Karel Pilík
Autor
Mons. ThLic. Karel Pilík se narodil 24.12.1918 v Praze. Vystudoval gymnázium v Praze-Libni, po maturitě studoval medicínu na Lékařské fakultě UK. Po dvou letech však fakultu opustil a přihlásil se ke studiu teologie. Byl poslán do Říma, kde žil v papežské koleji Nepomucenum a kde také studoval a dosáhl akademického titulu ThLic. V Římě prožil celou válku a na kněze byl vysvěcen 17.3.1945. Po válce se vrátil do Prahy a začal působit jako kněz v pražské arcidiecézi, rok byl kaplanem v Dolní Bělé u Plzně. V r. 1946 byl jmenován prefektem Arcibiskupského studentského konviktu v Příbrami, kde působil až do zrušení konviktu v r. 1948. Poté působil pouze tajně na různých místech republiky. Dne 18.8….1952 byl ale zatčen a v r. 1953 v Ostravě odsouzen za velezradu na 12 let vězení a k propadnutí veškerého majetku. Poté byl deportován do Leopoldova, kde byl vězněn do r. 1957. V tomto roce byl se skupinou dalších kněží převezen do Valdic. 9.5.1960 došlo k první rozsáhlé amnestii a podstatná část kněží a režimu nepohodlných osob byla podmínečně propuštěna. Tito kněží však nesměli působit v duchovní službě a pracovali jako dělníci. P. Pilík byl zaměstnán jako skladník ve velkém pražském podniku. Díky snahám tehdejšího pražského administrátora, biskupa a pozdějšího kardinála Františka Tomáška, který v r. 1968 vyvíjel značné úsilí, aby byl propuštěným kněžím navrácen státní souhlas k výkonu kněžské služby, byl P. Pilík na podzim tohoto roku jmenován farářem v pražském Karlíně. Působil zde až do r. 1990 a vyvíjel značnou činnost, o které neměl téměř nikdo tušení. Byl jedním z nejbližších poradců kardinála Tomáška a zároveň hlavním organizátorem růstu Hnutí fokoláre. Působil jako duchovní rádce nepředstavitelného množství lidí z nejrůznějších vrstev společnosti z nejbližšího okolí i ze vzdálených míst. Přes všechny zákazy i omezení byl vychovatelem dětí a mládeže, kteří na něho dodnes s vděčností vzpomínají. V době, kdy se komunistický režim snažil kněze co nejvíce izolovat, byl i...
Mons. ThLic. Karel Pilík se narodil 24.12.1918 v Praze. Vystudoval gymnázium v Praze-Libni, po maturitě studoval medicínu na Lékařské fakultě UK. Po dvou letech však fakultu opustil a přihlásil se ke studiu teologie. Byl poslán do Říma, kde žil v papežské koleji Nepomucenum a kde také studoval a dosáhl akademického titulu ThLic. V Římě prožil celou válku a na kněze byl vysvěcen 17.3.1945. Po válce se vrátil do Prahy a začal působit jako kněz v pr…ažské arcidiecézi, rok byl kaplanem v Dolní Bělé u Plzně. V r. 1946 byl jmenován prefektem Arcibiskupského studentského konviktu v Příbrami, kde působil až do zrušení konviktu v r. 1948. Poté působil pouze tajně na různých místech republiky. Dne 18.8.1952 byl ale zatčen a v r. 1953 v Ostravě odsouzen za velezradu na 12 let vězení a k propadnutí veškerého majetku. Poté byl deportován do Leopoldova, kde byl vězněn do r. 1957. V tomto roce byl se skupinou dalších kněží převezen do Valdic. 9.5.1960 došlo k první rozsáhlé amnestii a podstatná část kněží a režimu nepohodlných osob byla podmínečně propuštěna. Tito kněží však nesměli působit v duchovní službě a pracovali jako dělníci. P. Pilík byl zaměstnán jako skladník ve velkém pražském podniku. Díky snahám tehdejšího pražského administrátora, biskupa a pozdějšího kardinála Františka Tomáška, který v r. 1968 vyvíjel značné úsilí, aby byl propuštěným kněžím navrácen státní souhlas k výkonu kněžské služby, byl P. Pilík na podzim tohoto roku jmenován farářem v pražském Karlíně. Působil zde až do r. 1990 a vyvíjel značnou činnost, o které neměl téměř nikdo tušení. Byl jedním z nejbližších poradců kardinála Tomáška a zároveň hlavním organizátorem růstu Hnutí fokoláre. Působil jako duchovní rádce nepředstavitelného množství lidí z nejrůznějších vrstev společnosti z nejbližšího okolí i ze vzdálených míst. Přes všechny zákazy i omezení byl vychovatelem dětí a mládeže, kteří na něho dodnes s vděčností vzpomínají. V době, kdy se komunistický režim snažil kněze co nejvíce izolovat, byl i...
