11941–12000 z 144736 Autoři
Karla Tchawou Tchuisseu (7)
Narozena 1992 v Kadani. Blogerka, korektorka, zakladatelka projektu Červená propiska, zábavnou formou propaguje znalosti z oblasti češtiny a literatury na sociálních sítích, též spoluautorka knihy.
Více od autora
Karl Vocelka (5)
Karl Vocelka je česko-rakouský historik a profesor rakouských dějin na Vídeňské univerzitě. Specializuje se především na dějiny raného novověku.
Více od autora
Karl Heinz Tuschel (3)
23.3. 1928 - 12.2. 2005 Vystudoval přírodní vědy. Pracoval v chemickém průmyslu, ale také jako horník či dramaturg kabaretu a spisovatel. Do literatury vstoupil roku 1967 prvotinou Kolem letí hvězda. Za nejúspěšnější jeho dílo je pokládán román Ostrov robotů z roku 1973. V něm se objevuje motiv rozhodujícího vlivu robotů a počítačů na politické rozložení moci ve světě.
Více od autora
Karen Armstrong (5)
Karen Armstrongová je britská autorka a komentátorka irského původu, známá svými knihami o světových náboženstvích. Dnes se sama nehlásí k žádnému náboženství, v mládí však strávila sedm let v klášteře jako řeholnice, později vyučovala na prestižní židovské škole. Poslední dobou se věnuje zvláště problematice islámu.
Více od autora
Karel Želenský (7)
Narozen 25.1.1865 v Ostrovačicích u Brna, zemřel 30.11.1935 na Zbraslavi. Herec, režisér, dramatik, prozaik, překladatel.
Více od autora
Karel Zehnula (4)
Prof. Ing. Karel Zehnula, CSc. , práce z oboru měřící techniky, práce o výzkumu neelektrických veličin.
Více od autora
Karel Wellner (7)
Profesor Karel Wellner byl český grafik, malíř, kreslíř, ilustrátor, výtvarný historik a kritik. Byl také pedagog bývalé České reálky v Olomouci. Maturoval na reálce v Praze, absolvoval techniku a Umělecko průmyslovou školu v Praze. Jako profesor na st. reálce v Olomouci působil od r. 1902. Byl činným v odborné literatuře a některá jeho díla byla vydána v Německu. Jako malíř se účastnil výstav Jednoty umělců výtvarníků v Praze a výstav Sdružení výtvarných umělců na Moravě. Byl činným hlavně v grafice. Vydal několik cyklů litografií a leptů ze staré Olomouce. V Olomouci byla po něm pojmenována ulice.
Více od autora
Karel Valtera (4)
Narozen 5.10.1937 v Praze. Pracovník Československé televize, redaktor, televizní dramatik, beletrista.
Více od autora
Karel Valášek (7)
Současný, úspěšný autor mnoha románů. Karel Valášek, 10.1.1943 v Praze , pracoval v oblasti cestovního ruchu. V roce 2000 odešel do duchodu, aby se věnoval psaní. Dosud vydal soubor povídek Bombička aneb hotelováci, vesele příhody z pohostinství a v roce 2002 humoristický román Bigamista. Jeho knihy jsou veselou retrospektivou bohatých životnich zkušeností a zážitků získaných při dlouholeté práci mezi lidmi, napsané čtivě a s dramatickým spádem.
Více od autora
Karel Svoboda (6)
Narozen 17.7.1888 v Praze, zemřel 30.10.1960 tamtéž. PhDr., DrSc., profesor klasické filologie, publikace a překlady z oboru.
Více od autora
Karel Švejda (6)
Narozen 19.7.1914 v Praze, zemřel 1.9.1990 v Samechově. Technik, práce z oboru všeobecného strojnictví a technického kreslení.
Více od autora
Karel Štech (6)
Karel Štěch byl český malíř, ilustrátor a grafik, známý díky svým dřevorytům. Studoval na Umělecko-průmyslové škole u Zdeňka Kratochvíla a na Akademii výtvarných umění v Praze u T. F. Šimona. Věnoval se krajinomalbě a tvořil díla se silným sociálním vyzněním. Byl členem uskupení SČUG Hollar , Sdružení jihočeských výtvarníků , Svaz československých výtvarných umělců , Svaz českých výtvarných umělců . Za své dílo byl oceněn několikrát, mj. Řádem práce a čestným titulem národní umělec . Je pohřben na hřbitově v Mladém.
Více od autora
Karel Smrž (9)
Karel Smrž byl filmový historik a kritik, scenárista, kameraman, dramaturg, publicista a docent Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze. Narodil se 19. dubna 1897 v Sobotce v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji do učitelské rodiny. V roce 1908 začal studovat na jičínské vyšší reálce, po přestěhování rodiny do Prahy, dokončil školu na vyšší reálce na Malé Straně, kde v roce 1915 odmaturoval. Už od mládí se jeho zájem soustřeďoval na právě se rodící kinematografii, zejména o její technickou stránku a historii. Již jako student vyšší reálky si vyrobil svou první primitivní přijímací kameru. Na svá první setkání s "živými fotografiemi" po letech vzpomínal takto: Tento zájem byl určující i pro jeho další studium. Po maturitě se zapsal na strojní a elektrotechnické inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze , kterou absolvoval v roce 1926. Během studia byl zaměstnán jako asistent fyzikálního ústavu ČVUT, stal se tajemníkem Československé společnosti pro vědeckou kinematografii a začal publikovat své první práce věnující se technickým a historickým otázkám filmu. První knihou byla v roce 1922 vydaná Vývoj a význam kinematografie a filmu, v roce 1924 vychází první větší česká publikace o filmu s názvem Film: podstata, historický vývoj, technika, možnosti a cíle kinematografu. Během studií rovněž zkonstruoval svou první amatérskou kameru na normální film, kterou nazval Kinetom, a se kterou natočil svůj první krátký dokumentární film Madame Curie v Praze . Několik let pracoval společně s odborníky na dlouhém populárně vědeckém filmu Radium, tajemství života a stvoření, který byl dokončen v roce 1930. V roce 1926 spoluzakládá měsíčník Kinematografie, který vydává Československá společnost pro vědeckou kinematografii. Byl to jeden z prvních českých periodik věnujících se filmové technice. V následujících letech působí jako redaktor a přispěvatel do dlouhé řady časopisů zabývajících se filmem (n...
Více od autora
Karel Pejml (3)
Narozen 30. 12. 1918 v Lomnici nad Popelkou, zemřel 26. 4. 1992 v Chomutově. Pracovník Hydrometeorologického ústavu. Práce v oborech meteorologie, klimatologie a přírodních věd.
Více od autora
Karel Pavelka (5)
Narozen 23.4.1954 v Praze. Doc., MUDr., CSc., revmatolog, práce z oboru.
Více od autora
Karel Novák (5)
Karel Nový, vlastním jménem Karel Novák se narodil 8. prosince 1890 v Benešově v rodině chudého pekaře, jehož osud inspiroval V. Vančuru k románu "Pekař Jan Marhoul". Studoval na benešovském gymnáziu; spolužákem ve třetím a čtvrtém ročníku mu byl V. Vančura, s kterým se po celý život přátelil. Střední školu nedokončil, rozhodl se pro dráhu žurnalisty. Nejdříve nějaký čas přispíval do novin, od roku 1912 pracoval v redakci Českého slova. Za války narukoval, podařilo se mu dezertovat, pracoval ve Vídeňském deníku, první léta po válce opět v Českém slově. Jako novinář spolupracoval s levicově orientovanou inteligencí, zajímal se o sociální otázky, psal proti fašismu a blížícímu se válečnému nebezpečí. V období okupace neušel vězení, v r. 1944 byl v klečinském koncentračním táboře v Horním Slezsku. Po osvobození byl krátce redaktorem v Svobodném slově, dále pracoval v redakci armádního deníku Svobodné Československo a v deníku Práce; v letech 1952 - 56 byl šéfredaktorem Státního nakladatelství dětské knihy. Zemřel 23. listopadu 1980 v Praze.
Více od autora
Karel Müller (7)
PhDr. Karel Müller je český archivář, historik a heraldik, ředitel Zemského archivu v Opavě. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Studium ukončil ziskem titulu PhDr. v roce 1981. V roce 1982 nastoupil do Státního oblastního archivu v Opavě. V roce 1990 se stal ředitelem téhož archivu .
Více od autora
Karel Lukáš (6)
Karel Lukas byl účastník odboje proti Rakousku-Uhersku za první světové války a zahraničního československého protinacistického odboje za druhé světové války. Oběť totalitního komunistického režimu. Karel Lukas se narodil 16. února 1897 v Brníčku u Zábřeha, v rodině hostinského Františka Lukase. Do roku 1907 se učil v místní dvoutřídce, v letech 1907 až 1915 navštěvoval gymnázium v Zábřehu. V červnu 1915 pak složil maturitní zkoušku a hodlal studovat dále na učitelském ústavu. 15. října 1915 však musel narukovat do Olomouce k 13. zeměbraneckému pluku, se kterým byl zanedlouho odvelen na ruskou frontu. Při první příležitosti, v červnu 1916, přeběhl k Rusům. Prošel několika zajateckými tábory, než mohl v srpnu 1917 vstoupit do československých legií. V listopadu se přesouvá do Francie, kde působí jako voják 21. československého střeleckého pluku na několika místech, mimo jiné u Terronu. Začátkem roku 1919 se vrátil domů. Od roku 1939 působil v odbojové organizaci Obrana národa. Jako vojenský atašé československé exilové vlády se zapojil do bojů v Severní Africe. Jako pozorovatel se účastnil bitvy u El Alameinu kde byl zraněn střepinou z dělostřeleckého granátu. Ze zranění se zotavoval v nemocnici v Jeruzalémě. Jeho blízkým přítelem byl Pravoslav Řídký. Po skončení druhé světové války se stal leteckým atašé v USA a později i v Kanadě. Byl význačným sběratelem výtvarného umění, zejména grafik Václava Hollara. Sbírku věnoval v roce 1947 městu Zábřehu. Muzeum Zábřeh tak nyní vlastní druhou největší sbírku grafik Václava Hollara s téměř 750 grafickými listy. Jeho kolekci Hollarových grafik v současné době spravuje Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku. Do Československa se vrátil v létě roku 1947. Po únoru 1948 byl označen za "reakčního západního důstojníka" a propuštěn z armády. Posléze se pokoušel uchytit jako překladatel. Roku 1949 byl zatčen Státní bezpečností, obviněn z velezrady, nezákonně...
Více od autora
Karel Kučera (4)
Karel Kučera je český úředník, od října 2014 do ledna 2018 generální ředitel agentury CzechInvest. Vystudoval právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Fakultu mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze . Pracoval v několika společnostech, např. Deutsche Post či v poradenských firmách Accenture a M.C.TRITON, ale také v České televizi. Po roce 2013 působil jako konzultant a projektový manažer, zabýval se strategickými projekty v oblastech financí, strategického řízení a rozvoje podnikání. Působil také jako poradce vrcholového managementu různých společností, mimo jiné z řad investorů podnikajících v České republice. V roce 2014 vyhrál výběrové řízení na post generálního ředitele Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, do funkce byl jmenován dne 13. října 2014. V komunálních volbách v roce 2014 figuroval na kandidátce hnutí ANO 2011 v Mníšku pod Brdy, z kandidátky ale odstoupil. Dle jeho slov s tím jmenování do funkce nesouviselo. Některá média mu vyčítala, že nikdy nepracoval v řídicí pozici a nemá ani žádné zkušenosti s prací ve státní správě. V lednu 2018 jej ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner z funkce generálního ředitele agentury CzechInvest odvolal. Jako důvod uvedl destabilizaci agentury. Karel Kučera je ženatý a má dvě děti. Hovoří plynně anglicky a německy. Mezi jeho zájmy patří cestování a sport .
Více od autora
Karel Kožíšek (2)
Karel Kožíšek je bývalý český reprezentant v rychlostní kanoistice, mistr světa, Evropy a plzeňský trenér. Jeho spolujezdci byli Jan Břečka, Petr Fuksa a Petr Netušil. V Plzeňské loděnici TJ Prazdroj Plzeň ho trénoval jeho otec Karel Kožíšek st a dnes je zde také trenérem.
Více od autora
Karel Kovařovič (7)
Narozen 9. 12. 1862 v Praze, zemřel 6. 12. 1920 tamtéž. Hudební skladatel, dirigent, publikace z oboru hudby, překlady libret.
Více od autora
Karel Kostroň (4)
Narozen 25. 9. 1913 v Neumarktu , zemřel 21. 12. 1971 v Brně. Ing., RNDr., docent katedry kožišinářství, publikace z oboru, též autor prací o skautingu.
Více od autora
Karel Kosík (5)
Karel Kosík byl český filosof, historik a sociolog. V průběhu druhé světové války studoval na gymnáziu, kde se zapojil do odboje v levicově orientované skupině Předvoj. Dne 17. listopadu 1944 byl zatčen gestapem a později vězněn v Terezíně, kde jako „heftlink“ pracoval na výstavbě podzemní továrny Richard pod Radobýlem. Roku 1945 maturoval na gymnáziu v Praze, poté studoval na Filozofické fakultě UK , pak studoval do roku 1949 na leningradské a moskevské univerzitě. Od roku 1953 byl zaměstnán jako vědecký pracovník ve Filosofickém ústavu ČSAV. Původní vyhraněně marxistické pozice opustil koncem 50. let. Především díky své knize Dialektika konkrétního , která byla přeložena do mnoha jazyků, se stal celosvětově přijímaným intelektuálem. Kosík se účastnil činnosti jugoslávské skupiny Praxis a byl členem redakce stejnojmenného časopisu skupiny. Roku 1968 byl jmenován profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterým byl až do roku 1970. V letech 1968 až 1969 byl členem ÚV KSČ. Roku 1970 byl vyloučen z KSČ a až do roku 1989 žil pouze z honorářů za starší publikace vydávané v zahraničí a z podpory českých emigrantských nadací. Roku 1990 se vrátil na univerzitu a přednášel zde do roku 1992. Poté přešel do Filosofického ústavu AV. Za knihu Předpotopní úvahy mu byla v roce 1999 udělena Cena Toma Stopparda . Ministr kultury Pavel Dostál mu za šíření dobrého jména české kultury udělil v roce 2001 medaili Artis Bohemiae Amicis. Z manželství s literární teoretičkou Růženou Grebeníčkovou vzešly děti Antonín , Irena a Štěpán. V 60. letech minulého století přispíval především do Literárních novin a Plamene a koncem 90. let též do Salonu, přílohy Práva. V životopisných notickách Karla Kosíka bývá nejednou uváděno, že Kosík sepsal okolo roku 1975 "tisícistránkové" dílo, které bylo zabaveno Státn...
Více od autora
Karel Kopecký (7)
Karel Kopecký byl český fotbalista, brankář, reprezentant Československa. V lize odehrál 110 utkání. Hrál za SK Libeň a SK Židenice . Za československou reprezentaci odehrál v letech 1946–1947 čtyři utkání, jednou startoval i v reprezentačním B-mužstvu. Byl naším 18. reprezentačním brankářem v historii.
Více od autora
Karel Kameník (6)
Narozen 8.5.1903. Filmový publicista, literatura z oboru filmové techniky.
Více od autora
Karel Kamenický (7)
Narozen 17.11.1894 v Semechnicích u Nového Města nad Metují, zemřel 20.9.1964 v Praze. Ing., dr.techn., agronom, literatura z oboru ovocnictví.
Více od autora
Karel Kalláb (4)
Karel Kalláb byl moravský učitel, muzejní pracovník, sběratel pověstí a překladatel. Narodil se v Novém Městě na Moravě do rodiny tkalce Františka Kallába a jeho manželky Marie . Dne 18. února 1910 se oženil s Olgou Feldmannovou. Aktivně se zapojoval v tělovýchovném spolku Sokol. Za povšimnutí stojí Kallábův přátelský vztah se sochařem Janem Štursou, po jehož smrti v roce 1925 vydal vzpomínkový článek k uctění jeho památky. Vystudoval reálnou školu, na kterou navázal jednoročním abiturientským kursem na Učitelském ústavu v Praze. Poté působil jako učitel v rodném Novém Městě na Moravě, v Radešínské Svratce a Brně . Do důchodu odešel v roce 1939. Vyjma učitelské dráhy působil také 10 let jako kustod v Horáckém muzeu. Zde zodpovídal za uspořádání muzejních sbírek a jejich přípravu pro Horáckou krajinnou výstavu v roce 1925. Důležitou součástí jeho profesního působení tvořilo sbíraní pověstí od pamětníků a z archivních pramenů. Kallábova neúnavná sběratelská činnost vyústila ve vydání několika knih pověstí, které doplňoval podobně laděnými příspěvky v Lidových novinách, v odborném etnologické periodiku Český lid, a v dnes již nevydávaných dětských časopisech Lípa a Vlaštovička. Při zakládání Vlaštovičky, pyšnící se podtitulem "Časopis šťastných dětí", ve 30. letech 20. století se dokonce sám angažoval. V prostředí svého rodného Horácka spolupracoval Kalláb od 20. let na vydávání Horácké besedy, což byla měsíční příloha tehdejších novoměstských novin – Horáckých listů, a později přispíval i do místního periodika Naše Horácko. Literární nadání uplatnil Kalláb také jaké překladatel z němčiny a francouzštiny. Věnoval se například próze francouzských autorů Remy de Gourmont či Alphonse Daudet, jejichž překlady byly v letech 1914–1919 po částech uveřejňovány ve čtrnáctideníku Český svět....
Více od autora
Karel Hůrka (3)
Narozen 2.6.1931 v Domažlicích, zemřel 2004. Prof., RNDr., DrSc., biolog, entomolog, práce z oboru.
Více od autora
Karel Hipman (7)
Karel Hipman, též Karel František Hipman či Hippmann byl zakladatel prvního českého moderního obrázkového časopisu Český svět, propagátor česko-francouzských vztahů. Narodil se v pražské Staré poštovské ulici ; jeho otcem byl typograf Josef Hippmann , matkou Josefa, rozená Fritschková . Podle policejní přihlášky byl jejich jediné dítě, rodiče žili odděleně nejpozději od roku 1889. Otec Josef Hippmann založil v roce 1895 První dělnickou tiskárnu, která později působila pod jménem Grafia. Karel Hipman vystudoval gymnázium a obchodní školu, stal se ředitelem továrny na email u Brna. V devadesátých letech 19. století vlastnil v Praze dva obchody s kovovým zbožím, ty však roku 1895 prodal, aby se mohl stát vydavatelem. Do roku 1900 pobýval několik let ve Švýcarsku. O své dojmy ze Švýcarska se dělil se čtenáři českého tisku, zejména Národních listů. Příspěvky podepisoval Charles Hipman. Poznatky shrnul knižně roku 1899 v publikace Na příč Švýcarskem. Ve francouzštině vydal několik publikací propagujících český národ. Vydávání časopisu Český svět bylo nejvýznamnějším počinem Karla Hipmana. Časopis založil po svém návratu ze Švýcarska a byl jeho jediným redaktorem a vydavatelem. První číslo vyšlo 5. října 1904 v úctyhodném nákladu 7 000 výtisků a bylo rychle vyprodáno. Hipmanovi se podařilo vydávat Český svět do roku 1913, kdy ho, již nemocný, prodal nakladatelství Emil Šolc. Na výtisku z 8. srpna 1913 je ještě uveden jako redaktor a vydavatel; číslo následující již uvedlo nového vydavatele a redaktora. Za hlavní přínos časopisu lze považovat systematické přinášení reportážních fotografií doplňujících text. Fotografie byly významnou součástí časopisu od samého počátku a pocházely často od nejvýznamnějších autorů své doby. Dne 1. prosince 1900 se na Smíchově oženil Aloisií , rozenou Koudelkovou . Měl dceru Ludm...
Více od autora
Karel Havlíček (6)
Narozen 15. 9. 1950. Právník, filozof, publicista, lektor a nakladatel. Bývalý televizní moderátor a komentátor, šéfredaktor časopisu Soudce, zakladatel projektu Stálé konference českého práva. Majitel nakladatelství a multioborové konzultační agentury Havlíček Brain Team. Autor a editor odborných publikací z práva, autor soudniček.
Více od autora
Karel Franczyk (6)
1961 – narozen v Ostravě, 28. června 1961, 1984 – Po promoci začíná pracovat na dole P. Bezruč jako provozní technik VOKD. Pracuje v různých funkcích v dole až do roku 1990, 1997 – vydává svou první knihu – cestopis „Jak si žije Austrálie“,
Více od autora
Karel Foud (6)
Karel Foud je český etnograf, památkář, historik a autor odborné a historické literatury. Je pracovníkem Národního památkového ústavu v Plzni, mezi jeho odborné zájmy patří dokumentace památníků druhé světové války. Je autorem knih o regionální historii v období druhé světové války a jejího osvobozování spojeneckými jednotkami. Řada jeho knih se věnuje Plzeňskému kraji a architektuře jednotlivých sídel.
Více od autora
Karel Fořt (6)
Narozen roku 1947 v Praze. Bývalý klatovský policita, básník a autor zbeletrizovaných kriminálních případů.
Více od autora
Karel Farský (7)
Karel Farský byl český římskokatolický reformistický kněz, později spoluzakladatel, vůdčí ideová osobnost, teolog, duchovní, biskup a první patriarcha Církve československé husitské. Narodil se v podkrkonošském Škodějově nedaleko Vysokého nad Jizerou jako syn Františka Farského a jeho manželky Johanny, rozené Bochové. Po ukončení docházky do obecné školy v Roprachticích absolvoval za přispění svého strýce, vyšehradského kanovníka Josefa Farského, pražské Akademické gymnázium . V letech 1900–1904 vystudoval teologickou fakultu Karlovy univerzity, kněžské svěcení přijal 29. 6. 1904. Následně jako kaplan dva roky působil v duchovních správách Ostrov nad Ohří a Pernink, . Vytrvalost, píle a cílevědomá snaha věnovat se soustavné badatelské práci jej přivedly zpátky do Prahy. Na své alma mater získal místo adjunkta , 4. 12. 1909 byl na základě obhájení disertační práce De Divinatione et magia in Sancta Scriptura prohlášen doktorem teologie. Živil se jako středoškolský profesor náboženství, vyučoval na I. a II. reálném gymnáziu v Praze , poté na II. reálném gymnáziu v Plzni . Byl dlouhodobým stoupencem idejí modernismu, proto se po obnovení činnosti Jednoty katolického duchovenstva stal jejím členem. Aktivně se zapojil i do činnosti Ohniska, volného sdružení v rámci JKD, které podle svých stanov „... usilovalo o realizaci církevních reforem až k jejich úplnému provedení“. Na základě rozhodnutí členské schůze bylo Ohnisko dne 15. 9. 1919 rozpuštěno, založen Klub reformních kněží a Karel Farský zvolen jeho předsedou. Vzhledem k náročnosti výkonu této funkce, vyžadující jeho přítomnost v centru hnutí, opustil Plzeň a nastoupil místo tajemníka v církevním oddělení Ministerstva školství a národní osvěty, kde působil do podzimu r...
Více od autora
Karel Fabel (7)
Narozen 10.6.1939 v Hradci Králové. PhDr., historik umění a grafik, práce o typografickém a užitém umění.
Více od autora
Karel Dvořák (5)
Narozen 28.5.1913 v Olomouci, zemřel 9.6.1989 v Praze. PhDr., CSc., profesor katedry folkloristiky a etnografie, literární historik, editor českých klasiků 19. stol., staročeské literatury, překlady z němčiny.
Více od autora
Karel Doležal (6)
Narozen 1988 v Pardubicích. Prozaik, redaktor a překladatel, žánrově se zaměřuje na fantastiku. Též programuje počítačové hry.
Více od autora
Karel Daněk (4)
Narozen 27. 5. 1928 v Brně, zemřel 17. 10. 2017 v Novém Městě na Moravě. MUDr., CSc., sportovní lékař, odborník na funkční diagnostiku, historik lékařství a Horácka, soudní tlumočník, autor zdravotnicko-osvětové literatury, sborníku překladů a výňatků z poezie, inspirované lyžováním.
Více od autora
Karel Cvrček (6)
Karel C. Grig je literární pseudonym architekta Karla Cvrčka , autora románu Třetí kaple . Identita autora tohoto textu není nakladateli známa. Rukopis byl do nakladatelství doručen elektronicky a veškerá komunikace mezi redakcí a autorem probíhala a probíhá přes anonymní internetové adresy.
Více od autora
Karel Brachfeld (7)
Narozen 12.12.1914 v Kvasinech u Rychnova n. Kněžnou, zemřel 20.5.2002. MUDr. CSc., docent dětské neurologie, práce z pediatrie.
Více od autora
Karel Beneš (3)
Narozen 1. 5. 1932 ve Vlčnově, zemřel 28. 9. 2021 v Praze. Ilustrátor, grafik, malíř.
Více od autora
Karel Bednář (5)
Narozen 17. 2. 1910 v Jaroměřicích nad Rokytnou, zemřel 3. 9. 1970 v Praze. RNDr., CSc., historik-geograf, práce z oboru.
Více od autora
Karel Bárta (3)
Karel Bárta, autor Akce Cetus, patří ke generaci třicátníků. Narodil se v Praze. Své povídky příležitostně publikoval od svých dvaceti let časopisecky. Jejich tématikou byly příběhy z bojišť 2. světové války a hitlerovských táborů, dobroudružné příběhy pro mládež, ale i rozhlasové pohádky pro děti a humorně laděné sci-fi povídky. V roce 1992 knižně vydal románově zpracované osudy našich letců bojujících za 2. světové války v Anglii . Kniha Akce Cetus se tématikou řadí mezi humorné a dobrodružné sci-fi příběhy určené mládeži.
Více od autora
Karel Adámek (7)
Narozen 13.3.1840 v Hlinsku, zemřel 11.1.1918 v Hlinsku. Národohospodář, politik, práce z oborů, též popularizátor dějin.
Více od autora
Kajetan Kovič (4)
Básník, prozaik a překladatel Kajetan Kovič se narodil v Mariboru. Vystudoval literaturu na Lubljaňské Univerzitě. Od roku 1995 je členem Slovinské Akademie Vědy a Umění . V roce 1978 se stal laureátem ceny Prešerna. Jeho prvním vážnějším dílem je básnická sbírka Pesmi štirih . Tato sbírka se stala ve slovinské poezii přelomovou pro svébytný pohled na subjektivismus a intimitu. Kovič vydal přes 35 básnických sbírek, prozaických děl a knížek pro děti a mládež. Mezi ty nejdůležitější patří rozsáhlý příběh Pot v Trento , sbírka sonetů Kajdoskop nebo dvanáct esejů o slovinské poezii Sled sence zarje . Kovič je znám také jako překladatel z nemčiny, francouzštiny, maďarštiny, češtiny a ruštiny.
Více od autora
Kája Saudek (4)
Kája Saudek, vlastním jménem Karel Saudek byl český malíř a komiksový kreslíř. Jeho specifické výtvarné dílo doplnilo také několik filmů a populárně naučný televizní seriál Okna vesmíru dokořán, ilustroval též řadu knih a časopisů, mezi nimi i několik z pera Jaroslava Foglara. Byl bratrem fotografa Jana Saudka. Od dubna 2006 ležel ve vegetativním stavu v motolské nemocnici, po devíti letech zemřel. Kája Saudek se narodil v Praze, ale jeho rodina z matčiny strany pochází z jižních Čech. Otec se narodil v Děčíně. Na konci druhé světové války se kvůli svému polovičnímu židovskému původu dostal spolu se svým dvojčetem Janem do koncentračního tábora ve Slezsku pro tzv. míšence. S americkými komiksy se seznámil už v dětství. V padesátých letech nemohl z politických důvodů studovat, stal se tedy technickým kreslířem a kulisákem ve filmových studiích na Barrandově. V roce 1966 použil jeho kresby Miloš Macourek ve filmu Kdo chce zabít Jessii?. Tím se dostal do širšího povědomí a jeho kresby začaly být publikovány šířeji. Patrně největším projektem měl být komiks podle scénáře Miloše Macourka Muriel a andělé. V roce 1969 z něj však vyšla časopisecky jen ukázka několika stran, kniha samotná už vyjít nemohla . Zajímavostí je, že si jako předobraz ústředních postav vybral skutečné osoby – pro generála-seržanta Xerona svého bratra Jana, s nímž měl v tu dobu rozepře, a pro Muriel herečku Olgu Schoberovou – tehdejší československý sexsymbol. K tomuto komiksu stejná dvojice autorů vytvořila i druhý díl , který vyšel až v roce 2009 . V roce 1971 spolupracoval ještě na filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Počátkem 70. let se několik let živil kreslením seriálů pro časopis Mladý svět. Dva roky vycházel...
Více od autora
Juliusz Słowacki (6)
Juliusz Słowacki byl polský dramatik, básník a filosof; vedle Adama Mickiewicze zřejmě nejznámější autor doby romantismu. Słowacki se narodil ve volyňském Kremenci . Otec byl profesorem literatury, matka byla polská Arménka. Roku 1830 se Słowacki zúčastnil protiruského povstání a od té doby žil v emigraci a cestoval po západní Evropě. Jeho díla charakterizuje výjimečný hrdina, exotické prostředí a děj odehrávající se ve velmi vzdálené minulosti. Słowacki je také spjatý s polským mesianismem. Do češtiny jeho díla překládal Otokar Mokrý.
Více od autora
Julius Strnad (5)
Narozen 12.4.1910 v Praze, zemřel 9.12.1964 v Brně. Ing. dr., profesor slaboproudé elektrotechniky, práce z oboru.
Více od autora
Julius Kugy (2)
Julius Kugy byl slovinský milovník hor, jeden z průkopníků horolezectví. Jeho jméno je spjato především s oblastí Julských Alp. O horách a své lásce k nim napsal několik knih, k jeho zájmům dále patřila literatura, botanika a hudba. První horské výstupy podnikal Kugy v Korutanech, později v Julských Alpách. Po smrti otce se věnoval především zabezpečení rodiny a řízení rodinných podniků, za které již v útlém mládí převzal zodpovědnost. Po absolutoriu gymnázia vystudoval práva ve Vídni, a zároveň se dokázal věnovat svým koníčkům, mj. botanice. Právě ona přivedla mladého Kugyho do hor. Společně s místními vůdci vytyčil v Julských Alpách na 50 nových cest na většinou dosud nezlezené vrcholy, ale zejména se věnoval soustavnému mapování a poznávání horského prostředí. Výsledky, zejména botanické objevy a přehledy soustavně publikoval, a podílel se i na zřízení alpinária a botanické zahrady u slovinského Bovce. Jeho nejznámějším dílem je kniha Ze života horolezce, která vyšla v roce 1925. Za významnou inspiraci pro svůj život ji považoval například český horolezec Miroslav Šmíd, který podle ní pojmenoval jednu ze svých vlastních knih.
Více od autora
Julius Dolanský (6)
Julius Dolanský, vlastním jménem Julius Heidenreich , byl český a československý literární historik, politik Československé sociální demokracie, později Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Jeho původní jméno bylo Julius Heidenreich. Dne 9. listopadu 1945 si zvolil příjmení Dolanský. Jeho manželkou byla operní pěvkyně, divadelní a hudební referentka a překladatelka Jelena Holečková-Dolanská . V letech 1914–1915 studoval na gymnáziu ve Strážnici a později na gymnáziu v Kroměříži, kde maturoval roku 1922. Absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde se zaměřoval na češtinu, němčinu a slovanskou literaturu. Jeho učitelem byl Arne Novák. V roce 1927 získal doktorát prací na téma Vliv Mickiewiczův na českou literaturu předbřeznovou. V letech 1926–1928 učil na reálce v Brně a v letech 1928–1930 působil jako stipendista na jugoslávských univerzitách v Bělehradě, Záhřebu a Lublani. Pak až do roku 1945 byl profesorem na reálných gymnáziích v Praze. V roce 1933 se habilitoval v oboru srovnávacích dějin slovanských literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde učil jako soukromý docent až do uzavření českých vysokých škol v roce 1939. Už před druhou světovou válkou byl členem Slovanského ústavu a zasedal v redakční radě Ottova slovníku naučného nové doby. Byl rovněž aktivní ve Společnosti pro kulturní a hospodářské styky se SSSR a v Československo-jihoslovanské lize. Za okupace byl kratší dobu vězněn na Pankráci. Po válce byl jmenován profesorem oboru jugoslávských jazyků a literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zde učil až do roku 1971. Do zrušení Sokola v roce 1952 byl aktivní i v této organizaci. Působil jako sekční šéf Ministerstva informací. Zabýval se pedagogikou a literaturou. Vydával díla o sovětských spisovatelích. V letech 1952–1963 byl ředitelem Slovanského ústavu Československé akademie věd. Byl členem Českoslove...
Více od autora