Alena Koenigsmarková
česká malířka
Alena Koenigsmarková roz. Helmhackerová byla česká malířka. Manželka JUDr. Josefa Koenigsmarka, matka spisovatele a dramatika Alexandra Koenigsmarka a historičky umění a ředitelky UPM Heleny Koenigsmarkové. Alena Koenigsmarková byla v mládí ovlivněna rodinnou sbírkou umění i širším rodinným prostředím, ve kterém vyrůstala. Jedním z jejích prastrýců byl plzeňský advokát, sběratel obrazů a zakladatel plzeňské galerie v budově tamní radnice JUDr. Franišek Tropp , jiným architekt a malíř Jaroslav Honzík, který byl jejím učitelem kreslení. Jeho syn, arch. Karel Honzík, ji seznamoval s moderním uměním. Mezi 16. a 18. rokem absolvovala kurzy portrétní tvorby v malířské škole Kalmana Kémenyho. Po u…končení klasického gymnázia v Plzni absolvovala za války soukromá studia malby u prof. O. Homoláče, V. Kotrby a v Rotterově škole užitých umění . Provdala se roku 1941 za básníka a právníka JUDr. Josefa Koenigsmarka , který byl krátce po narození jejich syna internován v Terezínském ghettu. Po válce v 50. letech pracoval jako montér a teprve koncem 50. a v 60. letech mohl pracovat jako dramaturg a redaktor . Alena Koenigsmarková v 50. letech pracovala jako jeřábnice v plynárně. Od roku 1962 byla v domácnosti a vrátila se k malbě. V 60. letech byla členkou sdružení Tvůrčí skupina moderního realismu a zúčastnila se dvou skupinových výstav. Její první výstava v pražské Viole v roce 1966 vzbudila v uměleckých kruzích zájem a roku 1969 byla přijata do Svazu výtvarných umělců. Vzápětí byla opět vyloučena a nesměla až do pádu komunistického režimu vystavovat. Jedinou výjimkou byla výstava v neoficiální výstavní síni Divadlo v Nerudovce roku 1978. V roce 1969 v reakci na sovětskou okupaci a upálení Jana Palacha namalovala obraz Pražská pieta,, který darovala tehdejší švédské velvyslankyni. Obraz byl odeslán do Švédska po soukromé osobě bez diplomatické...
Alena Koenigsmarková roz. Helmhackerová byla česká malířka. Manželka JUDr. Josefa Koenigsmarka, matka spisovatele a dramatika Alexandra Koenigsmarka a historičky umění a ředitelky UPM Heleny Koenigsmarkové. Alena Koenigsmarková byla v mládí ovlivněna rodinnou sbírkou umění i širším rodinným prostředím, ve kterém vyrůstala. Jedním z jejích prastrýců byl plzeňský advokát, sběratel obrazů a zakladatel plzeňské galerie v budově tamní radnice JUDr. F…ranišek Tropp , jiným architekt a malíř Jaroslav Honzík, který byl jejím učitelem kreslení. Jeho syn, arch. Karel Honzík, ji seznamoval s moderním uměním. Mezi 16. a 18. rokem absolvovala kurzy portrétní tvorby v malířské škole Kalmana Kémenyho. Po ukončení klasického gymnázia v Plzni absolvovala za války soukromá studia malby u prof. O. Homoláče, V. Kotrby a v Rotterově škole užitých umění . Provdala se roku 1941 za básníka a právníka JUDr. Josefa Koenigsmarka , který byl krátce po narození jejich syna internován v Terezínském ghettu. Po válce v 50. letech pracoval jako montér a teprve koncem 50. a v 60. letech mohl pracovat jako dramaturg a redaktor . Alena Koenigsmarková v 50. letech pracovala jako jeřábnice v plynárně. Od roku 1962 byla v domácnosti a vrátila se k malbě. V 60. letech byla členkou sdružení Tvůrčí skupina moderního realismu a zúčastnila se dvou skupinových výstav. Její první výstava v pražské Viole v roce 1966 vzbudila v uměleckých kruzích zájem a roku 1969 byla přijata do Svazu výtvarných umělců. Vzápětí byla opět vyloučena a nesměla až do pádu komunistického režimu vystavovat. Jedinou výjimkou byla výstava v neoficiální výstavní síni Divadlo v Nerudovce roku 1978. V roce 1969 v reakci na sovětskou okupaci a upálení Jana Palacha namalovala obraz Pražská pieta,, který darovala tehdejší švédské velvyslankyni. Obraz byl odeslán do Švédska po soukromé osobě bez diplomatické...
