Vojtěch Šanda byl český římskokatolický kněz, vysokoškolský pedagog, děkan teologické fakulty, profesor semitských jazyků, kanovník a děkan Kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě, biblista a orientalista. Pocházel z dělnické rodiny z Kvílic u Slaného, jeho mladší bratr Karel byl u Milosrdných bratří. Studoval na německém gymnáziu v Bohosudově a v Litoměřicích. Teologii studoval v Innsbrucku . Dne 3. října 1897 byl v Litoměřicích vysvěcen na kněze. Na další studium orientované na filologii semitských jazyků, biblistiku a exegezi byl v letech 1897–1902 vyslán do Bejrútu, Jeruzaléma a Berlína. Roku 1902 se stal profesorem na bohosloveckém ústavě v Litoměřicích, kde přednášel semitské řeči, dogmatiku a církevní právo. Před rokem 1918 byl aktivním členem reformního hnutí Jednota katolického duchovenstva . V roce 1918 byl ustanoven řádným profesorem Teologické fakulty pražské univerzity pro obor dogmatická teologie. V souvislosti s nevyjasněnou abdikací pražského arcibiskupa Kordače v roce 1931 a pro rozdíly v názorech s pražským nunciem Ciriacim byl za své veřejné výroky suspendován a přinucen odejít na dlouhodobou dovolenou. V roce 1934 plně z fakulty odchází a začíná učit jako soukromý docent na Filozofické fakultě UK, kde se mezitím habilitoval pro obor semitské řeči a přednášel zde v letech 1934–1938 arabštinu, hebrejštinu, aramejštinu a syrštinu. V roce 1935 byl zvolen činným členem Orientálního ústavu v Praze. Zbaven suspense a divinis byl až v roce 1943. Po reformních změnách v bohovědných studiích v roce 1950 projevil zájem o návrat a o místo profesora na teologické fakultě, což bral jako zadostiučinění pro vynucený odchod ve 30. letech. V roce 1950 byl navržen a později i jmenován děkanem nově koncipované teologické fakulty. Přenášel zde opět semitské řeči. Na podzim roku 1950 byl inic... Zdroj: wikipedia.org