Václav Líva se narodil v Praze dne 21. srpna roku 1884. Po absolvování gymnázia se zapsal na Filozofickou fakultu tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity. Stejně jako řada dalších budoucích historiků prošel i on v mládí obdobím básnických lyrických pokusů. V roce 1909 složil státní profesorskou zkoušku z oboru dějepisu a zeměpisu. Za tři roky poté dosáhl doktorátu z filozofie. Posuzovateli jeho disertační práce na téma Vznik a rozvoj legendy o smrti Ladislava Pohrobka byli profesoři Václav Novotný a Josef Pekař. Již od roku 1909 působil Líva ve státní školské službě a byl postupně, po krátkém působení v Praze, přikázán středním školám v Rychnově nad Kněžnou a Příbrami. Teprve roku 1928, patrně díky intervenci Novotného, se Líva po osmnácti letech vrátil do Prahy na státní reálné gymnázium na Malé Straně, kde se později stal ředitelem. Své profesní putování po Čechách si rozšířil cestami po několika evropských zemích. Ačkoli byl řadu let činný v tzv. venkovských městech, snažil se stále pracovat vědecky. V letech 1915–1919 vykonával dlouhou válečnou vojenskou službu. Jako výborný znalec jazyků, zvláště francouzštiny, připravil několik překladů historických děl. V roce 1926 vyšel Karel XII., král švédský a Perské listy . Z dalších francouzských autorů přeložil práce A. Lévyho, Napoleon na poli slávy a doma , G. Lenôtrea, Ludvík XVII. a záhada Templu , J. de Pierrefeua, Hlavní válečný stan francouzský . V roce 1931 přeložil do češtiny základní německou příručku historické práce E. Bernheima Úvod do studia dějepisu, i když původně uvažoval spíše o překladu obdobné příručky francouzské Introduction aux études historiques . Překlad doplnil pečlivým přehledem české literatury k tématu a věnoval ho profesoru Novotnému. V Praze soustředil své badatelské úsilí na výzkum archivních pramenů bělohorského období. Po důkladné studii o Spiknutí Vchynských proti Rudolfovi II. vyšly v rych... Zdroj: databazeknih.cz