Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Jan van Ruusbroec
Zrcadlo věčné blaženosti, čili, Vzestup duše k ...

Jan van Ruusbroec
Zrcadlo věčné blaženosti, čili, Vzestup duše k Bohu s Kristem, v něm a skrze něho

1946 | Nakladatelství Dominikánská Edice Krystal

Stav

Dobrý

razítko, obálka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítko, obálka s flíčky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	156
Jazyk:	česky
Překladatel:	Emilian Soukup
Edice:	Krystal, 74. svazek ed. 74. svazek ed. Dominikánská edice Krystal
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	27. 10. 2025 13:3
Číslo položky:	1434221

O autorovi

Jan van Ruusbroec

Jan van Ruusbroec , také Ruysbroeck nebo Ruisbroek byl vlámský teolog, mystik a spisovatel. Svá díla psal nizozemsky. V současnosti jsou jeho nejznámějšími spisy Sedm kroků na žebříku duchovní lásky a Duchovní zásnuby. Jan měl oddanou matku, která ho vychovala v katolické víře. O jeho otci se neví nic. Jeho příjmení je toponymum, čili je odvozeno od názvu osady Ruisbroek. V jedenácti letech bez rozloučení opustil svou matku a odešel ke svému strýci, kanovníkovi Janu Hinckaertovi, který se o něj postaral a zajistil mu vzdělávání na škole sv. Guduly v Bruselu. Hinckaert žil v apoštolském bratrství s členem téže kapituly Francisem van Coudenbergem. Zajistil Ruusbroekovi vzdělání, a ten se tak mohl stát knězem. Vysvěcen byl v kostele Svaté Guduly v roce 1317. Jeho matka ho následovala do Bruselu. Vstoupila do tamní bekináže, kde krátce před svěcením svého syna zemřela. V letech 1318–1343 působil jako farář u sv. Guduly; nadále žil se svým strýcem Hinckaertem a Van Coudenbergem v extrémní chudobě a odloučenosti od světa. V té době vyvolávalo v Nizozemí spory hnutí Bratří svobodného ducha . Jednou z členek bratrstva byla Heilwige Bloemardinne; byla aktivní zejména v Bruselu, kde pomocí pamfletů propagovala svou víru. Ruusbroec jí odpovídal rovněž pamflety, žádný se však do dnešních dob nezachoval. Tento spor natrvalo poznamenal Ruusbroekovu tvorbu: jeho pozdější spisy byly psány v nizozemštině a vždy odkazovaly na "kacířské" názory Bratrstva. Touha po větším odloučení od světa a možná i pronásledování poté, co napadl Bloemardovou, jej vedla k tomu, že r. 1343 s dvěma přáteli opustil Brusel a v nedalekém lese založil převorství Groenendael. Přidalo se k nim mnoho následovníků; 13. března 1349 se komunita zformalizovala jako klášter řádu augustiniánů-kanovníků, Ruusbro...

Více od autora