Georges Limbour

Autor

Spolužák dramatika Armanda Salacroua a malíře Jeana Dubuffeta byl od 20.let minulého století členem surrealistické skupiny, z níž byl ale v r. 1929 vyloučen, posléze podepsal anti-bretonovský pamflet Un Cadavre. Jeho knihy si zachovávají snový charakter, udávající tón zvláštním, vášnivým dobrodružstvím. V roce 1924 vydal básnickou sbírku Soleils bas a 1930 básnické vyprávění L'Illustre cheval blanc . Kniha Sběrači vanilky, též Vanilovníky je považována za veledílo poetické prózy. Pozdější knihy La Pie voleuse , Le Bridge de Madame Lyane , ale zejména poslední Mámení moře dokazují, že spisovatel neopustil svou doménu pestré, naivní a melancholické atmosféry, kde dětské snění zůstalo v rukou dospělého básníka, který s ní dovede čarovat. Zejména ve Vanilovnících a Mámení moře dosáhla autorova metoda vrcholu, v níž je děj jakýmsi mýtem, podávajícím svědectví o básníkově vztahu k životu a světu. Blízký vztah k malířům své generace vyjádřil m.j. studií o André Massonovi. Zdroj: Mámení moře, SNKLU 1965, Wikipedie

Zobrazit vše