János Arany
Zvon v pustě - básně

1957 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Výbor z díla jednoho z největších maďarských básníků , který byl pro svou svéráznost a neobyčejnou rozmanitost svého básnického jazyka dosud málo překládán, přináší průřez jeho tvorbou lyrickou a epickou i slavné balady, jejichž náměty Arany první čerpal z domácích pramenů - ze slavných stránek maďarských dějin i z pří…běhů všedního života.

Z maď. orig. výbor uspořádal a poznámky napsal Ladislav Hradský.
Předmluvu napsal Richard Pražák. Výbor z díla jednoho z největších maďarských básníků , který byl pro svou svéráznost a neobyčejnou rozmanitost svého básnického jazyka dosud málo překládán, přináší průřez jeho tvorbou lyrickou a epic…kou i slavné balady, jejichž náměty Arany první čerpal z domácích pramenů - ze slavných stránek maďarských dějin i z příběhů všedního života.

Z maď. orig. výbor uspořádal a poznámky napsal Ladislav Hradský.
Předmluvu napsal Richard Pražák.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	154
Jazyk:	česky
Překladatel:	Kamil Bednář, Ladislav Hradský
Edice:	153. svazek ed. 153. svazek ed. Světová četba
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 8. 2022 12:45
Číslo položky:	391880

O autorovi

János Arany

János Arany byl maďarský básník, literární teoretik a překladatel, jedna z klíčových postav maďarské poezie 19. století. Podporovatel revoluce roku 1848 a v letech 1865–1879 hlavní sekretář Maďarské akademie věd. Jeho syn László Arany byl rovněž významným básníkem. Pocházel z rodiny zchudlé šlechty, studoval na Debreczinské koleji v rodné Szalontě. Roku 1839 se stal písařem a v roce 1840 druhým notářem v Szalontě. Roku 1842 byl na místní koleji jmenován rektorem. Velmi ho ovlivnil jeho spolužák Štěpán Szilágyi, který ho přiměl ke studiu anglické literatury a řeckých tragédií. Arany pod tímto vlivem přeložil Shakespearova Krále Jana a roku 1843 napsal své první větší dílo Azelveszett alkotmány , satirický epos o 7 zpěvech, ve kterém se autor vysmívá župní správě. Text měl úspěch a získal roku 1845 cenu Kisfaludyovy společnosti. To Aranyho povzbudilo k sepsání národního eposu Toldi , ve kterém se chopil vážnější tematiky a užil složitější verš. Z eposu se stal první díl Toldiovy trilogie, jejímž hrdinou je známý silák a selský hrdina ze staromaďarských pověstí Mikuláš Toldi, který měl působit v době vlády Roberta Karla a Ludvíka Velkého. Roku 1848 vydal další díly trilogie Toldi estéje a Murány ostroma . Kritika je přijala s nadšením. Ve stejném roce se stal členem Kisfaludyovy společnosti a zapojil se do revoluce 1848. Během revoluce omezil psaní na minimum, sepsal pouze několik národních balad. Ottův slovník naučný o jeho baladách soudil: "Svědčily o tom, jak hluboko vnikl tvůrce jejich do poesie lidu. On první uvedl do maďarské poesie pravou balladu a proslavil se později tímto druhem básnictví tou měrou, že, kdyby nebyl krom ballad svých nic jiného napsal, zasluhoval by zasednouti na nejvyšším místě maďarského Parnassu. Předchůdcové jeho v tomto odvětví poesie dle cizích vzorů se řídili, ale Arany pojav jasně pravou podstatu ballady a studova...

Více od autora