitům. Ford Madox Ford později napsal jeho životopis. Starší sestra jeho matky byla Lucy Madox Brown, manželka Williama Michaela Rossettiho a matka Olivie Rossetti Agresti. V roce 1889, po smrti otce, Ford s bratrem Oliverem žili u svého dědečka v Londýně. Ford absolvoval denní studium na škole University College School v Londýně, ale nikdy nechodil na univerzitu. V roce 1894 Ford utekl se svou spolužačkou Elsie Martindaleovou. Pár měl svatbu v Gloucesteru a přestěhoval se do Bonningtonu. V roce 1901 se přestěhovali do malého města v hrabství Sussex, do Winchelse...

Fiorella Minervino (2)

Italská historička umění, práce z oboru.

Fiona Powers (8)

Britská? ilustrátorka.

Fiona Chandler (6)

Historička

Filmový Symfonický Orchestr (2)

Czech symphony orchestra, originally established in 1943 as “Pražský filmový orchestr” or “Pragfilmorchestr”. Conducted mainly by František Belfín or Štěpán Koníček , among others. Appeared in thousands of Czech and Slovak films as well as in numerous foreign productions. Since the late 1960s the orchestra also maintained a rock/jazz rhythm section. Successor orchestra since 1991: Czech Symphony Orchestra Related entities: FISYO , Studio FISYO Note: not to be confused with the Czech Film Orchestra or the Prague Film Orchestra.

Filip Sajler (4)

Filip Sajler je český kuchař. Praktické zkušenosti získal v prestižních restauracích v Německu, USA i tuzemsku. Je členem Českého národního kulinářského týmu. V roce 2005 získal zlatou medaili s Českým národním týmem kuchařů a cukrářů AKC ČR, z kuchařské olympiády v Erfurtu bronzovou medaili a další ocenění z kuchařských soutěží v Basileji, Lucemburku, Singapuru aj. Od září 2005 uvádí v České televizi kulinářský pořad Kluci v akci. Věnuje se podnikání v oboru gastronomie a cateringu. Sailer je též automobilový závodník. V roce 2014 se stal vicemistrem v automobilových závodech do vrchu v rámci mistrovství Česka ve skupině N. V tomto závodě skončila na prvním místě jeho manželka Gabriela a na třetím jeho tchán Martin Jerman.

Filip Milinovský (7)

Narodil se 24. 4. 1886 v Bohdašíně u Náchoda. Malíř, grafik a profesor státní průmyslové školy v Praze. Studoval na ČVUT v Praze, École des Arts et Métiers v Paříži soukromě u K. Liebschera. Maluje krajiny městská zákoutí i žánry. Byl na cestách v Tatrách a v Paříži. Odtud jsou jeho krajiny z Tater a plesa, pařížská zákoutí aj. Účastnil se výstav S. V. U. Mánes v Praze.

Fieldsová Helen (8)

Fernando Pessoa (8)

Fernando António Nogueira Pessoa , známý častěji jako Fernando Pessoa, byl portugalský spisovatel a básník. Pessoa je vedle Luíse de Camões považován za největšího portugalského básníka; někteří kritici jej řadí mezi nejreprezentativnější básníky 20. století. Pessoa prožil dětství a část mládí v jihoafrickém Durbanu, kde se mu dostalo vzdělání v angličtině; angličtina tak byla vedle portugalštiny Pessoovým druhým literárním jazykem. Fernando Pessoa byl v občanském životě nenápadným korespondentem několika lisabonských firem. Za svého života nepublikoval téměř nic. Své básnické dílo napsal pod mnoha jmény, které nejsou prostými pseudonymy, nýbrž, jak Pessoa sám napsal, heteronymií: Álvaro de Campos, Ricardo Reis a Alberto Caeiro byli obyvateli Pessoova vnitřního světa, vzniklými fragmentárností Pessoovy osobnosti, kterou básník pociťoval od dětských let. Pessoa byl také zednářem a vyznavačem mystického portugalského vlastenectví . Pessoa přeložil řadu portugalských knih do angličtiny. Přeložil do portugalštiny mimo jiné "Šarlatové písmeno" Nathaniela Hawthorne, povídky O. Henryho a básně "Havran", "Annabel Lee" a "Ulalume" Edgara Allana Poe, který ho spolu s Waltem Whitmanem silně ovlivňoval. Kromě toho Pessoa přeložil do portugalštiny řadu knih theosofů jako Charles Webster Leadbeater a Annie Besant. V letech 1912-14, když žil se svou tetou "Anicou" a bratranci, se účastnil "semi-spirituálních setkání", které byly prováděny doma, ale byl považován za "zpožďovací prvek" ostatních členů zasedání. Pessoaův zájem o spiritismus byl probuzen ve druhé polovině roku 1915, při překladu theosofických knih. Zájem byl prohlouben koncem března 1916, kdy náhle začal mít zkušenosti, kde se stal médiem, které byly odhaleny automatickým psaním. 24. června Pessoa napsal impozantní dopis své tetě a kmotře. Poté žil ve Švýcarsku se svou dcerou a synem, v němž popisuje tento "tajemný případ...

Ferdinand Veselý (7)

Narozen 1903 v Lounech, zemřel 7.2.1958 v Praze. Profesor matematiky, práce z oboru.

Ferdinand Pujman (6)

Ferdinand Pujman byl český stavební inženýr, profesor konzervatoře, dramaturg a režisér opery Národního divadla v Praze a estetik. Narodil se jako syn venkovského řídícího ve vesničce Nížkov u Přibyslavi. Od malinka měl vřelý vztah k hudbě, hrál na klavír i varhany. Přesto splnil přání svého otce a vystudoval stavební inženýrství. V Praze pak měl i soukromou stavební praxi. Již při studiích na technice navštěvoval kromě zpěvu a klavíru přednášky z dějin hudby na Filosofické fakultě UK. Svou dráhu operního režiséra zahájil v roce 1920 ve Státním divadle v Brně a o rok později hostoval v Národním divadle v Praze. V roce 1926 pak nastoupil po praktické a důkladné teoretické průpravě jako operní režisér na plný úvazek. V červnu 1945 byl jmenován dramaturgem opery, v roce 1947 vrchním režisérem. V Národním divadle působil až do ledna 1950 a pak znovu v letech 1956 až 1959. V ND spolupracoval úzce s Otakarem Ostrčilem a podílel se umělecky na jeho cyklech Dvořákových, Fibichových a Foersterových oper. V operní režii uplatňoval novátorské přístupy, ovlivněné jak technickým vzděláním, tak důkladnou znalostí filozofie, estetiky a náboženské liturgie. Jeho režie vzbudily takový ohlas, že se dokonce jeho inscenace Prodané nevěsty z roku 1923 stala předmětem jednání parlamentu. Za svoji éru režíroval téměř sto oper, což dovolovalo dramaturgickou pestrost od evropského baroka až po současné domácí i světové novinky. Řadu inscenací nastudoval i v zahraničí . Byl vyznamenán lotyšským a estonským řádem a stal se čestným členem divadla Estonia v Tallinnu. Kromě režírování oper se věnoval také baletu, psal příspěvky do odborných časopisů a sborníků, vystupoval i v zahraničí. Významná byla i jeho činnost pedagogická. V roce 1921 začal vyučovat na Konzervatoři v Praze mimiku a operní režii, od roku 1946 pak na AMU, kde byl od roku 1946 pověřeným profesorem a v letech 1949 až 1959 řád...

Ferdinand Prantl (5)

Doc. RNDr. Ferdinand Prantl byl český zoopaleontolog a také hermetik a alchymista. Byl členem známého hermetického spolku Universalia např. spolu s Dr. Janem Keferem nebo Petrem Kohoutem . Psal pod šifrou Dr. A. Lögell.

Fedor Martiš (4)

Slovenský autor prací z oboru tělesné výchovy a sportu.

Fedor Cádra (5)

Narozen 18.4.1926 v Novém Mestě na Váhom, zemřel 10.2.1998 tamtéž. Slovenský prozaik a básník, autor televizních her, redaktor a rozhlasový komentátor, též působil jako redkator nakladatelství Pravda.

F. X Havlíček (5)

Narozen 25. 5. 1913 v Třeboni, zemřel 10. 2. 2008. Novinář, redaktor, básník, prozaik, fejetonista. Po roce 1948 emigrant přispívající do exilových periodik, spoluzakladatel rádia Svobodná Evropa.

Evžen Korec (6)

Narozen 16. 9. 1956. RNDr., CSc., podnikatel, zabývá se obchodem s realitami, též majitel a ředitel Zoologické zahrady Tábor, původním povoláním molekulární biolog.

Evan Dorkin (6)

Americký komiksový scénárista a kreslíř.

Eva Vitovská (6)

Autorka učebnic němčiny.

Eva Syřišťová (5)

Docentka Eva Syřištová je psychoterapeutka a psycholožka, světová osobnost s ojedinělým a obětavým přístupem k nemocným. Po studiích psychologie na Karlově univerzitě nastoupila v padesátých letech do psychiatrické léčebny. Nedokázala se však smířit s tehdejším autoritativním přístupem k nemocným a proto postupně vypracovala vlastní metodiku založenou na rozhovorech, důvěře a respektu. Tento přístup v řadě případů pomohl psychotikům brát méně léků a někdy se navracet k normálnímu životu. Podle její teorie se bludy psychotiků nedají "léčit" a vyvracet, ale lze je pomocí trpělivých rozhovorů a vysokým osobním vkladem "opouzdřit" a zneškodnit. Eva Syřišťová svým přístupem k pacientům tehdy daleko předběhla svou dobu. Po roce 1968 znovu upadla u režimu do nemilosti. Tehdy už ale byla osobností mezinárodního věhlasu. Zajímala ji imaginace duševně nemocných, srovnávala logiku jejich světa s uměleckou tvorbou. Propagovala arteterapii. Nakonec došla k závěru, že za mřížemi léčeben a mezi lidmi sužovaných duševním utrpením našla svou svobodu, protože jim pomáhala a oni svým způsobem pomáhali jí. Vedle odborných prací píše Eva Syřišťová i knihy pro širší veřejnost, které se v oboru staly klasikou . V současné době se zabývá realitou snu. Její nekonečná zvídavost, hluboce lidský přístup a stoprocentní nasazení jsou v dnešní době až neuvěřitelné.

Eva Svobodová (6)

Narozena 1955. Autorka učebnic odborné angličtiny pro gastronomii a cestovní ruch.

Eva Richtárová (5)

Ing., autorka jazykových slovníků a příruček, též autorka publikací o zdraví a zdravém životním stylu.

Eva Pospíšilová (6)

Scenáristka, též autorka povídek.

Eva Pelantová (4)

Narozena 1955. televizní scénáristka.

Eva Ondrčková (5)

Slovenská germanistka.

Eva Neumannová (4)

Eva Neumannová, roz. Švaňková je česká historička umění, galerijní pracovnice a kurátorka výstav zaměřená na výtvarné umění 20. století a kresbu. Po absolvování oboru polygrafie na Střední průmyslové škole grafické v Praze studovala v letech 1974–1979 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku . Absolvovala roku 1979 diplomovou prací Jan Smetana, tvorba 40. let V letech 1980–1981 byla odbornou pracovnicí pro umělecké řemeslo na SÚPPOP Středočeského kraje. Od roku 1985 byla zaměstnána v Národní galerii v Praze, 1985–1990 jako odborná pracovnice Oddělení regionálních galerií, 1990–2000 jako samostatná odborná pracovnice Sbírky grafiky a kresby, 2001–2004 jako vedoucí odboru registru sbírek. Je členkou ICOM. Roku 2004 byla kvestorkou Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli, v letech 2004–2008 vedoucí odborného oddělení Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, od roku 2009 kurátorkou Galerie umění v Karlových Varech. Od roku 2016 je kurátorkou Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jako členka nákupních komisí působila v Galerii a muzeu v Klatovech , od roku 1995 v GMU v Hradci Králové , Galerii v Novém Městě na Moravě , GVU v Havlíčkově Brodě, od roku 2004 v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě. Byla členkou poroty Mezinárodního bienále kresby v Plzni , Grafika roku a Ceny Vladimíra Boudníka .

Eva Maria Heller (3)

Německá autorka knih o šití.

Eva Kotulová (2)

Překladatelka z angličtiny, francouzštiny a němčiny. V překladech se zaměřuje na prózu a literaturu faktu. Působí i jako editorka, vydala např. publikaci Kalendář aneb kniha o věčnosti a času , sestavila knihu detektivní literatury pro mládež Muži s dýmkou či Slovo má spravedlnost .

Eva Kollerová (8)

Eva Klímová (4)

RNDr., kartografka, práce z oboru.

Eva Kamínková (4)

Eva Kamínková, roz. Procházková, křtěná Eva Josefa Rudolfa byla česká klasická filoložka se zaměřením na latinskou medievistiku a profesorka dějin antického starověku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Narodila se v Holešovicích do rodiny úředníka pojišťovny Hynka Procházky a jeho ženy Karolíny roz. Horákové. V letech 1928-1934 studovala na filozofické fakultě Karlovy Univerzity. Sestavila knihu Dílo Jana Amose Komenského, učebnice pro posluchače vysokých škol Výbor středověkých latinských textů a přeložila knihu Homérští hrdinové ve vzpomínkách věků.

Eva Jiricna (3)

Eva Jiřičná je česká architektka a designérka, aktivní v Londýně a Praze. Má dva architektonické ateliéry – v Londýně a AI Design se sídlem v Praze, který založila s architektem Petrem Vágnerem v roce 1999. Narodila se 3. března 1939 ve Zlíně. Když jí byly čtyři, přestěhovala se s rodiči do Prahy. Vystudovala obor architektury na ČVUT v Praze, potom AVU v ateliéru Jaroslava Fragnera. Od roku 1967 pracovala v pražském ÚBOKu . V létě 1968 odjela na stáž do Londýna, ale československé úřady jí zabránily v návratu po srpnové okupaci. Nastoupila v Ateliéru Louis de Soisson, kde projektovala přístav v Brightonu. Pak začala spolupracovat se známým architektem Richardem Rogersem. Proslavila se díky interiérům londýnských a newyorských módních obchodů a butiků. Pro její stavby je charakteristické použití skla, kovu a i betonu, je známá také díky návrhům skleněných schodů. V Londýně má architektonické studio a od roku 1999 s Petrem Vágnerem pražský ateliér AI Design. Od roku 1996 je profesorkou, vedoucí ateliéru architektury na VŠUP v Praze. Od roku 1997 je členkou londýnské umělecké instituce Royal Academy of Arts. V roce 2007 byla předsedkyní mezinárodní komise vybírající projekt stavby nové budovy Národní knihovny na Letné. Třináct let učila na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Deset let žila s architektem Janem Kaplickým, který se poté v roce 1991 oženil s Amandou Levete. V květnu 2011 obdržela čestný doktorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Eva Jiřičná se označuje za Moravanku a Zlíňačku. Žije ve Velké Británii, často ale cestuje do Prahy, Zlína, Paříže či New Yorku. Na webových stránkách hnutí ANO 2011 byla uvedena jako jeho podporovatelka v sekci "Podporují nás". Přitom pouze podpořila Elišku Kaplický Fuchsovou v rámci komunálních voleb v Praze v roce 2014. Později její jméno ze seznamu zmizelo....

Eva Jančovičová (7)

Učitelka, spoluautorka matematických učebnic.

Eva Horzinková (8)

Narozena 1951. Doc., JUDr., PhD., akademická pracovnice Policejní akademie, zabývá se správním právem. Práce z oboru.

Eva Frantinová (6)

Narozena 4. 9. 1956 v Praze. Houslistka, básnířka, autorka básnické prózy.

Eva Cihelková (6)

Narozena 1952 v Těšeticích. Prof., Ing., CSc., ekonomka, vysokoškolská pedagožka, specializace na světovou ekonomiku a mezinárodní vztahy, publikace z oboru.

Eva Bomerová (8)

Učitelka na základní škole a externí vysokoškolská pedagožka, spoluautorka učebnice matematiky.

Eugen Vencovský (5)

Narozen 9.4.1908 v Prostějově, zemřel 6.1.1999 v Plzni. MUDr., DrSc., profesor, přednosta psychiatrické kliniky v Plzni. Práce v oboru.

Ernest Chausson (5)

Ernest Chausson byl významný francouzský skladatel z období romantismu, který se narodil 20. ledna 1855 a zemřel 10. června 1899. Ačkoli Chaussonovo dílo nebylo tak plodné jako díla některých jeho současníků, je známé svou hlubokou expresivitou a jedinečnou směsí vlivů skladatelů jako César Franck a Richard Wagner. Jeho skladatelská tvorba zahrnuje orchestrální díla, komorní hudbu a písně.

Erika Jarkovská (7)

Erika Jarkovská sa narodila 23. januára 1965 v Martine. Detstvo a mladosť prežila v Turčeku pri Kremnici a študentské časy na Strednej chemickej škole v Banskej Štiavnici. V súčasnosti pracuje a býva s rodinou vo Zvolene. Erika sa v mladosti prejavovala skôr výtvarne a hudobne. S písanou tvorbou začala na strednej škole , do rozsiahlejšieho diela sa pustila ako 18-ročná, ale potom sa na dlhé roky odmlčala po akejkoľvek umeleckej stránke kvôli materským a pracovným povinnostiam. K intenzívnemu písaniu sa vrátila v roku 2011, keď sa pustila do prepracovania románu Bojovníci dúhy, dovtedy uverejnenom na stránke Mámtalentu . Odvtedy sa viac rozpísala a stvorila celú trilógiu Bojovníkov dúhy, jeden novodobejší román o osude indiánskej ženy zo začiatku 20. storočia, spoločenský román zo súčasného Slovenska a neustále pracuje na ďalších, zväčša inšpirovaných skutočným životom Indiánov a kolonizátorov USA, no zo svojej spisovateľskej budúcnosti nevyníma ani iné spoločenské témy.

Erik Adolf Saudek (4)

Erik Adolf Saudek byl český překladatel, převážně z angličtiny , němčiny a francouzštiny . I jeho otec Emil byl překladatel a propagátor české literatury . Studoval střední školu ve Vídni, v Praze pak germanistiku, komparatistiku a dramaturgii na Filozofické fakultě UK. Publikoval v časopisech Cesta, Host, Kmen, Listy pro umění a kritiku, Komedie, Kritický měsíčník . Od roku 1927 překládá Goetha se svým učitelem Otokarem Fischerem a překladatelství se stává jeho hlavním zaměřením. V roce 1929 uvádí jako režisér první české provedení Goethova Fausta ve Fischerově překladu v holešovické Legii malých. Za okupace, kdy byl z rasových důvodů vyřazen z veřejné činnosti , vydává některé překlady pod jménem přítele Aloyse Skoumala . Po válce se stává dramaturgem Realistického divadla , divadelním kritikem Lidových novin a dramaturgem Národního divadla . Nesnažil se o tzv. věrný překlad, šlo mu spíše o postižení vnitřního smyslu předlohy a dobového koloritu. K tomu využíval i hovorové češtiny a umísťování nejzávažnějších slov na konec veršů, kde byly rýmem zdůrazněny. Zásadní význam má jeho 15 překladů nejhranějších Shakespearových her, na kterých pracoval od roku 1936 až do své smrti . Jeho manželkami byly herečka Eva Vrchlická, poté překladatelka Věra Saudková , neteř Franze Kafky. S druhou jmenovanou měl tři syny a dceru. Zahynul tragicky u moře v bulharském Sozopolu.

Eric Wright (4)

Eric Wright , známější jako Eazy-E byl americký rapper, který se narodil a vyrůstal ve městě Compton . Jeho matka pracovala jako správkyně na základní škole a otec byl poštovní dělník. Rodina neměla dost peněz na život v lepších podmínkách. V době rozkvětu hip-hopu se Eric rozhodl, že rap bude to co ho proslaví. V brzkém věku začal prodávat drogy a díky jejich prodeji vydělal až 250 000 dolarů. V sedmnácti letech ho vyhodili ze střední školy. V té době se Eazy E stal členem gangu Crips. Za peníze vydělané prodejem drog založil svůj vlastní label a pak spolu s rappery MC Renem, Ice Cubem, DJ Yella a Dr. Drem založil skupinu N.W.A, se kterou vydal 3 LP a 1 EP . Za svého života vydal jedno LP , Str8 Off Tha Streetz Of Muthaphukkin Compton, které ale vyšlo až po jeho smrti. Nahrál také 2 EP 187um Killa. Byly vydány také 2 posmrtné kompilace Eternal E a Impact Of The Legend. Zemřel ve 31 letech v roce 1995 na AIDS, kvůli nákaze HIV, kterou získal údajně od prostitutky. Je považován za jednoho z nejznámějších rapperů na západním pobřeží. N.W.A.100 Miles And Runnin

Eric Powell (8)

Americký kreslíř, tvůrce komiksů, též scenárista.

Enzo Russo (4)

Původem ze Sicilie, nyní žije v Monze a věnuje se literatuře a novinařině. Debutoval detektivními příběhy pro děti a posléze přešel k tvorbě úspěšných společenských románů s detektivní zápletkou.

Engelbert Kötter (6)

Engelbert Kötter je profesionální zahradník, specializovaný novinář a spisovatel beletrie, který je autorem více než tuctu domácích a zahradních knižních rádců. Současně je šéfredaktorem specializovaných časopisů v ekologii a pet shopu a pracuje jako konzultant zahradního centra. Pro televizi Engelbert Kötter sleduje trendy kolem zeleného bydlení - uvnitř a venku - včetně domácích a zahradních zvířat jako našich spolubydlících.

Emma Lord (6)

Americká redaktorka. Autorka beletrie.

Emlyn Rees (5)

Britský spisovatel.

Emily Beňová, (5)

Émile Ajar (3)

Romain Gary, rodným jménem Roman Kacew, publikující též pod pseudonymy Émile Ajar, Fosco Sinibaldi, Lucien Brûlard, René Deville či Shatan Bogat byl francouzský spisovatel, diplomat, filmový režisér a aviatik rusko-litevského a židovského původu. Gary napsal na třicet knih, přičemž česky zatím vyšly: Evropská výchova, Tulipán, Příslib úsvitu, Lady L.; pod jménem Émile Ajar: Život s krajtou, Soukromá linka důvěry a Život před sebou. Je jediným francouzským spisovatelem, který získal prestižní Goncourtovu cenu dvakrát, ač to pravidla neumožňují. V roce 1956 ji získal za román Les racines du ciel a v roce 1975 za román La vie devant soi , který publikoval pod pseudonymem Émile Ajar. Komise ocenila „Ajara“, aniž by znala jeho identitu. Román vyvolal literární senzaci a byl zfilmován již v roce 1977 . Gary byl během života silně ovlivňován matkou a jejím vztahem k Francii. V Garyho čtrnácti letech se přestěhovali do Nice, kde se matka po počátečních potížích stala ředitelkou hotelu. Romain nastoupil na právnickou fakultu v Aix-en-Provence, po roce přestoupil do Paříže a naplno rozjel dráhu spisovatele. V roce 1938 se již jako naturalizovaný Francouz angažoval u letectva. Po několikaleté vojenské kariéře se stal diplomatem a začal psát román s výraznými autobiografickými rysy. Jeho první ženou byla spisovatelka Lesley Blancheová, druhou herečka Jean Sebergová, která hrála v obou jeho filmech, v Les oiseaux vont mourir au Pérou i v Kill! . V roce 1970 se manželé rozvedli. J. Sebergová spáchala v roce 1979 sebevraždu. Gary se rok poté zastřelil; v dopise na rozloučenou výslovně uvedl, že jeho čin se sebevraždou J. Sebergové nesouvisí. Identitu Gary odhalil v dopise na rozloučenou a v posmrtně vydané práci Vie et mort d'Émile Ajar. Česká...

Emil Synek (7)

JUDr. Emil Synek byl český novinář, divadelní dramatik, filmový scenárista a kritik, spisovatel. Vystudoval gymnázium v Praze, kde maturoval roku 1921. Následně dokončil úspěšně studia práv, titul získal v roce 1926. Krátkou dobu byl vyšetřujícím soudcem, v období 1927–1939 by redaktorem v listech A–Zet, České slovo a od roku 1936 byl šéfredaktorem deníku Telegraf. V roce 1932 se oženil s herečkou Evžou Budlovskou. Když v roce 1939 uprchnul z Protektorátu, zanechal manželku s dcerou ve vlasti. Za války pobýval v Londýně, od konce roku 1943 pracoval pro exilovou československou vládu jako zahraničněpolitický zpravodaj. Po válce se vrátil do Československa, od roku 1946 do roku 1955 byl poradcem na československém velvyslanectví ve Francii. Když byl svého pověření zbaven, do vlasti se již nevrátil. Ve dvacátých letech se prosadil jako spisovatel svými povídkami "Ano i ne" a "Usměvavý bůh" . Napsal romány "Muži mezi sebou "; "Krach " Ve třicátých letech pracoval jako novinář v České slovo a Telegrafu. Zde působil jako novinář a filmový recenzent. Používal šifry: -es- A-Zet 1932; České slovo 1935. Dramatické tvorbě se věnoval pod pseudonymy: Ricardo Gomez "" a Ríša Záhorský. Věnoval i politické publicistice. V knize "Svět, jaký je" zachytil atmosféru tehdejší Evropy a Asie těsně před propuknutím druhé světové války, kdy také emigroval do ciziny. Tam se umění dále nevěnoval. Tři jeho divadelní hry – "Jana ", "Mimo proud " a "Výdělečné ženy " – byly zfilmovány: Pro rozhlas napsal či upravil své hry Rychlebové , Dvojí tvář , Dějiny mluví a Noční hlídka .