Výpis všech autorů

Anna Breitsameter

Anna Blažíčková

Anna BLAŽÍČKOVÁ , spisovatelka, bohemistka a lexikografka. V letech 1946–1949 navštěvovala gymnázium v Táboře, dokončila je v Týně nad Vltavou roku 1952. Její přihláška ke studiu na Filosofické fakultě UK v Praze byla zamítnuta z důvodů náboženského založení rodiny a neústupného chování autorčina otce, který odmítal vstoupit do zemědělského družstva. Byla ale přijata k tříletému studiu na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích . Následně směla v letech 1955–1958 pokračovat ve studiu češtiny a ruštiny na pražské Filosofické fakultě UK. V letech 1958–1964 vyučovala na středních školách ve Voticích, Vlašimi a v Praze. Roku 1964 odešla na mateřskou dovolenou a poté byla zaměstnávána pouze externě. Spolupracovala s Památníkem národního písemnictví, Maticí slovenskou a Ústavem pro českou a světovou literaturu. Je spoluautorkou hesel v Lexikonu české literatury 1–3 , Slovníku české literatury 1970–1981 , Slovníku českých spisovatelů od roku 1945 a Slovníku českých spisovatelů . Z knižně nezveřejněného souboru Čekání v zástupu publikovala povídky Buď vůle tvá , Babička se vrátila a Momentka . Knižně vyšly pohádky a novely pro děti Směr Červený Újezd , Kdo nesází, nevyhraje aneb Dostane se Honza k počítači , Zvířecí pohádky a Neomluvené hodiny . Vzpomínkovou prózu Psí víno autorka dopsala roku 1983, vydala ji v roce 1992 . Další vzpomínková kniha, s názvem Teď něco ze života, vychází v Triádě v roce 2012 – viz krátkou ukázku zde.

Alžběta Bílková

Narodila se r. 1994 v Praze. Autorka beletrie . Píše recenze fantasy knih, filmů a seriálů.

Alvah Cecil Bessie

Americký romanopisec, publicista a scénárista.

Alice Broadway

Britská autorka románů pro mládež.

Alfred J Bierach

Dr.Bierach se narodil r.1924 v Řezně, studoval psychologii v Lausanne, Toulouse a v Mnichově, vykonával psychoterapeutickou praxi v Lindau u Bodamského jezera.

Alfred Bester

Alfred Bester byl americký spisovatel science fiction, jeden z autorů období tzv. Zlatého věku sci-fi, jehož dílo ve velké míře ovlivnilo dnešní podobu Hard SF.. Narodil se v New Yorku na Manhattanu v židovské rodině. Roku 1935 dokončil studia přírodních a humanitních věd na Pensylvánské univerzitě. Práva na Kolumbijská univerzitě nedokončil. Roku 1936 se oženil s herečkou a reklamní agentkou Rolly Goulko, která byla jeho manželkou až do své smrti roku 1984. V letech 1939–1942 otiskl v pulpovém magazínu Thrilling Wonder Stories čtrnáct povídek, které na sebe upozornily neotřelými nápady a svěžím stylem. Po jedenáctileté odmlce, kdy pracoval jako scenárista komiksů a později rozhlasových seriálů, se opět vrátil k sci-fi. Práce na většinou brakové literatuře jej zdokonalila v literárním řemesle natolik, že jeho román Demolished Man , publikovaný v Galaxy Science Fiction, obdržel jako vůbec první cenu Hugo. Velkého úspěchu a nominaci na cenu Hugo dosáhl také svým románem The Stars My Destination , rovněž vydaným v Galaxy Science Fiction. Po tomto románu následovala další odmlka, kdy pracoval v redakci časopisu Holiday. Roku 1975 vyšel konečně jeho další román The Computer Connection . Přestože román nedosahuje úrovně předchozích, byl nominován na cenu Hugo i na cenu Nebula. Měl být čestným hostem světového sjezdu příznivců žánru v Brightonu roku 1987, ovšem nemohl se zúčastnit, protože si po nešťastném pádu zlomil kyčel. Zemřel v tom samém roce na komplikace spojené s tímto zraněním. Ještě před svou smrtí se dozvěděl, že je laureátem ocenění Damon Knight Memorial Grand Master Award .

Alexandra Bracken

Americká spisovatelka.

Alexander Buchner

Buchner, Alexander, organolog a hudební historik, narozen 3. 9. 1911, Prešov, zemřel 4. 10. 2000, Praha. Za svého života pracoval v Národním museu v oddělení hudebních nástrojů, kde se zasloužil o vybudování samostatné sbírky v samostatném depozitáři. Napsal řadu odborných knih o historii, používání a technice hraní na staré hudební nástroje, pořádal řadu výstav a organizoval koncerty staré hudby.

Aleš Brožek

Narozen 22. 5. 1952 v Praze. Knihovník a vexilolog. Ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem , předseda sekce pro akvizici Sdružení knihoven České republiky. Autor publikací z oblasti knihovnictví a publikací o státních symbolech, vlajkách a znacích.

Aleksandr Michajlovič Borščagovskij

Ruský beletrista, kritik, divadelní vědec.

Albín Bráf

Jeho otec byl hospodářským úředníkem na třebíčském valdštejnském panství, matka pocházela z měšťanské rodiny Trávníčků, třebíčských barvířů sukna. Ve svých deseti letech byl poslán do Prahy studovat na Akademickém gymnáziu, kde se tehdy teprve zaváděl český vyučovací jazyk. Po úspěšném absolvování gymnázia vstoupil v roce 1869 na právnickou fakultu v Praze. Rodina se v tu dobu po otcově smrti ocitla v tíživých materiálních podmínkách a Albín Bráf byl nucen sám se vydržovat na studiích. Studoval velmi úspěšně a závěrečnou rigororózní zkoušku, jejíž hlavní obsah tvořilo národní hospodářství a finanční věda, složil jednomyslně s vyznamenáním v roce 1874. 11. listopadu 1874 založil při Všehrdu národohospodářský odbor, jehož se stal předsedou a začal pracovat jako praktikant u trestního soudu. Díky prof. Eberhardu Jonákovi, ale i z materiálních důvodů připravoval ke zkouškám příslušníky několika hraběcích rodin. Styk s konzervativní českou aristokracií ovlivnil i jeho politické postoje. Jeho touha po učitelské dráze se v krátké době, a to ještě v roce 1874 splnila. Stal se totiž profesorem národního hospodářství a obchodní statistiky na Českoslovanské akademii obchodní v Praze. Roku 1877 byl na základě habilitační práce a vysoce hodnocené přednášky na téma „O vývoji svobody hospodářské“ jmenován jako soukromý docent národního hospodářství na pražské České technice. Byly mu svěřeny již honorované přednášky o zákonech stavebních a železničních. V roce 1879 po smrti Prof. Eberharda Jonáka, byl Bráf schválen suplentem národního hospodářství a statistiky na České technice a to současně při činnosti na obchodní akademii, která pro něho byla hlavním hmotným zabezpečením a přípravou pro vysokoškolskou profesuru. Na základě své práce „Studie o severočeských dělnických poměrech“ byl v lednu roku 1882 jmenován mimořádným profesorem národního hospodářství na právnické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1885 byl ve své funkci definitivně potvrzen a v roce 1890 byl jmenován ...

Alberto Bevilacqua

Alberto Bevilaacqua byl italský spisovatel a filmový tvůrce. Od počátku 50. let 20. století publikoval své povídky v časopisu Journal of Parma. V roce 1955 vydal svou první sbírku povídek . Byl rovněž básníkem. Jeho první sbírka básní Friendship Lost vyšla v roce 1961. Jeho románová prvotina z roku 1962 pojednává o životě v Parmě od roku 1922 do konce španělské války Zamilované město . Průlomem v jeho tvorbě byla novela Caliph, vydaná v roce 1964 - hlavní hrdinka Irene Corsini, plná energie a laskavosti, je jednou z nejsilnějších ženských postav v italské literatuře. Za novelu This Kind of Love získal v roce 1966 Campiello Prize in 1966. U obou novel Bevilacqua dohlížel na filmovou adaptaci i produkci. This Kind of Love získala v Cannes cenu za nejlepší film. Mezi let 1970 a 1999 Bevilacqua režíroval sedm filmů. Jeho film La califfa otevíral v roce 1971 filmový festival v Cannes Film. Bevilacqua zemřel ve věku 79 let na srdeční záchvat.

Alan Bullock

Lord Alan Bullock byl významný historik, který zahájil svou akademickou kariéru jako vědecký pracovník v New Colege v Oxfordu a roku 1960 se tam stal zakládajícím profesorem Saint Catharines Colege.V letech 1969-1973 byl výkonným rektorem Oxfordské univerzity. V roce 1967 byl zvolen za člena Britské akademie a v roce 1970 se stal Rytířem čestné legie.Na doživotního peera lorda Bullocka z Leafieldu byl povýšen o 6 let později.Žil i umřel v Oxfordu.

Adela Banášová

Slovenská moderátorka.

Adam Bahdaj

Adam Bahdaj byl polský spisovatel a překladatel z maďarštiny. Pod pseudonymem Dominik Damian psal populární detektivní romány. Bahdaj vystudoval práva na Jagellonské univerzitě v Krakově a na Vysoké škole ekonomické ve Varšavě. Druhou světovou válku prožil v Maďarsku jako polský aktivista. Pracoval pro krajanský spolek v Budapešti, publikoval v časopise polské emigrace Wieści z Polski a spolupracoval s vydavatelstvím Biblioteka Polska. Roku 1942 debutoval pod pseudonymem Jan Kot sbírku básní Iskry spod młota a novelu Z pamiętnika samotnika . Roku 1943 pak vyšly jeho překlady maďarských lidových písní Seklerskie ballady ludowe a povídka Karty z pamiętnika misantropa V letech 1945-1950 působil jako novinář v Krakově a ve Varšavě, od roku 1950 se věnoval literatuře. Je autorem několika desítek knih pro děti a mládež se sportovní, dobrodružnou a detektivní tematikou, které zejména z počátku spojoval s problémy protifašistického odboje. Pro nejmenší čtenáře psal krátké prózy plné humoru a obdivu k přírodě. Roku 1974 mu byl udělen polský Zlatý Záslužný kříž a roku 1984 byl zapsán na Čestnou listinu Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu IBBY .

Adalbert Ludwig Balling

Páter Adalbert Ludwig Balling CMM je kňaz, spisovateľ, rehoľník.

Achim Bednorz

Autor prací z oboru architektury, též fotograf.

A. J. Bělská

Přídomek Bělská si uváděla podle rodiště v Bělé pod Bezdězem a uváděla ho také jako samostatný pseudonym. Žila a psala v Mladé Boleslavi, později v Kroměříži. Překladatelka, plodná spisovatelka konvenční četby pro mládež, historických povídek a sentimentálních románů pro ženy a dívky. Publikovala také v edici Červená knihovna.

Zuzana Burianová

Zdenka Bergrová

Zdenka Bergrová, rozená Vovsová, byla česká básnířka, překladatelka ruské, ukrajinské, francouzské a anglické literatury, psala také hry pro děti, pohádky, epigramy, recenze a literárněvědné články. Otec byl typograf. Maturovala 1942 na reálném gymnáziu Elišky Krásnohorské, pak absolvovala střední knihovnickou školu v Praze v Klementinu a do konce války byla nasazena v Rudolfinu při stěhování knih do krytu. Má osvědčení o odboji podle zákona 255 a z května 1945 medaili pankráckých barikádníků s nízkým číslem 419. Ve druhé polovině války byla ve skupině Jindřicha Honzla, je proto 1945 v seznamu Studia ND. Od letního semestru 1945 studovala na FF UK obor česká a ruská literatura. V roce 1949 jí nebyla uznána disertační práce, protože odmítla o Vladimiru Galaktionoviči Korolenkovi změnit názor, oceňovala jeho nestrannost v revoluci a pomoc všem potřebným. Dostala rehabilitační doktorát 1990. V červenci 1945 jí vyšla první básnička v deníku Mladá fronta, v roce 1945 dostala v soutěži mládeže první cenu za hru Perníková chaloupka ve verších pro maňáskové divadlo, na scénu uvedl hru Václav Vaňátko a 1946 vyšla v nakladatelství J. R. Vilímek. Od roku 1949 publikovala překlady Puškina, Lermontova, Někrasova, Ševčenka, Jesenina, Pasternaka, s jazykovou konzultací také Verlaina. Otištěných přeložených veršů není méně než 70 000. První vlastní nevelkou sbírku "Duha zvířetníku" vydala v roce 1975, pak vydala ještě několik básnických sbírek a knih pohádek. Ocenění: Medaile a diplom Evropského kruhu Franz Kafka, Praha 1999. Je uvedena v Kdo je kdo v Československu ČTK 1969, v Ukrajinské literární encyklopedii, Kyjev 1988, v encyklopedii Who's Who in the World, Edition 2000, Marquis, USA, v ČR v encyklopedii Diderot, dále v encyklopedii 2000 Outstanding People, Cambridge, England. Zemřela 22. května 2008 v Praze. Pohřbena byla na Vyšehradském hřbitově....

Zdeněk Burianec

Narozen roku 1928, zemřel 24.4.1996. Ing., chemické procesy.

Zdeněk Brunecký

Narozen 3.2.1915 v Brně, zemřel v dubnu 1985 v Brně. Prof., MUDr. CSc., profesor dětského lékařství a genetiky v Brně, práce z oboru.

Zdeněk Brom

Mgr., učitel základní školy.

Zdeněk Bláha

Yves Bastien

Walter Böttger

Německý historik, autor knih o staré Číně.

Vlasta Bayerová-Větvičková

Narozena 1902. Učitelka, autorka knih receptů z medu.

Vladimir Osipovič Bogomolov

Vladimir Osipovič Bogomolov, rusky: Владимир Осипович Богомолов, vlastním příjmením Bojtinskij , které používal o roku 1948 a poté do roku 1953 Bogomolec bol ruský spisovateľ, píšuci najmä vojnovú literatúru. Známa je najmä jeho kniha V auguste roku 1944 - vynikajúcim a autentickým spôsobom vyrozprávaný príbeh pátracej skupiny armádnej kontrarozviedky Červenej armády v zázemí frontu na pomedzí Bieloruska a Poľska počas veľkej letnej ofenzívy Červenej armády v lete 1944. Pravdepodobne inšpirované skutočnými udalosťami . Autor patril ku generácii sovietskych spisovateľov, ktorí sa priamo zúčastnili vojny a ich diela začali vychádzať najmä po XX. zjazde KSSZ - v období tzv. odmäku. Vojnu videli realisticky, neprikrášlene, odmietali obvyklú sovietsku glorifikáciu, pátos.

Vilém Bitnar

Vilém Bitnar byl český literární a kulturní historik, spisovatel a publicista katolické orientace, jeden z hlavních představitelů katolické moderny. Byl i organizátorem katolického kulturního života, psal do revue Akord, novin Našinec, encyklopedie Český slovník bohovědný, založil týdeník katolické inteligence Nový věk a literárně-filozofický časopis Meditace. Patří k jedněm z největších českých znalců barokní literatury. Miloš Babor, Václav Bidlo, Miloš Hlavatý, Jan Hurdálek, Pavel Valenta, Jiří Zaháň, Karel Jezbera, Jan Kaněra, Jan Kustoš, Václav Kristián Popel, Hanuš Pučálka, Jan Semerák, Jan Chorinus.

Viktorie Besó

Narodila se: 4. duben 1980 Informace Autorka se zaměřuje na erotickou literaturu zejména o ženách a hlavně pro ženy. Aktuálně publikovala knihu Sbírka motýlů, kterou najdete na pultech knihkupectví. Biografie Viktorie se narodila roku 1979 ve znamení Berana. Má za sebou dlouhou praxi v oblasti marketingu a komunikace. Psaní ji baví již od dětství, ale až nyní se odhodlala vytáhnout jedno ze svých literárních děl "z šuplíku" a podělit se o něj s veřejností. Aktuálně se věnuje psaní další knihy, opět s erotickou tématikou, kterou ocení především ženy.

Viera Bombová

Slovenská grafička, ilustrátorka a malířka.

Veronika Břicháčková

Narozena 27. 5. 1985. Spoluautorka knihy kuchařských receptů.

Verity Bright

Valentin Michajlovič Berežkov

Ruský diplomat a novinář.

Valentin Fedorovič Bulgakov

Ruský novinář, spisovatel, bibliograf a auto memoárové literatury.

Václav Borovan

Václav Borovan je členem historické sekce Svazu letců CR.Pilotem se stal v roce 1938 po ukončení výcviku v rámci akce 1000 pilotů na obranu republiky.V červenci 1939 se neúspěšně pokusil o ilegální přechod hranic.Za německé okupace byl účastníkem domáciho odboje.Po válce se stal členem předsednictva odbojového Svazu letců a jednim z pilotů Velitelství letectva v Praze-Ruzyni.Roku 1951 byl jako politický nespolehlivý byl zbaven pilotníko diplomu a při prověrkách propuštěn ze zaměstnáni v čs ústavu práce.Pracoval ve stavebnictví,později překládal technickou literaturu a vyučoval jazyky.

Václav Bláha

Václav Bláha byl český hudební skladatel a trumpetista. Chodil jen do obecné školy, sám se naučil hrát na trubku a byl samoukem i v kompozici. Působil v kavárenských souborech, kinoorchestrech, v lidových a vojenských kapelách, které jej nejvýrazněji profilovaly. V polovině 30. let 20. století nastoupil na místo 2. trumpetisty v orchestru R. A. Dvorského, což bylo jeho nejvýznamnější působiště. V nakladatelství R. A. Dvorského také do roku 1948 vydal většinu svých písní na gramofonových nahrávkách i tiskem. Po skončení 2. světové války krátce vedl vlastní soubor. Zatímco jako interpret se nevyhýbal moderní populární hudbě, jako skladatel se věnoval především hudbě lidové, a to i jako autor textů. Svoji úspěšnou kariéru skladatele odstartoval roku 1933 polkou Moje zlatá Anny. Polky patřily mezi jeho nejznámější skladby, např. Jetelíček u vody, Dokolečka, dokola a Včera jsem tě čekala, uspěl i s valčíky Červená sukýnka, Hvězdička a Tuláček, z dalších známých lze jmenovat pochodovou píseň Děvče jako růže a sousedskou Babička vzpomíná, ohlas měly i jeho pochody, tanga, mazurky aj. V druhé polovině 40. let se pokoušel psát budovatelské a masové písně, v 50. letech začal tvořit pro děti, známou se stala píseň Tancovala žížala. Od roku 1951 vydával v Orbisu a ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v Praze, kde vyšly jeho Dětské písně pro zpěv a klavír na slova Miloše Veselého.

Václav Beneš Šumavský

Václav Beneš Šumavský, v Knize narozených Waclaw Benesch , byl český novinář, spisovatel a překladatel. Václav Beneš se narodil v rodině kočího Ondřeje Benesche a Cateriny Beneschowé-Haischmannowé. Základní školu absolvoval v Plzni a reálku v Praze. Po maturitě v roce 1868 pracoval jako novinář a redaktor. Roku 1871 nastoupil jako elév do redakce pražských novin Čech, kde byl v letech 1876–1878 šéfredaktorem. Roku 1872 se oženil s Marií Fučíkovou , se kterou měl pět dětí: Václava operního pěvce, Kamila , Josefa Vladimíra , Jaroslava a Bohumilu . Kolem roku 1875 si zvolil přídomek Šumavský, aby se odlišil od Václava Beneše Třebízského. V letech 1878 až 1883 působil v brněnském listu Moravská orlice. Po návratu do Prahy byl krátce redaktorem Českých novin , České politiky a Hlasu národa, kde redigoval literární přílohu Nedělní listy. V letech 1884–1886 pracoval jako redaktor deníku Národní politika, kam se vrátil opět na konci 90. let 19. století a podle jednoho odkazu měl být jeho šéfredaktorem. Podle jiných zdrojů byl šéfredaktorem až v letech 1906–1927, což bylo v rozporu s tiráží deníku, v níž byla uvedena jiná jména odpovědných redaktorů. Roku 1925,byl hostem společnosti Lázně Poděbrady. V témže roce se oženil s Josefou Jáchymovou , spisovatelkou. V roce 1927 odešel na odpočinek a věnoval se převážně překladatelské činnosti. Kromě povídek v lidovém vypravěčském stylu a se svěžím humorem byl tvůrcem dobových románů, vzpomínkových publikací o osobnostech české žurnalistiky a literatury a řady překladů historické a dobrodružné beletrie z francouzštiny, polštiny, ruštiny, angličtiny a němčiny. Jeho konvenčním románům a humoreskám jsou vlastní patos a didaktismus. Je spoluautorem libreta k opeře Vanda od Antonína Dvořáka. Bydlel v Praze-Spořilov Bl. 56, č. 18, pohřben byl na hřbitově Šárka v Praze...

Václav Benda

Václav Benda byl český filosof, kybernetik, katolický aktivista, pravicový politik a protikomunistický disident, politický vězeň komunistického režimu a zakladatel a první předseda Křesťanskodemokratické strany. Jeho syn Marek Benda rovněž působí v politice. Václav Benda vystudoval bohemistiku a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy , v této době byl aktivní ve studentském hnutí a podílel se na zakládání klubů katolické mládeže. Na FF UK působil v letech 1969 až 1970 jako asistent. Poté v letech 1970–1975 vystudoval teoretickou kybernetiku na MFF UK. Pro svou katolickou víru a neochotu vstoupit do KSČ vystřídal mnoho povolání. V letech 1975 až 1977 pracoval jako počítačový odborník ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Až do roku 1976 nevystupoval proti komunistickému režimu. Avšak otřásl jím proces s hudebníky ze skupiny The Plastic People of the Universe. Byl jedním z iniciátorů a prvních signatářů Charty 77. Za to byl vyloučen z Revolučního odborového hnutí a posléze i propuštěn z práce. V letech 1979 až 1984 byl mluvčím Charty 77, v roce 1978 se pak podílel na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za svou činnost byl v letech 1979 až 1983 vězněn pro podvracení republiky. Mimo to se on i jeho rodina stali terčem různého šikanování ze strany státní moci – byl propuštěn z práce, vyslýchán, byl mu vypnut telefon a kontrolována pošta, v jeho bytě byla domovní prohlídka, při které mu byly zabaveny některé věci. Tyto ústrky ho podle jeho slov učinily ještě zatvrzelejším v boji s režimem. V roce 1984 byl pozván na kongres Wege zu einer Europäischen Friedensordnung, který se konal v západoněmeckém Heidelbergu. Kongresu se rozhodl nezúčastnit, protože měl obavy, že by mu československé orgány nedovolily návrat do vlasti. Místo toho poslal účastníkům dopis, ve kterém jim vyjádřil podporu a sympatie a poprosil je, aby protestovali proti uvěznění disidenta Lad...

Václav Běhounek

Narozen 12.9.1902 v Lounech, zemřel 10.12.1980 v Praze. Novinář, literární historik a kritik, autor bibliografií a sborníků, přeložil knihu z ruštiny.

Václav Bartůněk

Václav Bartůněk , byl katolický kněz, který se zabýval církevními dějinami a architekturou, a kanovník u Všech svatých na Pražském hradě. Středoškolské vzdělání získal na arcibiskupském gymnáziu v Praze, které zakončil v roce 1927 maturitou. Ke kněžství studoval na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity v Praze, kterou dokončil v roce 1923. V roce 1923 byl také vysvěcen na kněze. Poté působil v pastoraci. Ve studiích pokračoval dále na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity v Praze a 2. června 1933 byl zde promován doktorem teologie. Poté studoval na Státní archivní škole v letech 1934–1937. Byl kaplanem ve Vraném, Vrapicích, Kladně a Žebráku. V roce 1940–1941 přednášel na Arcidiecésním bohosloveckém učilišti pražském předmět pomocné vědy historické a ochrana památek. Od roku 1942 byl pracovníkem v arcibiskupském archivu. Dne 30. ledna 1951 byl jmenován na římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze profesorem církevních dějin, s účinností od 1. ledna 1951. Dne 14. května 1959 byl jmenován na CMBF vedoucím katedry historicko-právní, s účinností od 1. června 1959. Dne 13. srpna 1962 byl jmenován proděkanem pro roky 1962–1964. Dne 25. července 1964 byl jmenován na CMBF proděkanem pro roky 1964–1966. Jeho jmenování proděkanem se opakovalo ještě 1. září 1966 kdy byl jmenován proděkanem pro roky 1966–1968 a 21. listopadu 1968, kdy byl jmenován proděkanem pro roky 1968–1970. Jeho působení na CMBF bylo ukončeno po tzv. čestném roce 31. srpna 1970. Zemřel v Praze 30. března 1985.

V Balyberdin

Ulrich Becher

Dramatik,povídkář,romanopisec.Narozen v Berlíně otci advokátovi a matce klavíristce.Po absolvování gymnázia začal studovat práva na tehdejší Univerzitě Bedřicha Viléma.Zároveň se soukromě učil malovat u proslulého Georga Grosze.Po nástupu nacistů k moci musel emigrovat.Nejdříve do Vídně,kde se seznámil se slavným satirikem Roda Rodou,s jehož dcerou se posléze oženil.Později se dostal až do Brazílie,kde novinařil a farmařil.Vydržel zde až do roku 1944,kdy přesídlil do New Yorku.V roce 1948 se vrátil do Evropy a roku 1954 se natrvalo usadil v Basileji, kde žil až do své smrti v roce 1990.

Tomáš Břínek

TMBK neboli Tomáš Břínek je grafik, fotograf a hudebník. Známý je zejména svými kolážemi, které parodují současné dění. Studoval fotografii na pražské Soukromé střední odborné škole umění a managementu. Rád tvrdí, že následně pokračoval na Rhode Island School of Design, ale jde o mystifikaci. Pracoval ve společnosti Extra Media, od dubna působí v Czech News Center. Je ženatý, má syna.

Tomáš Belko

Narozen 5. 6. 1965 v Praze. Autor písňových textů, divadelních a filmových scénářů, muzikálových libret a povídek. Tenorsaxofonista. Kreativní ředitel reklamní agentury Ogilvy.

Tomáš Baťa

Narozen 17. 9. 1914 v Praze, zemřel 1. 9. 2008 v Torontu . Kanadský podnikatel českého původu.

Tomáš Barčík

Narozen 16. 9. 1978. Manažer, kouč, počítačový grafik a fotograf. Věnuje se grafice, počítačové grafice, reklamní tvorbě, strategickému marketingu, manažerskému vzdělávání a rozvoji lidských zdrojů na profesní i osobní úrovni. Práce z oboru.

Tomáš Baránek

Tomáš Baránek je český spisovatel, publicista a nakladatel. Vystudoval matematickou informatiku na Masarykově univerzitě v Brně, od roku 1994 pracoval ve vydavatelství Computer Press . Od roku 2004 se věnuje především volné literární tvorbě a od roku 2007 opět vydavatelské činnosti . Byl mezi prvními nakladateli na českém trhu, kteří se pustili do vydávání knih v elektronické podobě . Na toto téma Tomáš Baránek přednáší a poskytuje poradenství. V roce 2004 vydal sbírku erotické poezie Bez uzdičky . V roce 2005 vydal Tomáš Baránek „praktickou příručku technologie lovu“ Jak sbalit ženu . O pět let později vyšla její aktualizovaná a rozšířená verze Jak sbalit ženu 2.0 . Díky Baránkově analýze tématu konečně vstoupila problematika seznamování jako vážné téma i do mainstreamových médií, pro něž se autor stal „guruem“ v této oblasti. V tištěných i internetových médiích bylo publikováno téměř 150 článků na téma týkající se autora či knihy. Je autorem divadelní hry z prostředí profesionálních „baličů“ Jak sbalit ženu, která měla českou premiéru v prosinci 2009 v brněnském divadle Buranteatr. Ve spolupráci s tímto divadlem Baránek zorganizoval i interaktivní výukové kurzy seznamování. Adaptaci této divadelní hry na rok 2012 připravuje Městské divadlo Zlín. V rámci své publicistické činnosti přispíval Baránek v roce 2006 do časopisu "Reflex" pravidelným sloupkem o seznamování pod názvem "Kontaktáž". Nyní píše prózu.

The Moody Brothers

The Moody Brothers je americké country trio, které původně tvořili bratři Carlton, Charles a Danny Moodyovi. Pocházejí ze Severní Karolíny a jsou známí svou instrumentální zručností a pevnou vokální harmonií. Skupina se prosadila v 80. letech 20. století a získala uznání za svůj přínos country i gospelové hudbě. Za svou tvorbu obdrželi nominace na cenu Grammy, což svědčí o jejich hudebních schopnostech a kvalitě jejich produkce. The Moody Brothers byli úspěšní také v Evropě, kde za svá vystoupení získali ocenění a uznání. Během své kariéry vystupovali na prestižních místech, včetně Grand Ole Opry, kde předváděli svůj tradiční a zároveň inovativní přístup ke country hudbě.

Tereza Barvíková

Narozena 2. 7. 1994 ve Zlíně. Spisovatelka, autorka románů pro mládež. Fotografka. Provozovatelka e-shopu s produkty pro pejskaře.

Táňa Bulíková

Slovenská lékařka.

Táňa Balcová

Mgr. Slovenská autorka jazykových slovníků .

Sylvie Bézuel

Francouzská novinářka a spisovatelka, knihy o přírodě.

Sylva Bartůšková

Narozena roku 1937 v Nemojově u Dvora Králové. Literární teoretička a historička, práce z oboru, specializace na literaturu pro mládež, též redakční práce.

Steve Bynghall

Britský autor obrazového průvodce k filmu Princ z Persie.

Stephen Brewer

Editor, spisovatel a autor cestovních průvodců, působí v New Yorku.

Stéphanie Babin

Francouzsky píšící autorka knih pro děti.

Stella Baggott

Ilustrátorka.

Stanislav Banházi

Slovenský publicista, publikace z oboru magie.