29401–29460 z 158704 Autoři
Eugene Scribe (5)
Augustin Eugène Scribe byl francouzský dramatik a operní libretista. Narodil se v Paříži. Jeho otec byl obchodník s hedvábím a syn měl předurčenou dráhu právníka. Augustin však záhy studium práv opustil a začal psát pro jeviště. Jeho první hra, Prétendu sans le savoir, byla uvedena už v roce 1810 na scéně Varieté, ale neměla úspěch. Následovala řada dalších her napsaných ve spolupráci s jinými autory, ale prvního skutečného úspěchu se dočkal až v roce 1815, kdy společně s Delestre-Poirsonem napsal hru Une Nuit de la garde nationale. V dalších letech chrlil se svými spolupracovníky jednu hru za druhou. Dosáhl toho téměř pásovou organizací práce. Scribe dodával nápady a jeho spolupracovníci vypracovávali dialogy, dodávali vtipné hlášky, dvojverší apod. Spolupracovala s ním řada předních francouzských dramatiků té doby. Byli mezi nimi Jean-François Bayard, Roger de Beauvoir, Joseph-Xavier Boniface , Nicolas Brazier, Pierre François Carmouche, Jean-Henri Dupin, Philippe François Dumanoir , Anne-Honoré-Joseph Duveyrier , Charles Duveyrier , Germain Delavigne, Ernest Legouvé, Michel Masson, Edouard Joseph Mazères, Charles Gaspard Poirson , Louis Emile Vanderburch a Antoine-François Varner. Většina jeho her byly komedie a vaudevilly. Vaudevilly byly uváděny převážně v divadle Théâtre du Gymnase Marie Bell a komedie v Comédie-Française. Scribe vymyslel a ve své tvorbě prosazoval princip dokonalého divadla znamenající přesné načasování scén, příchodu jednotlivých postav, náhlé zvraty děje, prvky tajemství a momenty překvapení. Světový úspěch zaznamenal Scribe jako libretista nejslavnějších skladatelů oper té doby. Na jeho text komponovali např. Giacomo Meyerbeer , Adolphe Adam, Daniel Auber ,...
Více od autora
Eugen Spálený (4)
Vyučoval na Obchodní akademii v Turnově, pak u Bati ve Zlíně, pracoval v zahraničním obchodě. Od konce 50. let působil na Palackého univerzitě v Olomouci jako specialista na románské jazyky . Založil katedru aplikované lingvistiky, která se stala jednou z nejlepších v Evropě. Se svým kolektivem se zabýval vědeckou metodikou výuky cizích jazyků a přednášel o ní v Edinbourghu, Brémách a v Moskvě. Zasloužil se významně o rozvoj lingvistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. Je autorem mnoha jazykových učebnic, skript a audiovizuálních programů. Překládal z portugalštiny díla literatury portugalské i brazilské.
Více od autora
Eugen Pauliny (5)
Eugen Pauliny byl slovenský jazykovědec. Specializoval se na historii a dialektologii slovenského jazyka. Byl jednou z vedoucích osobností slovenské lingvistiky po druhé světové válce. V roce 1938 získal titul PhDr. a roku 1943 se stal docentem. Od roku 1945 byl rovněž profesorem. V roce 1968 byl jmenován doktorem věd.
Více od autora
Eugen Nagy (4)
Narozen 1965 v Nitře. Slovenský architekt, specializuje se na problematiku obytných a občanských budov, na aplikované metody a prostředky výstavby se zaměřením na ekologická kriteria a trvale udržitelný rozvoj sídel.
Více od autora
Eugen Löbl (3)
Eugen Löbl byl slovenský ekonom, politik a pedagog židovského původu. Pocházel z rodiny obchodníka Alberta Löbla a Hedvigy rozené Kohnové. Po maturitě na Vyšší průmyslové škole strojní v Bratislavě studoval na vídeňské Vysoké škole pro světový obchod. V letech 1925–1926 pracoval v konstrukční kanceláři, poté byl až do roku 1938 zaměstnancem pojišťovací společnosti. Od mládí byl levicově orientován, stal se členem skupiny intelektuálů okolo časopisu DAV. Do komunistické strany vstoupil v roce 1931. Pod pseudonymem J. Les publikoval v tisku články o Sovětském svazu, který v září 1936 navštívil, a brožuru Odpoveď André Gideovi, kriticky reagující na Návrat ze SSSR André Gida. Löblova kritika ale byla vedením strany i davisty považována za málo radikální. Roku 1937 se stal tajemníkem Svazu přátel SSSR. V roce 1939 ho strana vyslala do Krakova a později do Londýna. Zde pracoval v nadaci na pomoc československým uprchlíkům Czech Refugee Trust Fund, od roku 1941 byl tajemníkem Svazu československo-britského přátelství. Od roku 1943 byl poradcem ministra zahraničí čs. exilové vlády Jana Masaryka pro ekonomiku a záležitosti UNRRA. Účastnil se první konference UNRRA na konci listopadu 1943 v Atlantic City. Pracoval také jako vedoucí úředník na exilovém ministerstvu hospodářské obnovy. Po návratu do Československa v roce 1945 se stal náměstkem ministra zahraničního obchodu. V roce 1949 byl zatčen a poté tři roky držen ve vyšetřovací vazbě. Jako jeden z obžalovaných v procesu se Slánským byl v listopadu 1952 odsouzen na doživotí za velezradu, vyzvědačství a sabotáž. V roce 1955 prodělal infarkt, ve vězeňské nemocnici na Pankráci na žádost generální prokuratury sepsal zprávu o procesu a vyšetřovacích metodách při jeho přípravě. Z vězení byl propuštěn v roce 1960. Po propuštění nejprve pracoval jako skladník, v roce 1963 byl rehabilitován a 1. dubna následujícího roku se stal ředitelem kra...
Více od autora
Eugen Kadeřávek (5)
Narozen 26. 7. 1840 v Havlíčkově Brodě, zemřel 3. 5. 1922 v Želivi. PhDr., ThDr., římskokatolický kněz, premonstrát, teolog, filosof, klasický filolog a překladatel z francouzštiny. Profesor teologie a filosofie na teologické fakultě v Praze. Práce v oboru etiky, estetiky, teologie a filosofie.
Více od autora
Etty Hillesum (3)
Esther Hillesum byla Židovka, která ve svých dopisech a denících popsala život v Amsterdamu během nacistické okupace. Etty se narodila v holandské židovské rodině, vyrostla ve městě Deventer. Navštěvovala zde gymnázium, kde byl její otec ředitelem a učitelem klasických jazyků. Její matka, Rebecca Bernstein, se narodila v Rusku, odkud utekla do Nizozemí před protižidovskými pogromy. Etty měla dva bratry, Mischu a Jaapa, všichni sourozenci dostali do vínku velké nadání. Mischa již jako šestiletý veřejně hrál na klavír Beethovena. Jaap ukončil gymnázium rychleji než za obvyklých šest let a později se stal lékařem. V 18 letech se Etty přestěhovala do Amsterdamu, kde začala studovat práva. V roce 1937 se ubytovala v domě účetního, tehdy dvaašedesátiletého vdovce Hendrika J. Wegerifa, pro kterého měla pracovat jako hospodyně. Brzy se však stali milenci. Etty nebyla nábožensky vychována. Roku 1941 se však setkala s psychologem Juliem Spierem. Přivedl ji k Bibli a doporučil jí vést si deník. Jeho psaní zahájila 9. března téhož roku. Stala se Spierovou asistentkou, později i s ním navázala intimní vztah. Následujícího roku se Etty dobrovolně přihlásila k práci v internačním táboře Westerbork, kde pomáhala uvězněným Židům. Poslední zápis v deníku Etty je z října 1942. V září 1943 byla deportována do Osvětimi, kde o tři měsíce později zemřela.
Více od autora
Ethel Lilian Voynich (3)
Ethel Lilian Voynichová byla v Irsku narozená spisovatelka a hudební skladatelka, dcera anglického matematika George Boolea, manželka V. M. Voyniche, polského literátora a bibliofila, dočasného majitele tzv. Voynichova manuskriptu. Po přestěhování do Anglie začala intenzivně pracovat pro „Spolek přátel ruské svobody“. Její nejznámějším dílem je Střeček , které popisuje období Itálie, nacházející se pod nadvládou Rakouska. Příběh je o muži jménem Arthur Burton a o jeho nemilosrdném osudu. Díla Jack Raymond, Olive Latham a An Interrupted Friendship jsou pokračováním Střečka.
Více od autora
Ernst J Grube (1)
Původem Rakušan, vystudoval v Berlíně, působil v Metropolitním muzeu umění v New Yorku a získal profesuru na Kolumbijské univerzitě. Poté působil na univerzitě v Benátkách, pracoval na vykopávkách v Iránu a v roce 1988 se odstěhoval do Londýna se svou druhou manželkou Eleanor Simsovou, specialistkou na perské malířství, kde psal o umění a založil Islamic Art Journal.
Více od autora
Erika Zemanová (5)
Narozena 2. 1. 1940 v Ústí nad Labem. Autorka regionálních publikací, zaměřená na místopis Šumavy, lidové tradice a rodinné příběhy. Občanským povoláním řeznice.
Více od autora
Erika Kadlecová (2)
Dětství a mládí prožila v Brně, kde maturovala na klasickém gymnáziu ; do konce druhé světové války byla totálně nasazena. Ačkoli pocházela z evangelické rodiny, s církví se rozešla kvůli jejímu oportunismu ve válečném období a zapojila se do činnosti ilegální skupiny komunistické mládeže, která organizovala sociální pomoc Židům a perzekvovaným osobám. Bezprostředně po válce do komunistické strany vstoupila také oficiálně a stala se zaměstnankyní krajského výboru v Brně . V letech 1947–52 vyučovala na ústřední politické škole KSČ v Doksech , kde v letech 1951–52 rovněž vedla katedru dialektického materialismu. Zároveň vystudovala filosofii na filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze . V roce 1952 se stala zaměstnankyní ČSAV, avšak až do roku 1955 byla vyslána na interní aspiranturu v Akademii věd SSSR v Moskvě. Po návratu do Československa se v roce 1955 stala členkou Kabinetu pro filosofii ČSAV. Původně byla členkou oddělení vědeckého socialismu a pracovala na tématu lidově demokratický stát jako nástroj diktatury proletariátu, avšak na počátku 60. let založila oddělení teorie náboženství, jehož se stala vedoucí. V rámci tohoto oddělení vedla a zpracovala sociologický výzkum religiozity Severomoravského kraje a naplánovala několik dalších empirických šetření, která měla mezinárodní ohlas. V polovině šedesátých let se proto uvažovalo o ustavení samostatného religionistického pracoviště ČSAV, nakonec bylo oddělení teorie a sociologie náboženství včleněno do nově zřízeného Sociologického ústavu ČSAV . Kadlecová zůstala jeho vedoucí a oddělení se podílelo na dalším empirickém výzkumu religiozity mládeže v socialistických zemích ; plánovaná šetření postojů duchovenstva, role náboženství a církví v oblasti intersubjektivních vztahů a religiozity v celostátním měřítku již nebyla realizována, nebo z nich zůstalo torzo. Také sebraná data z výzkumu relig...
Více od autora
Erik P Eckholm (3)
Autor publikací z oboru veřejného zdraví a životního prostředí, působí v Ústavu pro světový zdravotní dohled ve Washingtonu.
Více od autora
Eric Walz (2)
Německý spisovatel histrorických románů. Eric se po škole vyučil maloobchodním prodejcem . Poté pracoval jako úředník u společnosti zásilkového prodeje a telekomunikací a poradenské firmy, nedokončil vysokoškolské vzdělání v oboru Germanic .Pracoval na volné noze jako osobní trenér pro firmy a spisovatel na volné noze v Berlíně kde žil, ve věku 35 let se konečně plně soustředil na psaní. V roce 2002 vydal svou první knihu, gay darebák, sbírku jedenácti portrétů historických osobností, : Alexandr Veliký , Heliogabalus , papež Sixtus IV , Fridrich Veliký , Maximilien Robespierre , Alfred Redl , Ernst Rohm , J. Edgar Hoover , Yukio Mishima , Michael Kühnen und Jeffrey Dahmer . Edgar Hoover , Yukio Mishima , Michael Kuhnen a Jeffrey Dahmer .
Více od autora
Eric Melrose Brown (2)
Kapitán Eric Melrose "Winkle" Brown, CBE, DSC, AFC, FRAeS, RN je bývalý důstojník Royal Navy a testovací pilot, který má nalétáno více typů letadel, než kdokoliv jiný v historii. Je také nejvíce vyznamenávaným pilotem námořního letectva Velké Británie a drží světový rekord v počtu přistání na letadlové lodi.
Více od autora
Éric Buffetaut (4)
Eric Buffetaut vystudoval geologii a paleontologii na univerzitě v Paříži. Po obhajobě doktorské práce na téma evoluce krokodýlů nastoupil v roce 1976 do CNRS , kde pracuje dodnes . Specializuje se na výzkum fosilních obratlovců, především dinosaurů, pterosaurů a primitivních ptáků. Své výzkumy prováděl ve Francii, Španělsku, v Kanadě, Mali, Tunisku, Pákistánu, Indii, Číně a Thajsku. V současné době se podílí na výzkumu fosílií dinosaurů a dalších obratlovců svrchní křídy z jižní Francie. Je autorem asi 400 odborných článků a několika knih o dinosaurech a historii paleontologie, např. Histoire de la paléontologie a spoluzakladatelem Muzea dinosaurů v jihofrancouzském městečku Espéraza.
Více od autora
Erasmus Rotterdamský (4)
Erasmus Desiderius Rotterdamský, vlastním jménem Gerrit Gerritszoon, byl holandský myslitel, augustiniánský kanovník a představitel zaalpské renesance a humanismu. Holandský filolog a filosof Erasmus se narodil roku 1466 zřejmě v Rotterdamu . V náboženských sporech první poloviny 16. století byl přívržencem náboženské tolerance. Nejprve byl augustiniánským řeholníkem, od roku 1492 byl po svém kněžském svěcení ve službách biskupa v Cambrai. V letech 1495 až 1499 studoval v Paříži, jako kněz procestoval celou Evropu a stal se slavným učencem. Mezi roky 1506 a 1509 žil v Itálii a mezitím pobýval v Nizozemí a Anglii. V letech 1514 až 1521 žil v Basileji, odkud vycestovával, aby nechal u svého přítele Johanna Frobena tisknout své knihy. Od roku 1524 opět bydlel v Basileji, avšak po získání města na stranu reformace Ulricha Zwingliho odešel na protest do Freiburgu. Zemřel na tyfus. Pohřben byl v basilejské katedrále. Prvním vážnějším Erasmovým dílem je Enchiridion militis christiani . V této krátké práci se Erasmus snažil vytvořit pohled na normální křesťanský život, který posléze po zbytek svého života dotvářel. Za hlavní zlo doby považoval formalismus, respekt ke tradicím bez ohledu na skutečné Kristovo učení. Nabídl řešení: každý se má ptát v každém okamžiku, co je zásadní a co je důležité beze strachu. Svým nejznámějším spisem, satirou Chvála bláznivosti , se s výsměchem i vážností věnoval hluboce zakořeněným om...
Více od autora
Enrico Banfi (1)
Italský botanik, autor prací o rostlinách i dřevinách, spoluautor publikace o botanických zahradách světa.
Více od autora
Emmi Ojala (1)
Publicistka a ilustrátorka v oblasti módy a životního stylu. Žije v Nizozemsku.
Více od autora
Emma Raven (3)
Emma vyrostla v East Midlands ve východní Anglii. Studovala v Londýně a v současnosti pracuje jako redaktorka. Poprvé seděla v sedle v Německu u své babičky, která chová čtyři obrovské strašidelné koně. Když Emma začala psát knížku Večerní přítel, chtěla vyprávět přesně takový příběh, který by ji jako dítě bavil číst. A vždycky jí potěší, když slyší, jaks e čtenářům líbí její knihy. Emma je vdaná a má dvě malé děti. Ráda vaří, sleduje fotbal a chodí na koncerty. Jednoho dne by ráda žila u moře.
Více od autora
Emily Wibberley (3)
Americká spisovatelka knih pro mládež. Píše knihy společně se svým manželem Austinem Siegemund-Brokou. Psycholožka.
Více od autora
Emily Bolam (3)
Oblíbená britská ilustrátorka, autorka dětských knih. Vystudovala ilustraci na College of Art na univerzitě v Brightonu. Její první námět na dětské ilustrace byl inspirován tvorbou Rudyarda Kiplinga. Od doby studií ilustrovala přes 200 dětských knih různých autorů a spolupracovala s mnohými nakladatelstvími. Zaměřuje se na tvorbu pro předškolní děti a její ilustrace se vyznačují barevnou pestrostí.
Více od autora
Emil Zegadłowicz (3)
Polský básník, potomek jihočeských emigrantů. Věnoval českobudějovické krajině cyklus veršů Budějovické louky , v němž reflektoval vzpomínky na kraj, kde se seznámili jeho prarodiče. Osou autorovy sbírky je lyrický motiv kvetoucích budějovických luk, tematicky v meziválečné polské poezii zcela výjimečný.
Více od autora
Emil Vejvoda (1)
Narozen 28.8.1913 v Praze. PhDr., asistent katedry češtiny pro cizince, učebnice češtiny.
Více od autora
Emil Utitz (3)
Emil Utitz byl filosof, estetik a psycholog, profesor několika univerzit i Univerzity Karlovy, který se zabýval hlavně estetikou, teorií umění a fenomenologií. Narodil se v židovské rodině podnikatele G. Utitze, v letech 1902–1906 studoval v Mnichově, v Lipsku a v Praze práva, filosofii a psychologii. Byl spolužákem Franze Kafky. Promoval na Německé univerzitě v Praze, roku 1911 se habilitoval na univerzitě v Rostocku, kde pak do roku 1924 přednášel estetiku a psychologii a v letech 1924–1933 byl profesorem filosofie na univerzitě v Halle. Po nacistickém převratu byl penzionován a odešel do Prahy, kde do obsazení roku 1939 přednášel filosofii a psychologii na Německé univerzitě. Patřil ke kroužku německy mluvících literátů kolem J. Urzidila a byl spoluzakladatelem Cercle philosophique de Prague. Stýkal se s německými emigranty a pražskými umělci Jeho českým protějškem byl Jan Blahoslav Kozák. Dne 30. července 1942 byl Utitz deportován do Terezína, kde podobně jako Leo Baeck patřil mezi prominentní vězně, spravoval knihovnu a přednášel pro vězně na různá témata. Přežil koncentrační tábor, 1945 se vrátil do Prahy a přednášel s různými obtížemi na Karlově univerzitě. Byl vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu ČSAV v Praze. Roku 1947 vydal knihu Psychologie života v Terezínském koncentračním táboře, kde mimo jiné popisuje pravidelné diskusní schůzky několika vědců v ghettu. Od roku 1956 působil jako profesor na univerzitě v Rostocku.
Více od autora
Emil Rudolf (3)
Narozen 1970. Doc., PharmDr., Ph.D., lékařský biolog. Tajemník Ústavu lékařské biologie a genetiky LF UK, Hradec Králové. Specializace: buněčná biologie, izolace buněčných organel. Publikace v oboru.
Více od autora
Emil Přikryl (3)
Emil Přikryl je český architekt a profesor v Ateliéru architektonické tvorby Akademie výtvarných umění v Praze. Narodil se v rodině malíře a učitele výtvarné výchovy. V letech 1962–1968 vystudoval fakultu architektury Českého vysokého učení technického v Praze v ateliéru profesora Františka Cubra. V roce 1968 se František Cubr stal profesorem Školy architektury AVU. Emil Přikryl pokračoval ve studiu na AVU v letech 1968–1970 a 1971–1972. Současně se stal v roce 1969 členem Školky SIALu pod vedením Karla Hubáčka. V SIALU byli jeho kolegy například John Eisler, Miroslav Masák, Martin Rajniš a Jiří Suchomel. V roce 1982 pracoval půl roku v ateliéru Josefa Paula Kleihuese v Západním Berlíně. V Západním Berlíně také realizoval se svými kolegy ze SIALU sociální bytový dům pro IBA Berlin. V roce 1990 opustil SIAL a byl jmenován docentem na Škole architektury AVU, kde působil do roku 2018. V roce 1991 byl jmenován profesorem. Ve stejném roce vystavoval se svými studenty na Benátském bienále. V roce 2010 byl v galerii v Lounech za celoživotní dílo a charakterní postoje vyznamenán Poctou České komory architektů. Nejvyšším oceněním v oboru v České republice.
Více od autora