Všichni Autoři a témata

Lev Davidovič Landau (8)

Lev Davidovič Landau byl sovětský fyzik židovského původu, který přispěl k rozvoji mnoha oblastí teoretické fyziky. Mezi jeho úspěchy patří podíl na formulování matice hustoty – metodě kvantové mechaniky, kvantově mechanické teorie diamagnetismu, teorie supratekutosti, teorie fázových přechodů druhého druhu, Ginzburgovy-Landauovy teorie supravodivosti, vysvětlení Landauova tlumení ve fyzice plazmatu, Landauova pólu v kvantové elektrodynamice, a dvousložkové teorie neutrin. V roce 1962 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za svou práci v oboru supratekutosti. Narodil se roku 1908 v Baku v židovské rodině. Otec byl inženýr-naftař, matka lékařka v oboru fyziologie. Landau byl velice matematicky nadán a sám o sobě říkal, že integrovat se naučil ve 13 letech a derivovat uměl od nepaměti. Po maturitě na židovském gymnáziu studoval jeden rok na obchodní škole. V roce 1922 začal studovat na Univerzitě v Baku dva obory současně – fyzikálně matematický a chemický. V roce 1924 přešel na fyzikální oddělení Leningradské univerzity, kterou absolvoval v roce 1927. Nastoupil jako vědecký aspirant do Leningradského fyzikálně-technického institutu, který vedl A. F. Ioffe. V letech 1926–1927 publikoval své první práce z teoretické fyziky. Od roku 1929 strávil půldruhého roku v zahraničí, v Dánsku, Anglii a Švýcarsku, kde pracoval s předními teoretickými fyziky, především s Nielsem Bohrem, kterého od té doby pokládal za svého jediného učitele. Po konfliktu s Ioffem opustil Leningradský institut a od roku 1932 působil Landau v Charkově, na Ukrajinském fyzikálně-technickém institutu. Pracoviště se brzy stalo centrem teoretické fyziky v Sovětském svazu. Zde také začal spolu s Lifšicem i dalšími spolupracovníky psát svůj kurs teoretické fyziky . Pobývalo zde na stážích též několik mladých a významných zahraničních fyziků, jako maďarský fyzik Laszlo Tisza a československý fyzik Georg Pl...

Lesley Pearse (9)

Lesley Pearse patří mezi nejoblíbenější britské autorky. Fanoušky si získala po celém světě. Na svém kontě má již sedm milionů prodaných knih. Čtenáře dokáže do svých příběhů, působících velice pravdivě, vtáhnout a udržet v napětí od začátku až do konce. S postavami vás seznámí takovým způsobem, že na ně ještě dlouho nezapomenete. Nepíše podle žádného vzorce, ani nemá vyhraněný žánr. Dokáže psát o nemilovaných dětech, strachu, odmítání, chudobě, pomstě, stejně tak o bolesti první lásky, o přátelství, protože to všechno sama prožila. Ve svých třech letech přišla v důsledku tragických okolností o matku. Část dětství tedy Lesley a její starší bratr strávili odděleně v dětském domově. Otec sloužil u Royal Marines. Nepříjemné zážitky z tohoto období se také promítají v autorčině tvorbě. Nyní má tři dcery, dvě vnoučata, psy i spoustu milujících přátel. Je rovněž nadšenou zahradnicí

Leoš Karel Žižka (7)

Leoš Karel Žižka se narodil 29. října 1866 v Klimentské ulici na Novém Městě pražském v rodině peněžního listonoše. Otec záhy zemřel a on s matkou a sourozenci se těžko probíjeli životem. Ale dosáhl přece svého cíle: Miloval knížky a stal se knihkupeckým příručím. Záhy ve svém oboru vynikl, pracoval ve spolku knihkupeckých účetních, prošel předními nakladatelskými podniky své doby a stal se později učitelem i ředitelem školy knihkupeckého dorostu. Dožil se vysokého věku. Kromě knih měl ještě další velkou lásku: Prahu. Před jeho očima se dlouhá desítiletí vyvíjela z provinciálního města rakouské monarchie v centrum samostatného státu. Měnili se lidé, poměry i vzhled ulic. O svých zkušenostech porůznu psával... Zemřel 3. 8. 1969 v Praze

Leo Sayer (12)

British pop singer, born on May 21, 1948 in Shoreham-by-Sea, Sussex, England. Australian citizen since 2009.

le (12)

Laura Martin (9)

Žije v oblasti Indianapolis se svou rodinou.

Larry Crabb (7)

Americký klinický psycholog, pastor, poradce a vysokoškolský pedagog aplikované teologie.

Ladislava Pechová (10)

Ilustrátorka a grafička.

Ladislav Tunys (11)

Český filmový publicista. Narozen 10.10.1925 v Olomouci. Práce a časopisecké články z oboru filmu, redaktor, překlad z ruštiny.

Ladislav Rejman (6)

JUDr. Ladislav Rejman , právník a publicista. Absolvent právnické fakulty UK Praha; do roku 1938 koncipient v advokátní kanceláři JUDr. J.Tašnera v Duchcově, po roce 1945 mj. místopředseda Krajského národního výboru v Liberci, kulturní rada československého velvyslanectví v ČLR, ředitel pražského Divadla hudby, čs. velvyslanec v Řecku. Spolupracovník a odborný překladatel Ústavu práva Československé akademie věd.

Ladislav Langpaul (3)

Narozen 14.6.1916 ve Světlé n. Sázavou, zemřel 3.6.1978 v Praze. Novinář, vzpomínky na J. Zrzavého.

Ladislav Jirásko (7)

Narozen 9.6.1944. Vedoucí sekce Vysokohorské turistiky Klubu českých turistů, protagonista hnutí Alpenvereinu v ČR, zakladatel firmy Alpy, autor průvodců.

Ladislav Chmel (8)

Narozen 11. 7. 1941 ve Vlašimi. Publicistické práce, kuchařky, slušné chování, politika, divadlo..., fotografické ilustrace. kameraman a fotoreportér.

L. Frank Baum (9)

Lyman Frank Baum byl americký spisovatel. Jeho otec v Pensylvánii vlastnil ropná pole, se svojí rodinou žil v rodinném sídle Rose Lawnu. V roce 1882 se oženil s Maudou Gege. Pracoval na různých místech, třeba v divadle, psal pro noviny a časopisy, krátce pracoval i na drůbeží farmě. Jeho první publikovaná kniha pojednává o chovu slepic . Roku 1891 se rodina přestěhovala do Chicaga a začal psát dětskou literaturu. Stvořil imaginární zemi Oz, ale vydával i jiné příběhy pro děti, pod pseudonymem Edith Van Dyne.

Kurt Masur (9)

Kurt Masur byl vynikající německý dirigent, proslulý interpretací německého romantického repertoáru i svým hudebním vedením v Evropě i ve Spojených státech. Masur se narodil 18. července 1927 v Briegu ve Slezsku , studoval klavír, skladbu a dirigování v Lipsku.

Kurt Jeni (7)

Krolupperová Daniela (12)

Kristina Hlaváčková (13)

Kristína Hlaváčková se narodila v roce 1979 v Praze. Část svého dětství strávila s rodinou v Nigérii. Začala psát velmi brzy, většinou ale "do šuplíku". Na střední škole získala stipendium do USA, kde si našla cestu k jedné životní "lásce" - ke keramice. V současné době spolupracuje jako překladatelka s ČVUT a vrátila se ke studiu na Univerzitě Karlově. V minulosti překládala titulky seriálů pro MTV a texty pro prestižní čínský architektonický časopis. Kniha Dračí oči - Čarodějka je její prvotinou.

Klement Borový (9)

Klement Borový byl český katolický kněz, profesor církevního práva a fundamentální teologie na pražské univerzitě, kanovník Svatovítské kapituly a odborný spisovatel. Knižně a časopisecky publikoval teologické, historické a biografické studie. Prosazoval práva českého jazyka na univerzitě. Třicet let vedl Časopis katolického duchovenstva. Byl zvolen do pražské rady obecních starších a českého zemského sněmu. Aktivně se účastnil veřejného a spolkového života v Praze. Byl oceňovaný pro odborné znalosti, humanismus a vlastenectví. Narodil se 12. ledna 1838 v Riegersburgu , ale již v dětství se s rodiči odstěhoval do Čech, na Komorní Hrádek u Benešova, kde jeho otec pracoval jako zahradník u knížete Khevenhüllera. Roku 1847 začal navštěvovat piaristické gymnázium v Benešově, středoškolská studia dokončil na pražském novoměstském gymnáziu roku 1855. Téhož roku nastoupil do arcibiskupského semináře. 22. července 1859 jej arcibiskup Bedřich Schwarzenberg vysvětil na jáhna a 13. května 1860 na kněze. Po svěcení se stal adjunktem bohoslovecké fakulty a představeným arcibiskupského konviktu. Roku 1862 získal titul ThDr. a podnikl studijní cestu do Německa. V roce 1863 se habilitoval na docenta v oboru církevního práva. O čtyři roky později byl jmenován mimořádným a roku 1871 řádným profesorem církevního práva a fundamentální teologie. V letech 1867–71 pracoval jako zástupce ředitele arcibiskupského semináře. Roku 1868 se stal zkušebním komisařem pro farní zkoušky, v roce 1874 radou církevního soudu a obhájcem manželství. V letech 1875 a 1880 zastával úřad děkana bohoslovecké fakulty; během druhého funkčního období aktivně prosazoval osamostatnění české univerzity. Jeho zásluhy ve vědním oboru církevní právo byly oceněny volbou do Královské české společnosti nauk , řádným členem České akademie věd a umění ...

Klapka Jerome (6)

Jerome Klapka Jerome se narodil roku 1859 ve Walsallu, Staffordshire. Jeho otec byl laický kazatel a jmenoval se Jerome Clapp Jerome. Jméno ovšem nemělo se jménem Klapka žádnou souvislost. V Anglii žil v té době v exilu maďarský revolucionář, generál vynikajících schopností vojevůdcovských, György Klapka , a s tím se rodina Jeromova do té míry spřátelila, že na jeho počest dala svému synovi toto neanglicky znějící jméno. Po několika letech se Maďarsko s generálem usmířilo a dovolilo mu návrat do vlasti. Jerome Klapka Jerome neměl bezstarostné mládí. Jeho otec vydělával pramálo a nedočkal se vysokého věku. V patnácti letech J. K. J. osiřel a živil se jako úředník na dráze, jako ochotnický herec a jako začínající spisovatel. To se však radikálně změnilo, když mu bylo třicet. V roce 1889 přinesl do redakce časopisu Home Chimes rukopis s titulem The Story of the Thames. Měl to být jakýsi průvodce po dolním toku Temže, připomínající historické události na jejích březích. Redaktorovi se rukopis líbil, doporučil však autorovi, aby historické pasáže podstatně zkrátil a aby se mnohem více věnoval veselým příhodám, vzpomínkám a vyprávěním tří veslařů. Ten návrh se Jeromovi zamlouval, poslechl, a tak pod novým titulem Three Men in a Boat začal vycházet příběh, který autora okamžitě proslavil. Časopisecký seriál se brzy proměnil v knihu, která se jen v Anglii do dnešních dnů dočkala stovky vydání a byla přeložena snad do všech světových jazyků. A Temže se dlouho po prvních vydáních hemžila mladými muži, kteří se toužili opičit po Jeromovi, Harrisovi a Georgovi. Za nedlouho se Jerome Klapka Jerome ke svým třem postavám vrátil a vylíčil jejich cyklistický výlet do Německa. I toto pokračování slavné knihy se řídilo radou předvídavého redaktora časopisu Home Chimes, jen ke konci se autorův humor silně zabarvuje nelibostí a rozhořčením nad některými obyčeji. Jeromovo dílo čítá 29 titulů – povídek, novel, esejí,...

Kim Wilde (10)

Kim Wilde je britský popový zpěvák, autor, DJ a televizní moderátor, který se proslavil na počátku 80. let. Narodila se 18. listopadu 1960 jako Kim Smithová a je dcerou rock'n'rollového zpěváka 50. let Martyho Wildea a Joyce Bakerové, členky pěvecké a taneční skupiny The Vernons Girls. Kim Wilde Hudební kariéru odstartoval její debutový singl "Kids in America" v roce 1981, který se stal hitem ve Velké Británii i na mezinárodním poli. Rychle se stala výraznou postavou scény nové vlny.

Keri Arthur (9)

Australská autorka fantasy, hororových a romantických knih. Pochází z Malbourne, literární tvorbě se věnuje už od svých dvanácti let, přičemž do současné chvíle napsala na třicet románů, které získaly řadu žánrových ocenění.Keri Arthur je vdaná a má jednu dceru, jednoho psa a zarostlou zahradu. Pokud zrovna nepíše, ráda v televizi sleduje seriály jako jsou Akta X nebo Buffy.

Kennedy Elle (10)

Kelly Jamison (8)

Kelly Jamisonová považuje psaní za vzrušující zábavu i těžkou práci - už od doby, kdy začala psát humorné gratulace k nejrůznějším výročím. Pak přešla na osobní, autobiografické příběhy, které pohoršovaly její tchyni, a nakonec skončila u vášnivých romancí, které zpočátku publikovala pod pseudonymem Kelly Adamsová. Rovněž psala příspěvky do novin. Kelly Jamisonová žije spokojeně. Říká, že má všechno, co potřebuje ke šťastnému životu: manžela, počítač, knihkupectví hned za rohem a vydatné zásoby oblíbené čokolády. A vždy ji potěší dopisy čtenářek.

Kay Pollak (6)

Švédský filmový režisér a spisovatel. Po dlouhé přestávce se vrátil v roce 2004 filmem Jako v nebi. Měl ve Švédsku velký kasovní úspěch . Film byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Navíc Pollak je autorem psychologického průvodce s názvem "Žádná setkání nejsou náhodná".

Katrin Hecker (12)

Německá bioložka a žurnalistka.

Katja Brandis (10)

Německá novinářka a spisovatelka, vystudovala anglistiku, germanistiku a amerikanistiku.

Kateřina Karolová (7)

Kateřina Karolová se narodila v roce 1981 ve Zlíně. Vystudovala lékařskou fakultu v Praze a hned po promoci nastoupila na dětské oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně coby pediatr. V roce 2011, po třech letech praxe v české nemocnici, kývla na nabídku pracovního místa v Německu. O svých zkušenostech psala domů, rodině a známým a následně se rozhodla dopisy zveřejnit formou blogů. Vznikla tak série nazvaná „Já, Doktorin“, za kterou od čtenářů iDnes získala titul „Blogerka roku“ v kategorii Nováček. Úspěšné blogy vyšly následně jako její první knížka. Po návratu z Německa se usadila na Valašských pasekách a spolu s manželem se pustili do stavby rodinného domku na samotě. Během prvního těhotenství se stala součástí dokumentu České televize Čtyři v tom 3, který se týká mateřství a rodičovství. V rozmezí tří let porodila postupně tři děti - Matěje, Jonáše a Filipa. Čtenáři časopisu ONA-Dnes ji v roce 2018 zvolili ženou roku. V roce 2020 vychází její románový debut nazvaný Zítřek ti nikdo neslíbil.

Kateřina Černá (8)

Narozena 17. 2. 1937 v Praze. Malířka, kreslířka, grafička, ilustrátorka, dramatička a básnířka.

Kate Denton (8)

Kate Atkinson (11)

Kate Atkinson se narodila v Yorku. Studovala anglickou literaturu na Dundeeho univerzitě. Nyní žije v Edinburghu. Svoji spisovatelsvou dráhu zahájila psaním povídek do časopisů. Za románovou prvotinu V zákulisí muzea obdržela v roce 1996 Whitbreadovu cenu. Následovaly další romány Human Croquet a Emotionally Weird. V roce 2002 vyšla její sbírka povíden Not the End of the World. Román Case Histories přivádí na scénu detektiva Jacksona Brodieho. Ten se objevuje i v dalším románu One Good Turn i v zatím poslední knize When Will There Be Good News?, která byla nominována na prestižní britskou cenu Gold Dagger. Podle všech knih s Jacksonem Brodiem byla natočena v roce 2011 série v produkci BBC. Atkinson je i autorkou divadlení hry Abandonment.

Karsten Rinas (6)

Narozen 1969 v Leverkusenu . PhDr., germanista, filozof a jazykovědec, zabývá se komparativní lingvistikou, syntaxem, sémantikou, pragmatikou, lingvistikou chyb a korpusovou lingvistiou, autor cvičebnic němčiny.

Karol Rosmány (1)

Slovenský architekt, ilustrátor, typograf a knižní grafik.

Karlludwig Opitz (5)

Německý prozaik a dramatik. Celým svým dílem se obrací proti německému militarismu a pokusům o jeho znovuoživování, například v prózách Plechový cirkus, Můj generál, Neukázněná zpráva štábního rotmistra, v satirách V tornistře – maršálskou hůl a Muzikanti Třetí říše, v dramatu Jakýpak zázrak.

Karl Rahner (9)

Karl Rahner byl německý katolický kněz, jezuita a teolog, jeden z nejvýznamnějších teologů 20. století. Stal se jedním z nejvlivnějších teologů Druhého vatikánského koncilu, na němž působil jako oficiální teologický poradce vídeňského arcibiskupa Franze Königa. Po koncilu věnoval značné úsilí popularizaci a vysvětlování nových teologických a pastorálních důrazů koncilu a pro mnohé se stal takřka symbolem a ikonou teologických a institučních změn v pokoncilním katolicismu. Jeho Sebrané spisy mají 32 svazků. Karl Rahner se narodil jako čtvrté dítě ze sedmi. Po ukončení střední školy vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova, noviciát zahájil v roce 1922, tři roky poté, co do téhož řádu vstoupil jeho starší bratr Hugo. Karl byl v úvodní fázi noviciátu hluboce ovlivněn spiritualitou Ignáce z Loyoly. V dalších letech se soustředil na katolickou scholastickou filozofii a moderní německé filozofy: silný zájem měl zejména o Immanuela Kanta a dva tehdejší tomisty, belgického jezuitu Josepha Maréchala a francouzského jezuitu Pierra Rousselota, kteří ovlivnili Rahnerovo chápání filozofie Tomáše Akvinského. Na kněze byl Rahner vysvěcen 26. července 1932. V roce 1934 se vrátil do Freiburgu, aby tam získal doktorát z filozofie. Ještě více se ponořil do prací Kanta a Maréchala, v téže době také navštěvoval semináře Martina Heideggera. Jeho dizertační práce Geist in Welt , interpretace epistemologie Tomáše Akvinského ovlivněná transcendentalizujícím tomismem Maréchala a také Heideggerem, byla nakonec v roce 1937 vedoucím jeho práce Martinem Honeckerem odmítnuta, údajně kvůli důrazu na Heideggerovu filozofii a nedostatečnému vyjádření katolické novoscholastické tradice. V červnu 1936 byl Rahner poslán do Innsbrucku, aby tam pokračoval ve studiu teologie. Zde dokončil svou doktorskou dizertační práci E latere Christi. Der Ursprung der Kirche als zweiter Eva aus der Seite Christi des zw...

Karl Bruckner (3)

Karl Bruckner byl rakouský spisovatel literatury pro děti. children\'s writer. Oddaný míru, mezinárodnímu porozumění a sociální spravdelnosti stal se jedním z rakouských vůdčích spisovatelů pro mladé. Jakožto syn tiskaře vyrostl na vídeňském předměstí Ottakring a stal se automechanikem. Psát začal v roce 1946. Hodně cestoval.

Karel Zídek (6)

Karel Židek byl český varhaník, dlouholetý ředitel kůru v chrudimském arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie, hudební skladatel a dirigent. Zkomponoval ordinárium, které je zařazeno v dodatku jednotného kancionálu pro královéhradeckou diecézi.

Karel Weigner (9)

- český lékař, anatom Na české lékařské fakultě v Praze promoval K. Weigner roku 1899. Po docentuře a profesuře na univerzitě, ČVUT a Akademii výtvarných umění se roku 1926 stal nástupcem zakladatele české moderní anatomie Jana Janošíka na anatomickém ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Svou vědeckou práci orientoval na topografickou anatomii, především ve vztahu k chirurgii, kineziologii a na studium lidských plemen a typů, při kterém byl odpůrcem rasistických teorií. Zastával mnoho univerzitních a společenských funkcí, byl významným pracovníkem v tělovýchovné organizaci Sokol, v níž dal podnět pro zřízení Tyršova státního ústavu tělovýchovného. Po Weignerově smrti napsal v nekrologu K. Čapek: Náš život byl ochuzen o něco dokonalého, nač jsme vždy - i mimo měřítko vědy - vzhlíželi s radostí a pýchou.

Karel Šustr (7)

Publikace z oboru rozvodů elektřiny.

Karel Šourek (6)

Narozen 28.7.1909 v Praze, zemřel 29.3.1950 v Praze. Malíř, historik umění, redakční a publikační práce z oboru.

Karel Patočka (10)

Narozen 2. 7. 1915 v Brně. RNDr., pracovník katedry přírodopisu pedagogické fakulty, biolog. Popularizační práce v oboru.

Karel Otto Hrubý (8)

Karel Otto Hrubý byl český fotograf, pedagog a teoretik fotografie. V mládí působil jako hudebník. Na sklonku života se věnoval malířství. Po studiu na gymnáziu ve Znojmě odešel v roce 1935 studovat práva na Karlovu univerzitu do Prahy, která však nedokončil z důvodu uzavření českých vysokých škol během německé okupace roku 1939. Po přestěhování rodiny do Brna si za okupace přivydělával jako jazzový hudebník do roku 1941, kdy byl totálně nasazen v rámci Moravy. Po válce se stal fotoreportérem v Rovnosti. V roce 1947 byl v Brně kameramanem dokumentárních a reklamních filmů a potom divadelním fotografem. Od roku 1951 pracoval v redakci Květů v Praze, spolupracoval též s časopisem Svět v obrazech. V letech 1952–1977 vyučoval fotografii na Škole uměleckých řemesel v Brně i jinde a vychoval řadu dalších fotografických osobností . V téže době se současně živil jako profesionální fotograf na volné noze – zabýval se novinářskou, reportážní a technickou fotografií pro tehdejší časopisy, noviny, podniky a instituce, podílel se na řadě obrazových publikací. Ve volné fotografii proslul zejména jako krajinář a tvůrce momentek zahrnovaných pod pojem tzv. poezie všedního dne. Obesílal fotografické salony a soutěže. Publikoval recenze fotografických výstav a odborné texty. V roce 1974 vydal teoretickou knihu Krajinářská fotografie . Po odchodu do důchodu žil na chalupě v Senotíně v jižních Čechách, kde se věnoval malířství.

Karel Naxera (12)

Narozen 19. 5. 1953 v Plzni. MUDr., lékař a komunální politik působící na jižním Plzeňsku, člen autorské dvojice Naxera-Benda, autor a spoluautor sci-fi románů a povídek.

Karel Krejčí (9)

Karel Krejčí byl český spisovatel, slavista, bohemista, významný polonista, literární historik, autor popularizačních knih o Praze a vysokoškolský pedagog. Maturoval na malostranském gymnáziu v roce 1923. Pak začal studovat bohemistiku a germanistiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Namísto germanistiky brzy začal studovat polonistiku. Jeho učiteli byli např. Marian Szyjkowski, Jan Máchal, Jan Jakubec a Otokar Fischer. V letech 1927–1928 absolvoval stáže na univerzitách v Krakově a ve Varšavě. V roce 1928 získal doktorský titul na základě práce Polské hnutí revoluční v letech 1830–1846 a české národní obrození. Od 1929 byl asistentem slovanského semináře na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1934 se habilitoval jako docent polonistiky prací Polská literatura ve vírech revoluce. V průběhu druhé světové války, v době uzavření českých vysokých škol, působil jako středoškolský profesor na obchodní akademii v Praze a dále pracoval ve Slovanském ústavu. V roce 1945 byl jmenován mimořádným a v roce 1948 řádným profesorem polského jazyka a literatury na filozofické fakultě UK. V roce 1955 byl jmenován členem korespondentem Československé akademie věd, doktorem věd pro obor filologických věd se pak stal o rok později. V roce 1956 se ve funkci prorektora postavil na stranu studentů, žádajících obnovení akademických svobod. Proto byl v roce 1958 propuštěn z fakulty. Poté pracoval ve Slovanském ústavu, v Ústavu jazyků a literatur a posléze v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. V roce 1975 odešel do důchodu. Působil rovněž v Klubu Za starou Prahu, byl 1977–1979 jeho předsedou.

Karel Koval (6)

Plzeňský rodák, český novinář se všestrannými zájmy v oblasti literatury, hudby, výtvarného umění. Jeho životním dílem, na jehož přípravě pracoval 15 let, se stal román Mozart v Praze - Hudební kronika let 1787 - 1791, který v prvním vydání vyšel k Mozartovu jubilejnímu roku 1956. Mimořádná oblíbenost díla si vyžádala 2. vydání již za rok.

Karel Klíma (9)

Karel Klíma je český právník a vysokoškolský pedagog. V letech 1975–1996 vyučoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1993 začal vyučovat a později se stal vedoucím Katedry ústavního práva a proděkanem Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Působil zde také na místě prorektora pro zahraniční vztahy a mobilitu. V současnosti je vedoucím Katedry právních disciplín a veřejné správy Metropolitní univerzity Praha a vyučuje na Katedře ústavního práva Univerzity Komenského v Bratislavě. Zároveň spolu se svou manželkou JUDr. Hanou Klímovou vykonává advokátní praxi.

Karel Kabeš (9)

Autor práce z oboru kybernetiky.

Karel Holešovský (7)

Narozen 1934 ve Vranově u Brna. Historik, pracovník v oboru užitého umění, spis z oboru a uměnovědné stati v časopisech.

Karel Hausenblas (9)

Karel Hausenblas byl český jazykovědec, bohemista, profesor českého jazyka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zabýval se stylistikou.

Karel Galla (6)

◾19. 8. 1901, Nový Jičín – 1985, Praha ◾děkanem: 1970/1971, 1971/1972, 1972/1973 ◾sociolog, pedagog ◾Karel Galla studoval v letech 1918–1922 filozofii, dějepis a zeměpis na filozofické fakultě v Praze. V semináři profesora Foustky se věnoval sociologii, později se také stal Foustkovým asistentem. V roce 1931 se habilitoval docentem sociologie a začal jako soukromý docent přednášet. Zaměstnán byl také ve Státní knihovně v pražském Klementinu. V roce 1949 byl na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy jmenován profesorem pedagogiky, protože sociologie byla tehdy odmítána jako „buržoazní pavěda“. Od roku 1952 působil opět na filozofické fakultě a současně přednášel i na brněnské Masarykově univerzitě. Jeho názory prošly vývojem, když se před druhou světovou válkou se hlásil ke kritickému realismu, ale po válce přestoupil k marxistickému světovému názoru. Z Gallových prací je z filozofického hlediska nejzajímavější monografie Pokrok jako idea a společenská skutečnost. Jeho velký zájem o sociologii venkova se odráží především v práci Dolní Roveň, podávající všestrannou sociální analýzu obce u Pardubic.

Karel Funk (11)

Karel Funk také Carolus Borromeus Funck byl český kreslíř a mědirytec. Studoval gymnasium, roku 1800 vstoupil na novou Akademii pražskou a roku 1803 vystoupil a přijal místo úředníka. V roce 1808 byl zaměstnán v Královské státní účtárně jako ingrosista. Studoval v ateliéru Josefa Berglera novodobé malířství a rytectví. Na výstavě Pražské akademie v Klementině v roce 1826 vystavil kresbu Kristus modlící se na hoře Olivetské. V seznamu Všeobecné zemské výstavy roku 1891 v Praze byly zapsány pod čísly 993-994 miniatury podobizen Vojtěcha Novotného a jeho manželky z majetku Františka Adolfa Borovského. Namaloval portrét pražského arcibiskupa Wilhelma Florentina a po jeho smrti v roce 1810 zhotovil jeho rytinu. Byl prvním učitelem Karla Würbse. Citace z rodinné kroniky uvádí: Mistrně i barvami olejovými portréty prováděl, mnohá významná osoba seděla mu a on si tak na pěkný peníz přišel. Žil v Praze na Malé Straně. Jeho otec Andreas Thadeus Funck, absolvent přednášek montanistiky Jana Tadeáše Antonína Peithnera, byl v letech 1765–1775 úředníkem Pražské mincovny.

Karel Daněk (6)

Narozen 27. 5. 1928 v Brně, zemřel 17. 10. 2017 v Novém Městě na Moravě. MUDr., CSc., sportovní lékař, odborník na funkční diagnostiku, historik lékařství a Horácka, soudní tlumočník, autor zdravotnicko-osvětové literatury, sborníku překladů a výňatků z poezie, inspirované lyžováním.

Karel Červinka (11)

Karel Červinka, křtěný Karel Antonín byl český básník a prozaik, starší bratr spisovatele Adolfa Červinky, autor psychologických románů a povídek a impresionistických básní. Byl synem lesníka, gymnázium absolvoval v Hradci Králové a poté vystudoval práva ve Štýrském Hradci a na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Po vojenské službě nastoupil jako soudní adjunkt ve Veselí nad Lužnicí. Od roku 1907 byl okresním soudcem v Praze-Karlíně a pro roce 1918 se stal radou nejvyššího správního soudu v Brně. Později působil jako advokát v Praze. Byl členem Moravského kola spisovatelů.

Karel Berka (8)

Karel Berka byl český filosof a logik. Narodil se v rodině středoškolského profesora matematiky a fyziky. Navštěvoval gymnázium v Brně; školní docházka byla přerušena internací v různých koncentračních táborech. Od r. 1948 do r. 1951 studoval Berka na filozofické fakultě Masarykovy univerzity angličtinu a filozofii a v r. 1952 obdržel akademický titul PhDr. za práci Gramatika a logika. V letech 1951–1955 pracoval jako učitel v okresu Jablonec nad Nisou; od r. 1955 působil na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze a v r. 1957 mu byla udělena vědecká hodnost kandidát věd . Poté se v roce 1963 habilitoval na filozofické fakultě prací Studie aristotelovské logiky a v r. 1965 byl jmenován docentem logiky. Od r. 1962 do r. 1963 pracoval na Humboldtově univerzitě v Berlíně, v letním semestru 1967 až 1968 jako hostující docent na Univerzitě v Lipsku a v r. 1969 jako hostující profesor na Pensylvánské státní univerzitě. Od r. 1968 do r. 1991 vedl vědecké oddělení ČSAV v kategorii Teorie a metodologie vědy. V r. 1981 získal vědeckou hodnost doktor věd , koncem roku 1988 byl zvolen členem-korespondentem ČSAV a počátkem roku 1989 byl jmenován profesorem logiky. Věnoval se o různým problémům logiky, její metodologie, filozofie a vědecké teorie. Přitom jej především zajímaly dějiny logiky počínaje Aristotelem, antická výroková logika, výklad logiky a filozofie Bernarda Bolzana a rozvoj moderní logiky v základních pracích Gottloba Fregeho, Bertranda Russella, Ludwiga Wittgensteina. Řada jeho publikací byla s velkým úspěchem uveřejněna v zahraničí. Vedle toho řídil Berka každoroční bulletin Teorie a metodologie a byl členem různých redakčních rad doma i v zahraničí. Rozsáhlé jsou také jeho překlady z kybernetiky, logiky a filozofie vědy.

Kamil Miketa (9)

Narozen 1969. Publicista, reportáže o lidech na okraji, knihy a scénáře o unesených dětech, autor knihy Vzestupy a pády českých milionářů.

Juraj Raýman (8)

Juraj Raýman sa narodil 12. júla 1972 v Spišskej Sobote. Po maturite na gymnáziu v Bytči študoval v rokoch 1990–1995 odbor dramaturgia a scenáristika na Filmovej a televíznej fakulte Vysokej školy múzických umení v Bratislave. Prvé básne a poviedky uverejnil v roku 1989 v literárnom mesačníku Dotyky a na začiatku 90. rokov 20. storočia bol jedným z jeho kľúčových autorov. Ďalšie prózy publikoval aj v časopisoch Romboid, Fragment a Slovenské pohľady. V súčasnosti pracuje ako reklamný textár a rozhlasový a televízny scenárista. Žije v Žiline.

Juliusz Słowacki (8)

Juliusz Słowacki byl polský dramatik, básník a filosof; vedle Adama Mickiewicze zřejmě nejznámější autor doby romantismu. Słowacki se narodil ve volyňském Kremenci . Otec byl profesorem literatury, matka byla polská Arménka. Roku 1830 se Słowacki zúčastnil protiruského povstání a od té doby žil v emigraci a cestoval po západní Evropě. Jeho díla charakterizuje výjimečný hrdina, exotické prostředí a děj odehrávající se ve velmi vzdálené minulosti. Słowacki je také spjatý s polským mesianismem. Do češtiny jeho díla překládal Otokar Mokrý.

Július Špaňár (10)

Prof. PhDr. Július Špaňár, CSc. bol slovenský klasický filológ, prekladateľ a vysokoškolský pedagóg. Od roku 1951 pôsobil na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. V roku 1969 sa stal univerzitným profesorom. Venoval sa výskumu antickej filozofie a prekladom diel antických spisovateľov a filozofov . Je autorom Latinskej gramatiky a Latinsko-slovenského slovníka.

Julián Melgosa (8)

Španělský psycholog.

Jules Roy (6)

Jules Roy se narodil ve francouzské rodině v Alžírsku. V roce 1935 se stal letcem, když hitlerovské Německo přepadlo Francii, velel letecké průzkumné jednotce. Po porážce francouzské armády pokračoval v boji — mimo jiné ve Velké Británii jako příslušník francouzské bombardovací skupiny začleněné do RAF. Nějaký čas po válce sloužil ve štábu letectva, pak odešel jako dobrovolník do Indočíny. Své úvahy o smyslu vojenského povolání a odpovědnosti vojáka uložil v knize esejů Vojenské povolání , jejíž překlad vyšel v Našem vojsku. Jmenujme některá další díla: Za soubor povídek o letcích Šťastné údolí byl v roce 1947 vyznamenán Renaudotovou cenou. Svému příteli, letci a vynikajícímu francouzskému spisovateli, věnoval esej Vášeň Saint-Exupéryho . Letecká tematika má ve francouzské literatuře zvláštní místo a není určitě náhoda, že se jí věnovali takoví autoři jako Saint-Exupéry, Roy, Clostermann. Letci se považují za kavalíry, dědice rytířských ctností, za duchovní elitu nejen vojenskou, ale vůbec společenskou. Měli bychom se s touto literaturou lépe seznámit... Spojení letce a umělce u Roye vysvětluje filosofický podtext a vysoké mravní nároky, které prostupují i jeho publicistiku. Z ní před Bitvou u Dien Bien Pnu měla největší ohlas Alžírská válka , z hlediska čestného a pokrokového člověka, který ovšem nepatří mezi bojovnou francouzskou levi...