Rudolf Jaroš
československý člen československého Národního shromáždění, senátor československého Národního shromáždění, politik a starosta
Rudolf Jaroš , byl československý politik, meziválečný senátor a poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Původní profesí byl jirchářem, pak dlouho působil jako úředník nemocenské pokladny. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Už od počátku 90. let 19. století se angažoval v odborovém hnutí a sociální demokracii. V roce 1896 založil Svaz kožedělníků, kterému potom předsedal. Byl redaktorem odborářského listu Kožedělník. Patřil zároveň mezi významné funkcionáře Odborového sdružení českoslovanského , napojeného na sociální demokracii. V roce 1907 se stal zemským tajemníkem Českoslovanské sociálně demokratické strany. Roku 1908 náležel… mezi spoluzakladatele Velkonákupní společnosti konzumních družstev, jejímž předsedou byl v období let 1908–1923. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za okrsek Čechy 048. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie. V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění, kde zastupoval sociální demokraty. Byl předsedou rozpočtového výboru. V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925. V parlamentních volbách v roce 1929 byl zvolen do Národního shromáždění znovu, nyní ovšem do dolní komory, jako poslanec. Fakt, že netradičně přešel z horní do dolní komory, byl způsoben vnitřními rozpory sociální demokracie v jižních Čechách, kde pak Jaroš jako výpomoc kandidoval. Zemřel během funkčního období. Uprázdněné poslanecké křeslo již vzhledem k blízkosti voleb nebylo obsazováno. Podle údajů k roku 1930 byl profesí úředníkem a starostou obce Husinec u Klecan. Za ...
Rudolf Jaroš , byl československý politik, meziválečný senátor a poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Původní profesí byl jirchářem, pak dlouho působil jako úředník nemocenské pokladny. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Už od počátku 90. let 19. století se angažoval v odborovém hnutí a sociální demokracii. V roce 1896 založil Svaz kožedělníků, kterému potom předsedal. Byl redaktor…em odborářského listu Kožedělník. Patřil zároveň mezi významné funkcionáře Odborového sdružení českoslovanského , napojeného na sociální demokracii. V roce 1907 se stal zemským tajemníkem Českoslovanské sociálně demokratické strany. Roku 1908 náležel mezi spoluzakladatele Velkonákupní společnosti konzumních družstev, jejímž předsedou byl v období let 1908–1923. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za okrsek Čechy 048. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie. V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění, kde zastupoval sociální demokraty. Byl předsedou rozpočtového výboru. V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925. V parlamentních volbách v roce 1929 byl zvolen do Národního shromáždění znovu, nyní ovšem do dolní komory, jako poslanec. Fakt, že netradičně přešel z horní do dolní komory, byl způsoben vnitřními rozpory sociální demokracie v jižních Čechách, kde pak Jaroš jako výpomoc kandidoval. Zemřel během funkčního období. Uprázdněné poslanecké křeslo již vzhledem k blízkosti voleb nebylo obsazováno. Podle údajů k roku 1930 byl profesí úředníkem a starostou obce Husinec u Klecan. Za ...
