Všichni Autoři a témata

Martin W Bowman (7)

Americký autor publikací o vojenském letectví, zejména za druhé světové války.

Martin Stoll (5)

Martin Štoll je český režisér, scenárista, kameraman a dramaturg dokumentárních filmů, dále teoretik filmu a médií, pedagog a nakladatel. Absolvoval FAMU jako žák Jana Špáty. Vyučoval zde a pak pracoval jako dramaturg Centra publicistiky a dokumentaristiky v České televizi . Dále působil na Literární akademii v Praze, kde zastával různé pozice . Docentem byl jmenován na Fakultě filmové a televizní Vysoké školy múzických umění v Bratislavě , kde také vyučoval v Ateliéru dokumentárnej tvorby . 18. května 2017 byl prezidentem Andrejem Kiskou v Bratislavě jmenován profesorem v oboru Filmové umění a multimédia. Hlavním úvazkem pracuje na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy , kde je vedoucím Katedry mediálních studií , garantem oborů Mediální studia a Komunikační studia a členem oborové rady doktorského studia. Bývá členem porot mezinárodních festivalů i národních přehlídek , založil s Jiřím Flídrem festival dokumentárních filmů se sociální tematikou NADOTEK Ústí nad Orlicí, jehož byl programovým ředitelem . Zastupoval Českou republiku na mnohých odborných sympoziích , konferencích a festivalech . Podílel se na programové náplni bilanční přehlídky česko-slovenského dokumentárního filmu na Cine du Réel v Paříži , na výběru filmů do Visegrád Documentary Library nebo na katalogu o českém filmu pro českou expozici na světové výstavě Aichi . Byl hlavním auto...

Martin Popoff (6)

Kanadský rockový a metalový žurnalista a hudební kritik, věnuje se též rozhlasové publicistice.

Martin Nouza (3)

Narozen 1961. MUDr., CSc. Po promoci na lékařské fakultě nastoupil jako internista do pražského IKEM, kde se zaměřil na choroby ledvin a na péči o pacienty dialyzované a transplantované. Atestoval se v oboru vnitřní lékařství, klinická imunologie a alergologie a nefrologie. Od roku 1995 pracoval jako imunolog na klinice MUDr. Jaroslava Svobody. V roce 1996 spoluzaložil Centrum péče o nemocné s chronickým únavovým syndromem, jehož cílem bylo zajistit komplexní péči těmto pacientům. V roce 2000 založil privátní Centrum klinické imunologie v Praze, které poskytuje péči od prevence po léčbu, se zaměřením na klinickou imunologii, alergologii, astmatologii, vnitřní lékařství, poruchy reprodukce a neurologii, a to zejména na problematiku bolestí hlav. Znalec asijské kuchyně , červeného vína a léčivých rostlin. Syn imunologa Karla Nouzy.

Martin Dugard (5)

Americký spisovatel.

Martha Wells (7)

Americká spisovatelka, vzděláním antropoložka, autorka sci-fi a fantasy románů, povídek a esejů.

Marta Mannová (5)

Autorka publikací o slovenských lidových výšivkách.

Markus Schirner (5)

Kinezioterapeut, zabývá se alternativní medicínou, tarotem, kyvadly.

Markéta Vydrová (8)

Markéta Vydrová je česká výtvarnice a ilustrátorka. Pracuje na volné noze jako ilustrátorka a svou tvorbu zaměřuje především na knihy pro děti. V současné době žije v Brně. Začínala prvotinou napsanou jejím manželem Danielem Vydrou a vydanou nakladatelstvím Sursum v roce v roce 2004 s názvem Na co hrají varani. V roce 2009 získala za ilustrace ke knize Draka je lepší pozdravit, aneb O etiketě prestižní ocenění – cenu SUK a výroční cenu Mladé fronty. Známé jsou například knihy s jejími ilustracemi: Josífkův pekelný týden, Strašibraši aneb tajemství věže v Kamsehrabech nebo Modrý Poťouch. Kniha Strašibraši, aneb Tajemství věže v Kamsehrabech získala prestižní ocenění White Raven 2011, které každý rok zveřejňuje Internationalen Jugendbibliothek v Mnichově. Několik let byla „dvorní ilustrátorkou“ časopisu Pojď si hrát, pro který vytvořila ústřední trojici postav – Vítka, Elišku a pejska Čenišku. V roce 2016 Ilustrovala pro nakladatelství Triton knihu Antoine de Saint-Exupéryho Malý princ. Jedná se v pořadí teprve o třetí vydání této knihy v českém jazyce s novými ilustracemi, které nepocházejí od Exupéryho. Autorské knihy: Ilustrace:

Markéta Prachatická (2)

Markéta Prachatická je česká výtvarnice, kreslířka, ilustrátorka a autorka animovaných filmů. Je rovněž autorkou návrhů několika českých poštovních známek. Za komunistického režimu nesměla studovat. Vystudovala až po roce 1989 Camberwell College of Arts v Londýně.

Mark Roberts (5)

Mark Roberts sa narodil a vyrástol v Liverpoole, kde navštevoval Univerzitu sv. Františka Xaverského. Dvadsať rokov bol učiteľom, pričom posledných trinásť rokov pracoval s deťmi s ťažkým mentálnym postihnutím. Je autorom detektívneho románu What She Saw, ktorý bol nominovaný na cenu Gold Dagger udeľovanú britskou asociáciou autorov detektívok Crime Writers’ Association . V napínavom trileri s hororovými prvkami Krvavá hmla sa prvý raz objavuje postava detektívky Eve Clayovej.

Mark Knopfler (7)

Mark Knopfler je známý britský zpěvák, skladatel, kytarista a hudební producent, známý především jako zpěvák, kytarista a skladatel rockové skupiny Dire Straits, kterou spoluzaložil v roce 1977. Knopfler se narodil 12. srpna 1949 ve skotském Glasgow a díky své charakteristické technice hry na kytaru ve stylu fingerstyle a vyprávění písní si získal uznání kritiků a oddanou fanouškovskou základnu. Po rozpadu Dire Straits v roce 1995 se Knopfler vydal na úspěšnou sólovou dráhu. Vydal několik sólových alb, na kterých vedle svých rockových kořenů představil své folkové a country vlivy.

Marilyn Bader (1)

Autorka rad pro domácnost.

Marilia Albanese (7)

Italská profesorka indických studií, autorka knih o starověkých civilizacích.

Marika Benešová (5)

Mgr., autorka učebnic chemie a biologie.

Marie Vacková (2)

Fotografická publikace.

Marie Polnická (10)

Autorka jazykových příruček a pracovních sešitů pro ZŠ.

Marie Nováková (3)

Narozena 1.7.1883 v Praze, zemřela 29.11.1954 v Praze. Prozaička, překladatelka.

Marie Madeleine de La Fayette (5)

Marie-Madeleine Pioche de La Vergne, komtesa de La Fayette známá jako Madame de La Fayette byla francouzská spisovatelka období klasicismu. Marie-Madeleine Pioche de La Vergne se narodila v zámožné rodině pocházející z nižší šlechty, která měla kontakty na okolí kardinála de Richelieu. Její matka, dcera králova lékaře, byla ve službě vévodkyně Rose-Madeleine d'Aiguillon už od jejího narození. Její otec, Paul Pioche de la Vergne, králův štolba, zemřel po výstřelu z muškety, když měla Marie-Madeleine patnáct let. Následující rok po této události se stala dvorní dámou královny Anny Rakouské a začala se vzdělávat v literatuře u gramatika jménem Ménage, který ji učil italsky a latinsky. Tento muž ji uvedl do populárních literárních salonů Catherine de Rambouillet, markýzy du Plessis-Bellier a Madeleine de Scudéry. V roce 1660 se její matka znovu vdala za Renauda de Sévigné, strýce madame de Sévigné. Obě dámy "se staly nejdražšími přítelkyněmi na světě navždy". V roce 1655 se vdala ve věku 21 let za Auvernčana o osmnáct let staršího Françoise Motiera, hraběte de La Fayette, se kterým měla dva syny. Tento vdovec, bratr slavného Louise de La Fayette, který vedl uzavřený život na svém zámku, jí přinesl štěstí a vliv. Doprovázela ho po jeho rodinných statcích v Auvergne a v Bourbonsku, ale také se pravidelně vracela do Paříže, kde se představila v nejvyšších kruzích kolem královského dvora. Společenský vzestup jí umožnil s úspěchem otevřít vlastní salon v Paříži na ulici du Vaugirard. Navštěvovali ho La Fontaine, La Rochefoucauld, Segrais a princ de Condé. Manžel zůstal ve stínu slávy madame de La Fayette. Až do 19. století se nevědělo, že zemřel 26. června 1683. Je známo, že mezi důležité známosti madame de La Fayette patřila Henrietta Anglická, budoucí vévodkyně Orleánská, která ji požádala, aby byla její životopiscem. Také Grand Arnauld a Huet, jejichž Pojednání o původu románů bylo zveřejněno jako předmluva je...

Marie Macková (8)

Je zaměřena na dějiny správy, regionální dějiny, církevní dějiny, to vše především v dlouhém 19. století. Věnuje se dějinám regionu okresu Ústí nad Orlicí a dějinám Němců v Čechách. Kromě toho dokumentuje i dějiny tabákového průmyslu v Rakousku-Uhersku. Historička, archivářka, pedagožka Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.

Marie Lišková (9)

PhDr., Mgr. Metodické příručky k učebnici Hudební výchova.

Marie Blažková (6)

Žena v domácnosti, žila v jižních Čechách. Její sentimentální příběhy se v ženském tisku těšily značné oblibě, na přelomu 30. a 40. let vydávala nejznámější z nich také knižně. Své prózy dramatizovala pro lidová jeviště.

Marianne Schwarz (10)

Německá autorka románů pro ženy.

Mária Tarábková (9)

Slovenská pedagožka, autorka učebnic.

Mária Števková (9)

Mária Števková učila na obchodnej akadémii v Žiline, neskôr v Bratislave. V roku 1972 upísala svoj život Mladým letám ako redaktorka. Vo vydavateľstve zotrvala do začiatku deväťdesiatych rokov. Od roku 1991 ju poznáme ako zakladateľku a šéfredaktorku vydavateľstva BUVIK, ktoré sa špecializuje na vydávanie umeleckej literatúry pre deti. Iste mnohí poznáte malú postavičku v modrom oblečení, ktorá sa prihovára deťom pri otvorení každej knižky vydanej týmto vydavateľstvom. Tá postavička sa volá Buvik. Odvodená je z detského slova označujúceho spánok: "Búvaj, búvaj krásne dieťa..." sa spieva v nejednej uspávanke. Buvik je už šestnásťročný a možno aj po puberte. Predsa stále ostáva tým roztomilým anjelom strážnym vydavateľstva. Podopiera Máriu Števkovú v starostiach a raduje sa s ňou, keď sa im spolu darí. Je skrátka celý po nej - citlivý a veľkorysý, rozdávajúci svoje srdiečko, pripravený robiť radosť. Nečudo, že má povahové črty Mariky Števkovej, veď je jej tretím dieťaťom popri dvoch už dospelých dcérach. A čo je pre nich šťastie? Nové knižky, ktoré nájdete na pultoch kníhkupectiev. Pozitívne je, že v knihách hlavní hrdinovia nestárnu a ostávajú stále rovnakí pre všetky generácie čitateľov. Veta:"Postoj chvíľa si taká krásna..." platí určite pri čítaní kníh. Myšlienky, činy a príbehy hrdinov, ktoré sa nám páčia, ostávajú na stránkach kníh nemenné. Môžeme sa k nim kedykoľvek vrátiť. Kniha je priateľ človeka a Buvik s pani Števkovou určite tiež, pretože oni knihy tvoria.

María Maneruová, (8)

Mária Ďuranová (9)

Mária Ďuranová sa narodila v Žiline, ale od narodenia býva v Kysuckom Novom Meste, kde pracuje v kultúrnom stredisku. Okrem organizovania kultúrnych podujatí sa vo voľnom čase venuje písaniu.

Mari Okada (9)

Marguerite Duras (8)

Marguerite Duras, vlastním jménem Marguerite Germaine Marie Donnadieu , byla francouzská spisovatelka a dramatička. Její dílo se vyznačuje diverzitou zájmů a aktivit. Jako režisérka i scenáristka reformovala divadelní a kinematografické konvence a klišé. Ve svých prvních dílech spisovatelka psala ještě tradiční románovou formou, v další tvorbě se již přiklání k avantgardnímu literárnímu směru známému jako Nový román. Umělecké jméno Duras si spisovatelka vybrala podle názvu místa, kde stál dům rodiny jejího otce a kde sama nějakou dobu žila. Po svých klasických románových začátcích tvořila další díla stylem nazvaným nehybné psaní . Autorka patří k tvůrcům, u nichž dílo vyplývá z peripetií jejich života. Narodila se ve Francouzské Indočíně jako nejmladší ze tří dětí do učitelské rodiny. Její otec byl středoškolským profesorem matematiky a matka učitelkou na základní škole. V rodině byli již dva sourozenci, bratři Pierre a Paul . Když jí bylo 7 let, otec zemřel na následky tropické choroby a matka, učitelka, byla nucena se s dětmi často stěhovat za prací na různá místa ve Francouzské Indočíně. V té době přibyl do rodiny ještě opuštěný chlapec ze Siamu, kterého se její matka ujala a vychovala ho. Prostředí, se kterým se tak dospívající Marguerite seznamovala, se pak stalo silnou inspirací pro její příští tvorbu. Také oba její bratři se později stali předobrazem jejích mužských postav, starší z nich těch zlých a mladší pak slabých, upínajících se k silnější ženě a neschopných vzdorovat osudu. Postava domorodého chlapce jménem Thanh, žijícího s nimi pod jednou střechou, se stala součástí jejích románů, ve kterých se vracela do tohoto období. Střední školu navštěvovala autorka v místě svého rodiště, nynějším Saigonu, a středoškolská studia dokončila ve Francii v Auteil. Po skončení střední školy se zapsala ke studiu práv a politologie na...

Margit Rüdiger (5)

Margit Rüdiger je publicistka v oboru módy a kosmetiky. Jako textařka a producentka módních a kosmetických fotografií má kontakt s celým odborným světem. V roce 1991 otevřela vlastní redakční agenturu.

Margaret Mayo (8)

Britská autorka romantických příběhů.

Margaret Lawrence (5)

Pseudonym: Margaret Keilstrup. Narodila se v Fremont, Nebraska.

Margaret Craven (3)

Margaret Craven byla americká autorka. Narodila se v Montaně, dětská léta prožila v Bellinghamu, vystudovala historii na Stanford University v Palo Alto v Kalifornii, kde prožila řadu let a pracovala jako žurnalistka. Tady také začíná psát pro noviny své první povídky. Úspěch jí přinesl až její první román I Heard the Owl Call My Name, který se stal bestselerem a byl později zpracován jako TV film. Později napsala ještě dvě knihy, které ale nedosáhly úspěchu její prvotiny, umírá 19. července 1980 v Sacramentu, kde na sklonku života žila s matkou a bratrem.

Marek Vagovič (5)

Marek Vagovič sa narodil v Bratislave. Vyštudoval históriu na Trnavskej univerzite. Od roku 2000 pôsobí v médiách, zaoberá sa hlavne prepojením politiky a biznisu. Písal pre tlačovú agentúru SITA, denníky Pravda a SME, týždenníky Domino fórum a .týždeň a portál Aktualne.sk. Od októbra 2015 vedie investigatívny tím portálu Aktuality.sk. V rokoch 2006 – 2016 bol pätnásťkrát nominovaný na Novinársku cenu Nadácie otvorenej spoločnosti. Sedemkrát cenu vyhral.

Marek Skřipský (7)

Narozen 15. 7. 1982 v Ostravě. Spisovatel detektivní literatury. Historik. Pracovník mediálních společností, lektor společenských věd v soukromé vzdělávací agentuře.

Marcela Walterová (6)

Narozena 6.11.1949 v Brodku u Přerova. Ilustrátorka.

Marcela Grez (9)

Španělská autorka a ilustrátorka dětské literatury.

Manuela Oetinger (8)

Německá autorka, odbornice na lidskou auru. Osvícení lidé dnešní doby už nepochybují, že kromě hmotného, hmatatelného světa nás obklopuje i svět neviditelný, duchovní. K němu patří i energetické pole, nesoucí žádoucí i nežádoucí informace, nové myšlenky i staré vazby a propojující všechny živé bytosti navzájem. A právě tato pole se mohou stát příčinou konfliktů, jejichž pozadí si mnohdy neuvědomujeme. Manuela Oetinger se zabývá pochopením těchto souvislostí a tématy duchovního vývoje člověka, naší planety a celého lidstva, energetickými poli, vlivem minulých životů.

Manuela Georgiakaki (9)

Autorka učebnic němčiny.

Manfred Glück (7)

Spoluautor učebnic němčiny.

Malcolm Bradbury (5)

Sir Malcolm Stanley Bradbury byl anglický spisovatel, představitel univerzitního románu. Malcolm Bradbury se narodil roku 1932 v Sheffieldu v severní Anglii. Po gymnáziu studoval angličtinu na Univerzitě v Leicesteru a později na Queen Mary College v Londýně, kde v roce 1955 získal magisterský titul. Doktorát z amerických studií dokončil v roce 1962 na univerzitě v Manchesteru. Své působení učitele začal na Univerzitě východní Anglie jako profesor se specializací na americká studia. V roce 1979 poprvé uvedl svůj světově proslulý kurz kreativního psaní, mezi jehož absolventy se řadí například slavní britští spisovatelé Ian McEwan a Kazuo Ishiguro. Svou akademickou kariéru ukončil Bradbury v roce 1995. Za své zásluhy v oblasti literatury byl v roce 1991 vyznamenán řádem britského impéria. Kromě samotné práce učitele byl Bradbury také produktivní v psaní odborných publikací: jako specialista na moderní román vydal knihy o Evelynu Waughovi, Saulu Bellowovi nebo E. M. Forsterovi. Kromě toho se podílel i na re-edicích klasických děl, jako například Velký Gatsby od F. S. Fitzgeralda, a nespočtu příruček a přehledů moderní britské a americké prózy. Do povědomí širšího publika se ale dostal především jako autor románů. Přestože je často srovnáván s Davidem Lodgem jako autor tzv. univerzitních románů, Bradburyho knihy jsou celkově temnější a méně hravé jak po stránce obsahové, tak jazykové. V roce 1986 napsal krátkou parodii na turistické průvodce Why Come to Slaka?, která láká do fiktivní východoevropské země známé čtenářům z Bradburyho románu Rates of Exchange. Bradbury psal také scénáře pro různé televizní produkce, například k adaptacím knih Toma Sharpa nebo Kingsleyho Amise. Jeho poslední scénář byl k 5. sérii britského seriálu Dalziel a Pascoe. Kniha Jíst lidi je neslušné , vydaná roku 1959, patří do žánru tzv. univerzitního románu. Sleduje osudy profesora Tre...

Magdalena Krátká (7)

Mgr. Odborná asistentka katedry matematiky UJEP v Ústí nad Labem, publikuje v oboru.

Magda Králová (6)

PhDr., filosofka, redaktorka edice Filosofia, editorka díla E. Koháka.

Madeline Harper (7)

M. J Rose (4)

Americká spisovatelka.

M. E Cooper (7)

Autorka románů pro ženy.

Lynn Picknett (5)

Britská historička, autorka, badatelka a přednášející v oblasti paranormálních, okultních, historických a náboženských záhad a jevů. Spisy z parapsychologie.

Lyndon Stacey (3)

Narodila se v šedesátých letech v Brightonu, hrabství Sussex. Autorka detektivních románů z dostihového prostředí.

Lynda Suzanne Robinson (6)

Vystudovala archeologii a antropologii na Texaské univerzitě, ale krátce po absolutoriu se rozhodla ukončit akademickou činnost a plně se věnovat spisovatelské profesi. Snad právě díky schopnosti poutavě vyprávět o dávných časech, které nás dodnes fascinují, si autorka získala početnou obec čtenářů na celém světě a její díla jsou překládána do dvou desítek světových jazyků.

Lukáš Vodička (6)

Autor učebnic angličtiny, překladatel.

Luigi Capuana (6)

Luigi Capuana byl italský spisovatel básník a novinář, který pocházel z provincie Catanie na Sicílii. Psal italsky a sicilsky. Byl předním spisovatelem a teoretikem verismu spolu s Giovanni Vergou. Narodil se v sicilském městě Mineo v zámožné rodině majitelů rozsáhlých pozemků. V roce 1851 začal studovat na královské koleji v Bronte, ale po dvou letech studium ze zdravotních důvodů přerušil. Dále se vzdělával soukromě. V roce 1857 se zapsal na právnickou fakultu v Catanii. V roce 1860 studia zanechal a připojil se ke Garibaldiho hnutí Risorgimento. V roce 1864 se usadil ve Florencii a zahájil své „literární dobrodružství“. Setkal se zde s předními italskými autory, začal psát kritiky pro časopis Rivista italica a divadelní kritiky pro La Nazione. Tyto kritiky vyšly souborně v knize Teatro italiano contemporaneo. V roce 1867 zde otiskl svou první povídku Il dottor Cymbalus. V roce 1868 se vrátil na Sicílii. Původně plánoval jen krátký pobyt, ale smrt otce a ekonomické těžkosti jej donutili zůstat. Pracoval jako školní inspektor a později se stal starostou města Mineo. V roce 1875 odešel zpět na kontinent, nejprve do Říma, později do Milána, kde žil v letech 1877–1881. Zde se seznámil se členy skupiny La Scapigliatura . Psal literární a divadelní kritiky pro noviny Corriere della Sera. Od roku 1880 psal svůj román Il marchese di Roccaverdina . Působil střídavě v Římě a na Sicílii. V letech 1882–1883 řídil v Římě časopis Fanfulla della Domenica, 1900–1901 učil italskou literaturu na učitelském ústavu v Římě. V roce 1902 odešel do Catanie, kde učil na místní universitě lexikografi a stylistiku. Vedle románů, povídek, kritik a esejů je rovněž autorem libreta k opeře Francesca Paola Frontiniho: Malìa, která měla premiéru 30. května 1893 v Teatro Brunetti v Bologni. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luigi...

Ludwika Press (1)

Významná polská klasická archeoložka. Celý svůj život zasvětila studiu krétské kultury, zejména starého krétského stavitelství.

Ludwik Jerzy Kern (3)

Ludwik Jerzy Kern - polský básník , satirik ,novinář , překladatel literatury, skladatel, známý také pod řadou pseudonymů. Narodil se 29 prosince 1920 v Lodži, kde také vystudoval humanitní vědy. V průběhu 2.SV pracoval manuálně, po potlačení varšavského povstání se přestěhoval do Krakova, kde žil až do své smrti 29.října 2010 v Krakově, kde je také pohřben. Publikovat začal v roce 1945 a byl neobyčejně činorodý jak literárně, tak i ve filmu a TV, působil jako novinář, textař a překladatel.

Ludvík Němec (7)

Narozen 8.7.1957 v Kyjově. Prozaik, básník, rozhlasový redaktor a ředitel.

Ludvík Eger (5)

Narozen 24.5.1961 v Broumově. PaeDr., CSc., pedagog, publikace v oboru tělesné výchovy a sportu, marketingu, obchodu a služeb.

Ludmila Klukanová (8)

Ludmila Klukanová, rozená Šabatová je česká spisovatelka. Ludmila, rozená Šabatová, se narodila roku 1936 v Lipníku na Vysočině v rodině sedláka Rudolfa Šabaty a jeho manželky Růženy. Jako dcera z větší rolnické usedlosti měla zákaz studia, po vychození povinné roční Základní odborné školy rolnické v Třebíči v roku 1952 pracovala rok v zemědělství. Roku 1953 mohla začít studovat v Jihlavě na střední zdravotnické škole, v roce 1954 však studium přerušila. Střední všeobecně vzdělávací školu absolvovala při zaměstnání s maturitou v roce 1967. V Jihlavě, kde dosud žije, také pracovala: nejprve od 1954/55 v knihkupectví, poté od 1955 až 1958 v různých administrativních funkcích v Mototechně, v letech 1963–1966 v Městském bytovém podniku, od 1968 až 1970 v Okresním výboru Svazarmu, v letech 1970 až 1981v autoškole a od 1980 až 1989 v Agrochemickém podniku. Publikovala od roku 1964, nejprve v okresních novinách Jiskra, později v Hostu do domu, Sešitech pro mladou literaturu, Světě práce, Rovnosti, Literárním měsíčníku, Ostravském kulturním měsíčníku, Tvorbě, ROK, Lidových novinách, Literárních novinách aj. Debutovala jako spisovatelka v roce 1981 knihou Jezírka. Po listopadu 1989 působila jako tisková mluvčí Občanského fóra v Jihlavě; zasadila se o obnovu Jihlavských listů, v jejichž redakci pak 1990/91 rovněž pracovala. Nyní se věnuje literatuře a publicistice. Je členkou Obce spisovatelů, PEN klubu a Společnosti Otokara Březiny. Má dvě děti: syn Petr Klukan je šéfredaktorem Jihlavských listů, dcera je vysokoškolský pedagog.

Ludmila Bakonyi Selingerová (9)

Narozena 1987 v Praze. Autorka pohádkových knih a divadelních her pro děti, lektorka, dříve učitelka mateřské školy.

Ludiše Letošníková (3)

PhDr. Ludiše Letošníková , práce z oboru historických militarií.

Luděk Štěpán (7)

Luděk Štěpán byl autor řady odborných a populárně naučných publikací především s tematikou lidového stavitelství a technických objektů, zakladatel české molinologie a muzea v přírodě Soubor lidových staveb Vysočina, propagátor významu a hodnot lidového stavitelství a neindustriálních technických objektů. Luděk Štěpán se narodil 19. srpna 1932 v Nasavrkách. Společně s rodiči již od dětství poznával malebné kouty Chrudimska a Hlinecka. Přestože profesně inklinoval k technickým oborům, jeho koníčkem byla příroda a historie. Vystudoval Vyšší vodotechnickou školu ve Vysokém Mýtě a začal se věnovat stavbě mostů a silnic. Toto povolání spojené s neustálým pohybem po regionu mu dávalo možnost poznávat jednotlivá sídla i krajinu a začít objevovat zajímavé doklady lidového stavitelství. Velkou část svého volného času trávil Luděk Štěpán putováním s fotoaparátem po celém Chrudimsku. Svou zálibu začal od počátku 60. let provozovat coby dobrovolný pracovník státní památkové péče, od roku 1968 působil vedle svého zaměstnání jako okresní konzervátor památkové péče. Do roku 1992 byl vedoucím Souboru lidových staveb Vysočina. Luděk Štěpán společně s Františkem Horáčkem, také nadšeným ochráncem památek a přírody, prováděl od roku 1960 průzkum mlýnů a dalších vodou poháněných zařízení na Chrudimsku, Luděk Štěpán v terénu, František Horáček v archivech. V době jeho průzkumu se mlynáři těžce vyrovnávali se zestátněním a cítili se na okraji společnosti. I díky tomu byli velmi vstřícní a rádi mu poskytovali cenné informace, neboť byli vděčni za to, že se o jejich řemeslo ještě někdo zajímá. O činnosti Luďka Štěpána se dozvěděli pracovníci komise pro historii mlynářství Národního zemědělského muzea, nabídli mu členství a přizvali jej ke spolupráci. Tehdy zjistil, že kromě členů komise o mlýny moc lidí zájem nejeví, a to ani památkáři. Právě v té době se nezdařil pokus o záchranu Petrova mlýna v Lánech u Kameniček, ani archaického...

Luděk Ptáček (4)

Luděk Ptáček , fyzik. Práce z oblasti fyziky kovů, defektoskopie a provozní diagnostiky.