Džuničiró Tanizaki

japonský spisovatel

Džuničiró Tanizaki, japonsky 谷崎潤一郎 byl japonský spisovatel. K jeho velkým tématům patřily sexuální obsese a příval západní kultury do Japonska. Často využíval ironický humor. Studoval japonskou literaturu na Tokijské císařské univerzitě, ale studia nedokončil. Začal přispívat do literárních časopisů . Roku 1909 pak vydal povídku Šisei . Na počátku své tvorby byl ovlivněn evropskou literaturou, zvláště francouzskými dekadenty, ale poté se soustředil na hledání specificky japonské podoby krásy. V roce 1923, po mohutném zemětřesení v Tokiu, se přestěhoval do okolí Kjóta. Vrchol jeho tvorby přišel ve 20. a 30. letech, kdy vydal prózy jako Ti, kteří raději kopřivy , Pokus o životopis Šunkin , Požaté rákosí atd. Roku 1935 se rozhodl do moderní japonštiny přeložit klasické dílo spisovatelky Murasaki Šikibu Příběh prince Gendžiho, jímž byl fascinován. K překladu se několikrát vrátil a znovu ho přepracovával. V roce 1948 vydal jedno ze svých nejúspěšnějších děl, román Sestry Makiokovy. V pozdních románech Klíč a Deník šíleného starce řeší téma stáří. Zdroj: wikipedia.org

Zobrazit vše